Centrum pro inovace a transfer technologií www.citt.cz

Ochrana a využití výsledků vědy a výzkumu Centrum pro inovace a transfer technologií www.citt.cz duben 2013

Pr edmluva Va z ene kolegyne, va z enı kolegove, pra vnı ochrana vy sledku ve decke pra ce a jejich komerc nı vyuz itı je v kontextu c esky ch ve deckovy zkumny ch institucı (VaV) velmi aktua lnı m te matem. Abychom Va m usnadnili za kladnı orientaci v problematice, pr ipravili jsme pro Va s tuto pr ı ruc ku. Cı lovy mi c tena r i jsou pracovnı ci ve decky ch infrastruktur Fyzika lnı ho u stavu AV C R (da le jen FZU ), pr edevs ı m velky ch laserovy ch projektu ELI Beamlines a HiLASE, jejichz je Centrum pro inovace a transfer technologiı (da le jen CITT) servisnı organizacı. V pe ti kapitola ch je popsa n za kladnı na hled na moz nosti a postupy pr i procesu transferu technologiı (da le TT) a komercializace vy sledku vy zkumu v kontextu akademicke ho prostr edı : Kapitola 1. Centrum pro inovace a tranfer technologiı - informace o CITT a jeho pu sobenı v ra mci Fyzika lnı ho u stavu AV C R. Kapitola 2. Akademicke podnika nı - TT a komercializace v prostr edı VaV instituce, spolupra ce s aplikac nı sfe rou, ilustrativnı pr ı klady. Kapitola 3. Ochrana dus evnı ho vlastnictvı - typy a procesy zı ska va nı pra vnı ochrany vy sledku ve decke pra ce. Kapitola 4. Res ers e a zdroje informacı - rozde lenı res ers ı a motivace pro jejich realizaci, seznam podkladu k objedna vce, res ers nı zdroje. Kapitola 5. Financova nı c eske ve dy - pr ehled nejc aste ji pouz ı vany ch financ nı ch zdroju pro financova nı ve dy v C R. Pr ı ruc ku nenı tr eba c ı st postupne od zac a tku do konce - kaz da kapitola tvor ı uceleny soubor informacı k dane mu te matu. Krome te to pr ı ruc ky ma te take moz nost vyuz ı t internetove prezentace CITT, kde je pr ipraven prostor pro zver ejne nı informacı o Vas ich vy zkumny ch aktivita ch a konkre tnı nabı dky Vas ich vy sledku. Naleznete ji na adrese www.citt.cz, kde je take ke staz enı aktua lnı verze te to pr ı ruc ky. Pr ı ruc ka Ochrana a vyuz itı vy sledku ve dy a vy zkumu je koncipova na jako z ivy dokument stejne jako je z ivy proces vy zkumu a vy voje a uplatne nı jejich vy sledku v praxi. Ocenı me, pokud na m zas lete sve na me ty c i pr ipomı nky k doplne nı a u prava m tak, aby pr ı ruc ka mohla reagovat na vy voj Vas ich potr eb a na roku. Ve r ı me, z e plne vyuz ijete pr ı ruc ku i ostatnı sluz by CITT. Va s ty m CITT 1

Seznam použitých zkratek CITT CPC ECLA ELI EPO FZÚ GA ČR HiLASE IPC IPR MF MPO MPT MŠMT NDA OHIM OP PI OP PK OP VaVpI OP VK OZ PCT SWOT TA ČR TT USPTO v.v.i. VaV WIPO ÚOHS ÚPV Centrum pro inovace a transfer technologií Cooperative Patent Classification European Classification System Extreme Light Infrastructure, český pilíř nese název ELI Beamlines European Patent Office Fyzikální ústav Akademie věd ČR, v.v.i. Grantová agentura ČR High average power pulsed LASErs - nové lasery pro průmysl a výzkum International Patent Classification - MPT Intellectual Property Rights - práva k duševnímu vlastnictví Ministerstvo financí ČR Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR Mezinárodní patentové třídění Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR Non-disclosure agreement dohoda o mlčenlivosti Office for Harmonization in the Internal Market Operační program Podnikátní a inovace Operační program Praha - Konkurenceschopnost Operační program Výzkum a vývoj pro inovace Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Ochranná známka Patent Cooperation Treaty - mezinárodní úmluva o patentové spolupráci obchodní analýza silných (Strenghts) a slabých (Weaknesses) stránek, příležitostí (Opportunities) a hrozeb (Threats) Technologická agentura ČR Transfer technologií United States Patent and Trademark Office Veřejná Výzkumná Instituce dle kontextu - vědecko-výzkumný, výzkum a vývoj World Intellectual Property Organization Úřad pro ochranu hospodářské soutěže Úřad průmyslového vlastnictví

Obsah Předmluva................................................ 1 Seznam použitých zkratek....................................... 2 1 Transfer technologií na FZÚ 5 1.1 Základní pojmy.......................................... 5 1.2 Služby CITT........................................... 5 1.3 Proces komercializace...................................... 6 1.3.1 Přípravná fáze komercializace.............................. 6 1.4 Tým CITT............................................ 7 2 Akademické podnikání 8 2.1 Základní pojmy.......................................... 8 2.2 Obecný postup nakládání s výsledky VaV........................... 9 2.2.1 Formy komercializace a transferu technologií..................... 9 2.2.2 Smlouvy o spolupráci.................................. 10 2.3 Příklady transferu technologií.................................. 10 2.3.1 Hledání technického řešení pro vlastní vývoj...................... 10 2.3.2 Cílený aplikovaný výzkum................................ 11 2.3.3 Komercializace výsledku ukončené fáze výzkumu................... 12 3 Ochrana duševního vlastnictví 15 3.1 Základní pojmy.......................................... 15 3.2 Proč a jak chránit?........................................ 15 3.3 Zaměstnanecké povinnosti.................................... 16 3.3.1 Interní předpisy FZÚ................................... 16 3.4 Autorská práva.......................................... 18 3.4.1 Autorské dílo....................................... 18 3.4.2 Principy ochrany autorskými právy........................... 18 3.4.3 Specifické případy.................................... 18 3.5 Průmyslová práva........................................ 20 3.5.1 Patent........................................... 20 3.5.2 Užitný vzor........................................ 23 3.5.3 Průmyslový vzor..................................... 24 3.5.4 Ochranná známka.................................... 25 3.5.5 Další průmyslová práva................................. 26 3.5.6 Know-how, obchodní tajemství............................. 26

