Základní požadavky na Aplikaci MS2014+

Příloha č. 2 Smlouvy o dílo Základní požadavky na Aplikaci MS2014+ P1_2_0 Obecné principy P1_2_0_Obecné principy

1 Obsah 1 OBSAH 2 2 SEZNAM OBRÁZKŮ 3 3 DOKUMENTY 4 4 ZKRATKY 5 5 ÚVOD DO PROBLEMATIKY FONDŮ EVROPSKÉ UNIE 6 6 ÚČEL INFORMAČNÍHO SYSTÉMU 8 7 SUBJEKTY REALIZUJÍCÍ POLITIKU HOSPODÁŘSKÉ A SOCIÁLNÍ SOUDRŽNOSTI V ČR V OBDOBÍ 2014-2020 9 8 ZÁKLADNÍ PROCESNÍ RÁMEC REALIZACE POLITIKY HOSPODÁŘSKÉ A SOCIÁLNÍ SOUDRŽNOSTI V ČR V OBDOBÍ 2014 2020 10 8.1 ÚROVNĚ ŘÍZENÍ POLITIKY HOSPODÁŘSKÉ A SOCIÁLNÍ SOUDRŽNOSTI A JEJICH VRSTVY PRO BUDOUCÍ OBDOBÍ 12 8.1.1. ÚROVEŇ EVROPSKÉ KOMISE - CÍLE PODPORY EK 12 8.1.1.1. Vrstva Cíle regionální politiky EU 14 8.1.1.2. Vrstva Tematické cíle EK 14 8.1.2. ÚROVEŇ NÁRODNÍ 15 8.1.3. ÚROVEŇ OPERAČNÍHO PROGRAMU 15 8.1.3.1. Vrstva Prioritní osa 15 8.1.3.2. Vrstva Podosa 15 8.1.3.3. Vrstva Výzvy 16 8.1.4. ÚROVEŇ PROJEKTOVÁ 16 8.2. PRINCIP ŘÍZENÍ STRUKTURÁLNÍCH FONDŮ A FS 16 8.3. FINANČNÍ PLÁNOVÁNÍ A VYHODNOCOVÁNÍ 17 8.4. VĚCNÉ PLÁNOVÁNÍ A VYHODNOCOVÁNÍ 18 8.4.1. INDIKÁTORY 18 8.4.2. HORIZONTÁLNÍ TÉMATA A ENVIRONMENTÁLNÍ INDIKÁTORY 19 9 ZÁKLADNÍ METODICKÝ A INFORMAČNÍ RÁMEC 20 P1_2_0_Obecné principy 2/21

2 Seznam obrázků OBRÁZEK 1 ÚROVNĚ ŘÍZENÍ HSS... 6 OBRÁZEK 2 DIAGRAM ÚROVNÍ ŘÍZENÍ HSS... 13 P1_2_0_Obecné principy 3/21

3 Dokumenty ID Příloha č. Titul Podtitul [1] P1_2_0 Základní požadavky na Aplikaci Obecné principy MS2014+ [2] P1_2_1 Základní požadavky na Aplikaci Struktura a logika dokumentace, zkratky a MS2014+ pojmy [3] P1_2_2 Základní požadavky na Aplikaci Základní funkční a technické požadavky MS2014+ [4] P1_2_3 Základní požadavky na Aplikaci Struktura procesů MS2014+ [5] P1_2_4 Základní požadavky na Aplikaci Detailní popis procesů MS2014+ [6] P1_2_5 Základní požadavky na Aplikaci Popis externích systémů MS2014+ [7] P1_2_6 Základní požadavky na Aplikaci Požadavky na Service desk MS2014+ P1_2_0_Obecné principy 4/21

4 Zkratky Fondy EU Strukturální fondy EU a Fond soudržnosti P1_2_0_Obecné principy 5/21

5 Úvod do problematiky fondů Evropské unie Evropská unie prostřednictvím politiky hospodářské a sociální soudržnosti (HSS) usiluje o rovnoměrný hospodářský a společenský rozvoj všech svých členských států a jejich regionů. Politika hospodářské a sociální soudržnosti EU se zaměřuje na podporu celkového harmonického rozvoje regionů v Evropské unii. Obecným cílem je snižování rozdílů mezi úrovní rozvoje různých regionů, snížení zaostalosti nejvíce znevýhodněných regionů a posilování hospodářské, sociální a územní soudržnosti za účelem harmonického vývoje Evropské unie. Politika HSS má za úkol podporovat harmonický a udržitelný rozvoj ekonomických činností, vysokou úroveň zaměstnanosti, ochranu a zlepšování životního prostředí na území EU. Dalším zájmem je podpora územní provázanosti a soudržnosti Unie. Významná role v této souvislosti patří také přeshraniční, nadnárodní a meziregionální spolupráci. Konkrétním nástrojem realizace politiky hospodářské a sociální soudržnosti jsou strukturální fondy EU a Fond soudržnosti, jejichž prostřednictvím se rozdělují finanční prostředky určené ke snižování ekonomických a sociálních rozdílů mezi členskými státy a jejich regiony. Realizace výše uvedené politiky probíhá na základě určených priorit strategií a cílů na úrovni Evropské komise. Obrázek 1 Úrovně řízení HSS Fondy Evropské komise Úroveň Evropské komise Úrovně řízení HSS Smlouva o partnerství Operační program Prioritní osa Správa programového období Národní úroveň Správa programového období Úroveň Operačních programů a jejich struktury Výzvy Podosa Nástroje typu GG Správa projektů Projektová úroveň Projekty Nástroje typu GG Individuální projekty P1_2_0_Obecné principy 6/21

Na národní úrovni jednotlivých členských států jsou strategie a cíle definované na úrovni EU rozpracovány do cílů a priorit, které musí zároveň zohledňovat dlouhodobé rozvojové potřeby členského státu a jeho regionů. Stanovené závazky pro realizaci hospodářské a sociální politiky na národní úrovni jsou projednány a schváleny Evropskou komisí a vznikne tak strategický rámec ve formě Smlouvy / Dohody o partnerství. Smlouva / Dohoda je uzavírána na sedmileté období tzv. programové období. Konkrétními nástroji realizace Smlouvy / Dohody o partnerství na národní úrovni jsou operační programy, které vymezují tematické oblasti, jejich finanční rámce a výčet subjektů, kteří mohou o finanční prostředky žádat. Dílčí strategie a cíle operačního programu jsou dále rozpracovány do prioritních os a obvykle do dalších podos. Na úrovni operačního programu a jeho struktury jsou vyhlašovány výzvy, v rámci kterých jsou přijímány projektové žádosti k získání finančních prostředků z fondů Evropské unie. Projektové žádosti se mohou lišit podle podmínek vyhlášené výzvy na samostatné individuální projekty jednotlivých žadatelů anebo na projekty, které jsou součástí komplexnějšího celku. Každý projekt však musí naplnit definovaný cíl, čímž přispěje k plnění cílů na jednotlivých úrovních za příslušný finanční objem prostředků poskytnutých z fondů Evropské unie. P1_2_0_Obecné principy 7/21

