M Ě S T O T I Š N O V Výbor pro komunitní plánování sociálních služeb Zastupitelstva města Tišnova Z á p i s č. 3/2014 ze zasedání výboru dne 13. 5. 2014 Termín 13. 5. 2014, 17:00 zahájení 20:00 závěr Místo Zasedací místnost OSMI budovy radnice č.p. 111 Zapisovatel Mgr. Michal Kudláček, DiS. Ověřovatel Mgr. Tomáš Laušman, BTh. Přítomni Mgr. Renata Pleskačová, Ing. Mgr. Jana Wildová, Ing. Marcela Dvořáková, p. Božena Suzová, Mgr. Monika Chlupová Fruhwirtová, Ing. Mgr. Marie Sendlerová (příchod 17.30), Mgr. Tomáš Laušman, BTh. (celkem 7) Omluveni Vladimír Franta, Jitka Kvíčalová, PhDr. Jana Hutařová, Lenka Knechtová Hosté: Mgr. Karel Švábenský Člen rady města Tišnova, garant oblasti sociální politika Úvodní slovo předsedkyně (Mgr. Pleskačová) Předsedkyně výboru konstatovala, že jednání výboru bylo řádně svoláno. Zapisovatelem jmenován Mgr. Kudláček a ověřovatelem zápisu pan Mgr. Tomáš Laušman, BTh. Omluveni: Vladimír Franta, Jitka Kvíčalová, PhDr. Jana Hutařová, p. Lenka Knechtová. Přistoupeno k hlasování o navrženém programu: Pro 6, proti 0, zdržel se 0. Program byl schválen 1) Projednání návrhu rozpočtu služby sociální prevence Sociální rehabilitace Skryje na rok 2015 a navržení částky pro účely spolufinancování dané služby ze strany města Tišnova pro rok 2015 (část 2., pokračování projednání materiálu po doplnění informací varianty A) ze strany starostů obcí ve věci zapojení do spolufinancování služby sociální rehabilitace a varianty B) informací ze strany JMK ve věci slučitelnosti činností služeb chráněné bydlení a sociální rehabilitace Ze strany Mgr. Kudláčka byli členové výboru seznámeni s následujícími informacemi: a) Výbor pro KPSS ZM Tišnova usnesením č. 5 na svém jednání č. 2/2014 uložil Mgr. Kudláčkovi ve spolupráci se starostou města Tišnova realizovat jednání se starosty obcí, jejichž občané užívají službu Sociální rehabilitace, a to ve věci zapojení do spolufinancování této služby v roce 2015. 1
Mgr. Kudláček: Dne 29. 4. 2014 bylo realizováno společné jednání, na které byli pozváni starostou města Tišnova zástupci obcí Chudčice (1 klient), Lomnička (1 klient), Skryje (3 klienti), Horní Loučky (1 klient), Žďárec (1 klient), Slavkov u Brna (1 klient), MČ Brno Jih (1 klient), MČ Brno Střed (1 klient), Tišnov (2 klienti). Jednání se zúčastnili starostové Horních Louček, Lomničky, Chudčic, Skryjí, Tišnova, koordinátorka KPSS ORP Slavkov u Brna a zástupci Oblastní charity Tišnov: Ing. Dvořáková, paní Dvořáková a paní Knechtová. Jednání se nezúčastnil zástupce Žďárce, MČ Brno střed a Brno Jih. Mgr. Kudláček při jednání informoval o důvodu setkání, kterým je ukončení IP JMK na služby prevence. Paní Dvořáková odprezentovala službu Sociální rehabilitace Skryje. Následovala diskuse a postupné vyjádření názoru jednotlivých starostů v reakci na návrh města Tišnova ve věci spolufinancování Sociální rehabilitace Skryje poměrem 25 000,--Kč na jednoho klienta. Převažujícím názorem starostů především menších obcí je ten postoj, že službu zná a je v silách obce najít finanční prostředky odpovídající 25 000,--Kč na osobu na danou službu. Z jednání vyplývá, že s ohledem na počty přítomných starostů je reálné získat finanční prostředky ve výši 225 000,--Kč. Slavkov u Brna projedná dané prostřednictvím organizační struktury KPSS. Jednání se zástupci městský částí budou ještě realizována prostřednictvím vedení města Tišnova. K dalším úkolům, které vyplynuly z jednání se starosty dne 29.4. 