Plán péče o přírodní rezervaci MYSLIVNA na období 2015-2017 návrh - 1 -
1. Základní údaje o zvláště chráněném území 1.1 Základní identifikační údaje evidenční číslo: 253 kategorie ochrany: přírodní rezervace název území: Myslivna údaje o vyhlášení: Nařízení Ústeckého kraje č. 2/2007 ze dne 6. 12. 2006 1.2 Údaje o lokalizaci území kraj: okres: obec s rozšířenou působností: obec: katastrální území: Ústecký kraj Litoměřice Lovosice, Roudnice nad Labem Libochovice, Budyně nad Ohří, Poplze, Kostelec nad Ohří 1.3 Překryv území s jinými chráněnými územími národní park: - chráněná krajinná oblast: - jiný typ chráněného území: - Natura 2000 ptačí oblast: - evropsky významná lokalita: CZ0420015 Myslivna Poznámka: tento plán péče je zpracován pouze s navrhovanou dobou platnosti 2015 2017. V souvislosti s platností lesního hospodářského plánu (LHP) do konce roku 2016 bude v dohodě s vlastníky dotčených lesních porostů zpracován nový plán péče v souběhu s připravovaným LHP pro další období. - 2 -
1.4 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí Zvláště chráněné území: Katastrální území: Poplze Číslo parcely podle KN Druh pozemku podle KN Způsob využití pozemku podle KN Číslo listu vlastnictví Výměra parcely celková dle KN (m 2 ) Výměra parcely v ZCHÚ (m 2 ) 409/1 ostatní plocha 511 20842 8811 409/2 ostatní plocha 511 102 102 409/3 ostatní plocha 511 99 99 405 lesní pozemek 16 1114 61 412 trvalý travní porost není na LV 3636 3636 413 lesní pozemek 44 1288 1288 656 lesní pozemek 16 9130 301 657 lesní pozemek 16 83217 30220 658 lesní pozemek 16 502 502 659 lesní pozemek 16 331 331 660 lesní pozemek 16 1092 1092 662 lesní pozemek 16 10963 7817 666/2 lesní pozemek 16 211 169 673 lesní pozemek 16 13462 13462 674 lesní pozemek 16 5123 5123 681 lesní pozemek 16 4735 4735 682 lesní pozemek 16 1466 1466 683 lesní pozemek 16 14276 14276 684 lesní pozemek 16 2000 2000 685 lesní pozemek 16 4418 4418 686 lesní pozemek 16 574 574 687 lesní pozemek 16 1661 1661 688 lesní pozemek 16 4445 4445 689 lesní pozemek 16 57760 57760 690 lesní pozemek 16 10708 10708 691 lesní pozemek není na LV 52371 52371 692/1 lesní pozemek 16 300042 300042 692/3 lesní pozemek 16 75829 73290 697 lesní pozemek 16 148182 1020 731 Ostatní plocha 44 6283 1780 736 ostatní plocha 16 2592 281 740/1 lesní pozemek 16 8397 2958 741 ostatní plocha 16 1605 1605 747 vodní plocha není na LV 1023 500 Celkem 608904 Katastrální území: Kostelec nad Ohří Číslo parcely podle KN Druh pozemku podle KN Způsob využití pozemku podle KN Číslo listu vlastnictví Výměra parcely celková dle KN (m 2 ) Výměra parcely v ZCHÚ (m 2 ) 102 lesní pozemek není na LV 3384 3384 Celkem 3384-3 -
Ochranné pásmo: Ochranné pásmo bude vyhlášeno na pozemcích p.č. 679, 736 část, 747 část, 678/1, 666/3 část, 678/2, 680/1, 680/2, 680/3, 692/4 část, 693/1 část, 740/2 v k.ú. Poplze a p.č. 602 část, 95/4 v k.ú. Kostelec nad Ohří. 1.5 Kategorie IUCN IV. - přírodní rezervace 1.6 Předmět ochrany ZCHÚ Nařízením Ústeckého kraje č. 2/2007 ze dne 6. 12. 2006 byla zřízena přírodní rezervace Myslivna k ochraně souvislého komplexu mokřadů, lužních lesů a svahových pramenišť v nivě dolní Ohře. Po přehlášení přírodní rezervace bude předmět ochrany upraven následovně: Předmětem ochrany jsou následující typy přírodních stanovišť ve smyslu směrnice Rady 92/43/EHS: 7220 Petrifikující prameny s tvorbou pěnovců (Cratoneurion) 9170 Dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum 91F0 Smíšené lužní lesy s dubem letním (Quercus robur), jilmem vazem (Ulmus laevis), j. habrolistým (U. minor), jasanem ztepilým (Fraxinus excelsior) nebo j. úzkolistým (F. angustifolia) podél velkých řek atlantské a středoevropské provincie (Ulmenion minoris) 91E0 Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae), pro které byla vyhlášena evropsky významná lokalita Myslivna a drobnější tůně s trvale stagnující vodou obklopené mokřadními olšinami as. Carici acutiformis- Alnetum (L1 Mokřadní olšiny). Dále pak zvláště chráněné a ohrožené druhy rostlin, hub a živočichů: bledule jarní (Leucojum vernum), kapradiník bažinný (Thelypteris palustris), žebratka bahenní (Hottonia palustris), růžkatec potopený (Ceratophyllum submersum), mozkovka rosolovitá (Ascotremella faginea), pavučinec nancyský (Cortinarius nanceiensis), lesák rumělkový (Cucujus cinnaberinus), páchník hnědý (Osmoderma eremita), zlatohlávek skvostný (Cetonischema aeruginosa). 