OBSAH OBSAH 4 Rešerše a zdroje informací 28 4.1 Základní pojmy.......................................... 28 4.2 Typy rešerší............................................ 29 4.2.1 Rešerše na stav techniky................................. 29 4.2.2 Technologický průzkum................................. 29 4.2.3 Rešerše na novost.................................... 30 4.2.4 Rešerše na patentovou čistotu.............................. 31 4.2.5 Rešerše na právní stav dokumentu a patentovou rodinu............... 31 4.2.6 Rešerše na design průmyslový vzor.......................... 31 4.2.7 Rešerše na ochrannou známku............................. 31 4.3 Jak získat patentovou rešerši.................................. 32 4.3.1 Objednávka rešerše - podklady............................. 32 4.3.2 Výstup a vyhodnocení rešerše.............................. 32 4.4 Zdroje pro rešerše........................................ 33 4.4.1 Odborná nepatentová literatura............................. 33 4.4.2 Patentová literatura................................... 33 5 Financování české vědy 35 5.1 Základní pojmy.......................................... 35 5.2 Národní zdroje veřejných financí................................ 36 5.2.1 Institucionální podpora................................. 36 5.2.2 Grantová agentura ČR (GA ČR)............................ 36 5.2.3 Technologická agentura ČR (TA ČR)......................... 36 5.2.4 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT)................ 36 5.3 Evropské zdroje veřejných financí................................ 36 5.3.1 Program Horizon 2020.................................. 36 5.3.2 Operační program Výzkum a Vývoj pro inovace (OP VaVpI)............ 36 5.3.3 Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost (OP VK)......... 36 5.3.4 Operační program Podnikání a inovace (OP PI)................... 37 5.3.5 Operační program Praha Konkurenceschopnost (OP PK)............. 37 5.3.6 EUREKA a EUROSTARS............................... 37 5.4 Ostatní zdroje financí...................................... 37 5.4.1 Vlastní zdroje instituce................................. 37 5.4.2 Inovační voucher..................................... 37 5.4.3 Norské fondy....................................... 37 5.4.4 Švýcarské fondy..................................... 37 5.4.5 Nadace a nadační fondy................................. 37 5.4.6 Rizikový kapitál..................................... 38 5.4.7 Bankovní fondy...................................... 38 5.5 Financování spin-off firmy.................................... 38 4

Kapitola 1 Transfer technologií na FZÚ Centrum pro inovace a transfer technologií (CITT) je integrální součástí FZÚ. Projekt je podpořen z OP VaVpI, jehož řídícím orgánem je MŠMT ČR. Tento způsob financování nezatěžuje rozpočet Fyzikálního ústavu AV ČR a umožňuje rozvinout plnou škálu produktů transferu technologií a komercializace. 1.1 Základní pojmy Aplikační sféra - místo uplatnitnění výsledku VaV aktivit (např. průmyslové a vývojové firmy, VaV pracoviště, zdravotnictví, neziskový i veřejný sektor, apod.) Business plán - specifikace modelu finančního zhodnocení potenciálu nabízeného produktu. Investment proposal - detailní objektivní popis navrhovaných činností výzkumu a vývoje, předkládaný jako součást žádosti o financování. Komercializace - proces vedoucí k tržnímu využití výstupů VaV. SWOT - analýza silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb. Transfer (přenos) technologií oboustranně obohacující cílené šíření znalostí, dovedností a technologií VaV instituce směrem k aplikační sféře a naopak. 1.2 Služby CITT Projekt byl zahájen v 1. 6. 2012. Jeho hlavním cílem je pomoci výzkumným týmům a snížit administrativní zátěž na ně kladenou v oblasti komerčního využívání výsledků VaV. CITT nabízí širokou škálu služeb souvisejících s naplňováním výše uvedeného cíle. Příklady nabízených služeb: pomoc při ochraně práv duševního vlastnictví v ČR, EU i mimo EU - více v Kapitole 3; rešeršní služby - více v Kapitole 4; právní konzultace - návrhy smluv, NDA, legislativní rámec; asistence při vyjednávání optimálních podmínek spolupráce - komercializace více v Kapitole 2; podpora při zajištění doplňkových zdrojů financování ze soukromých zdrojů - více v Kapitole 5 organizace účasti na zahraničních odborných veletrzích, seminářích a konferencích; zprostředkování cíleného kontaktu mezi výzkumným týmem a partnerem z aplikační sféry.

TRANSFER TECHNOLOGIÍ NA FZÚ Proces komercializace 1.3 Proces komercializace Transfer technologií a komercializace v sobě skýtají množství podnětů a přístupů, pomocí kterých lze navázat technologická partnerství a dosáhnout zajímavých ekonomických výsledků i v akademickém prostředí. Nezbytnými kroky k úspěšné komercializaci jsou například: průzkum trhu - nabídka, poptávka, segmentace trhu a podobně; příprava konečného produktu pro uvedení na trh - zpětná vazba dle poptávky a reakcí cílové skupiny; vypracování obchodních analýz - investment proposal (SWOT, expertní posudek, business plán); marketingové materiály a postupy; propagace a vyhledávání - dle zvoleného typu komercializace: potencionálních investorů; výrobních partnerů; zákazníků; realizace testovacích prodejů, vyhodnocení reakcí (na mezinárodní úrovni); kompletní vyjednávaní s potencionálními partnery. 1.3.1 Přípravná fáze komercializace Výzkumný pracovník v úzké spolupráci s týmem CITT realizuje následující přípravné kroky nezbytné k úspěšnému procesu komercializace: Obrázek 1.1: Přípravné fáze finalizace výsledku VaV před samotným procesem komercializace 1. Identifikace výsledku VaV - výzkumný tým sám nebo ve spolupráci s CITT identifikuje výsledek VaV práce s komerčním potenciálem: - Legislativní a smluvní rámec možností nakládání s výsledkem. - Nezávislá analýza komerčního potenciálu. 2. Rešerše - zjištění aktuálního stavu techniky, důležitý podklad pro další rozhodovací proces. - Objednávka rešerše - Kapitola 4. 3. Průzkum trhu - posouzení potenciálního zájmu o využití výsledku na světových trzích. - Market inteligence study. - Zpětná vazba na propagační a marketingové aktivity. Sít kontaktů na technologické firmy. 4. Rozhodnutí - důkladné zvážení variant komercializace na základě zjištěných skutečností: - Náklady na právní ochranu, realizaci dokončení vývoje, uvedení na trh, rizika pro investory. - Možnosti komercializace v Kapitole 2. 6

Tým CITT TRANSFER TECHNOLOGIÍ NA FZÚ 5. Dofinancování vývoje - Proof of Concept - hledání zdrojů financí pro zajištění zvolené cesty. - Vyhledávání a zajištění spolupráce při společném vývoji - Kapitola 2. - Pre-seed fáze pro investice - Kapitola 5. 6. Oznámení vynálezu zaměstnavateli. - Oznamovací formulář v interní sekci www.citt.cz. - Předání podkladů patentové komisi k posouzení uplatnění práv zaměstnavatele. - Stanovení odměny původcům vynálezu. 7. Realizace funkčního vzorku - ověření funkčnosti modelu v praxi. - Podklad pro přihlášku k průmyslovým právům - Kapitola 3. - Sumarizace podkladů pro přípravu výrobního procesu. 8. IPR - Ochrana duševního vlastnictví - detailní rozbor v Kapitole 3. - Chránit průmyslovým právem? Publikovat? - Jaká práva využít? Ve kterých zemích chránit? - Stanovení původcovských a vlastnických podílů. - Dohoda o nakládání s výsledkem. - Zajištění procesu právní ochrany ve spolupráci s mezinárodní sítí patentových zástupců. 9. Investor - vstup do Proof of Value fáze. - Investiční příležitost pro Business Angels - Kapitola 5. - Příprava licencování IPR. - Společný nebo zakázkový výzkum. 10. Prototyp - Proof of Value. Ověření hodnoty technologie. - Realizace prototypu - Nákladová studie, optimalizovaný výrobní postup, design, kompletní produkční řetězec. - Strategie komercializace - licence, prodej, založení nové technologické firmy. 11. Business plán - konkrétní analýza obchodní strategie. - Stanovení tržního podílu. - Detailní specifikace partnerů a klíčových toků (výroba - distribuce - prodej). - Licenční strategie. 12. Komercializace - veškeré následující aktivity k zajištění úspěšného procesu komercializace. - Vyhledávání partnerů a vyjednávání podmínek spolupráce. - Product Development, Business Development. - Testování trhu a jeho reakce. - Investiční nabídky, prezentace, marketing, vyjednávání a uzavírání licenčních či prodejních smluv. Výše zmíněné kroky vykazují zásadně rozdílnou časovou, odbornou i finanční náročnost. Jednotlivé fáze se mohou opakovat a překrývat - konkrétní situaci je vždy třeba analyzovat a řešit individuálně. 1.4 Tým CITT Tým CITT je sestaven tak, aby mohl zajistit všechny potřebné aktivity související s procesem komercializace: Primární komunikace s výzkumnými týmy a včasná identifikace komercionalizovatelného výsledku. Realizace kroků k získání právní ochrany. Propagace a marketing výsledků vhodných pro komercializaci. Cílené vyhledávání partnerů z aplikační sféry a navazování spoluprací. Konzultace uzavíraných smluvních vztahů a jejich zasazení do řádného právního rámce. Další informace jsou k dispozici na www.citt.cz. 7

