Tabulka D-1 - Přesnost určování polohy uživatele GPS

DODATEK D PŘEDPIS L 10/I DODATEK D - INFORMACE A VÝKLADOVÉ MATERIÁLY PRO APLIKACI STANDARDŮ A DOPORUČENÝCH POSTUPŮ GNSS 1. Definice Duo-binarita. Duo-binarita je známa jako kódování typu Manchester. Někdy je vztažena k diferenciálnímu kódu typu Manchester. Při použití tohoto systému přechod hrany určuje bit. Znak. Samostatný digitální bit na výstupu pseudonáhodné bitové posloupnosti. Zlatý kód. Třída jedinečných kódů používaných v současnosti v GPS, které vykazují omezené hodnoty vzájemné korelace a mimošpičkové autokorelace. Selektivní dostupnost. Soubor postupů pro odmítnutí plné přesnosti a výběr úrovně určování polohy, rychlosti a přesnosti času GPS, dostupné pro uživatele signálu Standardní služby určování polohy (SPS). Poznámka: Vysílání GPS SA bylo ukončeno o půlnoci 1. 5. 2000. 2. Všeobecná ustanovení 2.1 Standardy a doporučené postupy pro GNSS obsahují opatření pro prvky určené v Hlavě 3 odst. 3.7.2.2. Poznámka: Není-li uvedeno jinak, platí výkladový materiál GBAS pro GRAS. 3. Požadavky na výkonnost navigačního systému úrovněmi vertikálního navádění. Jak APV-I, tak APV-II poskytují výhody přístupu srovnatelné s přiblížením na přistání bez radiolokačních prostředků a služby, které jsou poskytovány, závisí na provozních požadavcích a infrastruktuře SBAS. APV-I a APV-II překračují požadavky (vertikální i stranové) na stávající RNAV postupy využívající měření barometrické výšky, a příslušné vybavení na palubě je proto vhodné pro provedení nepřesných (bez radiolokačních prostředků) přiblížení VNAC APV a RNAV s měřením barometrické výšky. 3.2 Přesnost 3.2.1 Chyba polohy GNSS je rozdílem mezi vypočítanou polohou a aktuální polohou. Pro jakoukoli vypočítanou polohu v určitém místě by pravděpodobnost, že chyba polohy je v mezích požadavků na přesnost, měla být nejméně 95 procent. 3.2.2 Stacionární, pozemní systém jako je VOR a ILS mají relativně reprodukovatelné chybové charakteristiky, takže výkonnost může být měřena v krátké době (například během inspekčního letu) a předpokládá se, že přesnost systému se po ukončení testu nezměnila. Ale chyba GNSS se s časem mění. Chyby polohy vyplývají z oběhu družic a chybových charakteristik GNSS, které se mohou měnit během hodin. Navíc, přesnost samotná (chyba omezená 95 procentní pravděpodobností) se mění vinou odlišné geometrie družic. Protože není možné průběžně měřit přesnost systému, implementace GNSS požaduje zvýšenou důvěru k analýzám a charakteristikám chyb. Hodnocení založená na měřeních v pohyblivém časovém okně nejsou pro GNSS vhodná. 3.1 Úvod 3.1.1 Požadavky na výkonnost jsou definovány v Manuálu pro požadovanou výkonnost navigace (RNP) (Doc. 9613) a v Manuálu pro požadovanou výkonnost navigace (RNP) pro přiblížení, přistání a odlet pro jednotlivá letadla a pro celkový systém, který zahrnuje signál v prostoru, letištní zařízení a schopnost letounu letět po požadované trajektorii. Tyto celkové požadavky na systém byly použity jako výchozí k odvození požadavků na charakteristiky GNSS signálu v prostoru. V případě GNSS musí být uvažováno, že degradované konfigurace mají vliv na více letadel. Proto jsou jisté požadavky na charakteristiky signálu v prostoru přísnější, z důvodu uvažování použití systému vícerými letadly. 3.1.2 Dva typy nepřesného přiblížení s vertikálním vedením APV-I a APV II používají vertikální vedení vztažené k sestupové dráze, ale vybavení nebo navigační systém nemusí vyhovovat všem požadavkům souvisejícím s přesným přiblížením. Tyto operace v sobě spojují stranový výkon odpovídající kurzovému ukazateli ILS kategorie I s různými 3.2.3 Chyba se u mnohých architektur GNSS mění v čase pomalu, kvůli filtrování v systémech rozšíření a v přijímačích uživatelů. Výsledkem je malý počet nezávislých vzorků za dobu několika minut. Tento výsledek je velmi důležitý pro aplikace přesného přiblížení, protože to znamená 5 procentní pravděpodobnost toho, že chyba polohy přesáhla požadovanou přesnost pro celé přiblížení. Proto je tato pravděpodobnost, kvůli změnám přesnosti popsaným níže, mnohem menší. 3.2.4 Požadavek 95 procentní přesnosti je definován pro zaručení akceptování pilotem, protože reprezentuje chyby, ke kterým typicky dochází. Požadavek přesnosti GNSS je splněn pro nejhorší případ geometrie, pro kterou je systém prohlášen za použitelný. Statistická nebo pravděpodobnostní důvěryhodnost není určena pro základní pravděpodobnost zvláštní geometrie signálu pro určování vzdálenosti. 3.2.5 Proto je přesnost GNSS specifikována jako pravděpodobnost pro každý ze vzorků, spíše než jako procento vzorků v určitém měřícím intervalu. Pro DD - 1 Změna č. 81

PŘEDPIS L 10/I DODATEK D rozsáhlou sadu nezávislých vzorků by mělo nejméně 95 procent vzorků splňovat požadavky na přesnost, definované v tabulce 3.7.2.4-1 Hlavy 3. Data jsou uvedena pro nejhorší případ geometrie, za účelem odstranění variability v přesnosti systému, která je způsobena geometrií obíhajících družic. 3.2.6 Příklad toho, jakým způsobem může být tento koncept aplikován je použití GPS pro nepřesné přiblížení. Předpokládá se, že systém je určen pro nepřesné přiblížení, když snížení horizontální přesnosti (HDOP) je nižší než nebo rovno 6. K dokázání této výkonnosti by měly být vzorky odebírány po dlouho dobu (např. 24 hodin). Změřená chyba polohy pro každý vzorek i, je označena ε i. Tato chyba je upravena pro nejhorší případ geometrie jako 6 x g i / HDOP. 95 procent upravených chyb musí být menších než 220 metrů, pro to aby systém vyhověl požadavkům na přesnost nepřesného přiblížení při nejhorších podmínkách geometrie. Celkový počet shromážděných vzorků, braných do výpočtu nekorelované doby chyb, musí být dostatečný pro statistickou reprezentativnost výsledku. 3.2.7 Rozsah hodnot vertikální přesnosti je specifikován pro kategorii I operací přesného přiblížení, které ohraničují pro různé hodnoty, které mohou zajišťovat provoz ekvivalentní ILS. Počet hodnot je odvozen různými skupinami, použitím různých interpretací standardů ILS. Nejnižší hodnota z těchto odvození byla přijata jako konzervativní hodnota pro GNSS; toto je minimální hodnota daná pro rozsah. Protože tato hodnota je konzervativní a protože charakteristiky chyb GNSS jsou odlišné od ILS, je možné dosáhnout kategorie I přesného přiblížení, použitím větších hodnot přesnosti a limitů výstrahy v tomto rozsahu. Větší hodnoty by měly znamenat zvětšenou dostupnost pro provoz. Maximální hodnota v rozsahu byla navržena jako vyhovující hodnota podmíněná ověřením. 3.2.8 Specifické limity výstrahy byly definovány pro každý rozšířený systém. Pro GBAS byla provedena technická opatření pro vysílání limitu výstrahy letadlům. GBAS standardizuje limit výstrahy jako 10 m. Pro SBAS je provedeno technické opatření k standardizaci limitu výstrahy přes aktualizovatelnou databázi (Ref RTCA/DO-229B). Jakmile bude dokončena charakterizace chyb SBAS, bude přijat jednotný limit vertikální výstrahy pro SBAS pro mezinárodní standardizaci přesného přiblížení kategorie I. 3.2.9 Chyba určování polohy SPS GPS (Hlava 3, 3.7.3.1.1.1) odpovídá pouze za příspěvek kosmického a řídicího segmentu k chybám polohy (chyba času a efemerid družice); nezahrnuje příspěvky chyb modelu ionosférického a troposférického zpoždění, chyb vlivem vícecestného šíření a chyb měření šumu přijímače (Dodatek D, 4.1.2). Tyto chyby jsou řešeny ve standardech pro přijímače. Chyba určování polohy uživatele na výstupu zařízení způsobilého pro ABAS je hlavně řízena použitým přijímačem GNSS. 3.2.9.1 Pro základní přijímače GNSS vyžadují standardy způsobilosti přijímače prokázání přesnosti určování polohy uživatele v přítomnosti interference a modelové selektivní dostupnosti (SA) - hodnota musí být méně než 100 m (95 procent času) horizontálně a 156 m (95 procent času) vertikálně. Standardy pro přijímače nevyžadují, aby základní přijímač GNSS používal ionosférické korekce popsané v Dodatku B, 3.1.2.4. Poznámka: Termín "základní přijímač GNSS" označuje avioniku GNSS, která splňuje přinejmenším požadavky na přijímač GPS tak, jak je uvedeno v Předpisu L 10, Svazek I a ve specifikacích RTCA/DO- 208 v platném znění FAA TSO-C129A nebo EUROCAE ED-72A (nebo rovnocenném dokumentu). 3.2.9.2 Z důvodů nespojitosti SA byla typická přesnost určování polohy uživatele GPS konzervativně odhadnuta tak, jak je uvedeno v Tabulce D-1. Uvedená čísla předpokládají, nejhorší dvě družice jmenovitého uspořádání 24 družic GPS jsou mimo provoz. Navíc se předpokládá model ionosférického zpoždění 7 m (1 σ), model zbytkového troposférického zpoždění 0,25 m (1 σ) a šumová chyba přijímače 0,80 m (1 σ). Při nespojitosti SA (Dodatek D, 1.) je dominantní chybou pseudovzdálenosti pro uživatele standardní služby určování polohy GPS ionosférická chyba, která zbude po aplikaci ionosférických korekcí. Tato chyba je též vysoce variabilní a závisí na podmínkách, jako je geomagnetická šířka uživatele, úroveň sluneční aktivity (tj. bod solárního cyklu, který platí), úroveň ionosférické aktivity (tj. je-li magnetická bouře nebo ne), úhel elevace měření pseudovzdálenosti, roční období a denní doba. Předpoklad modelu ionosférického zpoždění zohledněný v Tabulce D-1 je obecně konzervativní. Nicméně lze najít podmínky, za kterých předpokládaná chyba 7 m (1 σ) během maxima solární činnosti bude nepřiměřená. Tabulka D-1 - Přesnost určování polohy uživatele GPS Horizontální chyba polohy Vertikální chyba polohy Přesnost určování polohy uživatele GPS 95% času, globální průměr 33 m (108 ft) 73 m (240 ft) 3.2.10 Přijímače SBAS a GBAS budou přesnější a jejich přesnost je charakterizována v reálném čase přijímačem, který používá standardní chybové modely tak, jak jsou popsány v Hlavě 3, 3.5 pro SBAS a v Hlavě 3, 3.6 pro GBAS. Poznámka 1: Pojem "přijímač SBAS" označuje avioniku GNSS, která splňuje jako minimum požadavky na přijímač SBAS tak, jak jsou popsány v Předpisu L 10, Svazek I a specifikacích RTCA/DO- 229C, v platném znění FAA TSO-C145A/TSO-C146A (nebo rovnocenném dokumentu). Poznámka 2: Pojem "přijímač GBAS" označuje avioniku GNSS, která splňuje jako minimum požadavky na přijímač GBAS tak, jak jsou popsány v Předpisu L 10, Svazek I a specifikacích RTCA/DO- 253A v platném znění FAA TSO-C161 a TSO-C162 (nebo rovnocenném dokumentu). 3.3 Integrita a doba do výstrahy 3.3.1 Integrita je měřítkem důvěry v korektnost informací poskytovaných celým systémem. Integrita zahrnuje schopnost systému provádět včasné a odůvodněné varování pro uživatele (výstrahy) ve Změna č. 81 DD - 2

