ZENÉ KLINICKÉ SYNDROMY PROVÁZEN PERIFERNÍ NEUROPATICKÁ BOLEST, KRBS NEUROPATIE TENKÝCH VLÁKEN, DIABETICKÁ KOVÁ. Eva VLČKOV



Podobné dokumenty
DOTAZNÍK MICHIGAN NEUROPATHY SCREENING INSTRUMENT (MNSI) A JEHO VÝZNAM U BOLESTIVÉ NEUROPATIE

Symetrická distální diabetická polyneuropatie. Josef Bednařík

Světová epidemie diabetes mellitus

Bolestivá diabetická neuropatie

Opioidy v léčbě neuropatické bolesti. Blanka Mičánková Adamová Neurologická klinika LF MU a FN Brno

Validita kožní biopsie u bolestivé senzitivní polyneuropatie při využití intraepidermální a subepidermální denzity kožních nervových vláken

Tvorba elektronické studijní opory

Kožní biopsie v diagnostice senzitivní neuropatie tenkých vláken

Komplexní regionální bolestivý syndrom

BOLESTIVÉ NEUROPATIE. Josef Bednařík Neurologická klinika LFMU a FN Brno. 1. CS neuromuskulárn

LÉČBA DIABETICKÉ POLYNEUROPATIE; STUDIE TOSS MUDr. Jan Bartoušek Neurologická klinika, FN Olomouc

Ukázka knihy z internetového knihkupectví

Akutní axonální motorická neuropatie: kazuistika. Bálintová Z., Voháňka S. Neurologická klinika LF MU a FN Brno

CMG. Neuropatie u mnohočetn. etného myelomu. MUDr. Jan Straub. Pacientský seminář Karlova Studánka NADAČNÍ FOND M Y E L O M A

Lumbální stenóza. MUDr. Bořek Tuček MUDr. Hynek Lachmann

Asymetrické formy diabetické neuropatie

PŘEDMLUVA Definice bolesti Klasifikace bolesti Terminologie bolesti 23

STANDARDY LÉČBY PACIENTŮ SE SYNDROMEM DIABETICKÉ NOHY

sympatický kožní reflex - lze použít t v praxi? rová,, Martin Bareš Brno

Senzitivní systém a bolest. Hana Kalistová Neurologická klinika 1. LF UK, Praha

Repetitive strain injury zápěstí z pohledu neurologa

CMG. Neuropatie u mnohočetn. etného myelomu. prim. MUDr. Jan Straub I. Interní klinika hematoonkologie VFN v Praze NADAČNÍ FOND M Y E L O M A GROUP

EMG U RADIKULOPATIÍHORNÍCH KONČETIN A DIFERENCIÁLNÍ DIAGNOSTIKA. Blanka Adamová Neurologická klinika LF MU a FN Brno, CEITEC MU

Vertebrogenní onemocnění: Klasifikace,, terminologie, základy z anatomie

Chronická bolest léčení a diagnostika z pohledu současných možností. MUDr. Dana Vondráčková Centrum léčby bolesti FNB

Vyšetření tenkých senzitivních vláken a

1. Charakteristika metabolického syndromu: základy metabolismu, regulace metabolismu cukru, funkce inzulínu v organizmu, klasifikace diabetu.

Oddělení resuscitační a intenzivní medicíny 1. Bc. Veronika Jakoubková Mgr. Lucie Kosková Mgr. Iveta Holubová

Vzdělávací program oboru NEUROLOGIE

Léčba neuropatické bolesti: současný stav a perspektivy. Josef Bednařík Neurologická klinika LFMU a FN Brno

Polyneuropatie. Stanislav Voháňka NK FN a LF MU Brno. Kurs polyneuropatie, Brno 18. dubna 2008

Zkušenosti s prevencí syndromu karpálního tunelu v automobilce

PŘEHLEDNÉ ČLÁNKY. MUDr. Eva Moravcová, prof. MUDr. Josef Bednařík, CSc. Neurologická klinika LF MU a FN Brno

ŠROTOVÁ I. VLČKOVÁ E. ADAMOVÁ B. KINCOVÁ S. BEDNAŘÍK J.

