Vysoká škola polytechnická Jihlava

Vysoká škola polytechnická Jihlava Obor Finance a řízení Zhodnocení hospodaření obce Dyjice bakalářská práce Autor: Ludmila Kumbárová vedoucí práce: Doc. Ing. Eva Lajtkepová, Ph.D Jihlava 2012

Poděkování Tímto bych ráda poděkovala vedoucí bakalářské práce Doc. Ing. Evě Lajtkepové, Ph.D za důležité rady a pomoc. Dále bych chtěla poděkovat starostovi obce Dyjice Mgr. Milanu Opravilovi a účetní obce za poskytnutí cenných informací a podkladů pro psaní bakalářské práce.

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též AZ ). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 4.5.2012... Podpis

Anotace Bakalářská práce se zabývá hospodařením obce. Jejím cílem je zhodnocení hospodaření obce Dyjice za období 2007 2011 a podání návrhů na zlepšení. Práce je rozdělena na 2 části. V první části jsou popsány teoreticky pojmy - obec, rozpočet obce, majetek obce. Ve druhé praktické části jsou analyzovány zejména příjmy obce, výdaje obce a výsledek hospodaření. Dále jsou popsány návrhy na zlepšení. Klíčová slova: Obec, rozpočet, příjmy, výdaje, hospodaření. Annotation The bachelor s diploma deals with an economy of a municipality. The goal was an evaluation of the economy of the Dyjice municipality for the years 2007-2011 and suggestions for improvement. The diploma is split into 2 parts. The first part describes theoretical terms municipality, budget of a municipality, property of a municipality. The second part is practical and analyzes mainly revenues, expenditures and profit (loss) of the municipality. Further the suggestions for improvement are described. Key words: Municipality, budget, revenues, expenditures, economy.

Obsah Úvod... 7 Teoretická část... 8 1 Struktura veřejné správy... 8 2 Finance a rozpočet... 8 2.1 Rozpočtová skladba ČR... 9 Kapitolní členění... 9 Druhové členění... 9 Odvětvové členění... 10 Konsolidační členění... 10 2.2 Rozpočtový proces... 11 3 Příjmy obce... 12 3.1 Daňové příjmy... 12 3.1.1 Daň z nemovitosti... 14 3.1.2 Místní poplatky... 14 3.1.3 Správní poplatky... 15 3.2 Kapitálové příjmy... 15 3.2.1 Přijaté dotace... 15 4 Výdaje obce... 15 4.1 Běžné výdaje... 16 4.2 Kapitálové výdaje... 16 5 Majetek obce... 16 Základní skupiny majetku... 16 6 Orgány obce... 17 6.1 Zastupitelstvo... 17 6.2 Rada... 17 6.3 Starosta... 18 7 Samostatnost hospodaření obce zodpovědnost za hospodaření... 18 8 Finanční kontrola a audit... 19 Praktická část... 20 1 Dyjice... 20 1.1 Historie Dyjice... 20 5

1.2 Katastrální území... 21 1.3 Správní obvody a úřady... 22 2 Zastupitelstvo... 23 3 Obyvatelstvo... 23 3.1 Technická infrastruktura a vybavenost obce... 24 3.2 Podnikatelé... 26 4 Rozpočet obce... 27 5 Rozpočtové příjmy... 28 5.1 Příjmy daňové... 29 5.2 Přijaté dotace... 32 5.2.1 Program obnovy venkova Vysočiny... 33 5.2.2 Dotace z ministerstva zemědělství... 35 5.3 Rozpočtové výdaje... 36 5.4 Běžné výdaje... 36 5.5 Kapitálové výdaje... 39 6 Výsledek hospodaření... 39 7 Inventarizace... 40 7.1 Účet 018 Dlouhodobý nehmotný majetek... 42 7.2 Účet 021 Budovy a stavby... 42 7.3 Účet 028 Dlouhodobý drobný majetek... 42 7.4 účet 031 Pozemky... 42 7.5 Účet 902 Operativní evidence k dlouhodobému drobnému nehmotnému majetku 43 7.6 Účet 901 Operativní evidence k dlouhodobému drobnému hmotnému majetku.. 44 7.7 Účet 231 Základní běžný účet... 44 8 Zhodnocení... 44 9 Vlastní návrhy na zlepšení... 45 9.1 Zvýšení místních poplatků... 47 9.2 Využití dotací... 50 Závěr... 51 Použité zdroje... 52 Seznam obrázků... 54 Seznam tabulek... 55 Seznam příloh... 55 6

Úvod Bakalářská práce se skládá ze dvou částí. Teoretické a praktické. U teoretické je nejdůležitější seznámení se s odbornou literaturou a její zpracování do teoretické části. Nejdříve je popsána struktura veřejné správy. Poté je obecně popsán rozpočet a jeho tvorba. Dále jsou přiblíženy pojmy jako příjmy a výdaje obce. Jak se má správně nakládat s majetkem a co to vlastně majetek je. Důležité jsou také orgány obce, což je rada a zastupitelstvo. Každá obec musí také podléhat kontrole, její popis se nachází na konci teoretické části. Praktická část je zaměřena na hospodaření obce za uplynulých 5 let, tedy za období roku 2007-2011. Hospodaření bude popsáno u obce Dyjice. Je to velmi malá obec se 137 obyvateli, kteří jsou ještě rozptýleni ve čtyřech místních částech na katastrálním území o výměře 1491 ha. Bude velmi zajímavé se dozvědět, jak obec dokáže své prostředky přerozdělit do všech místních částí tak, aby byli obyvatelé spokojeni. Údaje o příjmech a výdajích budou zpracovány v tabulkách a grafech stejně jako majetek obce. Důležité je také podání návrhu na zlepšení hospodaření obce. Což je úloha nelehká vzhledem k velikosti obce. Důvodem pro vybrání tohoto tématu byl ten, že v obci žiji. Proto mám zájem se sblížit s fungováním obce a jejími financemi. Informace se mi budou získávat lépe, protože obecní úřad se nachází v místě mého bydliště. 7

Teoretická část 1 Struktura veřejné správy Podle Provazníkové (2009) je v České republice veřejná správa složena ze soustavy orgánů státní správy a územní samosprávy a jejich vzájemnými vazbami. Státní správa je přímo, nebo zprostředkovaně řízena ústřední vládou. Ta představuje nejvyšší orgán moci výkonné a politické. Státní správa je orgán se všeobecnou působností, v oblasti správy kontroluje, sjednocuje a koordinuje činnost ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy. Zákon dává jednotnou úpravu výkonu, která platí pro celé území státu. Veřejná správa Státní správa Samospráva Územní samospráva Zájmová skupina Obr. 1 Schéma veřejné správy Zdroj: Provazníková R., Financování měst, obcí a regionů - Teorie a praxe,grada publishing 2009, str.12. 2 Finance a rozpočet Finance a rozpočet jsou nejdůležitější složkou obce, (Provazníková, 2008). Každá obec je povinná své finance řádně spravovat. Je povinna zapisovat všechny položky na stranách příjmů a výdajů. Každý rok musí sestavovat rozpočet na příští rok. Rozpočet může být, Peková (2007): Přebytkový = Příjmy > Výdaje Příjmy jsou vyšší než výdaje. Vytváří se finanční rezerva pro hospodaření v následujícím období. 8

