Studijní materiály pro účastníky seminářů Udržitelné hospodaření v lesích Regionální rozvojová agentura Východní Moravy Třída Tomáše bati 5146 760 01 Zlín
14:59 Udržitelné hospoda ení v lesích Trvale udržitelné hospoda ení v lesích Seminá Regionální rozvojové agentury Východní Moravy Trvale udržitelné obhospoda ování les obhospoda ování lesních zdroj a lesní p dy takovým zp sobem, který odpovídá sociálním, ekonomickým, ekologickým, kulturním a duchovním pot ebám sou asných i budoucích generací uplatn ní principu trvale udržitelného hospoda ení pak znamená využívání les takovým zp sobem a v takovém rozsahu, že jejich stabilita, druhová rozmanitost, produk ní schopnost, regenera ní kapacita, vitalita a schopnost plnit všechny užite né funkce lesa z stanou trvale zabezpe eny Sm ry trvale udržitelného hospoda ení v lesích omezování antropogenních vn jších vliv, ochrana r stového prost edí lesa (biotopu), záchrana a reprodukce genofondu lesních d evin, revitalizace poškozených a ch adnoucích les, dotvá ení struktury sou asných lesních porost, obnovní t žba a obnova lesa, zvýšení druhové diverzity les, p ednostní uplat ování p irozené obnovy lesa, integrovaná ochrana les, dosažení trvalé vyváženosti všech funkcí les, Sm ry trvale udržitelného hospoda ení v lesích hospodá ská úprava a kontrola trvalosti hospoda ení, založení ekologické sít vzorových p írod blízkých porost, územní systém ekologické stability krajiny, lesním ekosystém m p im ený stav zv e, strategie procesu dlouhodobé adaptace les na klimatické zm ny, uplat ování šet ivých technologií p i práci v lese, využívání d eva a ostatních produkt lesa. Lesní hospodá ství Problematika lesního hospodá ství je v eské republice upravena zákonem. 289/1995 Sb., o lesích. Les je porost d evin, v n mž je vyvinuto stromové patro. Chápeme ho jako velmi složitý lesní ekosystém, tvo ený složkou rostlinnou (fytocenóza), živo išnou (zoocenóza) a abiotickým prost edím (biotopem). Dle obecn p ijímané lesnické definice se za les považuje porost, v n mž stromy dosahují výšky alespo 5 m a zápoje korun alespo 25 %. Lesnatost v R je 33,4 % Hlavní d eviny: smrk 53,2 % borovice 17,3 % mod ín 3,9 % dub 6,5 % buk 6,5 % b íza 2,9 % ostatní listnaté d eviny 7,5 % ostatní jehli naté d eviny 2,2 % zde zde 1
14:59 LHP a LHO P írodní t íd ní les, kategorizace les Nástroj vlastníka lesa jako pom cka k hospoda ení. LHP pro všechny právnické osoby, které nakládají se státními lesy pro ostatní právnické a fyzické osoby vlastnící více než 50 ha lesa v obvodu územní p sobnosti schvalujícího orgánu státní správy les zpracování LHP mohou zadat i právnické a fyzické osoby, které vlastní mén než 50 ha lesa náklady na LHP hradí vlastník (státní dotace na LHP v digitální podob 350 K /1ha) hospodá ská kniha, textová ást, lesnické mapy LHO pro všechny lesy ve vlastnictví fyzických a právnických osob o vým e menší než 50 ha jejich vypracování zadává orgán státní správy les a náklady hradí stát Les p irozený Les p írodní Les druhotný Les kulturní les s p vodními d evinami, jehož struktura a vzájemný pom r d evin byl lov kem pon kud pozm n n, ale jen do té míry, že nebyly narušeny jeho autoregula ní schopnosti. lesní ekosystém vzniklý p irozeným vývojem bez zásahu lov ka les vzniklý po vyt žení nebo po p írodní katastrof na míst p vodního p írodního lesa, a to bu p irozenou obnovou nebo zalesn ním. Jeho druhová struktura je odlišná od struktury p vodního lesa. les siln ovlivn ný hospodá skými zásahy a asto i zám nou autochtonních d evin, nebo jejich áste ného zastoupení d evinami jiného p vodu, jako jsou d eviny alochtonní, nep vodní, kulturní, cizích ekotyp apod. P írodní t íd ní les, kategorizace les P írodní t íd ní les, kategorizace les Les p írod blízký Les p írod vzdálený les, který se p i absenci lidských zásah spontánn vyvíjí k vývojov vysp lejším formám. Má polop írodní druhovou skladbu a sekundární strukturu. Je relativn rezistentní. les, který se p i absenci lidských zásah postupn rozpadá a v p ípad spontánního vývoje je postupn nahrazován lesem lépe p izp sobeným stanovišti a schopn jším odolávat vn jším faktor m. Má um lou strukturu a kombinaci spontánních druh a je ekologicky labilní. Les p ípravný Les p echodný Les záv re ný Dynamika p írodního lesa forma druhotného lesa vznikající sekundární sukcesí po katastrofickém nebo zám rném zániku p vodního lesa. P irozená sukcese d evin je charakterizována postupným ší ením sv tlomilných d evin (osika, b íza, topol, borovice atd.) forma druhotného lesa nastupující po lese p ípravném s charakteristickou druhovou strukturou, ve které jsou zastoupeny jak d eviny p ípravného lesa, tak i d eviny záv re ného lesa (jedle, buk, smrk atd.) záv re ná forma, pop. záv re né vývojové stadium p írodního lesa klimaxového typu, jehož druhová struktura je v souladu s danými vlastnostmi edafotopu (klimatický nebo edafický klimax). Je to les ustálený, vrcholový. P írodní t íd ní les, kategorizace les P írodní t íd ní les, kategorizace les Kategorizace les systém len ní les podle jejich funk ního poslání Lesy zvláštního ur ení - pln ní mimoproduk ních funkcí lesa je nad azeno funkcím produk ním Lesy hospodá ské Lesy ochranné - primární funkcí je produkce d íví - s posláním zajiš ovat funk ními efekty ochranu exponovaných p írodních lokalit - mají významnou ekologickou funkci - mimoproduk ní funkce je funkcí výlu nou a) lesy na mimo ádn nep íznivých stanovištích b) vysokohorské lesy pod hranicí stromové vegetace a lesy na exponovaných h ebenech c) lesy v kle ovém vegeta ním stupni a) v pásmech hygienické ochrany vodních zdroj I. stupn b) v ochranných pásmech zdroj p írodních lé ivých a stolních minerálních vod c) na území NP a NPR ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------ a) v prvních zónách CHKO a lesy v PR a PP b) láze ské c) p ím stské a další lesy se zvýšenou rekrea ní funkcí d) sloužící lesnickému výzkumu a lesnické výuce e) Se zvýšenou funkcí p doochrannou, vodoochrannou, klimatickou nebo krajinotvornou f) Pot ebné prozachování biologické r znorodosti g) v uznaných oborách a v samostatných bažantnicích h) v nichž jiný d ležitý ve ejný zájem vyžaduje odlišný zp sob hospoda ení 2
