ANALÝZA (OBDOBÍ 1991 26) A PROGNÓZA (OBDOBÍ 27 23) VÝVOJE OBYVATELSTVA MĚSTA PODĚBRADY Východiska, předpoklady a základní výsledky RNDr. Boris Burcin RNDr. Tomáš Kučera, CSc. Doc. RNDr. Zdeněk Čermák, CSc. katedra demografie a geodemografie, PřF UK v Praze katedra demografie a geodemografie, PřF UK v Praze katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, PřF UK v Praze Praha 27
OBSAH Seznam tabulek... 3 Seznam obrázků... 4 Úvodem... 6 Základní metodické a terminologické poznámky... 7 Vymezení sledované populace a její recentní vývoj... 8 Vstupní demografická informace... 8 Obecné podmínky a předpoklady analýzy a prognózy vývoje obyvatelstva... 9 Aktuální vývoj a prognóza plodnosti... 11 Aktuální vývoj a prognóza úmrtnosti... 15 Aktuální vývoj a perspektivy migrace... 18 Souhrnná charakteristika očekávaného vývoje složek populační reprodukce... 23 Základní výsledky prognózy vývoje obyvatelstva... 24 Vývoj celkového počtu obyvatel... 24 Změny věkové struktury... 25 Závěrečné poznámky... 3
SEZNAM TABULEK Tab. 1: Vývoj počtu obyvatel města Poděbrady podle výsledků sčítání lidu mezi roky 1869 a 21 (územní vymezení města k 1.1.25) Tab. 2: Migrační bilance města Poděbrady v letech 2 26 Tab. 3: Očekávaný vývoj složek demografické reprodukce obyvatel města Poděbrady v letech 27 23
SEZNAM OBRÁZKŮ Obr. 1: Výchozí věková struktura obyvatelstva města Poděbrady ve srovnání s věkovou strukturou obyvatelstva ČR (k 31.12.26) Obr. 2a: Rozložení intenzity plodnosti podle věku, ČR, 1991 26 Obr. 2b: Podíl věkových skupin na úhrnné plodnosti, ČR, 1991 26 Obr. 3a: Rozložení intenzity plodnosti podle věku, Středočeský kraj, 1991 26 Obr. 3b: Podíl věkových skupin na úhrnné plodnosti, Středočeský kraj, 1991 26 Obr. 4a: Rozložení intenzity plodnosti podle věku, město Poděbrady, 1991 26 Obr. 4b: Podíl věkových skupin na úhrnné plodnosti, město Poděbrady, 1991 26 Obr. 5a: Očekávaný vývoj plodnosti, město Poděbrady, 27 23 (střední varianta prognózy plodnosti) Obr. 5b: Očekávaný vývoj plodnosti, město Poděbrady, 27 23 (střední varianta prognózy plodnosti) Obr. 6a: Naděje dožití při narození mezi roky 1991 a 26, ČR Obr. 6b: Naděje dožití při narození mezi roky 1991 a 26, město Poděbrady Obr. 7a: Přírůstek naděje dožití mezi obdobími 1991 1994 a 22 26, ČR Obr. 7b: Přírůstek naděje dožití mezi obdobími 1991 1994 a 22 26, město Poděbrady Obr. 8a: Očekávaný vývoj úmrtnosti, město Poděbrady, 26 23, muži (střední varianta prognózy úmrtnosti) Obr. 8b: Očekávaný vývoj úmrtnosti, město Poděbrady, 26 23, ženy (střední varianta prognózy úmrtnosti) Obr. 9a: Přistěhovalí do města Poděbrady podle věku a pohlaví za období 22 26 Obr. 9b: Vystěhovalí z města Poděbrady podle věku a pohlaví za období 22 26 Obr. 9c: Migrační saldo města Poděbrady podle věku a pohlaví za období 22 26 Obr. 1: Očekávaný vývoj celkového počtu obyvatel města Poděbrady v letech 27 23 Obr. 11: Očekávaná bilance přirozené měny a migračního přírůstku obyvatel města Poděbrady v letech 27 23 Obr. 12a: Očekávaná věková struktura obyvatelstva města Poděbrady v roce 21 ve srovnání s výchozí věkovou strukturou Obr. 12b: Očekávaná věková struktura obyvatelstva města Poděbrady v roce 215 ve srovnání s výchozí věkovou strukturou Obr. 12c: Očekávaná věková struktura obyvatelstva města Poděbrady v roce 22 ve srovnání s výchozí věkovou strukturou Obr. 12d: Očekávaná věková struktura obyvatelstva města Poděbrady v roce 23 ve srovnání s výchozí věkovou strukturou Obr. 13a: Očekávaný vývoj obyvatelstva města Poděbrady podle základních věkových skupin, 26 23
Obr. 13b: Očekávaný vývoj indexu stáří a indexu závislosti obyvatelstva města Poděbrady, 26 23 Obr. 14a: Očekávaný vývoj počtu dětí a mládeže ve věku přípravy na zaměstnání, město Poděbrady, 26 23 Obr. 14b: Očekávaná změna počtu dětí a mládeže ve věku přípravy na zaměstnání, město Poděbrady, relativně, 26 23 Obr. 15a: Očekávaný vývoj počtu seniorů podle vybraných věkových skupin, město Poděbrady, 26 23 Obr. 15b: Očekávaný změna počtu seniorů podle vybraných věkových skupin, město Poděbrady, 26 23
6 Úvodem Mezi přirozené stránky existence lidské společnosti patří usměrňování vlastního vývoje. Usměrňovat nebo také řídit vývoj přitom neznamená pouze reagovat na vzniklou situaci, dodatečně eliminovat její důsledky či se na ni dokonce jen pasivně adaptovat, ale především v předstihu promýšlet, plánovat a včas přijímat opatření, která by vedla k zajištění plynulého rozvoje v požadovaném směru. Mají-li tyto aktivity stát na racionálních základech, nelze se obejít bez prognóz představujících realistické, vědecky podložené představy o budoucím vývoji. Lidé se velmi často stávají objektem řízení či jeho nedílnou součástí, neboť jsou základním stavebním prvkem všech sociálních systémů. Takovým objektem mohou být jak jednotlivci, tak skupiny lidí, a to spolu se svými, z daného hlediska podstatnými vlastnostmi. Mnohé z kvalitativních znaků jednotlivců či skupin přitom významně korelují s jejich základními demografickými znaky: pohlavím a věkem, resp. s početní velikostí a pohlavní a věkovou strukturou. Právě vývoj početní velikosti a pohlavní a věkové struktury obyvatelstva reprezentuje hlavní předmět demografických (populačních) analýz a prognóz. Výstupy demografických analýz a zejména prognóz slouží nejen jako podklad pro rozhodování, ale jsou také bezprostředním východiskem prognostických úvah o vývoji řady jiných, nedemografických charakteristik obyvatelstva, stejně jako nejrůznějších reálných systémů s obyvatelstvem bezprostředně spojených. Tyto úvahy jsou potom z pohledu demografie považovány za prognózy odvozené. Předmětem odvozených prognóz mohou být nejrůznější sociální nebo sociálně demografické struktury (např. domácnosti či rodiny), zaměstnanost a trh práce, kapacity veřejných zařízení, příjmy a výdaje veřejných rozpočtů, technická a bytová infrastruktura, chování spotřebitelů a marketingové strategie, objem a struktura nabízených komerčních služeb, produkce spotřebního zboží, aj. Předkládaná prognostická studie si klade za cíl zjistit aktuální parametry demografického vývoje města Poděbrady v jeho správních hranicích a sestavit prognostické odhady změn početního stavu a pohlavní a věkové struktury obyvatelstva tohoto územního celku na období vymezené roky 27 až 23 s cílem vytvořit prostor pro racionální úvahy a diskuse v souvislostí s dalším rozvojem města. Prezentace výsledků předkládané práce je rozdělena do dvou částí analytické a prognostické, přičemž soubor výstupů tvoří jednak přehledná výzkumná zpráva názorně prezentující hlavní východiska, předpoklady a výsledky našeho výzkumu a jednak výstupní tabulky s detailními výsledky prognostických výpočtů. Tato tabulková část v detailu a zároveň ve standardních agregacích představuje výsledky všech tří variant populační prognózy města Poděbrady. Kompletní výzkumná zpráva je souběžně publikována tiskem a elektronicky na CD-ROM, kde se kromě tiskových souborů výzkumné zprávy nachází také