Kapitola 2 Akademické podnikání Uplatnění výsledků výzkumu a vývoje v prostředí aplikační sféry může VaV instituci přinést podstatné výhody nejen v podobě volných finančních zdrojů, ale také výrazného obohacení výzkumu o konkrétní možnosti ověřování a testování, nových zdrojů podnětů a rozšířených možností spolupráce. 2.1 Základní pojmy Akademické podnikání - hospodářská činnost v akademickém prostředí s cílem zajistit vícezdrojové financování jeho hlavní činnosti. Specifické podmínky pro podnikání. Aplikační sféra - jakákoli organizace mimo FZÚ, ve které lze uplatnit výstupy jeho VaV aktivit. Mohou do ní patřit průmyslové a vývojové firmy, jiná vědecká a výzkumná pracoviště, zdravotnictví a související obory, neziskový i veřejný sektor, apod. Činnost v.v.i. - zákonem a zakládacími listinami specifikované činnosti zahrnující veškeré aktivity v.v.i. Hlavní činnost - výzkum, vzdělávání, spolupráce s ostatními výzkumními institucemi a provozování výzkumných infrastruktur. Další činnost - jakákoli činnost (mimo hlavní), kterou je instituce pověřena bud státem nebo vyšším územně správním celkem. Jiná činnost - typicky hospodářská činnost. Market pull - poptávka po řešení výzkumného problému přichází od aplikační sféry. Komercializace - nabídka technologií, služeb a výstupů VaV za úplatu. Proces spolupráce s aplikační sférou, při kterém dochází k tržnímu využití výstupů VaV. Tato spolupráce se děje na komerčním základě = za tyto služby je účtována dohodnutá finanční částka. Poskytnutí licence - umožňuje partnerům z aplikační sféry využívat předměty duševního vlastnictví chráněné průmyslovým právem. Podmínky využití jsou definovány licenční smlouvou (výhradní nebo nevýhradní). Pronájem a půjčování přístrojového vybavení - využití volných přístrojových kapacit bez zajištění obsluhy. Obvykle probíhá mezi výzkumnými institucemi formou zapůjčení přístroje (například detektoru, laserového zdroje, vakuové vývěvy). Dle typu přístroje je nutné specifikovat a smluvně ošetřit potřebnou kvalifikaci obsluhy, provozní podmínky, transportovatelnost, pojištění a podobně. Sdílení výzkumné infrastruktury specifický pronájem prostor a přístrojového vybavení včetně kvalifikované obsluhy a know-how, který aplikační sféra využívá pro vlastní výzkumné potřeby. Také se používá termín prodej technologického času. Smluvní výzkum výzkumné aktivity více subjektů, jejichž podmínky jsou upraveny smlouvou. Společný výzkum (kolaborativní) výzkumní partneři se podílejí na financování výzkumu, sdílejí přístrojové a technologické vybavení, lidské zdroje a duševní majetek.

Obecný postup nakládání s výsledky VaV AKADEMICKÉ PODNIKÁNÍ Zakázkový výzkum (kontrahovaný) VaV instituce je v roli poskytovatele služby na zakázku klient z aplikační sféry stanovuje cíle a termíny výzkumu a poskytuje finanční prostředky v plné výši. Spin-off(Technologická firma) podnikatelský subjekt založený a podporovaný VaV institucí za účelem vlastního využití výsledků její hlavní činnosti. Technology push nabídka výsledků VaV směrem k uživatelům z aplikační sféry. Transfer (přenos) technologií oboustranně obohacující cílené šíření znalostí, dovedností a technologií VaV instituce směrem k aplikační sféře a naopak. Vědecká služba - specifická nabídka služeb plynoucí z hlavní činnosti VaV instituce. Vědeckou službou mohou být různé výpočty, analýzy či měření - tedy výstupy založené na know-how výzkumných pracovníků, které nemají hmotnou povahu. 2.2 Obecný postup nakládání s výsledky VaV Základním krokem je identifikování vědeckého výsledku: posouzení potenciálu praktické využitelnosti a rozhodnutí o formě ochrany duševního vlastnictví: výsledek bez zjevného průmyslového využití (i budoucího) - publikace; výsledek aktuálně nebo v budoucnu průmyslově využitelný; ohlášení vynálezu zaměstnavateli - možné také pomocí www.citt.cz/cz/notification-invention/; analýza komerčního využití; ochrana duševního vlastnictví / utajení; komercializace a transfer technologií. 2.2.1 Formy komercializace a transferu technologií Přenos znalostí a dovedností může fungovat oboustranně nejen jako praktické uplatnění výsledků VaV, ale také obohacení probíhajících či připravovaných projektů. zakázkový výzkum; společný výzkum; poskytnutí licence; investice do vývoje; prodej zařízení, vědeckých služeb nebo materiálů; sdílení výzkumné infrastruktury; pronájem a půjčování přístrojového vybavení; založení technologické firmy (spin-off). Při realizaci kroků potřebných k úspěšné komercializaci je nezbytná úzká spolupráce výzkumných pracovníků s týmem CITT. 9

AKADEMICKÉ PODNIKÁNÍ Příklady transferu technologií 2.2.2 Smlouvy o spolupráci Mimo vymezení obsahu spolupráce musí smlouva obsahovat také dohodu o tom: Jak přistupovat ke zveřejňování informací (i internímu) závazek mlčenlivosti (NDA). Kdo bude majitelem a vykonavatelem práv k výsledkům. Kdo a jak bude rozhodovat o jednotlivých krocích vč. zajištění průmyslově právní ochrany k vynálezům. Kdo bude hradit náklady spojené s průmyslově právní ochranou. Kdo bude zajišt ovat kroky komercializace. Jaká bude míra podílu jednotlivých zúčastněných pracovníků na činnostech, odměnách i zisku. Jaký bude podíl partnerů na příjmech z komercializace. Jakým způsobem budou zajištěny další potřeby výzkumného týmu a VaV instituce (publikování, další vývoj, atp.)? Pokud smlouva nestanoví jinak je k libovolnému kroku nutná jednomyslná shoda všech spoluvlastníků. Podíl na právech k využití výsledku týmové práce odpovídá podílu jednotlivých členů týmu na jeho realizaci - velmi obtížná kvantifikace. 2.3 Příklady transferu technologií Kroky procesu přenosu znalostí a komercializace jsou demonstrovány na modelových situacích. Použité příklady jsou ilustrativní. Voleny jsou tak, aby co nejlépe pokrývaly široké možnosti přenosu znalostí v jednotlivých situacích. Případné nelogičnosti jsou daní za tuto ilustrativnost. Čísla v textu příkladů odpovídají číslům v cílových polích diagramů jednotlivých případů. 2.3.1 Hledání technického řešení pro vlastní vývoj Obecný postup Potřeba nalezení technického řešení ze strany výzkumného týmu. Objednávka technologického průzkumu rešerše na stav techniky (viz kapitola 4 na straně 28). Vyhodnocení výsledku technologického průzkumu. Získání a uplatnění technického řešení. Příklad Kryogenní hlava pro multi-slabový laser Potřebujeme realizovat spojení laserového okénka s vysokovakuovou nerezovou aparaturou, která bude provozována při kryogenních teplotách: Hledaný spoj musí vyrovnávat rozdílné teplotní roztažnosti. Spoj musí splňovat nároky vysokého vakua při všech provozních teplotách. Vyhodnocení technologického průzkumu: Tento typ spoje není znám. Problém musí být řešen jinak (1). Řešení plně vyhovuje požadavkům výzkumného týmu: 10