14:59 Výstavba porostu Výstavba porostu Porost lesní V komplexním pojetí p stování lesa je to základní r stov a vývojov vymezená ást lesního ekosystému s jednotlivými jeho složkami (d evinnými, bylinnými, p dními, hydrologickými, vzdušnými i živo išnými) V taxa ním pojetí je porost lesní základní jednotkou prostorového rozd lení lesa, a proto slouží k plánování, realizaci a evidenci hospodá ských opat ení Skladba d evinná vý et druh d evin a jejich zastoupení ve skladb porostu Listnaté x jehli naté x smíšené lesy Hlavní d eviny > 30 % P imíšené d eviny 10 30 % Vtroušené d eviny < 10 % Skladba v ková skladba porostu charakterizovaná v kovým len ním rozdíly v ku strom jednoho nebo více druh d evin, které tvo í porost V kové stupn nebo t ídy (v kové rozp tí 10 nebo 20 let) Porosty stejnov ké x r znov ké Skladba prostorová skladba porostu posuzovaná ve sm ru horizontálním a vertikálním Hustota porostu, zakmen ní a zápoj Tvorba jednoho nebo více porostních pater Výstavba porostu Výstavba porostu Hustota porostu Zakmen ní porostu Zápoj je definována po tem strom na jednotku plochy taxa ní veli ina sloužící k výpo tu zásob d eva v porostu nebo pr m rných ro ních p ír stk d eva na základ údaj vyhodnocených z výnosových tabulek vzájemný dotyk a prolínání v tví strom (p ehoustlý, dokonalý, uvoln ný, p erušený) Porostní patro soubor rostlin v lesním porostu, které dosahují stejného nebo podobného výškového vzr stu Stromové patro > 3 m Ke ové patro 1 3 m Bylinné patro < 1 m P ízemní patro Smíšení d evin druh a forma vzájemného uspo ádání d evin ve smíšeném porostu Smíšení jednotlivé Smíšení hlou kové (nejvýš 0,1 ha) Smíšení skupinkové (0,01 0,2 ha) Smíšení skupinové (0,2 0,5 ha) Smíšení etážové Smíšení pásové Smíšení adové Porost v dynamice lesa R stová fáze lesa Vývojová fáze lesa rozdílné dlouhotrvající úseky života p írodního lesa Stadium dor stání Stadium optima Stadium rozpadu - p evládající zastoupení strom ve výstavb st ední nebo spodní vrstvy - vysoký stupe zápoje - vysoká vitalita strom - nepatrná mortalita strom horní vrstvy - les dosahuje maximální zásoby hroubí - malý po et strom na plošné jednotce - ztráta patrovitosti - citeln zvýšená mortalita nejsiln jších strom - zásoba hroubí zna n klesá - prostorová struktura je velmi nepravidelná Období vytvá ení porostu Nálet Nárost vznik p írodním nasemen ním, biologicky nezabezpe ené semená ky až po jedince do 0,5 m (kultura založená) p irozená obnova, r stov zabezpe ení jedinci o st ední porostní výšce 0,6 1,3 m (kultura odrostlá) Mlazina porostní výška v tší než 1,3 m a vý etní tlouš ka do 5 cm Období vyspívání porostu Ty kovina Ty ovina Kmenovina nastávající Kmenovina vysp lá porost 2. až 4. v kového stupn se st ední vý etní tlouš kou v rozp tí 6 až 12 cm st ední vý etní tlouš ka 13 až 19 cm lesní porost dosahující st ední vý etní tlouš ky 20 cm a v ku 51 80 let r stov ustálený lesní porost s významným hodnotovým p ír stem, dosahuje st ední vý etní tlouš ky nad 36 cm a v ku nad 80 let 3
14:59 D evina a strom ve výstavb a funkci porostu R stové postavení stromu D evina autochtonní x d evina alochtonní x d evina introdukovaná D evina hlavní (základní) D evina p imíšená D evina vtroušená D evina cílová D evina ekonomická D evina hospodá ská D evina vedlejší D evina pomocná D evina meliora ní D evina p ípravná (pionýrská) D evina výchovná D evina náhradní P edr stavost Strom p edr stavý Strom úrov ový Strom vr stavý Strom podúrov ový Strom ustupující Strom potla ený jev, p i kterém stromy rostoucí ve vzájemn blízkém životním prostoru m ní b hem ur ité doby své za azení ve výškovém po adí. Netvárnosti stromu Výmladnost Tvar stromu Netvárnost kmene celkový vzhled stromu (habitus), který závisí na tvaru kmene a uspo ádání koruny. tvarová vada kmen (strom ), která se projevuje odchylkou kmene od pr b žné osy v jedné nebo více rovinách. P edrostlík (nadúrov ový, tvarov nevhodný strom) Obrostlík (tvarov nevhodný úrov ový strom) Kmen dvoják (u jehli nan vzniká poškozením vrcholu, buk, jasan projev d di nosti) Kmen rozsochatý (kmen d lící se do v tšího po tu ramen) Kmen bajonetový (zni ený vrchol je nahrazen jedním z bo ních prýt ) Kmen svícnový (koruna rozv tvená do více silných ramen ve tvaru svícnu) Kmen šavlovitý (zejména v horách na prudkých svazích, prohnutí v dolní ásti kmene) Kmen spádný (siln sbíhavý kmen s nízkým štíhlostním kvocientem) Výmladnost schopnost d evin vytvá et prýty z adventních, pop. spících pupen r zného p vodu na kmenu, pa ezu, v tvi a ko enu Výmladek pa ezový (výmladkový les) Výmladek ko enový (nap. akát) Výmladek kmenový (z hospodá ského hlediska zpravidla nevhodné) Zavl ování obr stání kmene vlky, tj. vytvá ení sekundární koruny stromu z kmenových výmladk. Je bu projevem regenerace stromu (jedle) nebo d sledkem nadm rného osv tlení kmene (dub) P stební výb r P stební zásah Vyhledávání a rozlišování strom podle jejich vlastností za ú elem zlepšení skladby porostu v souladu s p stebními zám ry. Výb r kladný (vyhledávají se stromy dobrých vlastností, které se stávají p edm tem výchovné pé e) Výb r záporný (výb r zdravotní) Výb r zralostní Výb r jednotlivý (individuální) Výb r schematický (nep ihlíží se k vlastnostem jednotlivých strom, ale pouze k jejich rozmíst ní, nap. adový, pruhový, geometrický) Výb r kombinovaný (použití dvou zp sob výb r nap. kladný a záporný) P stební opat ení za ú elem ovlivn ní r stových a jakostních vlastností strom a porost. Zásah výchovný (p stební opat ení za ú elem ovlivn ní r stových a jakostních vlastností strom a porost ) Druh zásahu (podle korunové vrstvy, do které je výchovný zásah zam en podúrov ový, úrov ový, neutrální) Intenzita zásahu (množství t žených strom vzhledem k množství strom p ed zásahem) Interval zásahu (období mezi dv ma po sob se opakujícími zásahy) Naléhavost (d ležitost) zásahu (v asný, opožd ný, p ed asný) 4
