Automotive & Zpracování kovů

Ergonomie na pracovišti Seminář 3M Institutu Automotive & Zpracování kovů RNDr. Mgr. Petr A. Skřehot, Ph.D. Ergonomie Ergonomie je multioborová vědní disciplína, zabývající se vztahem člověk stoj a člověk-prostředí (pracovní, v běžném životě). Ergonomie by se neměla vztahovat pouze na jednotlivé prvky pracovního prostředí, ale komplexně na celek (pracovní činnost, pracoviště, prostředí). Cílem ergonomie je přizpůsobení podmínek zaměstnanci (dříve tomu bylo naopak!). Bohužel se to však stále nedaří. V posledních letech vzniká čím dál více NzP v důsledku ergonomických rizik. ERGONOMICKÝ musí znamenat vyhovující potřebám a očekávání cílené populace vymezené 5. a 95. percentilem při současném splnění všech požadavků kladených na bezpečnost a spolehlivost. Pro mnoho lidí ale ERGONOMICKÝznamená moderní, vystajlovaný design /Má ale vzhled vítězit nad praktičností???/ 1

Ergonomie v pojetí právních předpisů Pojem ergonomie se v právních předpisech ČR vyskytuje velmi ojediněle. Předpisy částečně řešící oblast ergonomie pracovišť: Zákoník práce Zákon č. 309/2006 Sb. NV č. 361/2007 Sb. Hlavním zdrojem ergonomických požadavků na pracoviště jsou ale technické normy (ČSN, EN, ISO). Aplikace požadavků právních předpisů pro zajištění zdravého a bezpečného pracovního prostředí je pouze základní nutnou úrovní. Doposud neexistuje pracovní povolání Ergonom (v NSP). Hodnocení pracovišť z pohledu ergonomie významným způsobem podporuje oblast prevence rizik a pozitivní vnímání zaměstnanců v souvislosti se zájmem společnosti o jejich zdraví. Ergonomie v pojetí normativů ČSN EN ISO 26800: Ergonomie - Obecný přístup, zásady a pojmy ČSN EN ISO 6385: Ergonomické zásady navrhování pracovních systémů ČSN EN 29241: Ergonomické požadavky na kancelářské práce se zobrazovacími terminály ČSN EN ISO 9241: Ergonomické požadavky na kancelářské práce se zobrazovacími terminály ČSN EN 527: Kancelářský nábytek - Pracovní stoly ČSN EN 547: Bezpečnost strojních zařízení - Tělesné rozměry ČSN EN 60073: Základní a bezpečnostní zásady pro rozhraní člověk-stroj, značení a identifikaci - Zásady kódování sdělovačů a ovládačů ČSN EN 614: Bezpečnost strojních zařízení - Ergonomické zásady navrhování. 2

Ergonomie v pojetí normativů ČSN EN 894: Bezpečnost strojních zařízení - Ergonomické požadavky pro navrhování sdělovačů a ovládačů ČSN EN ISO 10075: Ergonomické zásady ve vztahu k mentální pracovní zátěži ČSN EN ISO 11064: Ergonomické navrhování řídicích center ČSN EN ISO 7730: Ergonomie tepelného prostředí - Analytické stanovení a interpretace tepelného komfortu pomocí výpočtu ukazatelů PMV a PPD ČSN EN ISO 7731: Ergonomie - Výstražné signály pro veřejné a pracovní prostory - Sluchové výstražné signály ČSN EN ISO 9921: Ergonomie - Hodnocení řečové komunikace ČSN EN 14074: Kancelářský nábytek - Stoly, pracovní desky a úložný nábytek ČSN ISO 1996: Akustika - Popis, měření a hodnocení hluku prostředí Ergonomie pracovišť ve výrobním sektoru Výrobní sektor je nejrizikovějším z pohledu vzniku MSD. Panuje mylná představa, že ergonomie se týká pouze interakce člověk-počítač. Špatným prováděním manuální práce (práce u linky, manipulace s břemeny, montáž technických zařízení, kontrola výrobků atd.) významně narůstá riziko poškození zdraví. 3

Ergonomie pracovišť ve výrobním sektoru Aplikace ergonomických zásad ve výrobním sektoru je obtížný úkol, neboť každá pracovní činnost je specifická. Samotnému hodnocení pracovišť nebo pracovních činností by měla předcházet analýza kultury bezpečnosti práce a ergonomie ve společnosti, která dokáže poodhalit vnímání těchto oblastí z pohledu samotných zaměstnanců. Nejčastějším nedostatkem při hodnocení ergonomie pracovišť, je omezenost tohoto posuzování vztažená pouze na dílčí prvky pracovního prostředí. Mnohé rizikové faktory nejsou často vůbec zohledněny (rychlost proudění vzduchu, teplota, osvětlenost pracovního úkolu apod.). Ergonomie pracovišť ve výrobním sektoru Mnohdy opomíjené jsou např. hlukové nebo světelné mapy, které jsou velice efektivní a pro své jednoznačné pojetí i managementem společností pozitivně vnímané. 4

