Historie ovocnářství mikroregionu Sdružení Růže

Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Historie ovocnářství mikroregionu Sdružení Růže Ing. Jitka Šáchová

Historie ovocnářství mikroregionu Sdružení Růže Mikroregion Sdružení Růže se rozkládá v jihovýchodní části Jihočeského kraje, v blízkosti hranic s Rakouskem. V severní části regionu převažuje plochá rovina Třeboňské pánve s lesy a rybníky, směrem k jihu se krajina postupně zvedá až k tisícimetrovým vrcholům Novohradských hor. Sídla leží od nadmořské výšky 480 metrů (Mladošovice, Kojákovice) až k Pohoří na Šumavě s nadmořskou výškou nad 900 m, od mrazových kotlin přes svahy až po horská sedla. Obr. 1,2: Vysokokmenné ovocné stromy k české krajině patří, ale staré výsadby už dožívají. na pastvině u Nových Hradů. Podle vhodnosti k pěstování jabloní patří území do tzv. III. zóny, kde jsou horší přírodní podmínky, to větší význam má volba vhodných, lokálně osvědčených odrůd. Méně příznivé půdní a klimatické podmínky jsou příčinou výnosové nejistoty, takže ovocnářství zde bylo jen vedlejší zemědělskou činností. Jistým pokusem byly centrálně plánované výsadby polokmenů nebo vysokokmenů ve svažitých, jinak zemědělsky nevyužitelných polohách v 50. letech. Tyto sady ale nebyly rentabilní a péče o ně se postupně omezila na sečení trávy. Úroda, pokud byla sklizena, se zpracovávala v moštárnách. Některé výsadby se dochovaly dodnes, po základním ošetření by mohly poskytovat

ovoce pro průmyslové zpracování. V posledních letech vznikají na orné půdě nové výsadby slivoní pro pálenice. Z výše uvedeného vyplývá, že v oblasti nebyl rozvinutý průmysl zpracování ovoce. Velkoprodukční výsadby neexistovaly, přebytky od drobných pěstitelů byly zpracovávány hlavně na ovocná vína, pálenky a mošty. Po 2. světové válce byla největším zpracovatelským závodem v regionu Jihočeská Fruta v Trhových Svinech, která po roce 1989 zanikla. Kromě ní tu pracovaly ještě sezonní moštárny provozované Českým zahrádkářským svazem, v současnosti taková funguje v Trhových Svinech. Zájemci o pěstitelské pálení se musí obracet mimo region, nejbližší palírna je v Rudolfově u Českých Budějovic. Jako zajímavost v oboru zpracování ovoce lze uvést manufaktury na výrobu ovocných zavařenin v Pohoří na Šumavě a v Nových Hradech, které vedle exotického používají i ovoce z Novohradských hor. Mikroregion Sdružení Růže je poměrně pestrý nejen geograficky, ale Obr. 3: Třešeň na místě zaniklé samoty u Pohoří na Šumavě. především historicky. Severozápad území byl v minulosti obýván českým obyvatelstvem a měl vazby na českou kotlinu, jihovýchod byl již po staletí osídlen obyvatelstvem německy mluvícím, malá část dokonce byla až do roku 1919 historicky rakouským územím. Tyto německy mluvící oblasti mě-ly silnou vazbu na Podunají. Na sortimentu pěstovaného ovoce se tu jistě projevil i vliv ovocné školky v rakouské Weitře, která produkovala neobvykle široké spektrum odrůd. Značný vliv na způsob hospodaření měla i vrchnost. Majitelé novohradského panství, Buquoyové, měli díky příbuzenským vztahům vazby po celé Evropě, především ale na Belgii a Francii, klášter servitů se orientoval spíše na Tyrolsko a Itálii. Obdobné vazby na zahraničí měli i ostatní církevní či světští velcí vlastníci půdy. Ze zámeckých a klášterních sadů se kvalitní odrůdy postupně dostávaly až do selských zahrad. Všechny tyto a mnohé další vlivy se pochopitelně odrazily i na sortimentu ovoce, dříve v oblasti pěstovaného.