Schodkový = Příjmy < Výdaje. To znamená, že je vydáno více peněz, než-li je přijato. Je nutné použít rezervy z minulého období nebo jiných zdrojů k vyrovnání bilance. Vyrovnaný = Příjmy = Výdaje. Příjmy jsou zcela shodné s výdaji. Nevytváří se žádná rezerva. Je to ideální stav. 2.1 Rozpočtová skladba ČR Rozpočtová skladba se člení podle zákona č. 128/2000 Sb., na 4 následující oddíly. Kapitolní členění Člení peněžní operace do kapitol (v současné době existuje 41 kapitol státního rozpočtu) a zohledňuje odpovědnost působnost subjektu, který s peněžními prostředky nakládá. Pro menší obce je toto členění nepovinné, větší obce jej využívají, zejména ty, u kterých se obecní úřad dělí na jednotlivé odbory a kde má toto členění své opodstatnění. Druhové členění Vychází ze základních ekonomických operací obsažených v rozpočtu, tedy z příjmů, výdajů a financování. Pro obce je povinné. Toto členění používá čtyř úrovně podrobnosti, kdy nejvyšší jsou třídy (jednomístný kód, tříd je 7), další úrovní jsou seskupení položek (dvoumístný kód), nižší seskupení položek (třímístný kód) a nejnižší úrovní podrobnosti jsou položky (čtyřmístný kód). Třída 1 Daňové příjmy Třída 2 Nedaňové příjmy Třída 3 Kapitálová příjmy Třída 4 Přijaté transfery Třída 5 Běžné výdaje Třída 6 Kapitálové výdaje Třída 8 - Financování 9

Odvětvové členění Člení příjmy a výdaje podle odvětví (tímto členěním se klasifikují veškeré výdaje a u příjmů jen kapitálová a nedaňové, s výjimkou příjmů ze splátek půjčených prostředků za účelem rozpočtové politiky) 20 a doplňuje druhové členění tím, že poskytuje informace o tom, na jaký účel byl daný výdaj použit, příp. z jaké oblasti byly příjmy realizovány. Pro obce je povinné. I toto členění využívá čtyři úrovně podrobnosti, kdy nejvyšší úrovní jsou skupiny (6 skupin), další jsou oddíly, pododdíly a nejnižší úrovní jsou paragrafy. Skupiny jsou: 1. Zemědělství a lesní hospodářství, 2. Průmyslová a ostatní odvětví hospodářství, 3. Služby pro obyvatelstvo, 4. Sociální věci a politika zaměstnanosti, 5. Bezpečnost státu a právní ochrana, 6. Všeobecná veřejná správa a služby. Konsolidační členění Používá třímístný kód, jejímž prvkem jsou tzv. záznamové položky, které klasifikují peněžní operace pro potřeby konsolidace. Smyslem tohoto členění je vyloučit duplicity, tzn. vyloučit převody prostředků uvnitř veřejných rozpočtů, vyloučit peněžní převody mezi fondy a rozpočtem, převody mezi zřizovatelem a organizační složkou a mezi veřejnými rozpočty na různých úrovních (např. státní rozpočet rozpočet obce, rozpočet obce příspěvkové organizace apod.). Konsolidace se neprovádí průběžně, ale za určité období. Zpravidla při sestavování výkazu o plnění rozpočtu. Pro obce je povinné. 10

Obr. 2 Schéma rozpočtové skladby v ČR. Zdroj: Provazníková R., Financování měst, obcí a regionu, Grada Publishing Praha 2007, str. 104. 2.2 Rozpočtový proces Tomášková (2006) uvádí, že rozpočtový proces na úrovni obce je činnost municipálních orgánů spojená se sestavením návrhu rozpočtu, s jeho projednáním a schválením, realizací a průběžnou a následnou kontrolou plnění rozpočtu obce. Rozpočet se sestavuje v průběhu předcházejícího roku a sestavuje se na rozpočtové období, které je kalendářní rok tedy od 1. 1. až do 31. 12. Obce, které sestavují rozpočet, musí dodržovat obecně platná rozpočtová pravidla. Obce svůj rozpočet sestavují a schvalují každoročně. Rozpočet musí být sestavován reálně a pravdivě, aby ho bylo možné plnit jako finanční plán s co nejmenšími odchylkami. Rozpočet se sestavuje podle závazné rozpočtové skladby, musí splňovat dané zásady. První zásadou je dosáhnout úplnosti a jednotnosti. Další z rozpočtových zásad je zásada dlouhodobé vyrovnanosti rozpočtu obce, která je předpokladem pro úspěšné dlouhodobé hospodaření obce. Poslední zásadou, kterou obce dodržují při tvorbě svých 11

rozpočtů, je zásada publicity, neboť obce jsou povinny zveřejňovat výsledky svého hospodaření pro informovanost svých občanů, kteří mají právo, ale i povinnost veřejné kontroly. Návrh rozpočtu obce sestavuje výkonný orgán obce, obvykle jde o finanční odbor obecního úřadu. Je to jedna z nejobtížnějších etap, neboť obec musí odhadnout výši svých budoucích příjmů a výdajů. Návrh rozpočtu je pak projednáván finanční komisí, která jej předkládá k projednání obecní radě. Poté musí být návrh rozpočtu zveřejněn obvyklým způsobem (na internetovou vývěsku a úřední desku) po dobu 15 dnů, aby se k němu mohli občané vyjádřit. O schválení rozpočtu hlasuje v obecním zastupitelstvu. Pokud rozpočet obce není schválen před začátkem rozpočtového období, hospodaří obec až do schválení rozpočtu podle rozpočtového provizoria, které vychází z rozpočtu stejného období v předchozím rozpočtovém období. Schválený rozpočet je obec povinna zveřejnit, obvyklým způsobem např. vyvěšením na úřední desce obce nebo jeho publikací. 3 Příjmy obce Příjmy obce mohou být plánované či neplánované, návratné a nenávratné.nenávratné příjmy obce se člení na vlastí příjmy a dotace. Vlastní příjmy jsou daňové, nedaňové a ostatní. Návratné jsou úvěry, půjčky a příjmy z emisí komunálních obligací. 3.1 Daňové příjmy Daňové příjmy tvoří významný podíl v příjmech obce. Jsou to daně sdílené, svěřené, místní poplatky a správní poplatky, daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti či ze samostatně výdělečné činnosti, z kapitálových výnosů fyzických osob, daně z příjmů PO. 12

Schéma rozdělení rozpočtového určení daní od 1.1.2008 DPH (celostátní výnos) Daň z příjmů fyzických osob vybíraná srážkou (celostátní výnos) 21,4 % obce 1) Daň z příjmů právnických osob z daně placené obcemi 21,4 % obce 1) Daň z příjmů fyzických osob ze samostatně výdělečné činnosti (z podnikání) 21,4 % obce 1) Daň z příjmů právnických osob (bez daně placené obcemi a kraji) 30% - obce (dle bydliště podnikatele) 60% celostátní výnos 21,4 % obce 1) 100% - daně placené obcí Daň z nemovitostí Daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti (celostátní výnos) 100% - obce 2) 21,4 % obce 1) 1,5% obce 3) 1) Daňové příjmy jsou rozdělovány na základě: 1. kritéria výměry katastrálních území obce 2. prostého počtu obyvatel v obci 3. násobků postupných přechodů 2) Výnos daně z nemovitostí; příjemcem je ta obec, na jejímž území se nemovitost nachází. 3) Daňové příjmy jsou rozdělovány na základě počtu zaměstnanců s místem výkonu práce v obci. Obr. 3 Schéma rozpočtového určení daní od 1.1.2008 Zdroj:Ministerstvo financí České republiky (online, 15. 3. 2012). Dostupné z <http://cds.mfcr.cz/cps/rde/xchg/cds/xsl/283.html?year=0> 13