Obsah. Seznam autorů 13. Seznam zkratek 15. Předmluva 17

KLINICKÝ PŘÍNOS RADIOLOGICKÝCH PARAMETRŮ U SPONDYLOGENNÍ CERVIKÁLNÍ MYELOPATIE

Spinální epidurální lipomatóza tři kazuistiky. T. Andrašinová Neurologická klinika LF MU a FN Brno

Operace krční páteře

Jdličk Jedličková Martina, DiS. Krajská nemocnice Pardubice a.s. Neurochirurgické oddělení

Elektrofyziologická vyšetření u radikulopatií. Blanka Mičánková Adamová Neurologická klinika FN Brno

Kvantitativní testování termického a vibračního prahu. Lenka Mlčáková

Léze nervus ulnaris v oblasti lokte v praxi

Petra Žurková Klinika nemocí plicních a TBC LF MU a FN Brno Lékařská fakulta MU Brno Přednosta: prof. MUDr. Jana Skřičková CSc.

Insulatard Penfill 100 mezinárodních jednotek/ml injekční suspenze v zásobní vložce.

NEU/VC hodin praktických cvičení / blok

KONGENITÁLNÍ SVALOVÉ DYSTROFIE

VZDĚLÁVACÍ PROGRAM v oboru PRACOVNÍ LÉKAŘSTVÍ

OBSAH. Nové poznatky o mikroalbuminurii jako biologickém markeru renálních a kardiovaskulárních onemocnění...37

Diferenciální diagnostika parkinsonských syndromů. Jiří Klempíř

Stanovení DML n. mediani v souladu s vyhláškou č. 79/2013, zkušenosti z 2,5 leté praxe v EMG laboratoři

Syndrom neklidných nohou. Hana Streitová Eduard Minks,, Martin Bareš I. NK, FN U sv. Anny, Brno

Syndrom horní hrudní apertury (TOS) z pohledu instrumentářky. Eva Juřenová, Uršula Cimalová

Bolest a pohybový systém

V. Máslová, B. Schusterová, M. Nakládalová. 34. Benův den fyziologie a psychofyziologie práce Praha 16. června 2010

Léze nervus ulnaris v oblasti lokte jako nemoc z povolání

VZDĚLÁVACÍ PROGRAM v oboru NUKLEÁRNÍ MEDICÍNA

Diagnostika senzitivní neuropatie. Josef Bednařík Neurologická klinika LFMU a FN Brno

Onemocnění kosterních svalů

INFORMOVANÝ SOUHLAS PACIENTA PRO OPERACI AMPUTACE KONČETINY

Eatonův myastenický syndrom. Josef Bednařík II.Neurologická klinika LFMU v Brně

FARMAKOLOGICKÁ LÉČBA PACIENTŮ S NEUROPATICKOU BOLESTÍ

Univerzita Pardubice. Fakulta zdravotnických studií

Artrózy. Machartová L., Štrosová L Šafránkův pavilon, Plzeň

Mikční cystouretrografie u dětí. I.Müllerová, K. Michálková

V.Fejfarová, A. Jirkovská, R.Bém, M.Dubský, V.Wosková, A. Němcová, M.Křížová. Centrum diabetologie IKEM, Praha

Úskalí diagnostiky traumatického poškození periferních nervů. Edvard Ehler, Martin Kanta Pardubice, Hradec Králové

KLINICKÝ STANDARD PRO FARMAKOTERAPII NEUROPATICKÉ BOLESTI

DIABETES MELLITUS. dětská cukrovka. Zuzana Hradilová

NOVÉ KOMPETENCE VŠEOBECNÝCH PRAKTICKÝCH LÉKAŘŮ V DIAGNOSTICE ICHDK

Otevřený dopis ministru zdravotnictví ČR

Okruhy otázek k atesta ní zkoušce pro obor specializa ního vzd lávání Ošet ovatelská pé e o pacienty ve vybraných klinických oborech se zam