DODATEK D PŘEDPIS L 10/I chvíli, kdy systém nesmí být použit pro určitou činnost (nebo fázi letu). 3.3.2 K zajištění akceptovatelné chyby polohy je limit výstrahy definován tak, že představuje největší chybu polohy, která má za následek bezpečný provoz. Chyba polohy nedosáhne limitu výstrahy bez toho, že by byla oznámena. Tato situace je analogická systému ILS, kde systém může degradovat tak, že chyba je větší než 95 procentní, ale v limitu kontrolního přijímače. 3.3.3 Požadavek na integritu navigačního systému pro jedno letadlo pro zajištění traťového letu, konečného přiblížení, počátečního přiblížení, nepřesného přiblížení a odletu je předpokládán 1 10-5 za hodinu. 3.3.4 V družicových navigačních systémech, obsluhuje signál v prostoru prostředí trati velký počet letadel nad rozsáhlou oblastí ve stejném čase, a proto dopad selhání integrity systému na řízení provozu bude větší než s klasickými navigačními prostředky. Požadavky v tabulce 3.7.2.4-1 Hlavy 3 jsou z toho důvodu náročné. 3.3.5 Pro přesné přiblížení jsou požadavky na integritu GNSS signálu v prostoru v tabulce 3.7.2.4-1 Hlavy 3 shodné s požadavky na systém ILS. 3.4 Průchodnost 3.4.1 Průchodnost systému je schopnost systému vykonávat funkci bez neplánovaných přerušení během určeného provozu. 3.4.2 Průchodnost při letu po trati 3.4.2.1 Pro tento provoz se průchodnost týká schopnosti navigačního systému poskytovat výstupní navigační data s určenou přesností a integritou během určeného provozu, za předpokladu že byl použitelný při zahájení provozu. Výskyt výstrah navigačního systému, způsobených poruchami nebo nízkou bezporuchovou výkonností, představuje selhání průchodnosti. Protože délka toho provozu je různá, požadavek na průchodnost je specifikován jako pravděpodobnost za hodinu provozu. 3.4.2.2 Požadavek průchodnosti navigačního systému pro jediné letadlo je 1-10 -4 /hodina. Navíc u družicových systémů může signál v prostoru sloužit většímu počtu letadel nad rozsáhlou oblastí. V tomto případě požadavky na průchodnost, uvedené v tabulce 3.7.2.4-1 Hlavy 3, představují požadavky na spolehlivost pro GNSS signál v prostoru, tj. vyplývají z nich požadavky na střední dobu mezi výpadky (MTBO) pro prvky GNSS. 3.4.2.3 Rozsah hodnot je uveden v tabulce 3.7.2.4-1 Hlavy 3 pro požadavky na průchodnost signálu v prostoru, pro tyto operace. Nižší uvedená hodnota je minimální průchodnost při které je systém považován za použitelný. To je vhodné pro oblasti s nízkou hustotou provozu a složitostí vzdušného prostoru. V takových oblastech je omezen dopad selhání navigačního systému na malý počet letadel, a proto zde není nutné podstatně zvyšovat požadavek na průchodnost nad požadavek průchodnosti pro jediné letadlo (1-10 -4 /hodin). Nejvyšší uvedená hodnota je vhodná pro oblasti s vysokou hustotou provozu a složitostí vzdušného prostoru, kde selhání ovlivní velký počet letadel. Tato hodnota je vhodná pro navigační systémy kde je vysoký stupeň využití systému při navigaci a eventuálně a podle možností pro závislé sledování. Uvedená hodnota je dostatečně vysoká by byla malá pravděpodobnost selhání systému během jeho životnosti. Střední hodnoty průchodnosti (např. 1-10 -6 /h) jsou považovány za vhodné pro oblasti s vysokou hustotou provozu a složitostí, s vysokým stupněm využití navigačního systému, ale je možné zmírnění selhání navigačního systému. Takovým zmírněním může být použití alternativní navigace nebo použití sledování ATC a zakročení k udržení standardů odstupu. Hodnoty charakteristik průchodnosti jsou odvozeny od požadavků vzdušného prostoru pro zajištění navigace tam, kde GNSS nahradil existující infrastrukturu navigačních prostředků nebo kde tato infrastruktura neexistovala. 3.4.3 Průchodnost při přiblížení a přistání 3.4.3.1 Pro přiblížení a přistání se průchodnost týká schopnosti navigačního systému poskytovat výstupní navigační data s určenou přesností a integritou během přiblížení za předpokladu, že byl použitelný při zahájení provozu. Výskyt výstrah navigačního systému, způsobených poruchami nebo nízkou bezporuchovou výkonností, představuje selhání průchodnosti. V tomto případě je požadavek na průchodnost uveden jako pravděpodobnost pro krátkou dobu působení. 3.4.3.2 Požadavky na průchodnost pro přiblížení a přistání představují pouze rozvržení požadavků mezi letadlový přijímač a neletadlové prvky systému. V tomto případě není nezbytné žádné zvýšení požadavků v důsledku použití systému více letadly. Hodnota průchodnosti je normálně vztažena pouze k riziku chybného přiblížení a každé letadlo je považováno za nezávislé. Ale v některých případech může být nezbytné zvýšení hodnot průchodnosti protože porucha systému může korelovat mezi dvěma dráhami (např. použití společného systému pro přiblížení blízko umístěných paralelních drah). 3.5 Dostupnost 3.5.1 Dostupnost GNSS je podíl času, během kterého je systém používán pro navigaci, během které jsou posádce, autopilotu nebo jiným systémům řídícím let letadla, poskytovány spolehlivé navigační informace. 3.5.2 Při stanovování požadavků na dostupnost pro GNSS by měla být uvážena požadovaná úroveň poskytované služby. Pokud má systém nahradit existující infrastrukturu navigačních zařízení pro let po trati, měla by být dostupnost GNSS úměrná dostupnosti poskytované existující infrastrukturou. Mělo by se provést stanovení provozního dopadu degradace služby. 3.5.3 Tam, kde má GNSS nízkou dostupnost, je možné použít omezení provozní doby navigace na dobu, kdy je předpokládána dostupnost. Toto je možné v případě GNSS, protože nedostupnost způsobená nedostatečnou družicovou geometrií je opakovatelná. Při takových omezeních zde zůstává DD - 3 Změna č. 81

PŘEDPIS L 10/I DODATEK D pouze riziko průchodnosti spojené se selháním nezbytných systémových komponentů v době mezi předpovědí a provedením činnosti. 3.5.4 Dostupnost při traťovém letu 3.5.4.1 Specifické požadavky na dostupnost pro provozní oblast by měly být založeny na uvážení následujících činitelů: a) hustota provozu; b) alternativní navigační prostředky; c) primární/sekundární pokrytí prostředky pro sledování; d) letový provoz a procedury pilota; e) doba výpadků. 3.5.4.2 Z toho důvodu, specifikují Standardy a doporučené postupy pro GNSS rozsah hodnot pro dostupnost. Tyto požadavky zajišťují základní prostředky provozu GNSS ve vzdušném prostoru s různými úrovněmi provozu a složitostí. Dolní okraj rozsahu je dostatečný pouze pro zajištění základních prostředků navigace v jednoduchém vzdušném prostoru a s nízkou hustotou provozu. 3.5.4.3 Rozšíření mohou snížit závislost GNSS na jakémkoli speciálním centrální prvku, nemohou však poskytovat použitelnou službu bez centrálních prvků. Požadavek dostupnosti speciálního rozšíření v oblasti by také měl počítat s potenciální degradací centrálních prvků GNSS (minimální předpokládaná sestava centrálních prvků - např. počet a různorodost družic). Provozní procedury by měly být vyvíjeny pro případ, že se neobjeví degradující konfigurace. 3.5.5 Dostupnost při přiblížení 3.5.5.1 Specifické požadavky pro oblast by měly být založeny na následujících přímých ukazatelích: a) hustota provozu; b) procedury pro uspořádání a řízení přiblížení na náhradní letiště; c) navigační zařízení použité pro náhradní letiště; d) letový provoz a pilotní procedury; e) doba výpadků; a f) geografický rozsah výpadků. 3.5.5.2 Při vývoji provozních procedur pro přibližovací systémy GNSS by měla být uvažována doba výpadku a její dopad na náhradní letiště. Mohouli objevit výpadky GNSS ovlivňující mnoho přiblížení, služba přiblížení by měla být obnovena bez jakéhokoli zdržení z důvodu obíhání družic. 3.5.6 Určení dostupnosti GNSS Narozdíl od pozemní navigační infrastruktury je dostupnost GNSS komplikována pohybem družic vzhledem k oblasti pokrytí a potenciálně dlouhé době k opravení družice v případě poruchy. Přesné měření dostupnosti takového systému může trvat několik let, aby bylo možno poskytnout dobu měření delší než MTBF a doby opravy. Dostupnost GNSS by měla být raději odvozena z konstrukce, analýz a modelování, než z měření. Model dostupnosti by měl vzít v úvahu modely ionosférické chyby, troposférické chyby a chyby přijímače používané přijímačem pro ověřování integrity (např. výpočty HPL, LPL, VPL). Dostupnost specifikovaná v odstavci 3.7.2.4 Hlavy 3 se týká konstrukční dostupnosti. Poznámka. - Výkladový materiál týkající se spolehlivosti a dostupnosti radiokomunikačních a radionavigačních prostředků je obsažen v Dodatku F. 4. Základní prvky GNSS 4.1 GPS Poznámka. - Doplňující informace týkající se GPS mohou být nalezeny v Global Positioning System Standard Positioning Service Performance Standard, říjen 2000 a v Interface Control Document (ICD-)GPS-200C. 4.1.1 Standardy výkonnosti jsou založeny na předpokladu, že se používá reprezentativní standardní přijímač SPS. Reprezentativní přijímač má následující charakteristiky: je navržen v souladu s ICD-GPS- 200C, používá 5 o úhel masky, provádí výpočty polohy družice a geometrické vzdálenosti s pomocí aktuální verze souřadnicového systému ECEF (geocentrický zemský souřadnicový systém) Světového geodetického systému 1984 (WGS-84), stanovuje polohu a čas na základě dat vysílaných ze všech družic v zorném poli, kompenzuje vliv dynamického Dopplerova posuvu na fázi nosné nominálního SPS signálu (pro měření vzdálenosti a kódu C/A), při zjišťování polohy vylučuje nefunkční družice, používá aktuální a interně konzistentní časové údaje a údaje o efemeridách všech družic, které využívá pro stanovení polohy, ztrácí funkčnost v případě, že GPS družice přestane vysílat kód C/A. Přesnost doby přenosu se týká stacionárního přijímače pracujícího v pozorované lokalitě. Požadavky uvedené v 3.7.3.1.1. 1 a 3.7.3.1. 2 plní dvanáctikanálový příjímač, přijímač schopný sledovat pouze 4 družice (Doplněk B, 3.1.3.1.2) nedosahuje potřebné přesnosti a dostupnosti. 4.1.2 Přesnost. Přesnost je měřena reprezentativním přijímačem a 24 hodinovým měřicím intervalem pro jakýkoliv bod v oblasti pokrytí. Přesnost určování polohy a času se týká pouze signálu v prostoru (SIS) a nezahrnuje takové zdroje chyb, jako je ionosféra, troposféra, interference, šumy přijímače nebo vícecestné šíření. Přesnost se odvozuje na základě vyřazení dvou nejhorších družic ze 24 družic a chyby v určení vzdálenosti uživatele (URE) pro uskupení RMS SIS v řádu 6m. 4.1.3 Přesnost měření vzdálenosti. Rozsahy oblastí přesnosti jsou podmíněny indikací stavu družice a vysílání kódu C/A a nenesou odpovědnost za poruchy družic mimo normální charakteristiky provozu. Limity přesnosti měření vzdálenosti mohu být překročeny během výpadku družic nebo při anomáliích během přenášení dat do družice. Překročení limitu pro chyby měření vzdálenosti jsou považovány za významnou poruchu funkce jak je popsáno v 4. 1. 6. Limit chyby v určení rychlosti změny vzdálenosti je maximální hodnota pro jakýkoliv satelit naměřené v jakémkoliv třísekundovém intervalu z jakéhokoliv bodu v rámci oblasti pokrytí. Limit chyby v určení zrychlení změny vzdálenosti je maximální hodnota pro jakoukoliv družici naměření v jakémkoliv třísekundovém intervalu z jakéhokoliv bodu oblasti pokrytí. Efektivní (střední Změna č. 81 DD - 4

DODATEK D PŘEDPIS L 10/I kvadratická) hodnota chyby v určení rychlosti změny vzdálenosti je průměrem RMS URE všech satelitů za 24 hodinový interval pro jakýkoliv bod v oblasti pokrytí. Ve jmenovitých podmínkách jsou všechny družice udržovány na stejné úrovni, lze proto pro účely modelování předpokládat, že u všech družic je RMS SIS URE 6 metrů. Standard je omezen na rozsah oblastí chyb rozdělených na kosmický a řídící segment. 4.1.4 Dostupnost. Dostupnost je definována jako procento času v rámci 24 hodinového intervalu, kdy je předpovídaná chyba polohy v 95% času (vzniklá vinou chyb řídícího a kosmického segmentu) nižší než její práh, a to pro každý bod oblasti pokrytí. Je založena na předpokladu, že 95% času je horizontální chyba 36 metrů a vertikální chyba 77 metrů, předpokládá využití reprezentativního přijímače a provoz v oblasti pokrytí po dobu jakékoliv 24 hodinového intervalu. Dostupnost služby předpokládá, že dvě nejhorší družice budou vyřazeny. 4.1.4.1 Vztah k možnosti rozšíření (zlepšení) Dostupnost ABAS, GBAS a SBAS nezávisí přímo na dostupnosti GBAS definované v Hlavě 3, oddíl 3.7.3.1.2. Státy a provozovatelé musí vyhodnotit dostupnost rozšířeného systému porovnáním zvýšeného výkonu s požadavky. Analýza dostupnosti je založena na předpokládaném uskupení družic a pravděpodobnosti, že daný počet družic bude k dispozici. Na oběžné dráze je k dispozici dvacet čtyři provozuschopných družic s pravděpodobností 0,95 (průměr kteréhokoliv dne), kde je družice definována jako provozuschopná, pokud je schopná přenášet data a nemusí přitom nezbytně vysílat použitelný signál pro stanovení vzdálenosti. Minimálně 21 družic z 24 musí být plně funkčních a musí vysílat navigační signál s pravděpodobností 0,98 (roční průměr). 4.1.5 Spolehlivost. Spolehlivost je definována jako procento času v rámci určeného časového intervalu v němž je pro všechny funkční družice GPS udržována okamžitá SPS SIS URE v rámci limitů chyby vzdálenosti, a to jakémkoliv bodě oblasti pokrytí. Standard spolehlivosti je založen na jednoročním intervalu měření a průměru denních hodnot z oblasti pokrytí. Průměrná spolehlivost jednoho bodu předpokládá, že na tento bod připadá celková doba selhání hlavní služby v délce 18 hodin (3 výpadky, každý po 6 hodinách). 4.1.6 Selhání hlavní služby. Selhání hlavní služby je definováno jako stav, během něhož chyba určování vzdálenosti funkčního satelitu GPS (vyjma chyby přijímače a atmosférické chyby) překročuje limity chyby určování vzdálenosti. Jak je definováno v Hlavě 3, oddíl 3.7.3.1.1.3 (a), je limit chyby určování vzdálenosti větší z níže uvedených hodnot: a) 30 m, nebo; b) 4,42 x URA s tím, že tato hodnota nesmí překročit 150 metrů. 4.1.7 Pokrytí. SPS podporuje oblasti pokrytí na Zemi, která se rozkládá od zemského povrchu až do výšky 3 000 km. 4.2 GLONASS Poznámka. Doplňující informace týkající se GLONASS mohou být nalezeny v GLONASS Interface Control Document, verze 4.0, 1998, publikována Scientific Coordination Information Center, Ruská federace, Ministerstvo obrany, Moskva. 4.2.1 Výběr družice. Definice standardu výkonnosti jsou založeny na předpokladu, že CSA přijímač vybere každých pět minut družice na základě minimálního PDOP nebo pokaždé družici použitou při řešení navigace nacházející se pod úhlem masky. 4.2.2 Přesnost. Přesnost je podmíněna pokrytím, standardy spolehlivosti a dostupnosti a 24 hodinovým měřícím intervalem pro jakýkoli bod na Zemi. 4.2.3 Přesnost přenosu času. Přesnost přenosu času je podmíněna pokrytím, standardy spolehlivosti a dostupnosti, 24 hodinovým měřícím intervalem pro jakýkoli bod na zemi. Je založena na výpočtu času přijímače GLONASS CSA použitím výstupních dat z řešení polohy. Přesnost přenosu času je definována vzhledem ke koordinovanému světovému času (UTC), který je udržován National Reference Time Service. 4.2.4 Dostupnost. Dostupnost je podmíněna pokrytím a typickým 24 hodinovým intervalem (definovaném použitím průměrovací periody 60 dní), průměrovaném pro celou Zemi. 4.2.5 Spolehlivost. Spolehlivost je podmíněna pokrytím, dostupností služby, nepřesáhnutím předpověditelného prahu horizontální spolehlivosti 200 metrů, maximálně 18 hodinami režimu selhání hlavní služby ve vzorkovacím intervalu a intervalem měření jeden rok, průměrováním denních hodnot pro celou Zemi. 4.2.5.1 Selhání hlavní služby. Selhání hlavní služby je definováno jako odchylka od normálních charakteristik určování vzdálenosti, takovým způsobem, že může způsobit selhání spolehlivosti nebo dostupnosti služby. Selhání hlavní služby je definováno jako odchylka od normálních charakteristik signálu pro určování vzdálenosti jedním z těchto způsobů: a) statistická odchylka od nominální systémové přesnosti určování vzdálenosti, která způsobí okamžitou chybu CSA v určování vzdálenosti, která přesáhne 70 m nebo; b) chyba v CSA signálu pro určování vzdálenosti, struktuře navigační zprávy nebo obsahu navigační zprávy, co má dopad na příjem minimálního signálu pro určování vzdálenosti CSA přijímačem nebo na schopnosti zpracování. 4.2.6 Pokrytí. Pokrytí je podmíněno pravděpodobností výskytu čtyř nebo více družic v zorném poli v jakémkoli 24 hodinovém intervalu průměrovaném pro celou Zemi, PDOP 6 nebo nižším ze čtyř družic, pětistupňovým úhlem masky a sestavou 24 funkčních družic, jak je definováno v almanachu. 4.2.7 Čas GLONASS. Generování času GLONASS je založeno na Centrální synchronizační jednotce času. Denní nestabilita vodíkových hodin Centrálního DD - 5 Změna č. 81

