Profesionální onemocnění hlášená v České republice v roce 2005 Occupational diseases notified in the Czech Republic in 2005 Zdenka Fenclová 1,2, Pavel Urban 1,2, Daniela Pelclová 1, Jindřiška Lebedová 1,2, Edgar Lukáš 1,2, Tomáš Navrátil 3 1 Klinika nemocí z povolání 1. LF UK a VFN, Praha 2 Centrum pracovního lékařství, SZÚ, Praha 3 Ústav fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského AV ČR, Praha Souhrn V roce 2005 bylo v České republice hlášeno u 1317 pracovníků celkem 1400 profesionálních onemocnění (1340 nemocí z povolání a 60 ohrožení nemocí z povolání). Incidence profesionálních onemocnění byla 31,5 případů na 100 000 pojištěnců. Ve srovnání s rokem 2004 vzrostl celkový počet diagnostikovaných profesionálních onemocnění o 12, tj. o 0,9 % případů. Nejvíce profesionálních onemocnění bylo hlášeno v Moravskoslezském kraji (19,4 % případů). Nejčastěji onemocněli pracovníci velkých podniků s 250 a více zaměstnanci (60,6 % případů). Nejvíce profesionálních onemocnění vzniklo u pracujících v odvětví ekonomické činnosti zdravotní a sociální péče, veterinární činnosti (15,4 % případů) a u pracujících při výrobě kovových konstrukcí a kovodělných výrobků (10,9 % případů). Z nemocí z povolání byla nejčastěji diagnostikována kontaktní alergická dermatitida (194 případů), dále syndrom karpálního tunelu z přetěžování končetin a syndrom karpálního tunelu z vibrací (151 a 138 případů). U ohrožení nemocí z povolání šlo zejména o syndrom karpálního tunelu z vibrací a o poruchu sluchu z hluku (12 a 10 případů). Klíčová slova: profesionální onemocnění, nemoci z povolání, ohrožení nemocí z povolání, incidence, trendy vývoje Summary In 2005 there have been a total of 1,400 occupational diseases (1,240 diseases and 60 subjects endangered with an occupational disease) in 1,317 workers in the Czech Republic. The incidence of occupational diseases was 31.5 cases for 100,000 insured individuals (policyholders). The total number of diagnosed occupational diseases increased by 12 i.e. 0.9% as compared with the year 2004. Most occupational diseases were notified from the Moravian-Silesian region (19.4% of cases). The persons who fell ill most frequently were from enterprises with more than 250 employees (60.6% of cases). Most of the occupational diseases originated in employees working in the economic area concerning health and social care, veterinary activity (15.4% of cases) and in workers employed in the production of metal construction and metallic products (10.9% of cases). The contact allergic dermatitis proved to be the most frequently diagnosed occupational disease (194 cases), followed by the carpal tunnel syndrome from extremity overload and the carpal tunnel syndrome from vibrations (151 and 138 cases, respectively). In the cases of being endangered with an occupational disease, the most frequent diagnoses were the carpal tunnel syndrome from vibrations and hearing disorders from noise (12 and 10 cases, respectively). Key words: professional diseases - occupational diseases endangerment with occupational disease incidence developmental trends Úvod Autoři předkládají čtenářům stručný přehled nejzajímavějších statistických údajů o profesionálních onemocněních (tj. o nemocech z povolání a ohroženích nemocí z povolání) hlášených v České republice v roce 2005. Článek vychází z dat Národního registru nemocí z povolání, která jsou dostupná na URL:http://www.szu.cz/chpnp/ index.php?page=nzp. Profesionální onemocnění V roce 2005 bylo u 1317 pracovníků diagnostikováno celkem 1400 profesionálních onemocnění 1340 nemocí z povolání a 60 ohrožení nemocí z povolání (tabulka 1). Při detailnějším rozboru dat bylo zjištěno, že u 72 osob byly v průběhu roku hlášeny dvě, u čtyř osob tři a u jedné osoby čtyři nemoci z povolání, ohrožení nemocí z povolání nebo jejich kombinace. Nejčastěji se vyskytovala kombi- 57