6 Účel informačního systému Informační systém pro monitorování strukturálních fondů a Fondu soudržnosti v období 2014 2020 (dále MS2014+ ) je základním nástrojem pro sledování využívání finanční pomoci z fondů Evropské unie. Ve funkci nástroje pro sběr, přenos, zpracování, uchování dat a poskytování relevantních informací je jednou z klíčových aktivit, jejíž výstupy mohou významným způsobem ovlivnit efektivnost realizace hospodářské a sociální soudržnosti dotační politiky EU v rámci České republiky v programovém období 2014 2020. MS2014+ bude sloužit všem subjektům neboli orgánům státní správy, samosprávy, jejich příspěvkovým organizacím a další subjektům zapojeným do přípravy, administrace, hodnocení a kontrolování poskytování finančních prostředků z fondů Evropské unie (interní uživatelé). Pomocí MS2014+ budou definované řídící subjekty schopny řešit řízení všech klíčových procesů na národní úrovni včetně plánování, správy a vyhodnocování realizace operačních programů, včetně posuzování hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti vynaložených finančních prostředků na realizaci konkrétních projektů. Pro tyto účely budou do MS2014+ zabudovány účinné nástroje získávání relevantních dat potřebných pro analýzy pro všechny hierarchické úrovně řízení, pro určování trendů procesů a pro plánování a vyhodnocování plánů potřebných pro řízení. MS2014+ umožní pracovníkům definovaných subjektů tvorbu analýz a grafických analýz ze získaných dat, prezentaci výsledků v čase, statistiky, prognózy pro efektivní vyhodnocování a řízení. MS2014+ také poskytne webový přístup pro žadatele k získání informací o aktuálně vyhlášených výzvách a možnostech předkládání projektových žádostí a umožní realizaci všech nutných postupů k řádnému předložení žádosti o realizaci projektu a sledování stavu administrace výběru projektů. MS2014+ bude zajišťovat nezbytné kontrolní a hodnotící mechanismy nápomocné pro výběr a kontrolu předložených projektových žádostí. Součástí MS2014+ budou i formuláře a základní šablony vztahující se k administrativní stránce poskytování finančních prostředků jako formulář projektové žádosti nebo monitorovací zprávy, šablona právního aktu o poskytnutí dotace apod. MS2014+ umožní vybraným žadatelům dále spravovat své informace o projektu, efektivně komunikovat s řídícím orgánem/zprostředkujícím subjektem a administrovat další nezbytné kroky v průběhu realizace projektu, jako je pravidelné předkládání zprávy a hlášení o stavu realizace projektu, administrace změnových řízení a předkládání žádostí o uvolnění finančních prostředků související s realizací projektu. MS2014+ zajistí všechny administrativní procesy při realizaci projektu jak pro stranu žadatelů a konečných příjemců, tak i pro stranu subjektů zodpovědných za řádné procesní postupy při vyplácení finančních prostředků za realizaci vybraných projektů. MS2014+ musí být jednak uživatelsky přívětivý, maximálně jednoduchý při práci a intuitivní a také musí zajistit složitější procesy plánování, porovnávání, simulace, agregace dat za celou Českou republiku. P1_2_0_Obecné principy 8/21

7 Subjekty realizující politiku hospodářské a sociální soudržnosti v ČR v období 2014-2020 V systému řízení a realizace politiky hospodářské a sociální soudržnosti se účastní celá řada subjektů, jejichž role je vymezena z úrovně Evropské komise 1 nebo je vymezena na národní úrovni Usnesením vlády ČR. Hlavní zásadou při využívání prostředků z rozpočtu EU je přísné oddělení linie implementační, platební, certifikační a kontrolní. V následujícím přehledu jsou stručně definovány klíčové subjekty, které budou zároveň uživateli MS2014+: 1. Národní orgán pro koordinaci Jeho hlavní úlohou je zastřešující koordinační a řídící činnost pro oblast strukturálních fondů a Fondu soudržnosti v ČR tj. zodpovídá např. za sledování postupu čerpání finančních prostředků v ČR, komunikaci s Evropskou Komisí, vydávání metodických dokumentů, přípravu podkladů o vývoji realizace politiky pro vládu ČR, komunikaci s dalšími subjekty zapojenými do administrace politiky hospodářské a sociální soudržnosti, vedení koordinačních pracovních skupin, zajištění analýz, studií, evaluací apod. 2. Platební a certifikační orgán Jedná se o určený certifikační orgán, prostřednictvím kterého jsou realizovány transfery finančních prostředků ze všeobecného rozpočtu Evropské unie směrem k členským státům. 3. Auditní orgán Jedná se o subjekt nezávislý na Řídících orgánech a Platebním a certifikačním orgánu. Jeho hlavní odpovědností je provádění auditů k ověření účinného fungování řídícího a kontrolního systému realizace podpory ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti. 4. Řídící orgán Subjekt zodpovědný za řízení, koordinaci a implementaci operačního programu na národní úrovni. Řídící orgány jsou definovány Usnesením vlády. 5. Zprostředkující subjekt Subjekt, který z pověření Řídícího orgánu plní delegované povinnosti Řídícího orgánu vymezené smluvním aktem. 6. Žadatel / Příjemce Jedná se o subjekt realizující projekt v rámci daného operačního programu v souladu s jeho cíli, podmínkami a dle jeho pravidel. Pří splnění podmínek Smlouvy / Rozhodnutí o poskytnutí dotace, případně dalších podmínek daného operačního programu mu jsou na základě podané žádosti propláceny nárokované finanční prostředky. Žadatel a Příjemce je označení pro tutéž osobu v různých fázích životního cyklu projektu. 1 Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o společných ustanoveních ohledně Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu, Fondu soudržnosti, Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova a Evropského námořního a rybářského fondu, jichž se týká Společný strategický rámec, o obecných ustanoveních ohledně Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu a Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1083/2006 tzv. Obecné nařízení Evropské komise P1_2_0_Obecné principy 9/21