PŘEDPIS L 10/I DODATEK D synchronizéru není horší než 5 x 10-14. Rozdíl mezi časem GLONASS a National Time Refference Service UTC(SU) je v rozsahu 1 ms. Navigační zpráva obsahuje potřebná data ke vztažení času GLONASS k UTC(SU) v rozsahu 0,7 µs. 4.2.7.1 Převod aktuálních datových informací GLONASS-M do běžné podoby. Navigační zpráva družice obsahuje aktuální datové informace v parametru N T, které je možné za použití níže uvedeného algoritmu převést do běžné podoby: a) Aktuální číslo roku J ve čtyřletém intervalu se vypočítá: Pokud 1 N T 366; J=1 Pokud 367 N T 731; J=2 Pokud 732 N T 1096; J=3 Pokud 1097 N T 1461; J=4. b) Aktuální rok v běžné podobě se vypočítá za pomoci této rovnice: Y =1996 + 4 (N 4-1) + (J-1) c) Aktuální den a měsíc (dd/mm) lze získat z tabulky uložené na ROM uživatelského vybavení. V tabulkách jsou uvedeny převody N T parametrů na běžné formy datace. 4.2.8 Souřadnicový systém GLONASS. Souřadnicovým systémem GLONASS je PZ-90 (parametry obecného pozemního elipsoidu a gravitačního pole Země 1990), jak je popsáno v Parametry Země, 1990 (PZ-90), publikováno Topografickou službou, Ministerstva obrany Ruské federace, Moskva, 1998. 4.2.8.1 Parametry PZ-90 zahrnují základní geodetické konstanty, rozměry obecného pozemního elipsoidu, charakteristiky gravitačního pole Země a elementy orientace elipsoidu Krakovského (souřadnicový systém 1942) vůči obecnému pozemnímu elipsoidu. 4.2.8.2 Podle definice je souřadnicový systém PZ-90 geocentrický kartézský prostorový systém, jehož počátek je ve středu Země. Osa z je orientována ke konvenčnímu zemskému pólu, jak je doporučeno International Earth Rotation Service (IERS). Osa x je orientována k bodu průniku roviny rovníku Země a nulového poledníku zavedeného BIH (Bureau International de ľherue). Osa y doplňuje souřadnicový systém pravostrannou osou. 4.3 Snížení přesnosti 4.4.2 Nominální chyba letadlového prvku GNSS je dána šumem přijímače, interferencí, zbytkovými chybami modelu vícecestného šíření a troposféry. Specifické požadavky na šum přijímače jsou ustanoveny pro letadlové přijímače SBAS a GBAS. Tyto čísla zahrnují efekt jakékoli interference pod hranicí ochranné masky specifikované v odst 3.7 Doplňku B Hlavy 3. Požadovaná výkonnost byla dokázána přijímačem, který aplikuje úzký odstup korelátoru nebo techniky vyhlazování kódu. 5. Systém s palubním rozšířením (ABAS) 5.1 ABAS rozšiřuje a/nebo integruje informace získané z prvků GNSS s informacemi dostupnými na palubě letadla za účelem zajištění provozu v souladu s hodnotami specifikovanými v Hlavě 3, odstavci 3.2.2.4. 5.2 ABAS obsahuje schémata zpracování které poskytují: a) monitorování integrity určení polohy použitím přebytečných informací (např. vícenásobné měření vzdálenosti). Schéma monitorování obecně zahrnuje dvě funkce: detekce chyby a vyloučení chyby (FDE). Cílem detekce chyby je zjištění přítomnosti chyby v určování polohy. Po detekci chyby dojde k určení a vyloučení zdroje chyby (bez nezbytné identifikace samotného zdroje problému), což dovoluje pokračovat bez přerušení v navigaci pomocí GNSS. Obecně existují dva druhy monitorování integrity: autonomní monitorování integrity přijímačem (RAIM Receiver Autonomous Integrity Monitoring), které používá výlučně informace GNSS, a autonomní monitorování integrity letadlem (AAIM Aircraft Autonomous Integrity Monitoring), které používá informace z dalších palubních senzorů (např. barometrického výškoměru, hodin a inerciálního navigačního systému (INS)); b) podpora spojitosti pro řešení polohy použitím informací z alternativních zdrojů jako je INS, barometrické určování výšky a externí hodiny; c) podpora dostupnosti pro řešení polohy (analogické podpoře spojitosti); a d) podpora přesnosti pomocí výpočtu zbývajících chyb v určené vzdálenosti. 4.3.1 Činitel snížení přesnosti (DOP) vyjadřuje jak je přesnost určení vzdálenosti odstupňována efektem geometrie k získání přesnosti polohy. Optimální geometrie (tj. nejnižší hodnoty DOP) čtyř družic je dosaženo, když jsou tři družice rovnoměrně rozloženy na horizontu, při minimálním elevačním úhlu a jedna družice je přímo nahoře. Dá se říct, že geometrie může snížit rozsah přesnosti v oblasti činitelem DOP. 4.4 Přijímač GNSS 4.4.1 Selhání způsobené přijímačem mohou mít dva následky na výkonnost navigačního systému: buď přerušení informací poskytovaných uživateli nebo vytváření matoucích informací. Se žádným z těchto dvou případů se neuvažují v požadavku SIS. Změna č. 81 DD - 6 5.3 Informace získané z jiného zdroje než GNSS mohou být kombinovány s informacemi z GNSS dvěma možnými způsoby: a) integrací do algoritmu řešení GNSS (příkladem je modelování dat pro měření výšky jako měření doplňkové družice umístěné ve středu Země); a b) externě k základnímu výpočtu polohy GNSS (příkladem je porovnání dat o výšce s řešením vertikální polohy GNSS se značkou výšky, kdykoli porovnání selže). 5.4 Každé schéma zpracování má své specifické výhody a nevýhody, proto není možné uvést všeobecný popis všech potenciálních voleb integrace s určením specifických numerických hodnot. Stejný

DODATEK D PŘEDPIS L 10/I důvod se vztahuje i na situaci kdy je kombinováno několik prvků GNSS (např. GPS a GLONASS). 6. Systém s družicovým rozšířením (SBAS) 6.1 SBAS je tvořen třemi odlišnými prvky: a) pozemní infrastrukturou; b) družicemi SBAS; a c) palubním přijímačem SBAS. Pozemní infrastruktura zahrnuje stanice na monitorování a zpracování, které přijímají data z navigačních družic a počítají integritu, korekce a data pro určování vzdálenosti, která vytváří SBAS signál v prostoru (SIS signal-in-space). Družice SBAS vysílají SIS z pozemní infrastruktury do palubních přijímačů SBAS, které určují polohu a čas z družic GPS, GLONASS a SBAS. Palubní přijímače SBAS získávají vzdálenostní a korekční data a používají tyto data k určení integrity a zvýšení přesnosti odvozené polohy. 6.1.1 Pozemní systém SBAS měří pseudovzdálenost mezi zdrojem pro určování vzdálenosti a přijímačem SBAS ve známých místech a poskytuje samostatné korekce pro chyby efemerid zdroje určování vzdálenosti, chyby časové základny a ionosférické chyby. Uživatel používá model troposférického zpoždění. 6.1.2 Chyba efemeridy zdroje určování vzdálenosti a pomalu se měnící chyba času jsou primárním základem pro dlouhodobé korekce. Chyba časové základny zdroje určování vzdálenosti je přizpůsobena dlouhodobým korekcím a troposférické chybě a je východiskem pro rychlé korekce. Ionosférické chyby z více zdrojů pro určování vzdálenosti jsou sloučeny do vertikální ionosférické chyby v předem daných bodech ionosférické sítě (IGP). Tyto chyby jsou východiskem pro ionosférické korekce. 6.2 Pokrytí a obsluhovaná oblast SBAS 6.2.1 Je důležité rozlišovat mezi oblastí pokrytí a obsluhovanou oblastí pro SBAS. V jedné oblasti pokrytí bude jedna nebo více obsluhovaných oblastí schopných podporovat operace založené na některých nebo všech funkcích SBAS, definovaných v Hlavě 3, ust. 3.7.3.4.2. Tyto funkce mohou být vztaženy k podporovaným následujícím operacím: a) určování vzdálenosti: SBAS poskytuje zdroj pro určování vzdálenosti pro použití s dalšími rozšířeními (ABAS, GBAS nebo ostatní SBAS) b) status družice, základní diferenční korekce: SBAS poskytuje službu pro let po trati, konečné a nepřesné přiblížení. V různých oblastech mohou být podporovány různé operace (např. typ RNP) c) přesné diferenční korekce: SBAS zabezpečuje přesné přiblížení a službu APV. V různých oblastech mohou být podporovány různé operace (přesné přiblížení, APV-I a APV-II). 6.2.2 Obr. D-1 * zobrazuje počáteční oblasti pokrytí a přibližné počáteční obsluhované oblasti pro tři SBAS: Systém rozšíření pro velké oblasti (WAAS), Služba evropského překryvného segmentu globální navigace (EGNOS) a Multifunkční přenosové družice (MTSAT), Systém s družicovým rozšířením (MSAS). 6.2.3 Mimo obsluhované oblasti, které jsou definovány poskytovatelem služby, poskytuje SBAS stále přesnou a spolehlivou službu. Rozsahový status družice a funkce základních diferenčních korekcí jsou použitelné všude v oblasti pokrytí. Výkonnost těchto služeb může být technicky adekvátní podpoře traťového, konečného a nepřesného přiblížení při zabezpečení monitorování a integrity dat základního uskupení družic SBAS. Jediný možný kompromis integrity může být pouze pokud se vyskytne chyba efemerid družice, která nemůže být zaznamenána pozemní sítí SBAS, ale způsobí nepřípustnou chybu mimo oblast pokrytí poskytovatele služby. Pro limity výstrahy 0,3 NM (NPA) a větší je to velmi nepravděpodobné. Poznámka. Poskytovatel služby SBAS generuje a ovládá vysílání zpráv SBAS. 6.2.4 Každý stát je odpovědný za definování obsluhovaných oblastí SBAS a schvalování operací založených na SBAS ve svém vzdušném prostoru. V některých případech vymezí státy pole pozemní infrastruktury SBAS spojitě s existující SBAS. To by se požadovalo k dosažení APV nebo přesného přiblížení. V jiných případech mohou státy jednoduše schválit obsluhované oblasti a operace založené na SBAS použitím dostupných signálů SBAS. V každém případě je každý stát odpovědný za ujištění, že SBAS splňuje požadavky Hlavy 3, ust. 3.7.2.4 ve svém vzdušném prostoru a že je pro svůj vzdušný prostor poskytován vhodný operační status zpráv a NOTAMy. 6.2.5 Před schválením provozu založeném na SBAS, stát musí stanovit, že navržený provoz je dostatečně podporován jedním nebo více SBAS. Toto stanovení by se mělo zaměřit na praktické používání signálů SBAS a vzít v úvahu vzájemné umístění pozemní infrastruktury SBAS. Toto se může týkat spolupráce se státem (státy) nebo organizací (organizacemi) odpovědnými za provozování těchto SBAS. Pro vzdušný prostor, který je relativně daleko od pozemní sítě SBAS může být snížen počet viditelných družic, které určují SBAS stav a základní korekce. Protože přijímače SBAS jsou schopné použít data ze dvou SBAS současně a v případě potřeby použít autonomní detekci chyb a výluky, dostupnost může být stále dostačující k podpoře schválených operací. 6.2.6 Před zveřejněním postupů založených na signálech SBAS se předpokládá, že stát poskytne stav monitorování systému a NOTAM. Pro stanovení vlivu chyby části systému na provoz použije stát matematický model (rozsah služby). Stát také může získat model od provozovatele SBAS nebo vyvinout vlastní model. Komplexnost těchto modelů a potřeba zajistit, že model přesně odráží stávající služby naznačuje, že předešlý by byl lepší. Použitím současného a předpokládaného stavu součástí * Všechny obrázky se nachází na konci tohoto dodatku. DD - 7 Změna č. 81

