OBSAH KANALIZAČNÍHO ŘÁDU

OBSAH KANALIZAČNÍHO ŘÁDU 1 TITULNÍ LIST KANALIZAČNÍHO ŘÁDU... 3 2 ÚVODNÍ USTANOVENÍ KANALIZAČNÍHO ŘÁDU... 4 2.1 Vybrané povinnosti pro dodržování kanalizačního řádu... 4 2.2 Cíle kanalizačního řádu... 5 3 POPIS ÚZEMÍ... 5 3.1 Charakter lokality... 5 3.2 Odpadní vody... 5 4 TECHNICKÝ POPIS STOKOVÉ SÍTĚ... 6 4.1 Popis a hydrotechnické údaje... 6 4.2 Hydrologické údaje... 9 4.3 Grafická příloha 1-2... 9 5 ÚDAJE O ČISTÍRNĚ MĚSTSKÝCH ODPADNÍCH VOD... 9 5.1 Kapacita ČOV a limity vypouštěného znečištění... 10 5.2 Současné výkonové parametry ČOV... 10 6 ÚDAJE O VODNÍM RECIPIENTU... 10 7 SEZNAM LÁTEK, KTERÉ NEJSOU ODPADNÍMI VODAMI... 11 7.1 Zvlášť nebezpečné látky... 11 7.2 Nebezpečné látky... 11 8 NEJVYŠŠÍ PŘÍPUSTNÉ MNOŽSTVÍ A ZNEČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD VYPOUŠTĚNÝCH DO KANALIZACE... 12 9 MĚŘENÍ MNOŽSTVÍ ODPADNÍCH VOD... 14 10 OPATŘENÍ PŘI PORUCHÁCH, HAVÁRIÍCH A MIMOŘÁDNÝCH UDÁLOSTECH... 14 11 KONTROLA ODPADNÍCH VOD U SLEDOVANÝCH PRODUCENTŮ... 15 11.1 Povinnosti producentů odpadních vod... 15 11.2 Informace o sledovaných producentech... 16 11.3 Rozsah a způsob kontroly odpadních vod... 17 11.4 Grafická příloha 3... 18 11.5 Přehled metodik pro kontrolu míry znečištění OV... 18 12 KONTROLA DODRŽOVÁNÍ PODMÍNEK STANOVENÝCH KANALIZAČNÍM ŘÁDEM... 18 13 AKTUALIZACE A REVIZE KANALIZAČNÍHO ŘÁDU... 18

1 TITULNÍ LIST KANALIZAČNÍHO ŘÁDU NÁZEV OBCE A PŘÍSLUŠNÉ STOKOVÉ SÍTĚ: Kanalizační síť obcí Tuhaň a Kly IDENTIFIKAČNÍ ČÍSLO MAJETKOVÉ EVIDENCE STOKOVÉ SÍTĚ v obci Tuhaň (PODLE VYHLÁŠKY č. 428/2001 Sb.) : 2114 771261 00662178 3/1 IDENTIFIKAČNÍ ČÍSLO MAJETKOVÉ EVIDENCE STOKOVÉ SÍTĚ v obci Kly (PODLE VYHLÁŠKY č. 428/2001 Sb.) : 2114 666777-00236918 3/1 IDENTIFIKAČNÍ ČÍSLO MAJETKOVÉ EVIDENCE ČISTÍRNY ODPADNÍCH VOD v obci Tuhaň (PODLE VYHLÁŠKY č. 428/2001 Sb.) : 2114 771261 00662178 4/1 Působnost tohoto kanalizačního řádu se vztahuje na vypouštění odpadních vod do stokové sítě obcí Tuhaň a Kly zakončené čistírnou odpadních vod v obci Tuhaň. Vlastník kanalizace a ČOV v obci Tuhaň : Obec Tuhaň Identifikační číslo (IČ) : 00662178 Sídlo : Tuhaň 91, 277 41 Tuhaň Vlastník kanalizace v obci Kly : Obec Kly Identifikační číslo (IČ) : 00236918 Sídlo : Kly Záboří 375, 277 41 Kly Provozovatel kanalizace a ČOV : Středočeské vodárny, a.s. Identifikační číslo (IČ) : 26196620 Sídlo : U Vodojemu 3085, 272 80 Kladno Zpracovatel kanalizačního řádu : Ing. Martin Fiala, Ph.D. Datum zpracování : Říjen 2015 Záznamy o platnosti kanalizačního řádu byl schválen podle 14 zákona č. 274/2001 Sb., rozhodnutím místně příslušného vodoprávního úřadu Městský úřad Mělník, odbor životního prostředí a zemědělství. č. j.... ze dne...... razítko a podpis schvalujícího úřadu 3

