1 PODŠÍVKOVÉ MATERIÁL Y Zpracováno podle přednášky č. 2 Ing. Bc. V. Glombíkové, Ph.D.
Podšívkové materiály Podšívají se jimi některé druhy oděvů, buď kompletně nebo zčásti. Částečné podšívání se provádí např. u předních dílů kalhot 2 Materiály: zejména hedvábí: Viskózové Acetátové Polyamidové Polyesterové Teplé podšívky do plášťů Bavlněné Syntetické materiály
Podšití pánských oděvů 3 Podšití dámských oděvů
o Účel podšívání a funkce podšívky 4 usnadnění oblékání a svlékání oděvu (hladkost,klouzavost) zakrytí vnitřního vypracování oděvů zvýšení estetické hodnoty výrobku (barevnost) ochrana pokožky před podrážděním vrchovým materiálem zlepšení tepelné izolace oděvu ochrana vrchového materiálu před oděrem zevnitř a před třepením ochrana švových záložek před oděrem a otěrem Působí jako oděvní mezivrstva mezivrstva
Rozdělení podšívkových materiálů podle technologie výroby tkané - vyrábějí se z viskózového, polyesterového nebo acetátového hedvábí (taft, šerž, satén) pletené - zátažné i osnovní pleteniny kožešiny přírodní (králík, jehnětiny) netkané textilie 5
Podle účelu použití: pánské - zpravidla tkaniny tmavších barev, zhotovené v keprové vazbě (serž) nebo atlasové vazbě (satén); mohou mít větší plošnou hmotnost dámské - jemnější tkaniny, světlejších barev, zhotovené v plátnové vazbě (taft) nebo v atlasové vazbě 6
Pánská saka Podšívky trupové Podšívky rukávové - bílé barvy s tmavým proužkem - pestře snované používají se i k podšívkování vest pánských obleků zabránění zapouštění barvy podšívky do košile působením potu 7
8 Podšívky tkané plátnová vazba dámské svrchní oděvy, kostýmy rukávové podšívky pánských svrchních oděvů taft (hedvábnický typ tkaniny) hustá dostava v osnově příčný rypsový efekt, střední hmotnost, tužší omak, mírný lesk molino (bavlnářský typ tkaniny) často i jako kapsová podšívka
keprová vazba pánské kabáty a obleky serž (hedvábnický typ tkaniny) - hladká, mírně lesklá, střední hmotnost, keprové řádkování 9 atlasová vazba dámské a pánské svrchní ošacení, kloboučnictví satén (hedvábnický typ tkaniny) hladká nebo s vytkávaným žakárovým vzorem, vysoký lesk a hladkost
10 další tkané podšívky: flanel (bavlnářský typ tkaniny) v plátnové nebo v keprové vazbě omak, měkký a plný omak, jemný a hustý vlas na líci i rubu, který zakrývá vazbu tepelně-izolační funkce bundy dyftýn (bavlnářský typ tkaniny) hustá dostava, nízký vlas na lícní straně, atlasová vazba, matný povrch zimní podšívka do kabátů a do kožichů kapsovina
moaré úprava hedvábnických tkanin střední hmotnosti, většinou tkaných v rypsové vazbě na povrchu jsou speciálním kalandrem vytvořené světlé (vodotiskové) vzory typu leskmat (měňavé efekty) dámské podšívky, podšívky do kufrů, tašek 11
Podšívky pletené osnovní nebo zátažná technologie výroby méně časté použití nižší estetická funkce prodyšné a nesráživé jsou vyráběny z polyesterového nebo polyamidového hedvábí, bavlněné, viskózové i z polyesterové střiže použití: do sportovních nebo pracovních oděvů 12
výhody (oproti tkaným podšívkám) splývavost, prodyšnost, dobrá trvanlivost, při namáhání spoje nedochází k vysunutí nití ze švu jako u tkaných podšívek, netřepí se nevýhody nižší savost, sklon k tvorbě elektrostatického náboje, nízká klouzavost 13
Požadavky na podšívkový materiál hladkost, klouzavost nízká plošná hmotnost stálobarevnost, stálobarevnost v otěru, v potu prodyšnost, savost odolnost v oděru, odolnost proti žmolkování malá transparence nízká špinivost nízký sklon k tvorbě elektrostatického náboje srážlivost, trvanlivost a schopnost údržby srovnatelná s vrchovým materiálem nízký sklon k vrásnění 14