PŘEDPIS L 10/I DODATEK D základního systému a místa, kde stát schválil provoz, by model určil vzdušný prostor a letiště, kde je předpokládaný výpadek služby a může být použit k vytvoření NOTAM. Data o stavech elementů systému (současné a předpovězené) požadované pro model by mohly být získány cestou bilaterálních dohod s poskytovatelem služby SBAS nebo cestou napojení na vysílání dat v reálném čase, pokud si poskytovatel služby SBAS zvolí poskytování dat touto cestou. 6.2.7 Zúčastněné státy nebo regiony budou koordinovat přes ICAO zajištění poskytnutí globálního pokrytí bez mezer v místech styku, berouce v úvahu, že letadlo vybavené pro použití signálu může dostat omezení provozu v případě, že stát nebo region neschválí použití jednoho nebo více signálů SBAS v jeho vzdušném prostoru. Protože vybavení letadla nemusí dovolit zrušit volbu SBAS nebo určitého poskytovatele služby SBAS, pilot musí zrušit volbu GNSS úplně. 6.2.8 Rozhraní mezi systémy s družicovým rozšířením. Při přesahu pokrytí (stop) SBAS GEO družicemi, bude musí být rozhraní mezi zdroji SBAS. Palubní přijímače SBAS musí být minimálně schopny provozu při pokrytí jakýmkoli SBAS. Poskytovatele služby SBAS může monitorovat a posílat korekční data a data o integritě družicím GEO patřícím jinému poskytovateli. Tím dojde ke zlepšení dostupnosti přidáním zdrojů pro určování vzdálenosti. Toto zlepšení nevyžaduje jakékoli vzájemné propojení mezi systémy SBAS a mělo by být provedeno oběma poskytovateli služby SBAS. 6.2.9 Další úrovně integrace mohou být realizovány použitím zvláštního spojení mezi sítěmi SBAS (např. separace družicové komunikace). V tomto případě mohou SBAS získat buď hrubá měření z jedné nebo více referenčních stanic nebo zpracovaná data (korekce nebo data o integritě) z jejich hlavních stanic. Tato informace může být použita ke zvýšení robustnosti systému a přesnosti prostřednictvím průměrování dat nebo integrity pomocí vzájemného kontrolního mechanismu. Dostupnost bude rovněž zlepšena v obsluhované oblasti a technická výkonnost bude vyhovovat předpisům SARP v celém rozsahu pokrytí (tj. monitorování efemerid družic bude zlepšeno). Konečně, pro účely operací systému může být ke zlepšení udržování sytému zabezpečeno předávání dat řízení SBAS a o stavu. 6.3 Integrita 6.3.1 Opatření pro integritu jsou komplexní, jako jsou některé prvky stanoveny bez pozemního systému SBAS a přenášeny v SIS, jsou jiné prvky stanoveny pro palubní zařízení SBAS. Pro funkce stavu družice a základní funkce korekce, je pozemním systémem SBAS určena neurčitost chyby pro korekce časové základny a efemeridy. Tato neurčitost je modelována pomocí odchylky normálního rozdělení s nulovou střední hodnotou, která ohraničuje uživatelovy diferenční chyby vzdálenosti (UDRE) pro každý zdroj určování vzdálenosti po aplikaci rychlých a dlouhodobých korekcí a vyloučení atmosférických efektů a chyb přijímače. 6.3.2 Pro přesné diferenční funkce je určena neurčitost chyby pro ionosférickou korekci. Tato neurčitost je modelována směrodatnou odchylkou normálního rozdělení s nulovou střední hodnotou, která ohraničuje L1 zbytkovou ionosférickou chybu uživatele (UIDRE) pro každý zdroj určování vzdálenosti po aplikaci ionosférických korekcí. Tato směrodatná odchylka je odvozena od ionosférického modelu, použitím vysílané vertikální chyby ionosférických bodů sítě (GIVE). 6.3.3 Existuje konečná pravděpodobnost, že přijímač SBAS nepřijme zprávu SBAS. Za účelem pokračování v navigaci v tomto případě vysílá SBAS degradační parametry v SIS. Tyto parametry jsou použity v mnoha matematických modelech, které charakterizují další zbytkové chyby ze základních a přesných diferenciálních korekcí, způsobených použitím starých, ale aktivních dat. Tyto modely jsou použity pro jako vhodná modifikace směrodatné odchylky UDRE a směrodatné odchylky UIDRE. 6.3.4 Individuální neurčitosti chyby popsané výše, jsou použity přijímačem k výpočtu chybového modelu řešení navigace. Toto je provedeno promítáním chyb pseudovzdálenosti do oblasti polohy. Horizontální úroveň ochrany (HPL) zajišťuje hranici horizontální chyby polohy s pravděpodobností odvozenou z požadavku na integritu. Podobně, VPL zajišťuje hranici vertikální polohy. Pokud vypočítané HPL přesáhne pro určitý provoz, horizontální limit výstrahy (HAL horizontal alert limit), integrita SBAS není adekvátní pro zajištění této operace. Pro přesné přiblížení a operace APV platí obdobné, pokud VPL přesáhne vertikální limit výstrahy (VAL). 6.3.5 Jedním z nejnáročnějších úkolů pro poskytovatele SBAS je určení odchylek UDRE a GIVE tak, aby byly splněny požadavky úrovně ochrany integrity a aby neměly vliv na dostupnost. Výkonnost jednotlivých SBAS závisí na konfiguraci sítě, geografické rozloze a hustotě, typu a kvalitě použitého měření a na algoritmech použitých pro zpracování dat. Obecné metody k určení modelové varianty jsou popsány v Části 13 níže. 6.3.6 Zbytková časová chyba a chyba efemeridy (σ UDRE). Zbytková časová chyba je dobře charakterizována nulovou střední hodnotou, normálním rozložením, protože existuje spousta přijímačů, které k této chybě přispívají. Zbytková chyba efemeridy závisí na umístění uživatele. Pro přesnou funkci rozlišení se poskytovatel SBAS ujistí, že se zbytková chyba pro všechny uživatele v definované obsluhované oblasti odráží v σ UDRE. Pro základní funkci rozlišení by měla být zbytková chyba efemeridy vyhodnocena a může být určena. 6.3.7 Vertikální ionosférická chyba (σ GIVE). Zbytková ionosférická chyba je dobře reprezentována nulovou střední hodnotou, normálním rozložením, protože existuje spousta přijímačů, které k tomuto odhadu přispívají. Chyby pocházejí z šumu měření, ionosférického modelu a prostorové dekorelace ionosféry. Chyba umístění způsobená ionosférickou chybou je zmírněná pozitivní korelací samotné ionosféry. Navíc, rozmístění zbytkové ionosférické chyby má komolé doznívání, ionosféra nemůže vytvořit negativní zpoždění a má maximální zpoždění. 6.3.8 Chyby letadla. Kombinované vícecestné rozmístění a rozmístění přijímače je omezeno, jak je popsáno v Části 14. Tato chyba může být rozdělena do vícecestného rozmístění a rozmístění přijímače, jak Změna č. 81 DD - 8

DODATEK D PŘEDPIS L 10/I je definováno v Doplňku B, 3.6.5.5.1 a může být použit standardní model pro vícecestné šíření. Příspěvek přijímače může být vzat z požadavků na přesnost (Doplněk B, 3.5.8.2 a 3.5.8.4.1) a extrapolován k typickým podmínkám signálu. Můžeme předpokládat, že letadlo má σ 2 air = σ 2 přijímač + σ 2 vícecesta, kde se předpokládá, že σ 2 přijímač je definováno RMS pr_air specifikovaným pro GBAS zařízení A k určení letadlové přesnosti a σ 2 vícecesta je definována v Doplňku B, 3.6.5.5.1. Příspěvek letadla k vícecestnému šíření zahrnuje účinky odrazů od samotného letadla. Vícecestné chyby způsobené odrazy od jiných předmětů nejsou zahrnuty. Pokud zkušenosti naznačují, že tyto chyby nejsou zanedbatelné, potom musí být vysvětleny provozně. 6.3.9 Troposférická chyba. Přijímač musí používat model korekce pro troposférické účinky. Zbytková chyba modelu je vynucena maximálním odkloněním a variantou definovanou v Doplňku B, 3.5.8.4.2 a 3.5.8.4.3. Účinky těchto prostředků musí být sečteny pozemním systémem. Letecký uživatel požaduje specifikovaný model pro zbytkovou troposférickou chybu (σ tropo). 6.4 VF charakteristiky 6.4.1 PRN kódy SBAS. RTCA/DO-229B, Minimum Operational Performance Standards for GPS/WAAS Airborne Equipment odstavec 3.7.3.4 stanovuje dvě metody pro generování PRN kódu SBAS. 6.4.2 Síťový čas SBAS. Síťový čas SBAS je časová reference udržovaná SBAS za účelem definice korekcí. Při použití korekcí je uživatelovo řešení v čase, který respektuje síťový čas SBAS a bez ohledu na systémový čas základního uskupení družic. Pokud nejsou korekce aplikovány, pak bude řešení polohy brát ohled na smíšený síťový čas základního uskupení družic /SBAS, závisející na použitých družicích a výsledná přesnost bude postižena rozdílem mezi nimi. 6.4.3 Konvoluční kódování SBAS. Informace týkající se konvolučního kódování a dekódování zpráv SBAS může být nalezena v RTCA/DO-229B, Doplněk A, Část A.4.2.1. 6.4.4 Časově řízené zprávy. Uživatelův konvoluční dekodér bude také zavádět pevné zpoždění, které závisí na jeho příslušných algoritmech (obvykle 5 omezených délek nebo 35 bitů), které musí kompenzovat při určení SNT z přijatého signálu. 6.5 Charakteristiky dat SBAS 6.5.1 Zprávy SBAS. Kvůli omezené šířce pásma jsou data SBAS kódována do zpráv, které jsou navrženy k minimalizaci požadované propustnosti dat. Poznámka. - RTCA/DO-229B, Doplněk A, poskytuje detailní specifikaci zpráv SBAS. 6.5.2 Intervaly vysílání dat. Maximální intervaly mezi vysíláním zpráv SBAS jsou specifikované v Hlavě 3, Doplňku B, tabulce B.3.5-31. Tyto intervaly jsou takové, že uživatel vstupující do oblasti vysílání služby SBAS získává výstupní data korigované polohy společně s informacemi integrity poskytovanými SBAS v přiměřeném čase. Pro let pro trati, konečné přiblížení a NPA budou všechna potřebná data přijata do 2 minut, zatímco pro přesné přiblížení je to maximálně 5 minut. Maximální intervaly mezi vysíláním nezaručují určitou úroveň výkonnosti přesnosti, definované v Hlavě 3, tabulce 3.7.2.4.-1. Za účelem zajištění dané výkonnosti přesnosti bude každý poskytovatel služby adaptovat nastavení intervalů vysílání, které počítají s různými parametry jako například s typem konstelace (GPS s SA, GPS bez SA) nebo aktivitou troposféry. 6.5.2.1 Pro rychlé korekce stanovuje tabulka B-53 maximální interval vysílání 60 sekund. Tabulka B-55 udává údaje o intervalech čekací doby pro nejrůznější datové zprávy s odkazem na tabulku B-56, která ukazuje intervaly čekací doby pro rychlé korekce jako funkci indikátoru faktoru degradace rychlých korekcí (ai i). Nicméně pokud si poskytovatel služeb zvolí jako interval vysílání rychlých korekcí dobu 60 sekund a ai i byl 15, pak tento uživatel vzhledem k čekací době před novým vysíláním - nebude mít aktuální rychlé korekce k dispozici po 42 sekund z každé minutu pro NPA a APV-I a po 48 sekund z každé minuty pro APV-II a PA. Aby se zajistilo, že letadlo zpracuje rychlé korekce bez takovýchto přerušení, je nutno nastavit maximální interval vysílání rychlých korekcí na hodnotu, která se rovná jedné třetině intervalu čekací doby NPA a APV-I pro rychlé korekce a jedné polovině intervalu APV-II a PA pro rychlé korekce, tak jak určuje ai i. Poznámka: Maximální hodnoty intervalů vysílání rychlých korekcí pro každý ai i jsou uvedeny v RTCA/DO-229C, tabulka A-8. 6.5.3 Doba do výstrahy. Obrázek D-2 vysvětluje přidělení celkové doby do výstrahy, definované v Hlavě 3, tabulce 3.7.2.4-1. Požadavky na dobu do výstrahy v Doplňku B odstavcích 3.5.7.3.1, 3.5.7.4.1 a 3.5.7.5.1 (odpovídající příslušným stavům GNSS družice, základním diferenciálním korekcím a funkci přesných diferenciálních korekcí) zahrnují jak pozemské tak vesmírné rozdělení uvedené na obrázku D-2. 6.5.4 Troposférická funkce. Protože index lomu troposféry je lokální vlastností, všichni uživatelé budou počítat jejich vlastní korekce troposférického zpoždění. Troposférické zpoždění vypočítané pro přesné přiblížení je popsáno v RTCA/DO-229B, Minimum Operational Performance Standards for Global Positioning System/Wide Area Augmentation System Airborne Equipment. Mohou být použity i jiné modely, odst. 4.2.4. 6.5.5 Uvažování vícecestného šíření. Vícecestně šíření způsobuje jeden z největších příspěvků k chybě určování polohy u SBAS. Efekty vícecestného šíření ovlivňují jak pozemní tak palubní přijímače zavedením chyb při určování polohy. U pozemních systémů SBAS by měl být největší důraz kladen na co největší možné zredukování nebo zmírnění efektu vícecestného šíření tak, že neurčitost SIS bude malá. Bylo studováno mnoho technik zmírnění jak z teoretických tak experimentálních hledisek. Nejlepší metodou přiblížení pro implementaci pozemních referenčních stanic SBAS s malými chybami při vícecestném šíření: a) zajištění výběru dobré antény s charakteristikami snižujícími vliv vícecestného šíření; DD - 9 Změna č. 81