Příklady transferu technologií AKADEMICKÉ PODNIKÁNÍ Nákup a použití řešení (2) - pokud je řešení právně chráněno s dosahem na daném území. Použití (3) nebo nákup a použití (2) - dle složitosti nalezeného řešení za předpokladu, že řešení není právně chráněno, nebo se právní ochrana nevztahuje na dané území. Náznaky řešení, které by mohlo splnit nároky zadání (například studie o novém materiálu s odpovídajícími křivkami teplotní roztažnosti): Použití v realizaci (3) - aplikace je jednoduchá a kompletní řešení problému přímočaré. Vlastní výzkum (1) - aplikace je jednoduchá, ale kompletní řešení není přímočaré. Společný výzkum (4) s externím partnerem - je-li aplikace náročnější. Obrázek 2.1: Hledání a aplikace konkrétního technického řešení 2.3.2 Cílený aplikovaný výzkum Obecný postup Průběžný monitoring trhu a komunikace s potenciálními partnery. Zpětná vazba výzkumnému týmu. Rozhodnutí výzkumného týmu: Navázání spolupráce společný výzkum s externím partnerem. Optimalizace aplikovaného výzkumu a následná komercializace. Zakázkový výzkum pro externího zadavatele. Příklad Automatická kalibrační jednotka vakuových měrek Požadavky aplikační sféry s následnou reakcí na ně: Bude jednotka využívat zbytkové teplo k ohřevu vody pro temperování místnosti? Pokračování výzkumu (1) - požadavek je irelevantní. 11

AKADEMICKÉ PODNIKÁNÍ Příklady transferu technologií Bude jednotka rozpoznávat a kalibrovat všechny známé typy měrek? Pokračování výzkumu (1) - způsob měření a kalibrace je zásadně odlišný, automatizace je zbytečně náročná požadavek nebude zohledněn. Bude jednotka automaticky rozpoznávat a kalibrovat stejný typ měrky od různých výrobců? Přizpůsobení a prodej řešení (2) - rozdílní výrobci mohou používat rozdílné komunikační metody pro svá zařízení (omezený počet typů způsobů komunikace) - pro určitou skupinu výrobců zařízení je možné jednotku přizpůsobit. Umožní jednotka před kalibrací také čištění měrek? Čistící mechanismy jsou rozdílné a v tuto chvíli nejsou součástí jednotky. Čištění je ale nezbytnou procedurou předcházející řádné kalibraci a bylo by dobré, kdyby ho jednotka umožňovala: Společný vývoj (3), pokud jsou zdroje výzkumného týmu kapacitně nedostatečné. Zakázkový vývoj (4), pokud zdroje postačují. Obrázek 2.2: Přizpůsobení aplikovaného výzkumu požadavkům firem 2.3.3 Komercializace výsledku ukončené fáze výzkumu Po dokončení konkrétní fáze může být výstupem výzkumného projektu již hotové technické řešení, které je možno komerčně využít, nebo je třeba dále pokračovat ve výzkumu a vývoji směrem k aplikaci (například k vývoji prototypu nebo optimalizování objevené technologie). Obecný postup Ukončená fáze výzkumu posouzení dokončenosti řešení a komerčního potenciálu řešení: Publikace (1) za předpokladu, že výsledek nemá komerční potenciál. IPR a komercializace za předpokladu, že výsledek je v dostatečné fázi dokončení a má komerční potenciál. Pozor, publikovat až po zajištění IPR (viz kapitola 3 od strany 15). Navazující výzkum v případech nedostatečné fáze dokončení výsledku. 12

Příklady transferu technologií AKADEMICKÉ PODNIKÁNÍ Volba strategie ochrany a využití duševního vlastnictví Poskytnutí licence (2) k hotové vyvinuté technologii. Prodej řešení (3), pokud je výsledkem například konkrétní přístroj. založení Spin-off (4) Analýza možností výzkumného týmu/instituce: financování granty, kontrakt, investice; lidské zdroje kapacity týmu; materiálové vybavení. Volba a realizace vybraného typu zajištění navazujícího vývoje: společný výzkum (5); zakázkový výzkum (6); investice do vývoje (7); Obrázek 2.3: Možnosti komercializace po ukončené fázi výzkumu Příklad 1 Nová technologie pěstování monokrystalů velkých geometrických rozměrů Pro tuto technologii není zatím žádné průmyslové uplatnění. Vědecká publikace (1) - obecný předpoklad, že aplikace nebude nalezena ani v budoucnu. Ochrana duševního vlastnictví - IPR + publikace (1) - předpoklad nalezení aplikace. Technologie odpovídá požadavkům aplikační sféry a je plně vyvinuta Poskytnutí licence (2); 13

AKADEMICKÉ PODNIKÁNÍ Příklady transferu technologií Prodej hotového zařízení (3); Aplikační sféra má zájem pěstovat vlastní krystaly - technologie potřebuje dovyvinout a optimalizovat. Poskytnutí licence (2) na upravenou technologii. Prodej zařízení (3) - výsledek vývoje optimalizované jednotky vlastními zdroji. Společný vývoj (5) - zájemce z aplikační sféry se stane partnerem ve vývoji. Zakázkový vývoj (6) - zájemce z aplikační sféry dodá finanční zdroje. Aplikační sféra požaduje hotové krystaly. Prodej hotových krystalů (3) - vývoj a provoz vlastní aparatury. Investice do vývoje (7) - finanční vklad do vývoje prototypu. Založení spin-off (4) technologické firmy na pěstování krystalů. Příklad 2 Příklady prodeje již hotového řešení Měření kvality povrchové úpravy materiálu. Výpočet proudění plynu v aparatuře při nízkých tlacích. Prodej nového materiálu specifických vlastností. Vývoj software pro ovládání vědeckého zařízení. Prodej automatické kalibrační jednotky. Licencování technologie pěstování monokrystalů. Měření na elektronovém mikroskopu. Prodej beamtime infrastruktur ELI a HiLASE. Zapůjčení streak kamery. Zaučování nových servisních techniků. 14

