Návrh modelu sociální služby TERÉNNÍ PROGRAMY PRO UŽIVATELE NÁVYKOVÝCH LÁTEK

Podobné dokumenty
Návrh modelu sociální služby KONTAKTNÍ CENTRUM

B. SPECIÁLNÍ ČÁST OBSAH

Možnosti intervencí u uživatelů nových drog: terénní programy na taneční scéně a propad v jejich financování

POPIS REALIZACE POSKYTOVÁNÍ SOCIÁLNÍ SLUŽBY

AKČNÍ PLÁN REALIZACE NÁRODNÍ STRATEGIE PROTIDROGOVÉ POLITIKY na období 2005 až 2006

ZENÍ KONTAKTNÍ CENTRA. Popis služby

5. AMBULANTNÍ STACIONÁRNÍ PÉČE

Bodovací stupnice. Zdroje

Počet podpořených projektů, výše finanční dotace. Zvýšená dostupnost programů primární prevence pro školy v KHK. Vytvořená analýza

Zařízení prokazatelně hlásí pacienty do Národního registru uživatelů lékařsky indikovaných substitučních látek (NRULISL).

1. AKČNÍ PLÁN REALIZACE STRATEGIE PROTIDROGOVÉ POLITIKY MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE NA OBDOBÍ

Obecná idea terénní práce

2. AKČNÍ PLÁN REALIZACE STRATEGIE PROTIDROGOVÉ POLITIKY MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE NA OBDOBÍ

Tomáš Zábranský. Drogová epidemiologie

Úlohu 2. akčního plánu realizace Strategie protidrogové politiky Moravskoslezského kraje na období lze vymezit následujícím způsobem:

Vybrané aktuality z MZ ČR. v oblasti podpory zdraví

TERÉNNÍ PROGRAMY A KONTAKTNÍ CENTRA NA MALÝCH MĚSTECH II. Jiří Valnoha, Sdružení Podané ruce, o.s.

Údaje o terénním programu Kontaktního centra Litoměřice

PROBLEMATIKA HIV U DROGOVĚ ZÁVISLÝCH. Jitka Vyhlídalová

Služby drogové prevence OPEN HOUSE

AKČNÍ PLÁN STAV PLNĚNÍ K ke Koncepci protidrogové politiky ve Zlínském kraji na léta

1 PLÁN PREVENTIVNÍCH AKTIVIT MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA 14 PRO ROK

Souhrnné stanovisko kraje k projektům protidrogové politiky na rok 2008

Návrh modelu sociální služby CHRÁNĚNÉ BYDLENÍ

k žádosti o dotaci v rámci Programu prevence kriminality a extremismu v roce Úsvit

Výroční zpráva 2004 o.s. Prostor

MINIMÁLNÍ SÍŤ PROTIDROGOVÝCH SLUŽEB

Katedra psychologie Filozofické fakulty Univerzity Palackého volomouci 2

Úskalí screeningového testování v nezdravotnických nízkoprahových programech

Zdravotnictví versus HR služba. Antonín Hrdý, CTPPK Laxus o. s.

11 Organizační struktura organizace Technické zázemí Personální zajištění Personální složení

Akční plán realizace protidrogové politiky v Olomouckém kraji na období

Rodinná intervence Poradenské dny po předchozím objednání Poradenští pracovníci

PROGRAMY SPECIFICKÉ PRIMÁRNÍ PREVENCE VE ŠKOLÁCH

Národní program řešení problematiky HIV/AIDS v České republice na období

PEDAGOGICKO-PSYCHOLOGICKÉ

Minimální preventivní program ( ZŠ Ch. Masarykové, Velká Chuchle)

METODIKA PODPORY STARTOVACÍHO ZAMĚSTNÁNÍ PRO OSOBY OPOUŠTĚJÍCÍ VÝKON TRESTU ODNĚTÍ SVOBODY (VTOS)/VÝKON VAZBY (VV)

Dotační programy jako efektivní nástroj podpory zdraví Efektivní strategie podpory zdraví IV., Státní zdravotní ústav,

DLOUHODOBÝ PROGRAM ŠKOLSKÉ VŠEOBECNÉ PRIMÁRNÍ PREVENCE. Nabídka pro základní školy

Tisková zpráva. Drogová problematika v Libereckém kraji

KONTAKTNÍ A PORADENSKÉ CENTRUM KRÉDO

NÁSLEDNÁ PÉČE O DROGOVĚ ZÁVISLÉ

Popis realizace poskytované služby: Free klub nízkoprahové zařízení pro děti a mládež, 62

ADIKTOLOGIE Otázky ke státním závěrečným zkouškám Student dostává náhodným výběrem 3 otázky, každou z jednoho z následujících tří hlavních okruhů.