Staré odrůdy se v regionu vyskytují již jen ojediněle v zahradách, protože majitelé je většinou nahradili novějšími výpěstky. Pokud přece nějaký starší strom zachovávají, tak jen jako Obr. 4, 5: Ovocné stromy na místech zaniklých samot u Pohoří na Šumavě. památku na předky. Více starých a někdy opravdu pomologicky zajímavých odrůd lze nalézt v lokalitách zaniklých obcí v pohraničí. Bohužel valná část těchto lokalit byla zalesněna a ovocné stromy již většinou přerostly lesem a odumřely; ty, které zbývají, jsou ve velmi špatném stavu a často ani neplodí. Obvykle i získání roubů z těchto stromů je velmi nesnadné. Dalším refugiem starých odrůd jsou zbořeniště samot, remízky a někdy meze.

Obr. 6, 7: Odběr roubů ze starých jabloní v lokalitě Veveří. Tyto plochy, před časem ve společenském vlastnictví jaksi opomíjené, se v poslední době dostávají do soukromých rukou a jejich majitelé svou péči často zahájí právě likvidací starých stromů. Původně velké odrůdové bohatství tak mizí stále se zrychlujícím tempem. Přitom vysokokmenné sady, stromořadí nebo solitérní stromy jsou a odedávna byly součástí naší kulturní krajiny a měly by v ní zůstat. Námitka, že k tomu není zapotřebí starých odrůd, neobstojí. Moderní odrůdy ovoce jsou šlechtěny tak, aby vyhovovaly intenzivnímu způsobu hospodaření. Důležitý je pro ně (vedle kvalitativních a výnosových znaků) rychlý nástup plodnosti a slabší vzrůst. Naproti tomu pro krajinářské využití je nutná vzrůstnost, dlouhověkost a dobrá odolnost spojená s plasticitou, což lze např. volbou vhodné podnože ovlivnit jen zčásti. Samozřejmě význam zachování

starých odrůd není jen estetický a historický, ale především jde o zachování obrovského a různorodého genetického potenciálu pro případné další šlechtitelské využití. Obr. 8: Sad starých odrůd u Cuknštejna ve Světví 8 let po výsadbě. Bohužel, následkem historického vývoje česko-rakouského pohraničí je u nás málo pamětníků, kteří by nám o těchto starých odrůdách něco mohli říci. Podchytili jsme tedy jen útržky, lidová jména stromů, které se tu kdysi pěstovaly, ale jejich majitelé už je pokáceli, nebo už neumějí název přiřadit konkrétní odrůdě. V sousedním Rakousku, kde kontinuita vlastnických vztahů nebyla narušena, mají s pěstováním a determinací starých ovocných odrůd bohaté zkušenosti. Vzhledem k podobným geografickým podmínkám a historickým vazbám by tyto zkušenosti mohly být přenositelné i do našeho regionu, a to pravděpodobně lépe než například z Podkrkonoší nebo jižní Moravy.

Mapováním a záchranou starých odrůd ovocných dřevin se v regionu Sdružení Růže zabývá již řadu let novohradská základní organizace Českého svazu ochránců přírody. Její členové zaevidovali více než 900 stromů, vesměs jádrovin. U ostatních ovocných druhů byl zaznamenáván většinou pouze výskyt na lokalitě, bez determinace. Determinace odrůd je poměrně nesnadná, protože některé stromy již jsou v tak špatném stavu, že neplodí vůbec, jiné jsou sice ještě životaschopné, ale nerodily právě v roce sběru vzorků. Pokud se již podařilo vzorky plodů sebrat, je tu ještě překážkou obtížná dostupnost odborné literatury. Velkou pomocí byla spolupráce s odborníky, znalci starých odrůd z rakouského spolku Arche Noah, kteří se specializují právě na místní sortiment a jsou v jeho určování velmi zkušení. I tak je ale třeba všechny údaje vždy porovnat s dostupnou literaturou. Poměrně hojně zastoupené odrůdy jsou (majiteli většinou označované jako kožené ), Jeptiška, Strýmka, Hedvábné bílé zimní (majiteli často označované jako míšeňské nebo polomíšeňské ), Kardinál žíhaný nebo jeho barevné mutace, Parména zlatá zimní (majiteli označovaná jako zlatá reneta ), z hrušní Špinka, Hardyho máslovka, Pastornice a drobnoplodé polokulturní ovesničky. Obr. 9: Jabloň s kódovým označením VV 15, zatím nedeterminovaná odrůda, matečný strom v lokalitě Veveří. Obr. 10: Jabloň VV 15, mladý stromek v sadu u Cuknštejna ve Světví.