Ergonomie pracovišť ve výrobním sektoru Neradostná statistika Zdroj: Lidové noviny, 19.10.2015 5

Požadavky na pracoviště Faktory, kterými lze charakterizovat pracovní místo, a na které je potřeba se při hodnocení pracoviště zaměřit jsou: zorné podmínky, pracovní poloha, pracovní pohyby, pracovní rovina, rozmístění ovladačů a hmatníků, rozmístění sdělovačů, pracovní sedadlo a pracovní stůl, všeobecné pracovní podmínky. Požadavky na pracoviště zorné podmínky Zajištěním vhodných/optimálních zorných podmínek je účinnou prevencí proti vzniku úrazu (zakopnutí, uklouznutí, naražení), ale i poškození muskuloskeletálního systému v oblasti krční páteře a zad (eliminace zaujímání nefyziologických poloh nadměrné vytáčení trupu, krku, zaklánění/předklánění hlavy). Zorné podmínky jsou v základní rovině charakterizovány zajištěním optimálního osvětlení pracoviště/pracovního prostředí. Požadavky kladené na dobré osvětlení: Vhodná rovnoměrnost osvětlení Správný směr osvětlení 6

Požadavky na pracoviště zorné podmínky Požadavky na pracoviště pracovní poloha Pracovní poloha při práci představuje stěžejní prvek při hodnocení pracovních činností. Zaujímání nevhodné pracovní polohy (manuální práce i práce na PC), zvyšuje riziko poškození zdraví. K základním principům prevence před vznikem poškození zdraví patří: V jakékoliv pracovní poloze musí být zajištěna dostatečná stabilita celého těla. Je nutné zabránit nadměrnému zatěžování MS systému. Je nutné volit takové pracovní polohy, které jsou ze zdravotního/fyziologického hlediska vyhovující. 7

Požadavky na pracoviště pracovní poloha Při zaujímání nevhodné pracovní polohy jednotlivých částí těla při práci dochází k poškozování zejména svalově kosterního systému, konkrétněji: bolestivé záněty v rameni, zápěstí, sedacího nervu, svalová horečka; otoky dolních končetin, bolesti bederní a krční páteře; zatěžování dýchacích orgánů, srdce apod. Požadavky na pracoviště pracovní rovina Optimální nastavení pracovní roviny významným způsobem ovlivňuje nejen pracovní pohodu zaměstnance při práci, ale zejména následky vykonávané pracovní činnosti na zdraví pracovníka (bolesti krční páteře, zad, nohou). 8

Požadavky na pracoviště pracovní rovina Nesprávná výška pracovní roviny při práci s ručním nářadím Požadavky na pracoviště pracovní sedadlo Správné/vhodné pracovní sedadlo významným způsobem zvyšuje komfort při práci a jeho správným používáním se zamezuje vzniku MSD. Nejčastějším nedostatkem při pořizování vhodného pracovního sedadla, pro konkrétní pracovní činnost, je již v počátku chybějící definice (analýza) požadavků, kladených na jeho konstrukci a užitné vlastnosti a následný průzkum trhu vhodných výrobců/distributorů pracovních sedadel. Dalším významným nedostatkem při pořizování nových pracovních sedadel je jejich objednávka přes internet (často pouze na základě designu), bez osobního vyzkoušení! 9

Význam správného sedu Požadavky na pracoviště pracovní sedadlo Základní hodnotící kritéria pracovního sedadla: Bezpečnost a stabilita Adaptibilita Komfort Praktičnost Technické řešení a design Vhodnost pro dané použití ČSN EN 1335: Kancelářský nábytek - Kancelářské židle pracovní ČSN 91 0601: Nábytek. Židle a pracovní sedadla. Technické požadavky 10

Rizikové faktory pracovních podmínek Fyzikální (hluk, vibrace, záření, el-mag pole); Chemické (žíravé, toxické, zdraví škodlivé); Biologické činitele (viry, bakterie, plísně, paraziti); Prach; Fyzická zátěž (celková fyzická a lokální svalová zátěž, pracovní poloha); Psychická zátěž (monotonie, práce v noci, práce ve vnuceném tempu); Zraková zátěž; Nepříznivé mikroklimatické podmínky (extrémní chlad, teplo a vlhkost); Mikroklimatické podmínky Tepelné podmínky mají mnohem větší vliv na subjektivní pocit pohody člověka než nežádoucí škodliviny či obtěžující hluk. Na co se zaměřit: Teplota na pracovišti (zátěž teplem a chladem) Vodní pára Bioaerosol Elektroiontové mikroklima. Organické těkavé látky (VOC). Odérové mikroklima. 11