7 pracovní soubor s kompletními numerickými výstupy prognózy. Ten umožňuje snadné použití výstupů pro veškeré navazující výpočty. Autoři studie děkují pracovníkům Českému statistickému úřadu, jmenovitě Mgr. Kryštofu Zemanovi, PhD. a Mgr. Radku Havlovi za účinnou spolupráci při přípravě vstupních datových souborů a městu Poděbrady, zejména první místostarostce paní ing. Jiřině Soukupové za poskytnutí dalších informací nezbytných pro úspěšné řešení zadaného úkolu. Základní metodické a terminologické poznámky Vývoj obyvatelstva, jeho početní velikost, stejně jako pohlavní a věková struktura jsou určovány porodností, úmrtností a v případě menších a migračně otevřených územních celků, k nimž město Poděbrady jednoznačně patří, také stěhováním. Rozhodující role migrace, která je nejobtížněji předvídatelným reprodukčním procesem, vytváří spolu s malou početní velikostí sledované populace poměrně složité prognostické prostředí. Jistou komplikaci představuje také změna definice obyvatelstva, k níž došlo v souvislosti s posledním sčítáním obyvatelstva v roce 21, a její průmět do oficiálních demografických statistik, která narušila srovnatelnost časových řad hodnot statistických ukazatelů. Konkrétně se jedná o zahrnutí cizinců s povolením k dlouhodobému pobytu nebo držitelů vstupních víz, jež je opravňují k pobytu na dobu v rozmezí 91 dnů až jeden rok, pod statistickou kategorii obyvatelstvo České republiky a nemožnost vzájemného oddělení obyvatel s trvalým a dlouhodobým pobytem v rámci bilančních struktur obyvatelstva. Na srovnatelnosti dlouhodobých časových řad hodnot mnoha ukazatelů se významně podepsaly také turbulentní změny praxe zahrnování demografických událostí různých kategorií cizinců do běžné evidence. Tyto vstupní podmínky se logicky odrazily v přístupu k řešení zadaného úkolu, ve výběru použitých metod a ve svém důsledku také ve vyšší míře neurčitosti prognostických závěrů. Na druhé straně jsme však díky vhodnému načasování výzkumu a pochopení státní statistiky měli k dispozici nejnovější statistické údaje o pohybu obyvatelstva a jeho bilančních strukturách, což bezpochyby přispělo k lepšímu pochopení současných dynamických změn a vývojových trendů. Při zpracování předkládané studie se její autoři řídili mezinárodně přijatými zásadami populačního prognózování a dalšími metodickými doporučeními a přihlíželi také k aktuálním poznatkům a k prognostickým představám o demografickém vývoji na úrovni vyšších územních celků: okresu Nymburk, Středočeského kraje, hl. m. Prahy a České republiky. Jedním ze základních východisek zpracování studie bylo také vyhodnocení předpokladů a výsledků regionálních a lokálních populačních prognóz zpracovaných autorským kolektivem v uplynulých patnácti letech. Při tvorbě prognózy prezentované v této studii byla použita klasická kohortně-komponentní metoda, jejíž princip spočívá v pojímání procesu demografické reprodukce jako souhrnného procesu, který je tvořen třemi relativně autonomními dílčími procesy neboli složkami reprodukce: plodností, úmrtností a migrací, a v samostatném prognózování vývoje každé z nich. Výsledky dílčích prognostických představ byly transformovány do hodnot parametrů projekčního modelu, který svou konstrukcí odpovídal zvolené kohortně-komponentní metodě. Souhrnná prognóza pak vznikla opakovaným použitím projekčního modelu: v jednoletém kroku projekce byly
8 na odpovídající pohlavní a věkovou strukturu obyvatelstva aplikovány prognózované intenzity plodnosti, úmrtnosti a vystěhování a očekávané počty přistěhovalých v analogickém členění podle pohlaví a jednotek věku. Za každý kalendářní rok období prognózy (27 23) tak byly postupně získány počty žijících mužů a žen v členění do jednoletých věkových skupin. Těžiště práce na dále prezentované prognóze vývoje obyvatelstva spočívalo v řešení čtyř základních problémových okruhů: ve výběru výchozích věkových struktur, v analýze recentního demografického vývoje, hledání vhodných analogií změn jeho jednotlivých složek a konečně v prognostickém odhadu uvedených složek reprodukce obyvatelstva. Výsledná prognóza pak byla sestavena na základě kompletního souboru vstupních parametrů použitého kohortně-komponentního modelu s použitím programového vybavení vytvořeného autory studie. Na následujících stránkách se neobejdeme bez použití některých odborných termínů. Mezi nimi se nejčastěji opakují názvy základních souhrnných charakteristik popisujících intenzitu dílčích reprodukčních procesů, jako je míra úhrnné plodnosti (zkráceně úhrnná plodnost ), naděje dožití (střední délka života) při narození a migrační saldo. Úhrnná plodnost vyjadřuje počet živě narozených dětí připadající na jednu ženu za celé její reprodukční období (15 49 let) za předpokladu, že by plodnost zůstala po celou tuto dobu na stejné úrovni jako v daném kalendářním roce nebo jinak vymezeném období. Naděje dožití při narození je průměrná doba prožitá jedincem z dané populace za předpokladu, že by byl v průběhu svého života vystaven intenzitám úmrtnosti odpovídajícím intenzitám úmrtnosti podle věku daného roku či období. Migrační saldo představuje prostý rozdíl mezi počtem přistěhovalých a vystěhovalých osob. Je-li přistěhovalých více než vystěhovalých, saldo migrace nabývá kladných hodnot a naopak, je-li přistěhovaných méně, je saldo záporné. Vymezení sledované populace a její recentní vývoj Zadání objednatele vymezilo sledovanou populaci územně a to jako obyvatelstvo žijící ve smyslu aktuální statistické definice na území města Poděbrady. Město Poděbrady se rozkládá na teritoriu o rozloze 33,7 km 2. K počátku roku 27 žilo v jeho hranicích podle údajů ČSÚ celkem 13 255 obyvatel, z toho 6 32 (47,7 %) bylo mužů a 6 935 (52,3 %) žen. V porovnání s výsledky posledního sčítání lidu k 1.3.21 to v úhrnu znamená úbytek přibližně o,1 tis. (,8 %) obyvatel. Počet mužů v daném období pokles o 42 (,7 %) a žen je v současnosti o 67 (1, %) méně. Rozdílné zastoupení mužů a žen v Poděbradech není pouze důsledkem vyšší úmrtnosti u mužů než u žen, ale také faktem, že v jednom z profilující hospodářských odvětví města v lázeňství nacházejí častější uplatnění ženy, pro které je proto město Poděbrady dlouhodobě migračně přitažlivější. Z hlediska velikosti vývojových změn a vzhledem k poměrně dlouhé době uplynulé od sčítání, můžeme počet obyvatel města Poděbrady označit za stabilizovaný. Vstupní demografická informace Výchozí pohlavní a věkovou strukturu obyvatel města Poděbrady jsme bezezbytku převzali z databáze Českého statistického úřadu. Ten pro účely této studie poskytl úplné struktury obyvatelstva podle pohlaví a jednotek věku