2 ÚVODNÍ USTANOVENÍ KANALIZAČNÍHO ŘÁDU Účelem kanalizačního řádu je stanovení podmínek, za nichž se producentům odpadních vod (odběratelům) povoluje vypouštět do kanalizace odpadní vody z určeného místa, v určitém množství a v určité koncentraci znečištění v souladu s vodohospodářskými právními normami zejména zákonem č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu, a zákonem č. 254/2001 Sb., o vodách, a to tak, aby byly plněny podmínky vodoprávního povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových. Základní právní normy určující existenci, předmět a vztahy plynoucí z kanalizačního řádu: - zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu (zejména 9, 10, 14, 18, 19, 32, 33, 34) - zákon č. 254/2001 Sb., o vodách (zejména 16) - vyhláška č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích ( 9, 14, 24, 25, 26) a jejich eventuální novely. 2.1 Vybrané povinnosti pro dodržování kanalizačního řádu a) Vypouštění odpadních vod do kanalizace vlastníky pozemku nebo stavby připojenými na kanalizaci a produkujícími odpadní vody (tj. odběratel) v rozporu s kanalizačním řádem je zakázáno ( 10 zákona č. 274/2001 Sb.) a podléhá sankcím podle 32, 33 a 34 zákona č. 274/2001 Sb. b) Vlastník pozemku nebo stavby připojený na kanalizaci nesmí z těchto objektů vypouštět do kanalizace odpadní vody do nich dopravené z jiných nemovitostí, pozemků, staveb nebo zařízení bez souhlasu provozovatele kanalizace. c) Nově smí vlastník nebo provozovatel kanalizace připojit na tuto kanalizaci pouze stavby a zařízení, u nichž vznikající odpadní nebo jiné vody nepřesahují před vstupem do veřejné kanalizace míru znečištění přípustnou kanalizačním řádem. V případě přesahující určené míry znečištění je odběratel povinen odpadní vody před vstupem do kanalizace předčišťovat. d) Vlastník kanalizace je povinen podle 25 vyhlášky č. 428/2001 Sb. změnit nebo doplnit kanalizační řád, změní-li se podmínky, za kterých byl schválen. e) je výchozím podkladem pro uzavírání smluv na odvádění odpadních vod kanalizací mezi vlastníkem kanalizace a odběratelem. f) Provozovatel kanalizace shromažďuje podklady pro revize kanalizačního řádu tak, aby tento dokument vyjadřoval aktuální provozní, technickou a právní situaci. g) Další povinnosti vyplývající z textu kanalizačního řádu jsou uvedeny v následujících kapitolách. 4

2.2 Cíle kanalizačního řádu vytváří právní a technický rámec pro užívání stokové sítě obce Tuhaň a Kly tak, aby zejména: a) byla plněna rozhodnutí vodoprávního úřadu, b) nedocházelo k porušení materiálu stokové sítě a objektů, c) bylo zaručeno bezporuchové čištění odpadních vod v čistírně odpadních vod a dosažení vhodné kvality kalu, d) byla přesně a jednoznačně určena místa napojení vnitřní areálové kanalizace významných producentů průmyslových odpadních vod do kanalizace pro veřejnou potřebu, e) odpadní vody byly odváděny plynule, hospodárně a bezpečně, f) byla zaručena bezpečnost zaměstnanců pracujících v prostorách stokové sítě. 3 POPIS ÚZEMÍ 3.1 Charakter lokality Obec Tuhaň (155-160 m n. m.) leží jižně od Mělníka mezi Labem a Turbovickým hřbetem a součástí obce jsou i místní části Červená píska a Tuhaňské Větrušice. Územím, které se nachází před soutokem řeky Labe a Vltavy na pravém břehu Labe, jsou vedeny odvodňovací příkopy. Pro toto sídlo je charakteristické bydlení v rodinných domech venkovského charakteru. K rekreaci jsou většinou využívány trvale neobydlené obytné objekty nevyčleněné z bytového fondu. Okrajem území obce prochází silnice I/9 Zdiby - Mělník - Česká Lípa Rumburk a dále silnice II/331 Nymburk - Lysá n.l. - Záboří - (Mělník). V obci Tuhaň žije celkem cca 669 trvale bydlících obyvatel, z nichž je přibližně 580 napojeno na kanalizaci. V obci není žádný průmyslový podnik. Obec Kly (158-164 m n. m.) leží jižně od Mělníka mezi Labem a Turbovickým hřbetem a součástí obce jsou i místní části Záboří, Dolní Vinice, Hoření Vinice, Krauzovna, Lom a Kelské Větrušice. Územím, které se nachází před soutokem řeky Labe a Vltavy na pravém břehu Labe, jsou vedeny odvodňovací příkopy. Pro sídlo je charakteristické bydlení v rodinných domech venkovského charakteru. K rekreaci jsou většinou využívány trvale neobydlené obytné objekty nevyčleněné z bytového fondu. Obcí prochází silnice I/9 Zdiby - Mělník - Česká Lípa Rumburk a končí silnice II/331 Nymburk - Lysá nad Labem - Stará Boleslav - Kly. V obci Kly žije celkem cca 1 370 trvale bydlících obyvatel, z nichž je přibližně 870 napojeno na kanalizaci. V obci není žádný průmyslový podnik. Odpadní vody z obou obcí jsou odváděny tlakovou kanalizací na ČOV Tuhaň. Vyčištěné odpadní vody jsou následně čerpány do Labe. 3.2 Odpadní vody V aglomeraci obcí Tuhaň a Kly vznikají odpadní vody vnikající do kanalizace: a) v bytovém fondu (obyvatelstvo), b) v zařízeních občansko-technické vybavenosti c) jiné (podzemní a drenážní vody vznikající v zastaveném území). Odpadní vody z bytového fondu ( obyvatelstvo ) - jedná se o splaškové odpadní vody z domácností. Tyto odpadní vody jsou v současné době produkovány 5