Mikroklimatické podmínky Tepelné podmínky na pracovišti musí být přizpůsobeny místním klimatickým podmínkám, přičemž je potřeba vzít v úvahu: teplotu vzduchu (problém představují centrální klimatizace s nastavením jedné teploty pro více osob); vlhkost vzduchu ; rychlost proudění vzduchu (vyšší rychlosti proudění zpravidla zlepšují tepelnou pohodu při vyšších teplotách, zároveň však již mohou vést až ke zdravotním potížím); tepelné vyzařování (eliminace nadměrného kalorického výdeje); intenzitu fyzické práce; vlastnosti oblečení, pracovního vybavení a ochranných prostředků; Bioaerosol Jedná se o aerosol biologického původu: buňky, spory, pylová zrna, mikroby, fragmenty, produkty nebo zbytky organismů. Plísně = mikroorganismy patřícími mezi houby. Často snášejí i extrémní podmínky Biologičtí činitelé specifická skupina (např. laboratoře, nemocnice) 12

Bioaerosol Šíření klimatizací, ventilací a teplo vzdušným topením. Filtrační zařízení, zvlhčovače a odvlhčovače vzduchu, vzduchovody a dvojité stropy. Nečistoty a mikroorganismy se zachytávají a množí ve filtrech. Vliv bioaerosolu na člověka - astma, dýchací problémy, nachlazení, bolest v krku, ucpaný nos, řídká rýma, kožní onemocnění, alergie, svědění očí apod. Organické těkavé látky (VOC) Neexistuje téměř žádné pracoviště, kde bychom se s VOC nesetkávali! Výskyt: z vybavení pracovišť - umělé podlahové krytiny, nátěry stěn, nábytek, atd.; kouření; čisticí, desinfekční, deratizační a desinsekční prostředky; deodoranty, kosmetické přípravky; osvěžovače vzduchu, vonné oleje. Nejčastěji aromatické organické látky (toluen, benzen, xylen, styren, etylbenzen), ale i alifatické uhlovodíky. Neurotoxické účinky V závislosti na složení a koncentraci specifické i nespecifické následky. 13

Manipulace s břemeny Nedodržování stanovených hygienických limitů. Problematické měření (práce častá vs. občasná). Manipulace s břemeny je často opomíjenou skupinou ergonomických rizik. Pracovní úrazy vykazují větší počet dnů prac. neschopnosti ekonomická nevýhodnost pro společnost. Zaměstnavatelé nevěnují manipulaci s břemeny dostatečnou pozornost v rámci školení o BOZP. Zaměstnanci manipulaci s břemeny podceňují - co by se mi mohlo stát? Hodnocení ergonomických rizik v praxi Hodnocení ergonomických aspektů (hledisek), by mělo být součástí politiky BOZP každé společnosti. Proč ergonomická rizika hodnotit? Identifikace doposud opomíjených zdrojů nebezpečí (nesprávné nastavení výšky pracovní roviny, negativní vliv proudění vzduchu na zdraví osob, nevhodně umístěná pracoviště poblíž vyústek klimatizace apod.). Posouzení vhodnosti stávajících pracovních podmínek, postupů, používání ručního nářadí, rozmístění vybavení pracovišť apod. Ověření funkčnosti stávajícího systému prevence rizik. Podnícení zájmu zaměstnanců o oblast prevence rizik. Snížení fyzické zátěže přijetím vhodných opatření (organizačních a technických). 14

Hodnocení ergonomických rizik v praxi Pracovní činnost: ruční plnění přepravních beden rozebraným strojním zařízením. Nejčastěji se vyskytující nebezpečí: práce v nepřijatelné poloze, hlubokém předklonu. Neidentifikovaný problém? Kromě plnění si musí pracovník celou přepravní bednu i sám vytvořit stlouct = používání ručního nářadí v nepřijatelných polohách, tahání 50 kg břemen z hlubokého předklonu = významné navýšení fyzické zátěže celého organismu. Hodnocení ergonomických rizik v praxi Řešení?? Montáž beden na jiném pracovišti, s výškou pracovní roviny přizpůsobenou jednotlivým pracovním úkonům a hmotnosti manipulovaných břemen. Při následném ověření zavedených opatření bylo zjištěno, že pracovníci toto opatření přijali s kladnými ohlasy významné zlepšení zdravotního stavu (ubyly bolesti zad a nohou). Jak na to v praxi?? Aplikovat kombinaci metod určených pro ergonomické hodnocení vybraných faktorů pracovního prostředí, designu pracovišť a pracovních podmínek. Provést měření vybraných faktorů - orientační měření (levnější varianta) versus autorizované měření (dražší varianta ale s kulatým razítkem ). 15