8 Základní procesní rámec realizace politiky hospodářské a sociální soudržnosti v ČR v období 2014 2020 Konkrétním nástrojem daného členského státu pro realizaci politiky hospodářské a sociální soudržnosti jsou operační programy. Ty jsou definovány v rámci jednoho ze strategických dokumentů na úrovni ČR (smlouva o partnerství). Za realizaci operačních programů zodpovídají řídící orgány Evropské komisi. Smlouva o partnerství je obsahově vymezena v Návrhu Obecného Nařízení 2014+, v kapitole II a definuje např. očekávané výsledky, rámcové finanční alokace a seznam operačních programů. Smlouva musí být schválena ze strany EK. Řídící orgán (správce operačního programu) je povinen vypracovat programový dokument operačního programu, který navazuje na strategické dokumenty ČR, EK a Smlouvu o partnerství, který schvaluje Evropská komise. V tomto dokumentu následně rozpracovává cíle, kterými přispívá k naplnění nadřazených cílů stanovených na úrovni ČR a EK (smlouva o partnerství), příslušnost ke konkrétním fondům EU, rozdělení finanční alokace, definuje oprávněné žadatele a další atributy. K definované hierarchii strategických cílů stanovuje ucelený soubor priorit, které budou tyto cíle naplňovat. Na ty navazují prioritní osy a jejich další tematické členění (podosy), které dále tematicky vymezují zaměření aktivit. Pro tyto jednotlivé vrstvy žadatelé následně předkládají konkrétní projekty, které musí naplňovat stanovené cíle pro danou prioritní osu, podosu atd. Tak je zajištěna vazba mezi cíli, k jejichž naplňování se zaváží jednotlivé projekty, s cíli definovanými pro prioritní osy, ty naplňují cíle operačního programu a cíle operačního programu naplňují cíle Smlouvy o partnerství. Tato přispívá k plnění cílů definovaných pro politiku hospodářské a sociální soudržnosti pro dané programovací období. Tímto způsobem je naplněn výše uvedený princip programování a tematické koncentrace, což zvyšuje efektivitu celého procesu. Součástí programového dokumentu jsou také pravidla pro poskytování podpory a základní struktura systému implementace a řízení operačního programu. Ta je pak následně rozpracována ve větším detailu v navazující řízené dokumentaci (Prováděcí dokument, Popis řídících a kontrolních systémů, Příručky pro žadatele a příjemce, metodické pokyny). Řídící orgán může některé činnosti spojené s realizací operačního programu delegovat na zprostředkující subjekt. Následně ŘO vyhlašuje výzvy, do kterých mohou žadatelé předkládat projekty. Projektové záměry mohou konzultovat s řídícím orgánem/zprostředkujícím subjektem, který poskytuje žadatelům i další informační podporu (semináře, školení). Tyto projekty jsou hodnoceny řídícím orgánem. Při splnění předepsaných kriterií a dosažení požadované kvality a souladu s cíli operačního programu (systém bodového hodnocení) jsou schváleny k realizaci. Následně je s žadatelem / příjemcem uzavírán právní akt o poskytnutí finanční podpory 2, ve kterém se příjemce zavazuje realizovat projekt v souladu s podmínkami poskytovatele a v souladu se závazky, které uvedl v projektové žádosti (např. časový harmonogram projektu, finanční rozsah projektu, rozsah partnerské spolupráce, závazné kvantifikované ukazatele 3 ). 2 ŘO v programovém dokumentu stanoví pravidla, za jakých bude poskytována nevratná dotace a v jakém případě bude poskytována jiná forma podpory (finanční nástroje např. zvýhodněné úvěry, záruky apod.) 3 Jsou označovány pojmem indikátory a představují důležitý nástroj pro rozpracování stanovených cílů do měřitelných ukazatelů. Primárně jsou plánovány na úrovni operačního programu a následně naplňovány ze strany příjemců nejprve formou závazku příjemce v právním aktu a následně skutečně dosaženými hodnotami při realizaci projektu. P1_2_0_Obecné principy 10/21

Po uzavření právního aktu příjemce realizuje projekt, o jeho realizaci podává pravidelné monitorovací zprávy řídícímu orgánu a informuje také o změnách projektu. Nedílnou součástí realizace projektu jsou výběrová řízení, jejichž pravidla jsou vymezena řízenou dokumentací operačního programu a zákonem o veřejných zakázkách. Příjemce obvykle v plánovaných intervalech podává žádosti o platbu včetně požadovaných příloh a řídící orgán/zprostředkující subjekt po příslušné kontrole poskytuje finanční podporu v maximálním rozsahu vymezeném v právním aktu. Pracovníci řídícího orgánu aktivity a výstupy příjemce kontrolují a v průběhu realizace projektu s příjemcem komunikují. Po ukončení realizace projektu příjemce informuje řídící orgán závěrečnou monitorovací zprávou a zpravidla také podává závěrečnou žádost o platbu. Následně je příjemce povinen dodržet pravidla vztahující se k udržitelnosti projektu. Z výše uvedeného základního procesního rámce vyplývá, že bude v této souvislosti nutné poskytnout informační podporu celé řadě činností a aktivit, které lze definovat pro: Programovou úroveň Projektovou úroveň Na programové úrovni se jedná především o řídící činnost, spočívající standardně ve strategickém, taktickém a operativním řízení. Z hlediska věcného obsahu zahrnuje např. tuto činnost: plánování, řízení realizace operačního programu včetně finančního řízení, řízení výzev, řízení dokumentace, řízení spolupráce s externími hodnotiteli, řízení lidských zdrojů, řízení publicity, průběžné vyhodnocování postupu realizace operačního programu včetně průběžného naplňování stanovených finančních a věcných cílů, informování dotčených externích subjektů, analýza rizik a odchylek od plánu a přijímání adekvátních opatření. Na projektové úrovni se jedná o konkrétní úkony související s životním cyklem projektu zahrnující např.: komunikaci se žadatelem při přípravě projektové žádosti, zajištění hodnocení projektů ve spolupráci s externími hodnotiteli, plánování a realizace fyzických a administrativních kontrol projektů, schvalování změn projektů, kontrola monitorovacích zpráv a žádostí o platbu, proplácení žádostí o platbu, průběžná komunikace s příjemcem, aktualizace dat projektu, evidence nesrovnalostí apod. Podrobné informace jsou uvedeny v přílohách Smlouvy. P1_2_0_Obecné principy 11/21