Obr. 4 Celostátní hrubý výnos sdílených daní (DPH a daně z příjmů) 2008 2012 pro přerozdělení krajům a obcím Zdroj: ministerstvo financí České republiky (online 17. 3. 2012) Dostupné z <http://cds.mfcr.cz/cps/rde/xchg/cds/xsl/dane_poplatky_15103.html?year=0> 3.1.1 Daň z nemovitosti Podle zákona č. 388/1992 Sb. jsou výnosy daně z nemovitosti stoprocentním příjmem obce. Je to jediná daň, u níž obec může částečně ovlivňovat její výší. Platí se ze staveb a z pozemků. Vyměřuje se za zdaňovací období dopředu, a to vždy podle stavu k 1. lednu. Zastupitelstvo může použít tři typy koeficientů, kterými se upravuje sazba daně. Velikostní koeficient Vnitřní koeficient Místní koeficient 3.1.2 Místní poplatky Místní poplatky mají fakultativní charakter. Zastupitelstvo rozhoduje o tom, od koho bude místní poplatky vybírat a jaké. Poplatky obec zavádí obecně závaznou vyhláškou a poměr jejich nákladů a výtěžnosti by měl představovat jedno ze základních kriterií pro jejich zavedení či nezavedení. 14

Místní poplatky tvoří: Poplatek ze psů, Poplatek z ubytovací kapacity, Poplatek z užívání veřejného prostranství Poplatek ze vstupného, Poplatek za provoz výherního hracího přístroje. Poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů Poplatek za povolení k vjezdu motorových vozidel do určitých částí obce 3.1.3 Správní poplatky Výši správních poplatků upravuje zákon č. 634/2004 Sb. o správních poplatcích. Jedná se o poplatky za provádění správních úkonů např. výpis z matrik, vystavení dokladů, povolení stavby, povolení nosit zbraň atd. a také poplatky regulační (provoz kasina, provoz hracích automatů, provozování vybraných živností). 3.2 Kapitálové příjmy Vlastní kapitálové příjmy plynou z prodeje, zejména nemovitého majetku a akcií. 3.2.1 Přijaté dotace Mohou být čerpány ze státního rozpočtu. Pro obce je vypisována také velká řada dotací z fondu Evropské unie. Dotace mohou být účelové, jsou určeny pouze na daný účel nelze je použít na jiné financování. Nebo jsou dotace neúčelové, obec si sama rozhodne, na jakou potřebu bude danou dotaci čerpat. 4 Výdaje obce Obec se významně podílí na zabezpečování a financování veřejných statků pro obyvatelstvo. Výdaje se člení na více druhů. 15

4.1 Běžné výdaje Do běžných výdajů patří výdaje na běžnou činnost obce. Jsou to zejména neinvestiční nákupy, neinvestiční transfery, neinvestiční půjčky a ostatní výdaje. výdaje na nákup služeb např. od soukromých firem, většinou pro zabezpečování veřejných statků pro občany výdaje na financování čistých a smíšených veřejných statků, které zajišťují organizační složky a příspěvkové organizace zřizované obcí. 4.2 Kapitálové výdaje Jsou vynakládány na pořízení nových investic, aby bylo možné dále zabezpečovat - z dlouhodobého hlediska veřejné statky pro občany. Jde především o investice do lokálního veřejného sektoru, které jsou nenávratné nebo nepřímo návratné. Dělí se na investiční výdaje, nákup akcií a majetkových podílů, kapitálové transfery, investiční půjčky a též ostatní výdaje. 5 Majetek obce Hospodaření s majetkem obce patří do její samostatné působnosti. Zákon ukládá obcím povinnost majetek využívat účelně a hospodárně v souladu s jejími zájmy a úkoly. Základní skupiny majetku Základní skupiny majetku Jech (2010) se dělí na: Finance Finančním majetkem obce jsou běžné účty, termínované účty v peněžním ústavu, akcie a podílové listy. Jedná se o majetek, který je nejvíce likvidní, tudíž velmi důležitý pro placení závazků. Věci movité Movité věci jsou zejména: vybavení úřadu, škol a dalších obecních organizací, obecní mobiliář lavičky, koše, autobusové zastávky, zábradlí, atd. 16

Věci nemovité Věcmi nemovitými se rozumí pozemky i to, co je na nich: pole, lesy, zahrady, místní komunikace, veřejná prostranství, chodníky a parky. Dále do nemovitých věcí patří budovy, jako jsou například: obecní úřad, školy, bytové domy, domovy pro seniory, sportovní a kulturní zařízení a komerční prostory. Infrastrukturní majetek Základním druhem infrastruktury obce je dopravní síť. Jsou to zejména silnice (komunikace účelové a místní). O tento infrastrukturní majetek musí radnice pečovat. Do infrastrukturního majetku se zařazují vodovody, kanalizace, čističky odpadních vod, veřejné osvětlení, rozvody tepla, vedení rozhlasu, kabelová televize. 6 Orgány obce 6.1 Zastupitelstvo Zákon č. 128/2000 Sb., uvádí, že orgánem, který samostatně spravuje obec, je zastupitelstvo. Zastupitelstvo volí ze svých členů starostu, který zastupuje obec navenek a je odpovědný za výkon své funkce zastupitelstvu. Dále zastupitelstvo volí místostarostu, který zastupuje starostu po dobu jeho nepřítomnosti. 6.2 Rada Výkonným orgánem obce je rada obce tvořená starostou a členy zvolenými z řad zastupitelů. Starosta stojí v čele obecního úřadu. Obecní úřad tedy tvoří starosta, dále místostarosta (může jich být více), tajemník (pokud je tato funkce zřízena, jinak ji vykonává starosta) a zaměstnanci obecního úřadu. Obecní úřad plní úkoly, které mu uložilo v samostatné působnosti zastupitelstvo obce nebo rada obce a vykonává přenesenou působnost. Zastupitelstvo si může zvolit své iniciativní a kontrolní orgány výbory. Každá obec musí mít vždy zřízen finanční a kontrolní výbor. Pokud v obci žije podle posledního sčítání lidu alespoň 10 % občanů hlásících se k národnosti jiné než české, zřizuje se i výbor pro národnostní menšiny. 17

6.3 Starosta Starosta obce zastupuje obec navenek. Jmenuje a odvolává se souhlasem ředitele krajského úřadu tajemníka obecního úřadu v souladu se zvláštním zákonem a stanoví jeho plat podle zvláštních předpisů; bez souhlasu ředitele krajského úřadu je jmenování a odvolání tajemníka obecního úřadu neplatné. Odpovídá za včasné objednání přezkoumání hospodaření obce za uplynulý kalendářní rok, může požadovat po Policii české republiky spolupráci při zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku, odpovídá za informování veřejnosti o činnosti obce. Svolává a zpravidla řídí zasedání zastupitelstva obce a rady obce, podepisuje spolu s ověřovateli zápis z jednání zastupitelstva obce a zápis z jednání rady obce Spolu s místostarostou podepisuje právní předpisy obce 7 Samostatnost hospodaření obce zodpovědnost za hospodaření Dle zákona č. 128/2000 Sb. povinnosti může obec ukládat v samostatné působnosti obecně závaznou vyhláškou. K zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku; zejména může stanovit, které činnosti, jež by mohly narušit veřejný pořádek v obci nebo být v rozporu s dobrými mravy, ochranou bezpečnosti, zdraví a majetku, lze vykonávat pouze na místech a v čase obecně závaznou vyhláškou určených, nebo stanovit, že na některých veřejných prostranstvích v obci jsou takové činnosti zakázány. Pro pořádání, průběh a ukončení veřejnosti přístupných sportovních a kulturních podniků, včetně tanečních zábav a diskoték, stanovením závazných podmínek v rozsahu nezbytném k zajištění veřejného pořádku, k zajištění udržování čistoty ulic a jiných veřejných prostranství, k ochraně životního prostředí, zeleně v zástavbě a ostatní veřejné zeleně a k užívání zařízení obce sloužících potřebám veřejnosti, 18