1.7 Cíl ochrany Cílem je zachování a zlepšení stavu biotopů, které jsou předmětem ochrany, umožnění jejich přirozeného vývoje. Zásadní je zachování jedinečného lužního lesa, ochrana společenstev tůní s trvalou vodou (mokřadní olšiny), ochrana vydatných pramenišť s limonitickými pěnovci s návaznými sukcesními stádii společenstva kapradiníku bahenního a ochrana smíšených doubrav a bučin na svazích říční terasy. 2. Charakteristika zvláště chráněného území, přírodní poměry 2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů Lokalita se nachází mezi obcemi Poplze a Klášterec nad Ohří, v k. ú. Poplze a Klášterec nad Ohří, v okrese Litoměřice, na území Ústeckého kraje. - 4 -
Zájmové území patří do soustavy Česká tabule, podsoustavy Středočeská tabule, celku Dolnooharská tabule. Leží na rozhraní podcelků Terezínská kotlina a Řípská tabule, okrsku Perucká tabule, Budyňská pahorkatina, severně od hranic území je pak vymezena Oharská niva (DEMEK 1987). Podloží tvoří druhohorní slínové sedimenty, částečně překryté čtvrtohorní štěrkopískovou terasou řeky Ohře. Území leží v nadmořské výšce 162 221 m n. m. Lokalita leží v teplé klimatické oblasti T2 (QUITT 1971). Ta je charakterizována dlouhým, teplým a suchým létem, velmi krátkým přechodným obdobím a teplým až mírně teplým jarem a podzimem, krátkou, mírně teplou a suchou až velmi suchou zimou. Dle fytogeografického členění leží území EVL v Českém termofytiku, na rozhraní fytogeografickém okresu 5a. Dolní Poohří a 7a. Libochovická tabule. Lokalita leží na rozhraní 1.7 Polabského a 1.2 Řípského bioregionu (CULEK 1996). Přírodní rezervace Myslivna je jedním z nejzachovalejších ploch lužního lesa dolního Poohří. Severní hranici PR tvoří tok Malé Ohře, jižní opuková terasa s dubohabřinami a bučinami. Území je mimořádné především zastoupením několika odlišných typů biotopů. Severní část představuje fragment lužního lesa. Na ni navazuje opuková terasa s dubohabřinami, teplomilnými doubravami a bučinami. Při bázi svahu se nacházejí vydatná prameniště s limonitickými pěnovci. V nížinné části tvoří vegetaci mozaika tůní, bahenních olšin a různých typů lužního lesa. Přírodní biotopy název biotopu lesní pěnovcová prameniště (R1.3) hercynské dubohabřiny (L3.1) tvrdé luhy nížinných řek (L2.3B) údolní jasanovo-olšové luhy (L2.2A) Ostatní biotopy (T3.4C, T3.4D, M7, T1.6, T1.1, L4, L6.1, L6.4, L1) Rostliny podíl plochy v ZCHÚ (%) 0,3% 34% 37% 10% 8,7% popis biotopu Prameniště s inkrustacemi, často s charakteristickou morfologií pěnovcových suků, brad a jazyků a s převládající mechovou vegetací. Lesy s převahou habru obecného (Carpinus betulus), dubu zimního a letního (Quercus petraea s. lat. a Q. robur) a častou příměsí lípy srdčité (Tilia cordata). Jilmové a topolové doubravy a jaseniny s dominanci dubu letního (Quercus robur) a jilmu habrolistého (Ulmus minor). Porosty tvořené dominantní olší lepkavou (Alnus glutinosa) nebo jasanem ztepilým (Fraxinus excelsior) a příměsí dalších listnáčů - javorem mlečem (Acer platanoides), j. klenem (A. pseudoplatanus), střemchou obecnou pravou (Prunus padus subsp. Padus) apod. Název druhu aktuální početnost stupeň ohrožení popis charakteru výskytu bledule jarní místy velmi hojně O, C3 lužní les, v místech s vysokou hladinou spodní vody česnek medvědí místy masový výskyt lužní les, na místech s vysokou hladinou spodní vody kruštík polabský vzácně SO, C2 lužní les, místa s vysokou hladinou spodní vody kruštík modrofialový vzácně O, C3 habrové doubravy kapradiník bažinný roztroušeně O, C3 místy koncentrovaněji, olšiny, lužní les kostival český lokálně O, C2 lužní les, místa s vysokou hladinou spodní vody, břehové porosty - 5 -