Hodnocení ergonomických rizik v praxi Metoda ergonomické klasifikace zdrojů zátěže v pracovním systému Metoda ergonomického hodnocení stroje z hlediska interakce člověk-stroj Metodika ISSA Dotazníkové metody Metoda HODERG Metoda HTA (popř. HTA-PHEA) Metoda ergonomické klasifikace zdrojů zátěže v pracovním systému Základem klasifikace je devět skupin zdrojů zátěže souvisejících s vlastní pracovní činností: Svalová zátěž Senzorická zátěž Mentální zátěž Hluk a vibrace Osvětlení Klimatické podmínky Chemické látky pracovní úrazy Sociální faktory 16

Metoda ergonomické klasifikace zdrojů zátěže v pracovním systému Ke každé skupině zdrojů zátěže jsou přiřazeny konkrétní zdroje, které se hodnotí stupněm A až D vyjadřující úroveň nároků práce a závažnosti zdravotního ohrožení pracovníka. Při vyhodnocení celé skupiny zdrojů se uvede nejvyšší písmeno, jež se vyskytuje v dílčích zdrojích příslušné skupiny. Celkové zhodnocení zdrojů zátěže se provádí zařazením do některého ze čtyř stupňů označených I, II, III, IV. Metoda ergonomické klasifikace zdrojů zátěže v pracovním systému Kritériem je výskyt stupňů A až D a vychází se ze zásady, že rozhodující je nejvyšší stupeň Skupina zdrojů zátěže Fyzická zátěž Zdroj zátěže Stupeň A B C D 1. stereotypie pohybů x 2. složitá koordinace pohybů x 3. velká přesnost pohybů x 4. nepřiměřená dráha pohybů x 5. velká hmotnost břemen x 6. nerovnoměrné rozložení pohybů x 7. trvalé stání x 8. trvalý sed x 9. extrémní poloha x 10. statické zatížení x 11. prostorové omezení x 17

Metoda ergonomické klasifikace zdrojů zátěže v pracovním systému Metoda ergonomického hodnocení stroje z hlediska interakce člověk-stroj Metoda je založena na celkovém ergonomickém hodnocení stroje z hlediska funkcí člověka při práci se strojem a možných zdravotních důsledků. Základní hodnocené funkce člověka u stroje: Tělesné funkce skupina aspektů týkajících se řídících akcí a produktivního výkonu. Smyslové funkce skupina aspektů týkajících se příjmu informací. Psychické funkce skupina aspektů týkajících se zpracování informací a rozhodování. Rizika práce doplňková skupina týkající se možných rizik při práci se strojem. Způsob hodnocení formou bodování pomocí škály A až D 18

Metoda ergonomického hodnocení stroje z hlediska interakce člověk-stroj Metoda ergonomického hodnocení stroje z hlediska interakce člověk-stroj Přehled tříd a podtříd strojů podle výskytu stupňů A až D. Třída strojů Výskyt stupňů (v kterémkoliv hledisku) Podtřída strojů I Jen A, žádný B, C, D 1 II III IV Převažující A nad B, žádný C, D Stejný počet A, B, žádný C, D Převažující B nad A, žádný C, D Jeden C, ostatní A, B, žádný D Dvě C, ostatní A, B, žádný D Tři C, jedno A nebo B, žádný D Čtyři C Jeden D, ostatní A nebo B nebo C Dva D, ostatní A nebo B nebo C Tři D, jedno A nebo B nebo C Čtyři D 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 19