Zápěstí a ruka. J.Martinková, Z. Rozkydal

STANDARDY DIAGNOSTIKY A LÉČBY SOMATICKÉ NEUROPATIE U DIABETIKŮ

Program předatestačního kurzu v oboru NEUROLOGIE Neurologická klinika LF a FN Olomouc

Vítám vás na přednášce

19 Intenzivní péče o zraněného Intensive Care of the Trauma Patient

Hluboká mozková s-mulace: nemotorické aspekty (PN, AN)

Diagnostika a příznaky mnohočetného myelomu. J.Minařík, V.Ščudla

Distribuce 99m Tc-MIBI u diabetiků v dolních končetinách (DK) při jednostranné ischemii.

NEUROPATICKÁ BOLEST HORNÍCH KONÈETIN A NEUROSTIMULACE

PŘEHLEDOVÉ ČLÁNKY. MUDr. Helena Vondrová, CSc. Neurologická klinika FTN, Praha

Jana Bednářová. Oddělení klinické mikrobiologické FN Brno


ICHS ICHS. Rizikové faktory aterosklerózy. Klinické formy ICHS. Nestabilní angina pectoris. Akutní infarkt myokardu

Epidemiologie bolestí páteře

Klasifikace Diagnostika Dif.dg Terapie. Neurologická klinika IPVZ-FTN Praha

Stanovení autoprotilátek Seminář 7: diagnostika

Poruchy dýchání u akutních neurologických onemocnění

Thalidomid první zkušenosti regionálního centra

Cukrovka a srdeční onemocnění telemedicínské sledování

2. KVALITATIVNÍ I KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ Jedna potahovaná tableta obsahuje 15 mg nebo 30 mg nebo 45 mg mirtazapinum. Pomocné látky viz bod 6.1.

Biochemie svalu. Uspořádání kosterního svalu. Stavba kosterního svalu. Příčně pruhované svalstvo Hladké svalstvo Srdeční sval.

Program. na podporu zdravotnického aplikovaného výzkumu. na léta

Diferenciální diagnostika malabsorpčního syndromu v dětském věku ( tab.1 ).

Nové možnosti léčby bolesti pohybového aparátu MUDr. Bohumil Skála Ph.D.

Endokrinologie Zuzka Drábková

D. Krajíčková 1, A. Krajina 2. Neurologická a 2 Radiologická klinika

Vysoce inovativní léčivé přípravky a jejich vstup do systému situace ČR. Tomáš Doležal Institut pro zdravotní ekonomiku a technology assessment

Diagnostika chronické ICHS. Pavel Gregor KC FNKV a 3.LF UK v Praze

Transkript:

KLINICKÉ SYNDROMY PROVÁZEN ZENÉ PERIFERNÍ NEUROPATICKOU BOLESTÍ I: NEUROPATIE TENKÝCH VLÁKEN, DIABETICKÁ PERIFERNÍ NEUROPATICKÁ BOLEST, KRBS Eva VLČKOV KOVÁ Předatestační doškolovac kolovací seminář: : Neuropatická bolest, Brno, 7.4.2011

NEUROPATIE TENKÝCH VLÁKEN Periferní neuropatie různé etiologie, postihující PREDILEKČNĚ ČI VÝHRADNĚ TENKÁ, MÁLO MYELINIZOVANÁ A NEMYELINIZOVANÁ VLÁKNA typu A-delta a C: Pomalu vedoucí Percepce chladu (A-delta), tepla (C), bolesti a autonomní funkce Zřejmě klíčová role v patofyziologii periferní neuropatické bolesti izolované x součást širšího kombinovaného postižení silných i tenkých nervových vláken (spíše koncept plynulého kontinua než izolovaných jednotek) BOLEST (parestézie a dysestézie) predilekčně akrálně na DKK (HKK) Poruchy percepce chladu, tepla a bolesti (jejichž testování je často opomíjeno!!!), event. známky autonomní dysfunkce při JINAK ZCELA NORMÁLNÍM NEUROLOGICKÉM NÁLEZU!