Konečné úpravy podšívek zlepšují estetický vzhled a užitné vlastnosti podšívek ulehčují nošení a údržbu podšívek 15 kalandrování - dosažení hladkosti, lesku, moaré efektů antistatická úprava - pro syntetické materiály vznik elektrostatického náboje způsobuje zpracovatelské problémy (přilnutí vrstev při nakládání), způsobuje uživatelské problémy tužící úprava - docílí se vytvoření filmu na povrchu vláken, který ovlivňuje omak a tuhost výrobku, zlepšuje odolnost proti oděru a tím se zvyšuje životnost textilního výrobku
16 Kapsový materiál
17 KAPSOVÝ MATERIÁL oděvní materiály, ze kterých se zhotovují kapsové váčky oděvů značně namáhaný oděvní materiál nutná zvýšená trvanlivost kapsovina by měla být měkká aby se při žehlení neproznačovala na líc vrchového materiálu údržba - vlastnosti shodné s vrchovým materiálem používají se tkaniny i pleteniny; bavlna, viskóza i syntetické materiály; často zbytky podšívek a vrchových materiálů molino, moleskin, flanel, dyftýn
18 Požadavky na kapsový materiál nízká zátrhovost hladkost vysoká odolnost v oděru vysoká pevnost vysoká pevnost ve švu odolnost v posuvu nití ve švu Kapsovina popelín nízká plošná hmotnost malá tloušťka měkkost, nesmí se proznačovat na povrch vrchového materiálu stejná sráživost s vrchovým materiálem
Příklady kapsových materiálů 19 moleskin (bavlnářský typ tkaniny) jednobarevná hustá tkanina s lesklým povrchem, jemně škrobená, tkaná v atlasové vazbě úprava kalandrováním užití do pánských kalhot molino (bavlnářský typ tkaniny) tužší omakem, mírně škrobená, tkaná v plátnové vazbě v barvě režné, bělené, s tiskem pro vnitřní kapsy sak.
domestik (bavlnářský typ tkaniny) bavlněná tkanina mírně škrobená, tkaná v plátnové vazbě použití do kalhot flanel (bavlnářský typ tkaniny) dyftýn (bavlnářský typ tkaniny) 20
21 Vložkový materiál
VLOŽKOVÝ MATERIÁL vkládá se mezi vrchový materiál a podšívku oděvu podle účelu, který má plnit, jej dělíme na: 22 výztužný vložkový materiál určen k vyztužení nebo zpevnění některé části oděvu zlepšení vzhledu oděvních výrobků nebo jejich částí zpevňuje a chrání před deformací přední díly sak, plášťů, límce, manžety, patky, lišty, dolní kraje,
23 výztužný vložkový materiál
24 výztužný vložkový materiál
výplňkový vložkový materiál funkce tepelně-izolační - vyplňuje oděv, aby se dosáhlo vyšší hřejivosti funkce estetická (modelovací) dosažení lepšího tvaru - plastické prošívání, ramenní vycpávky 25
výplňkový vložkový materiál 26
27 Druhy výztužných vložek podle způsobu spojení s vrchovým materiálem: nenánosované (nelepivé) výztužné vložky - spojují se s vrchovým materiálem ve švu podlepovací (lepivé) výztužné vložky - spojují se s vrchovým materiálem v ploše (jsou na lícní straně opatřeny nánosem polymeru, který po působení teploty, tlaku a času přilne k rubu vrchového materiálu) podle druhu oděvního výrobku: oděvní (přední díly sak a plášťů) prádlové (límce, manžety) podle druhu nosné textilie lepivé vrstvy Tkané, pletené,netkané
Nelepivé výztužné vložky určeny pro: dodatečné vyztužení prsních částí pánských sak pro vyztužení límců a manžet pánských košil a košilových halenek pro vyztužení menších dílků: patky, náramenice, lišty, tkané vložky, vyráběné nejčastěji z bavlny, viskózové střiže, ze směsí bavlna/polyester, z vlny, polyakrylonitrilu vazba plátnová a keprová 28
29 žíněnky - tkané v plátnové vazbě žíněnka má v osnově bavlněné příze a v útku opředené koňské žíně nebo výztužné syntetické nitě z monofilu útkové (opředené) nitě zajišťují vložce patřičnou tuhost a pružnost vlasové vložky - jsou podobné žíněnce, jsou méně pružné v útku vložek jsou příze s obsahem srstí nebo odpadových živoč. vláken