ladoňka dvoulistá místy hojně SO, C3 lužní les, hojně na místech s vysokou hladinou spodní vody lilie zlatohlávek roztroušeně O, C4a na opukovém svahu říční terasy oměj vlčí mor relativně hojně O, C4a lužní les - okraj opukové říční terasy růžkatec potopený velmi ojediněle SO, C1 lokálně - jezero v olšině, podél kanálů žebratka bahenní vzácně O, C3 lužní les - podél kanálů (občas nekvetoucí) prorostlík dlouholistý vzácně C2 habrové a teplomilné doubravy okrotice bílá vzácně O, C3 doubravy a bučiny řeřišnice bahenní C2 lužní les * Kategorie ochrany podle vyhlášky č. 395/1992 Sb.: O: ohrožené, SO: silně ohrožené, KO: kriticky ohrožené podle červeného seznamu: C2: silně ohrožený, C3: ohrožený, C4: druh vyžadující pozornost Houby Z provedeného průzkumu vyplývá, že se jedná o území mykologicky dosti hodnotné, což je z velké části dáno rozmanitostí biotopů. Bylo zaznamenáno 25 druhů Červeného seznamu. Vzhledem k omezenému rozsahu průzkumu, který byl proveden, je pravděpodobné, že výčet bude daleko širší. název druhu aktuální početnost stupeň ohrožení popis charakteru výskytu mozkovka rosolovitá velmi vzácně SO,VU lignikolní druh pavučinec nancyský velmi vzácně SO, EN mykorhizní druh, ve vápnomilné bučině Živočichové Území přírodní rezervace se vyznačuje rovněž bohatou faunou bezobratlých a obratlovců. Jedná se o významné hnízdiště ptactva. Během průzkumu dřevního hmyzu bylo nalezeno 150 druhů brouků, z toho 3 druhy chráněné zákonem a 13 druhů Červeného seznamu ohrožených druhů ČR. Významný výskyt lesáka rumělkového. Z měkkýšů byla zjištěna řada lesních druhů, významné jsou zejména nálezy druhů typických pro zachovalé lužní lesy jako řasnatka břichatá Macrogastra ventricosa a dvojzubka lužní Perforatella bidentata.. název druhu aktuální početnost stupeň ohrožení popis charakteru výskytu břehule říční druh zaletující za O strmé břehy řek, pískoven, cihelen potravou jestřáb lesní hnízdící druh O hnízdí v lesích krahujec obecný hnízdící druh SO hnízdí v lesích sousedících s otevřenou krajinou krutihlav obecný hnízdící druh SO hnízdí v dutinách v okrajích lesů, ve skupinách dřevin lejsek šedý hnízdící druh O hnízdí v okrajích lesů luňák červený protahující druh KO lesy a skupiny dřevin v okolí vodních ploch a toků rorýs obecný druh zaletující za O hnízdí ve štěrbinách, často na lidských potravou sídlech slavík obecný hnízdící druh O nížinné lesy s hustým křovinným podrostem vlaštovka obecná druh zaletující za O hnízdí na lidských sídlech potravou žluva hajní hnízdící druh SO listnaté lesy lesák rumělkový roztroušeně O,EN odumírající dřevo zlatohlávek skvostný místně O,EN SZ část přírodní rezervace páchník hnědý místně SO, CR SZ část přírodní rezervace - 6 -
Útvary neživé přírody V rámci přírodní rezervace Myslivna je registrován významný biotop R1.1 luční pěnovcová prameniště. Prameniště s usazeninami železitých pěnovců tvoří před zaústěním do umělých kanálů jedinečný fenomén s velmi rozšířeným vzácným druhem kapradiník bažinný. útvar geologické podloží popis výskytu útvaru prameniště s pěnovci opuka, slín na říční terase usazené limonitické pěnovce podél vydatných Ohře pramenišť 2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti a) ochrana přírody Snahy o územní ochranu plochy lesa Myslivna (tzv. Jägerhaus ) pochází již z přelomu 19. a 20. století, kdy se část stávající plochy přírodní rezervace stala místem častých vycházek z Libochovic. Návštěvníci obdivovali masově rozkvetlé lužní lesy (především bledule jarní, česnek medvědí, ladoňka dvoulistá a oměj vlčí mor). Na místě dnešní stabilnější vodní plochy stávala i vyhlídková věž (sloužící především jako hláska pro případné lesní požáry). Právní ochrana území formou státní přírodní rezervace byla zajištěna roku 1968. V roce 2006 došlo k přehlášení přírodní památky nařízením Ústeckého kraje č. 2/2007 ze dne 6. 12. 