Třída I Třída II Třída III Třída IV Kritérium: Posuzované stroje, u nichž se v hodnocení vyskytují ve všech hlediscích jen stupně A. Posouzení: Jsou to stroje s optimální aktivací pohybových, smyslových i psychických funkcí, bez jakéhokoliv rizika ohrožení zdraví a života, umožňující pocity komfortu, spokojenosti, estetických zážitků, uplatnění tvořivých aspektů v práci (možnost sebeuplatnění a samostatnosti v rozhodování) a tím mají pozitivní vliv na rozvoj dovedností a schopností. U těchto strojů nelze předpokládat žádné negativně zdravotně působící vlivy, naopak mohou příznivě ovlivnit zdraví v jeho aspektu psychologickém i resp. sociálním. Vyhodnocení rizika: riziko přijatelné Kritérium: posuzované stroje, u nichž se v hodnocení vyskytuje pouze jednou stupeň B (v kterémkoliv hledisku); ostatní stupně jsou A a nevyskytuje se žádný stupeň C nebo D. Posouzení: Jsou to stroje, u nichž se mohou vyskytnout zvýšené nároky na adaptační procesy provázené únavou, která je však obvykle kompenzována odpočinkem. Hygienické limity jsou dodrženy. Ze zdravotního hlediska se mohou vyskytnout některé negativní jevy, nikoliv však závažného významu. Vyhodnocení rizika: riziko mírně zvýšené Kritérium: Posuzované stroje, u nichž se v hodnocení vyskytuje pouze jednou stupeň C (v kterémkoliv hledisku); ostatní stupně jsou A nebo B a nevyskytuje se žádný stupeň D. Posouzení: Tyto stroje již výrazně zvyšují nároky na jednotlivé funkce, případně zhoršují podmínky pracovní činnosti (riziko). Nároky na adaptaci jsou značně vysoké a jejich důsledkem může být chronická únava či jiné negativní důsledky pro lidský organismus chorobné příznaky bez rozvinutého onemocnění. Vyhodnocení rizika: riziko zvýšené Kritérium: zařazované stroje, u nichž se v hodnocení vyskytuje alespoň jeden stupeň D (v kterémkoliv hledisku); ostatní stupně mohou být A, B, C bez omezení. Posouzení: Jsou to stroje se závažnými ergonomickými nedostatky, překračující výkonovou kapacitu člověka, s jednostrannou nepřiměřenou zátěží např. pohybového aparátu, smyslů, s vysokými nároky na psychiku. Patří sem stroje, které jsou zdrojem škodlivin překračující hygienické limity. Ze zdravotního hlediska mohou být příčinou patologických změn v organismu např. neuróz, poruch hybnosti, až po profesionální choroby. Vyhodnocení rizika: riziko vysoké (nepřijatelné) Hodnocení pracovní zátěže podle metodiky ISSA International Social Security Association (ISSA) vydala příručku pro hodnocení rizik v malých a středních podnicích, jejíž součástí jsou i metodiky pro hodnocení. Cílem příručky je shrnutí požadavků nutných k identifikaci a hodnocení manipulace s břemeny při práci. Jedná se o doporučené postupy v rámci hodnocení konkrétních rizik (Posouzení tahání a tlačení břemen na základě klíčových ukazatelů a další). Příručka slouží k zavedení Rámcové směrnice pro realizaci opatření ke zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci (89/391/EHS) a k ní vydaných jednotlivých nařízení. 20

Hodnocení tlačení a tahání břemen dle ISSA Stanovení počtu bodů za čas vynaložený při tahání nebo tlačení břemen. Tahání a tlačení na krátké vzdálenosti nebo časté zastavení (jediná vzdálenost až do 5 m) Počet za pracovní den Body za čas Tahání a tlačení na delší vzdálenosti (jediná vzdálenost je větší než 5 m) Celková vzdálenost za pracovní den Body za čas < 10 1 < 300 m 1 10-40 2 300 m - 1 km 2 40-200 4 1 km - 4 km 4 200-500 6 4-8 km 6 500-1000 8 8-16 km 8 1000 10 16 km 10 Průmyslová pomocná zařízení Přesouvání břemene Hmotnost břemene Břemeno je váleno Kolečko (trakař) Přeprava válcem, vozík bez pevných válečků (jen řiditelné válečky) Udělené body Kolejová vozidla, ruční vozíky, stoly s kolečky, vozíky s pevnými válci Manipulátory, lanové vyvažovačky (balancéry) Stanovení bodů za hmotnost tahaného/tlačeného břemena. < 50 kg 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 50-100 kg 1 1 1 1 1 100-200 kg 1,5 2 2 1,5 2 200-300 kg 2 4 3 2 4 300-400 kg 3 4 3 400-600 kg 4 5 4 600-1000 kg 5 5 1000 kg Posouvání < 10 kg 1 10-25 kg 2 25-50 kg 4 Šedá zóna: Kritická, protože kontrola pohybu průmyslových vozíků pro přepravu břemene značně závisí na dovednosti a fyzické síle. Bílé zóny bez čísla: V zásadě by se jim mělo vyhnout, protože potřebné akční síly mohou snadno přesahovat maximální fyzické síly. > 50 kg 5 21