8 Finanční kontrola a audit Hospodaření obcí a krajů podléhá finanční kontrole, jejich účetnictví podléhá auditu. Uvádí Provazníková (2009). Zatímco ve vyspělých zemích se ve velké míře využívá i na úrovni obcí mezinárodního auditu, v ČR tomu tak není. V ČR je hospodaření poznamenáno i nedostatky v účetnictví. Poněvadž cena auditu je většinou pro obce velmi vysoká zpravidla nevyužívají služeb zkušených auditorů a auditorských kanceláří. Vnější audit se řídí pravidly podle zákona o účetnictví a zákona o auditorech. Finanční kontrola ve veřejné správě je v ČR upravena zákonem 320/2001 Sb. o finanční kontrole. Podle tohoto zákona je finanční kontrola vykonávána. Hlavními cíli finanční kontroly je: Prověřovat dodržování právních předpisů a opatření přijatých orgány veřejné správy, při hospodaření s veřejnými prostředky. Zajištění ochrany veřejných prostředků proti rizikům, nesrovnalostem nebo jiným nedostatkům způsobeným porušením právních předpisů. Dále například způsobeným nehospodárným, neúčelným a neefektivním nakládáním s veřejnými prostředky nebo trestnou činností. Zajistit včasné a spolehlivé informování vedoucích orgánů veřejné správy o nakládání s veřejnými prostředky, o prováděných operacích, o jejich průkazném účetním zpracování za účelem účinného usměrňování činnosti orgánů veřejné správy v souladu se stanovenými úkoly. 19

Praktická část 1 Dyjice Dyjice je obec ležící 3 kilometry od města Telč. Nachází se v kraji Vysočina v mikroregionu Telčsko. Má 4 části Dyjice, Dyjička, Dolní Dvorce a Stranná. Prolínají se na ní turistické, cyklistické a hipo stezsky. Nachází se asi na 49o 11 severní zeměpisné šířky a 15o 27 východní zeměpisné délky. Leží ve výšce 586 m. n. m. 1.1 Historie Dyjice Jméno Dyjice se odvozuje od jména řeky Dyje, která teče pode vsí, píše se v kronice obce Dyjice. Dyjice je jméno rodové. Rod, který ve vesnici zůstával, se nazýval Dyjici. Se změnou právních poměrů přešlo jméno rodu na osadu. Jméno bývalo psáno různě. V zemských deskách r.1366 jako Maius Dygicz, v urbáři r.1654 Deycze, na razítku z r.1842 Welka Deicz, na mapách Dýjíce, Dejce, politické úřady zavedly psaní Gross- Deitz - Velká Dejc, zemské úřady psaly Velká Dyjice. Podle usnesení obecního zastupitelstva 27.12.1920 po návrhu kronikářově bylo požádáno ministerstvo vnitra, aby určilo jednotný český název osady. Zastupitelstvo navrhlo název - Dejc, ministerstvo vnitra za úřední název Dyjice. Obec se rozvíjela samostatně, až do vzniku střediskových obcí. Dyjice byla součástí střediskové obce Telč. Po roce 1989 se osamostatnila (1993). Historické stavby: V obci Dyjice a okolních obcích náležejících pod Dyjici se nachází několik historických míst a objektů. Všechny tyto objekty jsou v majetku obce. Kaplička na návsi zasvěcená Panně Marii z roku 1883. Nachází se přímo uprostřed návsi a je její dominantou. V kapličce se každým rokem v květnu koná mše, které se účastní většina obyvatel i ostatních návštěvníků. Studánka s kapličkou u Loužku. Studánka vtéká do rybníka Loužek. Je to nejbližší přírodní koupaliště pro obyvatele Dyjice. Památník usmíření z roku 1693, o kterém je také sepsána pověst. 20

Pastviny na Rozsíčkách s památnými stromy a zachovalým starým parkem a fořtovnou. Stojí zaručeně za návštěvu. Rozkládají se na několika hektarech a procházka po nich je velkým zážitkem pro milovníky přírody. Hasičská stříkačka z roku 1903, byla před několika lety zrekonstruována a je ve zcela zachovalém stavu. Místní dobrovolní hasiči jsou zváni na historické hasičské akce v širokém okolí. K hasičské stříkačce mají zdejší hasiči dobové uniformy a z té doby také zachovalé přilby. Březinova stezka vede přes Dyjici do Nové Říše. Je to stezka, kterou chodil básník Otokar Březina. Stezka je vyčištěná a jasně značená. 1.2 Katastrální území Dyjice leží v nadmořské výšce průměrně 536 m. n. m. Je začleněna do Mikroregionu Telčsko, který spadá pod okres Jihlava. Nachází se v jižní části Vysočiny. Katastrální rozloha je 1491 ha. Z této rozlohy zabírají polovinu lesy, dále pak 25 % orná půda, méně než třetinu tvoří louky. Obec Dyjice se dělí na 4 části: Dyjice, Dyjička, Dolní Dvorce a Stranná. K Dyjičce pak ještě patří osada Rozsíčky. Obr. 5 Mapa územních celků Zdroj: www.e-pusa.cz (online 23.4. 2012) Dostupné z <http://mapy.kr- plzensky.cz/arcims/epusa_obec/viewer.htm?startleft=-681762&starttop=-1149715&startright=- 673242&startbottom=-1157065> 21

1.3 Správní obvody a úřady Obec Dyjice je malá obec. Nemá své úřady, využívá proto tyto služby u nejblíže dostupných měst. Je tedy zcela závislá na Telči a poté na Jihlavě. Dyjice spadá pod obec s rozšířenou působností Telč. Telč je pro Dyjici pověřeným obecním úřadem. V tabulce jsou uvedeny nejnavštěvovanější úřady a místa kam obyvatelé Dyjice musejí dojíždět. Tab. 1 Přehled nejbližších úřadů pro Dyjici Úřad Farnost Finanční úřad Hygienická správa Katastrální úřad Matrika Obvody středisek ZZS Okresní správa sociálního zabezpečení Policie ČR obvodní oddělení Pozemkový úřad SSP kontaktní míst Státní veterinární správa Stavební úřad Úřad práce Úze. odbor HZ Územní vojenská správa Zdroj: www.telc-etc.cz 26. 4. 2012 Místo Telč Telč Jihlava Telč Telč Jihlava Jihlava Telč Jihlava Telč Jihlava Telč Telč Jihlava Jihlava 22

