KONZERVACE A RESTAUROVÁNÍ TEXTILU
Klíčová slova přírodní vlákna (rostlinná a živočišná), chemická vlákna, hutnická vlákna, průzkum, biokoroze, chemická a mechanická degradace, čištění, restaurování, ochranný režim
Cíle a) Interpretovat předmět, zjistit poškození předmětu, identifikovat skryté informace b) Odstranit příčiny degradace, případně je alespoň retardovat c) Udržet dosažený stav (vhodný ochranný režim)
Průzkum a) Materiály použité při výrobě a používání předmětu; tvar a výzdoba optická mikroskopie (včetně UV, polarizační), chemické analýzy (zejm. u barviv), spalovací zkoušky, b) Podmínky, v nichž se předmět nacházel průzkum parametrů mikroklimatu termohygrometr, mikrobiologické testy c) Materiály z druhotných zásahů (při rekonzervaci) optická mikroskopie, IČ spektrometrie, chemické analýzy... d) Aktuální stav předmětu (pevnost, ph, hmotnost, rozměry, barva ) viz bod a)
U historických textilií zkoumáme: druh vlákna rostlinné, živočišné, kovové další materiály barviva, povrchové úpravy(apretury) typ textilie druh vazby, kombinace materiálů bionapadení - mikroorganismy/bakterie, řasy, houby/, hmyz, vyšší organismy ostatní degradační faktory chemické vlivy (kyselost /celulóza/ i zásaditost /proteiny/), světelné záření, mechanické poškozování stáří - typ předmětu, technologie výroby typ znečištění původní mikroklima dřívější zásahy (např. velmi škodlivé skeletizace pomocí polymerů)
Vzhled textilních vláken (rostlinná a živočišná)
Bavlna, vrchol, příčný řez, zv.200x
Len, vrcholy, příčný řez, zv. 200x
Konopí, vrcholy, příčný řez, zv.200x
Vlna, merino a leicester, zv.200x
Vlna, uherská, valašská, česká, zv.200x
Pravé hedvábí, neodklížené, odklížené, zv.200x
Vzhled textilních vláken (kombinovaná s kovy)
Délková textílie Délkové textilie jsou takové textilní útvary, jejichž jeden rozměr je řádově větší než dva zbývající. Rozdělujeme je na přádelnické poloprodukty (pramen, přást, kabel) a na produkty, jejichž společné označení je nit. Pramen jsou podélně urovnaná vlákna. Přást je délková textilie složená ze spřadatelných vláken zpevněná zákrutem, avšak jen natolik, že se při jejím přetržení nepřetrhnou i jednotlivá vlákna. Kabel je délková textilie složená z velkého množství nekonečných vláken spojených prakticky bez zákrutu. Nit je textilní výrobek značné délky s relativně malým průřezem vyrobený z vláken se zákrutem nebo bez zákrutu.
Nitě podle konstrukce (výstavby) Jednoduchá nit-jednoniťový útvar, který je buď bez zákrutu, nebo se zákrutem, který se zakroutí v jedné operaci Sdružená nit-dvě nebo více nití společně navinutých a uložených rovnoběžně vedle sebe - bez zákrutu Skaná nit-dvě nebo více nití jednoduchých zakroucených spolu v jedné pracovní operaci; označuje se např. dvojmo skaná nit atp. Jádrová nit-nit skládající se ze dvou složek. Jedna je uvnitř niti a tvoří jádro, druhá složka je na povrchu a tvoří obal
Plošné textílie Plošné textilie jsou všechny textilní útvary, jejichž dva rozměry jsou mnohonásobně větší než rozměr třetí. Nejdůležitějšími plošnými textiliemi jsou tkaniny a pleteniny. Tkanina vzniká vzájemným provázáním nejméně dvou soustav nití. Podélná soustava je osnova, příčná se nazývá útek. Vazba tkaniny je důležitá jak pro samotnou konstrukci textilie, kdy se vytváří vzor, vzhled částečně i vlastnosti budoucího materiálu, tak i pro identifikaci jednotlivých typů tkanin. Vazba tkaniny je určitý způsob, kterým soustavy nití mezi sebou provazují. Určení směru osnovy nebo útku u tkanin bez pevného kraje vyžaduje značnou zkušenost. Osnova bývá, většinou z více zakroucených nití, má často větší dostavu a téměř vždy větší napětí, tzn. že vypáraná nit je méně zvrásněná. Osnovní niti mají větší pevnost než niti útkové.
Vazný bod je místo, kde se kříží osnovní nit s útkovou Je-li osnova nad útkem jde o osnovní vazný bod a do technické vzornice se zakresluje černě. Je-li útek nad osnovou, jde o útkový vazný bod, v technické vzornici se nezakresluje.
Základní vazby tkanin Plátnová vazba je nejjednodušší a nejhustěji provazující vazba ve tkalcovství; střídu vazby tvoří dvě niti osnovní a dvě niti útkové; vazba je oboustranná.
Keprová vazba tvoří ve tkanině šikmé řádky směrem vzhůru doleva nebo doprava (S, Z); podle počtu nití ve střídě vazby se označuje kepr jako tří-, čtyř- a vícevazný.
Atlasová vazba- je rozpoznatelná pro svůj lesklý vzhled a hedvábný omak. Je většinou velmi hustá a málo odolná proti oděru. Nejmenší střídu má 5-ti vazný atlas. Damašek-obvykle z bavlny; brokát-z přírodního nebo viskózového hedvábí; satén-většinou z přírodního hedvábí, umělých vláken nebo i bavlny.