9 s tím, že nejnovější z nich (struktura k 1.1.27, reprezentující zároveň strukturu k 31.12.26) byla přijata za výchozí pro souhrnné prognostické výpočty (obr. 1). Konec roku 26 se tak stal výchozím bodem neboli prahem prognózy. Věk 5 1 15 2 1,2 MUŽI 1, 25 3 35 4 45 5 55 6 65 7 75 8 85 9 95,8,6,4 Podíl (v %),2,,2,4,6,8 1, 1,2 ŽENY Další potřebné demografické údaje, konkrétně počet a struktura zemřelých, přistěhovalých a vystěhovalých podle pohlaví a věku stejně jako počet a struktura živě narozených podle věku matky byly převzaty z běžné evidence demografických událostí zpracovávané taktéž Českým statistickým úřadem. Analytické ukazatele za město Poděbrady přitom byly počítány jak za jednotlivé kalendářní roky období 1991 26, tak za širší, čtyřletá časová období uvnitř tohoto šestnáctiletého intervalu. Potřebné analýzy však probíhaly i na úrovni vyšších územních celků (okres Nymburk, Středočeský kraj a Česká republika) a jejich výsledky byly následně, v procesu sestavování prognózy ve větší či menší míře vztaženy i k obyvatelstvu města Poděbrady. ČR Poděbrady Obr. 1: Výchozí věková struktura obyvatelstva města Poděbrady ve srovnání s věkovou strukturou obyvatelstva ČR (k 31.12.26) Obecné podmínky a předpoklady analýzy a prognózy vývoje obyvatelstva Podmínky analýzy aktuálního populačního vývoje jsou v případě jednotlivých územních celků značně diferencovány a to hned z několika důvodů. Již zmíněná změna definice obyvatele Česka například narušila porovnatelnost údajů v časových řadách, přičemž právě analýza časových řad a identifikace vývojových trendů jsou všeobecným základem prognosticky orientované analýzy v demografii. Plně srovnatelné však nejsou ani údaje za období po provedení změny, neboť se opakovaně měnila praxe evidence většiny událostí u cizinců a tyto změny měly podobný efekt jako vlastní změna definice obyvatele. Naštěstí intenzita přirozené měny cizinců s vízem nad 9 dnů nebo s povolením k dlouhodobému pobytu, kteří v dotčeném období tvořili dvě třetiny až tři čtvrtiny všech cizích státních příslušníků žijících v České republice, je ve srovnání s ostatním obyvatelstvem zanedbatelná a ani jejich podíl na populaci a zejména na přirozené měně
1 obyvatelstva nebyl v minulosti statisticky příliš významný. Přesto je jistým problémem narušená kvalita, jmenovitě nižší spolehlivost empirických věkových struktur, která byla založena chybou sčítání (nedopočtem) cizinců při posledním censu (tu signalizuje neuspokojivý výsledek komparace výsledků sčítání se statistikou platných povolení k pobytu z oné doby), pokračující krajně neúplnou registrací vystěhovalých do zahraničí (především u občanů České republiky) a již uvedenými turbulentními změnami praxe evidence demografických událostí u cizinců mezi lety 21 a 24. U menších územních jednotek, mezi něž patří i město Poděbrady, k tomu přistupuje ještě nižší vypovídací schopnost statistik z titulu relativně malého počtu obyvatel ve většině dílčích souborů, které jsou předmětem statistické analýzy. Nezanedbatelně se na podmínkách analýzy reprodukčních procesů ve zvolených územních rámcích odráží také nedostupnost některých dat, ať již z důvodu jejich neexistence, nebo v důsledku ochrany individuálních údajů. Z výše uvedených příčin a především pak z titulu nedostatečné velikosti statistických souborů (počtů obyvatel v jednotlivých pohlavně věkových skupinách, počtů narozených, zemřelých a stěhujících se, navíc dělených podle pohlaví a věku) vykazují časové řady hodnot ukazatelů za město Poděbrady všeobecně nižší stabilitu. Některé významné vývojové trendy tak mohou zůstat skryty za náhodnými projevy vývoje. Na základě dostupných informací a jejich porovnání s údaji za populačně větší celky je však většinou možné si učinit alespoň rámcovou představu o úrovni intenzity a výsledných vývojových trendech jednotlivých procesů. Na sledovaný vývoj lze také nepřímo usuzovat z poznatků o vývoji některých početně větších populačních celků a z poznatků o obecných pravidelnostech diferenciace populačního vývoje. Například při prognózování plodnosti a úmrtnosti obyvatel města Poděbrady jsme na základě podobnosti vyšli z dílčích poznatků a představ o vývoji v okrese Nymburk, ve Středočeském kraji, v hl. m. Praze a samozřejmě také v České republice. Zároveň jsme však přihlédli ke specifickým rysům souboru obyvatel města Poděbrady a k odpovídajícím představám o dalším vývoji těchto jeho specifik. Charakter reprodukce obyvatelstva města Poděbrady je ve značné míře formován jeho polohou a z něho vyplývajícím typem osídlení i strukturou obyvatelstva. Za podstatnou pro současný a především pro budoucí populační vývoj Poděbrad považujeme je jeho polohu vůči hl. m. Praze. Poděbrady se totiž nalézají v širším zázemí Prahy a svojí polohou patří do metropolitní oblasti Čech. Intenzivní migrace směřující z Prahy do jejího zázemí však prozatím směřuje do města Poděbrady pouze z velmi malé části a příliš proto neovlivňuje základní funkčních charakteristiku města. Předpokládaný nárůst intenzity kontaktů s hlavním městem vyplývající ze zlepšené dopravní dostupnosti metropole a tím i jeho rostoucí dostupnost z hlediska využívání nejrůznějších služeb nalezl odraz zejména v našich úvahách o dále se zlepšujících úmrtnostních poměrech obyvatelstva. Poznaná nebo často jen na základě analogie ve vývoji tušená či očekávaná selektivnost migrace z hlediska rodinného stavu či spíše následného formování a reprodukce rodin se uplatnila při našich odhadech budoucí úrovně plodnosti i stability obyvatelstva v území.