NTV - ETIOLOGIE DIABETES MELLITUS TOXICKÁ ETIOLOGIE Chronický abusus alkoholu event. vincristin, cisplatina, bortezomib, thalidomid, paclitaxel, capecitabin (Xeloda hand-foot syndrom) Hyperlipidémie? zánětlivá autoimunitní onemocnění (Sjögrenův syndrom, SLE), event. AIDP HIV, resp. AIDS, lepra Metabolické (Fabry, thyreopatie) amyliodóza, monoklonální gamapatie Sarkoidóza Hereditární senzitivní a autonomní neuropatie (HSAN)

NTV DIAGNOSTIKA + TERAPIE EMG V NORMĚ (nejsou-li současně postižena vlákna silná) NUTNÉ VYUŽITÍ SPECIÁLNÍCH METODIK Kvantitativní testování senzitivity (QST) Vyšetření intraepidermální hustoty tenkých nervových vláken z kožní biopsie (IENFD) Autonomní testování (HRV, SAVSF, SSR ) TERAPIE standardní TERAPIE NEUROPATICKÉ BOLESTI, event. léčba ovlivnitelných příčin

QUANTITATIVE SENSORY TESTING (QST) metody umožňující kvantifikaci nejnižší intenzity stimulu, nutného k vyvolání percepce určité senzitivní modality (PNS, 1992) = STANOVENÍ SENZITIVNÍHO PRAHU (SENSORY THRESHOLD) stimulus je přesně definován a kvantifikován TESTOVANÉ MODALITY chlad TESTOVÁNÍ TERMICKÉHO teplo PRAHU = THERMAL termicky vyvolaná bolest THRESHOLD TESTING (TTT) vibrace dotyk + tlak bolest vyvolaná mechanickými stimuly

QST: NORMÁLN LNÍ X ABNORMÁLN LNÍ NÁLEZ

QST: LIMITACE METODIKY PSYCHOFYZIKÁLN LNÍ CHARAKTER nezbytná SPOLUPRÁCE A SOUSTŘED EDĚNÍ pacienta ( ( testovány) nelze u PORUCH VĚDOMV DOMÍ a výrazné alteraci kognitivních funkcí tiché,, klidné PROSTŘED EDÍ + maximáln lní pohodlí pro pacienta NEMÁ TOPIZAČNÍ HODNOTU = odráží ČINNOST CELÉ AFERENTNÍ DRÁHY (volná nervová zakončen ení periferní nerv kořen tr.spinothalamicus thalamus) I když zvažov ována určit itá lokalizační hodnota některých n vzorců postižen ení

KOŽNÍ BIOPSIE detekce kožních NERVOVÝCH VLÁKEN = dominantně tenká vlákna DISTÁLN LNÍ LÝTKO, lokáln lní anestezie mesocainem PRŮBOJN BOJNÍK 3-55 mm, atraumatické šití fixace, kryoprotekce, ZMRAZ. ŘEZY 40-50 μm NEPŘÍMÁ IMUNOFLUORESCENCE (PGP 9.5)

HODNOCENÍ PREPARÁTŮ IENFD INTRAEPIDERMAL NERVE FIBER DENSITY fluorescenční mikroskop POČET IENF DÉLKA EPIDERMIS (event.. délka d vláken, branching, segmentace + varikozity)

NÁLEZY KOŽNÍCH BIOPSIÍ Normáln lní nález Patologický nálezn

BOLESTIVÁ DIABETICKÁ NEUROPATIE postihuje až 24% diabetiků významně ovlivňuje kvalitu života (chron. bolest spánek, deprese ) MECHANISMUS vzniku a udržování BOLESTI u periferní (vč. diabetické) neuropatie dosud PLNĚ NEOBJASNĚN klíčová role: POŠKOZENÍ TENKÝCH VLÁKEN A-DELTA+ C návaznost na problematiku NTV - viz předešlá část KLINICKY: neuropatická bolest + často pozitivní a negativní senzitivní symptomy (hypo- anestézie) + event. motorické symptomy (paréza, svalové atrofie, hyporeflexie)