od cca 580 obyvatel bydlících trvale na území obce Tuhaň a cca 870 obyvatel bydlících trvale na území obce Kly a napojených přímo na kanalizaci. Částečně jsou odpadní vody odváděné i do septiků, bezodtokových jímek anebo do domovních ČOV. Jedná se o cca 89 obyvatel v obci Tuhaň a cca 500 obyvatel v obci Kly. Odpadní vody ze septiků a bezodtokových jímek jsou vyváženy k likvidaci na větší ČOV v okolí (na ČOV Tuhaň dovozy neprobíhají). Odpadní vody z občansko-technické vybavenosti jsou (kromě srážkových vod) vody zčásti splaškového charakteru, jejichž kvalita se může přechodně měnit ve značně širokém rozpětí podle momentálního použití vody. Patří sem producenti odpadních vod ze sféry činností (služeb), kde dochází i k pravidelné produkci technologických odpadních vod (školní kuchyně, veřejné stravování, atd.). Vzhledem k dennímu množství a množství znečištění tyto odpadní vody neovlivňují významně kvalitu odpadních vod v kanalizační síti. Pro účely tohoto kanalizačního řádu se do sféry občanské vybavenosti obce zahrnují zejména: Mateřská škola v obci Tuhaň, č.p. 305, 277 41 Tuhaň (jídelna pro cca 40 dětí) Mateřská škola v obci Kly (budova č.1), č.p. 375, 277 41 Kly-Záboří (ve stejné budově, jako je obecní úřad, jídelna pro cca 40 dětí) Mateřská škola v obci Kly (budova č.2, stejný zřizovatel jako u budovy č.1), č.p. 289, Kly-Lom (jídelna pro cca 40 dětí) Základní škola J. A. Komenského, č.p. 70, 277 41 Kly-Záboří (jídelna pro první a druhý stupeň, celkem pro cca 240 dětí) Restaurace Na Krauzovně, č.p. 81, 277 41 Kly-Krauzovna Jiné vody jsou v zanedbatelném množství. Do splaškové kanalizace není dovoleno vypouštět odpadní vody přes septiky, vody dešťové a podzemní, ani přečerpávat odpadní vody z bezodtokových jímek anebo vypouštět vody z bazénů. 4 TECHNICKÝ POPIS STOKOVÉ SÍTĚ 4.1 Popis a hydrotechnické údaje V obci Tuhaň a jeho místních částí je realizován pouze tlakový systém oddílné splaškové kanalizace v celkové délce 7,705 km, z čehož je 1,142 km výtlak vyčištěné vody z ČOV do Labe. Materiálově je zde použit PE o světlostech DN 63, 75, 110 a 160. Kanalizačních přípojek je celkem 229 s domovními čerpacími jímkami (dále jen DČJ). V kanalizačním sytému nejsou mimo DČJ, kalníkových, vzdušníkových a proplachovacích šachet žádné další objekty. V obci Kly a jejích místních částí je realizován systém oddílné splaškové kanalizace v celkové délce 16,099 km. Je tvořen z cca 96 % tlakovou kanalizací, to je 15,443 km a materiálu PE o světlosti DN 63, 75, 90, 110 a 125. Zbývající cca 4 % sítě v délce 0,656 km, v okolí sídla obecního úřadu, je tvořeno kanalizací gravitační PVC o světlosti DN 300. Je zde celkem 374 ks domovních přípojek. V kanalizačním sytému jsou mimo kalníkových, vzdušníkových a proplachovacích šachet také 3 ks přečerpávacích stanic odpadních vod (dále jen PSOV) a u nemovitostí pak jsou buď DČJ, nebo i v minimální míře gravitační přípojky. 6

a) Obec Tuhaň Kanalizační systém tlakové kanalizace začíná v místní části Tuhaňské Větrušice, kde je zároveň připojen kanalizační systém z obce Kly, z její místní části Kelské Větrušice. Kanalizační stoka pak prochází okrajem Tuhaňských Větrušic po místní komunikaci východním směrem do vlastní obce Tuhaň. Zde se na jejím severovýchodním okraji připojuje stoka tlakové kanalizace z obce Kly a to od PSOV 3 Úřad. Trasa pak pokračuje obcí jihozápadním směrem ke komunikaci III/24415 a podél ní pak do ČOV Tuhaň. ČOV je situovaná u této komunikace, vpravo na výjezdu z obce směrem na Červená Píska. Do ČOV je podél této komunikace III/24415 přivedena stoka tlakové kanalizace z místní části Červená Píska, která leží východně od vlastní obce Tuhaň na křižovatce silnic II/331 a III/24415. b) Obec Kly V jednotlivých částech obce jsou položeny vždy základní trasy stok tlakové kanalizace, které v převážné míře kopírují základní komunikační systém, který prochází obcí, nebo komunikace, které jednotlivé místní části obce propojuje. Počátek trasy stokové sítě tlakové kanalizace je v komunikaci I/9 na jejím severním okraji a svádí vody z části obce Hoření a Dolní Vinice přes přerušovací PSOV 2 Pražská. Trasa této stoky dále pokračuje podél komunikace I/9 až ke křižovatce silnic I/9 a II/331 do místní části Kly-Záboří k obecnímu úřadu, kde trasa stoky končí v PSOV 3 Úřad. V průběhu této trasy je zde pak také připojen výtlak z PSOV 4 Lom, kam jsou svedeny místní stoky z této části obce. Místní část Krauzovna je svedena další větví podél komunikace III/00911 do PSOV 3. Rovněž místní část obce Záboří je tlakovou kanalizací svedena do PSOV 3. Okolí PSOV 3 je odkanalizované kanalizací gravitační. Je to část obce s novou zástavbou rodinných domků, které byly vybudované jako náhrada za domy zničené povodní v roce 2002. Místní část Kelské Větrušice je pak již samostatnou větví napojena na systém obce Tuhaň a to v její místní části Tuhaňské Větrušice. 4.1.1 Přečerpací stanice odpadních vod (PSOV) V obci Tuhaň a jejích místních částech není v systému stok tlakové kanalizace vybudovaná žádná PSOV. V obci Kly jsou vzhledem ke značným spádovým poměrům pro zajištění stabilních tlakových poměrů celého systému stokové sítě vybudované celkem tři PSOV, které slouží jako přerušovací a také jako akumulační. PSOV 2 Pražská průměr 1,6 m hloubka 4,0 m akumulační prostor 6,0 m 3 (odhadované maximum) čerpadla KSB 1+1, Q = 11 l/s, H = 9,5 m. PSOV 4 Lom průměr 2,2 m hloubka 3,0 m akumulační prostor 7,6 m 3 (odhadované maximum) čerpadla KSB 1+1, Q = 11 l/s, H = 9,5 m. 7

