Historie muzejní konzervace a restaurování
Předklasické období. Dualismus v chápání základního cíle. konzervovat či restaurovat? Počátky institucionální péče. role státu a občanů Počátky moderní muzejní konzervace ve světě. Počátky moderní muzejní konzervace v českých zemích.
Předklasické období Antika péče o kultovní artefakty např. Athéňané doplňování chybějících částí uchovávané Théseovy lodi Zbraslavská Madona (kolem 1360) 1661 restaurování deskové malby, osazení (doplnění) perel a drahokamů
památka je výtvor minulosti, který je hoden toho, aby se zachoval jako vždy platný svědek, jako objektivní danost Friedrich Waidacher
Dualismus v chápání základního cíle konzervovat či restaurovat? hodnota stop času x hodnota formy doby vzniku Alois Riegl (Der moderne Denkmalkultus, 1903): hodnota - umělecká - historická - stáří, vývojová (Alterswert) - záměrná pamětní - užitná - novosti
Dualismus v chápání základního cíle konzervovat či restaurovat? intervencionisté - architekti X antiintervencionisté - antikváři Anglie 18./19. století Restaurování; purismus Eugène-Emmanuel Viollet-le- Duc, Georg Gilbert Scott, Bodo Ebhardt, Friedrich von Schmidt; Josef Mocker, Georg Hauberisser x Konzervace John Ruskin, Alois Riegl, Hans Tietze, Max Dvořák, Georg Dehio 19. a počátek 20. století
Restaurování Dnešní praxe ukládá, aby každý odborný restaurátorský zásah plně respektoval autenticitu dochovaného díla.
Analýza x Syntéza 30. 40. léta 20. století Analytická metoda: vědecké poznání za cenu nesrozumitelné prezentace památky Zdeněk Wirth (Alois Riegel) Syntetická metoda: ochrana celistvosti historického uměleckého díla (estetický strukturalismus) x Václav Wagner (Max Dvořák)
Počátky institucionální péče role státu a občanů Panovnické dekrety (např. Marie Terezie edikt chránící významné rukopisy, dekret zakazující přivlastnit si nalezené staré mince) První muzea Ústřední komise pro zkoumání a zachovávání stavebních památek (31. 12. 1850, Min. obchodu; 1859 přičleněna k Min. kultu a vyučování) Ústřední komise pro zkoumání a zachovávání uměleckých a historických památek Zentralkommission für Erforschung und Erhaltung der Kunst und historischen Denkmäler (29. 8. 1872) Ústřední komise pro památkovou péči (2. 8. 1911)
Počátky moderní muzejní konzervace ve světě Albert Voss, Merkbuch, Altertümer auszugraben und auszubewahren. (1888) Friedrich W. Rathgen (1862-1942), 1. konzervátorská laboratoř na světě 1888, Die Konservierung von Altertumsfunden. (1898; 1915, 1924) Gustav A. Rosenberg (1872-1940), Antiquités en fer et en bronze leur transformation dans la terre contenant de ľ acide carbonique et des chlorures et leur conservation. (1917) Harold J. Plenderleith (1898-1997), The Conservation of Antiquities and Work of Art. (1956)
Počátky moderní muzejní konzervace v českých zemích Novotný, J. (Lubor Niederle: 1865-1944), Návod ku sbírání a zachraňování předhistorických památek. (1894) Kliment Čermák (1852-1917), Návod ke konzervování starožitností. (VČSMA, 1895), resp. Strážce starožitností, povídky a poučení lidu o starožitnostech. (1895) Gustav E. Pazaurek, Kranke Gläser. (1903) Albín Stocký (1876-1934), Konservace musejních předmětů. (1913; Musejní obzor, 1926) Václav Vojtíšek, Konzervace archiválií. (1914, 1933) Ludvík Losos, Nové metody konservace musejních sbírek. (1959)
František Petr (1884-1964) versus Bohuslav Slánský (1900-1980) Spor o podstatu restaurování výtvarných děl 1954-1956 eliminace podílu kreativní složky v práci restaurátora (konzervátora-restaurátora) restaurátor - aktivní výtvarník se svým nadáním a citem, se zkušenostmi z tvořivé práce malířské hledání míry doplňků, aby dílo mohlo být nadále prezentováno jako umělecký celek x
Výběr z bibliografie František Petr Životopisy umělců (1927-28). Umělecké dřevořezby a jejich restaurování, Praha 1953. O starých malbách a jejich restaurování, Praha 1954. Nástenné maľby, Bratislava 1954. Bohuslav Slánský Technika malby I. díl Malířský a konservační materiál, Praha 1953. II. díl Průzkum a restaurování obrazů, Praha 1956.
Odborná komise konzervátorů (1959) při Ústřední muzejní radě Komise dodnes zůstává nejdůležitější bází pro diskuzi o etických, vědeckých i technologických problémech konzervování a restaurování historických předmětů.