STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE OBCE ČERNOŽICE

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE OBCE ČERNOŽICE SCHVÁLENO ZASTUPITELSTVEM OBCE ČERNOŽICE DNE 9. 9. 2013 1

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE OBCE ČERNOŽICE 9. 9. 2013 1. ÚVOD..STR. 1 2. ZÁKLADNÍ PROFIL OBCE 2.1. Obecné a kontaktní údaje 2 2.2. Historie 2 2.3. Charakteristika obce 4 2.4. Technická infrastruktura. 5 2.5. Občanská vybavenost, veřejné služby.5 2.6. Turistika...5 2.7. Životní prostředí...5 3. SWOT ANALÝZA.5 3.1. Pracovní příležitosti..6 3.2. Kvalita života...6 3.3. Kvalita prostředí 6 3.4. Doprava 7 3.5. Technická infrastruktura..7 3.6. Řízení a správa.7 4. OBLASTI ŘEŠENÍ A STATEGICKÉ ZÁMĚRY..8 4.1. Technická infrastruktura...8 4.2. Občanská vybavenost 8 4.3. Zástavba a veřejná prostranství, rozvoj urbánních hodnot obce...8 4.4. Zajištění bezpečnosti 9 4.5. Budování partnerství.9 2

4.6. Zajištění finančních zdrojů.10 4.7. Kontrola a hodnocení..10 3

Strategický plán rozvoje obce Černožice 1. ÚVOD Strategický plán rozvoje je významným střednědobým programovým dokumentem, který formuluje cíle rozvoje regionů, měst a obcí a cesty k jejich dosažení. Jedná se o komplexní programový dokument, který formuluje strategii rozvoje celé komunity, jejího fungování i rozvoje celého území. Tato strategie musí být komplexní s důrazem na souvislosti a vzájemnou podporu navržených cílů a programů. Musí také respektovat a navázat na strategický plán Zásady územního rozvoje Královéhradeckého kraje, využít tu skutečnost, že obec Černožice je dotčena vymezením rozvojové oblasti mezinárodního a republikového významu /označenou jako OB4(Rozvojová oblast Hradec králové/pardubice ) dané PÚRČR/. Strategický plán (dále jen SP ) je dlouhodobým dokumentem naznačujícím záměry obce na období pět až deset let, který se nemůže omezit pouze na jedno volební období zastupitelstva či na období platnosti územního plánu. SP by měl vznikat v partnerském dialogu mezi veřejnou a privátní sférou, mezi občany, podnikateli, majiteli pozemků, odborníky a správou obce a státu. V podstatě představuje jistou formu plánu toho, čeho chce obec v nejbližším desetiletí dosáhnout a jak při tom hodlá postupovat. Nejedná se však o dokument neměnný, naopak musí být průběžně porovnáván se skutečností a aktualizován. Strategický plán usiluje o dosažení rovnováhy mezi tím, co občané chtějí, a tím, co je možné, rovnováhy mezi dalším rozvojem a ochranou stávajících přírodních, urbánních a kulturních hodnot. Obec má sice omezené prostředky, přitom je ale nezbytné život v obci stále vylepšovat. Proto je také třeba cíleně volit takové priority, které budou pro budoucnost obce největším přínosem. SP nemůže být pouze proklamací, která je nutná ke zvýšení šancí pro získání dotací. Naopak, měl by se stát důležitým nástrojem řízení obce. Znamená to, že k jeho záměrům a prioritám bude přihlíženo při sestavování rozpočtu obce a programu investičních akcí. Rovněž tak územní plán a jeho změny by měly korelovat a být provázané se záměry vyplývajícími ze SP. SP musí vycházet z analýzy současného stavu, zhodnotit silné a slabé stránky obce, její rozvojové příležitosti a identifikovat existující rizika. Smyslem a cílem SP je především: definovat dlouhodobé cíle a strategickou vizi obce umožnit rozhodovat v zastupitelstvu v širším koncepčním rámci koordinovat aktivity a zájmy různých subjektů působících v obci lépe prosazovat a chránit veřejný zájem kvalifikovaně formulovat další koncepční dokumenty stanovit priority investičního programu SP musí vycházet z analýzy současného stavu, zhodnotit silné a slabé stránky obce, její rozvojové příležitosti a identifikovat existující rizika. 4