Kontaktní osoba: Mgr. Kateřina Stibalová, Kontaktní centrum Litoměřice. Název příkladu dobré praxe: Výměnná a poradenská místnost ve Štětí

Výroční zpráva 2000 Centrum protidrogové prevence a terapie, Havířská 11, Plzeň

POPIS PROJEKTU NZDM PIXLA NÍZKOPRAHOVÉ ZAŘÍZENÍ PRO DĚTI A MLÁDEŽ V PLZNI

SMLOUVA O POSKYTOVÁNÍ SLUŽEB SPOJENÝCH S DALŠÍM VZDĚLÁVÁNÍ ZAMĚSTNANCŮ PRACUJÍCÍCH V ZAŘÍZENÍCH ZAJIŠŤUJÍCÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽBY NA ÚZEMÍ HL.M.

ABÚZE CLUB Kontaktní centrum Pro drogově závislé

Souhrnná zpráva o realizaci sociální služby

PROGRAM PRO PĚSTOUNSKÉ RODINY SLEZSKÉ DIAKONIE

Nabídka programů Primární všeobecné prevence Phénix

VČASNÁ DETEKCE A INTERVENCE U PROBLÉMŮ S NÁVYK OVÝMI LÁTKAMI

Výzva k předkládání žádostí o podporu

ZPRÁVA O REALIZACI PROJEKTU PROTIDROGOVÉ POLITIKY V ROCE 2014 Rada vlády pro koordinaci protidrogové politiky

Doporučený postup č. 3/2017

Komentář k Monitorovacím indikátorům Programu Iniciativy Společenství EQUAL

Úvod. MUDr. Zdeňka Staňková, Mgr. Radka Kobližková

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA KONCEPCE ODDĚLENÍ PREVENCE A HUMANITNÍCH ČINNOSTÍ ZA ROK 2012 O PLNĚNÍ

Interní předpis 1: Dětské krizové centrum, o.s. 1

ANALÝZA POTŘEB KLIENTŮ využívajících nízkoprahové služby ve Středočeském kraji

Katalog poskytovatelů sociálních a doprovodných služeb na Dačicku

STRATEGIE PROTIDROGOVÉ POLITIKY KRAJE VYSOČINA NA OBDOBÍ

CARITAS Vyšší odborná škola sociální Olomouc. Důvody nevyužívání služeb Armády spásy v Šumperku lidmi bez domova

Program komplexní léčby somatických komplikací syndromu závislosti, Remedis, Nuselská poliklinika Táborská 57, Praha 4

Nabídka programů Primární všeobecné prevence Phénix

ŠKOLA JAKO ÚŘAD. 3. Integrace žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Název: Manuál pro vedoucí pracovníky škol

ZADÁVACÍ DOKUMENTACE

6. KRÁTKODOBÁ A STŘEDNĚDOBÁ LŮŽKOVÁ PÉČE

Výroční zpráva o stavu ve věcech drog v České republice v roce 2005

CENTRUM RODINA V TÍSNI DŮM NA PŮL CESTY zahájení projektu

Zasedání Zastupitelstva Ústeckého kraje

KONCEPCE POSKYTOVANÉ SOCIÁLNÍ SLUŽBY KONTAKTNÍ CENTRUM OSTRAVA

Návrh modelu sociální služby AZYLOVÉ DOMY

Strategický protidrogový plán Olomouckého kraje na období

UŽIVATELSKÝ MANUÁL 1. PÍSEMNÁ PODOBA (FORMULÁŘE) (verze pro rok 2014) Úvod. Formulář Denní výkaz

Minimální preventivní program

VÝROČNÍ ZPRÁVA KONTAKTNÍHO CENTRA LITOMĚŘICE ZA ROK

1. VYMEZENÍ ODBORNÉ STÁŽE

Statutární město Ostrava ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA. o plnění cílů a opatření Strategie protidrogové politiky statutárního města Ostravy

ad 3. Upřesnění cílových podskupin a rozhodnutí, zda se pracovní skupina rozdělí do menších skupin nebo zda budou všechna opatření řešena společně

PLÁN PREVENTIVNÍCH AKTIVIT

Strategie prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže v působnosti Odboru školství, mládeže a sportu Krajského úřadu Moravskoslezského

MANUÁL Pro vykazování indikátorů v sociálních službách pro potřeby komunitního plánování ORP Roudnice nad Labem

STANDARD KVALITY SOCIÁLNÍ SLUŽBY 1 CÍLE A ZPŮSOB POSKYTOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB 1.1. DEFINICE POSLÁNÍ 1.2. SLUŽBY ZAŘÍZENÍ

Výroční zpráva.