Obr. 9: Jabloň s kódovým označením J 12, zatím nedeterminovaná odrůda, matečný strom v lokalitě Jedlice. Obr. 10: Jabloň J 12, mladý stromek v sadu u Cuknštejna ve Světví. Obr. 11: Jabloň J 12, plody na mladém stromku v sadu u Cuknštejna.

Obr. 12: Jabloň s kódovým označením J 2, zatím nedeterminovaná odrůda, matečný strom v lokalitě Jedlice. Obr. 13: Jabloň J 2, mladý stromek v sadu u Cuknštejna ve Světví. Obr. 14: Blenheimská reneta (Blenheim Orange), stará odrůda anglického původu.

Přehled výskytu starých odrůd podle lokalit. Podrobnou evidenci vede Základní organizace Českého svazu ochránců přírody v Nových Hradech. Bedřichov Osada v těsné blízkosti Horní Stropnice, v nadmořské výšce 570 m. V osadě se staré ovocné stromy zachovaly jen sporadicky. Blenheimská reneta Malinové holovouské Matčino Řehtáč soudkovitý a dalších 5 evidovaných stromů zatím nedeterminovaných odrůd 1 evidovaný strom odrůdy Benešov nad Černou Městečko v nadmořské výšce 661 m. V okolí obce se nachází několik sadů, založených v 50. letech s tehdy obvyklým sortimentem (, Croncelské, Malinové hornokrajské, Parména zlatá, Strýmka, ap.). Stromy jsou v relativně dobrém stavu a po ošetření by bylo možné v nich sklízet ovoce na zpracování. V zahradě základní školy bylo v roce 2009 vysazeno 6 jabloní a 3 hrušně. Stromky byly vypěstované z roubů odebraných ze starých ovocných stromů na Novohradsku (z Bukové, Jedlice, Nakolic a Nových Hradů).

Borovany Město v nadmořské výšce 552 m, centrum mikroregionu Sdružení Růže. Pomologicky zajímavá byla zámecká zahrada, patřící do roku 1940 Schwarzenberkům, poté využívaná základní školou. Po roce 2000 nechalo město zahradu rekonstruovat, při tom byly vykáceny nejstarší ovocné stromy. Bohužel před tímto zásahem nebyl proveden pomologický průzkum, až následně byly z hromad již pokácených stromů odebrány rouby. Z těchto roubů se podařilo vypěstovat 20 stromků, které ale byly všechny zničeny neznámým vandalem. Z původního sortimentu se v zahradě dochovaly jen relativně mladší ovocné stromy. Zajímavostí je asi stoletý památný dřín a přibližně stejně starý morušovník červený. a višně Lísky Ostatní Baumannova reneta červené Gdanský hranáč Gravštýnské červené Jadernička Ananaska courtrayská Bergamotka Boscova lahvice Děkanka Robertova Charneuská sladkovišeň raná Bryská Mirabelka raná Lombardský červený dřín obecný morušovník červený James Grieve Lebelovo Malinové holovouské Ribstonské Solivarské ušlechtilé tzv. sládě Madame Verté Pařížanka Solanka Solnohradka Domácí švestka myrobalán Buková Osada v nadmořské výšce 500 m. Obec byla i v minulosti osídlena převážně českým obyvatelstvem, za 2. světové války zůstala ve vnitrozemí. K úbytku obyvatelstva docházelo postupně, řada stavení je dnes využívána k rekreaci. Staré ovocné stromy, pokud se v zahradách dochovaly, jsou v relativně dobrém stavu.

Alžbětino Ananasová reneta Bismarkovo červené Croncelské Červené tvrdé Grahamovo Harbertova reneta Hedvábné bílé zimní Jeptiška Kasselská reneta Londýnské Malinové holovouské Matčino Parména zlatá Pontoiské Richardovo žluté Řehtáč soudkovitý Tyrolské rozmarýnové Vilémovo Watervlietské mramorované a dalších 9 evidovaných stromů zatím nedeterminovaných odrůd Špinka tzv. ovesnička Hardyho máslovka 1 evidovaný strom odrůdy Dlouhá Stropnice Osada na horním toku říčky Stropnice, v nadmořské výšce 575 m, v mrazové kotlině. Domy v Dlouhé Stropnici jsou většinou užívány k rekreaci, původní staré stromy se zachovaly jen málo. Antonovka Kardinál žíhaný Parména zlatá a dalších 17 evidovaných stromů zatím nedeterminovaných odrůd 3 evidované stromy nedeterminovaných odrůd