PSOV 3 Úřad délka 5,6 m šířka 3,9 m hloubka 6,8 m akumulační prostor 65,5 m 3 (odhadované maximum) čerpadel KSB 1+1, Q = 10 l/s, H = 24 m. Celková doba akumulace a retence PSOV 2, PSOV 4 a PSOV 3 odpadní vody obcí Tuhaň a Kly celkem 160 m 3 /d z toho Kly přibližně 96 m 3 /d akumulační prostor PSOV celkem 79,1 m 3 doba akumulace = 75/96*24 = 19,7 h 4.1.2 Odlehčovací komory Odlehčovací komory na stokové síti ani bezpečnostní přepady z PSOV nejsou vybudovány. 4.1.3 Další objekty na síti Na tlakové kanalizační síti obou obcí jsou vybudované vzdušníkové, kalníkové a proplachovací šachty. a) Tuhaň kalníkové a vzdušníkové šachty proplachovací šachty b) Kly kalníkové a vzdušníkové šachty proplachovací šachty 4.1.4 Profilní a materiálový přehled 11 ks 31 ks 7 ks 41 ks Tuhaň Celková délka kanalizačních stok z PE v obci je 7,705 km, z toho: Materiál PE Délka DN km 63 3,931 75 1,095 110 0,715 160 0,822 160 1,142 (výtlak z ČOV) celkem 7,705 8

Kly Celková délka kanalizačních stok v obci je 16,099 km, z toho: Materiál PE Délka DN km 63 9,639 75 1,265 90 2,628 110 1,668 125 0,243 celkem 15,443 Materiál PVC Délka DN km 300 0,656 celkem 0,656 4.2 Hydrologické údaje Hydrologické údaje o srážkových vodách nejsou pro účely tohoto kanalizační řádu důležité s ohledem na oddílnou stokovou síť bez odlehčovacích komor. 4.3 Grafická příloha 1-2 Grafická příloha č. 1 obsahuje situační údaje o kanalizaci s vyznačením majetkové příslušnosti a režimu provozování. V grafické příloze č. 2 je zakreslena poloha ČOV Tuhaň a všech hlavních přečerpávacích stanic z obce Kly. 5 ÚDAJE O ČISTÍRNĚ MĚSTSKÝCH ODPADNÍCH VOD ČOV byla stavebně dokončena v roce 2005 jako mechanicko-biologická. Odpadní vody jsou na ČOV přiváděny tlakovým potrubím, které je zaústěno do vstupní ČS (pracuje zároveň jako vyrovnávací nádrž), odkud se v množství do 4,3 l/s čerpají na hrubé předčištění, které je tvořeno rotačním sítem s integrovaným lisem na shrabky. Předčištěná voda natéká následně do nádrží biologického stupně, který je tvořen systémem R-D-N, a následně odtéká směs do vertikální dosazovací nádrže, kde dochází k separaci kalu a vyčištěné odpadní vody. Vyčištěná voda z dosazovací nádrže odtéká do ČS na odtoku, která zajišťuje čerpání vyčištěné odpadní vody až do recipientu. Na společném výtlaku čerpadel vyčištěné vody je pak v samostatné šachtě osazen indukční průtokoměr, který zajišťuje měření průtoku ČOV. Přebytečný kal se čerpá do aerobní stabilizace, kde je kal kromě stabilizace také zahušťován a následně odvážen na likvidaci na větší ČOV. V roce 2013 pak byla ČOV vybavena samostatným čerpáním přebytečného kalu, měřením koncentrace rozpuštěného kyslíku a novým řídicím systémem, který umožňuje automatické řízení chodu čerpadel odpadní vody dle aktuální hladiny ve vstupní ČS, řízení chodu dmychadel dle aktuální koncentrace kyslíku v aktivaci a také automatický odtah přebytečného kalu. Dále bylo změněno uspořádání R-D-N na N1-D-N2 s rozdělením nátoku odpadní vody mezi N1 a D. 9

Zkušební provoz ČOV byl povolen rozhodnutím Městského úřadu Mělník odb. ŽPaZ pod č.j. 1375/ZP/05/PAHR ze dne 7.11.2005. Trvalý provoz byl povolen kolaudačním rozhodnutím Městského úřadu Mělník odb. ŽPaZ pod č.j. 2882/ZP/06/PAHR ze dne 5.2.2007. Platné vodoprávní povolení bylo vydáno: dne 4. dubna 2012 č.j. 398/ZP/12/LETO vydal Městský úřad Mělník, Odbor životního prostředí a zemědělství 5.1 Kapacita ČOV a limity vypouštěného znečištění Základní projektové kapacitní parametry: Q pr [m 3 /d] 224 [l/s] 2,60 Q max,bio [m 3 /h] 15,4 [l/s] 4,3 Počet připojených EO (dle BSK 5 ) 1 600 BSK 5 [kg/d] 96,0 Podrobné údaje o kapacitě ČOV a povolené hodnoty vypouštěného znečištění v jednotlivých ukazatelích, stanovené rozhodnutím vodoprávního úřadu jsou uvedeny v tabulce č. 1. 5.2 Současné výkonové parametry ČOV V roce 2014 představovalo průměrné látkové znečištění na přítoku do čistírny 1 397 EO dle BSK 5 [60 g/(eo d)], což odpovídá zhruba 87% návrhové kapacity, a dále 1 553 EO dle N celk [11 g/(eo d)], což odpovídá zhruba 97% návrhové kapacity. Průměrně dosahovaná účinnost čištění v ukazateli BSK 5 dosahovala 99,1%. V roce 2014 činil celkový průměrný průtok ČOV 138,5 m 3 /d, což představuje 62% průměrného návrhového hydraulického zatížení. Vodoprávní rozhodnutí je plněno. Podrobné údaje o množství, jakosti a bilanci znečištění jsou uvedeny v tabulce č. 2. 6 ÚDAJE O VODNÍM RECIPIENTU Recipientem ve smyslu vodoprávního povolení pro zaústění vyčištěných odpadních vod je Labe. Kvalita Labe je dostupná nejblíže v profilu Obříství, ř. km 842, což je přibližně 3 km po toku vody od vyústění odtoku z ČOV a je uvedena v následující tabulce (údaje z ČHMÚ, odběry ze dne 3.12.2008). 10