14:59 Pé e o porosty Tvary lesa P stební a ochranná opat ení od založení, pop. zajišt ní porostu až po jeho obnovu. Metoda výchovná (p stební technologie výchovy porost od prvého výchovného zásahu po ínaje až do po átku obnovy) Zpev ování porostu (ucelený soubor p stebních opat ení pro zvýšení odolnosti proti p sobení abiotických initel, tj. bo ivého v tru, sn hu a imisí a tím i zvýšení ekologické stability lesa) Obnova lesa (proces nahrazování stávajícího, zpravidla dosp lého lesa novým pokolením lesních d evin( Obnova p irozená - Obnova clonná Obnova um lá - Obnova holose ná - Obnova okrajová Les semenný (vysokokmenný, vysoký) ze semene bu síjí, um lou sadbou i p irozenou obnovou Les výmladkový (nízký), pa ezina výmladky pa ezové, pop. i ko enové Les sdružený Spodní etáž tvo ena lesem výmladkovým, horní etáž stromovým inventá em semenného p vodu Charakteristika funkcí les Funkce les produk ní (poskytování materiálních, na trhu uplatnitelných hodnot d evo, funkce myslivosti, lesní plody atd.) Funkce les mimoproduk ní (soubor funk ních efekt les mimo produkci statk, poskytující ve ejný užitek p i p ímém nebo nep ímém využívání ve spole enské praxi) Funkce les ekologická (funk ní ú inky les ovliv ující pozitivn prost edí živých organism v nejširším smyslu, jindy p edevším vliv lesních porost na porostní prost edí a na prost edí v dosahu jejich bezprost edního vlivu v okolí) Funkce les klimatická Funkce les hydrická Funkce les p doochraná Funkce les environmentální (funk ní ú inky les v užším smyslu na životní prost edí lov ka, v širším smyslu na prost edí krajinné p írodní i životní) Funkce les zdravotní Funkce les rekrea ní Funkce les hygienická Funkce les lé ebná Funkce les estetická zp t zp t 5
Seznámení s NIL Seznámení s NIL Obsah prezentace Charakteristika NIL(Národní Inventarizace Lesů) 1 Projekt NIL poskytuje objektivní informace o stavu lesa 2 Využívá především vlastními silami(nezávisle) pořízená data 3 Výstupem jsou odhady předem definovaných parametrů (dokument výstupů NIL2) 4 Odhady jsou standartně poskytovány do úrovně NUTS3 5 Nejistota(nepřesnost) výsledků je vyjádřena formou intervalových odhadů 1 Seznámení s NIL 2 ve světě Projekt NIL1 3 Informační potenciál NIL2 Způsob provedení a časový plán NIL2 4 Shrnutíazávěr Shrnutí obsahu prezentace Závěr 5 Seznámení s NIL Seznámení s NIL Seznámení s NIL Seznámení s NIL Charakteristika NIL(Národní Inventarizace Lesů) 1 Projekt NIL poskytuje objektivní informace o stavu lesa 2 Využívá především vlastními silami(nezávisle) pořízená data 3 Výstupem jsou odhady předem definovaných parametrů (dokument výstupů NIL2) 4 Odhady jsou standartně poskytovány do úrovně NUTS3 5 Nejistota(nepřesnost) výsledků je vyjádřena formou intervalových odhadů Charakteristika NIL(Národní Inventarizace Lesů) 1 Projekt NIL poskytuje objektivní informace o stavu lesa 2 Využívá především vlastními silami(nezávisle) pořízená data 3 Výstupem jsou odhady předem definovaných parametrů (dokument výstupů NIL2) 4 Odhady jsou standartně poskytovány do úrovně NUTS3 5 Nejistota(nepřesnost) výsledků je vyjádřena formou intervalových odhadů Seznámení s NIL Seznámení s NIL Seznámení s NIL Seznámení s NIL Charakteristika NIL(Národní Inventarizace Lesů) 1 Projekt NIL poskytuje objektivní informace o stavu lesa 2 Využívá především vlastními silami(nezávisle) pořízená data 3 Výstupem jsou odhady předem definovaných parametrů (dokument výstupů NIL2) 4 Odhady jsou standartně poskytovány do úrovně NUTS3 5 Nejistota(nepřesnost) výsledků je vyjádřena formou intervalových odhadů Charakteristika NIL(Národní Inventarizace Lesů) 1 Projekt NIL poskytuje objektivní informace o stavu lesa 2 Využívá především vlastními silami(nezávisle) pořízená data 3 Výstupem jsou odhady předem definovaných parametrů (dokument výstupů NIL2) 4 Odhady jsou standartně poskytovány do úrovně NUTS3 5 Nejistota(nepřesnost) výsledků je vyjádřena formou intervalových odhadů
ve světě Projekt NIL1 ve světě Projekt NIL1 ve světě ve světě 1 V 19 století byla hlavní metodou zjištění stavu lesa(zásob) kompletní enumerace(např. průměrkování naplno) 2 Rok 1830, Švédsko(Israel af Stroem)- první inventarizace lesa s použitím výběrového postupu(na menším území) 3 Výběrová šetření byla v lesnictví prakticky zavedena o několik desetiletí dřívě, než byly položeny matematické základy těchto metod(1930-1950) 4 Rok1921,Finsko(YrjoeIlvessalo)-prvníNILveFinsku adefaktoivesvětě 5 Od padesátých let mohutný vývoj v oblasti statistických metod(objektivní vyjádření nejistoty odhadu) 1 V 19 století byla hlavní metodou zjištění stavu lesa(zásob) kompletní enumerace(např. průměrkování naplno) 2 Rok 1830, Švédsko(Israel af Stroem)- první inventarizace lesa s použitím výběrového postupu(na menším území) 3 Výběrová šetření byla v lesnictví prakticky zavedena o několik desetiletí dřívě, než byly položeny matematické základy těchto metod(1930-1950) 4 Rok1921,Finsko(YrjoeIlvessalo)-prvníNILveFinsku adefaktoivesvětě 5 Od padesátých let mohutný vývoj v oblasti statistických metod(objektivní vyjádření nejistoty odhadu) ve světě Projekt NIL1 ve světě Projekt NIL1 ve světě ve světě 1 V 19 století byla hlavní metodou zjištění stavu lesa(zásob) kompletní enumerace(např. průměrkování naplno) 2 Rok 1830, Švédsko(Israel af Stroem)- první inventarizace lesa s použitím výběrového postupu(na menším území) 3 Výběrová šetření byla v lesnictví prakticky zavedena o několik desetiletí dřívě, než byly položeny matematické základy těchto metod(1930-1950) 4 Rok1921,Finsko(YrjoeIlvessalo)-prvníNILveFinsku adefaktoivesvětě 5 Od padesátých let mohutný vývoj v oblasti statistických metod(objektivní vyjádření nejistoty odhadu) 1 V 19 století byla hlavní metodou zjištění stavu lesa(zásob) kompletní enumerace(např. průměrkování naplno) 2 Rok 1830, Švédsko(Israel af Stroem)- první inventarizace lesa s použitím výběrového postupu(na menším území) 3 Výběrová šetření byla v lesnictví prakticky zavedena o několik desetiletí dřívě, než byly položeny matematické základy těchto metod(1930-1950) 4 Rok1921,Finsko(YrjoeIlvessalo)-prvníNILveFinsku adefaktoivesvětě 5 Od padesátých let mohutný vývoj v oblasti statistických metod(objektivní vyjádření nejistoty odhadu) Počátky NIL ve vybraných zemích ve světě Projekt NIL1 ve světě ve světě Projekt NIL1 1 Skandinávie- 1920 2 USA-1930 3 Kanada-1981 4 Francie-1958 5 Rakousko-1961 6 Švýcarsko-1982 7 Itálie-1985 8 Německo-1986 9 Česká republika- 2001(1950) 10 Slovensko- 2005(1950) 1 V 19 století byla hlavní metodou zjištění stavu lesa(zásob) kompletní enumerace(např. průměrkování naplno) 2 Rok 1830, Švédsko(Israel af Stroem)- první inventarizace lesa s použitím výběrového postupu(na menším území) 3 Výběrová šetření byla v lesnictví prakticky zavedena o několik desetiletí dřívě, než byly položeny matematické základy těchto metod(1930-1950) 4 Rok1921,Finsko(YrjoeIlvessalo)-prvníNILveFinsku adefaktoivesvětě 5 Od padesátých let mohutný vývoj v oblasti statistických metod(objektivní vyjádření nejistoty odhadu)