2 Zastupitelstvo Zastupitelstvo má 7 členů včetně starosty a místostarosty. Rada obce není zvolena, o všem rozhoduje zastupitelstvo. Původní záměr byl, aby každá místní část obce měla své zastoupení v zastupitelstvu. Proto bylo z každé místní části vybráno několik kandidátů. Bohužel do roku 2010 nebyli do zastupitelstva zvoleni. Zastupitelstvo podle zákona zasedá nejméně 4x do roka tzn. po 3 měsících. V případě nutnosti se schází i častěji. Všechna zasedání jsou veřejná. Zapisovatelka provádí zápisy ze schůzí, které se musí předkládat při kontrole přezkoumání hospodaření obce. Tyto zápisy musí mít předepsané náležitosti. Zasedání řídí starosta obce a provádí hlasování o důležitých bodech jednání. Obec má zřízen kontrolní a finanční výbor. Kontrolní výbor složený ze 3 členů, provádí kontrolu usnesení ze zastupitelstva obce. Finanční výbor má také 3 členy, kontroluje hospodaření podle rozpočtu a úpravy rozpočtu např. členové výboru zkontrolují pokladní doklady, zda obsahují všechny předepsané náležitosti a dohlédnou na okamžité odstranění nedostatků. Složení obou výborů je 3 členné a scházejí se 2x do roka. Ze svých kontrol provedou zápisy. Obec musí o činnosti výborů zaslat na krajský úřad Zhodnocení výsledku řídících kontrol. O roku 1993 působí v obci starosta Mgr. Milan Opravil. 3 Obyvatelstvo V tabulce si můžeme všimnout věkového rozložení obyvatelstva. Dětí do 14 let je zde 21, tvoří tedy 15 % obyvatelstva. Průměrný věk obyvatel je 42 let. V důchodovém věku je zde 26 obyvatel, tedy o 5 více než dětí. To nám ukazuje, jak obyvatelstvo stárne. Ve věku od 15 do 64 let je 90 lidí. Jsou to lidé v produktivním věku v obrázku č. 6 jsou vyznačeni červeně. Pro obec je to příznivé, nemá velkou míru obyvatel v důchodovém neaktivním věku. Z toho ekonomicky aktivních je 54 a 10 je uchazečů o práci. V této skupině jsou zahrnutí i studenti navštěvující střední nebo vysokou školu. Nezaměstnanost v obci k prosinci 2011 byla 18,5 %, uvádí webové stránky Kraje Vysočina. Počet volných míst v obci je 0. V obci se nenacházejí volné pracovní příležitosti. Přirozený přírůstek obyvatel je 1. 23

Tab. 2 Věková struktura obyvatelstva Dolní Dyjice Dyjička Dvorce Stranná Rozsíčky Celkem 0 14 6 1 5 3 6 21 15 64 40 13 10 7 20 90 65 - více 15 3 0 3 5 26 Celkem 61 17 15 13 31 137 Zdroj: program Gordic, Registr obyvatel Věková struktura obyvatelstva 26 21 0-14 15-64 65 - více 90 Obr. 6 Věková struktura obyvatelstva Zdroj: Program Gordic, Registr obyvatel 3.1 Technická infrastruktura a vybavenost obce Zásobování vodou V obecní části Dyjice je od roku 2011 zřízen a provozován obecní vodovod, v ostatních částech je zásobování vodou řešeno individuálně ze studní. Kanalizace Obec má vybudovanou jednotnou kanalizaci na povrchovou vodu, nemá čističku odpadních vod. Odpady jsou řešeny pomocí septiků (starší zástavba), popř. soukromými ČOV. 24

Zásobování teplem Objekty používají topení tuhými palivy, převážně dřevem, uhlím a dřevěným odpadem z pily. Zásobování elektrickou energií Vlastníkem rozvodové soustavy elektřiny je skupina E.O.N, a.s.. Stávající rozvodná síť a trafostanice jsou dostatečně dimenzovány a plně uspokojují potřebu elektřiny v obci. Likvidace domovního odpadu Svoz komunálního odpadu je zajišťován firmou A.S.A., s.r.o.. Tříděný sběr je ve všech částech obce Dyjice zabezpečen nádobami na jednotlivé druhy ( plasty, sklo, papír), nebezpečné odpady nejsou v obci shromažďovány a sváženy. Řeší se jednorázovým odvozem ve spolupráci se Službami Telč popř. Službami města Jihlavy za koordinace Mikroregionu Telčsko. Stav znečištění životního prostředí ŽP obce a okolí je dobré a je třeba jej zachovat. Základem je velký lesní komplex Rozsíčky, Kaplička v Loužku je pod patronací Českého hydrologického ústavu. Dále je zde několik významných krajinných prvků a krásné meandry řeky Dyje. Školství V obci není zřízeno žádné školské, vzdělávací zařízení nebo mateřská škola. Základní školní docházka a využití mateřské školy je umožněno v Telči. Nejbližší střední škola se nachází v Telči, odborné učiliště v Dačicích a Třešti. Zdravotnictví V obci není zdravotnické zařízení. Nejbližší zdravotnické zařízení je v Telči, kde jsou obvodní a odborní lékaři. Nejbližší nemocnice se nachází v Dačicích. 25

Kulturní zařízení Obec vlastní kulturní dům, který je používán k pořádání akcí obce, popř. je zapůjčován místnímu spolku dobrovolných hasičů. Občané zde pořádají za přispění obce masopust, sportovní a kulturní akce. Dále v obci funguje občanský spolek Dyjické pastičky. Ten pořádá koncerty se slavnými i méně slavnými hudebníky. Sportovní zařízení V obci je na návsi dětské hřiště a prolézačky, za KD - menší sportovní hřiště, které je možno využívat na volejbal, nohejbal, basketbal a podobné sporty. V KD se také nachází dva stoly na stolní tenis. Obchod, služby, veřejné stravování a pracovní příležitosti v obci není obchod, pouze 2x týdně dojíždí pojízdná prodejna - veřejné stravování Hostinec U Koruny - ubytování Agroturistika ve Stranné - pracovní příležitosti omezené vazba na Telč. 3.2 Podnikatelé V obci největší počet podnikatelů má předmětem činnosti zemědělství, lesnictví a rybolov. Je to způsobeno velkou rozlohu lesů a polí. Většina stavení, které se zde nacházejí, jsou hospodářská stavení, u kterých jsou i pole a lesy. Velké zastoupení má i stavebnictví. Jedná se zejména o malíře pokojů, zedníky, montáže sádrokartonu apod. Tito živnostníci podnikající ve stavebnictví mají zároveň živnostenský list i na obchod, což tvoří další významnou položku v podnikání. Celkové číslo 25 neznamená, že je zde 25 subjektů podnikajících. Protože některý podnikatel má více živnostenských oprávnění. Živnostníci tvoří největší podíl podnikatelských subjektů. Je jich 15. 26

Tab. 3 Počet podnikatelských subjektů v Dyjici Podnikatelské subjekty Počet Zemědělství, lesnictví, rybolov 8 Stavebnictví 5 Obchod a opravy mot. Vozidel 5 zpracovatelský průmysl 3 veřejná správa, obrana a soc. zabezp. 2 Nemovitosti a podnikání 2 ostatní veř., soc. a osobní služby 1 finanční zprostředkování 1 Celkem 29 Podle právní formy Akciová společnost 0 Obchodní společnost 0 Družstevní organizace 0 Peněžní organizace 0 Živnostníci 15 Samostatně hospodařící rolníci 2 Svobodná povolání 1 Zemědělští podnikatelé 3 Ostatní právní forma 3 Zdroj: Český statistický úřad (online) ( 21. 4. 2012) Dostupné z <http://.czso.cz/lexikon/mos_vbd.nsf/okresy/cz0612> 4 Rozpočet obce Obec musí hospodařit podle předem stanoveného a schváleného plánu - rozpočtu. Rozpočet by se měl sestavovat před začátkem roku, aby platil ihned od ledna. Většina malých obcí, ale rozpočet sestavuje a následně schvaluje až v únoru nebo nejpozději v březnu toho roku. Obec Dyjice si stanovuje v tomto případě, že musí od ledna do schválení nového rozpočtu hospodařit podle rozpočtového provizoria tzn., že obec hospodaří podle příjmů a výdajů minulého roku. Obec Dyjice rozpočet na rok 2011 zveřejnila 2.3.2011 na své úřední desce a schválila na Zastupitelstvu obce Dyjice dne 18.3.2011. Rozpočet byl schválen jako vyrovnaný. Během roku se při změnách příjmů a výdajů provádí úpravy rozpočtu, které se musí číslovat podle pořadí provedení. Celý 27