PŘEDPIS L 10/I DODATEK D b) uvažovat techniky využití zemského povrchu; c) zajištění umístění antény v místě s nízkým vlivem vícecestného šíření; a d) použití hardwaru přijímače redukujícího vícecestné šíření a techniky zpracování. 6.5.6 Vysílání dat GLONASS. Vzhledem k tomu, že stávající design GLONASS neposkytuje specificky definovaný identifikátor pro sady dat časové základny a efemerid, používá SBAS specifický mechanismus, jehož účelem je zabránit jakékoliv dvojznačnosti v aplikaci vysílaných korekcí. Tento mechanismus je vysvětlen v Obr. D-3. Definice intervalu platnosti a čekací doby spolu se souvisejícími požadavky na kódování jsou uvedeny v Doplňku B, 3.5.4.4.1. Uživatel může použít přijaté dlouhodobé korekce pouze v případě, že byla přijata sada dat efemerid a časové základny GLONASS použitých na palubě přijata v rámci intervalu platnosti. 6.6 Datový blok FAS SBAS 6.6.1 Datový blok FAS SBAS pro konkrétní přiblížení je uveden v Tabulce D-1A. Je stejný jako datový blok FAS GBAS definovaný v Doplňku B, oddíl 3.6.4.5., s výjimkou, že datový blok FAS SBAS obsahuje také HAL a VAL pro přibližovací postupy popsané v 6.3.4. 6.6.2 Datové bloky FAS pro SBAS a některá přiblížení GBAS jsou uchovávány ve společné palubní databázi podporující jak SBAS tak GBAS. V této databázi musí být přidělení kanálů pro přiblížení jedinečné a musí být koordinováno s civilními úřady. Státy odpovídají za poskytnutí FAS dat pro zapracování do databáze. Blok FAS pro konkrétní postup přiblížení je popsán v Dodatku B, 3.6.4.5.1 a v Tabulce B-66. Tabulka D-1A. Datový blok FAS SBAS Datový obsah Použité bity Rozsah hodnot Rozlišení Typ provozu 4 0-15 1 ID poskytovatele SBAS 4 0-15 1 ID letiště 32 - - Číslo RWY (pozn. č. 1) 6 0-36 1 Písmeno RWY 2 - - Označení přesnosti přiblížení 3 0-7 1 Indikátor trati 5 - - Selektor dat referenční dráhy 8 0-48 1 Identifikátor referenční dráhy 32 - - LTP/FTP zem. šířka 32 ±90,0 o 0,0005 arcsec LTP/FTP zem. délka 32 ±180,0 o 0,0005 arcsec LTP/FTP výška 16-512,0 až 6 041,5 m 0,1 m FPAP zem. šířka 24 ±1,0 o 0,0005 arcsec FPAP zem. délka 24 ±1,0 o 0,0005 arcsec Přeletová výška letištního prahu při přiblížení TCH pozn. 2 15 0-1 638,35 m (0-3276,7 ft. ) 0,05 m (0,1 ft) Selektor jednotek TCH 1 - - Úhel sestupové dráhy (GPA) 16 0-90,0 o 0,01 o Šířka kurzu na prahu (pozn. č. 1) 8 80,0-143,75 0,25 m posuv délky 8 0 2032 m 8 m Limit horizontální výstrahy (HAL) 8 0-50,8 m 0,2 m Limit vertikální výstrahy (VAL) pozn. č. 3 8 0 50,8 m 0,2m FAS úsek konečného přiblížení CRC 32 - - Poznámka č. 1: Když je číslo RWY nastaveno na 00, pole šířky kurzu se ignoruje a šířka kurzu je 38 metrů. Poznámka č. 2: Informace lze poskytovat buď v metrech nebo stopách (ft). Poznámka č. 3: VAL 0 naznačuje, že se nebudou používat vertikální odchylky (tj. přiblížení pouze s naváděním podle kurzu). Změna č. 81 DD - 10

DODATEK D PŘEDPIS L 10/I 7. Systém s pozemním rozšířením (GBAS) a systém s pozemním regionálním rozšířením (GRAS) Poznámka: V tomto oddílu, není-li výslovně uvedeno jinak, odkaz na přiblížení s vertikálním naváděním (APV) znamená APV-I a APV-II. 7.1 Popis systému 7.1.1 GBAS sestává z pozemních a letadlových prvků. Pozemní podsystém GBAS typicky zahrnuje jeden aktivní vysílač VDB a vysílací anténu, dále jen vysílací stanici, a několik referenčních přijímačů. Pozemní podsystém GBAS může obsahovat více vysílačů VDB a antén, které sdílí společnou identifikaci GBAS (GBAS ID) a kmitočet a vysílají stejná data. Jeden pozemní podsystém GBAS může v oblasti pokrytí podporovat všechny letadlové podsystémy. Pozemní podsystém poskytuje letadlovému podsystému data přiblížení, korekce a informace o integritě družic GNSS v zorném poli. Všechna mezinárodní letadla podporující APV by měla udržovat data přiblížení v databázi na palubě letadla. Když pozemní podsystém zabezpečuje přesná přiblížení kategorie I, musí být vysílána zpráva typu 4. Zpráva typu 4 musí být také vysílána, když pozemní podsystém zabezpečuje přiblížení APV, jestliže není státem požadováno, aby data přiblížení byla uložena v palubní databázi. Poznámka. - Přiřazení požadavků na výkonnost mezi podsystémy GBAS a metodiky přiřazení lze nalézt v RTCA/DO-245, Minimum Aviation System Performance Standards for GPS/LAAS. Standardy minimální provozní výkonnosti palubních zařízení GRAS jsou vyvíjeny RTCA. 7.1.2 Pozemní podsystém GBAS poskytuje dvě služby: službu přiblížení a službu určování polohy GBAS. Služba přiblížení poskytuje navádění a odchylky pro FAS, v přesném přiblížení kategorie I, APV a NPA v rámci oblasti provozního pokrytí. Služba určování polohy GBAS poskytuje informace o horizontální poloze pro zajištění operací RNAV v prostoru poskytování služeb. Tyto dvě služby se rovněž odlišují různými požadavky na výkonnost podle konkrétního zabezpečovaného provozu (viz Tabulka 3.7.2.4-1) včetně různých požadavků na integritu, jak je diskutováno v 7.5.1. 7.1.3 Hlavním rozlišovacím rysem pro konfigurace pozemního podsystému GBAS je, zda jsou vysílány přídavné parametry hranice chyb způsobených efemeridy. Toto vysílání je povinné pro služby zpřesňování polohy, ale je pouze volitelné pro služby přiblížení. Pokud přídavné parametry chyb způsobených efemeridy nejsou vysílány, je pozemní podsystém odpovědný za zajištění integrity dat o efemeridách zdrojů určování vzdálenosti bez toho, že by se spoléhal na to, že si letadlo vypočítá tyto hranice a použije je jak je uvedeno v 7.5.9. 7.1.4 GBAS. Jsou možné vícenásobné konfigurace pozemních podsystémů GBAS, které plně splňují standardy GNSS, jako je: a) konfigurace, která podporuje pouze přesné přiblížení na přistání kategorie I; b) konfigurace, který podporuje přesné přiblížení na přistání kategorie I a APV a také vysílá přídavné parametry hranice chyb způsobených efemeridami, c) konfigurace, která podporuje přesné přiblížení kategorie I, APV a službu určování polohy GBAS a kdy jsou vysílány parametry hranice chyb způsobených efemeridami, jak je uváděno v b), a d) konfigurace, která podporuje APV a službu určování polohy GBAS a používá se v rámci GRAS. 7.1.5 Z hlediska uživatele se pozemní podsystém GRAS skládá z jednoho nebo více pozemních podsystémů GBAS (jak je popsáno v 7.1.1 až 7.1.4), každý z nich má jedinečnou identifikaci GBAS, poskytuje službu určování polohy a APV tam, kde je to potřeba. Použitím více vysílacích stanic GBAS a vysíláním zpráv typu 101 je GRAS schopen zabezpečovat traťový provoz prostřednictvím služby určování polohy GBAS při současném zabezpečování konečné fáze, odletu a provozu APV ve větší oblasti pokrytí, než které typicky poskytuje GBAS. V některých aplikacích GRAS mohou být korekce vysílané ve zprávě typu 101 vypočteny pomocí dat získaných ze sítě referenčních přijímačů rozmístěných v oblasti pokrytí. Toto umožňuje detekci a zmírňování chyb měření a chyb přijímače. 7.1.6 Všechny vysílací stanice pozemního podsystému GBAS vysílají stejná data se stejnou identifikací GBAS na společném kmitočtu. Palubní přijímač nemusí a nemůže rozlišovat mezi zprávami přijatými od různých vysílacích stanic stejného pozemního podsystému GBAS. Je-li v prostoru pokrytí dvou takových vysílacích stanic, přijímač bude přijímat a zpracovávat duplicitní kopie zpráv v různých časových slotech TDMA. 7.1.7 Vzájemná součinnost pozemních prvků GBAS a letadlových prvků kompatibilních s RTCA/DO- 253A je popsána v Doplňku B, 3.6.8.1. GBAS přijímače splňující RTCA/DO-253A nebudou kompatibilní s vysíláním zpráv typu 101 pozemních podsystémů GRAS. Nicméně přijímače GRAS a GBAS shodné s RTCA GRAS MOPS budou kompatibilní s pozemními podsystémy GBAS. Přijímače GBAS splňující SARPs nemusí být schopny správně dekódovat FAS data pro APV vysílaná z pozemních podsystémů GBAS. Tyto přijímače budou používat FASLAL a FASVAL tak, jako kdyby prováděly přesné přiblížení kategorie I. Pro zajištění bezpečnosti provozu musí být přijata příslušná provozní omezení. 7.1.8 Distributivní vysílání dat GBAS na VHF s horizontální nebo eliptickou polarizací (GBAS/H nebo GBAS/E) umožňuje poskytovateli služby přizpůsobit vysílání provozním požadavkům a uživateli. 7.1.9 Většina letadel bude vybavena horizontálně polarizovanou VDB přijímací anténou, která může být použita k příjmu VDB ze zařízení GBAS/H i GBAS/E. Podskupina letadel bude vybavena vertikálně polarizovanou anténou z důvodu omezení při instalaci nebo z ekonomických důvodů. Tato letadla nejsou kompatibilní s vybavením GBAS/H, a jsou proto omezena na provoz GBAS podporovaný GBAS/E. DD - 11 Změna č. 81

PŘEDPIS L 10/I DODATEK D 7.1.10 Poskytovatelé služby GBAS musí udat polarizaci signálu (GBAS/H nebo GBAS/E) u každého z jejich prostředků. Typ zařízení bude publikován v letecké informační příručce (AIP). Provozovatelé letadel, které používají vertikálně polarizovanou přijímací anténu musí počítat s touto informací při plánování letového provozu, zahrnujícího přípravu letového plánu a postupy ve výjimečných situacích. 7.2 VF charakteristiky 7.2.1 Plánovaní kmitočtů a časových slotů 7.2.1.1 Faktory výkonu: 7.2.1.1.1 Geografický odstup mezi uchazeči o provoz stanic GBAS a existujícími instalacemi VOR a GBAS musí brát v úvahu následující faktory: a) rozsah pokrytí, minimální intenzita pole a efektivní vyzářený výkon (ERP) uchazečů o vysílání dat GBAS, včetně služeb zpřesňování polohy, pokud jsou poskytovány. Minimální požadavky na pokrytí a intenzitu pole jsou uvedeny v odstavci 3.7.3.5.3 a 3.7.3.5.4.4. ERP je stanoveno z těchto požadavků; b) rozsah pokrytí, minimální intenzita pole a ERP okolních stanic VOR a GBAS, včetně služeb zpřesňování polohy, pokud jsou poskytovány. Rozsahy pokrytí pro GBAS jsou uvedeny v odst. 3.5.3 a požadavky na pokrytí pro VOR jsou uvedeny v Dodatku C tohoto svazku Předpisu L 10; c) výkonnost přijímačů VDB, včetně potlačení stejného a přilehlého kanálu a odolnost vůči snížení citlivosti a intermodulačním produktům od signálů FM vysílačů. Tyto požadavky jsou uvedeny v Doplňku B, odstavci 3.6.8.2.2; d) výkonnost přijímačů VOR, včetně potlačení stejného a přilehlého kanálu VDB signálů. Protože existující přijímače VOR nebyly zvláště konstruovány pro potlačení vysílání VDB, byly poměry signálu žádoucího k nežádoucímu signálu (D/U) pro stejný kanál a potlačení přilehlého kanálu VDB stanoveny empiricky. Tabulka D-2 shrnuje předpokládané poměry signálů založené na empirické výkonnosti početné skupiny přijímačů VOR určených pro 50 khz kanálový odstup; a e) Pro oblasti kmitočtového nahromadění může být použitím vhodných kritérií požadováno přesné určení separace 7.2.1.1.2 Nominální energetická rozvaha spoje pro VDB je zobrazena v Tabulce D-3. Hodnoty v tabulce předpokládají výšku přijímače 3 000 m (10000 ft) (MSL) a vysílací anténu konstruovanou k potlačení ozáření země za účelem omezení ztrát úniky signálu na maximum 10 db na hranici pokrytí. V případě zařízení GBAS/E, 10 db také zahrnuje jakékoli účinky ztráty signálu kvůli vzájemnému ovlivňování mezi horizontálními a vertikálními komponentami. 7.2.1.2 Odolnost vůči FM 7.2.1.2.1 Jakmile je určena vhodná frekvence, pro kterou je splněno kriterium separace GBAS a VOR, musí být určena kompatibilita s přenosem FM. Toho se může dosáhnout použitím metodiky aplikované při určení kompatibility FM s VOR. Pokud vysílání FM porušuje toto kriterium, je nutno zvážit jinou možnou frekvenci. 7.2.1.2.2 Snížení citlivosti není aplikováno na VKV s kmitočtem nosné vlny vyšší než 107,7 MHz a kanály VDB na kmitočtu 108,050 MHz, protože součást vnějších kanálů takového vysokoúrovňového vysílání z VKV vysílačů s kmitočtem vyšší než 107,7 MHz bude interferovat s výkonem GBAS VDB na kmitočtech 108,025 a 108,050 MHz, proto se tomuto přidělení musí zamezit s výjimkou speciálních přidělení v geografických oblastech, kde je v provozu nízký počet vysílacích stanic FM a je velice nepravděpodobné, že by VDB přijímač rušily. 7.2.1.2.3 Požadavky na odolnost vůči intermodulačnímu zkreslení FM se netýkají kanálů VDB na kmitočtech nižších než 108,1 MHz, protože přidělení na kmitočty nižší než 108,1 MHz se provádí pouze ve speciálních případech v geografických oblastech, kde je počet vysílacích stanic FM nízký a je nepravděpodobné, že by tyto stanice byly příčinou intermodulačního zkreslení v přijímači VDB. 7.2.1.3 Metodika geografické separace 7.2.1.3.1 Dále uvedené metodiky mohou být použity k určení požadované geografické separace mezi GBAS navzájem a mezi GBAS a VOR. Počítají se zachováním minimálního poměru mezi požadovaným a nepožadovaným signálem. [D/U] required je definován jako poměr signálů určených k ochraně požadovaného signálu před interferencí na stejném kanálu nebo přilehlém kanálu, kterou způsobilo nevyžádané-nežádoucí vysílání. Hodnoty [D/U] required požadované pro ochranu přijímače GBAS před nevyžádanými nežádoucími signály GBAS nebo VOR jsou definovány v Doplňku B, 3. 6. 8. 2. 2. 5. a 3. 6. 8. 2. 2. 6. Hodnoty [D/U] required určené na ochranu VOR přijímače před přenosem GBAS VDB, tak jak jsou uvedeny v Tabulce D-2, nejsou definovány v SARPs a představují předpokládané hodnoty vycházející z výsledků zkoušek. 7.2.1.3.2 Geografická separace je zajištěna dodržením tohoto vztahu na okraji požadovaného pokrytí, kde je výkon požadovaného signálu odvozen od požadavků na minimální intenzitu pole uvedených v Hlavě 3. Tato požadovaná úroveň signálu, převedená do dbm, je značena jako P Dmin. Povolený výkon nežádoucího signálu P U allowed je: nebo PU, allowed ( dbm) = PD, min ( dbm) / [ D U ] ( db) required Výkon nežádoucího signálu P U převedeného na dbm je: P ( dbm) = Tx ( dbm) L U kde: Tx U L U ( db) je efektivní vyzářený výkon rušícího vysílače je tlumení přenosu pro nežádoucí vysílač, zahrnující tlumení ve volném prostoru, vliv Změna č. 81 DD - 12