8.1 Úrovně řízení politiky hospodářské a sociální soudržnosti a jejich vrstvy pro budoucí období Obrázek 2 Diagram úrovní řízení HSS graficky znázorňuje předpokládanou hierarchii implementační struktury realizace politiky hospodářské a sociální soudržnosti v ČR pro příští období. Vzhledem k tomu, že způsob a forma rozdělování dotací je v současné době ve fázi vyjednávání mezi ČR a EK, vycházíme z aktuálního stavu současného programového období a také návrhu Evropské komise pro příští období. Můžeme předpokládat, že se úrovně, jejich vrstvy a vazby v ní nebudou příliš lišit od právě probíhajícího. Rozhodli jsme se nepředjímat hloubku jednotlivých úrovní (počet vrstev), avšak principy a vazby mezi nimi platí obecně. Terminologie popisu vychází ze současného období a může se v průběhu přípravy monitorovacího systému měnit v závislosti na závěrech EK a jejím jednání se zástupci ČR. Pojem cíl vždy obsahuje jednak finanční alokaci k dosažení daného záměru (EK a také na úrovni ČR) v naší terminologii finanční plnění (finanční pohled na cíl) a také kvantifikaci plánu a výsledku plnění tohoto záměru v naší terminologii věcné plnění (věcný pohled na cíl). Konkrétním nástrojem pro měření věcného pohledu na cíle jsou kvantifikované ukazatele, především takové, pro něž je používán název indikátory (pojem bude dále vysvětlen v následujících kapitolách). Všechny vazby popsané v této kapitole budou do systému zaznamenány a uloženy v době plánování programového období. 8.1.1. Úroveň Evropské komise - Cíle podpory EK Evropská komise má k dispozici pro plnění svých záměrů finanční prostředky uloženy ve Strukturálních fondech a Fondu soudržnosti. Každý z těchto fondů má své určení: 1. Strukturální fondy (SF) jsou určeny pro chudší nebo jinak znevýhodněné regiony (např. venkovské a problémové městské oblasti, upadající průmyslové oblasti, oblasti s geografickým nebo přírodním znevýhodněním, jako například ostrovy, hornaté oblasti, řídce osídlené oblasti a pohraniční regiony): Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF): Z tohoto fondu jsou podporovány investiční především infrastrukturní projekty, jako např. výstavba silnic a železnic, odstraňování ekologických zátěží, podpora inovačního potenciálu podnikatelů, podpora začínajícím podnikatelům, rozvoj a obnova sportovních areálů využitelných pro cestovní ruch, rekonstrukce kulturních památek, využívání obnovitelných zdrojů energie, výsadba regenerační zeleně, ekologické a energeticky efektivní sanace bytových domů, výstavba či oprava infrastruktury pro poskytování zdravotní péče, investice do dopravní a technické infrastruktury průmyslových zón, zavádění služeb elektronické veřejné správy, posilování spolupráce podnikatelů v příhraničních regionech apod. Evropský sociální fond (ESF): podporovány jsou neinvestiční projekty jako např. rekvalifikace nezaměstnaných, speciální programy pro osoby se zdravotním postižením, děti, mládež, etnické menšiny a další znevýhodněné skupiny obyvatel, podpora začínajícím OSVČ, rozvoj institucí služeb zaměstnanosti, stáže studentů, pedagogů a vědeckých pracovníků v soukromém a veřejném sektoru. 2. Fond soudržnosti (FS) je na rozdíl od strukturálních fondů určený na podporu rozvoje chudších států, nikoli regionů. Podobně jako u ERDF jsou z něj podporovány investiční projekty, avšak jen se zaměřením na dopravní infrastrukturu většího rozsahu a ochranu životního prostředí. P1_2_0_Obecné principy 12/21

Obrázek 2 Diagram úrovní řízení HSS Strukturální fondy a Fond soudržnosti Fond soudržnosti (FS) Strukturální fondy Evropský sociální fond (ESF) Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF) Úroveň Evropské komise Cíle regionální politiky EU Cíl Konvergence Cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost Cíl Evropská územní spolupráce Tematické... Cíl podpory EK 2 Cíl podpory EK 3 Cíl podpory EK 4 Cíl podpory EK 5 Cíl podpory EK 6 Cíl podpory EK n Evropská komise cíle EK Cíl podpory EK 1 Národní úroveň Smlouva o partnerství Cíl podpory SP 1 Cíl podpory SP 2 Cíl podpory SP 3 Cíl podpory SP m Jiný stát Cíl podpory SP m Úroveň Operačních programů OP Operační program 1 Cíl 2 OP OP Operační program 2 Cíl 2 OP Cíl 3 OP Cíl 4 OP... OP Operační program n Cíl 2 OP Cíl 3 OP Prioritní osa1 OP1 Prioritní osa2 OP1 Prioritní osa1 OP2 Prioritní osa2 OP2 Prioritní osa3 OP2 Prioritní osa3 OPn Cíl 2 Cíl 3 Cíl 2 Cíl 2 Cíl 3 Cíl 2 Cíl 2 Cíl 3 Podosa1 1 Podosa2 1 Podosa1 2 Podosa2 2 Podosa1 3 POs Cíl 2 POs POs POs Cíl 2 POs POs Cíl 2 POs POs Cíl 2 POs Vyzva 1POs 1 Cíl 2 V1 V1 Vyzva 1OPs 2 V1 Vyzva 1 2 Cíl 2 V1 V1 Vyzva 1POs 1 V1 Vyzva 1POs 2 Cíl 2 V1 V1 Vyzva 2 POs 2 V1 Výzva 1 3 Cíl 2 V1 V1 Výzva1 OP n V1 Cíl 2 V1 Projektová úroveň Indiv.projekt1 Cíl 2 IP1 IP1 Indiv.projekt 2 Cíl 2 IP1 IP1 Indiv.projekt 3 Cíl 2 IP1 IP1 Glob.Grant GG Grant. Proj1 GP1 Grant. Proj1 GP1 Grant. Proj1 GP1 Glob.Grant Cíl 2 GG GG Grant. Proj1 Cíl 2 GP1 GP1 Grant. Proj1 Cíl 2 GP1 GP1 Grant. Proj1 Cíl 2 GP1 GP1 IP3 IP1 IP2 IP1 IP1 IP1 P1_2_0_Obecné principy 13/21