DIABETICKÁ NEUROPATIE - KLASIFIKACE I. SYMETRICKÁ (častější) 1.CHRONICKÁ A. Distální symetrická převážně senzitivní (resp. S-M) PNP (dpnp) B. Autonomní neuropatie 2. AKUTNÍ C. Akutní bolestivá neuropatie (diabetická neuropatická kachexie) D. Rychle reverzibilní neuropatie Klinické projevy vyvolané hypoglykémií Neuropatie indukovaná léčbou II. ASYMETRICKÁ (méně častá) = fokální, resp.multifokální (často v místech obv.kompresí či úžin.syndromů) A. Diabetická MONONEUROPATIE Kraniální (n. III, ev. + IV a VI diabetická oftalmoplegie, méně n. VII) Končetinová (n. ulnaris, medianus, radialis, femoralis, peroneus, cutaneus FL) Radikulopatie (nejčastěji hrudní, méně často cervikální či lumbální) B. Diabetická lumbosakrální PLEXOPATIE (= prox. diabetická amyotrofie) C. MONONEUROPATIE MULTIPLEX diabetické etiologie III. KOMBINACE symetrické dpnp s některou z asymetrických forem Modifikováno z Feldman et al. New insights into the pathogenesis of diabetic neuropathy. Curr.Opin.Neurol. 1999 + Neuromuscular Homepage Washington University

TERAPIE LÉČBA DM S DLOUHODOBOU OPTIMALIZACÍ HLADIN GLYKÉMIE = základní opatření v prevenci a léčbě DPNP Multicentrická prospektivní studie DCCT (Diabetes Control Complications Trial): Optimalizace metabolické kompenzace výrazně ovlivní výskyt DN a dalších pozdních komplikací u diabetiků 1. typu Ve srovnání s konvenční terapií redukují INTENZIFIKOVANÉ INZULINOVÉ REŽIMY výskyt DN během 5 let o 60%. TRANSPLANTACE PANKREATU zastaví progresi DN, regrese již existující neuropatie u transplantovaných pacientů však nebyla jednoznačně prokázána Obdobně u diabetiků 2. typu prokázala studie UKPDS (United Kingdom Prospective Diabetes Study) významnou závislost mezi výskytem pozdních komplikací diabetu a METABOLICKOU KOMPENZACÍ DOSAŽENOU KOMBINOVANOU TERAPIÍ PAD A INZULINEM

BOLESTIVÁ DN- FARMAKOTERAPIE ANTIEPILEPTIKA zejm. gabapentin, pregabalin (1. volba) Event. Karbamazepin, lamotrigin (3. volba) ANTIDEPRESIVA TCA amitriptylin, imipramin + specificky SNRI (duloxetin Cymbalta), venlafaxin event. Opiody (2. volba) K. thioktová (Thioktacid) (3. volba) Blokátory NMDA receptorů lokálně kapsaicin, lidokain

KOMPLEXNÍ REGIONÁLNÍ BOLESTIVÝ SY. poprvé popsán Paulem Sudeckem v r. 1901 jako bolestivý posttraumatický syndrom s lokálními trofickými změnami, kostní dystrofií a edémem. Vzhledem ke klinicky předpokládané hyperaktivitě sympatického nervového systému stav označil jako REFLEXNÍ SYMPATICKOU DYSTROFII pozdější studie zpochybnily roli sympatického NS v patofyziologii onemocnění aktuálně je užíván termín KOMPLEXNÍ REGIONÁLNÍ BOLESTIVÝ SYNDROM klinicky kombinace TYPICKÝCH ABNORMIT SENZITIVNÍCH, MOTORICKÝCH A AUTONOMNÍCH NA POSTIŽENÉ KONČETINĚ (HK/DK), navazujících na předchozí lokální poškození (obvykle traumatické), ale tomuto traumatu nepřiměřených

