Jaké vlastnosti má obal mít, závisí na funkcích, které má obal plnit. V zásadě jsou tři základní skupiny funkcí:

T 4 Balení a přepravní prostředky 4.1 Definice a funkce obalu Obalem (balením) se rozumí odstranitelné zahalení materiálu, které slouží k tomu, aby tento mohl být chráněn, nebo mohly být plněny i další funkce. Obal je jednotka skládající se z balicího prostředku, balící látky a balicích pomocných prostředků. Balicí látka je surovina, ze které se balení vyrábí. Balicí prostředek je výrobek z balicí látky, který je určen k tomu, aby bylo možné balenou látku uzavřít nebo držet pohromadě. Balicí pomocné prostředky je souhrnný název pro pomocné prostředky, které spolu s balicími prostředky slouží pro zabaleni, uzavření, přípravu na odeslání apod. daného baleného materiálu. Balicí postup je rovněž označován jako balicí proces. Balený materiál, balení (obal) a balicí proces vytvářejí dohromady balicí systém. Výše uvedené jednotlivé elementy balicího systému je potřebné často rozlišovat, neboť každý z nich může mít na tento systém svůj specifický vliv. Použití nové lepící pásky může např. usnadnit uzavření balicího prostředku v balicím procesu, nebezpečí úrazu při uchopování balení za obalové pásky může být podstatně zmenšeno použitím pásků z plastické látky místo pásků ocelových apod. Jaké vlastnosti má obal mít, závisí na funkcích, které má obal plnit. V zásadě jsou tři základní skupiny funkcí: 1. Výrobní funkce: Balení umožňuje vhodný způsob vstupu surovin a výstupu hotových výrobků do a z procesu výroby. Volbou vhodného balení (např. paleta) může být zajištěno, že odpadnou další manipulační operace spojené s meziskladováním, když výroba je zásobována přímo z tohoto balení a zboží produkováno do tohoto balení (výrobní balení). 2. Marketingové funkce: U většiny výrobků je balení důležitou součástí výrobní politiky, pomocí které je výrobek odlišován od konkurenčních produktů. Ale rovněž v oblasti komunikační politiky může balení jako nosič reklamy plnit důležitou funkci. 3. Uživatelské funkce: Zde lze jmenovat především informační funkci pro zákazníka (např. u potravinových výrobků hmotnost, složeni výrobku, nutriční hodnota, doporučená doba spotřeby apod.). Patří sem rovněž takové vlastnosti, jako schopnost jednoduché likvidace použitého obalu, která by byla pro životní prostředí nezávadná i možnost víceúčelového použití obalu zákazníky - možnost využití pro jiné účely než obalové. 1

4. Logistické funkce: V rámci této skupiny funkci balení je dále možné jmenovat: 1. Ochranná funkce: Na ochranu zboží je často pohlíženo jako na nejdůležitější logistickou funkci. Patří k dobrému servisu, odevzdat objednané zboží u zákazníka v neporušeném stavu. Balení má chránit zboží při dodávce proti mechanickému (tlak, náraz) a klimatickému (vlhkost, teplota) zatížení. Ochrana zboží balením se neomezuje jen na kvalitativní stránky, ale zaměřuje se rovněž na kvantitativní ztráty. Zde se jedná především o to, aby zboží bylo pokud možno dobře chráněno i před odcizením. Vedle ochrany zboží musí plnit obal i funkci ochrany okolí (životního prostředí). Balení má při dodávce zboží chránit rovněž obslužný personál a použité manipulační a pomocné technické prostředky před nežádoucími účinky, které by mohly být vyvolány, jestliže by zboží baleno nebylo. 2. Skladovací funkce: Od obalu je požadováno, aby umožňoval snadné skladování zboží. To v první řadě znamená, že zboží musí být stohovatelné. Tvar a rozměry musí umožňovat přímé postavení jednotlivých skladovacích jednotek na sebe. Silové poměry mezi stohovanými balenými jednotkami musí být takové, aby stohování bylo stabilní. Obaly musí dále splňovat všechny další podmínky pro skladování ve skladech. Musí umožňovat dobré využití skladovacího prostoru. Je proto žádoucí, aby rozměry obalů byly v souladu s rozměry používaných přepravních a skladovacích prostředků. Často podceňovaný aspekt skladovací funkce obalu je požadavek po racionálním způsobu uložení zásoby balících prostředků. 3. Dopravní funkce: Obal má za úlohu usnadňovat přepravu zboží, resp. činit zboží schopným přepravy, při zachování co nejmenší hmotnosti obalu. Tvar a rozměry obalu musí dovolovat optimální využívání ložné plochy a ložného prostoru dopravního prostředku. 4. Manipulační funkce: Balením má být zboží tvarováno do takových jednotek, které jsou dobře uchopitelné při manipulacích v průběhu realizace dodávky. Tvar a rozměry balených jednotek musí umožňovat použití technických prostředků jako např. vidlicových vozíků nebo regálových zakladačů apod., aby bylo možné manipulační úkony racionalizovat. Manipulační úkony se vyskytují vždy mezi skladovací a přepravní fází, takže tvorba balených jednotek se musí provádět vždy při zohlednění skladovacích a přepravních funkcí. Je-li třeba se zbožím rovněž manipulovat ručně, je potřebné obal přizpůsobit pro snadnou ruční manipulaci (uchopovací otvory, držadla, drsný obalový papír,... ). 5. Informační funkce: Informační funkce je důležitá především pro sestavovatele zakázek. Obaly je potřebné rozlišovat (např. podle barvy, nápisu), aby sestavovatel zakázky ve skladu mohl snadno identifikovat žádaný sortiment, ze kterého se expedovaná zásilka sestavuje. Dále je potřebné výrazně, pomocí piktogramů, různých znaků či nápisů označit obaly výrobků křehkých, rychlozkazitelných, a jiných, které vyžadují zvláštní způsob manipulace či zacházení. Informace uvedené na obalech mohou také zmenšit rozsah doprovodných papírů a dokumentace. Při automatizaci přepravních a překládkových procesů umožňují vhodným způsobem na obalech umístěné informace automatické rozpoznávání výrobků. Informační funkce pro spotřebitele se zařazuje zpravidla mezi funkce spotřebitelské. 2