2006. b) hospodářské vlivy Vliv stanoviště se odrazil na způsobu hospodaření v lesích PR Myslivna. Druhová skladba byla ovlivněna zájmem vlastníka (např. pěstování košíkářské vrby, zkrácené obmýtí, zavádění geograficky nepůvodních amerických a kanadských topolů a jejich kultivarů). Území bylo využíváno především lesnicky, s důrazem na ochranářské hodnoty lesa. Územní ochrana nad plochou lužního lesa Myslivna (Jägerhaus) byla vyhlášena sice v roce 1968, ale snahy o jeho ochranu spadají již na přelom 19. a 20. století. Území tzv. Jägerhausu (blízkost stejnojmenné restaurace a ubytovny) tvořilo součást libochovického a budyňského rekreačního prostoru. V území stávala vyhlídková věž na tůně a porosty olšin. Důležitým faktorem bylo vybudování spojovacího kanálu s Malou Ohří a střídavé napouštění a regulace výšky vodní hladiny v lužním lese. Pro les byla poč. 20. století vyčleněna pracovní síla pro čištění kanálů. Kanály byly neudržováním po 2. svět. válce zaneseny a staly se nefunkčními. Prvním pokusem o obnovu kanálů bylo jejich pročištění trhavinou v 80. letech 20. století. Další čištění kanálů stejnou technikou bylo provedeno v roce 1999. Při okraji PR Myslivna směrem od Libochovic je situována školka okrasných a lesních dřevin. Školka je oplocena, přes intenzivní přihnojování a ochranu výpěstků nemá větší vliv na okolní přírodní rezervaci. Myslivost, která byla v minulosti často význačnější než les, byla jedním z faktorů ovlivňujících stav lesa. Nepřípustné je instalovat myslivecká krmná zařízení do vlastní rezervace. V rámci ploch přírodní rezervace je prováděno každoroční kosení vlhké louky. c) turistika Část území stávající přírodní rezervace bylo využíváno turisticky již v minulosti. Na přelomu 19. a 20. století stávala na okraji lužního lesa dřevěná rozhledna s výhledem na lužní les. Tzv. Jägerhaus byl víkendovým výletním cílem mnoha návštěvníků. V objekty myslivny byl v době první republiky penzion, vyhledávaný pražskými umělci. Později zde bylo zřízeno školkařské středisko. V současnosti prochází územím červeně značená turistická stezka vedoucí z Libochovic do Doksan. Tato stezka je užívána pěšími turisty, méně i cyklisty. 2.3 Související plánovací dokumenty Lesní hospodářský plán (2007-2016) - 7 -
2.4 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních ochranářských zásahů do území a závěry pro další postup lesní hospodářství V současné době je v přírodní rezervaci lesní hospodaření prováděno podle schváleného plánu péče. Vlastník lesa s ohledem na ochranu území provádí zásahy zaměřené jen na výchovu k dosažení druhové skladby blízké přírodě. Ojedinělé maloplošné mýtní těžby jsou konzultovány s příslušným orgánem ochrany přírody. Při hospodaření je třeba udržovat v porostech podíl mrtvé dřevní hmoty (včetně stojících a ležících objemných kmenů) ponechaných přirozenému rozkladu. Její množství by nemělo dlouhodobě klesnout pod 50 m3/ha. To je podstatné pro biodiverzitu zejména ve skupinách hub a lignikolního hmyzu. Úmyslné zásahy v lesních porostech je vhodné omezit pouze na těžbu stanovištně nevhodného smrku a modřínu, tlumit topol kanadský. Výchovnými zásahy podpořit dřeviny přirozené skladby. Starší porosty ponechat bez zásahu, pouze případně tlumit zmlazení jasanu ztepilého. V ojedinělých případech využívat výběrný způsob hospodaření. Je třeba ponechávat v porostech na dožití vybrané exempláře dlouhověkých dřevin jako doupné stromy a substrát lignikolních druhů hub a bezobratlých živočichů. Problematika odvodňovacích kanálů v přírodní rezervaci Vybudování spojovacího kanálu s Malou Ohří původně umožňovalo střídavé napouštění a regulaci výšky vodní hladiny v lužním lese. Pro tuto činnost byla vyčleněna pracovní síla. Kanály se absencí údržby postupem času zanášely a staly se nefunkčními. V 80. letech minulého století byl proveden první pokus o odstřel usazenin trhavinou, opakován byl v roce 1999. Jak uvádí HAMERSKÝ (2006), čištění kanálů je nutné pravidelně opakovat za účelem pomalého odvádění vody z prostoru lužního lesa. Nahromadění vody na lokalitě na delší dobu by znamenalo odumření olšových i dalších porostů. Naopak dle