11 Aktuální vývoj a prognóza plodnosti Východiskem pro prognózu plodnosti poděbradských žen nám posloužily představy o budoucím vývoji tohoto procesu v České republice, v hlavním městě Praze a ve Středočeském kraji. Nezanedbatelnou roli při formulaci našich odhadů však sehrála také specifika nymburského okresu a především samotných Poděbrad. Nejednalo se přitom pouze o zvláštnosti dosavadního vývoje úrovně a rozložení celkové plodnosti podle věku, ale uvažovány byly například také některé aktuální i očekávané zvláštnosti bydlení související s funkční charakteristikou města. Poslední dekáda 2. století byla v českých zemích obdobím bezprecedentních změn úrovně i struktury plodnosti. Ještě počátkem 9. let se hodnota úhrnné plodnosti českých žen pohybovala na úrovni přibližně 1,9 živě narozeného dítěte na jednu žen. Stačilo však necelých pět let, aby se hodnota tohoto ukazatele propadla pod hladinu představovanou hodnotou 1,2 dítěte, pod níž pak setrvala celých osm let v období let 1996 až 23. Intenzita plodnosti se přitom snížila téměř ve všech rozhodujících věkových skupinách, nejvýrazněji však u žen ve věku do 25 let. Naopak ve vyšším věku byl po dočasném poklesu zaznamenán vzestup plodnosti s tendencí k dalšímu růstu pozorovaných hodnot, projevující se zejména v posledních přibližně čtyřech letech. V důsledku popsaných strukturálních změn došlo k zásadnímu posunu věku nejvyšší intenzity plodnosti žen (modální věk) v České republice jako celku z 21,5 roku v roce 1991 na 29, roku v roce 26 (obr. 2a a 2b).,22 1,,2 1991 1993,9 15 19 2 24 25 29 3 34 35+ Plodnost (na 1 ženu),18,16,14,12,1,8 1996 1999 22 24 26 Plodnost (na 1 ženu),8,7,6,5,4,6,4,2 LŮ,3,2,1, 15161718192 212223242526272829331 32333435363738394414243 444546474849 Věk Obr. 2a: Rozložení intenzity plodnosti podle věku, ČR, 1991 26, 1991 1993 1996 1999 22 24 26 Obr. 2b: Podíl věkových skupin na úhrnné plodnosti, ČR, 1991 26 Plodnost žen žijících ve Středočeském kraji prošla téměř identickým vývojem (obr. 3a a 3b), což nejlépe vyplývá z porovnání obrázků 2b a 3b. Prakticky jedinou odlišností v porovnání s Českou republikou jako celkem tak zůstává poněkud vyšší úroveň úhrnné plodnosti pozorovaná v posledních přibližně pěti letech. Ta je důsledkem intenzivního procesu suburbanizace v metropolitní oblasti, která pokrývá podstatnou část kraje. Proces suburbanizace začal získávat na intenzitě zejména v závěru 9. let. Jeho hlavním výrazem totiž bylo a do značné míry stále je stěhování především mladších rodin s dětmi i bez dětí, avšak takových, které narození dětí plánovaly či plánují, do bezprostředního a aktuálně i vzdálenějšího zázemí hlavního města.
12,22,2 1991 1993 1,,9 15 19 2 24 25 29 3 34 35+ Plodnost (na 1 ženu),18,16,14,12,1,8 1996 1999 22 24 26 Plodnost (na 1 ženu),8,7,6,5,4,6,3,4,2,2,1, 15161718192 212223242526272829331 32333435363738394414243 444546474849 Věk Obr. 3a: Rozložení intenzity plodnosti podle věku, Středočeský kraj, 1991 26, 1991 1993 1996 1999 22 24 26 Obr. 3b: Podíl věkových skupin na úhrnné plodnosti, Středočeský kraj, 1991 26,22,7,2,18,16 1991 1993 1996 1999 22,6,5 15 19 2 24 25 29 3 34 35+ Plodnost (na 1 ženu),14,12,1,8 24 26 Plodnost (na 1 ženu),4,3,6,2,4,2,1, 15161718192 212223242526272829331 32333435363738394414243 444546474849 Věk Obr. 4a: Rozložení intenzity plodnosti podle věku, město Poděbrady, 1991 26, 1996 1999 21 23 25 26 Obr. 4b: Podíl věkových skupin na úhrnné plodnosti, město Poděbrady, 1991 26 V případě plodnosti žen v samotném městě Poděbrady, je její hodnocení znesnadněno již uvedenými malými počty jednotek v dílčích statistických souborech a z nich vyplývající značnou rozkolísaností struktur i vývojových křivek. Přesto můžeme pozorovat jak některé podobnosti tak i mnohé výrazné odlišnosti od doposud popsaných strukturálních a vývojových změn. Především vývoj úhrnné plodnosti představoval v uplynulých deseti letech daleko výraznější výkyv na obě strany, směrem k vyšším a obzvláště k nižším hodnotám (obr. 4a a 4b). S jistou mírou opatrnosti můžeme konstatovat, že vývoj plodnosti v Poděbradech byl nejen podstatně výraznější, ale i dynamičtější než v Česku, a to dokonce i v porovnání s hlavním městem. V průměru posledních patnácti let, které u Poděbrad do značné míry vyrovnávají handicap málo početných souborů narozených, vykazují poděbradské ženy v úhrnu nižší plodnost, než ženy pražské, když její celková hodnota za období 22 24 výrazněji nepřesáhla jedno živě narozené dítěte na jednu ženu za celé její reprodukční období a byla asi o 1 až 15 procent pod úrovní úhrnné plodnosti České republiky jako celku. Rozhodující podíl na tomto vývoji měl především radikální pokles plodnosti žen ve věku do 24 let. Jen mezi lety 1991 a 1994 se příspěvek takto vymezených
13 matek na intenzitě celkové plodnosti snížil téměř na polovinu a dále v průměru hodnot jednotlivých let klesal. Dlouhodobě intenzita plodnosti poděbradských žen mezi 15. a 25. rokem vykazuje hodnoty významně nižší než v Česku či Praze. V posledních pěti letech jen každá šestá až sedmá rodička z Poděbrady byla mladší než 25 let, přičemž v roce 1991 to ještě byla každá druhá. V Česku v období let 22 26 patřila do této věkové kategorie každá třetí až čtvrtá a v Praze přibližně každá pátá až šestá rodička. Významně starší plodnost poděbradských žen dokládá také skutečnost, že od roku 22 činí v Poděbradech průměrný věk matky při narození dítěte přibližně 3 let a je o 1,5 roku vyšší než Česku či Středočeském kraji a o asi o rok vyšší než v hl.m. Praze. Podstatným z hlediska dalšího vývoje plodnosti je však i vývoj její intenzity v dalších, vyšších věkových skupinách. Celková intenzita plodnosti žen ve věku nad 25 let v současnosti prokazatelně roste Největší přírůstek intenzity plodnosti však vykázala věková skupina 3 34 let, na níž v současnosti připadá obdobně jako u pražských žen, ale na rozdíl od obyvatelek Středních Čech a Česka, vůbec největší díl celkové plodnosti. V Poděbradech se ženám mezi 3. a 35. rokem života rodí více než polovina všech dětí, když v celé republice je to méně než třetina. Jestliže popsaný pokles a strukturální transformace plodnosti v devadesátých letech a v první polovině současné dekády nemá co do tempa a rozsahu v moderní historii naší populace obdoby, pak o populaci města Poděbrady to platí dvojnásob. Tento vývoj nepochybně úzce souvisí s probíhající ekonomickou a sociální transformací české společnosti. Faktorem, který bezprostředně podmínil snížení hodnot ročních ukazatelů