Èeské pracovní lékařství èíslo 2 2006 58 Tabulka 1: Profesionální onemocnění hlášená v České republice v letech 1996 2005 nace syndromu karpálního tunelu a některého dalšího onemocnění buď z vibrací, nebo z přetěžování končetin (41 případů) a kombinace onemocnění astmatem a alergickou rinitidou (12 případů). Z tabulky 1 je patrné, že zatímco v letech 1996-2004 incidence i absolutní počty hlášených profesionálních onemocnění každoročně klesaly, v roce 2005 počet hlášených onemocnění ve srovnání s rokem 2004 mírně vzrostl. Incidence profesionálních onemocnění klesla v roce 2005 o 0,1 případů na 100 000 pojištěnců a absolutní počet hlášených onemocnění se zvýšil o 12, tj. o 0,9 % případů. Tabulka 2 uvádí absolutní počty hlášených profesionálních onemocnění podle kraje vzniku a podle kapitol seznamu nemocí z povolání. Nejvíce profesionálních onemocnění bylo vyvoláno působením fyzikálních faktorů 594, tj. 42,4 % případů. Ve srovnání s rokem 2004 byl u nemocí dýchacích cest a plic (kapitola III) a u nemocí kožních (kapitola IV) zaznamenán pokles počtu hlášených profesionálních onemocnění o 39, respektive o 23 případů. U nemocí přenosných a parazitárních (kapitola V) byl naopak zaznamenán nárůst o 44 případů. 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 Počet pacientů 2483 2326 2081 1863 1713 1661 1567 1506 1316 1317 Nemoci z povolání 2519 2350 2054 1845 1691 1627 1531 1486 1329 1340 Ohrožení nemocí z povolání 24 26 57 41 60 50 69 72 59 60 Profesionální onemocnění celkem 2543 2376 2111 1886 1751 1677 1600 1558 1388 1400 Muži 1565 1551 1261 1192 1104 1034 977 972 826 817 Ženy 978 825 850 694 647 643 623 586 562 583 Incidence na 100 000 pojištěnců 55,2 49,2 44,1 41,2 38,8 37,4 35,8 35,1 31,6 31,5 Tabulka 2: Profesionální onemocnění hlášená v České republice v roce 2005, rozdělení podle kraje vzniku a podle kapitol seznamu nemocí z povolání Kraj Číslo kapitoly Celkem I II III IV V VI Počet Procenta Moravskoslezský 2 169 53 19 29-272 19,4 Středočeský 6 44 86 18 27-181 12,9 Plzeňský 7 81 12 24 20-144 10,3 Olomoucký - 88 11 20 7-126 9,0 Jihočeský 6 52 6 22 27 2 115 8,2 Jihomoravský - 30 21 22 17-90 6,4 Ústecký - 19 5 25 33-82 5,9 Královéhradecký - 23 17 22 12-74 5,3 Pardubický 9 20 12 19 11 1 72 5,1 Vysočina - 23 7 19 10-59 4,2 Hlavní město Praha 1 8 4 5 36-54 3,9 Liberecký 2 21 3 9 19-54 3,9 Zlínský - 14 4 13 17-48 3,4 Karlovarský - 2 2 12 13-29 2,1 Celkem 33 594 243 249 278 3 1400 100,0 Procenta 2,3 42,4 17,4 17,8 19,9 0,2 100,0 Legenda: I nemoci způsobené chemickými látkami; II nemoci způsobené fyzikálními faktory; III nemoci dýchacích cest, plic, pohrudnice, pobřišnice; IV nemoci kožní; V nemoci přenosné a parazitární; VI nemoci způsobené ostatními faktory a činiteli Nejvíce profesionálních onemocnění bylo v roce 2005 diagnostikováno v Moravskoslezském a Středočeském kraji (272 a 181, tj. 19,4 % a 12,9 % případů). Ve srovnání s rokem 2004 došlo ve většině krajů k poklesu počtu hlášených onemocnění. Nárůst onemocnění v Plzeňském, Ústeckém, Karlovarském a Jihočeském kraji (o 89, 22, 19, resp. o 17 případů) byl způsoben zejména nemocemi vyvolanými fyzikálními faktory, nemocemi kožními a nemocemi přenosnými a parazitárními. Nejpočetnější kategorii profesionálních onemocnění v Moravskoslezském kraji představovala onemocnění způsobená fyzikálními faktory 169 (tj. 28,5 %) všech hlášených případů v rámci kapitoly II seznamu nemocí z povolání. Šlo zejména o nemoci periferních nervů z dlouhodobého nadměrného jednostranného přetěžování končetin (položka II. 10 54 případů) a o nemoci periferních nervů z vibrací (položka II. 7 46 případů). Ve Středočeském kraji bylo hlášeno nejvíce profesionálních onemocnění postihujících dýchací cesty, plíce a pohrudnici 86, tj. 35,4 % ze všech případů hlášených v rámci kapitoly III seznamu nemocí z povolání. Jednalo se zejména o onemocnění způsobená prachem s obsahem volného krysta-
Tabulka 3: Profesionální onemocnění hlášená v České republice v roce 2005, rozdělení podle velikosti podniku na základě počtu zaměstnaných osob Počet zaměstnanců podle Registru ekonomických subjektů Kategorie podniku podle OEDC Počet onemocnění Procenta 0-9 Mikro 89 6,4 10-49 Malý 155 11,1 50-249 Střední 305 21,8 250 a více Velký 849 60,6 Neuvedeno 2 0,1 Celkem 1400 100,0 Legenda: OEDC Organization for Economic Co-operation and Development Tabulka 4: Odvětví ekonomických činností s nejvyšším počtem hlášených profesionálních onemocnění v České republice v roce 2005 Pořadí Číslo a název odvětvové klasifikace ekonomické činnosti Počet Procenta 1 N85 Zdravotní a sociální péče; veterinární činnosti 215 15,4 2 DJ28 Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků 152 10,9 3 CA10 Těžba uhlí, lignitu a rašeliny 125 8,9 4 DI26 Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků 93 6,6 5 A01 Zemědělství, myslivost a související činnosti 85 6,1 6 DJ27 Výroba základních kovů a hutních výrobků 