KOČVARY a KURASE (2014) se jedná o zásah nežádoucí. Pokud je prioritním zájmem ochrany přírody zachování přirozené mokřadní vegetace a ochrana společenstev trvalých tůní, jeví se jako kontraproduktivní provádět cílené opakované zásahy vedoucí ke stabilizaci odvodnění území. Silné podmáčení plochy lužního lesa je prioritním momentem a je třeba jej vnímat jako velmi cenný stabilní jev na lokalitě. V kontextu současných výkyvů počasí se jeví jako vhodnější ponechat území bez zásahů a přistoupit k pročištění kanálů pouze v odůvodněném případě po zhodnocení vývoje území po delší době. Za nežádoucí je nutno považovat důsledky provedení odstranění nánosů z kanálů. Forma odstřelu má výhodu v praktičnosti, nižší pracovní náročnosti, a rychlosti. Nevýhodou je možnost rozvoje necílových, zejména ruderálních společenstev na uvolněných plochách se sníženou hladinou spodních vod. Odstřelené usazeniny se hromadí okolo kanálů a právě zde dochází k postupné změně společenstev (HAMERSKÝ 2006). Případná mechanizovaná těžba sedimentů by vedla k poškození okolních porostů. Odumírání části lesních porostů při větším zamokření je přirozený jev, který by měl být vnímán jako součást přirozeného vývoje přírodních biotopů. V současnosti nejsou poznatky o vodním režimu, jeho krátkodobých a dlouhodobých změnách a následném vývoji území natolik dostatečné, aby mohla být jednoznačně stanovena únosná míra vlivu obnoveného odvodnění na celkový stav lokality, chráněné biotopy a vzácné druhy rostlin a živočichů, které se zde vyskytují. Pokud by k takovému zásahu mělo dojít, musí mu předcházet podrobná hydrologická a hydrobiologická studie, která potvrdí jeho nezbytnost. Takováto studie podrobně zmapuje - 8 -
hydrologický a hydrobiologický stav území, stav rostlinných a živočišných společenstev a podrobně vyhodnotí vliv zásahů do kanálů na všechny složky území. Stanoví jejich nezbytnost, rizika s nimi spojená, časový harmonogram a přesný postup prací. Z takovéto studie musí jednoznačně vyplynout nutnost uvedeného zásahu pro zachování a ochranu přírodní rezervace. Pokud by závěry podrobné studie stanovily zásahy do kanálů jako nezbytné, budou tyto před jejich realizací projednány s vlastníky pozemků. zemědělské hospodaření Vlhká louka mezi Kostelcem nad Ohří a Libochovicemi je v současnosti pravidelně kosena, její druhová diverzita se postupně zvyšuje. Podél části jižního okraje rezervace se nachází intenzivně obhospodařované chmelnice. V PR Myslivna nebyl zaznamenán dopad obhospodařovaní chmelnic na předmět ochrany. 2.5 Současný stav zvláště chráněného území 2.5.1 Základní údaje o lesích Přírodní lesní oblast PLO 17 - Polabí Lesní hospodářský celek 1247 Litoměřice Výměra LHC v ZCHÚ (ha) 61 ha Období platnosti LHP (LHO) Platnost LHP 2007-2016 Organizace lesního hospodářství Lesy České republiky, s.p., Lesní správa Litoměřice Nižší organizační jednotka Revír 07 Budyně Přehled výměr a zastoupení souborů lesních typů Přírodní lesní oblast: Soubor lesních Název SLT Přirozená dřevinná skladba SLT Výměra Podíl (%) typů (SLT) (ha) 1G vrbová olšina BR +-5, BK +, JV +-5, JL +-15, TP +-35, 17,2 32 VR 60-95 1L jilmový luh DB 35-65, HB 0-10, OS +, JV 1-6, JS 10-15,3 28 25, LP 2-15, JL 10-30, TP +-10, VR +-5, BB 0-5, OLL +-5 1B bohatá habrová doubrava JD +-5, BO 0-5, DB 50-70, BK 0-25, HB 4,4 9 0-20, JV 0-5, JS 0-3, LP 5-15, JL 0-3, BRK 0-+, BB 0-+ 1T olšina DB 0-10, BR 5-25, SM 0-15, JD +, BO 0-2,4 5, OS +-4, OLL 60-80 2D obohacená buková doubrava JD +-5, BO 0-5, DB 50-70, BK 0-25, HB 8,4 16 0-20, JV 0-5, JS 0-3, LP 5-15, JL 0-3, BRK 0 -+, BB 0 -+ 2S svěží buková doubrava JD +-5, DB 50-70, BK 0-25, HB 0-20, JV 7,4 14 0-5, JS 0-3, LP 5-15, JL 0-3, BRK 0 -+, BB 0 -+ 2K kyselá bkdb 0,5 1 Celkem 100 % Porovnání přirozené a současné skladby lesa Zkratka Název dřeviny Současné zastoupení (ha) Současné zastoupení (%) Přirozené zastoupení (ha) Přirozené zastoupení (%) SM smrk ztepilý 0,19 0,3 0 0 MO modřín opadavý 0,5 0,9 0 0 BK buk lesní 2,5 4,5 4,5 8,4 DB* dub 7,5 13,5 18,5 34,5 DBC dub červený 0,2 0,4 0 0-9 -