2. ZÁKLADNÍ PROFIL OBCE 2.1. Obecné a kontaktní údaje Oficiální název: Obec Černožice Přidružené části: - Adresa: Generála Svobody 268, 503 04 Černožice Telefon: 495 421 221 Fax: 495 421 035 E-mail: cernozice@iol.cz IČO: 00268682 Počet částí: 1 Katastrální výměra 423 ha Nadmořská výška: 252m n. m 2.2. Historie První písemný záznam o obci ukryté na počátku své existence na okraji pohraničního pralesa u řeky Labe mezi Smiřicemi na jihu a Jaroměří na severu je zaznamenán v Hradišťskoopatovických análech na konci 12. století, pravděpodobně v roce 1197. Je tedy možné, že obec byla založena ještě zhruba o století dříve. Další nezpochybnitelné písemné záznamy nacházíme poté až v letech 1365 a 1368. Od roku 1197 se Černožice až do roku 1512 dostaly pod vládu českých zemanských rodů. Z nich nejznámější byly rody Otmarů z Holohlav a Sendražických ze Sendražic. Rod Malešických si pak dokonce dal přídomek z Černožic. Od roku 1512 se na dlouhou dobu stávají Černožice majetkem rodu Trčků z Lípy a tím i součástí Smiřického panství až do roku 1848. Když poslední Trčka v roce 1634 zemřel, dostalo se panství - a s ním i Černožice - postupně do vlastnictví Gallasů, Šternberků, knížat z Paaru a nakonec do majetku císařské komory, kde obec setrvala až do roku 1848. Do tohoto roku sestávala obec ze dvou takřka samostatných obcí Černožic a Čáslavek (ty jsou dnes čtvrtí obce Černožice). Impuls rychlejšímu rozvoji obce dalo již vybudování císařské silnice z Hradce Králové na Jaroměř po pravém labském břehu roku 1815. Když pak byly osvobozením rolnické práce po roce 1848 a postavením železniční tratě Pardubice Liberec (v letech 1856 1858 byl postaven úsek Smiřice Jaroměř) vytvořeny další podmínky hospodářskému rozkvětu oblasti, těžila z toho samozřejmě i obec Černožice. První průmyslový podnik vznikl v Černožicích roku 1871 Akciová rolnická továrna na cukr v Černožicích. Na konci 19. století pak po vyhoření místního mlýna Jana Sehnoutky v roce 5