82 5,9 7 DA15 Výroba potravinářských výrobků a nápojů 75 5,3 8 DK29 Výroba a opravy strojů a zařízení 71 5,1 9 DM34 Výroba motorových vozidel(kromě motocyklů), výroba přívěsů a návěsů 56 4,0 10 F45 Stavebnictví 49 3,5 11-43 Ostatní odvětví 397 28,3 Celkem 1400 100,0 lického oxidu křemičitého (38 případů), o onemocnění z azbestu (25 případů) a o rakovinu plic z radioaktivních látek (19 případů). Tabulka 3 uvádí počty profesionálních onemocnění hlášených v České republice v roce 2005 podle velikosti podniků na základě počtu zaměstnaných osob a tabulka 4 uvádí 10 odvětví ekonomických činností s nejvyšším počtem hlášených případů profesionálních onemocnění v České republice podle kódů odvětvové klasifikace ekonomické činnosti (dále OKEČ) aktualizovaných 1. 9. 2005. Z tabulky 3 je zřejmé, že profesionální onemocnění nejčastěji vznikala u osob pracujících v organizacích s 250 a více zaměstnanci (60,6 % případů). Nejvíce profesionálních onemocnění bylo diagnostikováno u pracovníků v odvětví ekonomické činnosti zdravotní a sociální péče, veterinární činnosti (OKEČ N85 215, tj. 15,4 % případů) a u pracovníků při výrobě kovových konstrukcí a kovodělných výrobků (OKEČ DJ28 152, tj. 10,9 % případů). Odvětví těžby uhlí (OKEČ CA10) s 125, tj. 8,9 % hlášených případů obsadilo v roce 2005 až třetí místo (tabulka 4). V rámci odvětví ekonomické činnosti zdravotní a sociální péče, veterinární činnosti onemocnělo 115 sester, 46 sanitářů-ošetřovatelů, 16 lékařů, 8 uklízeček, 5 zdravotních laborantů, 5 dělnic v prádelně, čtyři řidiči sanitek, tři kuchařky, tři sociální pracovnice, dvě rehabilitační pracovnice, dvě zubní laborantky, dále jedna dispečerka záchranné služby, dělnice ve spalovně, švadlena, pečovatelka, účetní a jeden údržbář. U uvedených pracovníků nejčastěji vznikala přenosná a parazitární onemocnění s interhumánním přenosem (položka V.1 180 případů) a profesionální dermatózy (položka IV.1 21 případů). Jiná profesionální onemocnění byla zjišťována méně často nebo pouze ojediněle (syndrom karpálního tunelu z přetěžování končetin šestkrát, astma bronchiale třikrát, alergická rinitida dvakrát, M. de Quervain, uzlíky na hlasivkách, erysipeloid po jednom případě). Nemoci z povolání Přehled a počty hlášených nemocí z povolání podle jednotlivých kapitol a položek seznamu nemocí z povolání jsou uvedeny v tabulkách 5 10. Kapitola I nemoci způsobené chemickými látkami Chemické látky vyvolaly v roce 2005 u 23 osob 16 akutních intoxikací, 3 chronické intoxikace a 4 nádorová onemocnění. Přehled a zastoupení jednotlivých položek hlášených v rámci kapitoly I uvádí tabulka 5. Nejvíce intoxikací vzniklo v Pardubickém kraji (39,1 % případů). Postiženi byli zejména pracovníci při výrobě chemických látek (OKEČ DG24 39,1 % případů). Nádor močového měchýře vznikl u dvou dělníků chemické výroby ve věku 69 a 72 let, kteří byli exponováni výparům benzidinu v letech 1950-1961 po dobu 8 a 10 let (doba latence 51 a 55 let). Nádor močového měchýře byl zjištěn také u 61letého mistra při výrobě koksu, který byl exponován polycyklickým aromatickým uhlovodíkům (dále PAU) po dobu 34 let. Nádor ledvin byl diagnostikován u 53letého strojního zámečníka s expozicí PAU 10 let. Kapitola II nemoci způsobené fyzikálními faktory Fyzikální faktory způsobily v roce 2005 celkem 546 onemocnění, což představovalo 40,7 % ze všech hlášených nemocí z povolání. Nejvíce případů bylo hlášeno v kraji Moravskoslezském (143, tj. 26,2 % případů). Postiženi byli zejména pracovníci při výrobě kovových konstrukcí a kovodělných výrobků (OKEČ DJ28 14,3 % případů) a při výrobě základních kovů a hutních výrobků (OKEČ DJ27 11,2 % případů). Přehled a zastoupení jednotlivých 59
Èeské pracovní lékařství èíslo 2 2006 60 Tabulka 5: Kapitola I - nemoci z povolání způsobené chemickými látkami Číslo a název položky Počet Muži/Ženy I.01 Nemoc z olova nebo jeho sloučenin 3 3/0 I.13 Nemoc z chlóru nebo jeho sloučenin 3 1/2 I.40 Nemoc z aromatických nitro nebo amino sloučenin 2 2/0 I.42 Nemoc z polycyklických kondenzovaných uhlovodíků 2 2/0 I.08 Nemoc z manganu nebo jeho sloučenin 1 1/0 I.17 Nemoc z oxidu uhelnatého 1 1/0 I.18 Nemoc z oxidů dusíku 1 0/1 I.19 Nemoc z oxidů síry 1 1/0 I.20 Nemoc z kyanovodíků nebo kyanidů 1 1/0 I.21 Nemoc z izokyanátů 1 1/0 I.22 Nemoc z fosgenu 1 1/0 I.23 Nemoc z boranů 1 1/0 I.27 Nemoc z halogenovaných uhlovodíků 1 1/0 I.28 Nemoc z alifatických