Evropská komise vyčlení do svých fondů finanční prostředky pro celé období a zároveň stanoví témata-záměry, které by měly být za tyto prostředky realizovány. Cíle Evropské komise lze charakterizovat ve dvou vrstvách, jek lze vidět na obrázkuobrázek 2 Diagram úrovní řízení HSS. 8.1.1.1. Vrstva Cíle regionální politiky EU Regionální politika sleduje tři cíle: Cíl Konvergence: podpora hospodářského a sociálního rozvoje regionů na úrovni NUTS II s hrubým domácím produktem (HDP) na obyvatele nižším než 75 % průměru tohoto ukazatele pro celou Evropskou unii. Dále jsou k čerpání z tohoto cíle způsobilé státy, jejichž hrubý národní důchod (HND) na obyvatele je nižší než 90 % průměru tohoto ukazatele pro celou Evropskou unii. Tento cíl je financovaný z ERDF, ESF a FS a v České republice pod něj spadají všechny regiony soudržnosti s výjimkou Hl. m. Prahy. Cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost: podpora regionů na úrovni NUTS II nebo NUTS I, které přesahují limitní ukazatele pro zařazení do cíle Konvergence. Tento cíl je financovaný z ERDF a ESF a v České republice pod něj spadá Hl. m. Praha. Cíl Evropská územní spolupráce: podpora přeshraniční spolupráce regionů na úrovni NUTS III nacházejících se podél všech vnitřních a některých vnějších pozemních hranic a všech regionů úrovně NUTS III podél námořních hranic, které jsou od sebe obecně vzdáleny nejvýše 150 kilometrů. Dále je podporována meziregionální a nadnárodní spolupráce regionů. Tento cíl je financovaný z ERDF a v České republice pod něj spadají všechny regiony. 8.1.1.2. Vrstva Tematické cíle EK S cílem maximalizovat dopad této politiky při dosahování evropských priorit s vazbou na Strategii Evropa 2020 Komise navrhuje posílit proces strategického plánování. Znamená to vymezit ve svém nařízení seznam tematických cílů odvozených od její strategie Evropa 2020. Společný strategický rámec (SSR) převede záměry a cíle EU definované touto strategií do podoby klíčových akcí pro jednotlivé Fondy EU, které zajistí jejich integrované využívání za účelem plnění společných cílů. Aby každý Fond EU splnil své poslání, tj. přispět ke strategii Evropa 2020 pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění, musí podporovat tyto tematické cíle: posílení výzkumu, technologického rozvoje a inovací; zlepšení přístupu, využití a kvality informačních a komunikačních technologií; zvýšení konkurenceschopnosti malých a středních podniků, odvětví zemědělství a odvětví rybářství a akvakultury; podpora přechodu na nízkouhlíkové hospodářství ve všech odvětvích; podpora přizpůsobení se změně klimatu, předcházení rizikům a řízení rizik; ochrana životního prostředí a podpora účinného využívání zdrojů; podpora udržitelné dopravy a odstraňování překážek v klíčových síťových infrastrukturách; podpora zaměstnanosti a podpora mobility pracovních sil; podpora sociálního začleňování a boj proti chudobě; investice do vzdělávání, dovedností a celoživotního učení; posilování institucionální kapacity a účinné veřejné správy. Z obrázku Diagram úrovní řízení HSSChyba! Nenalezen zdroj odkazů. je zřejmé, že různé Tematické cíle EK budou čerpat finanční prostředky z jednotlivých Fondů EU a to i tak, že jeden tematický Cíl podpory EK může mít vazbu na několik Fondů EU. Tyto cíle jsou určeny přidělenou finanční alokací a jejich plnění kvantifikováno ukazateli. P1_2_0_Obecné principy 14/21

8.1.2. Úroveň národní Česká republika vyjedná a uzavře s Evropskou komisí Smlouvu o partnerství (SP). Tyto Smlouvy mezi Komisí a členskými státy stanoví závazky partnerů na celostátní a regionální úrovni a závazky Komise. Budou propojeny s cíli EK a národními programy reforem a dalšími strategickými dokumenty na úrovni ČR i regionů. Stanoví integrovaný přístup pro územní rozvoj podporovaný ze všech Fondů EU a budou obsahovat cíle na základě dohodnutých ukazatelů, strategických investic a řady podmínek. Budou obsahovat závazky předkládat každoročně přehled o dosaženém pokroku ve výročních zprávách o politice soudržnosti, politice rozvoje venkova a v jiných veřejných zprávách a ve stanovených časových milnících hodnotit plnění tzv. výkonnostního rámce (splnění plánovaných cílů pro dané časové období), na jehož úspěšné naplnění bude vázáno proplacení části finanční alokace. Z pohledu ČR Smlouva stanoví, ke kterým tematickým cílům EK se ČR přihlásí a v jakých operačních programech. Budou zde vyčísleny finanční prostředky pro celé období, které ČR bude moci čerpat z fondů a konkrétně přiděleny pro jednotlivé národní cíle - Cíle podpory SP. Zároveň přesně vymezí témata-záměry, které by měly být za tyto prostředky realizovány a které budou kvantifikovány konkrétními ukazateli (indikátory). Z obrázku Diagram úrovní řízení HSS vidíme, že ne všechny Cíle podpory EK musí být pokryty Cíli podpory SP a že různé Cíle podpory SP budou napojeny k jednotlivým Cílům podpory EK a to i tak, že jeden Cíl podpory SP může mít vazbu na několik Cílů podpory EK. 8.1.3. Úroveň Operačního programu Správce Operačního programu jeho řídící orgán vyjedná a uzavře Programový dokument, který bude schválen EK. Ten stanoví cíle operačního programu (Cíle OP) a které tematické cíle SP bude daný Operační program zajišťovat. Budou zde vyčísleny finanční prostředky pro celé období, které Operační program bude moci čerpat z fondů EK z finanční alokace ČR a konkrétně přiděleny pro Cíle OP. Zároveň témata-záměry, které by měly být za tyto prostředky realizovány, budou kvantifikovány konkrétními ukazateli (indikátory). Cíle OP budou napojeny k jednotlivým Cílům podpory SP a to i tak, že jeden Cíl OP může mít vazbu na několik Cílů podpory SP nebo obecně několik Cílů OP různých Operačních programů může mít vazbu na jeden Cíl podpory SP. 8.1.3.1. Vrstva Prioritní osa Operační programy budou členěny na Prioritní osy (), kterým bude dáno různé zaměření v rámci Operačního programu. Prioritní ose budou stanoveny cíle (Cíle ) vyplývající z cílů Operačního programu, které bude daná prioritní osa zajišťovat. Budou vyčísleny finanční prostředky pro celé období pro Prioritní osu z celkových prostředků pro OP a konkrétně přiděleny pro Cíle. Zároveň témata/záměry, které by měly být za tyto prostředky realizovány, budou kvantifikovány konkrétními ukazateli (indikátory), které budou odvozeny z kvantifikace Operačního programu. Z obrázku Diagram úrovní řízení HSS vidíme, že Cíle budou napojeny k jednotlivým Cílům OP a to i tak, že jeden Cíl může mít vazbu na několik Cílů OP nebo několik Cílů může mít vazbu na jeden Cíl OP. 8.1.3.2. Vrstva Podosa Prioritní osy budou dále členěny na Podosy (POs), kterým bude dáno různé zaměření v rámci Prioritní osy. V této kapitole popisujeme počet vrstev podos obecně, protože není předem znám a každý Operační program může mít odlišný počet vrstev podos. Podose budou stanoveny cíle (Cíle POs) z Prioritní osy, které bude daná podosa zajišťovat. Budou vyčísleny finanční prostředky pro celé období pro Podosu dané úrovně z celkových prostředků pro a konkrétně přiděleny pro Cíle POs. Zároveň témata-záměry, které by měly být za tyto prostředky realizovány, budou kvantifikovány P1_2_0_Obecné principy 15/21