KRBS - DIAGNOSTIKA DIAGNÓZA ZALOŽENÁ NA KLINICKÉM VYŠETŘENÍ pomocné metody(rtg, MRI, scinti) viz dále KRITÉRIA IASP (International Association for the Study of Pain) (2004): PŘEDCHÁZEJÍCÍ LOKÁLNÍ POŠKOZENÍ TKÁNÍ bez (KRBS I) nebo se (KRBS II) současným postižení periferního nervu spontánní BOLEST A/NEBO HYPERALGÉZIE/HYPERESTÉZIE nelimitovaná pouze na inervační oblast jednoho nervu a nepřiměřená iniciálnímu poškození současně přítomný EDÉM, abnormality kož. prokrvení (TEPLOTY) a SUDOMOTORICKÝCH funkcí, MOTORICKÉ symptomy nebo TROFICKÉ ZMĚNY na postižené končetině, zejm. distálně VYLOUČENY JINÉ PŘÍČINY postižení

KRBS ROZDĚLENÍ A PŘÍČINY 2 TYPY, KLINICKY OBDOBNÉ, LIŠÍ SE ETIOLOGICKY TYP 1 (cca 90%, dříve označovaný jako reflexní sympatická dystrofie, Sudeckova atrofie): rozvoj v návaznosti na trauma či onemocnění končetiny, které přímo nepostihuje její nervové struktury TYP 2 (10%, dříve označovaný jako kauzalgie), rozvíjející se po poškození (obv. poranění) nervových struktur nejčastější PŘÍČINA = TRAUMA těžké i lehčí (crash injury, fraktury, amputace, chirurgické zákroky nebo kloubní výrony- zejména kotníků), případně infekce. Malá část bez předchozího traumatu STRES zvyšuje pravděpodobnost rozvoje KRBS mechanismus rozvoje KRBS po těchto inzultech není zcela jasný, roli asi hraje dysfunkční interakce mezi centrálním a periferním nervovým systémem a nepřiměřená zánětlivá odpověď.

KRBS SENZITIVNÍ SYMPTOMY dominuje NEUROPATICKÁ BOLEST (pálivá, svíravá, bodavá) (75% pac.) trvalá nebo vystřelující, event. pulzující pacientem lokalizovaná do hloubky postižené končetiny HYPERALGÉZIE (až 100% pac.), zejména mechanická (pinprick) asi 1/3 současně ALLODYNIE (brush-evoked) oba předešlé symptomy vysvětlují AKCENTACI BOLESTI POHYBEM podkladem obou zřejmě CENTRÁLNÍ SENZITIZACE vysvětluje i rozšíření hyperalgézie ČASTO DALEKO PŘES OBLAST PŮVODNÍ LÉZE naopak hyperalgézie termická, často vyjádřená u periferní nociceptivní senzitizace je u KRBS méně častá (hyperalgézie vůči chladu považovaná za marker sympaticky udržované bolesti je daleko častější u KRBS II) NECITLIVOST, POCIT CHLADU A PARESTEZIE méně časté

KRBS - MOTORICKÉ SYMPTOMY SLABOST v postižené oblasti (77%) v iniciálních stádiích je omezení pohybů spíše závislé na bolesti (funguje jako prevence její akcentace) OMEZENÍ ROZSAHU AKTIVNÍCH POHYBŮ také následkem: edému v akutním stádiu FIBRÓZY A KONTRAKTUR ve stádiu chronickém (zejména v palmární a plantární oblasti) ty jsou spolu se SVALOVÝMI ATROFIEMI pozorovány u těžších postižení až 50% TREMOR, event. myoklonus či fokální dystonie asi u ½ VYŠŠÍ RŠO, bez pyramidových jevů

KRBS SYMPTOMY AUTONOMNÍ v akutní fázi EDÉM zejména distálně na postižené končetině (81%) ZVÝŠENÁ POTIVOST v postiž.obl. (50%) ZMĚNY KOŽ.TEPLOTY A BAREVNOSTI: u posttraumatického KRBS: iniciálně (první měsíce) ZARUDNUTÍ + HYPERTERMIE v pozdějších stádiích naopak BLEDÁ až NAMODRALÁ + CHLADNÁ asi u 20% OD POČÁTKU CHLAD (zejm. u KRBS, rozvíjejícího se spontánně či po velmi drobném inzultu)