Různé logistické funkce obalů jsou příkladem vzájemných souvislostí, které existují v oblasti logistiky. Obal je tedy třeba vždy chápat jako nedílnou součást celkového logistického systému. Výběr správného obalu může přinést efekty jak z titulu snížení celkových logistických nákladů, tak také zvýšení úrovně obstaravatelského a dodavatelského servisu. Obal, jako velmi důležitý komponent služeb, nemá vliv jen na stav dodávaného zboží, může také umožňovat racionální a rychlé dodání zboží, tzn. ovlivňovat úroveň servisu zkracováním dodací doby. V neposlední řadě bude rovněž zákazník posuzovat, jak tyto vzájemné závislosti jsou respektovány z hlediska specifických požadavků ze strany zákazníka (např. návaznost přepravních a spotřebitelských obalů). Přehled funkcí a požadavků na obaly viz též obrázek 4.1. 4.2. Úlohy spojené s balením 4.2.1 Zohlednění funkčních požadavků Protože obal musí plnit své funkce ve výrobě, marketingu, sféře spotřeby i logistice, musí být veškeré problémy spojené s problematikou balení řešeny týmem odborníků, ve kterém budou zastoupeny všechny potřebné profese. K analýze systému balení patří v prvé řadě zjištění: a) všech požadavků, které jsou na tento systém kladeny ve všech čtyřech výše uvedených funkčních oblastech. b) dále musí být přezkoušeno, jak dalece jsou tyto funkce plněny a jaké náklady jsou s tím spojeny. Požadavky kladené na obal mohou být v některých případech protikladné, jak rovněž vyplývá z obrázku 4.1. (Přehled funkcí a požadavků na obaly) Potom je třeba: najít kompromis, který úměrně zohledňuje požadavky všech funkčních oblastí. Přehled vlastností balících prostředků a balicích látek je uveden v tabulce 4.2. 4.2.2 Balené zboží a požadavky na obal Mezi baleným zbožím, obalem a balícím procesem existuje velmi úzká závislost. Již při tvorbě nového výrobku je proto potřebné domýšlet vznikající logistické souvislosti. Vlastnosti zboží mají velký vliv na celkový systém balení. Již poměrně malé změny ve vlastnostech zboží mohou mít velký vliv na celý systém baleni. Obal a jeho vlastnosti by se tedy vždy měly adekvátně přizpůsobovat měnicím se vlastnostem zboží. V závislosti na druhu baleného materiálu či zboží existuje řada zákonných či kvázizákonných omezujících faktorů, které musí být při tvorbě obalu zohledněny. Jsou to např. různé předpisy a směrnice vyplývající většinou z různých vnitrostátních či mezinárodních norem, k t e r é upravují tvar a rozměry a obalů výrobků, bližší požadavky na vlastnosti materiálů použitých k výrobě 3

obalů apod. Rovněž přepravní řády dopravců stanovují podmínky, týkající se druhu, velikosti, barvy, označení apod., které musí být dodrženy při přepravě nebezpečného zboží. Obdobně podmínky pro označování zboží platí i pro přepravu potravin, různá omezení platí i pro používání různých druhů balení a obalů v závislosti na druhu přepravovaného zboží. 4.2.3 Proces balení Proces balení obsahuje souhrn potřebných kroků pro balení zboží, od přivezení prázdných obalů a zboží k místu balení, přes nejrůznější stupně vlastního balícího postupu, až k přípravě obalové jednotky k odtransportování z místa balení. K úlohám, které spolu s vlastním balením musí být zabezpečeny, patří rovněž označování resp. etiketování. Pomocí analýzy organizace chodu celého balícího procesu, úkolem které je dát detailní přehled o všech elementárních pracovních úkonech na všech pracovních místech a pomocí zpětné návazné syntézy těchto pracovních postupů na jednotlivých zúčastněných postech a přiřazením těchto postupů jejich nosičům (člověku nebo stroji), se mohou docílit značné racionalizační efekty. Tak je např. možné, pomocí jiného uspořádání pracovních kroků v procesu balení, dosáhnout kratší obslužné doby balícího stroje, což vede k lepšímu využití jeho kapacity a k celkovému urychlení balícího procesu. Samozřejmě je přitom také třeba přezkoušet, zda mechanické vlastnosti balící látky připouští rychlejší chod balícího stroje. Již tento malý příklad ukazuje, na úzkou vzájemnou závislost mezi jednotlivými prvky systému balení. Použití balících strojů pro plnění a tvarování obalů, pro provádění plnícího a uzavíracího procesu, až k automatickému balení podstatně závisí na vlastnostech balen~ho zboží a jeho množství. Na druhé straně vyžadují balící stroje také přesné přizpůsobení tvaru obalu a kladou zcela jiné požadavky na rozměrové tolerance obalu než balení ruční. Při použití balících strojů mohou již malé odchylky od stanoveného tvaru a rozměru vést k neprůchodnosti systému. 4.3 Druhy obalu Dle toho, ve které fázi logistického řetězce se obal používá, rozlišujeme obaly spotřebitelské, distribuční a přepravní. Spotřebitelský obal může sloužit pro jeden výrobek (jednotlivý obal), pro malý počet kusů téhož výrobku určených ke konečné spotřebě (skupinový obal, např. tenisové míče) nebo pro sadu výrobků (sdružený obal, např. sada nádobí). Plní funkci ochrannou, dominující se však stává funkce prodejní kombinovaná s funkcí informační, obě zaměřené na kupujícího (spotřebitele). Specifická je informační funkce využívaná maloobchodem k identifikaci zboží u pokladních terminálů, při níž se v široké míře uplatňuje označování spotřebitelských obalů čárovým kódem (tiskem na obaly, samolepicími etiketami, visačkami). Význam těchto dvou funkcí vzrůstá s orientací na samoobslužné formy prodeje v maloobchodě. Platí, že ve stále větším rozsahu přecházejí ze samotného výrobku na jeho spotřebitelský obal. Funkce spotřebitelského obalu jsou výrazně diferencovány podle charakteru výrobku (luxusní zboží - levné zboží, zboží určené k dlouhodobějšímu uchování a k postupné spotřebě - zboží k okamžité, jednorázové spotřebě apod.). Pod tlakem na ochranu životního 4