ve světě Projekt NIL1 ve světě Projekt NIL1 1 Prvníinventarizacevroce1950,dalšívletech1960a1970 2 Odroku1979každoročníSLHP 3 Před NIL1 vycházely všechny inventarizace z praxe LHP 4 V období 2001-2004 provedena NIL1 1 Prvníinventarizacevroce1950,dalšívletech1960a1970 2 Odroku1979každoročníSLHP 3 Před NIL1 vycházely všechny inventarizace z praxe LHP 4 V období 2001-2004 provedena NIL1 Základní údaje o projektu NIL1 ve světě Projekt NIL1 ve světě Projekt NIL1 1 Realizace na základě Nařízení vlády č. 193/2000 Sb. 2 Metodiku sběru dat navrhl IFER 3 Sběr dat(2001-2004) a vyhodnocení provedl ÚHÚL 4 Výsledky publikovány v roce 2005(kniha, www.uhul.cz) 5 Metodický přístup je striktně statistický 6 Výstupy charakteru HÚL doplňují údaje o zdravotním stavu lesa, socioekonomické a environmentální informace 1 Prvníinventarizacevroce1950,dalšívletech1960a1970 2 Odroku1979každoročníSLHP 3 Před NIL1 vycházely všechny inventarizace z praxe LHP 4 V období 2001-2004 provedena NIL1 Základní údaje o projektu NIL1 ve světě Projekt NIL1 ve světě Projekt NIL1 1 Realizace na základě Nařízení vlády č. 193/2000 Sb. 2 Metodiku sběru dat navrhl IFER 3 Sběr dat(2001-2004) a vyhodnocení provedl ÚHÚL 4 Výsledky publikovány v roce 2005(kniha, www.uhul.cz) 5 Metodický přístup je striktně statistický 6 Výstupy charakteru HÚL doplňují údaje o zdravotním stavu lesa, socioekonomické a environmentální informace 1 Prvníinventarizacevroce1950,dalšívletech1960a1970 2 Odroku1979každoročníSLHP 3 Před NIL1 vycházely všechny inventarizace z praxe LHP 4 V období 2001-2004 provedena NIL1
Základní údaje o projektu NIL1 ve světě Projekt NIL1 Základní údaje o projektu NIL1 ve světě Projekt NIL1 1 Realizace na základě Nařízení vlády č. 193/2000 Sb. 2 Metodiku sběru dat navrhl IFER 3 Sběr dat(2001-2004) a vyhodnocení provedl ÚHÚL 4 Výsledky publikovány v roce 2005(kniha, www.uhul.cz) 5 Metodický přístup je striktně statistický 6 Výstupy charakteru HÚL doplňují údaje o zdravotním stavu lesa, socioekonomické a environmentální informace 1 Realizace na základě Nařízení vlády č. 193/2000 Sb. 2 Metodiku sběru dat navrhl IFER 3 Sběr dat(2001-2004) a vyhodnocení provedl ÚHÚL 4 Výsledky publikovány v roce 2005(kniha, www.uhul.cz) 5 Metodický přístup je striktně statistický 6 Výstupy charakteru HÚL doplňují údaje o zdravotním stavu lesa, socioekonomické a environmentální informace Nejdiskutovanější výsledek NIL1 ve světě Projekt NIL1 Základní údaje o projektu NIL1 ve světě Projekt NIL1 1 Realizace na základě Nařízení vlády č. 193/2000 Sb. 2 Metodiku sběru dat navrhl IFER? 3 Sběr dat(2001-2004) a vyhodnocení provedl ÚHÚL 4 Výsledky publikovány v roce 2005(kniha, www.uhul.cz) 5 Metodický přístup je striktně statistický 6 Výstupy charakteru HÚL doplňují údaje o zdravotním stavu lesa, socioekonomické a environmentální informace Nejdiskutovanější výsledek NIL1 ve světě Projekt NIL1 Základní údaje o projektu NIL1 ve světě Projekt NIL1 1 Zjištěnastředníhektarovázásobahroubí332.7±3.5m 3 /ha 2 Hodnotao33%vyššínež250.5m 3 /hadlezprávyostavu lesa a lesního hospodářství( Zelená zpráva MZe ) 3 CelkovázásobahroubívČRodhadnutana900.036mil.m 3 4 Metodika byla podrobena několika oponentním posouzením 5 Obhajoba výsledků byla úspěšná 6 Závěry NIL1 nebyly nijak zpochybněny 1 Realizace na základě Nařízení vlády č. 193/2000 Sb. 2 Metodiku sběru dat navrhl IFER 3 Sběr dat(2001-2004) a vyhodnocení provedl ÚHÚL 4 Výsledky publikovány v roce 2005(kniha, www.uhul.cz) 5 Metodický přístup je striktně statistický 6 Výstupy charakteru HÚL doplňují údaje o zdravotním stavu lesa, socioekonomické a environmentální informace
Nejdiskutovanější výsledek NIL1 ve světě Projekt NIL1 Nejdiskutovanější výsledek NIL1 ve světě Projekt NIL1 1 Zjištěnastředníhektarovázásobahroubí332.7±3.5m 3 /ha 2 Hodnotao33%vyššínež250.5m 3 /hadlezprávyostavu lesa a lesního hospodářství( Zelená zpráva MZe ) 3 CelkovázásobahroubívČRodhadnutana900.036mil.m 3 4 Metodika byla podrobena několika oponentním posouzením 5 Obhajoba výsledků byla úspěšná 6 Závěry NIL1 nebyly nijak zpochybněny 1 Zjištěnastředníhektarovázásobahroubí332.7±3.5m 3 /ha 2 Hodnotao33%vyššínež250.5m 3 /hadlezprávyostavu lesa a lesního hospodářství( Zelená zpráva MZe ) 3 CelkovázásobahroubívČRodhadnutana900.036mil.m 3 4 Metodika byla podrobena několika oponentním posouzením 5 Obhajoba výsledků byla úspěšná 6 Závěry NIL1 nebyly nijak zpochybněny Nejdiskutovanější výsledek NIL1 ve světě Projekt NIL1 Nejdiskutovanější výsledek NIL1 ve světě Projekt NIL1 1 Zjištěnastředníhektarovázásobahroubí332.7±3.5m 3 /ha 2 Hodnotao33%vyššínež250.5m 3 /hadlezprávyostavu lesa a lesního hospodářství( Zelená zpráva MZe ) 3 CelkovázásobahroubívČRodhadnutana900.036mil.m 3 4 Metodika byla podrobena několika oponentním posouzením 5 Obhajoba výsledků byla úspěšná 6 Závěry NIL1 nebyly nijak zpochybněny 1 Zjištěnastředníhektarovázásobahroubí332.7±3.5m 3 /ha 2 Hodnotao33%vyššínež250.5m 3 /hadlezprávyostavu lesa a lesního hospodářství( Zelená zpráva MZe ) 3 CelkovázásobahroubívČRodhadnutana900.036mil.m 3 4 Metodika byla podrobena několika oponentním posouzením 5 Obhajoba výsledků byla úspěšná 6 Závěry NIL1 nebyly nijak zpochybněny Informační potenciál NIL2 Způsob provedení a časový plán NIL2 Nejdiskutovanější výsledek NIL1 ve světě Projekt NIL1 1 Realizace na základě Nařízení vlády č. 247/2009 Sb. 2 NIL2 garantuje a v plném rozsahu realizuje ÚHÚL 3 Sběr dat 2011-2015, publikace výsledků v roce 2015 4 Navrženy metodické úpravy s cílem poskytnutí přesnějších výsledků pro menší územní celky 5 Zavedena technologie fotogrammetrického hodnocení v zahuštěné inventarizační síti 6 Nově navržená inventarizační síť vyhovuje kontinuální inventarizace v pětiletém cyklu(po roce 2015) 1 Zjištěnastředníhektarovázásobahroubí332.7±3.5m 3 /ha 2 Hodnotao33%vyššínež250.5m 3 /hadlezprávyostavu lesa a lesního hospodářství( Zelená zpráva MZe ) 3 CelkovázásobahroubívČRodhadnutana900.036mil.m 3 4 Metodika byla podrobena několika oponentním posouzením 5 Obhajoba výsledků byla úspěšná 6 Závěry NIL1 nebyly nijak zpochybněny