2014, Mgr. Kudláček předal následující informace: S Mgr. Blešovou z OSV KrÚ JMK bylo konzultována formulace usnesení, kterým obce budou schvalovat částky spolufinancování na příslušnou sociální službu. Následující navržené znění bylo akceptováno:,,zastupitelstvo Obce XY schvaluje částku XXXXX,-- Kč na rok 2015 pro účely spolufinancování služby Sociální rehabilitace Skryje." Podobně je možné postupovat v ostatních případech. Mgr. Kudláček informoval členy výboru, že 1. místostarosta Ing. Svoboda projednal otázku spolufinancování se starostou MČ Brno jih, získána obecná odpověď, že je možné o daném jednat. MČ Brno střed zaslala omluvenku z jednání a odkázala na možnost jednání s uvolněným zastupitelem pro sociální oblast. Ing. Dvořáková: MČ Brno střed zaslala žádost o dotaci na rok 2015, nyní Oblastní charita Tišnov zpracovává žádost, toto je v řešení. Mgr. Kudláček: Na jednání Okresního týmu pro Brno venkov konzultována otázka ochoty MČ Brno vstupovat do jednání o podpoře služeb mimo katastr Brna. Brno jako spádová metropole řeší problematiku financování sociálních služeb, tedy i služeb prevence dlouhodobě a doposud bez požadavku na přispění ze strany obcí např. z Brna venkova. Prozatím se nepočítá s tím, že by se tato situace změnila, avšak ochota výrazněji přispívat na služby mimo území města Tišnova je reálně symbolická či žádná, neboť město Brno doplácí na služby na svém území, které využívají i občané jiných obcí. 2
b) Výbor pro KPSS ZM Tišnova usnesením č. 5 na svém jednání č. 2/2014 uložil Mgr. Kudláčkovi, aby do konce dubna 2014 zjistil na JMK expertní názor na průnik činností chráněného bydlení a sociální rehabilitace. Dne 16. 4. 2014 byly Mgr. Michalem Kudláčkem na koordinátorku sociálních služeb JMK, Mgr. Martinu Blešovou cestou e-mailu vzneseny dva dotazy (níže tučně vyznačené), s žádostí o zodpovězení a konzultaci těchto odpovědí s inspekcí sociálních služeb. Dne 28.4. 2014 byly cestou e-mailu odpovědi na níže uvedené otázky Mgr.Blešovou zaslány. Odpovědi jsou konzultovány s JUDr. Holasovou a inspektorkami. Do jaké míry je možné v rámci činností chráněného bydlení ze zákona a názoru inspekce nahradit činnosti nyní prováděné v sociální rehabilitaci jen v chráněném bydlení, ve smyslu možností zajištění smysluplné denní aktivity pro klienty pouze v chráněném bydlení? Obecně lze říct, že většina CHB v JMK zajišťuje pro klienty denní aktivity prostřednictvím jiné služby. Není to však dáno legislativou, ale spíše zaběhlou praxí. V jednom případě je aktivizace prováděna v rámci CHB. Daný poskytovatel má však ještě druhou službu CHB, kde má denní aktivity zajišťovány ambulantní službou sociální péče a dle jeho vyjádření, by si dovedl představit (za zvýšení personálu) aktivizaci i v rámci CHB. V souladu se stávajícími transformačními principy by měly být denní aktivity realizovány v jiném místě / lokalitě než je služba chráněného bydlení, aby byl zachován princip normality ve srovnání s běžnou populací. Služba sociální rehabilitace je považovaná za službu provádějící nácvik činností směřující k samostatnosti a přechodu klientů do např. služby chráněného bydlení, případně do samostatného bydlení s doprovodnou sociální službou. Získání dovedností a zkušeností v konkrétních činnostech je přínosem pro osoby se zdravotním postižením, umožňuje