konkrétními ukazateli (indikátory), které budou odvozeny z kvantifikace. Z obrázku Chyba! Nenalezen zdroj odkazů. vidíme, že Cíle POs budou napojeny k jednotlivým Cílům a to i tak, že jeden Cíl POs může mít vazbu na několik Cílů nebo několik Cílů POs může mít vazbu na jeden Cíl. 8.1.3.3. Vrstva Výzvy Výzva (V) je prvním krokem/úrovní pro realizaci cílů a nástrojem pro vlastní postup realizace operačního programu. Informuje potencionální žadatele o konkrétních podmínkách pro předkládání projektů v souladu s pravidly daného operačního programu. Z obrázku Chyba! Nenalezen zdroj odkazů. vidíme, že Výzva může být vyhlašována pro různé vrstvy struktury. Ve výzvě bude stanoven jeden nebo více cílů (Cíle V), které budou z dané vrstvy struktury plněny. Tyto cíle budou měřeny pomocí kvantifikovaných ukazatelů (indikátorů). Pro výzvu budou z dané vrstvy a jejich Cíle/ů přiděleny finanční prostředky nabídnuté potencionálním žadatelům/příjemcům podpory. Každý Cíl V bude realizovat určitý Cíl dané vrstvy. Při nesplnění Cíle vrstvy minulou výzvou, nebo pokud se v rámci operativního vyhodnocení zjistí, že nejsou předpoklady na plnění těchto cílů, může být k tomuto Cíli vyhlášena další výzva, například i v kombinaci k jinému Cíli vrstvy. Projektové žádosti se mohou lišit podle podmínek vyhlášené výzvy na samostatné individuální projekty jednotlivých žadatelů anebo na projekty, které jsou součástí komplexnějšího celku. 8.1.4. Úroveň Projektová Projekt je vždy podáván k vyhlášené výzvě za účelem realizaci Cíle V výzvy a tak musí plnit podmínky vyhlášené výzvou. Žadatel ve své projektové žádosti stanoví, jaké finanční prostředky z finanční alokace vyhlášené výzvy požaduje k splnění určitého podílu věcné části Cíle V, stanoví ukazatele (indikátory) a jejich cílovou hodnotu, kterou se zavazuje splnit, pokud bude jeho návrh přijat. Projekty je možno dělit na jednoduché, individuální projekty a na projekty, které jsou součástí komplexnějšího celku. Komplexnějším celkem myslíme souhrnné projekty typu globální grant (GG) obsahující jednotlivé grantové projekty. Do této oblasti zahrnujeme i jednotlivé finanční nástroje a projety typu IPRM - viz pojmy v dokumentu [2]. Pro účely tohoto a následujících odstavců budeme projektem myslet pro zjednodušení všechny typy projektů zde popsaných. 8.2. Princip řízení strukturálních fondů a FS V rámci jednotlivých intervencí musí být podporovány takové projekty, jejichž výstupy a výsledky přímo povedou k naplnění stanovené strategie vytyčené EK a ČR. Souhrnný efekt za všechny projekty realizované v rámci dané intervence musí být pravidelně sledován a hodnocen, aby bylo ověřeno, zda a v jakém rozsahu je naplňována vybraná priorita, cíle OP, příp. Smlouva o partnerství. Je nezbytné, aby Aplikace MS2014+ poskytovala adekvátní informační podporu pro strategické řízení, plánování a vyhodnocení postupu realizace HSS na všech úrovních. Ve vazbě na hodnocení plnění věcného a finančního pokroku během období bude možné posoudit, zda byla pro naplnění vytyčeného cíle zvolena vhodná strategie (např. správné nastavení výzvy) a zda je/není nutné pokračovat v realizaci aktivit plnění daného cíle (např. přijímat další projekty, které napomáhají k plnění cíle) nebo zda již nedošlo k naplnění cíle. Existence správně nastavených a agregovatelných ukazatelů a to především indikátorů je podmínkou pro hodnocení výsledků na jednotlivých úrovních. P1_2_0_Obecné principy 16/21