PODROBNÝ POPIS PROJEKTU SOCIÁLNÍ CENTRUM KAMÍNEK V CHOMUTOVĚ PROVOZ

Statutární město Ostrava ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA. o plnění cílů a opatření Strategie protidrogové politiky statutárního města Ostravy

PREVENCE KOUŘENÍ TABÁKU NA ZŠ A SŠ PODLE PRAXE ČESKÉ KOALICE PROTI TABÁKU

Návrh na přidělení finančních prostředků ve výši Kč v rámci dotačního programu MČ Praha 1 s názvem

Závěrečná zpráva. (pracovní skupina č. 4) Kontaktní centra. Služby následné péče pro osoby závislé na návykových látkách. Terapeutické komunity

Západočeská univerzita v Plzni FAKULTA PEDAGOGICKÁ KATEDRA PEDAGOGIKY

KATALOG POSKYTOVATELŮ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB MĚSTA CHEB

AKČNÍ PLÁN PROTIDROGOVÉ POLITIKY HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY NA OBDOBÍ

Norway Grants Projekty zranitelných skupin ve věznicích a vzdělávání zaměstnanců Vězeňské služby

1. VYMEZENÍ ODBORNÉ STÁŽE

STANDARD č.10 Pečovatelská služba OASA Opava o.p.s. Pečovatelská služba OASA Opava

Výroční zpráva. Česká asociace pečovatelské služby (ČAPS)

Minimální preventivní program

Transkript:

Návrh modelu sociální služby TERÉNNÍ PROGRAMY PRO UŽIVATELE NÁVYKOVÝCH LÁTEK

Model služby byl navržen v rámci Závěrečné zprávy č. 4 projektu Evaluace poskytování sociálních služeb v MSK, CZ.1.04/3.1.00/A9.00019.

Definice a cíle terénního programu pro uživatele návykových látek Terénní programy jsou službami sociální prevence, jejichž cílem je napomáhat osobám k překonání jejich nepříznivé sociální situace a chránit společnost před vznikem a šířením nežádoucích společenských jevů. Terénní programy jako služby pro uživatele návykových látek se vyznačují snadným přístupem ke službě, nízkoprahovostí, zachování anonymity klienta a tím, že pro využití služby nevyžaduje abstinenci klienta. Terénní programy vycházejí z principů harm reduction. Harm reduction je snaha o minimalizaci zdravotních a sociálních rizik spojených s užíváním drog. Vychází z předpokladu, že vhodným přístupem je možné rizikům spojeným s užíváním drog zabránit nebo je alespoň výrazně redukovat. Cíle harm reduction odstranění opakovaného používání náčiní k aplikaci drog (u intravenózních uživatelů) používání méně rizikových způsobů aplikace drog popř. aplikace méně rizikovými způsoby informovanost klientů o rizicích spojených s užíváním nealkoholových drog (druhy, účinky drog, ale též způsoby aplikací) informovanost klientů o bezpečnějším sexu změna rizikového chování uživatelů drog směrem k méně rizikovému minimalizace rizika somatického poškození, popř. jeho odstranění či redukce znalost informací o poskytování první pomoci (včetně kardie-pulmonální resuscitace) informovanost o systému fungování orgánů státní správy a orgánů činných v trestním řízení (způsoby komunikace, práva a povinnosti) upevnění či znovuvytvoření základních hygienických návyků redukce trestné činnosti navázaní klienta ke kontaktu s odborným zařízením Cílovou populaci terénních programů jsou uživatele drog, kteří nejsou v kontaktu se zdravotními a sociálními zařízeními, uživatelé drog s rizikem získání infekce HIV a hepatitid, nezletilí a mladiství uživatele drog, prostituující uživatele drog, bezdomovci, etnické menšiny a další populace se zvýšeným rizikem. Základní cíle terénních programů jsou: vyhledávání a kontaktování skryté populace uživatelů drog minimalizace zdravotních a sociálních rizik u populace uživatelů drog, motivace klientů ke změně životního stylu ochrana společnosti před možnými negativními důsledky zneužívání návykových látek Mezi specifické cíle patří: navázání kontaktu se skrytou populací uživatelů drog prohloubení navázaného kontaktu a vytvoření vzájemné důvěry motivace a podpora klienta při změně životního stylu sociální stabilizace klienta pomoc v krizi zvýšení informovanosti klientů i odborné a laické veřejnosti