Název recipientu : Labe Číslo hydrologického profilu : 1-05-04-056 IČ vypouštění odpadních vod : 442112 Profil : ř. km 845,6 Q 355 : 21,7 m 3 /s Kvalita (Labe, Profil Obříství, ř.km 842) : BSK 5 = 3,2 mg/l CHSK Cr = 24 mg/l + N-NH 4 = 0,16 mg/l N c = 4,3 mg/l P celk = 0,16 mg/l Správce toku : Povodí Labe 7 SEZNAM LÁTEK, KTERÉ NEJSOU ODPADNÍMI VODAMI Do kanalizace nesmí podle zákona č. 254/2001 Sb., ve znění zákona č. 150/2010 Sb., o vodách, vnikat následující látky, které ve smyslu tohoto zákona nejsou odpadními vodami: 7.1 Zvlášť nebezpečné látky s výjimkou těch, jež jsou, nebo se rychle mění na látky biologicky neškodné: 1. Organohalogenové sloučeniny a látky, které mohou tvořit takové sloučeniny ve vodním prostředí. 2. Organofosforové sloučeniny. 3. Organocínové sloučeniny. 4. Látky nebo produkty jejich rozkladu, u kterých byly prokázány karcinogenní nebo mutagenní vlastnosti, které mohou ovlivnit produkci steroidů, štítnou žlázu, rozmnožování nebo jiné endokrinní funkce ve vodním prostředí nebo zprostředkovaně přes vodní prostředí. 5. Rtuť a její sloučeniny. 6. Kadmium a jeho sloučeniny. 7. Persistentní minerální oleje a persistentní uhlovodíky ropného původu. 8. Persistentní syntetické látky, které se mohou vznášet, zůstávat v suspenzi nebo klesnout ke dnu a které mohou zasahovat do jakéhokoliv užívání vod. 7.2 Nebezpečné látky 1. Metaloidy, kovy a jejich sloučeniny: 1. zinek 6. selen 11. cín 16. vanad 2. měď 7. arzen 12. baryum 17. kobalt 3. nikl 8. antimon 13. berylium 18. thalium 4. chrom 9. molybden 14. bor 19. telur 5. olovo 10. titan 15. uran 20. stříbro 2. Biocidy a jejich deriváty, neuvedené v seznamu zvlášť nebezpečných látek. 3. Látky, které mají škodlivý účinek na chuť nebo na vůni produktů pro lidskou potřebu, pocházející z vodního prostředí, a sloučeniny, mající schopnost zvýšit obsah těchto látek ve vodách. 11

4. Toxické, nebo persistentní organické sloučeniny křemíku a látky, které mohou zvýšit obsah těchto sloučenin ve vodách, vyjma těch, jež jsou biologicky neškodné nebo se rychle přeměňují ve vodě na neškodné látky. 5. Elementární fosfor a anorganické sloučeniny fosforu. 6. Nepersistentní minerální oleje a nepersistentní uhlovodíky ropného původu. 7. Fluoridy. 8. Látky, které mají nepříznivý účinek na kyslíkovou rovnováhu, zejména amonné soli a dusitany. 9. Kyanidy. 10. Sedimentovatelné tuhé látky, které mají nepříznivý účinek na dobrý stav povrchových vod. Dále: 1. látky radioaktivní 2. látky infekční a karcinogenní 3. jedy, žíraviny, výbušniny, pesticidy 4. hořlavé látky a látky, které smísením se vzduchem nebo vodou tvoří výbušné, dusivé nebo otravné směsi 5. biologicky nerozložitelné tenzidy 6. zeminy 7. neutralizační kaly 8. zaolejované kaly z čistících zařízení odpadních vod 9. látky narušující materiál stokových sítí nebo technologii čištění OV na ČOV 10. látky, které by mohly způsobit ucpání kanalizační stoky a narušení materiálu stoky 11. jiné látky, popřípadě vzájemnou reakcí vzniklé směsi, ohrožující bezpečnost obsluhy stokové sítě 12. pevné odpady včetně kuchyňských odpadů a to ve formě pevné nebo rozmělněné, které se dají likvidovat tzv. suchou cestou 13. silážní šťávy, průmyslová a statková hnojiva a jejich tekuté složky, aerobně stabilizované komposty. 8 NEJVYŠŠÍ PŘÍPUSTNÉ MNOŽSTVÍ A ZNEČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD VYPOUŠTĚNÝCH DO KANALIZACE 1) Do kanalizace mohou být odváděny odpadní vody jen v míře znečištění stanovené v tabulce č. 3 (s výjimkou producentů odpadních vod uvedených v kapitole 11.2 tohoto kanalizačního řádu pro limity uvedené v tabulce č. 5). Producenti odpadních vod, kteří jsou uvedeni v seznamu sledovaných producentů (kapitola 11.2), jsou povinni sledovat kvalitu a množství vypouštěné odpadní vody v souladu s tímto kanalizačním řádem, a to v četnosti a rozsahu uvedeném v kapitole 11.3.1. Producenti, kteří vypouštějí nadlimitní znečištění, musí mít toto vypouštění povoleno dodatkem ke smlouvě uzavřené se SVAS, kde je přesně definován způsob, místo a četnost odběru kontrolních vzorků spolu s individuálně stanovenými limity jednotlivých ukazatelů vypouštěného znečištění. Rozbory odpadních vod musí být zaměřeny na stanovení limitovaných znečišťujících látek uvedených v tabulce č. 3, přičemž jejich výčet je možné rozšířit 12