intenzity plodnosti, byla snaha mladých svobodných lidí oddalovat vstup do manželství (eventuálně nesezdaného soužití či jiné formy partnerského svazku) a odkládat tak založení rodiny. Zároveň se změnilo demografické chování osob vdaných a ženatých. Například u žen s jedním dítětem se projevila zřetelná tendence dále nezvětšovat již dosaženou velikost rodiny. Všechny tyto změny přitom logicky nalezly zřetelnější odezvu v městském a především velkoměstském než ve venkovském prostředí. V širším smyslu byla vůle k rodičovství v předcházejících patnácti letech oslabena společným působením několika základních faktorů: V 9. letech se dramaticky rozšířila škála reálně dostupných životních stylů, jež mohou konkurovat rodinnému a rodičovskému životu (studium, cestování, budování kariéry, podnikání, konzumní způsob života); zároveň vzrostla touha mladých lidí po sebeuplatnění a naplnění individuálních aspirací; Přibylo potenciálních životních rizik, která mohou vážně zkomplikovat životní situaci jednotlivce (např. nezaměstnanost, neúspěch ve studiu, práci či podnikání, ale i partnerské zklamání); Většina mladých lidí je konfrontována s naléhavými sociálními a ekonomickými problémy (nevyhovující bydlení, nízký příjem, nejasná pracovní perspektiva), které často umocňují obavu z poklesu životní úrovně po narození dítěte; Oslabil se reálný význam materiální a jiné pomoci poskytované státem rodinám s malými dětmi (zásadně poklesla skutečná hodnota přídavků na děti a obdobných subvencí, zúžil se okruh oprávněných příjemců státní sociální pomoci, ubývá zařízení pro děti předškolního věku); V důsledku inflace se snížila reálná schopnost starší generace ekonomicky podporovat mladé rodiny svých dětí; Změnily se historicky zakořeněné vztahy mezi pohlavími, vzrostly výdělečné možnosti žen a poklesla ochota lidí podřizovat své životní cíle zájmům rodiny eventuálně druhého manžela; Relativně vysoký podíl partnerských párů používá kvalitní a efektivní antikoncepci, ubylo nechtěných otěhotnění a zlepšily se podmínky pro uvědomělé plánování rodičovství;
14 Nestabilní sociální a politická situace v zemi u mnohých občanů vyvolala přesvědčení, že nejlepší životní strategií v daných podmínkách je racionálně ekonomicky kalkulovat a minimalizovat životní závazky. Aktuální vývoj v posledních čtyřech až pěti letech potvrzuje názor, který převládal mezi demografy v 9. letech, že totiž dlouhodobé bezprecedentně nízké intenzity plodnosti jsou především důsledkem tendence odkládat narození dětí na pozdější dobu, kdy mnozí očekávají zvýšení své životní úrovně, a že jen v menšině případů jde o projev principiální neochoty založit rodinu a mít děti. Přestože každé odkládání v sobě nese jisté riziko nenaplnění, je dnes již téměř jisté, že v minulosti odložená plodnost bude z větší části kompenzována vyšší reprodukční aktivitou v budoucnosti. Základním předpokladem současných prognóz plodnosti na všech úrovních územního členění tak je předpoklad, že podstatná část odložené plodnosti bude realizována, což s sebou přinese další výraznější změny struktury plodnosti podle věku. Jelikož značná část odkladů byla dovedena téměř do krajnosti z hlediska biologických dispozic k reprodukci, dochází a bude docházet k realizaci její hlavní části v časovém intervalu daleko užším, že jaký na ni byl původně vymezen. To může vyvolat nejen dynamické, ale zároveň z části jen dočasné strukturální změny. Vzestup hodnot úhrnné míry plodnosti může být ze stejného důvodu také poměrně rychlý, přičemž po relativně krátkém období vzestupu patrně bude následovat období stagnace nebo dokonce výraznější pokles celkové úrovně plodnosti. Jak velký tento vzestup ve své konečné podobě bude a jaké bude mít časové parametry však není zcela jasné. Bude totiž záležet zejména na rozsahu a rychlost konsolidace režimu plodnosti, tedy jaká bude budoucí normální úroveň a struktura plodnosti a v jakém horizontu jí bude dosaženo. Tato nejistota se ostatně podstatnou měrou promítá do rozdílů mezi jednotlivými scénáři budoucího vývoje. V hledání odpovědí na všechny zde nastíněné otázky nám pomohly zejména představy o budoucím vývoji generační plodnosti v České republice jako celku a poznatky o průběhu analogických změn v některých vyspělých zemích. V případě plodnosti žen žijících ve městě Poděbrady budou obecné vývojové tendence patrně i nadále významně modifikovány specifickými podmínkami vývoje lokálního systému osídlení a společnosti. Očekáváme pokračující transformaci sociálně ekonomické struktury obyvatelstva primárně v důsledku další celkové transformace společnosti. Vzhledem k tomu, že město Poděbrady v nejbližších letech patrně zůstane stranou boomu klasické bytové výstavby, kterému je v současné době vystavena Praha, její bezprostřední zázemí a regionální centra, nepředpokládáme, že by jeho obyvatelé měli mít pro svou reprodukci výrazně lepší podmínky než v současnosti. Město Poděbrady v tomto ohledu patří mezi území, kde se staví a patrně v nejbližší době bude stavět spíše méně intenzivně, alespoň pokud jde o již vzpomenutou klasickou bytovou výstavbu a nikoli o výstavbu tzv. lázeňských bytů pro potřeby druhého bydlení nebo na pronájem sezónním hostům. Předpokládáme proto, že v této lokalitě bude v budoucnosti dlouhodobě vykazována nižší intenzita celkové plodnosti než ve Středních Čechách nebo Česku jako celku, přičemž není vyloučeno, že by mohla být i nižší než v samotné Praze. Statistika totiž eviduje mezi přistěhovalými poměrně vysoký počet cizinců, kteří k reprodukci přispívají jen velmi omezeně. I v tom je však určité specifikum města Poděbrady podstatná část těchto cizinců je totiž patrně tvořena zahraničními studenty českého jazyka. V kontextu uvedených poznatků a předpokladů očekáváme v případě města Poděbrady spíše krátkodobý dynamický růst celkové plodnosti, která po určité stagnaci nebo dokonce mírném poklesu může začít opět, avšak daleko pozvolněji růst. Předpokládáme, že rozhodující část nárůstu plodnosti bude realizována ve vyšších věkových