prádlové vložky - tkané z bavlny, lnu 30 nejsou pružné, pružnost se musí dodat konečnou úpravou: o vosková, o škrobená o organtýn, floridas
Lepivé výztužné vložky Jsou opatřeny na rubu nánosem termoplastického pojiva a složeny z nosné vložkové textilie a adhezní vrstvy (pojiva) 31 nosné vložkové textilie: pleteniny - osnovní s vkládaným útkem a rovným nebo střídavým propletením; jersey; šarmé útek - viskózová, polyesterová střiž; osnova - polyester vlastnosti podobné tkaným vložkám plošná hmotnost cca 40-90 g/m2 univerzální vložky
32 Lepivé výztužné vložky Tkané nosné textilie vazba plátnová, 4-vazný kepr, atlas plošná hmotnost cca 30-150 g/m 2 univerzální vložky, použitelné pro všechny typy textilií, včetně vlasových tkanin a mikrovláken
netkané textilie vyráběné technologií termického, mechanického nebo chemického zpevnění; zpevněné osnovním řetízkem pojení vlákenného rouna kapalnými pojivy nebo termoplastickými pojivy 33 vyrábějí se pouze jako nánosované plošná hmotnost cca 30-50 g/m 2 vyztužení tkanin a pletenin nižších plošných hmotností, prádlové výrobky
Lepivé výztužné vložky 34 termoplastické polymery, které přecházejí do plastického stavu v rozmezí 60-140 C polyamidový, polyesterový, polyetylenový prášek nebo pasta polyamidová, polyesterová pojiva - dobrá přilnavost k textiliím dobrá pevnost spoje i po údržbě hůře snášejí mokrou údržbu... teplota praní do 40 C dobře snášejí chemické čištění nejpoužívanější pro oděvní textilie
35 polyethylenová pojiva - ne tak dobrá přilnavost k textiliím... nutno větší množství pojiva odolná vůči působení vody při praní prádlové vložky pro košile, halenky
36 1) LD-PE Nízkohustotní polyethylen 2) HD-PE - Vysokohustotní polyethylen 3) MV - Multivariabilní - tzn. lepidlo s dobrými lepicími vlastnostmi při nízkých i vysokých teplotách
Nanesená pojivá vrstva spojitá - souvislý nános ve formě filmu nebo pasty posypem nespojitá - polymerní prášek padá přes vibrační síto na nosnou textilii vložky a působením tepla se na ni upevňuje 37 nános nezaručuje vhodnou pevnost a omak vyztužených ploch tiskem nespojitá - bodový nános tiskem na nosnou textilii tisk práškového pojiva, pasty, taveniny (způsob Hot Melt) sítotisk - pás základní textilie prochází pod válcovou síťovou šablonou s práškem pojiva, dále natavení a ochlazení na chladících válcích
38 tisk z hloubky - textilie prochází kalandrem a na její povrch se z kalandru přenesou částice polymeru, druhý kalandr způsobí natavení pojiva a další ochlazení tiskem nespojitá - bodový nános bikomponentních prvků - složeny ze dvou složek - při působení tepla dochází k roztavení pouze jedné složky, která tvoří vrchol bodu pojiva - pojivo při podlepování neproniká na líc materiálu
39
Požadavky na pojivo 40 přilnavost k vrchovému materiálu odolnost při chemickém čištění nepropustnost nánosu na líc vrchového materiálu a fixační vložky optimální tekutost pojiva nesmí degradovat (žloutnout) působením světla a tepla použitelnost lepicí vložky pro různé materiály
41 Technické parametry vložky hustota bodů pojiva - udávána dvěma způsoby: číslem MESH - vyjadřuje počet bodů, nacházejících se na úhlopříčce o 1 anglického palce čtverce straně (body jsou rozmístěny v pravidelném vzoru - v mřížce) číslem CP (Computerpunkt) - počtem bodů pojiva na 1 cm2 (CP body jsou rozloženy náhodně)
42 množství nánosu je dáno hmotností pojiva v gramech, které je naneseno na 1 m 2 nosné textilie rovnoměrnost nánosu nutno rovnoměrné rozmístění na nosné textilii, aby se po podlepení a po používání neobjevily na podlepeném materiálu puchýře