Kapitola 3 Ochrana duševního vlastnictví Vznik duševního vlastnictví je nedílnou součástí vědecké práce. Jednotlivé formy jeho právní ochrany závisí na typu tohoto vlastnictví a na způsobu, jakým bude využíváno. Tato část příručky slouží jako přehled jednotlivých typů ochrany duševního vlastnictví v kontextu vědecké instituce. 3.1 Základní pojmy Autorská práva - práva chránící autorské dílo, které nemůže být chráněno právy průmyslovými. Autorské dílo - výsledek jedinečné tvůrčí činnosti člověka. Licence - vlastníkem udělené oprávnění k výkonu práv z duševního vlastnictví. MPT (IPC) - systém mezinárodního patentového třídění, který slouží ke třídění, ukládání a správě patentových dokumentů. (více v kapitole 4) Patent - typ průmyslově-právní ochrany určený pro vynález. Patentovatelnost - splnění zákonných podmínek pro udělení patentu. PCT - mezinárodní úmluva o patentové spolupráci, jejímiž členy je více než 145 států a regionů, ve kterých lze získat patentovou ochranu na základě jediné přihlášky (podané u WIPO) a s prioritou z této přihlášky plynoucí. Priorita - přednostní právo na udělení průmyslových práv vůči všem, kteří mají prioritu pozdějšího data. Datum priority je shodné s datem podání přihlášky k průmyslovým právům. Průmyslová práva - práva chránící autorské dílo, které má potenciál pro využití v průmyslu. Průmyslový vzor typ průmyslově-právní ochrany určený pro tvar (design) výrobku. Řešení vynález, inovace, řešení technického problému. Užitný vzor typ průmyslově-právní ochrany určený pro zlepšovací návrh (inovaci). 3.2 Proč a jak chránit? Před zahájením administrativního procesu právní ochrany výsledku VaV činnosti (dále jen ŘEŠENÍ) je třeba důkladně analyzovat jeho vlastnosti a motivace pro jeho ochranu. Jaké je ŘEŠENÍ? Je dostatečně konkrétní? Je možné sestavit jeho specifikaci? Jak moc je nové? (k posouzení slouží rešerše - viz kapitola 4) Je prakticky (průmyslově) využitelné? Hodnocení zralosti řešení pomáhá ke správnému načasování jeho ochrany a využití.

OCHRANA DUŠEVNÍHO VLASTNICTVÍ Zaměstnanecké povinnosti Jak bude ŘEŠENÍ využíváno? Je nutné získat formální právní ochranu? Jak náročné je zpětné analyzovování a kopírování? Je reálné ekonomické zhodnocení získaných práv? Je třeba splnit hodnotící kritéria, či získat body do vědeckého hodnocení? Hrozí riziko zneužití? Lze předpokládát zájem technologických firem? Vyplatilo by se založit novou technologickou firmu? Bude reálná ochota a schopnost efektivního vymáhání práv plynoucích z formální ochrany? Nemá-li řešení potenciál k uplatnění na trhu, průmyslově-právní ochrana je nadbytečná. Jak ŘEŠENÍ chránit? Vědecká publikace - ochrana autorským právem. Zveřejněním se techniky. ŘEŠENÍ stane součástí stavu Přihláška průmyslových práv bez uděleného patentu - zajištění priority, nemožnost licencování. (analogie vědecké publikaci) Více typů průmyslově-právní ochrany pro jedno ŘEŠENÍ - různé možnosti využití. Volbě typu ochrany by měla předcházet analýza a rozvaha všech aspektů. Při volbě typu právní ochrany je třeba uvažovat, jaké bude pozdější využívání či vymáhání získaných práv. Pokud není právní ochrana využívána, je zbytečná. 3.3 Zaměstnanecké povinnosti V oblasti práv k duševnímu vlastnicví jsou povinnosti zaměstnance upraveny zákonem a také vnitřními předpisy FZÚ. Vědeckému pracovníkovi v zaměstnaneckém poměru náleží osobnostní autorská práva. Zaměstnavatel má nárok na podíl na majetkových právech. 3.3.1 Interní předpisy FZÚ Kromě zákonných úprav platí ve FZÚ také rozhodnutí ředitele, která blíže specifikují způsob nakládání s důvěrnými informacemi, ochranu vynálezů a nakládání s výsledky VaV. Plné znění těchto předpisů jsou ke stažení v interní sekci ww.citt.cz. Rozhodnutí ředitele 23/2011 Nakládání s důvěrnými informacemi ve výzkumu, vývoji a inovacích Povinnost mlčenlivosti důvěrné informace. veškeré informace o výsledcích, které mají potenciál pro průmyslově-právní ochranu; veškeré informace vztahující se k výzkumu a vývoji v případech, kdy je FZÚ smluvně vázán povinností mlčenlivosti. Předčasné zveřejnění vynálezu znemožňuje jeho průmyslově právní ochranu o připravovaných publikacích je třeba informovat vedoucího týmu (oddělení). 16

Zaměstnanecké povinnosti OCHRANA DUŠEVNÍHO VLASTNICTVÍ Rozhodnutí ředitele 24/2011 Ochrana vynálezů a užitných vzorů Řešení, které má potenciál k průmyslově-právní ochraně je nutné oznámit zaměstnavateli předepsanou formou. Formulář obsahuje kromě jiného: technický popis vynálezu; návrh na strategii ochrany vynálezu; podíly jednotlivých původců v řešitelském týmu. Oznámení o vynálezu lze vyplnit v iterní sekci www.citt.cz Následuje posuzování, vyhodnocení a schvalování zvolené strategie. Ve lhůtě do 3 měsíců musí dojít k ukončení tohoto procesu a tedy (kromě jiného): Uzavření smlouvy o finančním vyrovnání s vynálezci (dle uvedených podílů); Vyjádření zaměstnavatele o plánovaném využití vynálezu. Pokud se zaměstnavatel nevyjádří do 3 měsíců od oznámení vynálezu, přechází veškerá práva a povinnosti spojené s průmyslově právní ochranou zpět na původce. Obrázek 3.1: Právo na ochranu v případě zaměstnaneckého vynálezu Rozhodnutí ředitele 25/2011 O způsobu nakládání s výsledky výzkumu, vývoje a inovací Definuje základní typy vědecké práce a jejích výsledků: základní výzkum; aplikovaný výzkum; experimentální vývoj; inovace. Popisuje, jak nakládat s jednotlivými typy výsledků v souladu se zákony a závazky FZÚ. Norma opakuje: výsledky výzkumu plně financovaného z veřejných zdrojů, musí být přístupny všem zájemcům; nároky subjektů podílejících se na výzkumu spolufinancovaném z veřejných zdrojů se určují podle míry jejich podílů. 17