15 skupinách, v první fázi ještě u žen nad 35 let, neboť se přes tuto věkovou hranici postupně nasouvají generace, jejichž příslušníci v uplynulých patnácti letech ve značné míře odkládali rodičovství, a ve druhé, v současnosti již probíhající i mezi 3. a 35. rokem života, neboť důvody, které v minulosti vedly ke krajně dlouhodobým odkladům již z větší části pominuly. V zásadě se však domníváme, že rozsáhlá strukturální transformace plodnosti pole věku by měla být ukončena nejpozději ve druhé polovině příští dekády, kdy kontingent žen, z nichž reálně pocházejí současné matky (do 4 let věku), opustí poslední příslušnice tzv. přechodných generací, tj. žen, které odkládaly mateřství pod vlivem transformačních změn ve společnosti po roce 1989. Prognózovaný vývoj plodnosti podle věku v Poděbradech zachycují v ucelené podobě grafy na obr. 5a b.,16 27,8 15 19 2 24 25 29 3 34 35+,14 21,7,12 215 22,6 Plodnost (na 1 ženu),1,8,6 23 Plodnost (na 1 ženu),5,4,3,4,2,2,1, 15161718 1922122232425 26272829331 32333435363738 3944142434445 46474849 Věk, 27 21 215 22 23 Obr. 5a: Očekávaný vývoj plodnosti, město Poděbrady, 27 23 (střední varianta prognózy plodnosti) Obr. 5b: Očekávaný vývoj plodnosti, město Poděbrady, 27 23 (střední varianta prognózy plodnosti) Aktuální vývoj a prognóza úmrtnosti Analytické i prognostické úvahy v případě úmrtnosti byly obdobně jako u plodnosti pojaty v širším kontextu vývoje sledovaného procesu na vyšších úrovních územního členění, jmenovitě v České republice, ve Středočeském kraji a částečně i v nymburském okrese. Vzhledem k podstatně větší setrvačnosti procesu úmrtnosti a tím i univerzálnosti základních vývojových trendů byla přitom podobnost prognózovaného vývoje na uvedených regionálních úrovních větší než u plodnosti. V České republice a ve většině jejích územních celků dlouhodobě, téměř tři desetiletí stagnující úroveň úmrtnosti mužů a velmi pomalu se snižující intenzita tohoto procesu u žen začaly v průběhu druhé poloviny 8. let vykazovat první známky progresivního vývoje. Na rozdíl od většiny ostatních postkomunistických zemí nebyl tento rodící se pozitivní trend počátkem 9. let přerušen vzestupem úmrtnosti, ale naopak ještě zesílil a dodnes neztratil prakticky nic ze své intenzity. Naděje dožití dosahující v Česku v roce 1991 u mužů 68,2 roku a u žen 75,8 roku vzrostla plynulým vývojem na 73,4, resp.79,7 roku v roce 26. Z mezinárodních srovnání vyplývá, že Česká republika s průměrným ročním přírůstkem naděje dožití v rozmezí,25,3 roku u obou pohlaví se v posledních patnácti letech v Evropě řadí k zemím s nejvýznamnějším poklesem celkové intenzity úmrtnosti, respektive růstem naděje dožití při narození.
16 Při analýze úmrtnosti obyvatel města Poděbrady jsme zaznamenali srovnatelné projevy vývoje tohoto procesu. Úroveň úmrtnosti mužů i žen v Poděbradech byla ve sledovaném období, tj. po roce 199 vždy významně nižší než v České republice, Středočeském kraji a zejména v okrese Nymburk jako celku. Její odhadovaná úroveň byla po většinu let podstatně blíže úrovni úmrtnosti dosahované v hl.m. Praze (obr. 6a a 6b), a to natolik, že ve většině případů můžeme pozorované rozdíly považovat za zanedbatelné nebo jen velmi malé. O příčinách tohoto stavu je však možné jen spekulovat. Patrně zde existuje významná spojitost s větší dostupností a v průměru vyšší úrovní zdravotní péče, která souvisí s tradicí lázeňství ve městě Poděbrady. Náš původní vysvětlující předpoklad založený na diferenční úmrtnosti s ohledem na předpokládanou vyšší úroveň vzdělanosti obyvatel v lázeňském městě se nepotvrdil, protože vzdělanostní struktura obyvatelstva Poděbrady se výrazněji neliší od vzdělanostní struktury České republiky jako celku a zdaleka nedosahuje hodnot větších měst. 82 82 81 8 Muži Ženy 81 8 Muži Ženy 79 79 Naděje dožití při narození (v letech) 78 77 76 75 74 73 72 71 7 Naděje dožití při narození (v letech) 78 77 76 75 74 73 72 71 7 69 69 68 68 67 67 66 1991 1994 1995 1998 1999 22 23 26 66 1991 1994 1995 1998 1999 22 23 26 Obr. 6a: Naděje dožití při narození mezi roky 1991 a 26, ČR Obr. 6b: Naděje dožití při narození mezi roky 1996 a 26, město Poděbrady 2, 2, 1,8 Muži 1,8 Muži 1,6 Ženy 1,6 Ženy 1,4 1,4 1,2 1,2 Příspěvek (v letech) 1,,8,6,4 Příspěvek (v letech) 1,,8,6,4,2,2,, -,2 -,2 -,4 -,4 -,6 1 9 1 19 2 29 3 39 4 49 5 59 6 69 7 79 8+ -,6 1 9 1 19 2 29 3 39 4 49 5 59 6 69 7 79 8+ Věková skupina Věková skupina Obr. 7a: Přírůstek naděje dožití mezi obdobími 1991 1994 a 22 26, ČR Obr. 7b: Přírůstek naděje dožití mezi obdobími 1991 1994 a 22 26, město Poděbrady
17 Zlepšení úmrtnostních poměrů v posledních dvaceti letech je všeobecně patrné především u těch populačních skupin, které v minulosti vykazovaly horší parametry úmrtnosti. Z hlediska věku bylo největšího pokroku dosaženo v případě kojenecké úmrtnosti (a to ještě před rokem 1996) a úmrtnosti starších osob. U mužů se na celkovém zlepšení úmrtnostních poměrů v Českých zemích významně podílela také úmrtnost ve středním věku, v kategorii 4 59 let (obr. 7a a 7b). Tyto skutečnosti jsou lépe zachyceny v případě hl.m. Prahy, jejíž populace je mnohonásobně větší než populace města Poděbrady. U Poděbrad jdou zobrazené odchylky od uvedených pravidelností v rozhodující míře na vrub náhodných fluktuací v důsledku malého počtu případů úmrtí prakticky ve všech věkových skupinách a to i přesto, že jsme pro potřeby analýzy úmrtnosti zvolili agregaci dat za více kalendářních let. Pozitivní vývoj úrovně úmrtnosti od počátku 9. let do současnosti byl výsledkem společného působení mnoha faktorů. Odborníci k těm nejdůležitějším řadí: Posílení vědomí prospěšnosti individuální péče o zdraví, zčásti motivované obavou z případného snížení pracovního příjmu či ztráty zaměstnání; Změnu struktury ekonomické aktivity obyvatelstva (pokles podílu zaměstnaných v průmyslu, vzestup podílu zaměstnaných ve službách a ve veřejné správě) a s ní související zlepšení kvality pracovního prostředí; Vznik privátní zdravotní péče, možnost svobodné volby lékaře, běžnou dostupnost kvalitních farmaceutických preparátů a moderní zdravotnické techniky (diagnostické i terapeutické), výrazně zlepšení mobility a technického vybavení zdravotnické záchranné a lékařské služby; Rozšíření nabídky kvalitních potravin a dalších produktů podporujících zdravý životní způsob, snížení poptávky po některých druzích potravin a následný pokles spotřeby zdravotně problematických poživatin (např. některých druhů masa, tuků apod.); Celkové zlepšení kvality životního prostředí. Pozitivní změny v těchto i dalších oblastech podle všeho převážily působení některých negativních faktorů, především stresových, kterých bezesporu v 9. letech přibylo a které jsou obvykle dávány do přímé souvislosti se změnami sociálně ekonomického prostředí a s významným narušením systému sociálních jistot zejména na počátku transformačního období. V dalším vývoji úmrtnosti mužů a žen, obyvatel města Poděbrady můžeme reálně očekávat pokračující pokles intenzity tohoto procesu a tedy prodlužování naděje dožití (obr. 8a a 8b), analogický s podloženými očekáváními vývoje úmrtnosti obyvatel hl. m. Prahy. Rezervy dalšího vývoje přitom zůstávají především ve vyšším a u mužů i ve středním věku. Vzhledem k poměrně vysokému výskytu nádorových onemocnění u žen ve věku 4 až 59 let žijících v metropolitní oblasti se snížení celkové úmrtnosti očekává také v této skupině, a to v souvislosti s rozvíjející se včasnou diagnostikou. Na základě detailní analýzy vývoje úmrtnosti v hl.m. Praze a v České republice, stejně jako na základě mezinárodních srovnání, předpokládáme trvalý růst naděje dožití při narození, přičemž pokles aktuálních meziročních přírůstku bude v dlouhodobém průměru pravděpodobně jen pozvolný. V horizontu příštích přibližně pětadvaceti let lze navíc reálně očekávat velmi významný pokrok v medicíně, který může v krátkém časovém