prostředí se v rostoucí míře používají racionální zjednodušené obaly z recyklovatelných materiálů. Manipulační funkce je u spotřebitelských obalů redukována a v plné míře se uplatňuje až na úrovni základních manipulačních jednotek (tj. u distribučních obalů), které většinou sdružují několik spotřebitelsky balených výrobků. Výjimkou jsou výrobky větších rozměrů, manipulované jednotlivě. Distribuční obal má charakter přechodného obalu mezi obalem spotřebitelským a přepravním. Je to vnější, zpravidla skupinový, řidčeji sdružený obal. Obsahuje jeden typ spotřebitelského balení, popřípadě několik odlišných typů spotřebitelského balení (v tomto případě je smíšeným balením - kolekcí). Obvykle mívá podobu kartonu nebo podložky kryté smrštitelnou fólií. Mezi spotřebitelskými obaly a distribučním obalem ještě mohou být vnitřní (skupinové) obaly. Dominují funkce ochranné a manipulační, které se uplatňují ve skladech, během přepravy a manipulace až po doplňování zboží v prodejních prostorech maloobchodních prodejen. Distribuční obaly spoluvytvářejí základní manipulační jednotky (jednotky I. řádu), event. odvozené manipulační (přepravní) jednotky (jednotky II. řádu). Informační funkce distribučního obalu je zaměřena na potřeby identifikace zboží v článcích logistických distribučních řetězců, jimiž prochází (hlavně ve skladech velkoobchodu, při rozvozu a v zázemí maloobchodních prodejen). Informace jsou stále častěji kódovány ve formě čárového kódu, přičemž jako nosiče mohou sloužit samolepicí štítky (etikety), což umožňuje používat standardní obaly (např. kartony), a to i opakovaně (vratné obaly). Přepravní obal je vnější obal přizpůsobený přepravě. Během přepravy, včetně ložných operací plní funkci ochrannou, při ložných operacích plní funkci manipulační. Jako vnější obal bývá vystaven déle trvajícímu nebo opakovanému působení mnoha mechanických, povětrnostních a dalších vlivů a jeho konstrukce tedy musí být robustnější než u ostatních druhů obalů. Nejčastěji mívá podobu bedny nebo většího kartonu, zhotoveného z vlnité lepenky (obvykle vícevrstevné, popř. nepropustné). Přepravní obaly spoluvytvářejí přepravní jednotky (odvozené manipulační - přepravní jednotky II. řádu) zpravidla na bázi palet. V informační funkci přepravních obalů se uplatňují stanovené (normované) formy označení odesílatele a příjemce, obsahu, hmotnosti, vizuálních znaků pro správný způsob manipulace a další. Přepravní obal vystavený očím veřejnosti, pokud nese výrazný grafický symbol a jméno firmy, působí i jako propagační médium. Různé druhy obalů kládou různé požadavky na vlastnosti balicích prostředků a balicích látek. Pevnost na přetrhnutí balicí látky ovlivňuje zřejmě možnost použití balicího stroje v balicím procesu a na třecích poměrech závisí zčásti schopnost stohování obalu. Jednotný tvar a rozměry balicího prostředku usnadňují jak balicí proces, tak dopravu a skladování baleného zboží. Přednosti jednotného tvaru a rozměru balicího prostředku je možné dokumentovat na příkladě evropské palety prosté, která je u nás nejrozšířenějším a 5