nebo alicyklických uhlovodíků 1 1/0 I.36 Nemoc z homologů benzenu 1 0/1 I.38 Nemoc z vinylbenzenu nebo divinylbenzenu 1 1/0 I.53 Nemoc z anorganických kyselin 1 1/0 Celkem kapitola I 23 19/4 Věk medián 50 let Věk rozmezí 18 72 let Expozice medián 8 let Expozice rozmezí 1 den 34 let Tabulka 6: Kapitola II - nemoci z povolání způsobené fyzikálními faktory Číslo a název položky Počet Procenta M/Ž Medián/Rozmezí Věk Expozice II.1 Nemoc způsobená ionizujícím zářením 5 0,9 5/0 77,0 (72 82) 9,0 (8 17) II.4 Porucha sluchu způsobená hlukem 22 4,0 20/2 54,0 (39 83) 26,5 (3 44) II.6 Nemoci cév rukou z vibrací 27 5,0 26/1 47,0 (27 61) 16,0 (2,6 45) II.7 Nemoci periferních nervů z vibrací 164 30,0 153/11 50,0 (23 61) 15,0 (3m 45) II.8 Nemoci kostí a kloubů z vibrací 23 4,2 23/0 51,0 (42 61) 13,5 (1 44) II.9 II.10 Nemoci šlach, šlachových pochev, úponů a kloubů z přetěžování končetin Nemoci periferních nervů z přetěžování končetin 122 22,3 76/46 49,0 (29 61) 12,7 (4m 42) 181 33,2 70/111 49,0 (19 60) 10,0 (2m 41) II.11 Nemoci tíhových váčků z tlaku 2 0,4 1/1 46,5 (44 49) 10,0 (7 13) Celkem kapitola II 546 100,0 374/172 50,0 (19 83) 12,0 (2m 45) Legenda: M muži; Ž ženy; m měsíce položek hlášených v rámci kapitoly II uvádí tabulka 6. Pod položkou II. 1, nemoc způsobená ionizujícím zářením, bylo hlášeno pět nádorových onemocnění. Akutní promyelocytární leukémií onemocněl 76letý lamač, který byl exponován ionizujícímu záření v uranových dolech v letech 1952 1969 po dobu celkem 17 let (doba latence 52 let). Bazaliom kůže vznikl u čtyř důlních dělníků ve věku 72 82 let, kteří byli exponováni ionizujícímu záření v uranových dolech v letech 1951 1970 po dobu 8 až 9 let (doba latence 38 54 let). Rakovina plic z radioaktivních látek byla hlášena v kapitole III pod položkou 6. Porucha sluchu způsobená hlukem (položka II.4) byla zjištěna u 20 mužů a u dvou žen. Onemocněli zejména pracovníci při výrobě kovových konstrukcí a kovodělných výrobků (OKEČ DJ28 31,8 % případů). Postiženi byli zejména zámečníci (pětkrát). V dalších 14 profesích onemocněl jeden nebo dva pracovníci. U 18 osob vzniklo onemocnění při práci, kde byl faktor hluk zařazen do rizikové kategorie 3 (16krát) nebo 2R (dvakrát). Jeden pracovník onemocněl při práci, kde byl faktor hluku zařazen do nerizikové kategorie 2. U tří osob údaj o zařazení práce do některé z výše uvedených kategorií na hlášence chyběl. Vibrace vyvolaly v roce 2005 celkem 214 onemocnění, což představovalo 16,0 % ze všech hlášených nemocí z povolání. Téměř 3/4 diagnostikovaných onemocnění vznikly při práci, kde byl faktor vibrace zařazen do rizikové kategorie 4 (36krát), 3 (117krát) a 2R (6krát). U 10 osob byla práce, při níž onemocnění vzniklo, zařazena podle
Tabulka 7: Kapitola III - nemoci z povolání týkající se dýchacích cest, plic, pohrudnice a pobřišnice Číslo položky/diagnóza Počet Procenta M/ Ž Medián/Rozmezí Věk Expozice III.1.2 Silikóza prostá s typickými rtg znaky 23 22/1 59,0 (36 80) 24,4 (7 40) III.1.3 Silikóza komplikovaná 3 3/0 51,0 (51 71) 15,5 (2,8 31) III.1.4 Silikotuberkulóza 1 1/0 52 15 III.1.5 III.1.6 Pneumokonióza uhlokopů s přihlédnutím k dynamice vývoje Pneumokonióza uhlokopů s typickými rtg znaky 1 1/0 33 16 56 56/0 54,0 (32 80) 23,7 (2,2 39) III.1.7 Pneumokonióza uhlokopů komplikovaná 13 13/0 58,0 (38 77) 19 (3 36) III.1.8 Pneumokonióza uhlokopů ve spojení s tuberkulózou (mykobakteriózou) 3 3/0 56,0 (44 68) 18,0 (10 23) III.1 celkem 100 41,5 99/1 56,0 (32 80) 23,0 (2,2 40) III.2.a Azbestóza 9 4/5 63,0 (54 72) 28,0 (7 35) III.2.b Hyalinóza pleury s poruchou plicních funkcí 23 15/8 72,0 (47 88) 27,0 (2 36) III.2.c Mezoteliom pleury 8 5/3 61,5 (52 83) III.2.d Rakovina plic ve spojení s azbestózou nebo hyalinózou pleury 2 2/0 66,0 (62 70) 27,0 (10,5 39) 22,7 (22 23,4) III.2 celkem 42 17,4 26/16 64,5 (47 88) 25,4 (2 39) III.4 Pneumokonióza ze svařování 1 0,4 1/0 59 22 III.6 Rakovina plic z radioaktivních látek 20 8,3 20/0 75,0 (63 82) 10,2 (1,7 34) III.10.1 Astma bronchiale 50 18/32 41,5 (18 62) 7,0 (1m 27) III.10.2 Alergická rinitida 28 10/18 39,0 (20 62) 8,6 (1,5 33) III.10 celkem 78 32,4 28/50 39,5 (18 62) 7,2 (1m 33) Celkem kapitola III 241 100,0 174/67 54,0 (18 88) Legenda: M muži; Ž ženy; m měsíce faktoru vibrace do kategorie 2. U ostatních pracovníků nebyla kategorizace práce dosud provedena nebo údaj o zařazení práce do některé z výše uvedených kategorií