Hodnocení pracovní zátěže podle metodiky ISSA Stanovení bodů za přesnost polohování tahaného/tlačeného břemena. Nízko Přesnost polohování bez specifikace dopravní vzdálenosti břemeno lze na místo válet nebo spustit Vysoko náklad musí být přesně umístěn a zastaven dopravní vzdálenost musí být přesně dodržena časté změny směru Rychlost pohybu pomalá (< 0.8 m/s) rychlá (0.8 do 1.3 m/s) 1 2 2 4 Poznámka: průměrná rychlost chůze je cca 1 m/s. Hodnocení pracovní zátěže podle metodiky ISSA Stanovení bodů za polohy těla při tahání/tlačení břemena. Držení těla (postoj) 1) Trup vzpřímený, ne zkroucený (ohýbaný) 1 Mírný předklon trupu nebo mírně stočený (jednostranné tahání) 2 Tělo je skloněné ve směru pohybu Podřep, klečení, ohýbání 4 Kombinace ohýbání a otáčení 8 1) Musí být použit typický postoj. Větší sklon trupu je možný při spouštění, brzdění nebo posunování a může být ignorován, pokud k němu dochází občas. 22

Hodnocení pracovní zátěže podle metodiky ISSA Stanovení bodů za pracovní podmínky při tahání/tlačení břemena. Pracovní podmínky Dobré: podlaha nebo ostatní povrchy hladké, rovné, suché, pevné žádné sklony žádné překážky v pracovním prostoru; válečky nebo kolečka lehce běží, žádné známky opotřebení ložisek kol; Omezené: znečištěné podlahy, trochu nerovné, měkké mírný sklon až o 2 překážky v pracovním prostoru, které je třeba obejít; znečištěné válce nebo kola, nefungují dlouho, opotřebená ložiska; Obtížné: nezpevněné nebo hrubě dlážděné vozovky, výmoly, silné znečištění sklon o 2 až 5 průmyslové vozíky jsou při spuštění poškozeny; znečištěná kola nebo válce, ložiska běží pomalu; Komplikované (složité): schody, schodiště sklon > 5 kombinace z omezených a obtížných ukazatelů; 0 2 4 8 Hodnocení pracovní zátěže podle metodiky ISSA Každá pracovní činnost je hodnocena na základě skóre rizika souvisejícího s činností. Orientační určení míry rizika se provede sečtením bodových hodnot, vyplývajících z hodnocení specifických aspektů při manipulaci s břemeny. Takto získané body se následně vynásobí body za čas, který je zapotřebí pro jednotlivé dílčí manipulace s hodnocenými břemeny. B MB = B H + B PPol. + B PT + B PPod. R S = B MB x B Č B MB = body za manipulaci s břemen (mezi skóre) B H = body za hmotnost manipulovaného břemene B PPol. = body za přesnost polohování s břemenem B PT = body za polohu těla při manipulaci B PPod. = body za pracovní podmínky při manipulaci s břemenem R S = rizikové skóre (ohodnocení rizika) B Č = body za čas (doba trvání manipulace s břemenem) 23

Hodnocení pracovní zátěže podle metodiky ISSA Na základě vypočteného skóre a níže uvedené tabulky je možné provést vyhodnocení stávajícího stavu s ohledem na existující ergonomická rizika. Míra rizika Rizikové skóre Popis 1 < 10 Nízká zátěž, fyzické přetížení je nepravděpodobné. 2 10-25 3 25-50 4 50 Zvýšená zátěž. K fyzickému přetížení může dojít u méně odolných jedinců 4). U této skupiny je vhodné změnit uspořádání pracoviště. Velmi zvýšená fyzická zátěž. K fyzickému přetížení může dojít i u zdravých osob. Je doporučeno změnit uspořádání pracoviště. Vysoká fyzická zátěž. Výskyt fyzického přetížení je pravděpodobný. Změna uspořádání pracoviště je nutná. 4) Za méně odolné osoby jsou v tomto kontextu považované osoby starší nad 40 let nebo jedinci mladší než 25 let, nováčci v práci nebo nemocní lidé. Dotazníkové metody Dotazníkové metody představují nástroje pro hodnocení konkrétních cílů (dle potřeb společnosti). Jedná se o metody subjektivní (dotazovaný může ovlivňovat své výpovědi odpověď lze napsat úmyslně pozitivně i negativně). Používání dotazníků se doporučuje kombinovat s jinými metodami. V případě ergonomie je ideální kombinací provedení analýzy faktorů pracovního prostředí (vč. měření) a dotazníkového šetření u zaměstnanců. Výhody: Získání rychlých informací. Minimální časová zátěž dotazovaných osob. Lze se zaměřit na jakoukoliv věc/problém. Lze oslovit větší počet osob. Ekonomicky nenáročné. 24