o další relevantní ukazatele. Výsledky rozborů bude producent archivovat po dobu 3 let zpětně. Provozovatel kanalizace je oprávněn odmítnout vypouštění odpadních vod nad limity dle tabulky č. 3, pokud toto znečištění může ohrozit provoz kanalizace nebo kvalitu vyčištěné vody z ČOV Tuhaň. Tabulka č. 3 ukazatel symbol Maximální koncentrační limit (mg/l) ve dvouhodinovém (směsném) vzorku Maximální koncentrační limit (mg/l) v bodovém (prostém) vzorku Reakce vody ph 6-9 5 10 Teplota C 40 50 Biochemická spotřeba BSK 5 800 1600 kyslíku Chemická spotřeba CHSK Cr 1600 3200 kyslíku Dusík amoniakální + N-NH 4 45 160 Dusík celkový N celk. 60 200 Fosfor celkový P celk. 10 20 Nerozpuštěné látky NL 500 900 Rozpuštěné RAS 2500 3500 anorganické soli Sírany 2- SO 4 300 600 Fluoridy F - 2,0 4,0 Kyanidy celkové CN - celk. 0,2 0,4 Kyanidy toxické CN - tox. 0,1 0,2 Uhlovodíky C 10 - C 40 C10-C40 10 20 Celkové tuky a oleje EL 80 160 Fenoly jednosytné FN 1 1 2 Aniontové tenzidy PAL A 10 20 Kationtové tenzidy PAL - K 2 4 Neiontové tenzidy PAL - N 10 20 Adsorbovatelné organicky vázané halogeny AOX 0,15 0,30 Arzen As 0,2 0,4 Kadmium Cd 0,1 0,2 Chrom celkový Cr celk. 0,3 0,6 Chrom šestimocný Cr 6+ 0,1 0,2 Kobalt Co 0,01 0,02 Měď Cu 1,0 2,0 Molybden Mo 0,01 0,02 Rtuť Hg 0,05 0,1 Nikl Ni 0,1 0,2 Olovo Pb 0,1 0,2 Selen Se 0,01 0,02 Zinek Zn 2,0 4,0 13

Uvedené koncentrační limity se ve smyslu 24 odst. g) vyhlášky č. 428/2001 Sb. netýkají splaškových odpadních vod. 2) Do kanalizace je zakázáno vypouštět odpadní vody nad rámec dále uvedených koncentračních a bilančních limitů (maxim) v tabulce č. 5. To platí pro určené odběratele (producenty odpadních vod napojené na stokovou síť) uvedené v této tabulce. Pokud v tabulce č. 5 nejsou limity uvedeny, platí limity uvedené v tabulce č. 3. Tabulka č. 4 vymezuje základní zdroje znečištění a v tabulce č. 6 je kontrolní sestava pro průmysl a městskou vybavenost. Stanovená koncentrační maxima v tabulkách jsou určena z dvouhodinových směsných vzorků, průměry vycházejí z bilance znečištění. 3) Zjistí-li vlastník nebo provozovatel kanalizace překročení limitů (maximálních hodnot) podle odstavce 1) a 2), bude o této skutečnosti informovat vodoprávní úřad a může na viníkovi uplatnit náhrady ztráty v rámci vzájemných smluvních vztahů a platných právních norem (viz 10 zákona č. 274/2001 Sb. a 14 vyhlášky č. 428/2001 Sb.). Krajský úřad a obecní úřad obce s rozšířenou působností uplatňují sankce podle 32 34 zákona č. 274/2001 Sb. 9 MĚŘENÍ MNOŽSTVÍ ODPADNÍCH VOD Požadavky na měření a stanovení množství odváděných odpadních vod jsou všeobecně stanoveny zejména v 19 zákona č. 274/2001 Sb., a v 29, 30 a 31 vyhlášky č. 428/2001 Sb. Objemový přítok do čistírny odpadních vod je zjišťován měřením na odtoku z ČOV (Parshallův žlab). Obyvatelstvo + občanská vybavenost + průmysl objemová produkce splaškových odpadních vod bude zjišťována z údajů stočného. 10 OPATŘENÍ PŘI PORUCHÁCH, HAVÁRIÍCH A MIMOŘÁDNÝCH UDÁLOSTECH Případné poruchy, ohrožení provozu nebo havárie kanalizace se hlásí na: Středočeské vodárny tel.: 840 121 121 tel.: 602 244 662, 312 812 108 Provoz kanalizace, Mělník tel.: 312 812 413 Producent odpadních vod hlásí neprodleně provozovateli možné nebezpečí překročení předepsaného limitu (i potenciální). Provozovatel kanalizace postupuje při likvidaci poruch a havárií a při mimořádných událostech podle příslušných provozních předpisů a odpovídá za uvedení kanalizace do provozu. V případě havárií provozovatel postupuje podle ustanovení 40 a 41 zákona č. 254/2001 Sb., podává hlášení: Hasičský záchranný sbor ČR tel.: 150 Policie ČR tel.: 158 Česká inspekce životního prostředí tel.: 731 405 313 Městský úřad Mělník odbor ŽP a Z tel.: 315 635 368 Povodí Labe, s.p. hlášení havárií tel.: 495 088 730 14