Informační potenciál NIL2 Způsob provedení a časový plán NIL2 Informační potenciál NIL2 Způsob provedení a časový plán NIL2 1 Realizace na základě Nařízení vlády č. 247/2009 Sb. 2 NIL2 garantuje a v plném rozsahu realizuje ÚHÚL 3 Sběr dat 2011-2015, publikace výsledků v roce 2015 4 Navrženy metodické úpravy s cílem poskytnutí přesnějších výsledků pro menší územní celky 5 Zavedena technologie fotogrammetrického hodnocení v zahuštěné inventarizační síti 6 Nově navržená inventarizační síť vyhovuje kontinuální inventarizace v pětiletém cyklu(po roce 2015) 1 Realizace na základě Nařízení vlády č. 247/2009 Sb. 2 NIL2 garantuje a v plném rozsahu realizuje ÚHÚL 3 Sběr dat 2011-2015, publikace výsledků v roce 2015 4 Navrženy metodické úpravy s cílem poskytnutí přesnějších výsledků pro menší územní celky 5 Zavedena technologie fotogrammetrického hodnocení v zahuštěné inventarizační síti 6 Nově navržená inventarizační síť vyhovuje kontinuální inventarizace v pětiletém cyklu(po roce 2015) Informační potenciál NIL2 Způsob provedení a časový plán NIL2 Informační potenciál NIL2 Způsob provedení a časový plán NIL2 1 Realizace na základě Nařízení vlády č. 247/2009 Sb. 2 NIL2 garantuje a v plném rozsahu realizuje ÚHÚL 3 Sběr dat 2011-2015, publikace výsledků v roce 2015 4 Navrženy metodické úpravy s cílem poskytnutí přesnějších výsledků pro menší územní celky 5 Zavedena technologie fotogrammetrického hodnocení v zahuštěné inventarizační síti 6 Nově navržená inventarizační síť vyhovuje kontinuální inventarizace v pětiletém cyklu(po roce 2015) 1 Realizace na základě Nařízení vlády č. 247/2009 Sb. 2 NIL2 garantuje a v plném rozsahu realizuje ÚHÚL 3 Sběr dat 2011-2015, publikace výsledků v roce 2015 4 Navrženy metodické úpravy s cílem poskytnutí přesnějších výsledků pro menší územní celky 5 Zavedena technologie fotogrammetrického hodnocení v zahuštěné inventarizační síti 6 Nově navržená inventarizační síť vyhovuje kontinuální inventarizace v pětiletém cyklu(po roce 2015) Kvalita informací poskytovaných NIL2 Informační potenciál NIL2 Způsob provedení a časový plán NIL2 Informační potenciál NIL2 Způsob provedení a časový plán NIL2 1 Realizace na základě Nařízení vlády č. 247/2009 Sb. 1 Zapojení pomocných zdrojů informací vede k vyšší přesnosti 2 Zpřesnění odhadů pro menší územní celky a/nebo pro pro atributové domény(např. zásoba po věkových stupních) 3 Standardizace definic klíčových parametrů dle doporučení ENFIN- porovnatelnost s jinými zeměmi 2 NIL2 garantuje a v plném rozsahu realizuje ÚHÚL 3 Sběr dat 2011-2015, publikace výsledků v roce 2015 4 Navrženy metodické úpravy s cílem poskytnutí přesnějších výsledků pro menší územní celky 5 Zavedena technologie fotogrammetrického hodnocení v zahuštěné inventarizační síti 6 Nově navržená inventarizační síť vyhovuje kontinuální inventarizace v pětiletém cyklu(po roce 2015)
Informační potenciál NIL2 Způsob provedení a časový plán NIL2 Komponenty změny lesnatosti mezi stavem NIL1 a v roce 2010(pilotní projekt NIL2 v PLO36) Informační potenciál NIL2 Způsob provedení a časový plán NIL2 Rozšířený záběr informací poskytovaných NIL2 1 Opakování šetření v síti NIL1 umožní vyhodnocení změny cílových parametrů a jejich komponent 2 Větší důraz na environmentální charakteristiky lesního prostředí(typologie, pedologie, mrtvé dříví) 3 Informace o porostech dřevin mimo kategorii Les(výjma kategorie OWL pouze fotogrammetrické šetření) 4 Strukturní a diverzitní charakteristika krajiny jako celku (pouze fotogrammetrické šetření) Personální zajištění Informační potenciál NIL2 Způsob provedení a časový plán NIL2 Informační potenciál NIL2 Způsob provedení a časový plán NIL2 Rozšířený záběr informací poskytovaných NIL2 1 Opakování šetření v síti NIL1 umožní vyhodnocení změny cílových parametrů a jejich komponent 2 Větší důraz na environmentální charakteristiky lesního prostředí(typologie, pedologie, mrtvé dříví) 3 Informace o porostech dřevin mimo kategorii Les(výjma kategorie OWL pouze fotogrammetrické šetření) 4 Strukturní a diverzitní charakteristika krajiny jako celku (pouze fotogrammetrické šetření) Prostorový a časový rámec sběru dat Informační potenciál NIL2 Způsob provedení a časový plán NIL2 Informační potenciál NIL2 Způsob provedení a časový plán NIL2 Komponenty změny zásoby hroubí mezi stavem NIL1 avroce2010(pilotníprojektnil2vplo36) 1 Sběr dat probíhá v časových podsítích, které v každém půlroce(sezóně) pokrývají celé území ČR 2 Fotogrammetrické šetření na inventarizačních bodech probíhá v16krátzahuštěnésíti 3 Po ukončení sběru dat bude výsledná hustota inventarizačních plochpozemníhošetření0.25plochy/km 2 (síťnil2vroce 2015)resp.0.5plochy/km 2 (síťnil1vroce2014) 4 Cílová hustota inventarizačních ploch FTGM šetření bude 4plochy/km 2 (síťnil2vroce2015)resp.0.5plochy/km 2 (síťnil1vroce2014)
Schematický postup prací Informační potenciál NIL2 Způsob provedení a časový plán NIL2 Prostorový a časový rámec sběru dat Informační potenciál NIL2 Způsob provedení a časový plán NIL2 1 Sběr dat probíhá v časových podsítích, které v každém půlroce(sezóně) pokrývají celé území ČR 2 Fotogrammetrické šetření na inventarizačních bodech probíhá v16krátzahuštěnésíti 3 Po ukončení sběru dat bude výsledná hustota inventarizačních plochpozemníhošetření0.25plochy/km 2 (síťnil2vroce 2015)resp.0.5plochy/km 2 (síťnil1vroce2014) 4 Cílová hustota inventarizačních ploch FTGM šetření bude 4plochy/km 2 (síťnil2vroce2015)resp.0.5plochy/km 2 (síťnil1vroce2014) Zhodnocení současného stavu Informační potenciál NIL2 Způsob provedení a časový plán NIL2 Prostorový a časový rámec sběru dat Informační potenciál NIL2 Způsob provedení a časový plán NIL2 1 Definovány a oddiskutovány cílové parametry 2 Připravena veškerá technologie pro sběr dat 3 Úspěšněprovedensběrdatvobousezónáchroku2011 4 Zahájensběrdatvprvnísezóněroku2012(od5.března) 5 Probíhají práce na prohloubení kontrolních mechanizmů a na připravě technologie zpracování a prezentace výstupů NIL2 6 Paralelně probíhá zpracování dendrometrických modelů(vazba na projekt pokácených vzorníků) 1 Sběr dat probíhá v časových podsítích, které v každém půlroce(sezóně) pokrývají celé území ČR 2 Fotogrammetrické