Dotazníkové metody Nevýhody: Vytvoření vhodných, jednoznačných a jednoduše zodpověditelných otázek, které při vyhodnocení dokáží řešenou věc popsat komplexně. Dotazník musí být směřován k cílové skupině dotazovaných, kteří jsou schopni objektivně zodpovědět kladené otázky. V případě anonymizované podoby nebezpečí zkreslených odpovědí. Hodnocení musí provádět osoba znalá problému, která dokáže vhodným způsobem interpretovat získané odpovědi. Špatně interpretované odpovědi mohou vytvořit problém. Dotazovaní mohou úmyslně zkreslovat své odpovědi. Dotazníkové metody 25 pohledů na mou práci - cílem je zjistit jak zaměstnanci vnímají svou práci a pracovní podmínky prostřednictvím odpovědí na 25 otázek. rozhodně NE spíše NE NEVÍM spíše ANO rozhodně ANO 1. Vím přesně, co se ode mne v práci očekává 2. V zaměstnání mám potřebný materiál a veškeré vybavení pro řádné vykonávání mé práce 3. V zaměstnání mám každý den vhodné podmínky pro co nejlepší vykonávání práce 4. Mám dojem, že zaměstnavatel nebo přímý nadřízený se o mne stará jako o člověka 5. Zaměstnavatel podporuje můj pracovní a osobní rozvoj 6. Během posledních 7 dní jsem byl(a) pochválen(a) nebo oceněn(a) za dobrou práci 7. Na tomto pracovišti jsme dobrá parta 8. Můj nadřízený většinou naslouchá mým názorům a nápadům 25

Dotazníkové metody Dotazník pro subjektivní hodnocení vlivu lokálního přetěžování pohybového aparátu cílem je zjistit, v jakých částech těla zaměstnanci pociťují bolest vznikající v důsledku pracovní zátěže nebo diskomfortu. Dotazníkové metody Vyhodnocení se provádí pomocí výpočtu vážených průměrů: IB x = 4 i= 0 i. n N i IBx = index bolesti pro danou část těla x (např. krk, paže ), I = intenzita bolesti dle škály uvedené v dotazníku (tj. 0 až 4), n = počet probandů uvádějících pro danou část těla (x) příslušnou intenzitu bolesti (i) N = celkový počet probandů ve sledované skupině. Hodnota IBx se může pohybovat v intervalu <0; 4> a poměrně věrohodně charakterizuje závažnost symptomů bolesti u sledované skupiny osob. 26

Dotazníkové metody Dotazník pro hodnocení zátěže pracovníků faktory pracovního prostředí Cílem je soustředit informace o subjektivních názorech pracovníků týkajících se jejich pracovního místa, pracovního prostředí, pracovní zátěži a o obtěžujících faktorech. Dotazník obsahuje 81 tvrzení, na které proband odpovídá vyjádřením názoru pomocí škály od zcela souhlasím až po zcela nesouhlasím. Vyhodnocení se provádí roztříděním jednotlivých odpovědí a jejich statistické zpracování v rámci oblastí: Pracoviště, dispozice a úroveň zajištění bezpečnosti práce Pracovní poloha a fyzická zátěž Únava, diskomfort a bolest Stres a psychická zátěž Řízení a organizace práce, motivace zaměstnanců 27

Metoda HODERG Metoda HODERG (tj. HODnocení ERGatičnosti stroje) je založená na posouzení a zhodnocení ergatické úrovně stroje pomocí řady kritérií a parametrů, které působí v systému člověk-stroj-prostředí. Výsledkem je posouzení vhodnosti: rozměrového řešení pracovního místa, řešení ovládačů, sdělovačů, vybavení pracoviště organizace funkcí stroje, vizuálních podmínek obsluhy, zaujímané pracovní polohy obsluhy, psychické zátěže při práci se strojem a hygieny práce. 28