Náklady spojené s odstraněním zaviněné poruchy nebo havárie hradí ten, kdo ji způsobil. 11 KONTROLA ODPADNÍCH VOD U SLEDOVANÝCH PRODUCENTŮ Při kontrole jakosti vypouštěných odpadních vod se provozovatel kanalizace řídí zejména ustanoveními 18 odst. 2) zákona č. 274/2001 Sb., 9 odst. 3) a 4) a 26 vyhlášky č. 428/2001 Sb. Kanalizací mohou být odváděny odpadní vody jen v míře znečištění a v množství stanoveném v kanalizačním řádu a ve smlouvě o odvádění odpadních vod. 11.1 Povinnosti producentů odpadních vod Producenti odpadních vod jsou povinni organizovat svoji činnost tak, aby byl dodržován tento kanalizační řád, zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích, platná vodohospodářská rozhodnutí a další předpisy vztahující se k odvádění a čištění odpadních vod. Producenti jsou zejména povinni kontrolovat jakost vypouštěných odpadních vod a řádně provozovat předčisticí zařízení, včetně lapačů tuku (u kuchyní a restaurací), lapačů olejů a ropných látek (autoopravny, garáže, mytí vozidel, parkoviště). Kuchyňský odpad je podle vyhlášky č. 381/2001 Sb., kterou se stanoví Katalog odpadů, zařazen pod kat. č. 20 01 08 jako organický kompostovatelný biologicky rozložitelný odpad z kuchyní a stravoven a je povinnost s ním nakládat v souladu se zákonem o odpadech č. 185/2001 Sb., v platném znění. Kanalizace slouží výhradně pro odvádění a zneškodňování odpadních vod a nelze připustit, aby do tohoto systému byly odváděné odpady. Z uvedeného důvodu je osazování domácích kuchyňských drtičů zakázané. Pro překročení limitů tohoto kanalizačního řádu je průkazný jak směsný tak prostý vzorek (viz tabulka č. 3). Směsný vzorek by měl být navržen tak, aby bylo rovnoměrně podchyceno znečištění v průběhu dne, popř. pracovní doby nebo směny. Způsob odběru vzorků je součástí vodoprávního rozhodnutí, smluvního vztahu mezi producentem odpadních vod a provozovatelem kanalizací nebo tohoto kanalizačního řádu. Kontrola a sledování nejsou nutné, pokud jsou vypouštěny pouze splaškové vody. Každá změna technologie ve výrobě ovlivňující kvalitu a množství odpadních vod musí být projednána s provozovatelem kanalizace. Použité oleje z fritovacích lázní z kuchyňských a restauračních provozů nesmí být vylévány do kanalizace. Musí být likvidovány odbornou firmou na základě platné smlouvy. Platnou smlouvu k likvidaci olejů a doklady o likvidaci předloží provozovatel kuchyňských a restauračních provozů na vyžádání oprávněným zaměstnancům provozovatele kanalizace včetně 3 roky zpět vedené evidence ohledně likvidace vzniklého odpadu (doklady o platbách za likvidaci odpadu). Likvidace odpadu i jiného může být předmětem kontroly (oleje, chemikálie, pevné předměty). Povinnost instalovat odlučovače tuků, jako ochrany kanalizační sítě, pro odvádění odpadních vod z kuchyňských a restauračních provozoven, provozoven 15

s prodejem smažených jídel nebo výroby uzenin, polotovarů či jiných masných výrobků, při jejichž výrobě nebo zpracování vznikají odpadní vody s obsahem tuků živočišného původu, určí vodoprávní úřad na návrh provozovatele kanalizace po posouzení charakteru, množství a jakosti odpadních vod nebo technických možností kanalizačního systému v dané lokalitě. Vývoz odpadních vod a odpadních vod ze žump fekálními vozy a jejich následné vypouštění do kanalizační sítě je zakázáno. Vypouštění těchto odpadních vod je možné pouze ve výjimečných případech na ČOV, a to na základě platné smlouvy uzavřené mezi provozovatelem kanalizace a vývozcem. Vypouštění se však netýká látek, které nejsou odpadními vodami. Všechny instalované stomatologické soupravy musí být vybaveny separátorem amalgámu s účinností vyšší než 95%. Odběratel je povinen v místě a rozsahu stanoveném kanalizačním řádem kontrolovat míru znečištění vypouštěných odpadních vod do kanalizace dle 9 odst. 3) a 4) vyhlášky č. 428/2001 Sb.: odst. 3) Při odběru vzorků odpadních vod a kalů, včetně jejich konzervace a manipulace, se postupuje podle normových hodnot. odst. 4) Ukazatele míry znečištění odpadních vod se zjišťují postupem odpovídajícím metodám obsaženým v normových hodnotách, při jejichž použití se pro účely této vyhlášky má za to, že výsledek je co do mezí stanovitelnosti, přesnosti a správnosti prokázaný. Při použití jiné metody musí být prokázáno, že použitá metoda je stejně spolehlivá, například rozhodčí analytická metoda podle zvláštního právního předpisu. Producenti s individuálně stanovenými limity a vývozci žump a obsahu jímek fekálními vozy hradí provozovateli kanalizace příplatek za likvidaci nadměrného znečištění odpadních vod dle smluvních podmínek. Další povinnosti producenta odpadních vod s nadlimitním znečištěním a podmínky pro jejich vypouštění jsou zakotveny v dodatku ke smlouvě mezi producentem a provozovatelem veřejné kanalizace, zejména způsob kategorizace odpadních vod a určení příplatku za likvidaci nadměrného znečištění vypouštěného do kanalizačního systému. Podle 26 vyhlášky č. 428/2001 Sb. má provozovatel právo odebírat kontrolní vzorky odpadních vod vypouštěných kanalizační přípojkou do stokové sítě. Provozovatel je povinen odběratele vyzvat k odběru vzorků, nabídnout odběrateli část vzorku a sepsat s odběratelem protokol. Pokud se odběratel, ač provozovatelem vyzván, k oděru vzorků nedostaví, provozovatel odebere vzorek bez jeho účasti. 11.2 Informace o sledovaných producentech Význačnější producenti splaškových a průmyslových odpadních vod, kteří by mohli mít vliv na čištění odpadních vod: Mateřská škola v obci Tuhaň, č.p. 305, 277 41 Tuhaň (nemá instalováno zařízení na předčištění odpadních vod) Mateřská škola v obci Kly (budova č.1, společně s obecním úřadem, č.p. 375, 277 41 Kly-Záboří (nemá instalováno zařízení na předčištění odpadních vod) Mateřská škola v obci Kly (budova č.2), č.p. 289, Kly-Lom (nemá instalováno zařízení na předčištění odpadních vod) Základní škola J. A. Komenského, č.p. 70, 277 41 Kly-Záboří 16