OCHRANA DUŠEVNÍHO VLASTNICTVÍ Autorská práva 3.4 Autorská práva V České republice je autorské právo upraveno zákonem č. 121/2000 Sb. O právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů. Zákon byl několikrát novelizován. Úplné novelizované znění bylo publikováno pod č. 398/2006 Sb. 3.4.1 Autorské dílo Autorské dílo je jedinečný výsledek tvůrčí činnosti člověka. Autorským dílem jsou: články, knihy, konferenční příspěvky, postery, prezentace; objevy a vědecké teorie, matematické a intelektuální abstraktní metody; schémata, plány, výkresy; počítačové programy, databáze, soubory měření; veškerá souborná díla; estetické výtvory, fotografie, grafická nebo filmová díla; způsoby ošetřování lidského a zvířecího těla. Všechna tato díla jsou chráněna autorskými právy a obvykle nemohou být chráněna právem průmyslovým. 3.4.2 Principy ochrany autorskými právy Autorská práva vznikají automaticky se vznikem autorského díla. Autorská práva nejsou převoditelná. Podle typu je můžeme rozdělit na: Osobnostní práva autora, která náleží vždy a pouze autorovi: být (ne)uveden jako autor; zachování celistvosti díla a jeho vážnosti; rozhodnutí, zda dílo (ne)bude zpřístupněno veřejnosti. Majetková práva, která lze licencovat (nároky zaměstnavatele): rozmnožování, rozšiřování, pronájem, půjčování; vystavování; zveřejňování (je-li autorem dán souhlas); licencování, prodej. 3.4.3 Specifické případy Počítačový program Česká, resp. Evropská právní úprava (na rozdíl od americké) neumožňuje samostatnou průmyslově právní ochranu počítačových programů. Počítačový program lze efektivně chránit pouze jako nedílnou součást technického řešení, které je předmětem průmyslově právní ochrany. Databáze Přístup jednotlivých států světa se k právní ochraně databází zásadně liší. Právní úprava ČR zná práva pořizovatele databáze, která splňuje podmínky pro autorské dílo. Pořizovatel databáze tak může požadovat nejen zaplacení poplatku za užívání jeho databáze, ale může si nárokovat podíl na vynálezu, pokud jsou využita jeho data. Je důležité číst smluvní ujednání před přístupem a čerpáním z různých databází! 18

Autorská práva OCHRANA DUŠEVNÍHO VLASTNICTVÍ Výukové materiály V autorském zákoně je uvedena výjimka pro použití autorského díla pro potřeby výuky: Licenční smlouva není nutná pouze pro bezprostřední použití díla během výuky. V případě citací nebo přebírání částí děl je nutné respektovat citační licenci. Kopírování nebo jiná distribuce materiálů studentům (včetně e-learningu) bez souhlasu autora je v rozporu s autorským zákonem. Školní dílo Práce, která vznikla v rámci vzdělávacího procesu: Autorem takového díla je vždy pouze student sám. Vzdělávací instituce má právo na využití díla pro výukové a jiné vnitřní potřeby bez svolení studenta. Student nesmí dílo použít v rozporu s oprávněnými zájmy vzdělávací instituce. Má-li práce komerční potenciál: Student má právo nabídnout licenci na svoji práci komukoli. Škola má právo na uzavření licenční smlouvy - dobrou praxí je nabídka exklusivní licence škole. Je možné uzavřít trojstrannou licenční smlouvu, aby došlo k přiměřené náhradě vynaložených nákladů. Studentská práce se řídí režimem školního, respektive zaměstnaneckého díla: Pracuje-li student bez nároku na mzdu, nebo je odměňován formou stipendií ze školy, má výstup jeho práce povahu školního díla. V praxi je obvyklé studenta zapojit do libovolné z forem pracovně právního vztahu výstup jeho práce pak má povahu díla zaměstnaneckého. Zaměstnanecké dílo a dílo na objednávku Zaměstnavatel je vykonavatelem majetkových práv souvisejících s autorským dílem zaměstnance, který je s ním v libovolném pracovně právním vztahu. Pokud je dílo výsledkem objednávky u nezávislého subjektu velmi záleží na kvalitě uzavírané smlouvy o dílo. Obecně patří práva k vzniklému dílu jeho autorovi, který ho může poskytnout i dalším zájemcům. Výjimkou jsou počítačové programy, databáze a kartografická díla, která se i v tomto případě považují za zaměstnanecká. Pozor na často používané termíny oprávněné zájmy objednatele nebo účel smlouvy. Jejich výklad často řeší až soud. Užití díla pro vlastní potřebu V tomto případě se zásadně liší právní úprava v různých státech. Co je legální v jedné zemi, může být postihováno v jiné. V autorském zákoně je uveden nárok autora na přiměřenou odměnu při pořizování kopie díla i pro vlastní potřebu. V mnoha zemích EU je při otázce legality pořízených kopií tato skutečnost zásadní. 19

OCHRANA DUŠEVNÍHO VLASTNICTVÍ Průmyslová práva 3.5 Průmyslová práva Průmyslová práva slouží k ochraně technických řešení, které mají potenciál pro uplatnění v průmyslu. Svému majiteli zajišt ují konkurenční výhodu jako odměnu za rozvoj současného stavu techniky a vloženou investici. Technické řešení může být současně chráněno více způsoby! České právo upravuje: Patent - zákon č. 527/1990 Sb. O vynálezech a zlepšovacích návrzích; Užitný vzor - zákon č. 478/1992 Sb. O užitných vzorech; Průmyslový vzor zákon č. 207/2000 Sb. O ochraně průmyslových vzorů; Ochranné známky zákon č. 441/2003 Sb. O ochranných známkách; Ochrana průmyslového vlastnictví a vymáhání práv zákon č. 14/1993 Sb. O opatřeních na o- chranu průmyslového vlastnictví, zákon č. 221/2006 Sb. O vymáhání práv z průmyslového vlastnictví. Kromě těchto a dalších zákonů existuje ještě řada vyhlášek a souvisejících právních předpisů. Průmyslová práva podléhají také mezinárodním úmluvám a právní úpravě EU. Průmyslová práva mají teritoriální charakter platí pouze tam, kde jsou udělena! Českým úřadem, který spravuje průmyslové vlastnictví je Úřad průmyslového vlastnictví (ÚPV). Správní poplatky jsou definovány zákonem. S ÚPV je výhodné komunikovat elektronicky s použitím certifikovaného elektronického podpisu. Při elektronické komunikaci jsou správní poplatky snížené. Příklady kalkulací nákladů na jednotlivé typy průmyslově právní ochrany jsou uvedeny v příloze. 3.5.1 Patent Aby se vynález mohl stát patentem, musí splňovat tři zákonem dané podmínky: Světová novost vynález musí být novým řešením technického problému. Za nové již nemůže být považováno, co bylo libovolným způsobem zpřístupněno veřejnosti před podáním přihlášky (publikací, posterem, konferenčním příspěvkem a podobně), byt by zveřejnitelem byl vynálezce sám. Novost je posuzována na základě výsledků rešerše v rámci úplného průzkumu (viz kapitola 4). Vynálezecká činnost posouzení, zda je splněna tato podmínka spočívá na příslušném patentovém úřadu. Pomoci odhadnout výsledek může odpověd na otázku: Pokud by stejné zadání dostal jiný odborník z oboru, vymyslel by stejné řešení? Vynálezecká činnost je posuzována na základě výsledků rešerše v rámci úplného průzkumu (viz kapitola 4). Průmyslová využitelnost vynález musí být popsán tak, aby ho dokázal vyrobit odborník z oboru. Současně musí mít potenciál k praktickému hospodářskému využití. Získání patentu je proces zdlouhavý, nákladný a do poslední chvíle nejistý! Maximální doba platnosti patentu je 20 let od podání přihlášky, za předpokladu, že majitel platí každoroční udržovací poplatky, které se časem významně zvyšují. Nabídka licence učiněná při podání patentové přihlášky snižuje udržovací poplatky na polovinu. 20