zkvalitnění jejich života. Základní činnosti CHB jsou shodné jako u domovů pro osoby se zdravotním postižením, pro které jsou denní aktivity běžnou součástí. CHB zajišťuje poskytování pomoci v rámci konkrétních činností, kdy se již předpokládá jejich jistá míra zvládnutí a vytvoření podmínek pro integraci, představuje alternativní komunitní službu pro transformaci DOZP. Případná kontrola/inspekce bude řešit primárně, zda denní aktivity skutečně rozvíjí klienty a napomáhají integraci. Obecně je možné říct, že záleží na nastavení dané služby, struktuře uživatelů a na specifických podmínkách lokality. Klíčové je zvážit, zda část uživatelů by se mohla integrovat spíše přes pracovní aktivity (např. VPP na obcích, v institucích apod.) namísto nácvikové služby, zda není v okolí dostupná případně jiná ambulantní služba, kterou by mohli další uživatelé CHB občasně využívat a pro zbývající uživatele nastavit denní aktivity tak, aby skutečně přispívaly k rozvoji. Důležitým aspektem, na který by měl být také brán zřetel je podpora začleňování skrze kontakt s běžnou populací, zejména pro klienty služby v odlehlé lokalitě. 3
Je možné nahlásit za ORP do akčního plánu JMK 2015 rozvojových záměr chráněného bydlení, při navýšení rozpočtu na osobních nákladech, ale při nenavýšení kapacity. Je to procesně možné? Pokud by bylo navýšení prostředků souviselo s ukončením činnosti další služby, a tudíž by byla potřeba řešit aktivity pro uživatele posílením personálu stávající služby, tak by to obecně možné bylo. Pak záleží na zdůvodnění a adekvátnosti nastavení počtu úvazků a ohodnocení. Mgr. Kudláček: Dovoluji si shrnout, že v rámci zkoumané varianty A), která spočívá v udržitelnosti služby Sociální rehabilitace Skryje je zde výše vyjádřená ochota obcí podílet se na spolufinancování Sociální rehabilitace Skryje. Je zde také dosud převažující praxe, která říká, že aktivizace/rehabilitace osob užívajících chráněné bydlení se provádí dosud vždy kromě jednoho případu v rámci další služby. Varianta A) se jeví nyní jako reálná. Usnesení č. 1: Výbor pro komunitní plánování sociálních služeb Zastupitelstva města Tišnova se usnáší, že služba Sociální rehabilitace Skryje Oblastní charity Tišnov je jedinečná a potřebná i v dalším plánovacím období s ohledem na potřeby cílové skupiny. Pro 6 proti 0 zdržel se 1. Schváleno Usnesení č. 2: Výbor pro komunitní plánování sociálních služeb Zastupitelstva města Tišnova doporučuje Zastupitelstvu města Tišnova schválit pro léta 2015 2017 finanční spoluúčast na službě sociální prevence Sociální rehabilitace Skryje Oblastní charity Tišnov ve výši 50 000,--Kč na rok jako minimální částku pro zajištění fungování služby v letech 2015 2017. Pro 6, proti 1 zdržel se 0. Schváleno Usnesení č. 3: Výbor pro komunitní plánování sociálních služeb Zastupitelstva města Tišnova jakožto řídící skupina KPSS ORP Tišnov doporučuje zastupitelstvům obcí Chudičce, Lomnička, Skryje, Horní Loučky, Žďárec, Slavkov u Brna, MČ Brno jih, MČ Brno - střed pro rok 2015 schválit pro účely spolufinancování služby sociální prevence Sociální rehabilitace Skryje Oblastní charity Tišnov částky dle návrhu, který tvoří přílohu č. 1 zápisu. Pro 6 proti 0 zdržel se 1. Schváleno Mgr. Laušman na dotaz uvedl, že jeho hlasování odráží jeho názor, že přístup Jihomoravského kraje celkově k řešení problematiky spolufinancování sociálních služeb prevence je špatný, neboť porušuje principy KPSS a je diskriminační např. vůči službám péče, kdy částky doposud poskytované ze strany obcí těmto službám jako spolufinancování jsou např. s ohledem na počty klientů, pro které jsou služby vykonávány nesrovnatelné se službami prevence. 4