1892 vzniká o rok později na stejném místě druhý průmyslový podnik Sehnoutkova tkalcovna. Roku 1907 k ní byla přistavěna moderní přádelna bavlny. V těchto letech se také počíná rozvíjet společenský život obce nejstarším spolkem se stala roku 1876 Hospodářská beseda Černožicko-Čáslavská, která pak zanikla roku 1924. Hned poté - roku 1880 - je založen Sbor dobrovolných hasičů (úspěšně pracuje i v současnosti a je tak nejstarším spolkem v obci, jehož činnost pokračuje nepřetržitě). Roku 1882 začíná dívčí spolek Vlasta hrát v obci ochotnické divadlo (to zaniklo na počátku 50. let 20. století). Roku 1883 vzniká místní poštovní úřad a poté roku 1890 je založena černožická obecná škola (zasloužil se o ni hlavně říšský poslanec a místní rolník Jan Jaroš z dnešního čísla popisného 161). Postavení školy podnítilo i vznik místního Sokola v roce 1891 (i tato organizace má úspěchy dodnes, hlavně oddíl rychlostní kanoistiky je znám po celé republice). Nejznámějším členem místního Sokola v jeho historii byl legionář Josef Pultr, který padl v roce 1915 u francouzského Arrasu a roku 1931 mu byla v průčelí místní sokolovny odhalena pamětní deska. Ve stejné době vznikaly v obci i první politické strany nejprve to byla silná organizace strany agrární, poté i činorodá sociálně demokratická strana. Ta v roce 1936 dokonce postavila vlastní Dělnický dům a provozovala v něm až do roku 1938 i cvičení Dělnické tělovýchovné jednoty. Roku 1905 vzniká architektonický klenot obce Villa Anna architekta Balšánka (bohužel poničená nekompetentní opravou i nevhodným využíváním v době komunismu), v období první republiky pak přibývá dům pro mladé textilní dělnice (dnes Domov důchodců) a budova obecního úřadu. Obojí vzniká podle plánů významného architekta Otakara Novotného. Obě budovy si objednal pokračovatel Jana Sehnoutky - Rudolf Steinský-Sehnoutka. Elektřina byla do obce přivedena roku 1911 a roku 1914 byl zřízen místní hřbitov. Z původního cukrovaru se stala továrna na potraviny V.D. Po roce 1945 opustilo Černožice hodně občanů, kteří odcházeli do vyprazdňujícího se pohraničí. Z původních takřka dvanácti set obyvatel jich v obci zůstalo kolem devíti set. V padesátých letech bylo v obci založeno Jednotné zemědělské družstvo, které však brzy zkrachovalo a členové i půda byli převedeni do státních statků Smiřice. Oba místní podniky prošly postupně mnohým přejmenováváním (např.sehnoutkova textilka nesla názvy Lina, Tiba apod.). Na počátku šedesátých let k těmto továrnám přibyl v Černožicích podnik třetí Východočeské drůbežářské závody. V roce 1989 pak teplárna Tevex, dnes Helior. Dnes původní průmyslové podniky již neexistují, jejich objekty využívá několik drobnějších firem nebo jsou v nabídce realitních kanceláří k prodeji. Nejvýznamnějším současným zaměstnavatelem v obci je domov důchodců, jehož zřizovatelem je Královéhradecký kraj. 6

2.3. Charakteristika obce dle evidence Statistického úřadu je v obci k 30. 6. 2013 činí počet obyvatel celkem 1120 osob, z toho 568 mužů a 552 žen, průměrný věk obyvatel je 42,75 roků, počet dětí 0-18 let je 191, počet obyvatel nad 60 let 293 výhodná strategická poloha na mezinárodním dopravním koridoru Hradec Králové- Polsko dobré dopravní spojení vlakem na trati (Pardubice) Hradec Králové Jaroměř autobusové spojení nevyhovující (nejsou zastávky, trasy vedou mimo) obec leží na pravém břehu řeky Labe obec leží na Labské cyklostezce, v důsledku toho zde mírně stoupl pohyb cizích osob, jde o sezónní záležitost (cyklisté) obec územně přísluší k MAS Hradecký venkov na obecním úřadu je k dispozici služba Czechpoint a je možné zde získat: výpis z Obchodního rejstříku, výpis ze Živnostenského rejstříku, výpis z Katastru nemovitostí, výpis z Rejstříku trestů, ověřování listina další správní činnosti příslušnost k matričnímu úřadu MěÚ Smiřice příslušnost k úřadu s rozšířenou působností MěÚ Smiřice příslušnost ke stavebnímu úřadu MěÚ Smiřice obec není zadlužená a hospodaří dlouhodobě vyrovnaně 7