DODATEK D PŘEDPIS L 10/I atmosféry a země. Toto tlumení závisí na vzdálenosti mezi rušícím vysílačem a hranicí oblasti pokrytí požadovaným signálem. Aby bylo zajištěno splnění D/U required, P u D U,allowed. Požadavek pro přidělení kanálu pak je: [ D / U ] ( db) + Tx ( dbm) P ( ) L( db) required U D, min dbm 7.2.1.3.3 Přenosová ztráta může být určena pomocí standardního modelu šíření publikovaného v Doporučení ITU 528-2 nebo z útlumu ve volném prostoru až do radiového horizontu a potom z konstantního činitele útlumu 0,5 db/nm. Výsledkem těchto dvou metodik je nepatrně odlišná geografická separace pro stejný kanál a první přilehlé kanály a identická separace je-li uvažován druhý přilehlý kanál. Aproximace šíření ve volném prostoru je uvedena ve výše uvedeném dokumentu. 7.2.1.4 Příklad kritéria geografické separace GBAS/GBAS 7.2.1.4.1 Pro přenos GBAS VDB na stejném kanálu, přidělenému stejnému časovému slotu, jsou parametry pro horizontální polarizaci: D/U = 26 db (viz. Doplněk B, 3.6.8.2.2.5.1) P D,min = -72 dbm (Hlava 3, 3.7.3.5.4.4, ekvivalentní 215 mikrovoltům na metr) Tx U = tedy 47 dbm (příklad energetické rozvahy spoje v Tabulce D-3) ( 72) 145 db L 47 + 26 = ZÁMĚRNĚ NEPOUŽITO DD - 13 Změna č. 81

PŘEDPIS L 10/I DODATEK D Tabulka D-2. Předpokládané poměry [D/U] requiered k ochraně zařízení VOR vůči vysílání dat GBAS na VKV Kmitočtová odchylka Poměr [D/U]required (db) na ochranu přijímačů VOR Stejný kanál 26 f VOR-f VDB = 25 khz 0 f VOR-f VDB = 50 khz -34 f VOR-f VDB = 75 khz -46 f VOR-f VDB = 100 khz -65 Prvky VDB spoje Tabulka D-3. Nominální energetická rozvaha VDB Vertikální složka podle energetické rozvahy na hranici pokrytí Horizontální složka podle energetické rozvahy na hranici pokrytí Požadovaná citlivost přijímače -87-87 (dbm) Maximální ztráty způsobené 11 15 implementací v letadle (db) Úroveň výkonu před anténou letadla -76-72 (dbm) Provozní mez (db) 3 3 Mez úniku (db) 10 10 Útlum na trase ve volném prostoru 106 106 (db) na 43 km (23 NM) Nominální efektivní vyzářený výkon (dbm) 43 47 7.2.1.4.2 Geografická separace pro společný kanál, přidělení stejného slotu GBAS VDB je stanovena určením vzdálenosti, ve které bude přenosový útlum roven 145 db pro nadmořskou výšku přijímače 3 000 m (10 000 ft) nad anténou vysílače GBAS VDB. Tato vzdálenost je 318 km (172 NM) při použití aproximace útlumu ve volném prostoru a za předpokladu, že výška antény vysílače je zanedbatelná. Minimální požadovaná geografická separace může být potom určena připojením této vzdálenosti k nominální vzdálenosti 43 km (23 NM), mezi hranicí pokrytí a vysílačem GBAS. Výsledkem je pro stejný kanál a stejný slot vzdálenost 361 km (195 NM). 7.2.1.6 Minimální kriteria geografické separace GBAS/VOR, založená na stejné metodice jsou shrnuta v Tabulce D-5 a nominální rozsahy pokrytí VOR v Dodatku C k Předpisu L 10. Poznámka č. 1. Při určování geografické separace mezi VOR a GBAS, je obecně vzato VOR jako požadovaný signál omezujícím případem kvůli větší ochranné výšce oblasti pokrytí VOR. Poznámka č. 2. Redukované požadavky na geografickou separaci mohou být získány použitím standardních modelů šíření uvedených v doporučení ITU 528-2. 7.2.1.5 Výklad ke kritériu geografické separace GBAS. Použitím metodiky popsané výše může být definováno typické kritérium geografické separace pro GBAS-GBAS a GBAS-VOR. Vyplývající minimální kriteria geografické separace GBAS/GBAS jsou shrnuta v Tabulce D-4. Poznámka: Kritéria geografického odstupu mezi vysílači GBAS poskytujícími služby zpřesňování polohy se v současné době připravují. Je možné použít konzervativní hodnotu odpovídající radiohorizontu jakožto prozatímní hodnotu pro separaci/odstup mezi vysílači sousedících časových slotů vysílajících na sousedním kmitočtu, a zabránit tak případnému přesahu časových slotů. Změna č. 81 DD - 14

DODATEK D PŘEDPIS L 10/I Tabulka D-4. Typická kritéria uspořádání frekvence GBAS/GBAS Kanál nežádoucího VDB ve stejných časových slotech Ztráta intenzity (db) Minimální požadovaná geografická separace pro Tx U=+47 dbm a P d,min = - 72 dbm v km (NM) Společný kanál 145 361 (195) 1. přilehlý kanál (±25 khz) 101 67 (36) 2. přilehlý kanál (±50 khz) 76 44 (24) 3. přilehlý kanál (±75 khz) 73 Bez omezení 4. přilehlý kanál (±100 khz) 73 Bez omezení Poznámka: Žádná geografická omezení přenosu se neočekávají mezi stejným kmitočtem a přilehlým časovým slotem. Nežádoucí přenosová anténa VDB by měla být alespoň 200 m od oblastí, kde je požadovaný signál na minimální síle pole. Tabulka D-5. Minimální požadovaná geografická separace pokrytí VOR s horní hranicí 12 000 m (40 000 ft) Kanál nežádoucího VDB Ztráta (db) intenzity Poloměr pokrytí VOR 342 km (185 NM) 300 km (162 NM) 167 km (90 NM) Stejný kanál 152 892 km (481 NM) 850 km (458 NM) 717 km (386 NM) f Žádoucí-f Nežádoucí = 25 khz f Žádoucí-f Nežádoucí = 50 khz f Žádoucí-f Nežádoucí = 75 khz f Žádoucí-f Nežádoucí = 100 khz 126 774 km (418 NM) 732 km (395 NM) 599 km (323 NM) 92 351 km (189 NM) 309 km (166 NM) 176 km (94 NM) 80 344 km (186 NM) 302 km (163 NM) 169 km (91 NM) 61 Bez omezení Bez omezení Bez omezení Poznámka: Výpočty jsou založeny na referenčním kmitočtu 112 MHz a předpokládají, že GBAS Tx u=47 dbm a VOR P D,min = -79 dbm. DD - 15 Změna č. 81

PŘEDPIS L 10/I 7.2.2 Snížená kriteria geografické separace v pásmu 108,000 117,975 MHz pro uchazeče o poskytování služby GBAS a komunikační zařízení ILS/VKV jsou zpracovávána. 7.2.3 Kompatibilita s ILS. Dokud nebudou vyvinuta kritéria slučitelnosti pro VDB a ILS, neměly by pro VDB být přidělovány kanály pod 112,025 MHz. Je-li ILS s vysokým přiděleným kmitočtem na stejném letišti jako VDB s kmitočtem blízko 112 MHz, je nutné brát v úvahu slučitelnost ILS a VDB. Úvahy při přidělování kanálů VDB obsahují separaci kmitočtů mezi ILS a VDB, plošnou separaci mezi oblastí pokrytí ILS a VDB, intenzity pole VDB a ILS a citlivosti VDB a ILS. Pro GBAS vybavené vysílačem o výkonu do 150 W (GBAS/E, 100 W pro horizontální složku a 50 W pro vertikální složku) nebo 100 W (GBAS/H), 16. kanál (a vyšší) bude pod 106 dbm na vzdálenost 200 m od VDB vysílače, včetně povoleného +5 db kladného odrazu. Hodnota -106 dbm předpokládá signál kurzového přijímače 86dBm na vstupu přijímače ILS a minimální odstup signálu od šumu 20 db. 7.2.4 Kompatibilita s VKV spojením. Pro VDB přidělené nad 116,400 MHz, je nutné brát v úvahu kompatibilitu VKV spojení a GBAS VDB. Úvahy při přidělování těchto VDB kanálů obsahují separaci kmitočtů mezi VKV spojením a VDB, vzdálenostní separaci mezi vysílači a oblastmi pokrytí, intenzity pole, polarizaci signálu VDB a citlivost VDB a VKV. Mělo by být zváženo vybavení VKV spojení, jak letadla tak i pozemní stanice. Pro vybavení GBAS/E vysílačem o maximálním výkonu do 150 W (100 W pro horizontální složku a 50 W pro vertikální složku), 64. kanál (a vyšší) bude pod 120 dbm na vzdálenost 200 m od VDB vysílače, včetně povoleného +5 db kladného odrazu. Pro vybavení GBAS/H vysílačem o maximálním výkonu 100 W, 32. kanál (a vyšší) bude pod 120 dbm na vzdálenost 200 m od VDB vysílače včetně povoleného +5 db kladného odrazu a polarizační isolací 10 db. Musí se poznamenat, že vzhledem k rozdílům mezi vysílacími charakteristikami VDB a VDL musí být zpracována samostatná analýza k ujištění, že VDL neinterferuje s VDB. 7.2.5 Pro pozemní podsystém GBAS, který vysílá pouze horizontálně polarizovaný signál je přímo splněn požadavek na dosažení výkonu sdruženého s minimální citlivostí prostřednictvím požadavku na intenzitu signálu. Ideální fáze pro pozemní podsystém GBAS který vysílá vertikální složku, ideální posun mezi signálovými složkami HPOL a VPOL E-pole je 90 stupňů. Aby byl zajištěn odpovídající přijatý výkon v celém rozsahu pokrytí GBAS během normálních manévrů letadla mělo by být vysílací vybavení konstruované k vysílání HPOL a VPOL složek signálu s fázovým posunem RF o 90 stupňů. Tento fázový posun by měl být stálý po celý čas a okolní podmínky. Odchylky od nominálních 90-ti stupňů musí být zjistitelné při návrhu systému a rozvaze spojů, tak že žádné kolísání signálu v důsledku polarizačních ztrát neohrozí minimální citlivost přijímače. Postupy systémové způsobilosti a letové inspekce budou brát v úvahu povolenou odchylku ve fázovém posunutí konzistentní s udržováním odpovídající úrovně signálu v celém rozsahu pokrytí GBAS. Jedna metoda k zajištění horizontální a vertikální intenzity pole je použít samostatnou VDB anténu, která vysílá elipticky polarizovaný signál, a letová kontrola účinné intenzity DODATEK D pole vertikálního a horizontálního signálu v rozsahu pokrytí. 7.3 Pokrytí 7.3.1 Pokrytí GBAS na podporu služeb přiblížení na přistání je zobrazeno na obrázku D-4. Je-li vysílán přídavný parametr chyb způsobených efemeridami, je pro maximální dosah (D max) definovaný ve zprávě typu 2 možné použít pouze diferenciální korekce. Tam, kde je to praktické, je provozně výhodné poskytovat platné navádění podél vizuálního segmentu přiblížení. 7.3.2. Pokrytí požadované na podporu služeb zpřesňování polohy GBAS závisí na specifickém typu operace. Optimální pokrytí pro tuto službu je zamýšleno jako všesměrové, pak může podporovat operace využívající zpřesňování polohy GBAS, které jsou prováděny mimo rozsah pokrytí pro přesné přiblížení. Každý stát je odpovědný za definování oblasti pro poskytování služeb určování polohy GBAS a za zajištění splnění požadavků Hlavy 3, 3.7.2.4. Při provádění tohoto určení by měly být zvažovány charakteristiky bezporuchového provozu přijímače GNSS, včetně reverzace k integritě na bázi ABAS v případě ztráty služby určování polohy GBAS. 7.3.3. Limit na používání informací v rámci systému zpřesňování poloh je dán maximálním dosahem (D max), který definuje vzdálenost, v jejímž rámci je zajištěna požadovaná integrita a je možné používat diferenciální korekce jak pro přesné přiblížení, tak pro zpřesňování polohy. D max však nevymezuje oblast pokrytí, v níž jsou splněny požadavky na intenzitu pole specifikované v 3.3.7.3.5.4.4. a ani se s touto oblasti neshoduje. Stejně tak operace v rámci služby upřesňování polohy je možné předpovídat pouze v rámci oblasti (í) pokrytí (kde jsou splněny požadavky na intenzitu pole) v rámci D max. maximálního dosahu. 7.3.4 Protože požadovaná oblast pokrytí službou určování polohy GBAS může být větší než ta, kterou lze poskytovat jednou vysílací stanicí GBAS, lze pro poskytování pokrytí používat síť vysílacích stanic GBAS. Tyto stanice mohou vysílat na jediném kmitočtu a mohou používat různé časové sloty (8 dostupných) v nejbližších stanicích, aby se předešlo interferenci, nebo mohou vysílat na různých kmitočtech. Obrázek D-4A podrobně zobrazuje, jak různé časové sloty umožní používání jediného kmitočtu bez interference při uvážení ochranné doby uvedené v Tabulce B-59. Pro síť založenou na různých VKV kmitočtech je třeba zvážit výkladový materiál v 7.17. 7.4 Struktura dat Bitový kódovač / dekódovač je zobrazen na Obr. D-5. Poznámka: Další informace, týkající se struktury dat vysílaných na VKV jsou uvedeny v RTCA/DO- 246B, GNSS Based Precision Approach Local Area Augmentation System (LAAS) Signal-in-Space Interface Control Document (ICD). 7.5 Integrita 7.5.1 Pro činnosti spojené s přesným přiblížením a zpřesňováním polohy GBAS jsou stanoveny specifické úrovně integrity. Riziko integrity signálu v prostotu pro Změna č. 81 DD - 16