nejznámějším prostředkem pro vytváření logistických jednotek. Zdůraznit je třeba, že výše uvedené různé druhy obalů mohou být v některých případech identické a některé se nemusí ve všech případech vyskytovat. Někdy se můžeme setkat s pojmy: - Souhrnný obal - obsahuje množinu nějakého určitého zboží, ve kterém je toto v normálním případě skladováno. - Zasilatelský obal - vztahuje se na jednu zakázku a může tak obsahovat různé druhy zboží, tedy různé jednotlivé nebo souhrnné obaly. - 4.4 Aktuální požadavky na přepravní a manipulační obaly Na mezinárodní úrovni byly v nedávné době formulovány nové požadavky na přepravní a manipulační obaly: Přepravní obaly musí být otevřené nebo snadno otevíratelné. Kartónové krabice nemají horní část nebo je odstranitelná odtrhovací páskou. Efektem je opět snížení pracnosti. Výrobek by měl být prezentován už v přepravním obalu. To umožňuje umisťovat zboží do regálů v prodejnách přímo v upravených přepravních obalech. Estetickou a marketingovou funkci proto musí zastávat i přepravní obal. Umožňuje to rovněž úspory manipulačních nákladů v prodejnách. Otevřené obaly musí být dostatečně pevné, aby nedošlo k jejich poškození. Výrobky by měly být v přepravním usnadňuje označování spotřebitelských snadno vyjímá z přepravního obalu. Hmotnost přepravních a manipulačních balení by neměla překročit 12 až 15 kg. Důvodem jsou předpisy na ochranu zdraví pracovníků, kdy je ve stále více zemích omezována hmotnost břemen, která lze manuálně manipulovat. Obaly musí mít vhodnou barevnost. Opouští se tradiční světle hnědá barva kartonů, kartony mají na povrchu barevnou vrstvu. Jde o podporu propagace výrobků už v přepravních obalech a jejich estetický vzhled. Přední strana obalu je strana nejužší. Tím lze dosáhnout co nejefektivnějšího využití prodejních ploch, v regálech lze vedle sebe umístit co nejvíce výrobků. Otevřené obaly musí být dostatečně pevné, aby nedošlo k jejich poškození. Výrobky by měly být v přepravním obalu v jediné vrstvě. To usnadňuje 6

označování spotřebitelských snadno vyjímá z přepravního obalu. EAN čarové kódy má být na přepravních obalech na přední a jedné podélné straně (někdy i na dně) pro usnadnění automatizace skladových a manipulačních operaci. Materiál použitý na konstrukci by měl vyhovovat požadavkům na snadnou recyklovatelnost použitých obalů. Proto zcela převažuje lepenka a papír. Moderní obaly jsou označovány jako recyklovatelné a stupeň jejich recyklovatelnosti dosahuje až 90 %. Rozměry přepravních a manipulačních obalů mají být v souladu s normami ISO (základní rozměrový modul 400 x 600 mm - viz modulárnost obalů). Prodávané maloobchodní množství by tedy nemělo být hlavním kritériem pro volbu velikosti dopravních a manipulačních obalů. 4.5 Rozměrová unifikace Rozměrová unifikace je podmínkou skladebnosti základních a odvozených logistických jednotek. Vychází ze standardů ISO (International Organisation for Standardisation). Standardy ISO jsou respektovány při vytváření národních norem. Prostřednictvím celosvětově uznávaných normalizačních zásad je tak možno postupně slaďovat procesy balení, tvorby logistických jednotek, zajišťovat rozměrovou návaznost přepravních jednotek a ložných prostorů dopravních prostředků, slaďovat procesy manipulace s materiálem s procesy jeho přepravy atd. Díky tomu je také možná homogenizace a konsolidace zásilek a daří se snižovat potřebu času na provedení nezbytných operací v článcích logistických řetězců, zvyšovat využití kapacity skladů a dopravních prostředků a tím snižovat logistické náklady. V dopravě je rozměrová unifikace přepravovaného zboží často vyžadována přímo jako podmínka a může mít i vliv na stanovení ceny (tarifní sazby, zvýhodnění). 4.6. Modulární balení (obaly) Potřeba vzájemně odsouhlaseného, modulárního balícího systému vyplývá ze skutečnosti, že v přepravních řetězcích je velmi často potřebné přepravovat společně zboží nejrůznějších druhů a rozměrů. Standardizace vzájemně rozměrově navazujících modulů pro to vytváří předpoklady. S problematikou standardizace rozměrů úzce souvisí problematika modulárnosti obalů. Podle velikosti obsahu obalu mohou existovat různé obalové stupně: (např. vnější a vnitřní obal). Vnitřní rozměry a nosnost větších (vnějších) obalů (např. kontejnerů) musí být v 7

souladu s vnějšími rozměry a nosností menších (vnitřních) obalů, v nich umístěných (např. palety). Problematikou modulárních obalů a jejich normalizací se zabývala řada institucí v různých zemích. S ohledem na modulární, paletám přizpůsobenou tvorbu jednotlivých, souhrnných a zasilatelských obalů, byl v oblasti obalového hospodářství vyvinut základní obalový modul 400x600 mm. Tento modul je v souladu jak s rozměry evropské palety prosté (1200x800 mm), tak s paletami o rozměrech 1200xl000 mm, které jsou rovněž značně rozšířené. Z násobků nebo podílů základního modulu vzniká celkový modulární balící systém. 4.7. Logistické (manipulační a přepravní) jednotky Při přechodu logistickými řetězci se materiál (zboží) sdružuje do ucelených jednotek. Podle toho, v kterém článku řetězce se nachází, nazýváme tyto jednotky - manipulační, - - přepravní, - skladovací, - ložné, - výrobní, - expediční, - evidenční, - statistické atd., přičemž ideální případ je, když všechny tyto jednotky jsou identické. V tomto případě můžeme také použít společného názvu - logistická jednotka. Dosáhnout toho, aby v praxi, v různých za sebou následujících fázích toku materiálu tyto jednotky byly identické není vždy důsledně možné. Snaha by však k tomuto cíli měla vždy směřovat. Pod vytvářením logistických jednotek máme na mysli takový proces, při kterém se vytvářejí větší ucelené jednotky, zpravidla baleného zboží, které vytvářejí dobré výchozí předpoklady pro realizaci skladovacích, přepravních, manipulačních i jiných operací s materiálem, či zbožím. S vytvářením logistických jednotek souvisí i činnost unifikační, která se snaží sjednocením základních rozměrů obalů a přepravních prostředků dosáhnout jejich vzájemné návaznosti tak, aby bylo možné maximální využití skladového, ložného i manipulačního prostoru. Logistické jednotky mohou být nejrůznějších rozměrů a velikostí. 1. logistická jednotka (manipulační) I. řádu (ukládací bedny a přepravky): Základní logistická jednotka přizpůsobená k ruční manipulaci. Podmínkou její hospodárnosti je, aby procházela všemi navazujícími články logistického řetězce, aniž by byla dělena na menší jednotky. Představuje tedy zároveň minimální objednací, odběrné a 8