JV, KL javor mléč 1,6 2,9 1,9 3,6 JS jasan ztepilý 19,6 3135,2 4,1 167,7 LP lípa malolistá 6,7 512 6,2 11,5 TP topol černý 0 0 3,4 6,9 OL olše lepkavá 13,3 23,9 11,5 21,5 JL jilm habrolistý, 0 0 2,6 5,9 j. vaz Zkrat-ka Název dřeviny Současné zastoupení (ha) Současné zastoupení (%) Přirozené zastoupení (ha) Přirozené zastoupení (%) HB habr obecný 0 0 0,8 1,5 TPS topoly šlechtěné 3,6 6,4 0 0 Celkem 100 % ----- ----- * převážně dub zimní na SLT 2D,1B, 2S, dub letní na 1L, 1G, 1T Poznámka: tento plán péče je zpracován pouze s navrhovanou dobou platnosti 2015 2017. V souvislosti s platností lesního hospodářského plánu (LHP) do konce roku 2016 bude v dohodě s vlastníky dotčených lesních porostů zpracován nový plán péče v souběhu s připravovaným LHP pro další období. 2.6 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize V území PR Myslivna není v současnosti známa ani předpokládána žádná kolize zájmů v rámci ochrany přírody. Případné zásahy do odvodňovacích kanálů musí být potvrzeny podrobnou studií, popsanou výše. Takové zásahy by byly samostatně projednány s vlastníky pozemků. - 10 -
3. Plán zásahů a opatření 3.1 Péče o lesní porosty 3.1.1 Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání a) péče o lesy Číslo směrnice Kategorie lesa Soubory lesních typů les zvláštního 2D určení Cílová druhová skladba dřevin (%) při obnově lesa SLT základní dřeviny meliorační a zpevňující dřeviny ostatní dřeviny 2D DB 60 BK 10, LP 10, HB 10, JV 10, JL A) Porostní typ Jasanové porosty s DB, OL a JV Základní rozhodnutí Obmýtí Obnovní doba 120 20-30 Hospodářský způsob Násečný clonný Dlouhodobý cíl péče o lesní porosty Dosažení přírodě blízké skladby Způsob obnovy a obnovní postup Přirozená obnova, v případě nezdaru sadba jamková. Umělou obnovou doplnit BK, LP, HB. Dvoufázová clonná seč, v přípravné seči obseknutí semenných dubů a likvidace křovité etáže v obvodu korun, dostaví-li se DB zmlazení, porost rychle vyklidit. Vybrané DB držet jako výstavky. Péče o nálety, nárosty a kultury Ošetření proti buřeni, v případě tlaku zvěře individuální ochrana, u větších ploch oplocenky. Výchova porostů Zaměření výchovných zásahů na přirozenou skladbu. Opatření ochrany lesa Ochrana proti zvěři (především spárkaté). Ohrožení buření. Ohrožení DB žírem na asimilačních orgánech. Provádění nahodilých těžeb Pouze výjimečně, dřevní hmotu ponechat na místě Doporučené technologie Univerzální kolový traktor (UKT), za zámrzu či za sucha Poznámka Ponechávat doupné stromy, odumřelé dřevo - 11 -
Rámcová směrnice péče o les podle souborů lesních typů Číslo směrnice Kategorie lesa Soubory lesních typů les zvláštního 1L určení Cílová druhová skladba dřevin (%) při obnově lesa SLT základní dřeviny meliorační a zpevňující dřeviny ostatní dřeviny 1L DB 40 JL 20, HB 10, LP 10, JV 10, BB JS, TPC, OL, BK, STR A) Porostní typ Jasanové porosty s DB, OL a TPS Základní rozhodnutí Obmýtí Obnovní doba 120 10-20 Hospodářský způsob Výběrný Dlouhodobý cíl péče o lesní porosty Dosažení přírodě blízké skladby Způsob obnovy a obnovní postup Přirozená obnova DB, v případě nezdaru sadba jamková. Umělou obnovou doplnit JV, LP, JL. Péče o nálety, nárosty a kultury Ošetření proti buřeni, v případě tlaku zvěře individuální ochrana, u větších ploch oplocenky. Výchova porostů Zaměření výchovných zásahů na přirozenou skladbu. Opatření ochrany lesa Ochrana proti zvěři (především spárkaté). Ohrožení buření. Ohrožení DB žírem na asimilačních orgánech. Provádění nahodilých těžeb Nahodilé těžby provádět pouze z bezpečnostních důvodů v blízkosti cesty v severní části PR. Dřevní hmotu ponechat v porostu. Doporučené technologie Při zámrzu UKT, lesní kolový traktor (LKT) s nízkotlakými pneumatikami Poznámka Neumisťovat myslivecká zařízení. Ponechávat doupné stromy, odumřelé dřevo