rozpočet je zaúčtován v programu UCR od firmy Gordic, ve kterém obec vede i celé své účetnictví. Schválený a upravený rozpočet a jeho čerpání v jednotlivých měsících se zobrazuje v sestavě jménem: Výkaz pro hodnocení plnění rozpočtu. Tato sestava se měsíčně zasílá elektronicky na krajský úřad. 5 Rozpočtové příjmy Příjmy jsou nejdůležitější položkou pro hospodaření obce, proto se každá obec snaží, aby příjmy byly co nejvyšší. V roce 2007 příjmy obce byly 1 429 640 Kč. Tato částka je ve srovnání s roky následujícími velice nízká. Je to způsobeno menšími daňovými příjmy. Obec v tomto roce čerpala méně transferů než v letech následujících. Přijaté transfery dosáhly výše 186 978 Kč. V Obr. 7 si můžeme všimnout vzestupného charakteru příjmu obce. Rozdíl mezi rokem 2007 je způsobem změnou v rozpočtovém určení daní. Pro obec to znamenalo přírůstek téměř o polovinu. V letech následujících je růst způsoben přijatými transfery, které se každým rokem zvyšují. Příjmy kapitálové se vyskytovaly pouze v letech 2007 a 2009. Jsou to příjmy z prodeje pozemku. Tab. 4 Rozdělení příjmů (v Kč) 2007 2008 2009 2010 2011 příjmy daňové 988645 1754891 1592479 1842075 1698650 příjmy nedaňové 176167 104457 268011 83391 100650 příjmy kapitálové 77850-35340 - - přijaté transfery 186978 134474 1298662 1617100 2664065 příjmy celkem 1429640 1993822 3194492 3542566 4463365 Zdroj: Výkazy FIN 2 12, (2007-2011). 28

Miliony Kč 4,5 4 3,5 3 2,5 2 1,5 1 0,5 Celkové příjmy obce Dyjice přijaté transfery příjmy kapitálové příjmy nedaňové příjmy daňové 2007 2008 2009 2010 2011 Obr. 7 Příjmy obce Dyjice Zdroj: Výkazy FIN 2 12, 2007 2011 5.1 Příjmy daňové Tab. 5 Daňové příjmy v letech 2007 2011 ( v Kč) Příjmy daňové 2007 2008 2009 2010 2011 Daně z příjmů, zisků a kapitálových výnosů 435871 847657 653436 808945 723454 Daně ze zboží a služeb v tuzemsku 341963 687600 700707 734065 678168 Daně a poplatky z vybraných činností a služeb 28675 29667 29667 29387 28900 182135 189961 210852 269678 268127 Majetkové daně Celkem 988645 1754885 1617263 1842075 1698649 Zdroj: (Výkazy FIN 2 12, 2007 2011) V grafu je názorně vidět zvýšení daňových příjmů. V roce 2007 daňové příjmy nedosáhly na 1 milion korun. V roce následujícím 2008 jsou daňové příjmy zvýšeny téměř o 800 000 Kč. Tento velký nárůst daňových příjmů je způsoben novelou o rozpočtovém určení daní, která vešla v platnost v roce 2008. Obec si polepšila díky své rozloze. 29

Daně ze zboží a služeb v tuzemsku Největší podíl na daňových příjmech tvoří Daně ze zboží a služeb v tuzemsku, nebo-li DPH. Od roku 2008 do roku 2011 se tento příjem pohybuje okolo 700 tis. Kč. V roce 2007 byl tento příjem 341 963 Kč, to znamená o 345 637 Kč menší než v roce 2008, což představuje navýšení o 50 %. Daň z příjmů FO a PO Toto navýšení se také týká příjmů z daně z příjmů FO a PO zatímco v roce 2007 to byla částka 435 871 Kč, v roce 2008 se zvýšila na 847 657 Kč. Představuje to navýšení o necelých 50 %. V dalších letech se výrazné změny v daňových příjmech neobjevují. Daně a poplatky z vybraných činností a služeb. Tyto příjmy se pohybují stále ve stejné výši. Patří sem poplatky, které si stanovuje obecní úřad sám. Obecní úřad pravidelně vybírá pouze 3 poplatky. Stanovené má ještě další poplatky, ale ty se v letech 2007 2011 neobjevily. Poplatek za stočné Stočné se vybírá pouze v obci Dyjice, protože je zde kanalizace. V ostatních vesnicích spadajících pod Dyjici kanalizace není. Výše poplatku za stočné je 50 Kč na osobu. Poplatek za komunální odpad Dále se vybírá poplatek za komunální odpad, platí ho každý občan obce. Od roku 2007 je stanoven pevně na 200 Kč na osobu. Nejsou stanoveny žádné úlevy od tohoto poplatku. Poplatek ze psů Poplatek ze psů platí držitel psa, který je příslušníkem obce podle trvalého pobytu nebo sídla. Maximální roční výše za psa je podle zákona stanovena na 1500 Kč, za druhého či dalšího psa téhož majitele až o polovinu více. Tento poplatek v obci Dyjice činí 50 Kč. Pokud pes v polovině roku uhyne, poplatek se vybírá poloviční tedy 25 Kč. Další stanovené poplatky 30

Tyto poplatky nebyly za uplynulých 5 let vybírány. Tab. 6 Přehled dalších poplatků za provádění výkopových prací za umístění dočasné stavby sloužící pro poskytování prodeje za umístění dočasné stavby sloužící pro poskytování služeb za umístění zařízení sloužícího pro poskytování prodeje za umístění zařízení sloužícího pro poskytování služeb za umístění stavebního zařízení za umístění reklamního zařízení za umístění a provoz lunaparků, cirkusů a jiných obdobných atrakcí za umístění skládek za vyhrazení trvalého parkovacího místa za užívání veřejného prostranství pro kulturní, sportovní a reklamní akce za užívání veřejného prostranství pro tvorbu filmových a televizních děl Zdroj: Místní vyhláška 2 Kč 50 Kč 50 Kč 50 Kč 50 Kč 2 Kč 3 Kč 3 Kč 5 Kč 200 Kč 5 Kč 5 Kč V místní vyhlášce je uvedeno, že poplatek se platí za každý započatý m 2 a i každý započatý den užívání veřejného prostranství. Obec si může stanovit ještě další poplatky. V obci Dyjice nejsou vybírány. Jedná se o následující poplatky: Poplatek za provozování výherních hracích přístrojů, poplatek za lázeňský nebo rekreační pobyt, poplatek ze vstupného, poplatek z ubytovací kapacity, poplatek za zhodnocení stavebního pozemku možností jeho připojení na stavbu vodovodu nebo kanalizace. 31