(vně budovy je v samostatné šachtě osazen lapol) Restaurace Na Krauzovně, č.p. 81, 277 41 Kly-Krauzovna (nemá instalováno zařízení na předčištění odpadních vod) 11.3 Rozsah a způsob kontroly odpadních vod 11.3.1 Odběratelem (tj. producentem odpadních vod) Podle 18 odst. 2) zákona č. 274/2001 Sb. provádí vybraní odběratelé na určených kontrolních místech odběry a rozbory vzorků vypouštěných odpadních vod. Z hlediska kontroly odpadních vod se odběratelé rozdělují do 2 skupin: A. Odběratelé pravidelně sledovaní B. Ostatní, nepravidelně (namátkou) sledovaní odběratelé Pro účely pravidelného sledování (skupina A) nebyli vybráni žádní producenti. Všichni producenti tak byli zařazeni do skupiny B, tj. do namátkově sledovaných. Odběratelé zařazení do skupiny B jsou však povinni na výzvu provozovatele (maximálně 1x za kalendářní rok) dokladovat soulad kvality vypouštěných odpadních vod s KŘ. 11.3.2 Kontrolní vzorky Provozovatel kanalizace ve smyslu 26 vyhlášky č. 428/2001 Sb. může kontrolovat množství a znečištění (koncentrační a bilanční hodnoty) odpadních vod odváděných výše uvedenými (kapitola 11.2) sledovanými odběrateli. Rozsah kontrolovaných ukazatelů znečištění je uveden v předchozím textu. Kontrola množství a jakosti vypouštěných odpadních vod se provádí v období běžné vodohospodářské aktivity, zpravidla za bezdeštného stavu, tj. obecně tak, aby byly získány reprezentativní (charakteristické) hodnoty. Předepsané maximální koncentrační limity se zjišťují analýzou dvouhodinových směsných vzorků, které se pořídí sléváním 8 dílčích vzorků stejných objemů v intervalech 15 minut. Bilanční hodnoty znečištění (důležité jsou zejména denní hmotové bilance) se zjišťují s použitím analýz směsných vzorků, odebíraných po dobu vodohospodářské aktivity odběratele, nejdéle však po 24 hodin. Nejdelší intervaly mezi jednotlivými odběry mohou trvat 1 hodinu, vzorek se pořídí smísením stejných objemů prostých (bodových) vzorků, přesněji pak smísením objemů úměrných průtoku. Kontrola odpadních vod pravidelně sledovaných odběratelů se provádí minimálně 1x za rok, kontrola nepravidelně sledovaných odběratelů se provádí namátkově, podle potřeb a uvážení provozovatele kanalizace a ČOV. 11.3.3 Podmínky pro provádění odběrů a rozborů odpadních vod Pro uvedené ukazatele znečištění a odběry vzorků uvedené v tomto kanalizačním řádu platí následující podmínky: Podmínky: 1) Uvedený dvouhodinový směsný vzorek se pořídí sléváním 8 dílčích vzorků stejného objemu v intervalech 15 minut. 17

2) Čas odběru se zvolí tak, aby co nejlépe charakterizoval kvalitu vypouštěných odpadních vod. 3) Pro analýzy odebraných vzorků se používají metody uvedené v českých technických normách, při jejichž použití se pro účely tohoto kanalizačního řádu má za to, že výsledek je co do mezí stanovitelnosti, přesnosti a správnosti prokázaný. Rozbory vzorků odpadních vod se provádějí podle metodického pokynu MZe č. j. 10 532/2002-6000 k plánu kontrol míry znečištění odpadních vod (čl. 28). Předepsané metody u vybraných ukazatelů jsou uvedeny. Odběry vzorků musí provádět odborně způsobilá osoba, která je náležitě poučena o předepsaných postupech při vzorkování. Pokud není stanoveno jinak, provádí se odběr vždy na poslední přístupné kanalizační šachtě před napojením kanalizační přípojky producenta do kanalizační sítě SVAS. 11.4 Grafická příloha 3 Detailní údaje o poloze sledovaných producentů a o poloze míst kontroly odpadních vod (uvádí se pro všechny sledované producenty odpadních vod) jsou uvedeny v grafické příloze č. 3. 11.5 Přehled metodik pro kontrolu míry znečištění OV (metodiky jsou shodné s vyhláškou k vodnímu zákonu č. 254/2001 Sb., kterou se stanoví podrobnosti k poplatkům za vypouštění odpadních vod do vod povrchových) Upozornění: tento materiál je průběžně aktualizován, některé informace jsou uveřejňovány ve Věstníku pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví a ve Věstníku Ministerstva životního prostředí. 12 KONTROLA DODRŽOVÁNÍ PODMÍNEK STANOVENÝCH KANALIZAČNÍM ŘÁDEM Kontrolu dodržování kanalizačního řádu provádí provozovatel kanalizace pro veřejnou potřebu v návaznosti na každý kontrolní odběr odpadních vod. O výsledcích kontroly (při zjištěném nedodržení podmínek kanalizačního řádu) informuje bez prodlení dotčené odběratele (producenty odpadních vod) a vodoprávní úřad. 13 AKTUALIZACE A REVIZE KANALIZAČNÍHO ŘÁDU Aktualizace kanalizačního řádu (změny a doplňky) provádí vlastník kanalizace podle stavu, resp. změn technických a právních podmínek, za kterých byl kanalizační řád schválen. Revizí kanalizačního řádu se rozumí kontrola technických a právních podmínek, za kterých byl kanalizační řád schválen. Revize, které jsou podkladem pro případné aktualizace, provádí provozovatel kanalizace průběžně, nejdéle však vždy po 7 letech od schválení kanalizačního řádu. Provozovatel informuje o výsledcích těchto revizí vlastníka kanalizace a vodoprávní úřad. 18