Mgr. Kudláček k danému uvedl, že nastavování sítě služeb a spolufinancování v rámci JMK je úplně na začátku a je zřejmé, že míra spolufinancování ze strany obcí musí být vyšší. Jako první se nyní daná problematika řeší na poli služeb prevence s ohledem na konec IP. Následují již služby poradenství. Je logické, že dříve či později dojde také na síťování služeb péče, a to především s ohledem na pořád odkládaný převod kompetencí rozdělování dotací z MPSV ČR na kraje. Povinnosti spolufinancování služeb zaváděné v rámci dotačních pravidel kraje konkretizují zodpovědnost obcí jako zadavatelů a nutí je zabývat se nabídkou a poptávkou jednotlivých služeb. Podpora či nepodpírá obcí tak bude mít přímé dopady na dotační řízení. V rámci těchto podmínek je nutné vyjednávat. 2) Projednání dokumentu Analýza potřebnosti služeb sociální prevence v Jihomoravském kraji Mgr. Kudláček: Jedná se o analýzu zpracovanou pro JMK firmou AUGUR s.r.o. k datu 27.3. 2014. Jedná se o komparativní srovnání potřebnosti jednotlivých ORP v rámci JMK ve vztahu k vybraným službám sociální prevence. Analýza je založena na komparaci hodnot objektivních ukazatelů ĆSÚ, ÚZIS, OSPOD, ÚP s ohledem na nápad jednotlivých rizikových jevů v rámci ORP a jednotlivých okresů, jejichž hodnoty současně určují pravděpodobnou míru potřebnosti daného typu služby v daných územních jednotkách. Sloučením hodnot jednotlivých ukazatelů byl získán výsledek,který byl následně porovnán mezi jednotlivými regiony a byl sestaven žebříček naléhavosti příslušného typu služby za jednotlivé ORP a okresy na škále pěti stupňů. Je nutné sledovat nejen absolutní hodnoty ukazatele, ale i jeho srovnání s jinými regiony. Jedná se o jeden z možných přístupů ke zkoumání potřebnosti sociálních služeb v regionu, který má zřejmě využití hlavně na krajské úrovni plánování, protože ukazuje, v jakých regionech je zvýšená pravděpodobnost potřeby určité služby. Výsledky je potřeba číst tak, že pokud v regionu X je určitý počet nápadu rizikového jevu, tak v regionu Y je dle hodnoty agregovaného ukazatele tento nápad pravděpodobně o tolik a tolik vyšší nebo nižší. Logicky lze dovozovat, že v případě projektových záměrů JMK bude tento materiál používat při volbě priorit a plánování, tj. v případě volby mezi dvěma službami dá přednost službě s vyšší mírou komparativní potřebnosti. Z daného dokumentu např. vyplývá, že služba Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež v Tišnově má v abs. Hodnotu indexu rel. potřebnosti 22,27 a je vysokou hodnotou komparativní potřebnosti ve stupni třetím, tj. střední stupeň potřebnosti, kdy z 21 ORP je míra potřebnosti pro ORP Tišnov na 14 místě (viz. data str. 39). Sociální rehabilitace pro cílovou skupinu vychází v indexu v abs. hodnotě 16,36, tj. nejnižší potřebnost, avšak z 21 ORP je míra potřebnosti pro ORP Tišnov na 6. místě. Tato data jsou využitelná nicméně především na krajské úrovni plánování. Usnesení č. 4: Výbor pro komunitní plánování sociálních služeb Zastupitelstva města Tišnova bere na vědomí dokument Analýza potřebnosti služeb sociální prevence v Jihomoravském kraji. Pro 7 proti 0 zdržel se 0. Schváleno 5