18 úseku zásadně změnit jak úroveň, tak existující strukturu úmrtnosti podle příčin. Prognózovat časové a jakékoliv další parametry takového vývoje je však nesmírně obtížné. 6, -19 6, -19 5, 2-39 4-59 5, 2-39 4-59 6-79 6-79 4, 8+ 4, 8+ Příspěvky (v letech) 3, 2, Celkem Příspěvky (v letech) 3, 2, Celkem 1, 1,,, -1, -1, 26 27 28 29 21 211 212 213 214 215 216 217 218 219 22 221 222 223 224 225 26 27 28 29 21 211 212 213 214 215 216 217 218 219 22 221 222 223 224 225 226 227 228 229 23 226 227 228 229 23 Obr. 8a: Očekávaný vývoj úmrtnosti, město Poděbrady, 26 23, muži (střední varianta prognózy úmrtnosti) Obr. 8b: Očekávaný vývoj úmrtnosti, město Poděbrady, 26 23, ženy (střední varianta prognózy úmrtnosti) Na druhé straně pomyslné škály faktorů ovlivňujících úmrtnost zůstává obdobně nezodpovězena otázka dalšího vývoje pandemie HIV/AIDS, případně jiných, málo rozšířených nemocí nebo vznik a šíření zatím neznámých chorob a jejich vlivu na úmrtnost. Formulování jakýchkoliv představ tohoto druhu je krajně obtížné a jejich transformace do prognózy parametrů projekčního modelu prakticky nemožná. Proto se podobné faktory stávají součástí prognózy spíše v intuitivní rovině obecných úvah, přičemž představa o určitém zlomovém efektu s obtížně určitelným rozsahem a časovou specifikací je rozložena do vývoje úmrtnosti v průběhu celého období prognózy. Aktuální vývoj a perspektivy migrace Vývoj obyvatelstva na úrovni obcí a měst je ve značné míře formován migrační bilancí celkovými počty a strukturou přistěhovalých a vystěhovalých. Migrace je vedle přirozené měny další složkou, která je nedílnou součástí populačního vývoje. Ve srovnání s přirozenou reprodukcí je charakter migrační bilance variabilnější jak v čase, tak i v prostoru. Zatímco plodnost i úmrtnost jsou více vázány na celospolečenské populační klima, jsou migrační procesy, resp. jejich intenzita, výrazněji závislé na působení lokálních a regionálních faktorů. I když regionální migrační přírůstky, respektive úbytky nedosahují a podle našich předpokladů asi ani v budoucnosti nebudou až na výjimky dosahovat vysokých hodnot, je potřeba vidět, že stěhování ovlivňuje nejen absolutní počet obyvatel, ale uplatňuje se také při formování demografických, ekonomických, sociálních i sociokulturních struktur obyvatel dotčeného území. Migrace obyvatelstva tak patří bezpochyby k důležitým regionálním procesům a je nedílnou součástí mechanizmů utvářejících geografickou organizaci společnosti. Patří k procesům velmi složitě podmíněným, který odráží společné působení a vzájemné interakce mnoha faktorů. Prognóza migračního vývoje obyvatelstva představuje téměř vždy značně problematickou záležitost. Migrační proudy a jejich struktura jsou totiž nejenom výsledkem interakce celého komplexu různorodých podmínek, ale
19 také aktivně se chovajících subjektů. Obtížnost odhadu vývoje vnějšího prostředí i reakce potenciálních migrantů je v České republice ještě umocněna nestandardním obdobím celkové transformace společnosti. Naše úvahy o budoucím migračním vývoji mohou vycházet z následujících souborů poznatků: Z obecných zákonitostí prostorové mobility obyvatelstva vázaných na hlavní trendy globálního společenského vývoje především ve vztahu k vývoji sídelních systémů a migrační mobility ve vyspělých západoevropských zemích; Z výsledků analýzy vývoje sídelního systému a migrační mobility v České republice se zvláštním zřetelem k situaci transformačního období posledních více než patnácti let; Z poznatků o vývoji migrační bilance sledovaných obcí a jejich postavení v migračním systému České republiky. Naše hodnocení migračního vývoje, které v případě města Poděbrady tvoří prakticky nejdůležitější východisko prognózy, je založeno primárně na analýze dat o vnitrostátním a mezistátním migračním pohybu obyvatelstva. Jedná se o data získaná orgány státní statistiky v rámci průběžné evidence migrace. Migrace je v rámci tohoto zjišťování definována jako pohyb osob, při kterém dochází ke změně trvalého bydliště mezi jednotlivými obcemi nebo přes hranice České republiky a od roku 21 pak také ke změně místa pobytu cizích státních příslušníků, držitelů víza nad 9 dnů nebo povolení k dlouhodobému pobytu. Takto definovanou migraci je však třeba posuzovat v souvislosti s ostatními formami prostorové mobility, jako je přechodná či dočasná změna bydliště, nebo dojížďka za prací, za službami či za rekreací. Mezi jednotlivými formami územní mobility existují určité souvislosti dochází k jejich vzájemné návaznosti, zastupování nebo doplňování. Z vývojového hlediska je třeba vidět, že probíhají také změny v zastoupení jednotlivých forem územní mobility postupně roste význam především návratných územních pohybů. Důležitá je i problematika spojená s rozdíly mezi formálním a faktickým obyvatelstvem, včetně poměrně významné role nelegální zahraniční migrace. Uvedené poznámky jsou důležité nejen pro sestavení příslušných prognostických odhadů ale též pro následnou interpretaci výsledků prognózy. Hlavní vývojové trendy migrace jsou úzce vázány na vývoj sídelních systémů, především na jednotlivé fáze procesu urbanizace. V počáteční fázi urbanizace byla migrační mobilita obyvatelstva vyjádřena jednosměrně orientovaným stěhováním z venkova do měst, k čemuž dal podnět zejména rozvoj průmyslové funkce městských celků. Při přechodu do intenzivní fáze urbanizace se rozvíjí řada nových sídelních forem. Jedná v prvé řadě o proces suburbanizace, při kterém dochází k územnímu rozšiřování urbanizovaného prostoru, k vytváření rozsáhlých aglomerací a konurbací. Migrační proudy směřují z center měst do jejich širšího zázemí. Dochází tak k vzestupu důležitosti dekoncentračních proudů a také ke zvyšování významu těch forem územní mobility obyvatelstva, které nejsou spjaty se změnou trvalého bydliště, ale které ve stále větší míře ovlivňují regionální rozdíly v rozmístění přítomného (faktického) obyvatelstva. Jedná se hlavně o dojížďku za prací, za službami a různé typy mezistátní mobility. Vývoj migrace na území České republiky má řadu shodných rysů s výše naznačenými obecnými trendy, avšak v řadě případů je poznamenán specifickou politickou a ekonomickou situací po druhé světové válce. Sociálně nivelizační plánovací koncepce spolu s účinným mechanismem centrálně řízeného rozmisťování bytové výstavby vedly k potlačení regionální selektivní funkce migrace, což se projevilo jednak v relativně plynulém snižování celkové migrační mobility obyvatelstva (pokles ze 3 % stěhujících se obyvatel za rok na počátku šedesátých let