Miliony Kč Majetkové daně Daň z nemovitosti patří mezi jedinou daň svěřenou. Příjemcem této daně je ta obec, na které se nemovitost nachází. Příjmy z této daně se každým rokem nepatrně zvyšují. Obec si výši těchto daní volí sama. V obci Dyjice zastupitelstvo schválilo nejnižší sazbu. Koeficient je daný počtem obyvatel. Dyjice je ve skupině obcí do 1000 obyvatel, tedy jí přísluší koeficient 1,0. Pro jednotlivé části obce může obec obecně závaznou vyhláškou koeficient, který je pro ni stanoven, zvýšit o jednu kategorii. Mohla by místní koeficient obecně závaznou vyhláškou zvýšit pro všechny nemovitosti na území celé obce. Musí stanovit jeden místní koeficient ve výši 2, 3, 4 nebo 5. Tímto koeficientem se vynásobí daňová povinnost poplatníka za jednotlivé druhy pozemků, staveb, samostatných nebytových prostorů a za byty, popř. jejich soubory. Nedá se uplatnit u orné půdy a luk. 1,9 Daňové příjmy obce Dyjice 1,7 1,5 1,3 1,1 0,9 0,7 0,5 Majetkové daně Daně a poplatky z vybraných činností a služeb Daně ze zboží a služeb v tuzemsku Daňě z přjmů, zisků a kapitálových výnosů 0,3 2007 2008 2009 2010 2011 Obr. 8 Graf daňových příjmů obce Zdroj: Výkazy FIN 2 12, 2007 2011 5.2 Přijaté dotace Obec se na větší plánované akce snaží dostat dotace. Na projekty si najímá externistu, který projekt zpracuje. Za posledních 5 let se každý rok podařilo obci nějakou dotaci získat. Nejvíce jich bylo čerpáno z Programu obnovy venkova Vysočiny. Největším investičním projektem, který se podařil, bylo vybudování vodovodu v obci Dyjice. Z největší části byl financován z Ministerstva zemědělství. 32

5.2.1 Program obnovy venkova Vysočiny Program obnovy venkova obec nejčastěji za posledních 5 let využívala. Celkem z tohoto programu získala 1 124 976 Kč. Každý rok se obec do Programu obnovy venkova zapojila a získala dotaci. Zde uvádím přehled čerpání v každém roce 2011 Úprava veřejného prostranství Cílem projektu byla úprava veřejného prostranství v obci Dyjice: Vydláždění plochy pod kontejner, opěrná zeď ke svahu, terénní úpravy včetně výsadby zeleně, dále prvky dětského hřiště a informační tabule. Projekt byl úspěšně dokončen. Výběrové řízení vyhrálo Zemědělské družstvo Telč. Provádělo úpravy v hodnotě 149 940 Kč Dotace byla přidělena 89 000 Kč. Z vlastních zdrojů obec zaplatila 60 940 Kč. Projekt byl neinvestiční. 2010 Oprava místních komunikací Dyjice, Dyjička, Rozsíčky Cílem projektu byla oprava komunikace, vyčištění struh, úprava zeleně, oprava propustí. Výběrové řízení vyhrála Firma Vojtěch Pavel. Práci provedla za celkové náklady 193 996 Kč. Výše podpory z rozpočtu Kraje činila 57 %, což je111 000 Kč. Vlastní zdroje obce byly 82 996 Kč 2009 Oprava místní komunikace Cílem projektu byla oprava výtluků na silnici, upravení krajnice a vyčištění struh. Celkem projekt stál 125 805 Kč. Podpora z rozpočtu kraje byla 60 %, obec tedy dostala na tento projekt 75 000 Kč. Z vlastních prostředků musela uhradit 50 805 Kč 2008 Čistá voda Grantový program na podporu studií nebo projektových dokumentací v oblasti zásobování pitnou vodou a odvádění a čištění odpadních vod. Cílem dotačního titulu je zvýšení podílu obyvatel zásobovaných pitnou vodou z veřejných vodovodů včetně umožnění dostupnosti kvalitní vody. 33

Celková hodnota projektu byla stanovena na 275 000 Kč. Obec se podílela vlastními prostředky z 60 %, to činí 165 000 Kč. Z fondu Vysočiny byla udělena dotace ve výši 110 000 Kč, tedy 40 % hodnoty projektu. Zpracovatelem projektu byl Ing. Vladimír Klička. 2008 Oprava hasičské zbrojnice Cílem projektu byla oprava vnitřních omítek, vybourání příčky a přistavění nových příček. Nově se udělaly betony podlah, které byly vydlážděny. Odvlhčilo se obvodové zdivo. Opravila se hasičská technika - hasičská stříkačka. Vytvoření sociálního zařízení a šatny pro hasiče. Celkové náklady na projekt byly 233 416 Kč. Podpora z rozpočtu kraje byla 116 000 Kč, tudíž necelých 50%. Z vlastních prostředků obec uhradila 117 416 Kč, tedy lehce přes 50 %. 2007 Metropolitní sítě Cílem bylo zavedení internetu do obce. Do této doby byl internet možný pouze přes pevnou telefonní linku. Většina domácností tuto možnost internetu uvítala a souhlasila se zavedením do jejich domu. Tento internet využívá nyní 70 % domácností v obci. Somt Net - Montáž a údržbu provádí David Jarolímek Celkem projekt stál 180 000 Kč. Metropolitní sítě se nachází v dlouhodobém majetku obce. Podpora z Fondu Vysočiny byla poskytnuta ve výši 80 000 Kč. Obec se na projektu podílela 55 procenty, tedy částkou 100 000 Kč 2007 Oprava a údržba KD Dyjice Oprava a údržba kulturního domu Dyjice zahrnovala opravu střešní části, tašky, latě, krokve, dále zednické práce a drobné opravy. Výběrové řízení vyhrála firma Tesařství Radek Sobotka. Celkem oprava střechy stála 220 996 Kč včetně materiálu. Podpora z kraje činila 54 % hodnoty projektu, tedy 119 000 Kč. Z vlastních zdrojů se vydalo 101 996 Kč. Projekt nezhodnotil hodnotu budovy. Ta je v majetku evidována Za 133 000 Kč. 34

Tab. 7 Přehled přijatých dotací z kraje Vysočina (v Kč) Dotační titul 2007 2008 2009 2010 2011 Celkem Fond Vysočiny 131 440 131 440 Program obnovy venkova 119 000 116 000 75 000 111 000 89 000 510 000 Výstavba a obnova vodovodů 482 757 482 757 Celkem 119 000 247 440 75 000 593 757 89 000 1 124 197 Zdroj: Kraj Vysočina (online 25. 4. 2012) <http://analytika.krvysocina.cz/index.php?strana=dotace> 5.2.2 Dotace z ministerstva zemědělství Dotace z Ministerstva zemědělství program výstavba a obnova infrastruktury vodovodů a kanalizací II S. Jedná se o zatím největší projekt, do kterého se obec pustila. Přípojky na vodovod si udělala téměř každá domácnost. Využívat ho bude zatím necelých 50 % domácností. Zbylých 50 % má vlastní studny s dosud pitnou vodou. Stavbu prováděla Firma IPOS PS s.r.o. Celkové náklady měly hodnotu 4 827 569 Kč. Z vlastních zdrojů bylo použito 1 448 812 Kč, což je 30 % hodnoty projektu. Dotace z jiných zdrojů ministerstva zemědělství byla 60 %, tedy 2 896 000 Kč. Dotace Kraje Vysočina měla hodnotu 10 %, to je 482 757 Kč Dotace na hospodaření v lesích z rozpočtu kraje Vysočina. Zastupitelstvo Kraje Vysočina rozhodlo dne 13. 12. 2011 o poskytnutí finančního příspěvku na hospodaření v lesích v kraji Vysočina. Žadatel Obec Dyjice dostala na účet 16 200 Kč. Částka pokryla část nákladů na zakoupení stromků k výsadbě. Všechny dotace podléhají finančnímu vypořádání 35