Dobrá Voda Dříve Brünl nebo Brünnel, osada na severním úbočí Kraví hory, 750 m nad mořem. Ve starých zahradách u zbořenišť se až do konce 20. století zachovalo mnoho ovocných stromů v zajímavé odrůdové skladbě. Po převodech těchto parcel noví vlastníci většinou péči o majetek zahájí tím, že staré stromy vykácejí. Z původně poměrně bohatého sortimentu tak dnes zbývá jen torzo. Adamsova parména Batul Baumanova reneta Böhmischer Brünnerling Boikovo obrovské Coxova reneta Croncelské Červený válec Čistecké lahůdkové Gdanský hranáč Grahamovo Harbertova reneta Herbst-taffetapfel Jeptiška Kalvil bílý zimní Kamýcké Kardinál červený Kardinál žíhaný Kidd's Orange Landsberská reneta Langer grüner Gulderling Libernáč sloupenský Punčové Strýmka Trevírské vinné Vilémovo Winterrambour a další 2 evidované stromy zatím nedeterminovaných odrůd Dielova Kongresovka Koporečka Lucasova Pastornice Salisburyova Sixova Šedá zimní a další 3 evidované stromy zatím nedeterminovaných odrůd Hartunkov Osada v nadmořské výšce 599 m, dnes využívaná převážně k rekreaci. Böhmischer Brünnerling Matčino Oberösterrechischer Brünnerling

Harbertova reneta Charlamowski James Grieve Jonathan Roter von Simonffi Vejlímek zelený Zelenče rhodeislandské Zvonkové a dalších 5 evidovaných stromů zatím nedeterminovaných odrůd Hardyho Kongresovka a dalších 6 evidovaných stromů zatím nedeterminovaných odrůd Hodonice Osada Hodonice, dříve Hodenitz, v nadmořské výšce 630 m, zanikla pravděpodobně v 60. letech. Na lokalitě se nachází extenzivní sad založený v 50. letech z tehdy běžného sortimentu (Strýmka, Boskopské ap.) Stromy v tomto sadu jsou v relativně dobrém zdravotním stavu, po ošetření by sad mohl být stále využíván k produkci ovoce. Kromě toho se zachovaly i zbytky původních předválečných výsadeb, tyto stromy jsou už vesměs ve špatném stavu. 6 evidovaných stromů zatím nedeterminovaných odrůd 5 evidovaných stromů zatím nedeterminovaných odrůd Hojná Voda Osada dříve zvaná Heilbrunn, (ještě dříve Swata Anna nebo Vilémova Hora) ležela na okraji hraničního pásma, využívána byla především k rekreačním účelům. Kvůli drsným podmínkám (sedlo mezi dvěma vrcholy, nadmořská výška 794 m) se dochovalo jen málo starých ovocných stromů. Hawthordenské Kalvil von St. Sauveur Ovčí hubička štýrská Strýmka a dalších 8 evidovaných stromů zatím nedeterminovaných odrůd 3 evidované stromy nedeterminovaných odrůd

Horní Stropnice Středisková obec v podhůří Novohradských hor, v nadmořské výšce 543m. Staré ovocné stromy se dochovaly jen ojediněle, v zahradách byly většinou nahrazeny novějšími výsadbami. Berlepschova reneta Jeptiška Královnino Ovčí hubička Richardovo žluté Ušlechtilé žluté Vilémovo Watervlietské mramorované a další 2 evidované stromy zatím nedeterminovaných odrůd Madam Verté Poiteau a další 2 evidované stromy zatím nedeterminovaných odrůd Chvalkov Osada v nadmořské výšce 583 m. V obci bylo na pozemcích p. Marka vysázeno stromořadí 14 jabloní. K výsadbě byly použity stromky vypěstované z roubů odebraných ze starých jabloní na Novohradsku (z Nakolic, Jedlice, Dlouhé Stropnice, Nových Hradů, Mýtin, Konratic a Veveří). Lokalita bohužel není pro jabloně příliš vhodná, stromky tu navíc byly, i přes ochranu drátěným košem, silně poškozeny srnčí zvěří (vytloukáním paroží). Původní staré stromy se v lokalitě dochovaly jen výjimečně, odrůdy se zatím nepodařilo určit. Jedlice Osada Jedlice, dříve Gollitz, v nadmořské výšce 640 m, na úbočí Mandelsteinu. Osada byla po 2. světové válce vysídlena a území bylo zalesněno. Část území se nacházela za hraničními zátarasy, kolem některých ovocných stromů před zátarasy byly zpočátku udržovány světliny, aby plody sloužily jako přilepšení pro zvěř. Když stromy zestárly, byly ponechány zcela bez péče, postupně zarostly lesem a odumírají. Většinou již neplodí, takže nelze určit odrůdu.