DODATEK D PŘEDPIS L 10/I kategorii 1 je 2x 10-7 na jedno přiblížení. Pozemní podsystémy GBAS, které mají podporovat rovněž další činnosti prostřednictvím použití systému zpřesňování polohy musí rovněž splňovat požadavky na riziko porušení integrity signálu v prostoru specifikované pro činnosti v koncové oblasti řízení letového provozu, což je 1x10-7 /hod. (Hlava 3, tabulka 3.7.2.4-1). Proto je na podporu těchto přísnějších požadavků na služby upřesňování polohy nezbytné přijmout dodatečná opatření. Riziko integrity signálu v prostoru se skládá z rizika integrity pozemního podsystému a z rizika integrity úrovně krytí. Riziko integrity pozemního podsystému zahrnuje selhání v pozemním podsystému, stejně jako v základním seskupení družic a selhání SBAS, jako např. špatná kvalita signálu, chybné efemeridy. Úroveň ochrany proti porušení integrity zahrnuje řídká rizika bezchybného výkonu a případ selhání v jednom z referenčních měřících přijímačů. V obou případech úroveň ochrany zajišťuje, že vlivy družicové geometrie používané přijímačem v letadle jsou brány v úvahu. To je popsáno podrobněji v následujících odstavcích. 7.5.2 Pozemní podsystém GBAS definuje nejistotu opravené chyby pseudovzdálenosti pro chybu relativní k referenčnímu bodu GBAS (σ pr_gnd) a chyby plynoucí z porušení vertikální (σ tropo) a horizontální (σ iono) prostorové korelace. Tyto nejistoty jsou modelovány odchylkou od normálního rozdělení se střední nulovou hodnotou, které popisuje tyto chyby pro každý zdroj určování vzdálenosti. 7.5.3 Jednotlivé nejistoty chyb popsané výše jsou použity přijímačem pro výpočet chybového modelu navigačního výpočtu. To je uskutečněno návrhem modelů chyb pseudovzdálenosti pro místo polohy. Obecné metody, určující, zda je proměnlivost modelu přiměřená pro zajištění úrovně ochrany rizika integrity, jsou popsány v části 14. Stranová úroveň ochrany (LPL) stanovuje mez horizontální chyby polohy s pravděpodobností odvozenou z požadavku integrity. Podobně vertikální úroveň ochrany (VPL) stanovuje mez vertikální polohy. Pro přesné přiblížení kategorie I a APV platí, že pokud vypočtené LPL převyšuje stranový výstražný limit (LAL) nebo VPL převyšuje vertikální výstražný limit (VAL), pak integrita není dostačující k podpoře provozu. Pro upřesňování polohy nejsou výstražné limity definovány ve standardech a vyžaduje se výpočet a použití horizontální úrovně ochrany a hranice chyb způsobených efemeridami. Výstražné limity budou určeny na základě prováděných činností. Letadlo použije vypočítanou úroveň ochrany a hranice chyb způsobených efemeridami tak, že si ověří, že jsou nižší než výstražné limity. Jsou definovány dvě úrovně ochrany, jedna pro určení podmínky, kdy jsou všechny referenční přijímače bezchybné (H 0 podmínky normálního měření) a jedna pro určení podmínky, kdy jeden z referenčních přijímačů obsahuje chybná měření (H 1 podmínky chybného měření). Navíc hranice chyb způsobených efemeridami jsou vlastně hranice chyb polohy vzniklých vinou chyb v efemeridách zdrojů určování polohy. Pro přesné přiblížení kategorie I a APV je definována stranová hranice chyby (lateral error bound - LEB) a vertikální hranice chyby (vertical error bound - VEB). Pro zpřesňování polohy je definována hranice horizontálních chyb způsobených efemeridami (HEB). 7.5.4 Přínos pozemního systému k opravě chyby pseudovzdálenosti (σ pr_gnd). Zdroje chyby, které přispívají k této chybě zahrnují šum přijímače, vícecestné šíření a chyby kalibrace fázového středu antény. Šum přijímače má normální chybové rozdělení se střední nulovou hodnotou, zatím co vícecestné šíření a kalibrace fázového středu antény mohou mít chybu menšího významu. 7.5.5 Zbytkové troposférické chyby. Troposférické parametry jsou vysílány ve zprávách typu 2 do modelu vlivy troposféry, když je letadlo v odlišné výšce než referenční bod GBAS. Tato chyba může být dobře charakterizována normálním rozdělením se střední nulovou hodnotou. 7.5.6 Zbytkové ionosférické chyby. Ionosférický parametr je vysílán ve zprávách typu 2 do modelu vlivy ionosféry mezi referenčním bodem GBAS a letadlem. Tato chyba může být dobře charakterizována normálním rozdělením se střední nulovou hodnotou. 7.5.7 Přínos přijímače letadla k opravě chyby pseudovzdálenosti. Přínos přijímače je omezen, jak je popsáno v části 14. Maximální přínos použitý pro analýzy dodavatelem GBAS může být brán z požadavků na přesnost, kde se předpokládá, že σ receiver se rovná RMS pr_air palubního vybavení GBAS přesnosti A. 7.5.8 Vícecestná chyba draku letadla. Příspěvek vícecestné chyby draku letadla je definován v Doplňku B, 3.6.5.5.1. Vícecestné chyby vyplývající z odrazů od dalších objektů nejsou zahrnuty. Pokud zkušenost ukazuje, že tyto chyby nejsou zanedbatelné, pak s nimi musí být počítáno pro provoz nebo naplnění parametrů vysílaných ze země (např. σ pr_gnd). 7.5.9 Nejistota/nespolehlivost chyby efemeridy. Chyby pseudovzdálenosti vzniklé z chyb efemerid (definované jako rozdíl mezi skutečnou polohou družice a polohou družice, určenou pomocí vysílaných dat) jsou prostorově dekorelovány, což znamená, že přijímače v různých místech obdrží rozdílné údaje. Pokud jsou uživatelé relativně blízko referenčního bodu GBAS, zbytková diferenciální chyba vzniklá vinou chyby efemeridy bude malá a jak korekce, tak parametry nejistoty/nespolehlivosti σ pr_gnd vysílané pozemních podsystémem budou platné pro opravu prvotních měření a pro výpočet úrovní ochrany. Pro uživatele dále od referenčního bodu GBAS platí, že ochranu proti odchylkám efemerid je možné zajistit dvěma různými způsoby: a) pozemní podsystém nevysílá přídavné parametry hranice chyb způsobených efemeridami. V tomto případě je pozemní podsystém odpovědný za zajištění integrity v případě chybné efemeridy družice, aniž by se spoléhal na to, že letadlo si hranice chyb vypočítá a aplikuje samo. Tím může vzniknout omezení vzdálenosti mezi referenčním bodem GBAS a nadmořskou výškou rozhodnutí v závislosti na prostředcích pozemního podsystému k detekci chyb efemerid zdrojů určování polohy. Jedním z prostředků detekce je DD - 17 Změna č. 81

PŘEDPIS L 10/I DODATEK D použití informací o integritě družic vysílaných SBAS; a b) pozemní podsystém vysílá přídavné parametry hranice chyb způsobených efemeridami, což umožňuje palubnímu přijímači vypočítat si hranici chyb. Tyto parametry jsou: koeficienty používané v rovnicích výpočtu hranice chyb způsobených efemeridami (K md_e_(), kde index () znamená buď "GPS", "GLONASS", "POS, GPS" nebo "POS, GLONASS"), maximální dosah pro diferenciální korekce (D max) a parametry dekorelace efemerid (P). Parametr dekorelace efemerid (P) ve zprávě typu 1 nebo typu 101 charakterizuje zbytkovou chybu jako funkci vzdálenosti mezi referenčním bodem GBAS a letadlem Hodnota P je vyjádřena v m/m. Hodnoty P určuje pozemní podsystém pro každou družici. Jedním z hlavních faktorů, které ovlivňují hodnoty P, je design kontrolního přístroje (monitoru) pozemního podsystému. Kvalita tohoto přístroje je charakterizována nejmenší chybou efemerid (nebo minimální zjistitelnou chybou (MDE), kterou je tento přístroj schopen zjistit. Vztah mezi parametrem P a MDE pro danou družici může mít přibližně podobu P i = MDE i/r i, kde R i je nejmenší z předpovídaných vzdáleností z antény (antén) referenčního přijímače pozemního podsystému za dobu platnosti P i. Vzhledem k závislosti na geometrii družice se hodnoty parametrů P pomalu mění. Nicméně pro pozemní podsystémy není dynamická změna P požadována. Statické parametry P mohou být odeslány, pokud patřičně zajišťují integritu. V tomto posledně jmenovaném případě by byla dostupnost lehce snížena. Obecně platí, že se snižující se MDE se zvyšuje celková dostupnost GBAS. 7.5.10 Chyba efemeridy/monitorování odchylek. Existuje několik způsobů monitorování za účelem zjišťování chyb/odchylek efemeridy. Mezi ně patří: a) Soustava stanic dlouhá vzdálenost (long baseline). V tomto případě je třeba, aby se k určení chyb efemerid nezjistitelných jedním přijímačem používaly pozemní podsystémy přijímače, mezi nimiž jsou dlouhé vzdálenosti. Čím delší vzdálenosti, tím lepší výkon MDE; b) SBAS. Protože rozšíření SBAS poskytuje monitorování výkonu družice včetně dat efemerid, je možné použít informace o integritě vysílaných SBAS jako indikaci platnosti efemeridy. SBAS používá přijímače pozemního podsystému instalované daleko od sebe (ve velkých vzájemných vzdálenostech) a proto poskytuje při monitorování efemerid optimální výkon a dosahuje tak malých MDE; a c) monitorování dat efemerid. Při tomto způsobu jsou porovnávány vysílané efemeridy s následnými (sekvenčními) oběžnými drahami družice. Existuje předpoklad, že jediné nebezpečí vzniku chyby vychází z chyby při stahování údajů o efemeridě Změna č. 81 DD - 18 ze sítě pozemního řízení uskupení družic (constellation ground control network). Chyby vzniklé neřízenými/samovolnými manévry/obraty družic musí být dostatečně nepravděpodobné, aby byla jistota, že tento postup zajišťuje požadovanou integritu. 7.5.10.1 Design kontrolního zařízení (monitoru) např. dosaženého MDE - musí být založen na požadavcích rizika integrity a modelu poruch, proti nimž má monitor chránit. Na základě požadavků na spolehlivost, uvedených v Hlavě 3, 3.7.3.1.3 je možné stanovit hranice chybovosti efemeridy GPS družice. Takováto chyba způsobená efemeridami je považována za závažnou chybu poskytované služby. 7.5.10.2 Kontrolní úsek GLONASS monitoruje parametry efemerid a času a v případě jakékoliv nenormální situace začíná vkládat nové a správné navigační zprávy. Chyby parametrů efemerid a času nepřekročí 70 m chyby při měření vzdálenosti. Chybovost družice GLONASS včetně chyb parametrů efemerid/času nepřekračuje 4x10-5 na satelit a hodinu. 7.5.11 Typický pozemní systém GBAS zpracovává měření od 2 až 4 referenčních přijímačů instalovaných v těsné blízkosti referenčního bodu. Letadlový přijímač je chráněn proti velkým chybám nebo poruchovému stavu v jednom referenčním přijímači výpočtem a aplikací B parametrů ze zprávy typu 1 nebo typu 101 pro porovnání dat z různých referenčních přijímačů. Architektury alternativních systémů s dostatečným zálohováním v měření referenčního přijímače mohou používat algoritmy zpracování schopné identifikovat velkou chybu nebo poruchu v jednom z přijímačů. Toto může platit pro síť GRAS s přijímači rozmístěnými ve velké oblasti a s dostatečnou hustotou bodů ionosférických děr pro odlišení chyb přijímače od ionosférických vlivů. Integrity lze potom dosáhnout pouze pomocí úrovní ochrany pro normální podmínky měření (VPL H0 a LPL H0) s příslušnými hodnotami K ffmd a σ pr_gnd. Toho lze dosáhnout používáním zprávy typu 101 s vyloučením parametrů B. 7.6 Průchodnost 7.6.1 Indikátor pozemní průchodnosti a integrity. Indikátor pozemní průchodnosti a integrity (GCID) zajišťuje klasifikaci pozemních podsystémů GBAS. Pozemní podsystém splňuje požadavky kategorie I přesného přiblížení nebo APV, když je GCID nastaven na 1. GCID 2, 3 a 4 budou zjišťovat budoucí provoz s přísnějšími požadavky, než jsou požadavky kategorie I. Předpokládá se, že GCID bude indikovat stav pozemního podsystému, když si letadlo zvolí přiblížení. Nemyslí se tím nahrazení nebo doplnění současné indikace integrity oznamované ve zprávě typu 1 nebo typu 101. GCID neudává, že pozemní podsystém podporuje služby zpřesňování polohy GBAS. 7.6.2 Průchodnost pozemního podsystému. Aby mohly podporovat přesné přiblížení kategorie I a APV, musí pozemní podsystémy GBAS splňovat průchodnost specifikovanou v 3.6.7.1.3. Pozemní podsystémy, které mají rovněž podporovat další činnosti prostřednictvím služeb zpřesňování polohy GBAS, by měly podporovat minimální průchodnost požadovanou pro činnosti v koncové fázi řízení, což je