KRBS - TROFICKÉ ZMĚNY u více než 50% pacientů změny RŮSTU KOŽNÍCH ADNEX (ochlupení, nehtů) časně (během několika dní po začátku symptomů) urychlení v pozdějším průběhu naopak zpomalení a omezení růstu adnex KOŽNÍ TROF. ZMĚNY (křehká, lesklá, tenší, náchylná k drobným poraněním) ZTUHLOST KLOUBŮ v postižené lokalizaci a/nebo jejich otok typická SKVRNITÁ OSTEOPORÓZA: cca u 40% pacientů rozvoj během 4-8 týdnů DG: RTG závažnější příp: SVALOVÉ ATROFIE, fibróza, kontraktury

KRBS KLINIKA příznaky variabilní INTRA- I INTERINDIVIDUÁLNĚ PROMĚNLIVÉ V ČASE Obvykle jsou INICIÁLNÍMI známkami bolest, zvýšená potivost, zarudnutí, změny teploty postižené končetiny, hypersenzitivita V DALŠÍM PRŮBĚHU se postižená končetina stane chladnou a bledou a rozvíjí se atrofie kůže a kožních adnex, event. svalové spazmy v tomto stádiu jsou již změny často ireverzibilní občas může dojít k ROZŠÍŘENÍ SYMPTOMŮ Z PŮVODNÍ LOKALIZACE i do anatomicky nesouvisejících míst (např. na kontralaterální končetinu) bolest může být AKCENTOVÁNA STRESSEM

POMOCNÉ DIAGNOSTICKÉ METODY KLINIKA JE ZCELA KLÍČOVÁ PRO DIAGNÓZU není jednotná POMOCNÁ DG. METODA užívají se: RTG skvrnitá osteoporóza viz výše Třífázová kostní SCINTIGRAFIE s Techneciem-99m zvýšené vychytávání izotopu je známkou kostního hypermetabolismu MRI- vylučuje jiné příčiny u KRBS EDÉM HLUBOKÝCH TKÁNÍ (svaly, vazivo) + periartikulárně MÍRNÝ GADOLINIUM-ENHANCEMENT (zn.zvýšené cévní permeability) je daleko méně výrazný než u infekční artritidy NEGATIVNÍ NÁLEZ těchto metod nevylučuje KRBS, NEZPOCHYBŇUJE klinicky typický KRBS a rozhodně NENÍ DŮVODEM ODKLADU ZAHÁJENÍ TERAPIE!

KRBS TERAPIE CÍL: úleva od bolesti + dosáhnout zlepšení postižených funkcí ČÍM DŘÍVE TÍM LÉPE 1. TERAPIE ZAMĚŘENÁ PATOFYZIOLOGICKY: STEROIDY (anti-inflammatorní prevence neurogenního zánětu a rozvoje neuropatické bolesti) blokáda sympatiku: pokud je klinicky prokazatelný efekt (tj. >50% redukce bolesti u příslušného pacienta), jsou indikovány opakované BLOKÁDY GGL. STELLATUM NEBO LUMBÁRNÍHO SYMPATIKU lokálními anestetiky vychytávání volných radikálů kontrolovanými studiemi potvrzený efekt topicky aplikovaného 50% DIMETHYLSULFOXIDU 4x denně =redukce produkce volných radikálů, indukované hypoxií event. zvažovaná terapie: KALCITONIN A BISFOSFONÁTY efekt na zlepšení, resp. restituci kostního metabolismu (+ v rámci studií prokazatelný efekt na bolest)

KRBS TERAPIE 2 + PROGNÓZA 2. TERAPIE NEUROPATICKÉ BOLESTI ANTIDEPRESIVA (TCA amitriptylin, imipramin), SNRI ANTIEPILEPTIKA (zejm. gabapentin, pregabalin, event. karbamazepin) OPIODY 3. FYZIKÁLNÍ TERAPIE klíčová role u KRBS cílem je zlepšit a udržet alterované funkce, zejm. mobilitu postižené končetiny PROGNÓZA VARIABILNÍ u některých onemocnění spontánně odezní u jiných mohou symptomy přetrvávat měsíce či roky

DĚKUJI ZA POZORNOST