Boikovo Evino Gdanský hranáč Kalvil podzimní Kardinál červený Kardinál žíhaný a dalších 17 evidovaných stromů zatím nedeterminovaných odrůd 13 evidovaných stromů zatím nedeterminovaných odrůd Nedeterminované; pravděpodobně zplanělé Kamenná Osada v nadmořské výšce 560 m. Aderslebenský kalvil Hedvábné bílé zimní Lohák Sudetská reneta Zelenče rhodeislandské a dalších 8 evidovaných stromů zatím nedeterminovaných odrůd 3 evidované stromy zatím nedeterminovaných odrůd Klení Osada na východním úbočí Soběnovské vrchoviny (tzv. Slepičích hor) ve výšce 694 m nad mořem. V okolí obce se nachází několik lokalit se starými ovocnými stromy na místech zaniklých samot; odrůdy se zatím nepodařilo determinovat. Blenheimská reneta a dalších 3 evidované stromy zatím nedeterminovaných odrůd Špinka a dalších 1 evidovaný strom zatím odrůdy

Kondrač Osada v nadmořské výšce 586 m, německy zvaná Neudorf. Z vesnice byla po 2. světové válce vysídlena většina obyvatel, zbylá stavení slouží většinou k rekreaci. James Grieve Parména zlatá Konratice Osada v nadmořské výšce 635 m, na severním úpatí Novohradkých hor. Z vesnice byla po 2. světové válce vysídlena většina obyvatel, zbylá stavení slouží většinou k rekreaci. Červené tvrdé Červený válec Esopus Spitzenburgh Golden Delicious Grávštýnské Hedvábné bílé zimní Poiteauova Předobrá máslovka Jeptiška Jonathan Kardinál žíhaný Lebelovo Parména zlatá Studničné Špinka tzv. máslovky a další 2 evidované stromy zatím nedeterminovaných odrůd Leopoldov Původně dřevařská a vorařská osada Leopoldsdorf v údolí Pohořského potoka, v mrazové kotlině s podmínkami nevhodnými pro ovocné stromy, 790 m nad mořem. 4 evidované stromy zatím nedeterminovaných odrůd 1 evidovaný strom zatím odrůdy Lukov Osada dříve zvaná Luggau zanikla v 50. letech, území bylo zčásti zalesněno. Osada leží v kotlině mezi horami, v nadmořské výšce 830 m. Dochovalo se několik ovocných stromů, odrůdy se většinou nepodařilo určit.

Oberösterreichischer Brünnerling (Lohák?) a dalších 8 evidovaných stromů zatím nedeterminovaných odrůd 3 evidované stromy zatím nedeterminovaných odrůd Mikoly Osada v nadmořské výšce 674 m, dříve zvaná Miggolz, byla vysídlena po druhé světové válce. Některé dosud přežívající ovocné stromy jsou již ve velmi špatném stavu. Evidováno 9 stromů zatím nedeterminovaných odrůd Mlýnský Vrch Osada v nadmořské výšce 763 m, využívána převážně k rekreaci. Podmínky pro ovocné stromy jsou zde nevhodné, zachovalo se jen několik jabloní, vesměs ve špatném zdravotním stavu. Brünnerling a další 3 evidované stromy zatím nedeterminovaných odrůd Mýtiny Osada Mýtiny, dříve Kropfschlag, zanikla kolem roku 1980, ale už v roce 1950 měla pouhých 43 obyvatel. Území je v současnosti zarostlé lesem, ve kterém jen ojediněle přežívají ovocné stromy, vesměs ve velmi špatném stavu. Území leží v nadmořské výšce 553 m, podmínky pro místně vyzkoušené a ověřené odrůdy jsou zde relativně dobré. Po plánované rekonstrukci cest by kolem nich bylo vhodné realizovat liniové výsadby starých odrůd ovocných stromů. Croncelské Gdanský hranáč Grahamovo Hedvábné bílé zimní Jeptiška Kardinál žíhaný Strýmka Strýmka obrovská Ušlechtilé žluté a dalších 10 evidovaných stromů zatím nedeterminovaných odrůd 7 evidovaných stromů zatím nedeterminovaných odrůd 3 evidované stromy zatím nedeterminovaných odrůd 5 evidovaných stromů zatím nedeterminovaných odrůd