dodací množství. Hmotnost maximálně 15 kg (hmotnost je limitována s ohledem na ruční manipulaci, pokud ji provádějí ženy). Přepravní prostředky mohou být ukládací bedny, přepravky apod. Základní manipulační jednotky jsou rovněž často vytvářeny bez pomoci přepravního prostředku - pouze obalem (např. lepenkové kartonové podložky kryté smrštitelnou fólií, pytle, demižony, sudy, apod.). Způsob manipulace může být ruční nebo pomocí dopravníků, plošinových vozíků aj. 2. logistická jednotka (manipulační a přepravní) II. řádu: Odvozená logistická jednotka přizpůsobená k mechanizované nebo automatizované manipulaci (přepravě), k ukládání ve skladech, k mezioperační manipulaci, k meziobjektové a vnější přepravě apod. Při její tvorbě musí být respektováno nejen hledisko maximálního využití kapacity (užitečné hmotnosti. resp. ložného prostoru) dopravního prostředku při bezprostředně navazující dopravě, ale též hlediska dalších distribučních článků logistického řetězce (např. hledisko užitečné hmotnosti manipulačních prostředků, hledisko kapacity regálových buněk ve skladech atd.). Hmotnost je zpravidla v rozmezí 250-1000 kg, v některých případech může dosahovat až 5 000 kg. Jako přepravní prostředky v této kategorii mohou být použity palety, roltejnery, malé kontejnery (přepravní skříně) apod. V některých případech může být jednotka tohoto řádu vytvářena i bez přepravního prostředku - ve formě paketu, tj. kompaktní, jako celek fixované jednotky, určené k mechanizované nebo automatizované manipulaci či přepravě. Pro manipulaci se používají nízkozdvižné nebo vysokozdvižné vozíky, regálové zakladače, stohovací jeřáby, dopravníky atd., o užitečné hmotnosti (nosnosti) do 1 250 kg (event. až do 5 000 kg). V případě roltejnerů je možná manipulace na kratší vzdálenosti ručním odtlačením. 3. logistická jednotka (přepravní a manipulační) III. řádu: Odvozená logistická jednotka sloužící výhradně k dálkové vnější přepravě v kombinované železniční, silniční, vodní vnitrozemské a námořní, nákladní letecké a související mechanizované nebo automatizované manipulaci. Hmotnost může být až do 30 500 kg. Jednotka III. řádu může být tvořena 10 až 44 jednotkami II. řádu. Přepravní prostředky jsou zpravidla velké kontejnery (ISO řady 1 D - A letecké kontejnery) a výměnné nástavby. 9

Manipulace se provádí pomocí jeřábů, speciálních vysokozdvižných vozíků, portálových (obkročných) zdvižných vozů, bočních překladačů atd., o užitečné hmotnosti (nosnosti) do cca 40 000 kg. U leteckých kontejnerů především dopravníky, speciálními vozy se zdvižnou ložnou plochou aj. 4. logistická jednotka (přepravní a manipulační) IV. řádu: Odvozená logistická jednotka pro dálkovou kombinovanu vodní vnitrozemskou a námořní přepravu v bárkových systémech včetně související mechanizované manipulace. Hmotnost zhruba od 400 t do 2 000 t. Přepravní prostředky bárky, lichtery (člunové kontejnery). Manipulace s pomocí portálových jeřábů nebo zdvižných plošin o užitečné hmotnosti (nosnosti) do cca 2 700 t na námořních nosičích nebo přímým vplouváním bárek do námořního nosiče. Možnosti tvorby logistických jednotek Pojem logistická jednotka má zvýraznit celkový logistický systém. Sdružování zboží do určitých jednotek, které se mají pohybovat po logistické síti je problém logistický a nejenom přepravní a manipulační. Logistický systém podniku není uzavřený systém. Existují četné vazby na jeho okolí (zákazníci, partnerské podniky, podniky služeb atd.). Sdružování zboží do větších jednotek proto vždy vyžaduje dohodu mezi zúčastněnými partnery. Logistické jednotky vznikají sdružováním zboží do jednotek standardizovaných ve svém tvaru i rozměrech s cílem zjednodušit tok materiálu a snížit náklady s tím spojené. Tok materiálu logistickou sítí vzniká tak, že výrobní, skladovací, balící, manipulační kontrolní a přepravní procesy na sebe n a v a z u j í. Vznikají tak logistické řetězce. 10

Tvorba logistických jednotek je předpokladem pro vznik logistických řetězců. Logistické jednotky musí usnadňovat: - sdružování zboží do větších jednotek, - standardizaci jednotek ve tvaru i rozměrech, - používáni mechanizačních prostředků při manipulačních operacích, - stohovatelnost jednotek, - volbu jednotek tak, aby bylo možné realizovat nepřetržité přepravní řetězce od dodavatelů k zákazníkům atd. 11