velikost, hustota a uspořádání bodu má velký vliv na přilnavost, na měkkost, pružnost, omak a na vzhled povrchu textilie při lepení vložek platí, že menší počet větších lepicích bodů zajišťuje větší nežli větší počet malých měkkost látky lepicích bodů obecné pravidlo: čím je svrchní látka těžší a tlustší, tím musí být lepicí body větší čím je svrchní látka lehčí a tenčí, tím musí být lepicí body menší 43
Zkoušky podlepení rozměrová stabilita - sráživost vložky, materiálu a hlavně soustavy (vložka a podlepovaný materiál) zkoušky stability po lepení, napařování, opakované údržbě - suché čištění, praní v pračce, apod. změny rozměrů se uvádí v procentech pevnost spojení podlepovaného materiálu a vložky - při odtrhávání 44 spojení se zjišťuje pevnost spoje na vrchovém materiálu musí zůstat částečky pojiva norma: ČSN EN ISO 2411 (80 0830) přilnavost povrstvení
Proužky a výseky proužky : proužky, rovně nebo šikmo střižené proužky pro zpracování rukávových záložek proužky pro zajištění průramků zajišťovací proužky zajištění kapsové podšívky 45
perfopásy : zesílené perfopásy pro zvýšenou stabilitu pasů objemné výseky pro zpracování pasů výseky : výseky pro náprsní lišty a patky výseky pro rukávové záložky výseky pro zajištění krajových výpustků výseky pro tvarované pasy výseky pro lišty, zipy a rozparky jakož i klopy a kapsy 46
Výplňkový oděvní materiál dříve byly používány pro tento účel odpadové materiály nebo vlněnéa kožešinové vložky... nevyhovující plošná hmotnost a náročné zpracování 2. polovina 20. století - rozvoj v oblasti netkaných textilií vysoce hřejivé a velmi lehké materiály 47
Funkce výplňkového materiálu estetická funkce modelační funkce v oblasti ramen - ramenní výplně výplň plastických prošívaných obrazců tepelně-izolační funkce vyplňuje oděv pro dosažení vyšší hřejivosti materiálem a podšívkou vyplnění prostoru mezi vrchovým v celé ploše nebo pouze v části oděvu 48
přírodní výplněk peří (husí, kachní, kajčí) 49
Vlákenná rouna z netkaných textilií vyrábějí se chemickým pojením nebo mechanickým vázáním, 50 proplétáním nebo vpichováním vyznačují se měkkostí, objemností a malou hmotností plošná hmotnost cca 50-300 g/m2 materiál pro výrobu roun je polyester, polyamid, polypropylen (nebo jejich směsi)
funkci tepelné izolace neplní rouno přímo svým vlákenným materiálem, ale především vzduchem, obsaženým ve struktuře textilie kvalitní tepelná izolace je charakterizovaná nízkou tepelnou vodivostí 51 vkládají se mezi vrchový materiál a podšívku nebo mezi výztuž a podšívku spojují se s vrchovým materiálem - ozdobným prošitím ve švu přímo pojením (nános termoplastického pojiva )
Tepelně izolační vlastnosti ovlivňuje 52 objemnost vlákenných roun čím více jsou objemnější, tím více zadržují vzduch a tím jsou hřejivější jemnost, délka, zkadeření vláken použití jemných, krátkých, zkadeřených vláken umožňuje získat v textilii velký počet uzavřených pórů naplněných vzduchem vlhkost rouna se zvyšující se vlhkostí klesá tepelný odpor - vlhkost je nežádoucí
tepelná vodivost vláken 53 nejnižší vodivost mají materiály z velmi jemných vláken (mezi jemnými vlákny vzniká větší množství vzduchových prostor) nejvyšší hodnoty tepelné vodivosti dosahují materiály z hrubých vláken odolnost vůči stlačování (pružnost vláken) stlačováním se vytěsňuje vzduch rouna z hrubších vláken jsou odolnější vůči stlačování než jemná vlákna
Sledované parametry výplňkových materiálů plošná hmotnost [g/m2] stlačitelnost jemnost vláken zkadeření pokud má vrchový nebo podšívkový materiál řidší dostavu, mohou vlákna výplně pronikat skrz materiál na povrch a tam vytvářet žmolky - zhoršuje se estetická funkce 54 obloučkovaná vlákna nižší pronikání vláken rouna na povrch oděvu
Použití výplňkových materiálů: 55 výplně do zimních bund, kombinéz, zimních pracovních oděvů, spacích pytlů, aj.