2.4. Technická infrastruktura cca 90% obce je zásobováno veřejným vodovodem a je napojeno na veřejnou kanalizaci provozovatel Veolia, Královéhradecká provozní a.s. zastavěné území obce je plynofikováno zastavěné území obce je souvisle pokryto veřejným osvětlením 2.5. Občanská vybavenost, veřejné služby v obci se nachází pošta, ordinace zubního a praktického lékaře, 1.-5. ročník základní školy, mateřská škola, knihovna s veřejným internetem, obchody a služby obyvatelé za prací převážně dojíždějí do okolních obcí a do Hradce Králové kapacita mateřské školy je zcela využita objekt ZŠ byl nedávno rekonstruován, disponuje kapacitou 5 samostatných kmenových učeben a družiny v obci funguje dobrovolná Tělovýchovná jednota Sokol, Spolek dobrovolných hasičů, Místí organizace Svazu zahrádkářů, Myslivecké sdružení Libenské údolí v obci se nachází sportovní areál s tělocvičnou, fotbalovým hřištěm s umělým povrchem a dvěma kurty na tenis a volejbal, s dětským hřištěm TJ Sokol vlastní budovu loděnice na břehu Labe, která je využívána kanoistickým oddílem i pro veřejné akce zásobování zajišťují tři prodejny potravin a základního průmyslového zboží 2.6. Turistika Obec leží na trase cyklostezky Hradec Kráové Kuks (součást Labské stezky) Labe není pro vodní turistiku příliš využíváno, neboť zde je pro vodáky neatraktivní klidná hladina; splavnost Labe pro větší lodě neumožňují stavby jezů elektráren bez zdymadel Smiřice a Předměřice pro pěší turistiku jsou využívány značené turistické trasy směrem k Jaroměři a lázním Velichovky atraktivním místem pro rybáře je rybolov na soukromém rybníku Přelov 2.7. Životní prostředí významným krajinným prvkem je řeka Labe, rybník Přelov a Holohlavský rybník krajina je rovinatá s několika mírnými kopci v okolí není významná plocha lesů, pouze menší pozůstatky a remízky v okolí jsou pozemky využívány k intenzivní zemědělské rostlinné výrobě, část luk je využit k chovu koní životní prostředí není ovlivněno žádnými ekologickými zátěžemi 3. SWOT ANALÝZA Tedy analýza silných stránek (STRENGHT); slabých stránek (WEAKNESS); příležitostí (OPPORTUNITY) a ohrožení/rizik (THREAT) by měla poukázat zejména na kritické oblasti, na něž bude potřeba se zaměřit. 8

3.1. Pracovní příležitosti Slabé stránky nekoordinovanost (neexistence) vztahů správy obce a podnikatelů, úbytek pracovních příležitostí Rizika - upřednostnění krátkodobých ekonomických efektů, nevhodná skladba aktivit vyvolávajících další těžké dopravní zatížení obce 3.2. Kvalita života Silné stránky - existence mateřské i základní školy s družinou, možnost využívat pro volnočasové aktivity sportovní areál; cyklostezku Slabé stránky nízká identifikace s místním společenstvím, malá spoluúčast občanů na rozhodování o veřejných záležitostech, nízká úroveň občanské odpovědnosti, chybí nabídka sociálního a startovacího bydlení, sociální služby málo rozvinuté Příležitost Rizika vytvoření centra vesnické komunity a její další rozvoj při uchování jejího charakteru vesnice, podpora společenských aktivit a zájmové činnosti, zajištění kvalitní občanské vybavenosti zejména v oblasti služeb, školství a zdravotnictví, zajištění dostatečné kapacity místního školství a další růst jeho kvality a atraktivity, vytvoření podmínek pro skutečný komunitní život v obci, utváření pevných vazeb jejích obyvatel k obci samotné, rozvoj sociálních služeb postupující ztráta zájmu občanů o věci veřejné, ztráta přirozeného občanského soužití, izolace obyvatel, odliv mládeže do škol mimo obec 3.3. Kvalita prostředí Silné stránky rozsáhlý potenciál okolní krajiny, cyklostezka, příroda v okolí, Labe, upravená sportoviště a dětské hřiště Slabé stránky automobilová doprava centrem obce a s tím související hlukové a prachové zatížení včetně snížené bezpečnosti pohybu chodců a cyklistů, zatížení ovzduší zplodinami z topení neekologickými palivy; úklid komunikací a ploch, které nejsou ve vlastnictví místních subjektů (zastávka ČD, okresní silnice, okolí prodejny Hruška) Příležitost Rizika snížení rizik spojených s automobilovým provozem, revitalizace obecní zeleně a výsadba, vytvoření zeleného centra obce, vytvoření systému ekologicky šetrného odpadové hospodářství, očista obce a zlepšení celkového vzhledu obce a životního prostředí, ochrana tradičních funkcí krajiny nárůst automobilového provozu při neřešení současných problémů, nedořešené ukládání druhotných odpadů, skládka 9