na hlášence chyběl. Traumatická vazoneuróza (položka II.6) byla diagnostikována u 26 mužů a u jedné ženy. Onemocněli zejména zámečníci (6krát), cídiči odlitků-brusiči kovů (6krát) a horníci lamači (pětkrát). V dalších osmi profesích byli postiženi jeden až dva pracovníci. Poškození periferních nervů z vibrací (položka II.7) vzniklo u 164 osob, což bylo o 13 případů více než v roce 2004. Syndrom karpálního tunelu byl zjištěn u 138 osob, syndrom kubitálního tunelu vznikl u 26 osob. Onemocněli zejména pracovníci při výrobě kovových konstrukcí a kovodělných výrobků (OKEČ DJ28 20,1 % případů) a při výrobě základních kovů a hutních výrobků (OKEČ DJ27 12,8 % případů). Jednalo se převážně o zámečníky (25krát), cídiče odlitků-brusiče kovů (20krát), lesní dělníky-dřevorubce (15krát), svářeče (14krát), horníky (12krát), kameníky a stavební dělníky (po deseti případech). Nemoci kostí a kloubů z vibrací (položka II.8) byly hlášeny u 23 mužů. Artróza loketních kloubů byla zjištěna 19,0 m (1m 40) u 16 pracovníků a artróza ručních a zápěstních kloubů u 7 pracovníků. Nejčastěji onemocněli horníci (pětkrát), dřevorubci (čtyřikrát), stavební dělníci a zámečníci (po třech případech). Nemocí z přetěžování končetin (položky II.9 II.11) bylo v roce 2005 diagnostikováno celkem 305, což představovalo 22,8 % ze všech hlášených nemocí z povolání. U 32,8 % postižených osob onemocnění vzniklo při práci, kde byly faktory pro vznik nemocí z přetěžování končetin zařazeny do rizikové kategorie 4 (10krát), 3 (85krát) a 2R (pětkrát). Při práci zařazené do kategorie 2 vzniklo onemocnění 70krát, v kategorii 1 to bylo 12 onemocnění. U 40,3 % případů nebyla kategorizace práce dosud provedena nebo údaj o zařazení práce do některé z výše uvedených kategorií nebyl na hlášence uveden. Poškození šlach, šlachových pochev, úponů a kloubů končetin z dlouhodobého nadměrného jednostranného přetěžování končetin (položka II. 9) bylo zjištěno u 122 osob. Onemocněli pracovníci z 24 odvětví ekonomické činnosti, přičemž počty hlášených onemocnění připadajících na jednotlivá odvětví se pohybovaly v rozmezí 1 19 případů. Nejčastěji byli postiženi montážní dělníci 61
Èeské pracovní lékařství èíslo 2 2006 62 (12krát), zámečníci (9krát), lesní dělníci a foukači skla (po sedmi případech), brusiči skla (6krát), elektromechanici a slévárenští dělníci (po pěti případech). Epikondylitida kosti pažní byla diagnostikována u 37 mužů a 19 žen, z toho ve 33 případech šlo o radiální, v 17 případech o ulnární a u 6 osob o radiální i ulnární epikondylitidu. Nejmladšímu pracovníkovi bylo v době hlášení onemocnění 29 let, nejstaršímu 61 let (medián 47 let). Nejkratší doba expozice u postižených osob byla 4 měsíce, nejdelší 38 let (medián 10 let). Tendinitidou nebo tendovaginitidou onemocnělo 16 žen a 11 mužů, přičemž Morbus de Quervain vznikl osmkrát, skákavý prst sedmkrát. Onemocněli pracovníci ve věku 31 až 61 let (medián 48 let) po 8 měsících až 32 letech práce v riziku přetěžování končetin (medián 11 let). Impingement syndrom III. stupně nebo syndrom manžety rotátorů byl diagnostikován u 9 mužů a u tří žen. Nejmladšímu pracovníkovi bylo 42 let, nejstaršímu 60 let (medián 53 let). Nejkratší doba expozice byla 2 roky, nejdelší 42 let (medián 24 let). Artróza kloubů vznikla u 19 mužů a 8 žen, z toho 13krát byl postižen kloub loketní, 10krát klouby ruční nebo zápěstní, dvakrát kloub ramenní, jednou kloub kolenní a kloub palce nohy. Nejmladší pracovník byl v době hlášení onemocnění starý 33 let, nejstarší 59 let (medián 51 let). Nejkratší doba expozice byla 1 rok, nejdelší 42 let (medián 20 let). Poškozením periferních nervů končetin z přetěžování (položka II. 10) onemocnělo 181 pracovníků. Syndrom karpálního tunelu byl diagnostikován u 151 osob, léze ulnárního nervu v oblasti kubitálního kanálu u 30 osob. Onemocněli pracovníci z 29 odvětví ekonomické činnosti, přičemž počty hlášených onemocnění připadajících na jednotlivá odvětví se pohybovaly v rozmezí 1 18 případů. Nejčastěji byli postiženi elektromechanici a montážní dělníci (30krát), v sestupném pořadí následovaly šičky (19krát), brusiči kovů (13krát), řezníci a bourači masa (10krát), ošetřovatelé hospodářských zvířat (9krát), svářeči (6krát), zámečníci, brusiči skla, lesní dělníci (po 5 případech). Bursitida z tlaku (položka II. 11) byla zjištěna u dvou pracovníků. Jednou šlo o bursitidu olekranonu u 49letého