Rámcová směrnice péče o les podle souborů lesních typů Číslo směrnice Kategorie lesa Soubory lesních typů les zvláštního 1G určení Cílová druhová skladba dřevin (%) při obnově lesa SLT základní dřeviny meliorační a zpevňující dřeviny ostatní dřeviny 1G OL 90-100, VR +-10 LP, OS, BRP, JS, DB, VRkeř A) Porostní typ OL porosty Základní rozhodnutí Obmýtí Obnovní doba Fyzický věk Nepřetržitá Hospodářský způsob Výběrný Dlouhodobý cíl péče o lesní porosty Dosažená přírodě blízké skladbě Způsob obnovy a obnovní postup Preferovat přirozenou obnovu. Pro umělou obnovu vrb a topolu lze používat řízky, u olše je vhodná vyvýšená sadba odrostků v řídkém sponu. Nepřekročit zastoupení JS, likvidovat nálety TPS. Péče o nálety, nárosty a kultury Ošetření proti buřeni, v případě tlaku zvěře individuální ochrana, u větších ploch oplocenky. Výchova porostů Zaměření výchovných zásahů na přirozenou skladbu, věnovat pozornost náletům JS a TPS.. Opatření ochrany lesa Ochrana proti zvěři (především spárkaté). Ohrožení buření a zabahněním. Provádění nahodilých těžeb Nahodilé těžby provádět pouze z bezpečnostních důvodů v blízkosti cesty v severní části PR. Dřevní hmotu ponechat v porostu. Doporučené technologie Při zámrzu UKT, LKT s nízkotlakými pneumatikami Poznámka Neumisťovat myslivecká zařízení. Ponechávat doupné stromy. Poznámka: tento plán péče je zpracován pouze s navrhovanou dobou platnosti 2015 2017. V souvislosti s platností lesního hospodářského plánu (LHP) do konce roku 2016 bude v dohodě s vlastníky dotčených lesních porostů zpracován nový plán péče v souběhu s připravovaným LHP pro další období.
Základními principy pro lesní hospodaření v přírodní památce pro období po roce 2016 by mělo být: - vyloučení výsadby geograficky a stanovištně nepůvodních druhů dřevin a jejich postupné odstranění z porostů; - úmyslné zásahy v lesních porostech omezit pouze na těžbu stanovištně nevhodného smrku, modřínu, tlumit topol kanadský - výchovnými zásahy podpořit dřeviny přirozené skladby - starší porosty ponechat bez zásahu, pouze případně tlumit zmlazení jasanu - v ojedinělých případech využívat výběrný způsob hospodaření - ponechávání vybraných torz dřevin a ležících kmenů, přirozený rozklad - k výsadbám topolu černého používat sadbový materiál výhradně s ověřeným původem z přírodních populací dolní Ohře, dolního Labe; tyto výsadby evidovat 3.5 Péče o nelesní pozemky V severní části PR Myslivna se nachází v rámci lesa 1 lesní loučka. Tato vlhká louka ja pravidelně v letním období kosena a seno odklizeno z plochy louky. Pokračování stávajícího režimu managementu (kosení v letním období, odklizení sena z plochy) se jeví z hlediska druhové pestrosti louky a její zachovalosti jako nejvýhodnější. Lehké přepásání dobytkem je možné pouze v sušších periodách roku (problematická otázka pastvy v lese). Typ managementu Vhodný interval Minimální interval Prac. nástroj/hosp. zvíře Kalendář pro management Upřesňující podmínky Pravidelné kosení a odvoz biomasy z plochy 1x ročně 1x ročně Lehká mechanizace Konec VII, VIII 3.6 Péče o útvary neživé přírody V rámci přírodní rezervace Myslivna je registrován biotop R1.1 luční pěnovcová prameniště (prioritní stanoviště soustavy Natura 2000). Jedná se o svahová, relativně vydatná prameniště s minerálně bohatou vodou s obsahem Ca 2+. Svrchní půdní horizont i části rostlin jsou pokryty výrazně viditelnou vrstvou (červeno-hnědá, sedimentující a částečně inkrustující vrstva) vápnitých minerálních sedimentů a limonitu. Speciální managementové opatření není navrhováno, důležité je zachování biotopu. 3.7 Zásady využívání ochranného pásma Ochranné pásmo bude vyhlášeno na pozemcích p.č. 679, 736 část, 747 část, 678/1, 678/2, 680/1, 680/2, 680/3, 692/4 část, 693/1 část, 740/2 v k.ú. Poplze a p.č. 602 část, 95/4 v k.ú. Kostelec nad Ohří. Péče by měla spočívat ve vyloučení geograficky nepůvodních dřevin na tomto pozemku a zachování stávajícího stavu. 3.8 Zaměření a vyznačení území v terénu Území rozšířené přírodní rezervace bude nutné geodeticky zaměřit a vyznačit v terénu. 3.9 Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území Vydání Nařízení Ústeckého kraje o zřízení (přehlášení) přírodní rezervace Myslivna.