3.4. Doprava Silné stránky napojení na mezinárodní dopravní koridor do Polska, silnice I/33; leží na páteřní železniční trati Pardubice HK Jaroměř, dobrá dostupnost vlakem Slabé stránky kritický stav místních pozemních komunikací, absence vlivu obce na provoz regionální vlakové dopravy Příležitost Rizika vybudování dálnice a odklonění tranzitní nákladní dopravy mimo obec, propojení obcí v okolí po cyklostezce a cyklotrasách a s tím spojený nárůst návštěvnosti obce nárůst automobilového provozu na poddimenzované silniční síti, zavlečení těžkého provozu do obce v souvislosti s provozem skladovacího areálu a firem v areálech bývalých průmyslových podniků 3.5. Technická infrastruktura Silné stránky vybudování kanalizace a vodovodu na většině území obce, vyřešené majetkoprávní vztahy k vodohospodářskému majetku; plynofikace celého území Slabé stránky kritický stav řady místních komunikací ve všech částech obce; nedořešené majetkoprávní vztahy a systém skládkování, neexistence volných stavebních parcel s připojením na inženýrské sítě Příležitost Rizika další rozšíření moderních způsobů vytápění, zefektivnění provozu vodovodní sítě, rekonstrukce místních komunikací, vytvoření podmínek pro bytovou výstavbu závislost na vnějších faktorech neovlivnitelných obcí, omezení dalšího rozvoje bydlení v případě neexistence potřebné kapacity infrastruktury 3.6. Řízení a správa Silné stránky dobrá spolupráce s okolními obcemi, na obecním úřadu je k dispozici služba Czechpoint a je možné zde získat základní výpisy, provádí se ověřování listin a další správní činnosti Slabé stránky způsob financování obcí, nadměrné zatížení úřadu v souvislosti s výkonem státní správy (správa daní, výkaznictví, statistiky), nezájem o veřejnosti o obecní věci, drobná kriminalita Příležitost Rizika vybudování spolehlivé, kvalitní a efektivní veřejné správy, zlepšení služeb neúspěšnost snah o reformu veřejné správy, nízká úroveň spolupráce obce s občanskou veřejností a podnikateli a z toho vyplývající jejich pasivita a neúčast na správě a řízení obce, nedostatek finančních zdrojů 10