3) Úkol pro pracovní skupiny KPSS ORP Tišnov květen a červen 2014 projednání ukazatelů činnosti sociálních služeb za období 2012 2013 za ORP Tišnov Úkol: Mgr. Kudláček zašle do 16. 5. 2014 vedoucím pracovních skupin soubory formulářů hodnot ukazatelů činnosti sociálních služeb evidovaných v KPSS ORP Tišnov na období 2013 2014. Úkol: Pracovní skupiny do 15. 6. 2014 vyhodnotí hodnoty ukazatelů činnosti sociálních služeb za roky 2012 a 2013 a navrhnou pro každou službu hodnotu klíčových ukazatelů činnosti, které budou evidovány pro danou službu pro ORP Tišnov na období 2015 2017. Tato hodnota bude orientační pro zvažování dalších případných rozšiřujících projektových záměrů v letech 2015 2017. Ing. Dvořáková Oblastní charita Tišnov uvažuje pro rok 2015 pouze o jednom rozšiřujícím projektovém záměru, a to na službu Poradna Porta. Mgr. Kudláček Je nutné zohlednit podmínku registrace v asociaci poraden, která je ze strany JMK vypsána, pokud toto nebude překážkou, současný rozpočet poradny cca. 450 000,--Kč je podporován současnou dotací města Tišnova ve výši 50 000,--Kč, což při udržení této výše umožňuje rozšíření v rámci povinné míry spolufinancování 5%. Prioritou by mělo být navýšení kapacity právníka, jehož odbornost je zapotřebí a sociální pracovník ji nemůže při nejlepší snaze zastoupit. 4) Informace z jednání Okresního týmu pro síťování služeb sociální prevence (Mgr. Kudláček). Dne 6.5. 2014 proběhlo na KrÚ JMK další setkání Okresního týmu Brno venkov pro síťování služeb sociální prevence, kde byly ze strany Mgr. Janíka předány následující klíčové informace. Míry spolufinancování sociálních služeb ze strany obcí se budou řídit od roku 2015 dokumentem Metodika hodnocení registrovaných sociálních služeb v návaznosti na optimalizaci sít sociálních služeb v Jihomoravském kraji (2 vydání, květen 2014). Tento dokument je ještě možné připomínkovat (viz. další bod programu výboru). Na Okresním týmu Brno venkov bylo sděleno, že každá ORP garantuje pro rok 2015 v souladu s výše uvedenou metodikou 20% spolufinancování služeb prevence, v případě nižšího procenta spadá služba do kategorie B (nižší nebo žádné financování). Je na každém ORP, jak si systém spolufinancování ve svém SO vyjedná a nastaví. Pro služby odborného sociálního poradenství je pro rok 2015 stanovena výše spolufinancování ze strany obcí 5%. Bylo sděleno, že povinnost 20% výše finanční spoluúčasti obcí se vztahuje nejen na služby se sídlem v ORP, ale také na služby, které do daného ORP dojíždějí. Nově tedy představitelé obcí obdrželi tabulky služeb, které dle informací vedoucího Okresního týmu Brno venkov do jednotlivých ORP dojíždějí, a to včetně stávající výše 6
spolufinancování ze strany obcí. Tyto tabulky budou zástupci ORP připomínkovány s cílem získat definitivní seznamy služeb prevence, které do ORP dojíždějí. Následně Začátkem června 2014, obdrží ORP ze strany JMK data o nákladovosti služeb tak, jak vychází z vyúčtování roku 2013. Tyto údaje pak budou sloužit pro stanovení částek v rámci návrhu systému spolufinancování služeb v ORP a v okrese. Stanovení těchto částek bude muset být v souladu s nově aktualizovanou metodikou (intervaly od do). Tak jak je v metodice uvedeno, povolen je pouze 3% nárůst (inflace), výjimkou jsou služby, které zvyšovaly kapacitu a byly zařazeny do Akčního plánu JMK. Nyní je tedy dle vedoucího pracovní skupiny Mgr. Janíka nejdůležitější iniciovat jednání v rámci ORP o nastavení (vnitřního) systému spolufinancování služeb. Následně pak budou zpřesněny konkrétní náklady na jednotlivé sociální služby. Město Tišnov tak bude muset iniciovat jednání s obcemi, kam dojíždějí terénní služby prevence, a to po obdržení dat nákladovosti ze strany JMK. 5) Připomínkování zápisu z jednání Výboru pro KPSS ZM Tišnova č. 2/2014 ze dne 15. 