Nakolice Osada Nakolice, dříve Naglitz, leží v nadmořské výšce 493 m. Stejně jako sousední Vyšné patří k historickému území, zvanému Vitorazsko. Nakolice původně náležely po staletí k Dolnímu Rakousku a k Čechám byly připojeny na základě mezinárodních úmluv v červenci 1920. I po 2. světové válce zůstala některá stavení obydlena původními majiteli. Především díky jejich vztahu k rodinnému majetku se zde zachovala řada stromů z původních předválečných výsadeb. Obec je pomologicky velmi zajímavá. Astrachán Bernské růžové Boikovo Burchardtova reneta Citronové zimní Croncelské Emilia Müller Gascoyneho šarlatové Grahamovo Grávštýnské Gustavovo trvanlivé Harbertova reneta Hedvábné bílé zimní Jonathan Kanadská reneta Kardinál žíhaný Královnino Lebelovo Lieglova reneta Malinové hornokrajské Mohringerské růžové Ovčí hubička rýnská Panenské české Parkerovo Parména zlatá Rheinischer Winterrambour Ribstonské Signe Tillisch Solivarské ušlechtilé Strýmka Ušlechtilé žluté Vilémovo Wealthy a dalších 20 evidovaných stromů zatím nedeterminovaných odrůd Donauers Bergamotte Hardyho Lectierova tzv. ovesnička Pstružka Špinka Tongreská Weilersche Mostbirne a dalších 6 evidovaných stromů zatím nedeterminovaných odrůd Špendlík žlutý a dalších 3 evidované stromy zatím nedeterminovaných odrůd

Nepomuk Osada v Třeboňské pánvi, v nadmořské výšce 495 m. Alžbětino Astrachán červený Batul Baumanova reneta Bernské růžové Croncelské Grahamovo Hammersteinovo Hvězdnatá reneta Jeptiška Kalvil červený podzimní Matčino Oberösterreichischer Brünnerling Parména zlatá Růžové české Schmidtbergerovo Signe Tillisch Sikulské Wealthy a dalších 8 evidovaných stromů zatím nedeterminovaných odrůd Drouardova máslovka Hardyho máslovka Madame Verté Viennská a další 2 evidované stromy zatím nedeterminovaných odrůd Nové Hrady Město v nadmořské výšce 541 m. Díky poloze na návrší nad Stropnicí a Novohradským potokem má příznivější mikroklima než okolní obce v údolí Stropnice nebo v Třeboňské pánvi. Staré ovocné stromy se přesto v intravilánu dochovaly jen ojediněle, více jich je v blízkém okolí města. Albrechtovo Baumanova reneta Blenheimská reneta Car Alexander Coulonova reneta Croncelské Kasselská reneta Malinové holovouské Matčino Ontario Parména zlatá Ribstonské Richardovo žluté

Gascoyneho šarlatové Gdanský hranáč Hájkova reneta Harbertova reneta Hedvábné bílé zimní Kalvil červený podzimní Kardinál červený Kardinál žíhaný Rýnské Schmidtbergerovo Stružninské Syreček úhřetický Viktorie raná Vilémovo Welschbrunner a další 3 evidované stromy zatím nedeterminovaných odrůd Avranšská Bezjaderka Říhova Giffardova máslovka Hardyho Kongresovka Špinka a další 2 evidované stromy zatím nedeterminovaných odrůd Obec Osada Obec, také Mezilesí nebo dříve (příznačně) Obst, měla jen osm stavení, byla vysídlena po druhé světové válce. Přes poměrně vysokou nadmořskou výšku 730 m jsou přežívající ovocné stromy většinou v relativně dobrém stavu. Kanadská reneta Oberösterreichischer Brünnerling Panenské české a dalších 11 evidovaných stromů zatím nedeterminovaných odrůd 3 evidované stromy nedeterminovaných odrůd Olbramov Osada leží v nadmořské výšce 575 m, dnes je využívána převážně k rekreaci. Kalvil červený podzimní Libernáč sloupenský Vilémovo