4. OBLASTI ŘEŠENÍ A STRATEGICKÉ ZÁMĚRY 4.1.Technická infrastruktura Dlouhodobým cílem je zajistit kvalitní technickou infrastrukturu pro celé území obce, zejména v souladu s územním plánem připojit (vybudovat inženýrské sítě) pozemky vhodné k bytové výstavbě. V oblasti dopravní infrastruktury rekonstrukce stávajících komunikací a její koordinace s výstavbou či obnovou dalších inženýrských sítí; vytipování a vybudování vhodných parkovacích ploch ; doplnění území plochami veřejné zeleně. 4.1.1. Záměr: Dobudování příjezdových komunikací a parkovacích ploch 4.1.2. Záměr: Dobudování vodovodní a kanalizační sítě 4.1.3. Záměr: Opravit/rekonstruovat místní komunikace v koordinaci s výstavbou/obnovou ostatních inženýrských sítí (vodovod, kabely ČEZ) 4.1.4. Záměr: Připravit zastavovací studii a projekty inženýrských sítí 4.1.5.Záměr: Koordinovat vybudování inženýrských sítí se soukromými subjekty 4.2. Občanská vybavenost Rozvoj obce je a bude výrazně ovlivňován množstvím, skladbou a aktivitami obyvatel obce. Jelikož jsou omezené možnosti bytové výstavby, nepřibývá výrazně rodin s malými dětmi a zvyšuje se věkový průměr obyvatel (celkem 1120 obyvatel, průměrný věk 42,75 let, počet obyvatel nad 60 let 293, děti 0-18 let 191; stav k 30. 6. 2013). S těmito demografickými změnami souvisí rostoucí kvalitativní i kvantitativní požadavky na občanskou vybavenost, na zajištění základní zdravotní a sociální péče, na zajištění podmínek základního a mateřského školství a požadavky na úroveň nabídky služeb a možnosti trávení volného času. 4.2.1. Záměr: dobudování komunitního centra (pro seniory, mateřské centrum.) 4. 2. 2. Zlepšení zázemí základní školy rekonstrukce zahrady na víceúčelový prostor 4. 2. 3. Záměr: Zateplení školní budovy; využití půdních prostor školy 4. 2. 4. Záměr: Výměna oken u budovy obecního úřadu, snížení energetické náročnosti 4..2.5. Záměr: Vybudování sportovně rekreační zóny u loděnice 4. 2. 6. Záměr: Rekonstrukce zahrady mateřské školky na víceúčelový prostor 4. 2.7. Záměr: Rozšířit spolupráci veřejného a soukromého sektoru při zajišťování sociálních služeb 4.3. Zástavba a veřejná prostranství, rozvoj urbánních hodnot obce Obec je součástí krajiny, zachování jejího charakteru jako venkovského sídla bylo v minulosti potlačeno kolektivní bytovou výstavbou, která byla vyvolaná nabídkou pracovních příležitostí v tehdy prosperujících průmyslových závodech v obci. Během třiceti let se konsolidovala stávající podoba osídlení, jež se ale, až na drobné 11

výjimky, nemá kam rozšiřovat. Vznik nové zástavby je limitován existencí či spíše neexistencí vhodných stavebních parcel. K nastartování nové bytové výstavby a zajištění potencionálního přílivu nových obyvatel bude nutné sladit veřejný zájem se zájmy soukromých investorů. Na vyřešení vytypovaných území bude nutné po schválení územního plánu navázat zastavovacími studiemi, které by vhodně propojily stávající typ osídlení s dalšími požadavky na rozvoj obce i potenciálních investorů. Je nutné důsledně chránit, rozšiřovat a udržovat veřejnou zeleň a eliminovat znečištění obce. 4. 3. 1. Záměr: Dotvořit centrální veřejný prostor ( náves ) do multifunkčního veřejného prostoru (oddechová zóna, parkování, shromažďování, obchod ) 4.3.2. Záměr: Regenerace potencionálního brownfieldu ( prostor bývalé ubytovny) na dům se sociálním bydlením 4. 3. 3. Záměr: Zpracovat koncepci dalšího rozvoje bytové výstavby (zastavovací studie) 4. 3. 4. Záměr: Dosáhnout vhodné formy partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem při rozvoji obce, stanovit pravidla pro zapojení vlastníků pozemků do rozvoje bytové výstavby 4. 3. 5. Záměr: Dobudovat systém úklidu veřejných prostranství, dobudovat vhodný systém pro ukládání, třídění a odvoz odpadů 4.4. Zajištění bezpečnosti Obecný pocit vyšší bezpečnosti lze dosáhnout prevencí kriminality, větší identifikací občanů s potřebami bezpečnosti v obci a lepší spoluprací s policií ČR. V oblasti bezpečnosti silničního provozu je cílem zajistit bezpečný a pohodlný pohyb chodců v obci a provoz na cyklostezce. 4. 4. 1. Záměr: Realizovat další opatření pro zajištění bezpečnosti chodců (zpomalovací pruhy, dopravní značení) 4. 4. 2. Záměr: Formulovat a relizovat program spolupráce s Policií ČR v oblasti prevence kriminality a ochrany majetku a veřejného pořádku 4.5. Budování partnerství ( mezi občany, veřejnou a privátní sférou, plánování a řízení obce, meziobecní spolupráce) Je v zájmu všech, kteří v obci žijí, pracují a podnikají, aby podporovali její rozvoj. Je nutné rozvíjet občanskou hrdost, identifikaci s obcí a spoluúčast na jejím rozvoji. Zároveň je nutné v širším kontextu koordinovat spolupráci veřejného a soukromého sektoru. Doposud také není v širokém povědomí vymezena a definována dělba činnosti mezi politiky a úředníky, často se zaměňuje obecní úřad, orgán samosprávy (zastupitelstvo) a obec jako taková. Záměry strategického plánu je možné uskutečnit pouze tehdy, přijme-li je za své celá komunita. A nelze jej realizovat izolovaně, bez podpory a spolupráce okolních obcí a jejich správních orgánů. 12