šetření na inventarizačních bodech probíhá v16krátzahuštěnésíti 3 Po ukončení sběru dat bude výsledná hustota inventarizačních plochpozemníhošetření0.25plochy/km 2 (síťnil2vroce 2015)resp.0.5plochy/km 2 (síťnil1vroce2014) 4 Cílová hustota inventarizačních ploch FTGM šetření bude 4plochy/km 2 (síťnil2vroce2015)resp.0.5plochy/km 2 (síťnil1vroce2014) Zhodnocení současného stavu Informační potenciál NIL2 Způsob provedení a časový plán NIL2 Prostorový a časový rámec sběru dat Informační potenciál NIL2 Způsob provedení a časový plán NIL2 1 Definovány a oddiskutovány cílové parametry 2 Připravena veškerá technologie pro sběr dat 3 Úspěšněprovedensběrdatvobousezónáchroku2011 4 Zahájensběrdatvprvnísezóněroku2012(od5.března) 5 Probíhají práce na prohloubení kontrolních mechanizmů a na připravě technologie zpracování a prezentace výstupů NIL2 6 Paralelně probíhá zpracování dendrometrických modelů(vazba na projekt pokácených vzorníků) 1 Sběr dat probíhá v časových podsítích, které v každém půlroce(sezóně) pokrývají celé území ČR 2 Fotogrammetrické šetření na inventarizačních bodech probíhá v16krátzahuštěnésíti 3 Po ukončení sběru dat bude výsledná hustota inventarizačních plochpozemníhošetření0.25plochy/km 2 (síťnil2vroce 2015)resp.0.5plochy/km 2 (síťnil1vroce2014) 4 Cílová hustota inventarizačních ploch FTGM šetření bude 4plochy/km 2 (síťnil2vroce2015)resp.0.5plochy/km 2 (síťnil1vroce2014)
Zhodnocení současného stavu Informační potenciál NIL2 Způsob provedení a časový plán NIL2 Zhodnocení současného stavu Informační potenciál NIL2 Způsob provedení a časový plán NIL2 1 Definovány a oddiskutovány cílové parametry 2 Připravena veškerá technologie pro sběr dat 3 Úspěšněprovedensběrdatvobousezónáchroku2011 4 Zahájensběrdatvprvnísezóněroku2012(od5.března) 5 Probíhají práce na prohloubení kontrolních mechanizmů a na připravě technologie zpracování a prezentace výstupů NIL2 6 Paralelně probíhá zpracování dendrometrických modelů(vazba na projekt pokácených vzorníků) 1 Definovány a oddiskutovány cílové parametry 2 Připravena veškerá technologie pro sběr dat 3 Úspěšněprovedensběrdatvobousezónáchroku2011 4 Zahájensběrdatvprvnísezóněroku2012(od5.března) 5 Probíhají práce na prohloubení kontrolních mechanizmů a na připravě technologie zpracování a prezentace výstupů NIL2 6 Paralelně probíhá zpracování dendrometrických modelů(vazba na projekt pokácených vzorníků) Shrnutí obsahu prezentace Shrnutí obsahu prezentace Závěr Zhodnocení současného stavu Informační potenciál NIL2 Způsob provedení a časový plán NIL2 1 HistorieNILvdnešnímpojetísahádo20let 2 V ČR provedl ÚHÚL NIL1(2001-2004) se zajímavými výsledky(zásoba) 3 Aktuálně probíhá sběr dat projektu NIL2(ÚHÚL, 2011-2015) 4 Rozšířený informační potenciál NIL2 5 Popsán postup prací, personální zajištění a současný stav 1 Definovány a oddiskutovány cílové parametry 2 Připravena veškerá technologie pro sběr dat 3 Úspěšněprovedensběrdatvobousezónáchroku2011 4 Zahájensběrdatvprvnísezóněroku2012(od5.března) 5 Probíhají práce na prohloubení kontrolních mechanizmů a na připravě technologie zpracování a prezentace výstupů NIL2 6 Paralelně probíhá zpracování dendrometrických modelů(vazba na projekt pokácených vzorníků) Shrnutí obsahu prezentace Závěr Informační potenciál NIL2 Způsob provedení a časový plán NIL2 Závěr Zhodnocení současného stavu Kontakty Vedoucí projektu NIL2: Ing. Miloš Kučera, Ph.D., kucera.milos@uhul.cz Vedoucí ACNIL: Ing. Radim Adolt, Ph.D., adolt.radim@uhul.cz, tel: 724 871 144 Vedoucí oddělení NIL(Zlínský kraj, terénní sběr dat): Ing. Pavel Luncar, luncar.pavel@uhul.cz, tel: 607 689 502 Ředitel pobočky ÚHÚL Kroměříž(Zlínský kraj): Ing. Martin Pospíšil, pospisil.martin@uhul.cz, tel: 724 139 458 1 Definovány a oddiskutovány cílové parametry 2 Připravena veškerá technologie pro sběr dat 3 Úspěšněprovedensběrdatvobousezónáchroku2011 4 Zahájensběrdatvprvnísezóněroku2012(od5.března) 5 Probíhají práce na prohloubení kontrolních mechanizmů a na připravě technologie zpracování a prezentace výstupů NIL2 6 Paralelně probíhá zpracování dendrometrických modelů(vazba na projekt pokácených vzorníků)
Poděkování Shrnutí obsahu prezentace Závěr Děkuji za Vaši pozornost a spolupráci Náměty k diskuzi Co Vás na přednášce zaujalo nebo překvapilo? Čím by jste přednášku doplnili? DalšídotazyapřipomínkyktématuNIL?
15:01 Zjiš ování zásob porost Metody zjiš ování zásob lesních porost 1. p ímé m ení na celé ploše porostu (chyba cca 5%) na zkusných plochách (chyba cca 10-15%) 2. odhadem pomocí r stových tabulek nebo jiných biometrických model (chyba cca 15-20%) okulárn, na základ zkušeností (chyba cca 25%) P ímé m ení Na celé ploše pr m rkování naplno nejp esn jší metoda nejnáro n jší metoda Na zkusných plochách kruhové zkusné plochy pásové zkusné plochy relaskopické zkusné plochy stromové rozestupy celoplošné spo ítání strom a výb rové m ení tloušt k v porostu Na zkusných plochách Kruhové zkusné plochy vyty ení v terénu (mírné x p íkré svahy) menší obvod p i stejné ploše rozestupy v porostu velikost (optimáln 15-25 strom ) Pásové zkusné plochy rychlejší a jednodušší vyty ení malý po et a r zná délka neumož ují optimální rozmíst ní výb ru Na zkusných plochách Relaskopické zkusné plochy metoda je založena na úhlovém spo ítání strom nepr m rkuje se m í se jen výška st edního kmene Metoda stromových rozestup na základ matematických vztah mezi rozestupem strom, vým rou porostu a po tem strom zjistíme hadovit, na ploše nebo mezi vybraným po tem strom musí se provést pr m rkování vybraného po tu strom Na zkusných plochách Celoplošné spo ítání strom a výb rové m ení tloušt k v porostu pro rozpracované porosty se zakmen ním pod 0,5 pr m rkuje se menší po et strom 1