zámečníka a jednou o bursitidu subakromiální u 44leté čalounice. Kapitola III nemoci dýchacích cest, plic, pohrudnice a pobřišnice V roce 2005 bylo v rámci této kapitoly hlášeno celkem 241 nemocí z povolání, což bylo o 39 (tj. o 13,9 %) případů méně než v roce 2004. Přehled hlášených onemocnění podle jednotlivých položek a diagnóz demonstruje tabulka 7. Pneumokoniózy způsobené prachem s obsahem volného krystalického oxidu křemičitého (položka III.1) byly diagnostikovány u 100 pracovníků, což bylo o 17 (tj. o 14,5 %) případů méně než v roce 2004. Největší pokles byl zaznamenán u pneumokonióz uhlokopů s typickými rtg znaky (pokles o 12 případů). Nejvíce onemocnění bylo hlášeno v Moravskoslezském a ve Středočeském kraji (39,0 % a 38,0 % případů). Onemocněli zejména pracovníci při těžbě uhlí (72 případů). Méně často byli postiženi slévárenští dělníci (11krát), pracovníci při těžbě uranových rud a ostatních rud (celkem 9krát), tuneláři a výrobci keramiky (po čtyřech případech). Tabulka 8: Zastoupení vyvolávajících nox u profesionálních astmat a alergických rinitid hlášených v České republice v roce 2005 Název noxy Celkem Mouka 33 Dřevný prach a jiné rostlinné alergeny Jiné noxy 9 Živočišné alergeny 8 Potraviny a potravinové přípravky (kromě mouky) Dezinfekční prostředky 4 Organická barviva 4 Lepidla a adhesiva 3 Textilní prach 2 Pryskyřice 2 Krmné směsi 2 Organická rozpouštědla 2 Izokyanáty 2 Kovy 2 Jiné biologické faktory 2 Ropné výrobky 2 Léky 2 Latex 2 Ostatní chemické látky 1 Kalafuna a spalné produkty pájení Čisticí a kosmetické přípravky 1 Celkem počet výskytu jednotlivých nox Celkem počet hlášených případů onemocnění Celkový počet diagnostikovaných nemocí plic, pohrudnice nebo pobřišnice způsobených azbestem (položka III.2) se ve srovnání s rokem 2004, kdy bylo hlášeno celkem 23 onemocnění, zvýšil o 19 (tj. o 82,6 %) případů. Nárůst o 11 (tj. o 91,7 %) případů byl zaznamenán především u pleurálních hyalinóz s poruchou plicních funkcí. Došlo však také k nárůstu hlášených azbestóz ze 4 na 9 případů a k nárůstu hlášených mezoteliomů pleury ze tří na osm případů. Mezoteliom pleury vznikl u 8 pracovníků exponovaných azbestu v letech 1950 1995. Rakovina plic z azbestu byla hlášena u dvou mužů s expozicí azbestu v letech 1959 1994. Doba latence činila u rakoviny plic z azbestu 41 let a 46 let, u mezoteliomu 27 54 let (medián 38 let). 12 4 1 100 Poznámka: Protože u některých pacientů bylo uvedeno několik vyvolávajících nox, je celkový počet výskytů nox větší než počet případů hlášených onemocnění. 80
Tabulka 9. Kapitola IV Kožní nemoci z povolání hlášené v České republice v roce 2005, rozdělení podle vyvolávajících nox Číslo položky a název noxy Celkem Procenta IV.1.06 Ropné výrobky 60 21,2 IV.1.10 Plastické hmoty 56 19,8 IV.1.11 Pryž a gumárenské chemikálie 42 14,8 IV.1.07 Chróm a jeho sloučeniny 24 8,5 IV.1.17 Ostatní organické chemické látky 23 8,1 IV.1.08 Nikl a jeho slitiny 21 7,4 IV.1.04 Čisticí a kosmetické přípravky 15 5,3 IV.1.15 Dezinfekční prostředky 11 3,8 IV.1.09 Kovy, metaloidy a jejich sloučeniny 9 3,2 IV.1.18 Rostliny a potraviny 8 2,8 IV.1.19 Jiné biologické látky 3 1,1 IV.1.20 Fyzikální faktory (kromě ionizujícího záření) 3 1,1 IV.1.02 Cement 2 0,7 IV.1.05 Organická rozpouštědla 2 0,7 IV.1.13 Organická barviva 2 0,7 IV.1.01 Alkálie 1 0,4 IV.1.03 Kyseliny 1 0,4 IV.1.12 Dehet 0 0,0 IV.1.16 Insekticidní látky, agrochemikálie 0 0,0 Celkem počet výskytu jednotlivých nox 283 100,0 Celkem počet kožních nemocí z povolání 249 Muži/Ženy 114/135 Věk medián 41 let Věk rozmezí 19 60 let Expozice medián 2 roky Expozice rozmezí 1 den 37 let Poznámka: Protože u některých případů kožních nemocí z povolání bylo uvedeno několik vyvolávajících nox, je celkový počet výskytů nox větší než počet případů hlášených onemocnění. Pneumokonióza ze svařování (položka III. 4) byla v roce 2005 diagnostikována u 59letého svářeče, který byl exponován svářečským dýmům 22 let. Rakovina plic z radioaktivních látek (položka III. 6) byla v roce 2005 hlášena u 20 osob, což bylo o 5 (tj. o 33,3 %) případů více než v roce 2004. Uvedení pracovníci byli exponováni ionizujícímu záření při těžbě a úpravě uranových rud zejména v letech 1945 1972. Nejkratší doba latence byla 42 let, nejdelší 59 let (medián 52 let). Ve srovnání s rokem 2004 se celkové počty hlášených případů bronchiálního astmatu a alergické rinitidy (položka