4.5.1. Záměr: Podporovat aktivity posilující především u dětí a mládeže pocit domova v širších územních a sociálních souvislostech. Vytvářet a prohlubovat tradici příslušnosti obyvatel k bydlišti, k obecní komunitě. Stimulovat aktivní spoluúčast obyvatel na péči o bydliště a jeho bezprostřední okolí, na dodržování zákonnosti a pořádku. 4.5.2. Záměr: Aktivizovat spolupráci s okolními obcemi a správními orgány na bázi formálních projektů i neformálních (společenských, sportovních) akcí 4.5. 3. Záměr: Prohlubovat partnerství mezi orgány obce, občanskými sdruženími, spolky a dalšími občanskými aktivitami. V rámci obecní správy vytvářet týmy k řešení aktuálních problémů, využít místní mozky. 4.6. Zajištění finančních zdrojů pro realizaci strategických záměrů obce Možnosti rozvoje obce jsou a budou ovlivňovány vlastním obecním rozpočtem, ale v nemalé míře i rozpočtem státním a úspěšností při získávání podpory z fondů. Příjmová část obecního rozpočtu je výrazně závislá na státních přerozdělovacích procesech s malou vazbou na příjmy podnikatelských subjektů. Výdaje rozpočtu a především užití cizích zdrojů je nutno plánovat v souladu se strategickými prioritami obce, při zachování stávající úrovně služeb a zabezpečení fungování obce. Z rozpočtu obce je nutno vytvořit účinný nástroj k optimálnímu dosažení záměrů rozvoje. To předpokládá existenci komplexní finanční a majetkové politiky včetně kontrolních mechanismů. Je třeba připravit střednědobý i dlouhodobý výhled rozpočtu, zejména v oblasti investic a následně využívat všech dostupných forem zdrojového krytí. 4. 6. 1. Záměr: Optimálně využívat finanční prostředky obce k částečnému financování veřejných projektů, kde je finanční účast obce podmínkou pro získání dalších dotačních prostředků. 4. 6. 2. Záměr: Vypracovat dlouhodobý plán rozhodujících investičních akcí obce, vytvořit systém posuzování investic a kontroly jejich realizace. 4. 6. 3. Záměr: Vytvořit podmínky pro vznik společných investičních akcí a zapojení soukromého sektoru. 4. 6. 4. Záměr: Podporovat usazování nových obyvatel, aby občané v obci trvale žijící v ní byli rovněž přihlášeni k trvalému pobytu a nepřímo tak přispívali do obecního rozpočtu 4. 7. Kontrola a hodnocení realizace strategického plánu Po schválení strategického plánu zastupitelstvem obce bude zahájena příprava projektů a opatření. Zastupitelstvo by zejména mělo přijímat opatření v rámci realizace záměrů uvedených ve strategickém plánu rozvoje, rozhodovat o uvolňování prostředků a dohlížet na realizaci a aktualizaci plánu. Akční plány a projekty, které navazují na strategický plán, budou zpracovávány průběžně. Každý projekt by měl mít svého vedoucího a řídit se alespoň základními zásadami projektového řízení a týmové práce. Záměry obce, pakliže mají být naplněny, musí mít nejen finanční zdroje, ale především silnou podporu ve víře a odhodlání lidí realizovat je a nést za ně společně zodpovědnost, jinak zůstane každý plán jen přáním. 13