Metoda HODERG Klíčovým prvkem metody HODERG je ergatičnost. Je to veličina, která vyjadřuje kvalitu systému člověk - stroj prostředí, tj. míru zajištění zdraví a psychofyzické pohody člověka. Hodnota ergatičnosti se pohybuje v intervalu 0 až 1. Hodnoty blízké 0 označují nízkou ergatičnost = stav systému, kdy dochází k vysokému ohrožení člověka. Hodnoty blížící se 1 odpovídají vysoké ergatičnosti = v systému jsou bezpečnostní, ergonomická, hygienická, estetická i další kritéria (parametry) splněny a dosahují požadovaných hodnot. Opakem ergatičnosti systému (stroje) je rizikovost (nebezpečnost) stroje. Kritérium (k) Číslo Parametr (i) Metoda HODERG Název Jednotka Váha Ergatičnost V k (V p ) i (E p ) i E pi. V pi 1 ROZMÉROVÉ ŘEŠENÍ 1 Vymezení pracovního místa % 2 0,3 0,6 2 Přestavitelnost prvků - 63 0,2 12,6 3 Výška manipulační roviny - 10 0,7 7 30 4 Velikost pracovního prostoru hlavní činnost - 35 0,6 21 5 Prostor pro manipulaci a obsluhu - 45 0,3 13,5 6 Prostor pro nohy - 49 0,1 4,9 Ergatická významnost 0 1 2 3 4 5 6 7 Váha (Vk) a (Vp) 0 1 2 4 8 16 31,5 63 Název stupně významnosti kritéria parametru neexistuje, nehodnotí se bezvýznamná málo významná podprůměrná významnost průměrná významnost nadprůměrná významnost velmi významná mimořádně významná 29

Metoda HODERG Hodnoty ergatičnosti jednotlivých kritérií se vypočítají dle vzorce: E ki i = = p i i= 1 = p 1 E V pi pi. V ki E ki = ukazatel ergatičnosti i-tého kritéria E pi = ergatičnost i-tého parametru V pi = váha i-tého parametru p = počet hodnocených parametrů V ki = je váha i-tého kritéria k = počet hodnocených kritérií Kritérium (k) Ergatičnost kritéria (Ek) Ergatičnost celého stroje (Es) 1 0,35 2 0,78 3 0,65 4 0,43 5 0,37 6 0,50 0,58 7 0,38 8 0,72 9 0,59 10 0,53 11 0,85 Příklad výsledného hodnocení Metoda HODERG Výsledné hodnocení = zařazení stroje do jedné z pěti tříd (pásem ergatičnosti systému 0 až 1). Vztah mezi ergatičností a rizikovostí je definován: E = 1-R; pro: R = 0 je minimální rizikovost a maximální ergatičnost. Třída ergatičnosti (E p ) Charakteristika působení na člověka Hodnota 1 Naprosto nevhodné, škodlivé, nepřijatelné, patologické následky poškození zdraví. 2 Škodlivé, kritické, narušuje zdraví při dlouhém působení. 0,01 až 0,34 3 Narušení pohody, hranice mezních hodnot příslušných normativů. 0,35 až 0,65 4 Běžné riziko, nepatrné ohrožení, lepší než nutné podmínky, blíží se k ideálnímu stavu. 0 0,66 až 0,99 5 Ideální stav (v praxi nedosažitelný) 0,999 až 1 30

Hierarchická analýza úkolů (HTA) Sekvenční analýza prováděného úkolu. Začíná určením cíle, nebo několika dílčích subcílů, které je nutno správným vykonáním úkolu dosáhnout. Úkoly jsou definovány prostřednictvím požadavků zahrnutých do hierarchie, která obsahuje také operace a jednotlivé akce. Úkol je určitým kouskem práce, která má být vykonána. Každý úkol je tudíž popsán svým zadáním, který zahrnuje i stav výsledného cíle. Uzlový bod na každé úrovni, kde se větví jednotlivé dílčí cíle na nižší subcíle, představuje určitou operaci. Jakmile jsou všechny subcíle plně popsány, měly by být navrženy plány (souhrnná vizualizace hodnoceného pracovního procesu). 31

HTA úkolový diagram HTA- charakteristiky dílčího subúkolu a identifikace slabých míst 32

Závěr Ergonomická rizika představují specifickou skupinu rizik, jejichž působení je obvykle dlouhodobé a vleklé. Důsledky na lidské zdraví i lidský výkon ale mohou být významné (vznik NzP, ztížení společenského uplatnění apod.). Eliminace ergonomických rizik, resp. jejich maximální snížení je možné pouze za předpokladu, že byly důsledně vyhodnoceny = nutno identifikovat zdroje rizik, existující nebezpečí a určit závažnost rizik. Ergonomické analýzy pracovišť umožňují odhalit skryté zdroje ergonomických rizik a jejich skutečnou závažnost, která se mnohdy může jeví jako marginální. Uplatňování ergonomie je nedílnou součástí prevence rizik na pracovištích a podcenění její důležitosti se rozhodně nevyplácí!!! Děkuji za pozornost RNDr. Mgr. Petr A. Skřehot, Ph.D. E: ergowork@ergowork.cz skrehot@zuboz.cz T: +420 777 828 865 www.ergowork.cz www.portalbozp.cz www.zuboz.cz 33