Logistické jednotky V zásadě může každý obal sloužit pro vytváření logistických jednotek. V krajním případě může vytvoření logistické jednotky představovat pouhé zabalení zboží, které má dostačující objem, hmotnost, tvar a rozměry umožňující manipulaci s pomocí mechanizačních prostředků i stohování, do balící fólie. U pytlovaného zboží se nabízí tvorba logistických jednotek pomocí zpevňovacích fólií z plastické hmoty, čímž vzniknou stejně dobře uchopitelné jednotky jako při použití palet. Dále je např. u stavebních materiálů možné vytvářet standardizované logistické jednotky paketováním pomocí různých šňůr a popruhů. Podobné paketované jednotky se mohou vytvářet při použití různých podstavců (např. nohy), takže vzniká logistická jednotka velmi podobná jednotce paletové. Nejrůznější druhy palet, přepravek, malých i velkých kontejnerů vy tváři tlak na možnost tvorby logistických jednotek. 12

4.8 Logistické přepravní prostředky K důležitým prostředkům, z nichž většina může být používána i jako obaly (většinou vnější) a které slouží pro vytváření logistických jednotek, patří přepravní prostředky. Jsou to prostředky s vícenásobným použitím. 4.8.1 Ukládací bedny a přepravky Ukládací bedny jsou přepravní prostředky na úrovni základních logistických (jednotek I. řádu), určené pro skladování materiálu (skladové operace) a pro mezioperační manipulaci, a to jak ve výrobě (pro drobné součástky, výrobky malých rozměrů, náhradní díly nebo nářadí, atd.) a v servisních střediscích, tak ve skladech velkoobchodu (např. pro sortiment železářského zboží, elektroinstalačního materiálu apod.). Přepravky jsou přepravní prostředky na úrovni základních logistických jednotek (jednotek I. řádu) určené především k rozvozu spotřebního zboží z výrobních závodů a ze skladů velkoobchodu do prodejen maloobchodu. Vyhovují ucelenému souboru přepravních a ložných operací, ale též operacím, které rozvozu předcházejí nebo po něm následují, tj. mezioperační manipulaci, skladovým a kompletačním operacím. Jsou vhodné i pro mezioperační manipulaci v textilním nebo potravinářském průmyslu. 4.8.2. Palety Palety jsou přepravní prostředky na úrovni logistických jednotek II. řádu, s ložnou a opornou podlahou pro vidlicovou manipulaci, s určením pro mezioperační manipulaci, skladové operace, kompletační operace, ložné operace a meziobjektovou a vnější přepravu v takřka celém rozsahu logistických řetězců. Velké uplatnění nacházejí též v kombinované dopravě. Jednotky vytvořené na jejich bázi (paletové jednotky) jsou vhodné k vidlicovému způsobu manipulace pomoci nízkozdvižných a vysokozdvižných vozíků, regálových zakladačů a jiných manipulačních prostředků. Palety lze opatřit pevnými nebo snímatelnými podvozky a přemísťovat je ručně, podlahovými dopravníky anebo tahači. 13

Přepravky Uložení plných a prázdných přepravek na podvozku Palety prosté Palety, paletové nástavby a nástavbové rámy Palety ohradové 14

Paleta skříňová Paleta na sudy Paleta výsypná Paleta ohradová (stohování přes sloupky) Paleta sloupková (stohování přes palety) 15

4.8.3 Velkoobjemové vaky V poslední době, při přepravě sypkých, pastovitých i kapalných hmot, stále většího uplatnění nacházejí velkoobjemové vaky. Jedná se zpravidla o přepravní prostředek na úrovni logistické jednotky 2. řádu. Základem je velký vak ve tvaru tašky opatřené manipulačními uchy a snadno ovladatelným patentním uzávěrem. Je to vratný obal, vhodný i pro balení potravin. Snadno se ukládá do výškových regálů a jeho základna nepřesahuje rozměry evropské palety prosté. Lze ho používat i pro skladování ve venkovních nekrytých skladech. Vaky jsou vyráběny v ruzných typech, tvarech a variantách. lelo je ušito z polypropylénové, kašírované (neprodyšné) nebo nekašírované (režné) tkaniny. Některé typy mají ocelové zdvihací kruhy, které napomáhají k rovnoměrnějšímu rozložení přepravovaného materiálu, či skládací lešení pro usnadnění stohováni. Další vybrané charakteristiky jsou: - výška těla od 40 do 200 cm, s odstupňovánim po 5 cm, - objem cca 300-2 200 dm 3, - nosnost cca 300-2 000 kg, - poměr objemu prázdného a plného vaku cca 1:10. K největším přednostem patří: - dobré využití přepravního a skladovacího prostoru, - mimořádná stabilita vaku při přepravě a stohování, - možnost několikanásobného použití, - možnost různého materiálového provedení, - možnost efektního potisku, který může být informací i vizitkou podniku, který ho používá. 16

4.8.4 Roltejnery Roltejnery jsou přepravní prostředky na úrovni odvozených logistických jednotek (jednotek II. řádu), opatřené čtyřkolovým podvozkem. Vyhovují pro mezioperační manipulaci, skladové operace, kompletační operace, ložné operace a meziobjektovou a vnější přepravu. Malé kontejnery 17

4.8.5 Kontejner je přepravní prostředek, tvořící zcela nebo zčásti uzavřený prostor, určený k přemísťování materiálu. Mezinárodní norma ISO 688/1976 definuje kontejner jako přepravní prostředek stálého charakteru a dostatečné pevnosti pro opakované použití, konstruovaný tak, aby umožňoval přepravu jedním nebo více druhy doprav bez překládání jeho obsahu, který lze pohotově manipulovat a přemisťovat z jednoho dopravního prostředku na dru 3 hý, snadno plnit a vyprazdňovat a který má vnitřní obsah 1 m nebo více. Obdobně definuje kontejnery i norma ČSN 280002. Dle velikosti je možné je rozdělovat na [52]: - malé o objemu 1-3 m 3, - střední o objemu 3 až 15 m 3 - velké, mající objem nad 15 m. Malé kontejnery Malé kontejnery jsou přepravní prostředky na úrovni odvozených logistických jednotek (jednotek II. řádu). Řadíme mezi ně například tzv. přepravní skříně (valivé kontejnery), které byly dříve, v bývalém Československu, hojně používané v systému přeprav kusových zásilek (řada A,B,C.) 18