15:01 Zjišt ní zásob odhadem Pomocí r stových tabulek vým ra porostu d eviny a jejich zastoupení v k d evin st ední výška zakmen ní bonita dle v ku a st ední výšky tabulková zásoba dle bonity a v ku Zjišt ní zásob odhadem Taxa ní odhady zásoby porost kvalifikovaný okulární odhad odhad na základ st ední výšky porostu aktualizace údaj z p edchozí inventarizace odhad pomocí leteckých snímk Relaskopická ty Optický klín Zrcadlový relaskop Relaskopování Relaskopování - postup Ur ení odstupové vzdálenosti stanovisek dle grafikonu Umíst ní stanovisek do porostní mapy Vytý ení prvního stanoviska Zjišt ní vý etní kruhové základny Zm ení výšek u vzorník Zm ení sklonu Postup na další stanovisko Test spolehlivosti dle stupn rozr zn nosti porostu Relaskopování - zásady Porosty bez podrostu Porosty se st ední vý etní tlouš kou 15 cm a více Jen stromy nad registra ní hranicí (7 cm) Kde lze umístit dostate ný po et stanovisek Porosty širší než odstupová vzdálenost stanovisek M ené plochy se nesmí p ekrývat Dodržení pom ru ší ky vý ezu a délky hole 1:50 je nejvýhodn jší P i jiném pom ru se m ní distan ní faktor a musí být proveden p epo et Jiný pom r naopak umožní m it 20-25 strom na stanovisku Umíst ní relaskopické pom cky na stanovisku Relaskopování - výpo et Výpo et pr m rné hektarové kruhové základny Oprava na sklon svahu dle grafikonu Oprava na násobný faktor relaskopického klínu Zjistí se výtvarnicová výška z tabulek výtvarnicových výšek dle d eviny, výšky a v ku Vypo te se objem s k rou Taxa ní tabulky tabulková zásoba Zastoupení d evin Zakmen ní 2
15:01 Pr m rkování naplno Správné m ení tloušt k strom m íme tlouš ku všech strom v porostu s p esností na 1 cm m í se pr m rkou, u nadm rných tloušt k obvodovým pásmem je nutno zna it již zm ené stromy je t eba dodržet zp sob m ení tloušt k strom m ení ve výšce 1,30 (výty ka, páska, apod.) kolmo na osu kmene pr m rka se dotýká kmene ve t ech bodech Chyby p i pr m rkování Odstranitelné nekvalitní (špatná pr m rka) nedodržení výšky m ení 1,3 m nad zemí šikmé p iložení pr m rky Neodstranitelné nepravidelný p í ný pr ez strom vynechání stromu nebo zm ení jednoho stromu 2x nesprávný ode et hodnot na pr m rce Úmyslné Za azení do tlouš kového stupn M ení výšek strom Je složit jší a pracn jší M íme vždy pouze na vybraném souboru strom s p esností na 1m Zjiš ují-li se v celém porostu, pak musí být zastoupeny všechny tlouš kové t ídy (celkem 30-100, pro tlouš kový stupe 1-3) pro ULT tabulky Zjiš ují-li se jen pro st ední kmen, m í se jen stromy okolo st ední tlouš ky +- 2cm (celkem 10-25) pro JHK tabulky Vybírají se systematicky po celé ploše porostu M ení výšek v celém porostu Zp sob m ení výšek Pomocí r zných typ výškom r Výška je vzdálenost mezi dv mi vodorovnými rovnob žnými rovinami vedenými patou a vrcholem kmene Tato definice platí i pro naklon né stromy Na takto zm enou výšku jsou konstruovány všechny tabulky 3
15:01 Zp sob m ení výšek M ení výšky Nejp esn jší m ení z odstupové vzdálenosti p ibližn rovné výšce stromu šikmo nebo kolmo po svahu dol na vrchol stromu u listnatých d evin ne po te n okraje koruny ale do jejího st edu M ení listnatých strom Pr m rkování - výpo et Vytvo ení výškového grafikonu Ode tení výšek pro jednotlivé tlouš kové stupn Výpo et objemu d evin v jednotlivých tlouš kových stupních Celkový objem pomocí JHK nebo ULT tabulek Použitá literatura Prof.Ing.Štefan Šmelko, DrSc., Dendrometria (vysokoškolská u ebnica), Lesnícka fakulta TU Zvolen, 2000 Ing.P emek Štipl, Hospodá ská úprava lesa Dendrometrie, SLŠ Hranice, 2000 Pracovní postupy hospodá ské úpravy les, II.díl, ÚHÚL Brandýs nad Labem, 1973 D kuji za pozornost 4
Seminá Regionální rozvojové agentura Východní Moravy Udržitelné hospoda ení v lesích
Vliv spárkaté zv e na lesní ekosystémy
Les versus zv Spárkatá zv je neodd litelnou sou ástí lesních ekosystém Mezi lesem a zv í existuje mnoho vzájemných vztah Lesní biocenózy ovliv ují druhové složení, po etnost a kvalitu zv e (potrava, úkryt, prost edí pro základní životní funkce reprodukce) Zv ovliv uje r st a vývin lesních d evin, strukturu a druhové složení porost Škody na lesních porostech jsou projevem narušených vzájemných vztah mezi zv í a jejím životním prost edím
Minimální a normované stavy zv e Vyhláška. 491/2002 Sb., o zp sobu stanovení minimálních a normovaných stav zv e a o za azování honiteb nebo jejich ástí do jakostních t íd zde Potravní nabídka se stanovuje podle celkové charakteristiky les se specifikací zohled ující hospodá ský tvar a podrost U polních pozemk se p i bonitaci vychází z dané zem d lské výrobní oblasti Normované stavy spárkaté zv e (31.3. b žného roku) Koeficienty o ekávané produkce
Minimální a normované stavy zv e NÍZKÁ POUŽITELNOST STÁVAJÍCÍHO SYSTÉMU Nemožnost zjišt ní p esných po etních stav zv e Chov zv e v honitbách za azených do jakostních t íd jejichž základem jsou asto kriteria, která na chov daného druhu nemají praktický vliv Uplat ování koeficientu p ír stku, který neodpovídá skute nému stavu v populaci Absence jednozna n kvalifikovatelných a v decky doložených kritérií dokládajících stupe skute ného poškození lesních porost
Hledání p ijatelného kompromisu Biologické pot eby zv e Životní prost edí zv e Škody zp sobované zv í Únosné škody zv í a únosné stavy zv e Myslivecké hospoda ení
Biologické pot eby zv e P i posuzování biologických pot eb zv e je t eba brát do úvahy zejména: Množství a druhové složení potravy Období vegetace x zimní období Fyziologické nároky zv e na p íjem potravy Za azení spárkaté zv e do potravních typ Migraci, koncentraci a sociální život zv e
Potravní typy zv e Okusova i živí se ástmi rostlin, které jsou lehce stravitelné a bohaté na živiny. Jedná se p edevším o mladé listy, výhonky d evin a byliny. P ijatá potrava prochází rychle trávícím traktem, proto mají nejvíce pastevních period v potravním cyklu v pr b hu 24 hodin Spása i mají schopnost trávit i h e stravitelná, siln celulózní pletiva rostlin. P i pastv jsou podstatn mén náro ní než okusova i a tráva bývá v jejich potrav dominantní složkou. Proces trávení probíhá déle, delší jsou i periody p ežvikování Potravní oportunisté jsou za azeni mezi okusova e a spása e. Dokáží se zna nou ú inností využívat nejrozmanit jší potravní zdroje a to jak lehce, tak h e stravitelné potravní složky. V asovém rozložení pastvy a p ežvykování zaujímají potravní oportunisté postavení uprost ed mezi okusova i a spása i zde
Životní prost edí zv e Nároky zv e na prost edí (klima, reliéf, pobytový a ochranný prostor) Úživnost prost edí Vliv lov ka a jeho hospodá ské innosti (hospodá ská a rekrea ní innost v lese) Vliv velkých šelem Jednotlivé faktory kvality životního prost edí nelze posuzovat jednotliv, ale jako komplex vzájemn propletených a složitých vztah, které jsou neodd liteln spojené.