4. 2014 (Mgr. Kudláček) Bez připomínek. 6) Připomínkování Metodiky hodnocení registrovaných sociálních služeb v návaznosti na optimalizaci sítě sociálních služeb v Jihomoravském kraji (2 vydání, květen 2014) Úkol: Termín: do 15. 5. 2014 členové výboru zašlou připomínky kvýše uvedenému dokumentu e-mailem Mgr. Kudláčkovi. 7) RŮZNÉ Doprava do Nemocnice Tišnov v kontextu sociálních služeb a podněty pro možné řešení Mgr. Kudláček navázal na téma započaté v závěru minulého výboru, kdy informoval členy o podnětu ve věci zmapování problematiky dopravy do Nemocnice Tišnov, ze které aktuálně vyplývá, že toto zdravotnické zařízení stojí zcela mimo systém autobusové dopravy, což je řešeno zčásti zdravotní dopravní službou, zčásti pečovatelskou službou a individuální dopravou automobilem. Občané, kteří by chtěli využít autobusu jsou nuceni docházet do Nemocnice Tišnov pěšky ze zastávky nám. Míru 111 nebo z ulice Brněnská, kdy je zastávka na Jamborově ulici a občané nesystémově prosí řidiče v případě potřeby o zastavení na křižovatce Brněnská x Na Rybníčku. Pro občany z ostatních obcí, kteří přijíždějí do Tišnova na autobusové nádraží je jedinou šancí přiblížit se na daná místa jinými spoji, poté musí pěšky. V obou případech musí občané absolvovat cestu buď 800 m v prvním případě a 500 m do kopce v druhém případě. 7
Ing. Wildová: Doprava do Tišnovské nemocnice je z hlediska pečovatelské služby fakultativní úkon. Bez základních pravidelně poskytovaných úkonu pečovatelské služby jej nelze poskytovat. Doprava stojí 50/Kč tam a zpět, úkon doprovod v případě potřeby je zpoplatněn 85,--Kč za hodinu. Podmínkou je uzavření smlouvy, vypracování individuálního plánu a zdůvodnění potřebnosti v případě daného klienta. Poskytnutí dopravy na žádost samostatně není možné. Na CSS Tišnov si sjednají mimo pečovatelskou službu lidé nejčastěji sanitku přes lékaře nebo zajistí dopravu přes známého či rodinu. Na CSS Tišnov jezdí pracovnice cca. od 7:00 do 11:00 a následně od 13:00 do 15:00. Špička je hlavně dopoledne. Ing. Dvořáková: Oblastní charita Tišnov realizuje úkon dovozu minimálně. Ing. Sendlerová V Blansku má charita registrovaný taxík, což je další přístup k řešení této potřeby. Mgr. Švábenský: Záleží na koncepci nemocnice Tišnov, jaká je nabídka ambulancí atd. Mgr. Pleskačová: Pamatuji si, že jednoho času jezdil do Nemocnice Tišnov autobus, ale linka nebyla skoro vůbec vytížená. Je zde kromě jiné možnost taxíku. Lidé nejsou zvyklí této služby využívat, senioři k danému nemají důvěru atd. Mgr. Kudláček: Podobné potřeby se mohu řešit např. projektem Seniorbus, tj. malý,,mikrobus s optimalizovanou trasou a frekvencí s ohledem na potřeby cílové skupiny. Je to jedno z možných řešení. Zapsal: Mgr. Michal Kudláček, DiS. Tajemník Výboru pro KPSS.. Schválil/a: Mgr. Tomáš Laušman,BTh. Ověřovatel pro zasedání 13. 5. 2014.. Kontrola: Mgr. Renata Pleskačová Předsedkyně Výboru pro KPSS.. 8