DODATEK D PŘEDPIS L 10/I 1-10 -4 /hod. (Hlava 3, tabulka 3.7.2.4-1). Pokud průchodnost požadovanou pro přesné přiblížení nebo APV (1 3.3x10-6 /15 sekund) přepočítáme na hodinové hodnoty, nesplňuje požadavek minimální průchodnosti 1-10 -4 /hod. Aby byla splněna průchodnost pro další činnosti, jsou proto potřeba další opatření. Jedním ze způsobů, jak prokázat shodu s výše uvedeným požadavkem, je předpokládat implementaci v letadle, která pro zálohování používá jak GBAS, tak ABAS. To předpokládá, že ABAS je pro tuto činnost dostatečně přesný. 7.7 Výběr kanálu GBAS 7.7.1 Čísla kanálu jsou použita v GBAS pro usnadnění rozhraní mezi zařízením letadla a signálem v prostoru, které je shodné s rozhraním pro ILS a MLS. Zahrnutí kabiny a rozhraní posádky pro GBAS může být založeno na zadání pětimístného čísla kanálu. Je také možné rozhraní založené na výběru přiblížení pomocí funkce optimalizace letu, tak jak se to v současné době provádí u ILS. Číslo kanálu GBAS může být uloženo v palubní navigační databázi jako část uvedeného přiblížení. Přiblížení může být vybráno jménem a číslo kanálu může být poskytnuto pro zařízení, které vybere příslušná data přiblížení GBAS z vysílaných dat. Obdobně i použití systému zpřesňování polohy GBAS může být založeno na výběru pětimístného čísla kanálu. To usnadňuje provádění jiných činností než přiblížení definovaných FAS daty. Pro usnadnění frekvenčního ladění mohou být v přídavném bloku dat 2 ve zprávě typu 2 poskytnuta čísla kanálů GBAS pro sousední pozemní podsystémy GBAS, které zabezpečují službu určování polohy. 7.9 Přidělení RPDS a RSDS poskytovatelem služby Přidělování RDPS a RSDS je třeba kontrolovat, aby se zabránilo duplicitnímu použití čísel kanálů pro frekvence vysílání dat v oblasti ochrany. Proto musí poskytovatel služby GBAS zajistit, že RDPS a RSDS je na dané frekvenci, v radiovém dosahu určitého pozemního podsystému GBAS, přiděleno pouze jednou. Přidělování RDPS a RSDS je třeba řídit společně s přidělováním frekvencí a časových slotů pro vysílání dat na VKV. 7.10 Identifikace GBAS Identifikace GBAS (ID) je použita k jednoznačné identifikaci pozemního podsystému GBAS vysílajícího na dané frekvenci v oblasti pokrytí GBAS. Letadlo bude navigováno s využitím dat vysílaných z jedné nebo více pozemních vysílacích stanic GBAS jednoho pozemního podsystému GBAS (určeného společnou identifikací GBAS). 7.11 Dráha segmentu konečného přiblížení (FAS) 7.11.1 Dráha segmentu konečného přiblížení (FAS) je přímka v prostoru definovaná bodem dotyku/fiktivním bodem dotyku (LTP/FTP), bodem podrovnání (FPAP), výškou přeletu prahu (TCH) a úhlem sestupové dráhy (GPA). Tyto parametry jsou určeny z dat poskytovaných v datovém bloku FAS ve zprávě typu 4 nebo v palubní databázi. Vztah mezi těmito parametry a dráhou FAS je vysvětlen na obrázku D-6. 7.7.2 Když jsou data FAS vysílána ve zprávě typu 4, je přiřazeno číslo kanálu v rozsahu od 20 001 do 39 999. Když jsou data FAS přiřazená k APV získávána z palubní databáze, je přiřazeno číslo kanálu od 40 000 do 99 999. 7.8 Selektor dat referenční dráhy, selektor dat referenční stanice Schéma mapování zajišťuje jedinečné přiřazení čísla kanálu každému přiblížení GBAS. Číslo kanálu se skládá z pěti numerických znaků v rozsahu 20001 až 39999. Číslo kanálu dovoluje palubnímu podsystému GBAS naladit správnou frekvenci a vybrat datový blok úseku konečného přiblíženi, který definuje požadované přiblížení. Správný datový blok FAS je vybrán selektorem dat referenční dráhy (RDPS), který je zahrnut jako část definování dat FAS ve zprávě typu 4. Tabulka D-6 ukazuje příklady vztahů mezi číslem kanálu, frekvencí a RPDS. Stejné schéma mapování se použije při výběru služby zpřesňování polohy prostřednictvím selektoru dat referenční stanice (RSDS). RSDS se vysílá ve zprávě typu 2 a umožňuje výběr specifického pozemního podsystému GBAS, který poskytuje zpřesňování polohy. U pozemních podsystémů GBAS, které tuto službu neposkytují a vysílají přídavná data efemerid, je RSDS kódován jako 255. Všechna vysílání RPDS a RSDS uskutečněná pozemním podsystémem musí mít v rámci radiového rozsahu signálu specifický kmitočet. Hodnota RSDS nesmí být totožná s jakoukoliv jinou vysílanou hodnotou RSDS. 7.11.1.1 Datové bloky FAS pro SBAS a některá přiblížení GBAS jsou uchovávána ve společné palubní databázi podporující jak SBAS tak GBAS. Pokud není vysílána zpráva typu 4, státy jsou odpovědné za poskytování dat FAS na podporu postupů APV. Tato data obsahují parametry obsažené v bloku FAS, RSDS a přidružený vysílací kmitočet. Blok FAS pro konkrétní postup přiblížení je popsán v Dodatku B, 3.6.4.5.1 a v Tabulce B-66. 7.11.2 Definice dráhy FAS 7.11.2.1 Stranová orientace. LTP/FTP je typicky na prahu nebo blízko prahu dráhy. Kvůli zajištění provozních potřeb nebo fyzických omezení nemusí být LTP/FTP na prahu dráhy. FPAP je ve spojení s LTP/FTP použit k definování postraní referenční roviny přiblížení. Pro přímé přiblížení ve směru přistávací dráhy je FPAP na konci nebo za koncem (ve směru ke prahu) vzletové a přistávací dráhy. FPAP není umisťován před konec (ve směru ke prahu) vzletové a přistávací dráhy. 7.11.2.2 Posun délky. Posun délky definuje vzdálenost od konce přistávací dráhy k FPAP. Tento parametr umožňuje zařízení letadla vypočítat vzdálenost ke konci dráhy. Pokud posun délky není správně nastaven pro indikaci příslušné délky přistávací dráhy ve vztahu k FPAP, měl by poskytovatel služby zajistit, že parametr bude kódován jako neposkytováno. 7.11.2.3 Vertikální orientace. Lokální vertikála přiblížení je definována jako normála k elipsoidu DD - 19 Změna č. 81

PŘEDPIS L 10/I WGS-84 v LTP/FTP. (Poznámka. Tato normála se může v výrazně odchylovat od lokálního vektoru gravitace.) Lokální vodorovná rovina přiblížení je definována jako rovina kolmá na lokální vertikálu procházející přes LTP/FTP (tj. tangenta k elipsoidu v LTP/FTP). Výchozí bod přeletu (DCP) je bod ve výšce definované TCH nad LTP/FTP. Dráha FAS je definována jako přímka s úhlem (definovaným GPA) vztahující se k lokální vodorovné rovině procházející přes DCP. GPIP je bod, kde dráha konečného přiblížení protne lokální vodorovnou rovinu. GPIP může být ve skutečnosti nad nebo pod povrchem vzletové a přistávací dráhy v závislosti na jejím zakřivení. 7.11.3 Výpočet odchylky vypadající podobně jako ILS. Pro slučitelnost s existujícím označením letadel je požadováno aby letadlové zařízení poskytovalo výstupní informace pro vedení na přistání ve formě odchylek, vztahujících se k požadované dráze letu definované dráhou FAS. Zpráva typu 4 obsahuje parametry, které podporují výpočet odchylek, které jsou shodné s požadavky ILS. 7.11.3.1 Definice stranové odchylky. Obrázek D-6 také ilustruje vztah mezi FPAP a počátkem stranových úhlových odchylek. Parametr šířky kurzu a FPAP jsou použity k definování počátku a citlivosti stranových odchylek. Nastavením polohy FPAP a hodnoty šířky kurzu může být nastavena šířka kurzu a citlivosti GBAS na požadované hodnoty. Ty mohou být nastaveny tak, aby byly shodné s šířkou kurzu a citlivostí existujícího ILS. To může být nezbytné např. pro kompatibilitu s existujícím vizuálním navigačním zařízením. 7.11.3.1.1 Referenční stranová odchylka. Rovina referenční stranové odchylky je rovina, zahrnující LTP/FTP, FPAP a normálový vektor k elipsoidu WGS- 84 v LTP/FTP. Přímočará boční odchylka je vzdáleností vypočítané polohy letadla od boční roviny referenční odchylky. Úhlová boční odchylka odpovídá úhlovému posunutí vztaženému k referenčnímu bodu azimutu GBAS (GARP GBAS azimuth reference point). GARP je definován za FPAP spolu s procedurální stření čárou pevnou hodnotou posunutí 305 m (1 000 ft). DODATEK D 7.11.3.2 Vertikální odchylky. Vertikální odchylky jsou vypočítány zařízením letadla s ohledem na elevační referenční bod GBAS (GERP). GERP může být v GPIP nebo stranově posunutý od GPIP o pevnou hodnotu posunutí 150 m. Použití posunutí GERP dovoluje stranovým odchylkám vytvářet stejné hyperbolické efekty, které jsou normálními charakteristikami ILS a MLS (pod 200 ft). Rozhodnutí zda GERP posunout nebo ne je provedeno letadlovým zařízením v souladu s požadavky na kompatibilitu s existujícími letadlovými systémy. Poskytovatelé služby by si měli být vědomi, že uživatelé mohou počítat vertikální odchylky použitím GERP, který je umístěn v libovolné poloze. Citlivost vertikální odchylky je automaticky nastavena v letadlovém zařízení jako funkce GPA. Vztah mezi GPA a citlivostí vertikální odchylky je ekvivalentní citlivosti posunutí sestupové dráhy poskytované ILS. 7.11.4 Přiblížení neshodující se s osou přistávací dráhy. Některé operace mohou vyžadovat definování dráhy FAS, která se neshoduje s osou dráhy, jak je zobrazeno na Obr. D-7. Pro přiblížení, která se neshodují s osu dráhy, může nebo nemusí ležet LTP/FTP v prodloužené ose dráhy. Pro tento druh přiblížení nemá posun délky význam, a měl by být nastaven na neposkytuje se. 7.11.5 Poskytovatel služby SBAS. Pro datové bloky FAS je u GBAS i SBAS použit společný formát. Pole ID poskytovatele identifikuje, který systém(y) SBAS může být použit letadlem, které používá během přiblížení data FAS. Poskytovatel služby GBAS blokuje použití dat FAS, které souvisí s libovolnou službou SBAS. Pro přesné přiblížení založené na GBAS se toto pole nepoužívá a letadlovým zařízením může být ignorováno. 7.11.6 Identifikátor přiblížení. Poskytovatel služby je zodpovědný za přidělení identifikace přiblížení přiřazeného každému přiblížení. Identifikace přiblížení by měla být jedinečná v rozsáhlé geografické oblasti. Identifikace přiblížení pro víceré přistávací dráhy na daném letišti by měla být vybrána tak, aby se zmenšila možnost záměny a nesprávné identifikace. Identifikace přiblížení by se měla objevit v publikovaných mapách, které popisují přiblížení. 7.11.3.1.2 Citlivost bočního posunutí. Citlivost bočního posunutí je definována letadlovým zařízením z šířky kurzu, poskytované datovým blokem FAS. Poskytovatel služby je odpovědný za nastavení parametru šířky kurzu na hodnotu, která vyplývá z příslušného úhlu pro určení měřítka plné odchylky (např. 0,155 DDM nebo 150 µa) při uvažování všech provozních omezení. Změna č. 81 DD - 20