Terénní programy jsou realizovány buď na otevřené drogové scéně (na ulici, na koncertech, restaurační zařízení), nebo na uzavřené drogové scéně (drogové byty apod.), nebo také v jiných organizacích (věznice, azylové domy apod.) Hlavní činnosti přímá práce s klientem Popis činností je převzat ze Standardů odborné způsobilosti 1. Poskytování aktuálních informací o dostupných poradenských, léčebných a jiných odborných programech, o výměnných programech sterilního injekčního náčiní, programech HIV testování, očkování proti hepatitidě, programech právní a sociální asistence. 2. Doporučování do příslušných zdravotnických a sociálních zařízení, nízkoprahových kontaktních center nebo k jiným poskytovatelům odborných služeb. 3. Poskytování informací o rizicích spojených s užíváním drog, distribuce metodických materiálů (např. průvodce bezpečným sexem, méně rizikovým užíváním drog atd.) 4. Výměna sterilního injekčního náčiní, distribuce desinfekčních a dalších pomocných prostředků, zdravotnického materiálu, kondomů, vitamínů atd. 5. Asistence při řešení sociálních a zdravotních problémů doprovázená motivačním tréninkem s cílem změnit rizikové chování klienta a motivovat jej k léčbě. 6. Vytváření důvěry klientů v možnosti odborné pomoci, vytváření vztahů a vazeb s okolními zařízeními s cílem napomáhat resocializaci uživatelů drog. 7. Poskytování krizové a situační intervence. Další činnosti související s poskytováním služby Dalšími činnostmi souvisejícími s poskytováním služby jsou: vzdělávání pracovníků supervize a intervize odborné a organizační porady zpracování a aktualizace metodik, standardů zajištění informovanosti o službě spolupráce s jinými institucemi a organizacemi (komunitní plánování, konference, semináře atd. ) Legislativní a koncepční rámec služby Kromě zákona o sociálních službách nalezneme legislativní ukotvení služby rovněž v Zákoně č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami, kde je služba definována v 20 písmeno c, jako terénní programy. V r. 2005 byl po předchozích 10 letech vývoje (pracovní skupina připravující první verzi standardů vznikla v roce 1995) usnesením vlády ze dne 16. 3. 2005 č. 300 schválen systém certifikace odborné způsobilosti služeb pro uživatele

drog, který slouží k zajištění kvality služeb poskytovaných v oblasti harm reduction, léčby a následné péče. Systém je v činnosti od r. 2006 a certifikace je nezbytnou podmínkou pro poskytnutí dotace NNO ze státního rozpočtu od r. 2007. Kvalita služeb se ověřuje pomoci Standardů odborné způsobilosti služeb pro uživatele drog, které mají část obecnou a pro každý typ služeb i část speciální. V Moravskoslezském kraji má výše uvedený certifikát 4 z 6 poskytovatelů služby terénní programy. Personální zajištění služby Standardy odborné způsobilosti definují pracovníky terénních programů takto: odborní pracovníci, bývalí uživatelé drog, dobrovolní a externí pracovníci, motivovaní vlastním přesvědčením a posláním terénní práce, mající schopnost přirozené a autentické komunikace s uživateli drog na otevřené drogové scéně, s vhodnou osobnostní strukturou, otevřeností a komunikačními dovednostmi. Přičemž pro pracovníky uvádějí následující vzdělání a požadavky: věk minimálně 21 let, SŠ vzdělání a zkušenosti v oblasti zdravotnické, sociální, speciálně pedagogické apod. Z pohledu zákona o sociálních službách se v terénních programech objevují sociální pracovníci, pracovníci v sociálních službách, adiktologové a další pracovníci. Takto pojatá struktura pracovníků je totožná v celé ČR. Stejně jako ve všech drogových službách jsou důležitým faktorem pro přijetí pracovníka také osobnostní předpoklady a postoje, které někdy mohou převážit nad aktuální kvalifikaci. Pracovníci v nepřímé práci: vedoucí pracovník metodik účetní, ekonom, administrativní pracovník