Velké kontejnery Univerzální Cisternový Plošinový se sklopnými čely Chladírenský Způsob plnění KONTEJNERU ISO 1C, CC PALETAMI 800 x 1200 mm 19

4.8.6 Výměnné nástavby Výměnné nástavby jsou přepravní prostředky na ~rovni logistických jednotek III. řádu. Podobně jako kontejnery tvoří zcela nebo zčásti uzavřený prostor určený k přemísťování materiálu, mají také trvalé technické charakteristiky a dostatečnou pevnost pro opakované používání i konstrukci usnadňující přepravu, a to v silniční dopravě nebo ke kombinované silniční a železniční dopravě. Jsou určeny především k přepravě silničními nákladními vozidly - univerzálními nosiči (nákladními automobily, přívěsy nebo návěsy), s jejichž podvozky jsou kompatibilní, event. k přepravě železničními nákladními (plošinovými) vozy. 20

4.8.7 Lichtery Tvoří uzavřený prostor k přemísťování volně loženého či paletizovaného materiálu nebo materiálu loženého v kontejnerech ISO řady 1. V jejich konstrukci jsou spojeny funkce člunů pro plavbu na řekách a v průplavech s funkcemi velkých kontejnerů. Lichtery (člunové kontejnery) jsou přepravní prostředky na úrovni odvozených logistických jednotek (jednotek IV. řádu), určené k dálkové kombinované vnitrozemské vodní a námořní přepravě a k souvisejícím ložným operacím v BC systémech (Barge Carrier Systems, bárkové systémy). V rámci vnitrozemské dopravy plní funkci dopravního prostředku. Nosič společnosti Interlighter 26 lichterů ve dvou úrovních. Plošina na zádi zvedá dva Richtery současně. 21

4.8.8.Paletizace Dle normy ČSN 269006 Paletizace - názvosloví je paletizace definována poněkud šířeji. Podle této normy je to systém přepravy a manipulace s materiálem, spočívající v používání přepravních plošin, palet, ukládacích beden a přepravek, vhodných k vytváření manipulačních Jednotek pro uplatnění příslušných mechanizačních a automatizačních zařízení. Nejčastěji používanými přepravními prostředky v rámci procesu paletizace jsou však palety. Výhody paletizace: - snížení počtu dopravních a skladových manipulací při současném zkráceni manipulační doby, - lepšího využívání skladovacích ploch, - zvyšování rychlosti obrátky zboží, - snižování nákladů na balení apod. Palety prosté podle konstrukčního provedení mohou být: - jednopodlahové nebo dvoupodlahové, - jednostranné nebo dvoustranné, - dvoucestné, čtyřcestné nebo částečně čtyřcestné. Všechny mohou být též křídlové. Palety prosté podle použití jsou: - výměnné (viz Evropský paletový pool - EPP), - vratné, - nevratné. Základní parametry vratných palet jsou uvedeny v normě ČSN 26 9111. Dle této normy se rozměry palet v mm pohybuji od 600xSOO do 2 400 x 1 600. Nosnost je v rozpětí od 250 do 2 500 kg, částečně v závislosti na velikosti palety. Stohovací hmotnosti jsou stanoveny v závislosti na čtyřvrstvovém stohováni, takže se pohybuji v rozpětí od 1 000 kg do 10 000 kg. Technické požadavky vratných palet jsou uvedeny v normě ČSN 26 9112. Základní parametry nevratných palet jsou uvedeny v normě ČSN 26 9113. Základní rozměry a nosnosti jsou stejné jako u vratných palet, avšak největší rozměr je pouze 1 600 x 1 200 mm. Stohovací nosnosti jsou v závislosti na dvou až čtyřvrstvovém stohováni. Technické požadavky jsou uvedeny v normě ČSN 26 9114. Nevratné palety (označeny písmenem N) jsou určeny pouze k jednorázovému použití. Nejsou určeny pro zakládání do regálů, s výjimkou policových regálů. Rovněž nejsou určeny pro použití nástavby (viz níže). Mohou však být doplněny nástavnými rámy 22