Pro účinné a efektivní řízení využívání prostředků Fondů EU a jeho kontrolu Aplikace MS2014+ umožní nad jednotlivými vrstvami všech úrovní realizaci dvou základních procesů. Jde jednak o proces plánování finančních prostředků a věcných ukazatelů (indikátorů) od nejvyšší vrstvy úrovně Evropské komise (Fondy EU) k nejnižší tzn. k jednotlivým projektům. Druhým důležitým procesem je vyhodnocování, které se provádí v opačném směru. Je to výpočet hodnot čerpání finanční alokace a plnění věcných cílů-ukazatelů jednotlivých vrstev všech úrovní, kdy základem jsou hodnoty projektů a tento proces končí vyhodnocením efektivity využití prostředků z jednotlivých fondů. Plánování i vyhodnocování bude tedy probíhat ve stromové struktuře, která kopíruje jednotlivé vrstvy všech úrovní, jak je naznačeno na předcházejícím obrázku Obrázek 2 Diagram úrovní řízení HSS. To znamená, že jednotlivé cíle vytyčené na úrovni EK se budou při plánování postupně rozpadat na jednotlivé nižší úrovně a jejich vrstvy. Finanční prostředky se vždy podle potřeby rozdělí do finančních prostředků přidělených cílům jednotlivých podřízených vrstev. Věcné cíle, které jsou reprezentovány ukazateli (především indikátory), se budou rozpadat do jednotlivých věcných cílů podřízených vrstev od nejvyšší vrstvy k nejnižší, od Cílů podpory EK k jednotlivým projektům. Při procesu vyhodnocování cílů vrstev a úrovní se stejnou cestou (díky uloženým vazbám mezi cíli jednotlivých vrstev) vypočtou již spotřebované finanční alokace a splněné indikátory od úrovně projektové až po jednotlivé Fondy EU na úrovni EK. Základem pro načítání jsou hodnoty finančního i věcného plnění v projektech, které již byly realizovány, jejich realizace právě probíhá nebo jsou nasmlouvány (uzavřením Smlouvy / Rozhodnutí o poskytnutí dotace). Tyto hodnoty se agregují za jednotlivé výzvy, pro které byly projekty vybrány k realizaci. Hodnoty z výzev se přenáší (agregují) do vyšších vrstev struktury. V rámci procesů vyhodnocování cílů je nutné zajistit možnost výše uvedených agregací do vyšších vrstev i pro případ takových projektů, které budou financovány v rámci více cílů a z více operačních programů Plán cílů bude vytvořen pro celé programové období a bude během období porovnáván se skutečným průběhem plnění a může být výjimečně aktualizován podle současných potřeb ČR. Výsledky vyhodnocování cílů budou důležité jak pro operativní o strategické řízení operačního programu, tak pro poskytování zpětné vazby o postupu realizace programu a plnění stanovených cílů pro další subjekty implementační struktury (národní koordinátor, platební a certifikační orgán, Evropská Komise). 8.3. Finanční plánování a vyhodnocování Pro jednotlivé cíle vrstev všech úrovní se vytvoří finanční plán s časovým rozlišením na výše uvedených vrstvách a s definovanou vazbou mezi jednotlivými vrstvami. Finanční plánování je realizováno také na úrovni výzev, které představují operativní nástroj pro efektivní finanční plánování a následnou realizaci HSS a to i ve vazbě na stanovené kvantifikované cíle. Finanční plány bude možné evidovat ve více verzích. Finanční plánování i vyhodnocování se bude realizovat v detailu jednotlivých cílů, kterým jsou přiřazeny příslušné finanční prostředky z daného Fondu EU. Tato finanční alokace bude dělena v detailu jednotlivých finančních zdrojů, které se podílí na financování programů/projektů. Financování projektů probíhá z následujících zdrojů: Příspěvek Společenství finance poskytnuté Evropskou komisí. Národní veřejné rozpočty spolufinancování projektů z národních veřejných rozpočtů České republiky (státní rozpočet, státní fondy, regionální rady, rozpočet krajů, rozpočet obcí, jiné národní finanční prostředky). Soukromé financování spolufinancování projektu realizátorem projektu, kterým je soukromý subjekt (tj. nevstupuje sem spolufinancování realizátora projektu, který je veřejnoprávním subjektem). P1_2_0_Obecné principy 17/21

Vlastní vyhodnocování postupu finanční realizace daného operačního programu, případně naplňování Smlouvy o partnerství bude realizováno porovnáním finančního plánu a skutečnosti, přičemž skutečnost bude zjišťována agregací finančních údajů dle jednotlivých zdrojů financování z úrovně jednotlivých projektů a souvisejících plateb. Toto vyhodnocení bude prováděno, jak pro jednotlivou vyzvu, tak pro všechny další úrovně a vrstvy HSS. V rámci finančního plánování a vyhodnocování musí MS2014+ zajistit, aby byly k dispozici detailní informace o průběhu financování v rámci celého životního cyklu platby tj. od žádosti o proplacení výdajů projektu, které jsou kryty z příslušné kapitoly státního rozpočtu, přes proces doplňování daných kapitol z prostředků poskytnutých jako zálohy Evropskou komisí na účet PCO, žádosti o doplnění tohoto účtu z prostředků Fondů EU až po proplacení příslušné částky příjemci. V neposlední řadě bude také nutné umožnit plánování plateb na úrovni jednotlivých projektů/příjemců. 8.4. Věcné plánování a vyhodnocování Věcný monitoring sbírá data a informace související s věcným zaměřením a popisem programů/projektů. Jedná se o průběžné sledování a vyhodnocování věcného využívání prostředků ze zdrojů Evropské unie, a to ve všech fázích procesu realizace operačních programů a projektů. Věcný monitoring se dá rozdělit na dvě oblasti: Věcná data projektu - sledování dat o projektech v celé hierarchii systému dotací a to včetně projektů typu GG. Sledování se provádí podle kategorizací jako je místo realizace, realizovatelná investice atd. a sledují se dopady projektů na dané území, obyvatelstvo, cílovou skupinu apod. Kvantitativní monitoring pro sledování plnění výstupů cílů všech úrovní a jejich vrstev derivovaných z cílů na úrovni EK slouží ukazatele. Jsou zde zařazeny především (výkonnostní) indikátory, které jsou plánované a kvantifikují požadovaný výstup cíle pro danou úroveň. Pomocí těchto měřitelných indikátorů sledujeme shodu skutečnosti s plánovanými cíli. Kromě indikátorů zde mohou být zařazeny další ukazatele: Environmentální indikátory Horizontální témata, jako je dopad na životní prostředí, rovné příležitosti mezi občany apod. V závislosti na požadavcích EK nebo národního koordinátora mohou být pro příští období definovány i další typy ukazatelů. Tyto ukazatele mohou být pro sledování zadány již na úrovni EK nebo na každé další nižší úrovni. 8.4.1. Indikátory Při tvorbě a nastavování hodnot indikátorů bude důležité stanovit konkrétní změnu, kterou je požadováno pomocí intervencí/dotací docílit (tj. identifikovat problémy, které chceme a můžeme odstranit, a jasně definovat požadovaný cílový stav). Suma peněz vymezená pro dosažení požadované změny bude mít jasně definovanou vazbu na stanovené výstupové a výsledkové indikátory a bude určena na základě CBA, DJN nebo zkušeností. Na základě stávajících zkušeností je nezbytné již při vytváření strategie a následně Smlouvy o partnerství a budoucích operačních programů nastavit kvalitní indikátorovou soustavu metodou shora, tj. nadefinovat základní sadu výstupových a výsledkových indikátorů na úrovni EU a postupovat v linii členský stát operační program prioritní osa projekt. Již v současném období je nástrojem pro koordinaci rozvoje indikátorových soustav centrální seznam ukazatelů tzv. Národní číselník indikátorů (NČI). Indikátory, které jsou používané pro měření cílů, P1_2_0_Obecné principy 18/21