Poškození celulózových vláken Celulózová vlákna - chemické poškození zejména kyselinami nebo kysele hydrolyzujícími solemi a oxidačními látkami. Zhoršují se tak mechanické vlastnosti vlákna. V případě kyselého poškození vzniká tzv. hydrocelulóza Oxidační poškození celulózy v alkalickém prostředí (působením vzdušného O 2 při alkalické vyvářce bavlny, při intenzivním chlornanovém bělení atp.) - vznik tzv. oxycelulózy (kyselého typu)
Poškození proteinových vláken Polypeptidické řetězce keratinu vlny jsou navzájem pospojovány různými typy příčných vazeb (můstků). Toto prostorové provázání molekul přispívá k vysoké kvalitě vlákna (tažnost, pevnost, odolnost v oděru atp.). Jednou z důležitých vazeb ve vlněném vláknu je cystinový. Vlna je velmi citlivá na alkálie (NaOH, Na 2 CO 3 ) a v závislosti na jejich koncentraci, teplotě a době působení se jimi silně poškozuje. Při tomto degradačním ději dochází k částečnému rozštěpení cystinového můstku hydrolýze na cystein až odštěpení sulfidového aniontu. Přítomnost volného sulfidového aniontu lze užít k důkazu poškození vlny.
Změna barevnosti vlivem světelného záření
Průzkum mikrobiologického napadení a) Typy mikroorganismů: - bakterie - houby (včetně plísní) b) Odběr vzorků: - bezkontaktní (spad, aeroskop) - kontaktní (vatová tyčinka, samet, lepící páska) - odběr materiálu (skalpel) c) Analýzy: - předběžná orientace (UV světlo, ATP, dých. akt.) - mikroskopování (optický, REM) - kultivace (živné půdy i roztoky) - barvení (přítomnost, aktivita)
Způsoby tvorby spor
Průzkum ostatního bionapadení a) Typy organismů: - hmyz (moli, rybenka domácí ) - hlodavci - ptáci b) Analýzy: - vizuální kontrola - použití pastí (různé typy)
Mol šatní
Postup konzervace textilu a) Likvidace biologického napadení b) Čištění (praní) c) Alternativně speciální ošetření vláken d) Alternativně skeletizace e) Alternativně restaurování opravy, barvení, doplňování
Likvidace bionapadení a) neinvazivní plynování (jedovaté i nejedovaté plyny /inertní plyny, n-butanol/), vymražování (- 22-30 C), zahřívání na 52 C, γ záření(hmyz cca 500 Gy), b) invazivní roztoky biocidů (většinou na bázi pyrethroidů/lignofix, Biolit/ nebo kvarterních amonných solí/septonex, Ajatin, Orthosan MB, Preventol R/)
Ochrana před moly a) Prevence: - průběžné kontroly, provětrávání, repelenty (např. Reid) b) Sanace: - mechanické metody: vyklepávání, - fyzikální metody: vymražování, zahřívání - chemické metody: insekticidy - dýmovnice Coopex, Empire 20, Ficam Plus,
Čištění a) mechanicky štětce, vakuové štětce, wishab, vysavač,... b) vodné roztoky (Syntapon L 1,5g na l vody), c) organická rozpouštědla (perchlorethylen, benzin ) d) emulze (voda+org. rozpouštědlo -etanol /aceton, isopropanol /) e) enzymy (proteáza-bílkovinné skvrny, amylázaškroby, lipáza-mastnota )
Speciální ošetření vláken a) škrobení (přírodní, na bázi PVAC) b) aviváž (regenerace vlákna) c) protimolové úpravy (Molantin P)
Skeletizace našívání na skelet lepení na skelet kombinace lepení a šití
Restaurování opravy, barvení, doplňování a) opravy trhlin a doplňování (šití, dotkávání, záplaty, lepení) b) barvení doplňků (textilií a nití použitých při restaurování)
Ochranný režim a) parametry mikroklimatu: deponování prezentace!!! krátkodobě!!! teplota do 18 C cca 18 22 C relativní vlhkost 45-50% 45-50% celk. roč. exp. sv. žádná 10000 lx.h/rok podíl UV záření žádný 30μW/lm
Ochranný režim a) Kontrola stavu: cca za 2 roky b) Uložení: Vhodný ochranný obal eliminovat prašnost ukládat na rovné podložky (nebo zajistit dobré rozložení hmotnosti), prokládat nekyselým hedvábným papírem(ochrana před prachem a vlhkostní rezerva), tapiserie lze navinout na válec (POZOR-vždy kolmo na osnovu!), těžké textilie potřebují oporu!
Ukládání v zásuvkách
Ukládání navinutím
Ukládání na polstrovaná ramínka
Doporučená literatura Harsová, J.: Konzervace textilu. Učební text pomaturitní studium MISS, Praha 1994. Návody na laboratorní cvičení posluchačů 4. ročníku. Blok IV.- textil., Praha 2002. Králová, D.: Moli škůdci textilu a kožešin. In: Restaurování a ochrana památek. Litomyšl 2001, s. 29-33. Tímár-Balázsy, A.-Eastop, D.: Chemical Principles of Textile Conservation. Butterworth-Heinemann Oxford 2002. Dále viz Výběrová bibliografie konzervátorské-restaurátorské literatury na conservatorwebu.