Olešnice Středisková obec v nadmořské výšce 502 m. V zahradách se původní sortiment většinou nedochoval, byl nahrazen novějšími odrůdami. Bláhovo libovické Elise Rathke Grahamovo Gustavovo trvanlivé Drouardova máslovka Charneuská Madame Verté Mechelenská Malinové holovouské Ontario Pozděkvěté (Bláhovo) Stružninské Pařížanka President Mas Sixova máslovka Vévodkyně Eliška Paseky Osada dříve zvaná Schlagles, na severním úpatí Novohradských hor, v nadmořské výšce 608 m. Dnes využívána převážně k rekreaci. Červené tvrdé Kalvil bílý zimní Kardinál žíhaný a dalších 6 evidovaných stromů zatím nedeterminovaných odrůd Charneuská Petříkov Osada v Třeboňské pánvi, v nadmořské výšce 464 m. V zahradách se původní sortiment většinou nedochoval, byl nahrazen novějšími odrůdami. Elise Rathke Gdanský hranáč Strýmka

Pohorská Ves Obec dříve zvaná Theresiendorf nebo Terčí Ves, v centrální části Novohradských hor, v nadmořské výšce 760 m. Starší ovocné stromy se většinou nedochovaly. 4 evidované stromy zatím nedeterminovaných odrůd 1 evidovaný strom zatím odrůdy Pohoří na Šumavě Lokalita včetně přilehlých samot a osad Pavlína (Paulina), Šance (Schanz), Černá Čtvrť (Schwarzviertel), leží v Pohořské kotlině, v nadmořské výšce 919 m. V samotném bývalém městečku (dříve Buchors) se zachovalo jen málo ovocných stromů, o něco více jich přežívá u zbořenišť osad a samot. V nápadném počtu se zachoval červený rybíz a někde i angrešt. Strýmka a dalších 16 evidovaných stromů zatím nedeterminovaných odrůd 2 evidované stromy zatím nedeterminovaných odrůd vesměs zplanělé Polžov Osada dříve zvaná Pilsenschlag postupně zanikla v 50. letech. Lokalita leží v nadmořské výšce 695 m, v relativně příznivé poloze na jihozápadním úbočí Novohradských hor. Staré ovocné stromy se zachovaly v relativně dobrém stavu, bohužel se zatím nepodařilo všechny determinovat. Oberösterreichischer Brünnerling (Lohák?) Strýmka a dalších 32 evidovaných stromů zatím nedeterminovaných odrůd bergamotka a dalších 7 evidovaných stromů zatím nedeterminovaných odrůd

Rychnov u Nových Hradů Obec v nadmořské výšce 585 m. Většina původních obyvatel byla po válce vysídlena, staré ovocné stromy se dochovaly jen ojediněle a jsou vesměs ve špatném zdravotním stavu. Croncelské Parména zlatá zimní a dalších 7 evidovaných stromů zatím nedeterminovaných odrůd Staré Hutě Osada v sedle mezi horami, v nadmořské výšce 794 m. Dnes využívána převážně k rekreaci, v zahradách se staré stromy většinou nedochovaly. Baumanova reneta Strouha Samota na východním úbočí Soběnovské vrchoviny, v nadmořské výšce 630 m. Zachovalo se několik starých stromů, v době průzkumu bohužel neplodily, takže se nepodařilo identifikovat odrůdy. Svébohy Osada v nadmořské výšce 529 m. V zahradách se původní sortiment většinou nedochoval, byl nahrazen novějšími odrůdami. Albrechtovo Banánové zimní Bernské růžové Citronové zimní Čistecké lahůdkové Hardyho máslovka Krasokvět žlutý Milletův řehtáč Parména zlatá Pomphelia Strýmka