III. 10) snížily o 41 (tj. o 34,5 %) případů. V roce 2004 onemocnělo 119 osob, v roce 2005 to bylo pouze 78 osob. Nejčastěji onemocněli pracovníci při výrobě potravinářských výrobků a nápojů (OKEČ DA15 41,0 % případů) a pracovníci v zemědělství (OKEČ A01 16,7 % případů). Největší zastoupení měli pekaři cukráři (28krát) a ošetřovatelé hospodářských zvířat (11krát). U 63,0 % postižených bylo onemocnění způsobeno pouze jedním alergenem. Ve zbývajících případech se na vzniku onemocnění podílelo více nox. Nejčastějším vyvolavatelem onemocnění byla mouka (33krát), ostatní noxy byly zastoupeny méně často nebo pouze ojediněle (tabulka 8). Kapitola IV kožní nemoci z povolání V roce 2005 bylo diagnostikováno celkem 249 kožních nemocí z povolání, což bylo o 23 (tj. o 8,5 %) případů méně než v roce 2004. Kontaktní alergická dermatitida se vyskytla 194krát, iritační dermatitida 45krát, proteinová dermatitida pětkrát, kopřivka pětkrát, z toho jednou ve spojení s Quinckeho edémem. Onemocněli zejména pracovníci při výrobě kovových konstrukcí a kovodělných výrobků (OKEČ DJ28-22,1 % případů) a zdravotníci (OKEČ N85 8,4 % případů). Zastoupení jednotlivých etiologických nox uvádí tabulka 9. Latex způsobil onemocnění u 7 osob, izokyanáty se uplatnily jednou. Kapitola V nemoci přenosné a parazitární Nemocí přenosných a parazitárních bylo v roce 2005 hlášeno celkem 278, což bylo o 44 (tj. o 18,8 %) případů více než v roce 2004. Jejich přehled uvádí tabulka 10. Infekčních a parazitárních nemocí s interhumánním přenosem (položka V.1) bylo diagnostikováno 185, což bylo o 47 (tj. o 34,1 %) onemocnění více než v předchozím roce. Nejvíce případů bylo hlášeno v Ústeckém kraji (16,8 % onemocnění). Nejčastěji onemocněli zdravotničtí pracovníci (OKEČ N85 180, tj. 97,3 % případů). Svrab byl zjištěn u 124 osob, což bylo o 59 (tj. o 90,8 %) případů více než v roce 2004. Onemocnělo 64 zdravotních sester a 40 ošetřovatelů-sanitářů. Méně často byly postižené uklízečky (pětkrát), pracovnice v prádelně a řidiči sanitních vozů (po čtyřech případech), lékaři (třikrát). V roce 2005 se svrabem nakazila také jedna rehabilitační pracovnice, pečovatelka, sociální pracov- 63
Èeské pracovní lékařství èíslo 2 2006 64 Tabulka 10: Kapitola V - nemoci z povolání přenosné a parazitární Číslo položky/diagnóza Počet Procenta M/Ž Medián/Rozmezí Věk Expozice V.1 Nemoci s interhumánním přenosem 185 66,6 24/161 41,0 (19-68) 4,2 (9d-40) 09 Svrab 124 11/113 43,5 (19-68) 3,0 (9d-39) 01 Virové hepatitidy 22 6/16 45,0 (25-62) 11,0 (2-40) 02 Tuberkulóza 11 2/9 39,0 (22-57) 6,0 (2m-19) 05 Plané neštovice 7 2/5 21 Keratokonjuktivitidy 6 1/5 39 Stafylokokové infekce 5 2/3 12 Pásový opar 3 0/3 07 Salmonelóza 2 0/2 03 Infekční mononukleóza 1 0/1 10 Epidemický zánět příušnic 1 0/1 11 Eryzipel 1 0/1 17 Impetigo a jiné infekce kůže a podkožního vaziva 1 0/1 24 Cytomegalovirová nemoc 1 0/1 V.2 Antropozoonózy 66 23,7 33/33 44,0 (23-65) 6,7 (1m-36) 01 Trichofycie 36 15/21 45,0 (23-60) 6,0 (1m-36) 02 Erysipeloid 7 5/2 36,0 (23-49) 2,0 (2m-10) 11 Lymeská borrelióza 6 2/4 41,0 (26-52) 6,5 (1m-31) 12 Klíšťová meningoencefalitida 6 5/1 45,5 (30-53) 10,8 (1-28) 18 Hrboly dojičů 4 1/3 05 Leptospiróza 3 2/1 25 Hemoragické virové horečky 2 2/0 04 Tularémie 1 1/0 26 Streptokokové infekce 1 0/1 V.3 Tropické nemoci 27 9,7 26/1 33,0 (25-60) 0,3 (6d-1) 05 Malárie 8 8/0 19 Arbovirová horečka 6 6/0 02 Lambliáza 4 4/0 04 Amébóza 4 4/0 12 Bacilární úplavice 3 3/0 08 Askarióza 1 0/1 26 Infekce trematody 1 1/0 Celkem kapitola V 278 100,0 83/195 41,0 (19-68) 4,0 (6d-40) Legenda: M muži; Ž ženy; d dny; m - měsíce nice a švadlena. Nejčastěji byli postiženi zaměstnanci z domovů důchodců (30 případů), z interních a kožních oddělení (26 a 14 případů) a z psychiatrických léčeben (13 případů). Z 22 hlášených případů virových hepatitid byla chronická hepatitida typu C zastoupena 13krát, chronická hepatitida typu B 8krát a akutní hepatitida typu E jednou. Onemocnělo 10 sester, dále 4 lékaři, 3 sanitáři, 2 zdravotní laborantky, 2 pracovníci při likvidaci odpadu a jedna dělnice v prádelně. Pět osob s ohlášenou chronickou formou hepatitidy B bylo v předchozích letech řádně očkováno, u dvou osob nebyl údaj o očkování na hlášence uveden a jedna osoba očkována nebyla. Tuberkulózou plic (10 případů) a lymfatických uzlin (1 případ) onemocnělo 7 sester z různých oddělení nemocnic, dále patolog, plicní