Průmyslová práva OCHRANA DUŠEVNÍHO VLASTNICTVÍ Obrázek 3.2: Řízení o národní přihlášce vynálezu/patentu Národní ochrana Kroky k získání patentové ochrany (konkrétní aktivity jsou popsány v interní sekci http://www.citt.cz/cz/interni): Identifikace dostatečně zralého technického řešení; Předběžná rešerše na stav techniky - první posouzení patentovatelnosti; Rozhodnutí o patentové ochraně a jejím geografickém rozsahu; Oznámení vynálezu zaměstnavateli; Kompletace podkladů pro patentovou přihlášku: oblast a dosavadní stav techniky, technický popis podstaty vynálezu, předběžné zatřídění vynálezu, přehled obrázků, výkresů, příklady provedení vynálezu, průmyslová využitelnost, Patentové nároky jednoznačná definice předmětu ochrany Sepsání patentových nároků tak, aby zajistily dostatečnou ochranu a umožnily vymáhání práv k patentu je úkol pro odborníka. Sestavení patentové přihlášky; Podání národní patentové přihlášky u Úřadu průmyslového vlastnictví (ÚPV). Přihlášku není možné během řízení rozšiřovat! Současně s přihláškou: zaplacení správních poplatků; nabídka nevýhradní licence - snižuje udržovací poplatky na polovinu; žádost o vystavení prioritního dokladu (pro mezinárodní řízení); žádost o úplný průzkum. Tuto žádost je nutné podat do 36 měsíců od podání přihlášky. Je-li ale podána současně s přihláškou, pak je provádění úplného průzkumu prioritní a je realizováno obvykle do 9 měsíců! Řízení o národní patentové přihlášce: 21

OCHRANA DUŠEVNÍHO VLASTNICTVÍ Průmyslová práva od podání přihlášky běží 12 měsíců prioritní lhůta čas pro podání mezinárodní přihlášky. formální a předběžný průzkum, kdy dojde k odstranění formálních nedostatků a vyloučení případů, které zjevně nesplňují podmínky patentovatelnosti. úplný průzkum, během kterého je posuzována novost, patentová čistota a vynálezecká činnost. po 18 měsících od podání přihlášky následuje zveřejnění ve Věstníku. Zveřejněním se vynález stává součástí stavu techniky. není-li podána žádost o úplný průzkum, řízení zde končí. námitky a nároky třetích stran - možnost úpravy (zúžení) patentových nároků. Udělení patentu nebo zamítnutí přihlášky a zveřejnění výsledného stavu přihlášky (průměrná doba 2 roky). Zaplacení udržovacích poplatků doba od podání přihlášky. Vydání patentové listiny. Mezinárodní ochrana Podle územního rozsahu, na kterém je třeba vynález chránit, je možné zvolit způsob mezinárodní ochrany: Národní cesta využití národního patentového zastoupení ve zvolených zemích a absolvování administrativního procesu v každé zemi individuálně dle místní legislativy. Procesně i finančně velmi náročné. Evropský patent - jednotná přihláška Evropského společenství Evropský patentový úřad (EPO): Jedna přihláška v úředním jazyce EPO (angličtina, francouzština, němčina) s vyznačenými státy, kde je o ochranu žádáno. Zaplacení správních poplatků dle počtu zvolených států. Formální a předběžný průzkum vydání předběžného vyjádření. Zveřejnění v Evropském věstníku - po 18 měsících. Žádost o úplný průzkum a jeho zaplacení do 6 měsíců. Udělení patentu/zamítnut přihlášky. (průměrná doba 3 až 5 let). Proces národní validace do 3 měsíců od udělení patentu překlad a předložení místnímu úřadu. Jakmile v jednom státě dojde k neuznání/zneplatnění patentu, pozbývá vynález právní ochrany ve všech členských zemích EPO. Mezinárodní přihláška (dle dohody PCT) - jednotná přihláška. Podání přihlášky (u libovolného patentového úřadu členského státu) s vyznačením vybraných zemí. Mezinárodní rešeršní zpráva, posudek o patentovatelnosti. Mezinárodní zveřejnění do 18 měsíců od data priority. Vstup do národní fáze ve vybraných zemích řídí se národní legislativou, je jednodušší, protože vychází z mezinárodních průzkumů, vyžaduje národní zastoupení. Neuznání patentu v jednom z vybraných států nemá vliv na jeho uznání nebo trvání ve státě jiném. Regionální přihlášky další regiony s posílenou patentovou spoluprací a speciální právní úpravou. Jednotný Evropský patent nová zákonná úprava platná od 1. 1. 2014. 22

Průmyslová práva OCHRANA DUŠEVNÍHO VLASTNICTVÍ 3.5.2 Užitný vzor Užitným vzorem lze často chránit řešení, která by nesplnila přísná kritéria patentu na vynálezeckou činnost (musí však přesahovat rámec pouhé odborné dovednosti). Lze chránit - vynálezy, zlepšovací návrhy, zařízení, zapojení či chemické látky. Nelze chránit - veškeré způsoby, jako jsou výrobní postupy, způsob měření, činnosti a také se toto omezení vztahuje na veškerý biologický materiál (rozdíl od patentu). Výhoda rychlý způsob získání formální ochrany a možnosti využití (např. prodej licence). Nevýhoda kratší doba ochrany, menší mezinárodní dosah, vyšší riziko dodatečného zpochybnění. Na překážku novosti není - vlastní zveřejnění majitelem v době 6 měsíců před podáním přihlášky (rozdíl od patentu). Změna patentové přihlášky na přihlášku užitného vzoru (ne naopak!). Zapsaný užitný vzor platí 4 roky od podání přihlášky a je možné jej dvakrát prodloužit na další tři roky. Maximální délka trvání právní ochrany tedy je 10 let. Obrázek 3.3: Řízení o národní přihlášce užitného vzoru Národní ochrana Právní ochrana vzniká zápisem do rejstříku užitných vzorů, který spravuje příslušný patentový úřad (v ČR ÚPV). Před zápisem je realizována pouze formální kontrola přihlášky, neprovádí se úplný průzkum. Postup získání ochrany technického řešení užitným vzorem (konkrétní aktivity jsou popsány v interní sekci http://www.citt.cz/cz/interni): Předběžná rešerše na stav techniky; Rozhodnutí o ochraně - oznámení technického řešení; Přihláška užitného vzoru (podklady jsou shodné jako u patentu): žádost o zápis do rejstříku užitných vzorů s uvedením názvu užitného vzoru; popis technického řešení, případně výkresy; nejméně jeden nárok na ochranu, ve kterém musí být jasně vymezen předmět ochrany; původce předmětu přihlášky; přihláška může obsahovat pouze jedno technické řešení, případně skupinu, která vzájemnou vazbou realizuje jednu technickou myšlenku. Zaplacení správních poplatků. Formální kontrola a ověření vyhovění podmínkám užitného vzoru. ÚPV nezkoumá absolutní světovou novost. Zveřejnění přihlášky ve Věstníku ÚPV. Zápis užitného vzoru do rejstříku. (obvyklá lhůta pro registraci je 2 až 3 měsíce) 23