2 na 2 % ročně v konci let osmdesátých), tak i v postupném uzavírání migračních procesů do rámce relativně malých územních celků převážně okresů. Významnou roli v tomto směru sehrála tzv. středisková soustava osídlení, jejíž koncept se stal od sedmdesátých let důležitým nástrojem plánovitého rozvoje vybraných malých a středních měst bez adekvátního koncepčního řešení pro velká města. Bezprostředním důsledkem vzniklé situace bylo omezení růstu největších měst a zastavení suburbanizačních procesů, které se začaly rozvíjet již v meziválečném období. Změny ve společnosti po roce 1989 vytvořily podmínky k postupnému uplatnění přirozené diferenciace v ekonomické výkonnosti podniků, měst i celých regionů. Tyto prohlubující se rozdíly vyvolávaly tlak na možné zvyšování migrační mobility vedoucí k přerozdělování obyvatelstva. K vlastnímu oživení však dochází teprve v posledních několika málo letech, kdy se postupně daří odstraňovat rozhodující bariéru prostorové mobility obyvatelstva u nás a to především absenci masového trhu s byty. Vývoj migrační situace v první polovině devadesátých letech tak s sebou vedle předpokládaných změn přinesl i některé méně očekávané skutečnosti, které byly přímým důsledkem neexistence skutečného trhu s bydlením. Zcela dominantní byly zejména dva trendy: pokračoval a dále se prohluboval pokles celkové migrační mobility a zároveň došlo k zásadnímu zvratu v migrační bilanci velikostních skupin obcí. Počet migrantů na meziobecní úrovni poklesl v první polovině devadesátých let přibližně o 3 %, nejvyšších migračních zisků začala dosahovat velikostní skupina obcí do dvou tisíc obyvatel, do té doby migračně dlouhodobě ztrátová. Naopak naprostá většina měst s více než 2 tisíci obyvateli se stala migračně ztrátovými. V devadesátých letech byly v České republice znovu po desítkách let nastartovány suburbanizační procesy. Po nevýrazných začátcích tohoto obnoveného směru vývoje lze v současnosti hovořit o plnohodnotných projevech suburbanizačních tendencí zejména u Prahy a většiny regionálních center, a to ať z pohledu kvantitativního, tak i kvalitativního. Suburbanizační migrační proudy představují v prvních letech nového tisíciletí nejvýznamnější součást regionálních i sídelních migračních vztahů a v současnosti jednoznačně dominují celému migračnímu systému České republiky. Řada uváděných zjištění umožňuje dojít k závěru, že transformační období po roce 1989 lze z hlediska migračního vývoje rozdělit do dvou etap. V první, díky skokové změně v řadě vnějších podmínek, dochází k destrukci původního migračního modelu. Je to období nejednoznačných, často protichůdných vývojových tendencí. Ve druhé etapě, zhruba po roce 1995, se začínají postupně zřetelněji formovat některé nové pravidelnosti. Je velmi pravděpodobné, že směrem do budoucnosti dojde ještě k dalšímu zvýraznění ekonomických podmíněností, což může vést k prohloubení polarizace migračních vztahů mezi regiony. Přes očekávané zeslabení stávajících deformací budou však migrační procesy v blízké perspektivě ztrácet své významné postavení a budou tedy do značné míry nahrazovány jinými formami prostorové mobility obyvatel. Dlouhodobý populační vývoj města Poděbrady není poznamenán žádnými dramatickými změnami a odpovídá vývoji v řadě dalších vnitrozemských regionů, které nebyly profilovány žádným progresivním průmyslovým odvětvím (tab. 1). Největší populační růst město zaznamenalo mezi lety 193 až 195, od té doby se počet obyvatel mění minimálně. S tímto vývojem souvisejí i migrační salda, která se od 6-tých let minulého století pohybují v rozmezí 5 až 1 osob ročního zisku. Tento charakter migrační bilance zároveň kompenzoval dlouhodobý úbytek obyvatel přirozenou měnou.
21 Tab. 1: Vývoj počtu obyvatel města Poděbrady podle výsledků sčítání lidu mezi roky 1869 a 21 (územní vymezení města k 1.1.25) Rok 1869 188 189 19 191 1921 193 195 1961 197 198 1991 21 Počet obyvatel 4 976 5 736 6 96 6 738 7 165 7 589 8 967 12 414 13 162 13 353 13 782 13 213 13 364 Ani v průběhu transformačního období po roce 1989 nedochází v migrační bilanci Poděbrad k zásadním změnám. Pozvolný pokles migračního obratu v devadesátých letech odpovídá celostátnímu trendu snižování migrační mobility. Interpretace migračních údajů po roce 21 (tab. 2) je ztížena již vzpomenutými metodickými změnami. Zahrnutí cizích státních příslušníků s vízem nad 9 dnů do české migrační statistiky významně ovlivňuje i migrační bilanci města Poděbrady. Do střediska jazykové přípravy Univerzity Karlovy v Poděbradech s kapacitou přibližně 2 lůžek přicházejí zahraniční studenti, kteří pak po několikaměsíčním až ročním pobytu odcházejí většinou na vysokou školu v Praze a z hlediska statistiky tedy migrují do metropole. Díky tomu dosahuje počet přistěhovalých z ciziny přibližně hodnot přistěhovalých z Česka a zároveň je nepříznivě ovlivňována migrační bilance s Prahou. Tab. 2: Migrační bilance města Poděbrady v letech 2 26 Rok Přistěhovalí celkem z toho: z okresu Nymburk z Prahy z ČR celkem z ciziny 2 232 71 37 216 16 21 237 69 56 217 2 22 32 88 43 228 92 23 512 83 28 235 277 24 528 74 45 236 292 25 565 77 59 286 279 26 647 56 346 31 Rok Vystěhovalí celkem z toho: do okresu Nymburk do Prahy do ČR celkem do ciziny 2 199 8 32 192 7 21 339 113 11 39 3 22 39 115 127 348 42 23 49 9 16 338 71 24 422 123 86 34 118 25 47 114 141 385 85 26 625 229 483 142 Rok Saldo celkem z toho: s okresem Nymburk s Prahou s ČR celkem s cizinou 2 33 9 5 24 9 21 12 44 54 92 1 22 7 27 84 12 5 23 13 7 132 13 26 24 16 49 41 68 174 25 95 37 82 99 194 26 22 173 137 159