musí být součástí tohoto číselníku, který obsahuje po technické a metodické stránce sjednocené indikátory s jasnou definicí, měřením a kódováním. Indikátor je charakterizován především těmito atributy: Jednoznačný kód indikátoru Název indikátoru Definici indikátoru V rámci pravidel nového období bude vytvořen povinný seznam výstupových a výsledkových indikátorů, z jejichž seznamu bude vybrán alespoň jeden agregovatelný a vyhodnotitelný indikátor pro každý projekt, tzn., nesmí existovat projekt, který by podporoval aktivity mimo centrálně nastavenou strategii Smlouvy o partnerství. 8.4.2. Horizontální témata a environmentální indikátory Horizontální témata jsou průřezové oblasti, které se prolínají všemi operačními programy. Jejich cílem je přispět k vyšší kvalitě projektů. Horizontální témata se především zaměřují na: Rovné příležitosti. Princip rovných příležitostí znamená potírání diskriminace na základě pohlaví, rasy, etnického původu, víry, zdravotního postižení, věku či sexuální orientace. Proto je na projektech sledován jeho vliv na rovné příležitosti. Vliv projektu na rovné příležitosti může být pozitivní, neutrální k rovným příležitostem nebo cíleně zaměřen na rovné příležitosti. Udržitelný rozvoj Hlavním tématem udržitelného rozvoje je především problematika ochrany životního prostředí. Jejich cílem je zohlednit projekty, které budou mít prokazatelně pozitivní dopad na životní prostředí. Monitorováním tohoto dopadu se zabývají environmentální indikátory / kritéria. Environmentální indikátory slouží ke sledování vlivu projektu na životní prostředí a k hodnocení při výběru projektů. Využití environmentálních kritérií / indikátorů se liší podle zaměření operačního programu. Každý OP musí žadatelům předkládat k výběru alespoň jeden z hlavních kvantifikovatelných environmentálních indikátorů (toto neplatí pro operační programy financované z ESF a projekty technické pomoci). Data týkající se environmentálních indikátorů na projektech jsou agregovaná na vyšší úroveň. Agregace tedy slouží k posouzení celkového vlivu projektů patřících pod jednotlivé vrstvy např. prioritní osy a operačního programu na životní prostředí. Environmentální kritéria jsou provázána s Národním číselníkem indikátorů (NČI). P1_2_0_Obecné principy 19/21

9 Základní metodický a informační rámec Základní podmínky realizace operačních programů financovaných ze strukturálních fondů a fondu soudržnosti EU jsou určeny: Strategickými dokumenty EU, Strategickými dokumenty ČR, Nařízeními EK, která se vztahují k problematice strukturálních fondů a Fondů soudržnosti, Vybranými zákony ČR, Usnesení vlády ČR, Řízenou dokumentací operačních programů, Dokumenty metodické povahy. Přehled dokumentů legislativní povahy je dostupný v zadávací dokumentaci, v kapitole 3.3.1. Tato legislativa a metodiky se však vztahují k programovacímu období 2007-2013 a řada z nich je dostupná na internetové adrese http://www.strukturalni-fondy.cz/ Ke stěžejním metodickým dokumentům v oblasti monitorování patří: Metodika monitorování programů strukturálních fondů a Fondu soudržnosti pro programovací období 2007-2013, MMR, verze, 2.7, dostupná na: http://www.strukturalni-fondy.cz/narodni-organ-pro-koordinaci/dokumenty/metodiky-amanualy/monitorovani-programu Metodika finančních toků a kontroly programů spolufinancovaných ze strukturálních fondů, Fondu soudržnosti a Evropského rybářského fondu na programové období 2007-2013 (platná od 1. ledna 2011), dostupná na: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/eu_fondy.html Dalším informačním zdrojem, který dobře postihuje nároky na monitoring na centrální úrovni řízení strukturálních fondů a fondu soudržnosti ve stávajícím programovém období, je Měsíční monitorovací zpráva o průběhu čerpání strukturálních fond ů a fondu soudržnosti a národních zdrojů v období 2007-2013. Tato zpráva je zpracovávána každý měsíc a je dostupná na www.strukturalni-fondy.cz Pro nové programovací období 2014-2020 nejsou dokumenty metodické povahy zatím dostupné, nicméně pro orientaci v dané problematice doporučujeme se s dokumenty dostupnými na výše uvedených odkazech seznámit. P1_2_0_Obecné principy 20/21

V současné době jsou pro programovací období 2014-2020 dostupné pouze pracovní verze Nařízení EK, která určují základní rámce, pravidla, povinnosti členských států, které bude nutné respektovat a rozpracovat v návazných dokumentech na úrovni členského státu jako celku i na úrovni jednotlivých operačních programů. V těchto dokumentech jsou definovány i základní nároky na plánování, řízení a monitoring a reporting pro úroveň EK. Nicméně konkrétní ustanovení těchto Nařízení se mohou ještě měnit: 1. Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o společných ustanoveních ohledně Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu, Fondu soudržnosti, Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova a Evropského námořního a rybářského fondu, jichž se týká společný strategický rámec, o obecných ustanoveních ohledně Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu a Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1083/2006, ze dne 10.10.2011, Č. dok. Komise: KOM(2011) 615 ( dále jen Obecné nařízení 2014+) ( dále jen Návrh Obecného nařízení EK 2014+). 2. Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY o zvláštních ustanoveních týkajících se Evropského fondu pro regionální rozvoj a cíle Investice pro růst a zaměstnanost a o zrušení nařízení (ES) č. 1080/2006, ze dne 06.10.2011, č. dok. KOM(2011) 614. 3. Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY o Evropském sociálním fondu a o zrušení nařízení (ES) č. 1081/2006, ze dne 06.10.2012, č.dok.kom (2011) 607. P1_2_0_Obecné principy 21/21