Hlavonožci Cephalopoda
Postupujte takto! 1. Vytvoř nadpis třída Hlavonožci. 2. Prostuduj text v učebnici na str. 52 a 53. 3. Promysli si odpovědi na otázky ze str. 52. 4. Do sešitu si nakresli obrázek anatomie hlavonožce z prezentace (snímek 5). 5. Prostuduj si prezentaci a přepiš si poznámky z prezentace do sešitu (snímek 3 4). 6. Do poznámek si uveď několik zástupců hlavonožců ke každému nějakou zajímavost. Úkol bude kontrolován! Příjemný týden, pevné zdraví a brzy ve škole!
třída Hlavonožci Název hlava přechází rovnou ramena ( nohy ). Ramen je osm (chobotnice), nebo deset (sépie). Nejinteligentnější měkkýši se schopností se učit. Žijí pouze ve slané vodě. Oboustranná tělní souměrnost živočicha lze rozdělit jej jedním řezem na stejné části. Dýchání pomocí žaber (1-2 páry). Zrak velké oči (u krakatice až 35 cm), nevidí barevně. Vylučování - ledviny (metanefridie). Trávicí soustava v ústech jsou dvě čelisti (tzv. papouščí zobák), ty zpracují potravu. A je zde také jedová žláza. Potrava putuje hltanem, jícnem do žaludku a do střev odtud se živiny dostávají do krve.
Gangliová (uzlinová) nervová soustava v hlavě je velká nervová uzlina (= mozkové ganglium), která dokonale pomocí nervů řídí cele tělo. Uzavřená cévní soustava krev koluje v cévách a nevylévá se. Vyhledej a napiš si do poznámek: hemoglobin, hemocyanin, inkoustová žláza. Rozmnožování hlavonožci jsou gonochoristé = mají konkrétní pohlaví (samec či samice). Samec má hektokotylus = jedno z ramen umožňuje přenos spermií do samice. Mají tedy nitrotělní oplození a přímý vývin = nemají larvu. Samice střeží nakladená vejce a v době líhnutí potomků umírá.
Anatomie sépie Nakresli si a popiš anatomii hlavonožce do svého sešitu
Výbava hlavonožců papouščí zoban hektokotylus největší oči na světě
Silurské moře Vraťme se nazpět v čase přibližně 440 416 mil. let. Jsme v oblasti středních Čech, kterou vyplňuje teplé tropické moře bohaté na život. Kromě trilobitů, ramenonožců, aj. vidíme velké hlavonožce s kornoutovitou schránkou Orthoceras pellucidum.
Chobotnice jsou nejinteligentnější hlavonožci, naučí se napodobit tvar a zbarvení jiného živočicha, otevřít sklenici, či zbarvením dát najevo svoje emoce. Chobotnice pobřežní
Australské chobotničky jsou malé, milé, pro člověka je jejich kousnutí smrtelně jedovaté. Chobotnice skvrnitá Chobotnice kroužkovaná
Sépie obecná má osm krátkých a dvě dlouhá ramena, pomocí kterých loví. Plave pomocí ploutevního lemu a na hřbetě má pozůstatek schránky tzv. sépiovou kost.
Loděnka hlubinná je živoucí fosilie, tzn. žila již na počátku prvohor před 500 mil. let a žije i dnes. Je ohrožena lovem pro jídlo i schránku.
Loděnka hlubinná má schránku vyplněnou plyny jejichž množství umí měnit a podle toho stoupá, či klesá ve vodním sloupci. Tělo loděnky vyplňuje první velkou komůrku. Průřez schránkou
Agronaut pelagický = 25 cm, schránkatá = 2 cm, má hektokotylus Sameček oddělí hektokotylus od těla, toto pohlavní rameno pluje oceánem, najde samičku a oplodní jí vajíčka.
Praví giganti Kalmar Hamiltonův patří společně s krakaticí obrovskou k největším hlavonožcům světa, měří 10 m a váží půl tuny.
Krakatice obrovská nejdelší žijící hlavonožec, délka těla při natažení zatím největšího jedince měřila 18 m, hmotnost 1 tuna. Žije v hlubinách oceánu a zobanem umí překousnout i silné lano. Její oko je velké jako lidská hlava. Je krátkověká (asi 5 let).