OCHRANA DUŠEVNÍHO VLASTNICTVÍ Průmyslová práva Mezinárodní ochrana Pojem užitného vzoru není v mezinárodním prostředí zdaleka tak rozšířený jako patent. Mnoho zemí jej vůbec nezná a akceptuje pouze patentové přihlášky, často se sníženou přísností jejich posuzování (např. USA). Užitný vzor se užívá hlavně v zemích, které byly ovlivněny německým právem země střední Evropy (Německo, Rakousko, Mad arsko, Česká Republika, Polsko, Slovensko), ale také např. Japonsko. Obecně je postup získávání mezinárodní ochrany užitného vzoru shodný s postupem pro patenty. 3.5.3 Průmyslový vzor Průmyslový vzor je právní ochrana určená designovým řešením. Chrání viditelný vzhled výrobku (tvar, křivky, barvy, obrysy, zdobení, povrchovou strukturu a zvolený materiál). Neřeší funkčnost ani způsob konstrukce či vnitřní zapojení výrobku. Tvar jednotlivých součástek v komponovaném zařízení může být předmětem ochrany. Práva k průmyslovému vzoru jsou převoditelná, lze prodat licenci. Na překážku novosti není, pokud byl vzor zveřejněn původcem během předchozích 12 měsíců. Od zápisu do rejstříku trvá ochrana 5 let s možností prodloužení 4x na celkovou maximální dobu ochrany v délce trvání 25 let. Obrázek 3.4: Řízení o národní přihlášce průmyslového vzoru Národní ochrana Národní rejstřík průmyslových vzorů spravuje ÚPV. Průměrná doba řízení pro zapsání průmyslového vzoru se pohybuje okolo 6 měsíců. Hromadné podávání přihlášek průmyslového vzoru je možné pouze za předpokladu, že všechny registrované výrobky jsou ve stejné třídě dle mezinárodního třídícího systému. Mezinárodní ochrana Obdobné administrativní postupy jako u patentové ochrany: Národní cesta velmi rozdílná národní legislativa (např. USA nezná institut průmyslového vzoru). Nutnost využít služeb národního zastoupení. Regionální cesta v Evropě nejběžnější způsob získání průmyslového vzoru Společenství (OHIM). Existuje také institut nezapsaného vzoru společenství. V tomto případě trvá ochrana pouze 3 roky od prvního zveřejnění. Haagský systém mezinárodní ochrana v členských státech této mezinárodní smlouvy: jediná přihláška u Mezinárodního úřadu Světové organizace duševního vlastnictví WIPO; 24

Průmyslová práva OCHRANA DUŠEVNÍHO VLASTNICTVÍ výše poplatků závisí na počtu vybraných zemí a počtu registrovaných vzorů; podání mezinárodní přihlášky není podmíněno podáním přihlášky národní; WIPO kontroluje formální náležitosti a zapisuje vzor do Mezinárodního rejstříku; národní úřady vybraných zemí pak musí do 6 měsíců (resp. 12) oznámit odmítnutí platnosti zápisu na svém území pro nesplnění věcných zápisných podmínek. Délka tohoto typu mezinárodní ochrany je také 5 let. Prodloužení ochrany se žádá u úřadu WIPO, maximální délka ochrany je dána legislativou jednotlivých zemí. 3.5.4 Ochranná známka Konkurenční výhoda - zvyšuje hodnotu výrobku nebo služby. Garanční a propagační úloha - usnadňuje zákazníkům orientaci. Podoba ochranné známky - důležitý prvek marketingové strategie. Typ známky - slovní, grafická, kombinovaná, kombinace barev (v zahraničí také prostorová, zvuková, čichová a další). Zákonné podmínky: ochranná známka musí mít rozlišovací schopnost; nesmí být v rozporu s dobrými mravy; musí se řídit zákonnými úpravami omezujícími použití definovaných znaků, symbolů a vlajek. Obrázek 3.5: Řízení o národní přihlášce ochranné známky Národní ochrana Registr ochranných známek platných na území ČR spravuje ÚPV. Postup registrace národní ochranné známky (OZ): Předběžná rešerše na OZ za účelem vyloučení rizika zamítnutí. Optimalizace podoby OZ. Přihláška OZ musí obsahovat: seznam výrobků a služeb, pro které bude známka používána - dostatečně detailní; zatřídění výrobků a služeb dle Niceského třídění; znění a grafická podoba známky; identifikační údaje přihlašovatele; identifikační údaje zástupce přihlašovatele; 25

OCHRANA DUŠEVNÍHO VLASTNICTVÍ Průmyslová práva vybrané země pro mezinárodní přihlášku; prohlášení o záměru užívání OZ ve vybraných zemích. Uhrazení správních poplatků spojených s přihláškou. Ochranná známka je registrována zápisem do rejstříku. (Její získání trvá v ČR cca 6 až 9 měsíců.) Správní poplatky spojené s registrací (k úhradě do 3-24 měsíců od podání přihlášky). Mezinárodní ochrana Mezinárodní dosah právní ochrany je analogický ostatním průmyslovým právům. Mezinárodní cesta dle Madridské smlouvy a protokolu přes WIPO jedna přihláška v jednom jazyce, jeden poplatek, jedny termínové lhůty. Zamítnutí registrace v jednom ze států neovlivňuje možnost registrace v ostatních státech. Některé státy (např. USA) vyžadují dokladování používání ochranné známky na svém území. Mezinárodní řízení může trvat i výrazně déle než 1 rok. Národní cesta individuální přihlášky v jednotlivých státech národní úřední jazyk, národní zastoupení, národní legislativa. Tuto cestu je nutné zvolit v případě nečlenských států Madridské dohody a Protokolu. Regionální přístup ochranná známka společenství (v rámci jedné přihlášky platné pro celé EU) jednotná ochrana v celé EU. Zamítnutí registrace v jedné části regionu znamená zamítnutí v celém regionu. Proces registrace a výše poplatků se odvíjí od zvoleného přístupu a počtu registrovaných zemí. Platnost ochranné známky není časově omezena (podmíněna placením udržovacích poplatků každých 10 let). 3.5.5 Další průmyslová práva Topografie polovodičových součástek - právní ochrana způsobu rozmístění obvodových prvků v objemu integrovaného obvodu a jejich propojení. Zákon č. 529/1991 Sb. O ochraně topografií polovodičových výrobků. Odrůdy rostlin/plemena zvířat - šlechtění nových odrůd a plemen je záležitost nákladná a dlouhodobá, je proto upravena speciálním právním předpisem, který právní ochranu přizpůsobuje potřebám oboru. Jedná se o zákon č. 206/2000 Sb., O ochraně biotechnologických vynálezů, v platném znění. Označení původu/zeměpisné označení - určené pro výrobky a služby, které pocházejí z určitého místa nebo země (území, regionu, apod.) za předpokladu, že kvalita nebo vlastnosti zboží jsou dány charakteristickými faktory tohoto území. Právní ochrana je specifikována zákonem č. 452/2001 Sb., O ochraně označení původu a zeměpisných označení, v platném znění. Obchodní firma/goodwill - ochrana je realizovaná prostřednictvím obchodního rejstříku, případně administrativního registru ekonomických subjektů. Dobrá pověst (renomé) obchodní firmy je důležitou součástí marketingové strategie. Zahrnuje především určité morální a kvalitativní vlastnosti, které obchodní firmu charakterizují. Právní ochranu zajišt uje v legislativě ČR občanský a obchodní zákoník a zákony upravující fungování médií. 3.5.6 Know-how, obchodní tajemství Předmětem know-how může být cokoli, co není zřejmé z podstaty hotového výrobku a nedá se zjistit zpětnou analýzou. Může to být např. tajemství použitých surovin, specifického postupu, použití netradičních technologií, které nezanechají stopy. V českém právním řádu se objevuje pojem obchodní tajemství, jehož ochrana je specifikována přímo v obchodním zákoníku. 26