5.3 Rozpočtové výdaje Tab. 8 Rozpočtové výdaje (v Kč) 2007 2008 2009 2010 2011 běžné výdaje 1149210 1099475 2225087 1750399 1317128 kapitálové výdaje 190281 882757 3944812 výdaje celkem 1149210 1099475 2415368 2633156 5261940 Zdroj: Výkazy FIN 2 12, 207-2011 5.4 Běžné výdaje Obec je má pravidelně každý rok a opakují se. Na každý rok se obec snaží naplánovat nějakou větší opravu nebo výstavbu. Většinou se na tyto opravy podaří sehnat i dotaci. Tyto dotace jsou podrobněji popsány v kapitole 16.2. Výdaje skutečné pak nepředstavují takovou výši, jsou sníženy o tyto dotace, které jsou zaneseny v příjmech. 5.4.1 Bezpečnost Z výdajů na bezpečnost je financována požární ochrana v obci Dyjice se jedná o činnost dobrovolných hasičů. Dobrovolní hasiči nemalou měrou přispívají k chodu obce. Pomáhají při pěstební činnosti a udržování lesů. Kdy si sjednají dobrovolnou brigádu, na které pracují pouze za občerstvení. Obecní úřad jim poté poskytne finanční prostředky na koupi nutného hasičského vybavení. V obci se nenachází žádné jiné bezpečnostní složky. Vetší výdaje proběhly v roce 2008, kdy byla rekonstruována celá budova hasičárny. Tato částka činila 243 770 Kč. 5.4.2 Průmysl Do výdajů na průmysl patří silnice a jejich údržba. Tato činnost se provádí každým rokem. Vyšší výdaje představují opravy silnic, kterých obec má asi 5 km. V roce 2009 a 2010 se opravovaly menší části silnic. Náklady činily dohromady za oba roky 350 000 Kč. 36

5.4.3 Regionální a místní správa Do této položky spadá i provoz obecního úřadu. Patří sem elektřina, náklady na telefon, internet, nákup drobného majetku. Zastupitelstvo v obci Dyjice má 7 členů. Všichni členové jsou neuvolněni. Mají jiné zaměstnání. Tito členové, kromě starosty a místostarosty, dostávají dohromady za rok 12 360 Kč. Na obci pracuje účetní, která je zaměstnaná na Dohodu o pracovní činnosti. Je tedy jediný zaměstnanec obce Dyjice. Čistý roční plat účetní je 33 072 Kč. Odvod organizace na sociální a zdravotní pojištění činí 34 %, což je částka 16 320 Kč za rok. Starosta a místostarosta jsou neuvolnění. Tuto funkci provádějí až po svém zaměstnání. Z těchto platů musí obec odvádět povinné zdravotní pojištění, které činí 9 %, tedy 12 780 Kč za rok. Dále je na obci uklízečka, která má na starosti správu kuchyně a sálu. Pracuje na Dohodu o provedení práce. Dostává jednorázovou odměnu 2 000 Kč za rok. 5.4.4 Veřejná správa Do výdajů na veřejnou správu spadají výdaje na zařízení předškolní výchovy a základního vzdělání, které obec platí především školním zařízením v Telči. V obci Dyjice se nenachází žádné předškolní ani školní zařízení. V roce 2011 navštěvují mateřskou školu 2 děti. Dohromady se za ně platí 13 591 Kč ročně. Základní školu navštěvovalo 10 dětí. Výdaj na základní školu na 1 žáka ročně činil 5 452 Kč. Za 10 žáků to bylo 54 520 Kč za rok. 5.4.5 Výdaje na kulturu Zde jsou výdaje, pro obyvatele na zkvalitnění kulturního života. Obec pořádá každoročně pro obyvatele, kteří mají zájem, výlety do divadla. Dále poskytuje finanční příspěvek občanskému sdružení Dyjické pastičky, který v obci pořádá koncerty. 37

5.4.6 Výdaje na tělovýchovu Místní občané ve spolupráci se zastupitelstvem pořádají sportovní akce jako např. volejbalový turnaj, nohejbalový turnaj, běh na lyžích, cyklistické výlety a výlety do bazénu. Obec na tyto akce z velké části přispívá. 5.4.7 Výdaje na nakládání s odpady Jsou to výdaje na odvoz komunálního odpadu. Obec vlastní celkem 5 kontejnerů na smíšený odpad. V každé obci je 1 kontejner. Dále vlastní kontejnery na tříděný odpad. Odvoz odpadu si fakturují A. S. A. Dačice s.r.o. 5.4.8 Výdaje na veřejné osvětlení Největší počet lamp s veřejným osvětlením se nachází v Dyjici, částka se každoročně pohybuje kolem 20000 Kč V Dyjičce je tato částka o polovinu menší, tedy 10 000 Kč. V Dolních Dvorcích se nachází tři lampy a platí se 7 000 Kč. Ve Stranné tři lampy, stejně jako ve Dvorcích 7 000 Kč. Na Rozsičkách pět světel, které za rok stojí 13 000 Kč. 5.4.9 Zemědělství a lesy Výdaje na pěstební činnost obec Dyjice vlastní 27 ha lesů, které se musí také obnovovat a udržovat. Proto se každým rokem vysazují nové stromy. Na větší výsadbu se uspořádá brigáda dobrovolných hasičů, kteří za občerstvení sází nakoupené stromky. Dále sem patří mazání stromků proti okusování zvěří, vyžínání, čištění lesa od kůrovce. Nákup zařízení: motorová pila, křovinořez atd. 38

Miliony Kč Výdaje za roky 2007-2011 5 4 3 kapitálové výdaje běžné výdaje 2 1 2007 2008 2009 2010 2011 Obr. 9 Graf výdajů obce Dyjice za roky 2007 2011 Zdroj: Výkazy FIN 2 12, 2007 2011 5.5 Kapitálové výdaje V grafu si můžeme všimnout, že v roce 2007 a 2008 byly výdaje významně nižší než v letech následujících. Tuto skutečnost způsobil velký investiční plán, který se uskutečňoval od roku 2008 do roku 2011. Jednalo se o stavbu vodovodu. V roce 2009 byl vyhotoven projekt, který byl financován z dotací, ale z části také z peněz obce. V roce 2011 se stavba vodovodu dokončovala, tudíž došlo i na platby. Výdaje tak vzrostly o 100 % oproti roku minulému. Zde vidíme vše jako výdaje, ale ve skutečnosti více než polovina peněz byla získána z dotací, které jsou uvedeny na druhé, tedy příjmové straně. 6 Výsledek hospodaření V roce 2010 došlo ke změně účtování obcí. Začalo se účtovat na nákladové a výnosové účty a z těchto účtů se čtvrtletně sestavuje a odesílá na krajský úřad výkaz zisku a ztrát. Obec Dyjice dosahovala v letech 2007 až 2010 vždy kladného výsledku hospodaření. V roce 2007 byl výsledek hospodaření 280 431 Kč. Tento výsledek hospodaření je menší než v roce následujícím, kdy výsledek byl 894 348 Kč. Tento rozdíl není způsobem velkým rozdílem ve výdajích, ale pouze v příjmech. Skok o 30% je způsoben změnou v rozpočtovém určení daní. Za povšimnutí stojí rok 2011, kdy obec Dyjice poprvé za 5 let dosáhla schodkového výsledku hospodaření. Můžeme si povšimnout, že 39