lékař, sanitářka a sociální pracovnice. U antropozoonóz (položka V.2), kterých bylo v roce 2005 diagnostikováno celkem 66 případů, obsadily první dvě místa trichofycie a erysipeloid. Onemocnění trichofyciemi bylo hlášeno v 7 krajích České republiky, nejvíce v kraji Moravskoslezském (17 případů). Postiženi byli ošetřovatelé hospodářských zvířat (31krát), dále tři traktoristé, řezník a prodavačka v zoomarketu. Erysipeloidem onemocněli 4 řezníci, jeden údržbář, řidič expedient a dělnice při zpracování ryb. Pod položkou V.3, tropické nemoci přenosné a parazitární, bylo v roce 2005 hlášeno celkem 27 onemocnění. Malárií onemocněli čtyři pracovníci v Kongu, dva v Libérii, jeden v Sierra Leone a jeden v Nigérii. Arbovirová horečka byla diagnostikována u 6 osob, které služebně působily v Afganistánu. Amébóza byla zjištěna po jednom případu v Nigérii, v Kongu, v Pákistánu a v Etiopii. Lambliáza byla hlášena u čtyř pracovníků po návratu z Turecka, Pákistánu, Číny a Indie. Třikrát byla diagnostikována dyzentérie získaná v Iráku, jednou askarióza a jednou onemocnění trematody získané v Indonésii. Kapitola VI nemoci způsobené ostatními faktory a činiteli V rámci této kapitoly byly diagnostikovány uzlíky na hlasivkách u tří osob. Šlo o 52letého učitele středního odborného učiliště a o 41letou učitelku Dramatické školičky, kteří onemocněli po 5 a po 13 letech práce, a o 50letou
Tabulka 11: Ohrožení nemocí z povolání hlášená v České republice v roce 2005 Číslo a název položky/diagnózy Počet Procenta M/ Ž Medián/Rozmezí Věk Expozice I.01 Nemoc z olova nebo jeho sloučenin 7 6/1 39,0 (18-53) 1,5 (6m-4,8) I.02 Nemoc ze rtuti nebo jejích sloučenin 3 3/0 28,0 (23-38) 3,0 (7m-6) Celkem kapitola I 10 16,7 9/1 34,0 (18-53) 2,3 (6m-6) II.4 Porucha sluchu z hluku 10 10/0 55,0 (50-60) 20,5 (5-42) II.6 Nemoci cév rukou z vibrací 3 3/0 45,0 (35-52) 12,0 (5-13,5) II.7 Nemoci periferních nervů z vibrací 12 12/0 47,5 (24-57) 7,5 (1,5-25) II.8 Nemoci kostí a kloubů z vibrací 9 9/0 45,0 (35-57) 15,0 (3,5-33) II.9 Nemoci šlach, šlachových pochev, úponů a kloubů z přetěžování končetin 7 6/1 39,0 (32-47) 11,0 (4-20) II.10 Nemoci periferních nervů z přetěžování končetin 7 3/4 42,0 (28-51) 9,9 (8m-21) Celkem kapitola II 48 80,0 43/5 46,0 (24-60) 12,0 (8m-42) III.10.1 Astma bronchiale 1 0/1 55 26 III.10.2 Alergická rinitida 1 0/1 40 3 Celkem kapitola III 2 3,3 0/2 47,5 (40-55) 14,6 (3-26) Celkem počet hlášených ohrožení nemocí z povolání 60 100,0 52/8 45,0 (18-60) 10,2 (6m-42) Legenda: M muži; Ž ženy; m měsíce dispečerku záchranné služby, která byla vystavena nadměrné hlasové zátěži 13 let. Ohrožení nemocí z povolání Přehled a počty hlášených ohrožení nemocí z povolání podle jednotlivých položek seznamu nemocí z povolání v roce 2005 uvádí tabulka 11. Ve srovnání s rokem 2004, kdy bylo hlášeno celkem 59 případů ohrožení nemocí z povolání, se celkový počet těchto onemocnění v roce 2005 prakticky nezměnil. Přesto došlo k mírnému nárůstu hlášených onemocnění zejména u poškození způsobených chemickými látkami (kapitola I nárůst proti roku 2004 o 5 případů). Největší pokles hlášených ohrožení (o 5 případů) byl naopak zaznamenán u poškození kloubů a kostí z vibrací (položka II. 8). Nejvíce případů ohrožení nemocí z povolání bylo v roce 2005 hlášeno v kraji Moravskoslezském (43,3 % případů). Postiženi byli především pracovníci při těžbě uhlí (OKEČ CA10 28,3 % případů). Nejčastěji bylo diagnostikováno ohrožení nemocí z povolání u syndromu karpálního tunelu z vibrací (12 případů) a u poruchy sluchu z hluku (10 případů). Závěr Závěrem lze konstatovat, že v roce 2005 došlo poprvé od roku 1996 k zastavení poklesu počtu hlášených profesionálních onemocnění. Oproti roku 2004 bylo hlášeno o 12 případů onemocnění více. Tato změna souvisí především s nárůstem počtu hlášených případů onemocnění svrabem u zdravotníků. Další vývoj ukáže, zda jde o projev skutečné změny vývojového trendu nebo o pouhé náhodné kolísnutí, což považujeme za více pravděpodobné. Problémy vztahující se k podhodnocení počtu hlášených profesionálních onemocnění, které jsme rozebírali v minulých článcích, přetrvávaly i v roce 2005. Práce na publikaci byla provedena s podporou Monitoringu zdravotního stavu obyvatelstva, MSM0021620807 a IGA MZ NR/8107-3. Předloženo k publikaci: 6. 4. 2006 MUDr. Zdenka Fenclová, CSc. Klinika nemocí z povolání 1. LF UK a VFN Na Bojišti 1, 120 00 Praha 2 65