Příklady výplňových roun rouna Melt-blown (MB) 56 Melt-blown je technologie výroby NT - výroba suchou cestou přímo z polymeru zvlákňováním rozfukováním ( rozfukovaná tavenina ) rouna MB jsou tvořena velmi jemnými vlákny, nejsou objemná, ale mají dobré tepelně-izolační vlastnosti, jsou velmi příjemná na omak
Příklady výplňových roun rouna Melt-blown (MB) rouna MB se skládají z vláken volitelných průměrů (mikrovlákna o průměru 2 10 μm), vyznačující se velkým měrným povrchem pojí se s podšívkovými materiály a mikroporézními nepromokavými membránami nejčastěji PP, PE, PES, PA 57
58 rouna Spun-bond (SP) výroba pod hubicí sendvičové spojení s MB většinou PP, někdy PL zřídka PA
Příklady vláken používaných pro výrobu roun mikrovlákna: Micro-tec: 100 % polyester Thinsulate (firma 3M) jemnost 15 μm povrchová plocha je 20x větší než u klasických dutých vláken, je v něm zachyceno více vzduchu při stejném objemu materiálu 59
dutá vlákna (odolnost vůči stlačení): firma Du Pont - Quallofil Q7 (sedmi-dutinkové vlákno), Hollofil (čtyř-dutinkové vlákno) Polarguard 3D 60 firma TREVIRA (SRN) - směsi dutých vláken a značkového mikrovlákna Duotherm Hollow soft - spirálové PL vlákno
Vlastnosti přírodních výplňků (prachového peří) používá se převážně husí nebo kachní peří (peří vodního ptactva) konstrukce pírka - vytváří tepelně izolované duté komory (na rozdíl od peří hrabavé drůbeže) 61 nejvhodnější je prachové husí peří nemá žádný stvol - je to vločka s velmi jemnými prachovými částicemi (cca 0,001-0,002g / jednu vločku), které mají bohatě rozvětvený povrch cca 1000 komor u jedné prachové částice má vysokou absorpční schopnost a životnost u 1 husy je to cca 30 g ~ 20% všeho peří na 1 bundu je potřeba cca 10-20 hus
62 kachní peří - není tak vhodné zapáchá není tak husté a bohaté (jen 10% tvoří prachové peří) Kajčí peří
63 Kajka mořská vystýlá prachovým peřím svá hnízda a peří se získává sběrem z těchto hnízd. Nejdražší je pochopitelně peří kajčí, neboť sběrem se získá pouze několik tun peří. (Na světě je asi 1,5 milionů kajek a z jednoho hnízda lze za rok sebrat přibližně 15 g peří. Teoreticky by tedy bylo možné získat asi 11 tun peří, ale skutečně získané množství je pochopitelně nižší).
Vlastnosti přírodních výplňků index plnící schopnosti: 64 schopnost vyplnit určitý objem při dané konstantní hmotnosti a normovaném zatížení procentuální obsah prachových částic k malým pírkům: např. 85/15, 90/10, 60/40 (100% prach. peří lze dosáhnout jen v laboratorních podmínkách) při laboratorních testech bylo zjištěno - při stejné hmotnosti prachového peří a syntetického materiálu, je prachové peří 2x teplejší
Údržba oděv vyplněný peřím můžeme prát na 30-40 C nesmí se ždímat sušit je vhodné protřepáváním (i v sušičce) 65 chemické čištění fluoruhlovodík (jiné prostředky zbavují peří tuku, který je potřebný pro pružnost peří)
DROBNÁ ODĚVNÍ PŘÍPRAVA nezbytná součást ke zhotovení oděvu slouží ke - spojování jednotlivých dílů zpevňování začišťování zdobení oděvu 66
DROBNÁ ODĚVNÍ PŘÍPRAVA rozdělení: 67 textilní drobná příprava - zahrnuje všechny výrobky z textilních vláken (šicí nitě, stehovky, stuhy, prýmky, etikety, vycpávky, šňůry, střapce, krajky, nášivky, prádlové pruženky...) technická drobná příprava - zahrnuje všechny výrobky z netextilních materiálů - prvky zapínací, výztužné, ozdobné (knoflíky, zdrhovadla, háčky a očka, přezky, kostice,...)
68 a to je všechno, přátelé! Nashledanou na svátečním obědě!