Škody zp sobované zv í Definice škod zp sobených zv í: Poškození jako újma fyziologická tj. každé porušení zdárného vývoje d eviny (porostu), mající za následek snížení d evní produkce (PFEFFER, 1961) Škoda, ímž se rozumí zmenšení užitné hodnoty, v ochran lesa se jí rozumí poškození d eviny nebo porostu z hlediska ekonomického (PFEFFER, 1961) Škoda zv í v lese z hospodá ského hlediska jako poškození, které zp sobí zv na stromech a sazenicích v lese zp sobující snížení výnosu nebo zvýšení náklad. Škoda v užším slova smyslu nastává teprve tehdy, jestliže je p írod znemožn no vyrovnání t ch poškození, která jsou zp sobena zv í. Jako hospodá skou škodu je t eba nadto také chápat náklady na ochranu proti škodám nebo náklady na jejich nápravu, stejn jako mimo ádné náklady s tím spojené (POLLANSCHÜTZ, 1995)
Škody zp sobované zv í Rozd lení škod: Okus - terminálního vrcholu (zp sobuje do asné pop ípad trvalé poškození kmene) - postranních výhon (snižování transpira ní plochy) Ohryz - poškozování k ry strom v dob vegeta ního klidu, kdy neproudí míza nebo jeli k ra strom zmrzlá Loupání - v dob vegeta ní, tedy v plné míze
Škody zp sobované zv í Nejd ležit jší faktory, které jsou p í inou škod na lesních porostech: Neúm rn vysoké stavy zv e, které n kolikanásobn p evyšují optimální normované stavy Nevhodná v ková a sexuální struktura populací zv e Narušení biorytm zv e neustálým vyrušováním Sociální nap tí, stres a etologické poruchy Podmín né reflexy a zlozvyky zv e Kvalitativní hladov ní zv e Koncentrace a migrace zv e vyvolané r znými p í inami Fyziologické poruchy trávení Nevhodné a nepravidelné p ikrmování zv e Nevhodné rozmíst ní p ikrmovacích za ízení Nedostatek pastevních ploch, plodonosných a okusových d evin pro zv
Škody zp sobované zv í Nejd ležit jší faktory, které jsou p í inou škod na lesních porostech: Chov nevhodných druh zv e Nedostatek predátor, jako regula ního initele Zm na druhové skladby porost a snížení jejich biodiverzity Zm na hospodá ských zp sob Nevhodné zastoupení d evin, které neodpovídá stanovištním podmínkám Nízká úživnost honiteb hlavn v zimním období Snižování úživnosti honiteb oplocováním kultur Výška a kvalita sn hové pokrývky Nedostate ná ochrana kultur p ed zv í Chronické nepln ní plánu odst elu zv e
Únosné škody zv í a únosné stavy zv e P i ur ování únosných stav zv e a únosných škod zv í se vychází: Ze stanovených hospodá ských cíl Ze zimní úživnosti honiteb Z reakce d evin na jejich poškození zv í Z p ípustného poškození d evin Z aktuelního stavu d evin Jako ekologicky únosné stavy zv e se považují takové stavy zv e, které nep sobí p ekro ení ekologicky únosné výše škod na Více než 10 % nezajišt ných kultur nebo p irozené obnovy Více než 0,1 % vým ry lesa p i postižení ohryzem a loupáním
Myslivecké hospoda ení Cílem myslivosti musí být zachování všech druh zv e, p i zajišt ní maximální produkce zv iny, respektive kvalitních trofejí na zdravé zv i, ale p i sou asné minimalizaci škod, které zv p sobí nejen na lesním, ale i zem d lském hospodá ství. Základem sou asné praxe mysliveckého plánování podle Zákona. 449/2001 Sb., o myslivosti jsou honitby a stavy zv e v rozmezí mezi minimálním a normovaným stavem zv e, které jsou ur eny v rozhodnutí orgánu státní správy myslivosti o uznání honitby. Metody s ítání zv e: Metody p ímého s ítání zv e Metody využívající sledování známek p ítomnosti zv e Metody založené na zna kování zv e Jiné metody P ikrmování zv e
Ochrana lesa p ed poškozením zv í Z hlediska ochrany les je žádoucí, aby hospoda ení v lese bylo v souladu s hospoda ením mysliveckým. Biologická ochrana (je p edm tem p stování les vysazování vhodné d evinné skladby, okusových d evin, plodonosných d evin, ponechávání d evinného podrostu ) Mechanická ochrana (opat ení bránící zv i v p ístupu k d evinám nebo jejich ástem oplocenky, individuální ochrana jednotlivých strom nebo jejich ástí ) Chemická ochrana používání repelent, které zv odpuzují
Náhrada škody zp sobené zv í Škoda zp sobená zv í (jejíž po etní stavy mohou být lovem snižovány): na lesních pozemcích a na lesních porostech na zem d lských pozemcích, polních plodinách a zem d lských porostech
Náhrada škody zp sobené zv í Kdo je oprávn n v této v ci jednat (podat žádost apod.): Fyzická nebo právnická osoba, která utrp la škodu na pozemcích, plodinách a porostech
Náhrada škody zp sobené zv í Nárok na náhradu škody zp sobené zv í musí poškozený u uživatele honitby uplatnit: u škod na lesních pozemcích a na lesních porostech vzniklých v období od 1. ervence p edcházejícího roku do 30. ervna b žného roku do 20 dn od uplynutí uvedeného období u škody na zem d lských pozemcích, polních plodinách a zem d lských porostech do 20 dn ode dne, kdy škoda vznikla Sou asn s uplatn ním nároku na náhradu škody zp sobené zv í vy íslí poškozený výši škody. Na polních plodinách a zem d lských porostech, u nichž lze vy íslit škodu teprve v dob sklizn, ji poškozený vy íslí do 15 dn po provedené sklizni
Náhrada škody zp sobené zv í Poškozený a uživatel honitby se mají o náhrad škody zp sobené zv í dohodnout. Pokud uživatel honitby nenahradí škodu do 60 dn ode dne, kdy poškozený uplatnil sv j nárok a vy íslil výši škody, m že poškozený ve lh t 1 m síce uplatnit sv j nárok na náhradu škody u soudu.
zp t
zp t
Závazná pravidla pro poskytování finančních příspěvků na hospodaření v lesích na území Zlínského kraje a způsob jejich využití 1. Obecné podmínky 1. Podle těchto Závazných pravidel pro poskytování finančních příspěvků na hospodaření v lesích na území Zlínského kraje a způsob kontroly jejich využití (dále jen pravidla) se poskytují finanční příspěvky (dále jen příspěvky) na: obnovu, zajištění a výchovu lesních porostů, ekologické a k přírodě šetrné technologie. 2. Příspěvky poskytuje Zlínský kraj. Podacím místem je Krajský úřad Zlínského kraje, odbor životního prostředí a zemědělství, tř. T. Bati 21, 761 90 Zlín (dále jen podací místo). 3. Žádosti se podávají na předepsaných formulářích, které tvoří přílohu těchto pravidel osobně nebo prostřednictvím provozovatele poštovních služeb. Podací místo zaeviduje žádost dnem přijetí. 4. Příspěvky se poskytují pouze na hospodaření v lesích, které se nacházejí na území Zlínského kraje. 5. Příspěvky podle odstavce 1 poskytuje Zlínský kraj (dále jen kraj), poskytnutí příspěvků podléhá v souladu s 36 a 37 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů, rozhodnutí zastupitelstva kraje. 6. V případě nedostatku finančních prostředků může rada kraje před začátkem vyplácení v běžném roce rozhodnout o následných úsporných opatřeních v tomto programu: a) pozastavení konkrétních dotačních titulů, 1
b) snížení konkrétních sazeb až o 30%, c) stanovení maximální celkové sumy příspěvku pro jednoho žadatele. 7. Poskytnutý příspěvek je ve smyslu zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění pozdějších předpisů, veřejnou finanční podporou a vztahují se na ni všechna ustanovení tohoto zákona. 8. Žadatel je blíže specifikován u každého předmětu příspěvku v části 2. Pokud je žadatelem nájemce, přikládá k žádosti nájemní smlouvu, která musí obsahovat i souhlas vlastníka pozemku s poskytnutím příspěvku nájemci. 9. V případě, že pozemky jsou ve spoluvlastnictví více osob, je žadatelem o příspěvek vždy osoba, která: a) má většinový spoluvlastnický podíl, 1) nebo b) je zmocněna písemnou plnou mocí s ověřenými podpisy dalších spoluvlastníků, kteří mají spolu se žadatelem na pozemku většinový podíl počítaný podle velikosti podílů. 10. Příspěvky jsou poskytovány zpětně, po splnění předmětu příspěvku. Jsou poskytovány sazbou na technickou jednotku (dále jen sazbové příspěvky). 11. Rozhodující pro schválení sazbových příspěvku je dodržení účelu a podmínek stanovených v těchto pravidlech, skutečně vynaložené náklady se neprokazují. Dokladem poskytnutí příspěvku je Oznámení o poskytnutí finančního příspěvku, zpracované odborem životního prostředí a zemědělství Krajského úřadu Zlínského kraje. 12. Žadatel vypočte požadovanou výši příspěvku způsobem uvedeným u příslušného předmětu příspěvku a zaokrouhluje ji vždy na celé koruny dolů. 13. Příspěvek se neposkytne, pokud celková výše příspěvku vypočtená podacím místem je nižší než 1 000 Kč. 14. Originál žádosti o poskytnutí příspěvku podle těchto pravidel podává žadatel podacímu místu v termínech stanovených u jednotlivých předmětů příspěvků. Žádost může být podána zároveň s písemnou formou i v elektronické podobě (e-mail, nosič dat). 15. Je-li předložená žádost neúplně nebo nesprávně vyplněna, vyzve odbor životního prostředí a zemědělství žadatele k odstranění nedostatků. Pokud žadatel neodstraní všechny uvedené nedostatky do 30 kalendářních dnů ode dne doručení výzvy, bude 2