3.10 Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností Nejsou. 3.11 Návrhy na vzdělávací využití území Na vhodném místě při vstupu na území přírodní rezervace umístit informační tabule o chráněném území, význačných druzích, které se zde vyskytují a s vysvětlením prováděného managementu, resp. zaktualizovat stávající informační cedule. 3.12 Návrhy na průzkum či výzkum a monitoring předmětu ochrany území Průběžně monitorovat vliv managementových zásahů na vývoj vegetace a přítomnost ohrožených druhů. Dopracovat, resp. doplnit alespoň o další sezonu průzkum mykologický a entomologický. Pořídit aktuální botanický, mykologický, koleopterologický, malakozoologický a vertebratologický (batrachologie, chiropterologie, ornitologie) průzkum. Podle možností pořízené průzkumy aktualizovat. 4. Závěrečné údaje 4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací) Druh zásahu (práce) a odhad množství (např. plochy) Orientační náklady za rok (Kč) Orientační náklady za období platnosti plánu péče (Kč) Jednorázové a časově omezené zásahy rekonstrukce a doplnění pruhového značení hranic 12.000,- přírodní rezervace rekonstrukce a doplnění cedulí se státním znakem 20.000,- doplnění a aktualizace informačních panelů 30.000,- Jednorázové a časově omezené zásahy celkem (Kč) 30.000,- Opakované zásahy kosení loučky v lese (včetně odstranění biomasy) 40.000,- 80.000,- Opakované zásahy celkem (Kč) N á k l a d y c e l k e m (Kč) 142.000,- Náklady jsou vyčísleny pouze orientačně, závisí na mnoha faktorech, jako je nabídková cena firem, rychlost narůstání biomasy apod. 4.2 Použité podklady a zdroje informací Hamerský R. (2006): Plán péče o přírodní rezervaci Myslivna Kočvara R., Kuras T. (2014): Zpracování inventarizačního průzkumu vážky (Odonata), brouci (Coleoptera), motýli (Lepidoptera) a měkkýši (Mollusca) Zíbarová L. (2014): Mykologický průzkum Kopecký T., Pavel F. (2010): Zpráva z průzkumu saproxylických brouků (Coleoptera) PR Myslivna Kolektiv (2006): Pravidla hospodaření pro typy lesních přírodních stanovišť v EVL soustavy Natura2000.- Planeta, 14, 9:1-40. Rezervační kniha ZCHÚ (Depon in AOPK ČR - stř. Ústí n.l., KÚ Ústeckého kraje)
4.3 Plán péče zpracoval Zpracováno podle vyhlášky č. 64/2011 Sb. na základě plánu péče o přírodní rezervaci Myslivna pro období 2007 2016, Ing. Roman Hamerský, upravil: Krajský úřad Ústeckého kraje, odbor životního prostředí a zemědělství Přílohy: Mapy: Příloha M1 - Orientační mapa s vyznačením území Příloha M2 - Katastrální mapa se zákresem přírodní rezervace a ochranného pásma Příloha M3 - Ortofotomapa s vyznačením plochy zásahu Příloha M4 - Lesnická mapa Příloha M5 - Lesnická mapa typologická0 Příloha M6 Mapa stupňů přirozenosti
Příloha M1 - Orientační mapa s vyznačením území
Příloha M2 - Katastrální mapa se zákresem přírodní rezervace a ochranného pásma
Příloha M3 - Ortofotomapa s vyznačením plochy zásahu
Příloha M4 - Lesnická mapa
Příloha M5 - Lesnická mapa typologická
Příloha M6 mapa stupňů přirozenosti