Světví Osada v nadmořské výšce 555 m. V zahradách se původní sortiment většinou nedochoval, byl nahrazen novějšími odrůdami. Nedaleko osady v blízkosti tvrze Cuknštejn, na území NPP Terčino údolí, bylo v roce 2003 vysázeno 59 stromků starých odrůd, v současnosti zde roste 7 hrušní a 45 jabloní. K výsadbě byly použity stromky vypěstované z roubů odebraných ze starých jabloní a hrušní na Novohradsku z lokalit Mýtiny, Nové Hrady, Konratice, Jedlice, Nakolice, Paseky, Hojná Voda, Dobrá Voda, Dlouhá Stropnice, Rychnov u Nových Hradů, Veveří. Sad může sloužit i jako zdroj množitelského materiálu pro produkci místně osvědčených starých odrůd, zvlášť když některé matečné stromy na původních lokalitách již neexistují. Šejby Osada na horním toku Stropnice, v nadmořské výšce 613 m. Původní obyvatelé obce byli po r. 1945 vysídleni, osada má v současnosti asi 20 stálých obyvatel, několik domů je využíváno rekreačně. Staré ovocné stromy se zachovaly i u rozvalin několika samot v okolí. Blenheimská reneta Jeptiška Kalvil bílý zimní Malinové hornokrajské Parména zlatá Strýmka a dalších 22 evidovaných stromů zatím nedeterminovaných odrůd Hardyho Pastornice Solnohradka tzv. krvavka tzv. ovesnička a dalších 7 evidovaných stromů zatím nedeterminovaných odrůd Štiptoň Ösada v údolí Stropnice, v nadmořské výšce 480 m. V zahradách se původní sortiment většinou nedochoval, byl nahrazen novějšími odrůdami. Antonovka těžká Nordhausenské

Croncelské Rheinischer Winter Rambour Údolí Osada v údolí řeky Stropnice, pod Novými Hrady n nadmořské výšce 485 m. Nad osadou v příznivé poloze jihovýchodně orientovaného svahu je extenzivní sad založený v 50. letech. V horní části sadu rostou třešně, v dolní jabloně a hrušně. Sad se v současnosti nevyužívá k produkci ovoce, ale k občasné pastvě. Stromy jsou v relativně dobrém zdravotním stavu a po základním ošetření by stále ještě mohly poskytovat ovoce v přijatelné kvalitě pro další zpracování. Boikovo Coulonova reneta Grahamovo Harbertova reneta Panenské české Punčové Strýmka Vytoužené Wealthy a dalších 5 evidovaných stromů zatím nedeterminovaných odrůd Hardyho máslovka Salisburyho Nelisova zimní a další 2 evidované stromy zatím nedeterminovaných odrůd Valtéřov Osada v nadmořské výšce 630 m, dnes využívaná převážně k rekreaci. V zahradách se staré stromy většinou nedochovaly. Kardinál žíhaný a další 2 evidované stromy zatím nedeterminovaných odrůd 2 evidované stromy zatím nedeterminovaných odrůd Vesce Osada v nadmořské výšce 575 m, dnes využívaná většinou k rekreaci. V zahradách se staré stromy většinou nedochovaly.

Albrechtovo Grahamovo Astrachán červený a další 3 evidované stromy zatím nedeterminovaných odrůd Hardyho Kongresovka a 1 evidovaný strom zatím odrůdy Veveří Osada Veveří, dříve Piberschlag, v nadmořské výšce 545 m, zanikla kolem roku 1980. Zachovala se budova školy, využívaná jako dětský tábor, dnes autokemping. Zbylé ovocné stromy jsou dnes většinou ve velmi špatbném stavu. Croncelské Evino Harbertova reneta Hammersteinovo Parména zlatá Schmidtbergerovo a dalších 17 evidovaných stromů zatím nedeterminovaných odrůd Esperenova máslovka Pastornice Špinka a další 3 evidované stromy zatím nedeterminovaných odrůd Vyhlídky Z osady Vyhlídky, dříve Egersee, v nadmořské výšce 572 m, se do současnosti zachovaly čtyři domy, využívané vesměs jen rekreačně. Původní staré stromy noví majitelé většinou již vykáceli. Bismarkovo Boikovo obrovské Gdanský hranáč Harbertova reneta Kardinál žíhaný Knížecí zelené Lesklá reneta Limburské Londýnské Parména zlatá a dalších 13 evidovaných stromů zatím nedeterminovaných odrůd 6 evidovaných stromů zatím nedeterminovaných odrůd

Vyšné Osada dříve zvaná Weissenbach, v těsné blízkosti státní hranice, v nadmořské výšce 495 m. Podobně jako sousední Nakolice byla až do roku 1920 součástí Rakouska. V současnosti využívána většinou rekreačně. Dochovalo se torzo hrušňové aleje na cestě k fürstenberskému dvoru. Breuhahnovo Hedvábné bílé zimní Kalvil červený podzimní Parména zlatá a dalších 6 evidovaných stromů zatím nedeterminovaných odrůd Ulmer Butterbirne a dalších 9 evidovaných stromů zatím nedeterminovaných odrůd