(stohování přes ně však není možné). Kromě palet prostých, podle konstrukčního provedení a použití rozlišujeme palety: - ohradové (alespoň se třemi stěnami), - skříňové (se čtyřmi stěnami a víkem), - sloupkové (alespoň se čtyřmi sloupky) a - speciální (nádržkové, zásobníkové, výsypné apod.). Evropský paletový pool Evropský paletový pool (EPP) je dohoda evropských železnic o výměně evropských výměnných palet o rozměrech 800 x 1 200 mm v mezinárodní přepravě zboží. Byl zřízen železničními společnostmi proto, aby se zamezilo množství zbytečných protisměrných přeprava požadavků na železniční vozy, vznikajících v souvislosti s vracením prázdných palet v mezinárodní přepravě. Principem dohody je výměna palet mezi železnicemi měsíčním saldem, s vyloučením přímé výměny mezi přepravci. V roce 1997 bylo členem EPP 18 evropských železnic včetně Českých drah. Jak už bylo řečeno, palety si mezi sebou vyměňuji členské železnice, přepravci mohou využívat výhod EPP prostřednictvím železnic. Vyměňovat palety se železnicí může jen ten přepravce, který přistoupí na podmínky EPP. O tom je třeba v ČR uzavřít smlouvu s ČD. 4.8.9 Kontejnerizace Používání kontejnerů se rozšířilo ve světě již v 50. letech dvacátého století. Jejich použití pronikavě zvedlo úroveň produktivity práce ve skladech a dopravě při manipulaci s materiálem. - zvýšení efektivnosti manipulace s materiálem, - snížení ztrát při dopravě a skladování, - snížení ztrát rozkrádáním zboží, - snížení nároků na ochrannou funkci přepravních obalů, - zvýšení ochrany proti vlivům vnějšího prostředí, - mnohonásobné použití a v neposlední řadě podpora ekologické kombinované dopravy. Malé a střední kontejnery lze považovat za logistické jednotky 2. řádu. Velké kontejnery jsou jednotky 3. řádu. Zařazujeme sem ty, které mají větší objem než 14 m (15 m) nebo hrubou hmotnost větší než 10 t. Rozlišují se univerzální a speciální. V poslední době, hovoří-li se o kontejnerizaci, myslí se tím především používání kontejnerů velkých. Pro racionalizaci nakládacích a manipulačních prací je zpravidla výhodné zboží do velkých kontejnerů ložit na paletách. Paletizace tak nachází své uplatnění i v rámci procesu kontejnerizace. 23

Největšího uplatnění nachází kontejnerizace v mezinárodní dopravě, protože v ní mohou být plně uplatněny výhody kombinované dopravy. Univerzální kontejnery jsou uzavřené, skříňového tvaru, chránící přepravovaný materiál. Jsou uzpůsobené pro manipulaci pomocí jeřábů a nejrůznějších překladačů. Umožňují stohování až do šesti vrstev kontejnerů na sobě. Objem může být až do 70 m3. V evropských podmínkách se nejvíce používají velké univerzální kontejnery ISO řady 1. Základní charakteristiky velkých kontejnerů řady 1 Druh D é 1 k a * Max objem Maximální hmotnost kont. hrubá čistá [stop] [mm] [m 3 ] [tl [t] 1A 40 12 190 60 30 27,0 lb 30 9 125 45 25 23,0 r 1C 20 6 055 30 20 18,0 1D 10 2 990 15 10 8,7 * (2 435 Šířka výška Je shodná 8 stop a - mm) : / Charakteristiky vybraných typů velkých kontejnerů Univerzální kontejner ISO lc, 1CC (20stopý) je určen pro přepravu a krátkodobé skladování nejrůznějších druhů kusových materiálů, balených i nebalených výrobků různých tvarů, náhradních dílů a surovin. Zboží je možné ložit na paletách, ve svazcích nebo přepravovat volně ložené. Kontejner je opatřen čelními dvoukřídlovými dveřmi. Při ložení paletami EURO (800 x 1 200 mm) je možné umístit 11 palet v jedné vrstvě, ve dvou vrstvách 22 palet. Využití plochy kontejneru je v tomto připadě 78,5 %. Při použití palet ISO (1 000 x 1 200 mm) je počet palet v jedné vrstvě 10, ve dvou vrstvách 20 a využití plochy 88,8 %. Univerzální kontejner ISO 1A, 1AA (40stopý) má stejné použiti jako typ 1C. Je dvakrát tak dlouhý, má větší ložný prostor a umožňuje i přepravu delších předmětů. 24

Kontejner POOL (20stopý) má stejné použití jako kontejnery ISO. Přednosti je větší šířka (2 500 mm), která kromě jiného umožňuje lepší využití ložného prostoru při používání palet EURO (14 palet v jedné vrstvě). Otevřený kontejner OPEN TOP (20stopý) je určen pro přepravu a krátkodobé skladování sypkých, zrnitých nebo práškových substrátů, jako jsou vybrané zemědělské nebo potravinářské suroviny, polotovary a výrobky. Lze ho plnit a vyprazdňovat vrchem. Proti povětrnostním vlivům nebo při přepravě kusového či paletového zboží lze kontejner zakrýt plachtou. Plošinový kontejner FLAT (20stopý) je určen k přepravě větších strojírenských celků, výrobků či kusových materiálů, nevyžadujících ochranu před povětrnostními vlivy) dřevo, roury, stavební prefabrikáty apod.). Prázdné plošinové kontejnery lze stohovat až do výše 2,5 m a ty přepravovat jako jednu kontejnerovou zásilku. BULK kontejner (20stopý) je určen k přepravě a krátkodobému skladování sypkých a zrnitých materiálů, které musejí být chráněny před povětrnostními vlivy. Využívá se především pro zemědělské a potravinářské suroviny. Sypké substráty se plní třemi střešními uzavíratelnými otvory. Při vyprazdňování je nutno použít sklopného návěsu. Výsypný kontejner (20stopý) je určen pro přepravu a krátkodobé skladování sypkých substrátů, které nemusejí být chráněny před povětrnostními vlivy. Lze jej plnit vrchem a vyprazdňovat za pomoci sklopného návěsu. Nádržkový kontejner (20stopý) má v rámové konstrukci umístěnu tlakovou nádobu, jejíž parametry jsou závislé na druhu přepravovaného zboží. Je určen k přepravě a krátkodobému skladování volně ložených sypkých, zrnitých nebo práškových nelepkavých) neagresivních, nejedovatých suchých a nevýbušných substrátů (cement, elektrárenský popílek, mletý vápenec, vápno, saze, kaolin atd.). Dalšími substráty mohou být kapaliny nejrůznějšího druhu. 25