Jak hledat informace - rešeršní činnost Rešerše Slovo rešerše má dvojí význam: 1. je to proces vyhledávání informací o určité problematice na základě zadaného rešeršního dotazu, 2. je to samotný výsledek tohoto vyhledávání informací, tedy množina informací odpovídající rešeršnímu dotazu; rešerše v podobě soupisu záznamů vyhledaných dokumentů se považuje za sekundární dokument. Cílem rešerše je vyhledat dokumenty nebo informace, které odpovídají našemu informačnímu požadavku (informační požadavek = požadované informace, které jsou třeba ke splnění určitého úkolu nebo cíle). Rešerši si zpracovává buď sám uživatel nebo ji na základě jeho žádosti zpracuje knihovna. Ve druhém případě se jedná o rešeršní služby knihoven - jsou to nadstavbové služby, zpravidla placené. Jednotlivé instituce (knihovny, informační centra) poskytují svým uživatelům různé druhy rešerší - buď pouze z vlastních fondů, nebo i prostřednictvím externích informačních zdrojů (z volně přístupných či předplacených databází apod.). Druhy rešerší Rozeznáváme několik druhů rešerší podle různých hledisek: 1. časové hledisko jednorázová (retrospektivní) rešerše - shrnuje materiál k danému tématu za stanovené období k určitému datu; výchozí datum vyhledávaných dokumentů stanovíme v závislosti na tématu rešerše a přihlédneme rovněž k životnosti informací v jednotlivých oborech; konečným datem pak bývá většinou současnost, aby byla podchycena i nejnovější literatura průběžná rešerše - zjišťuje literaturu k danému tématu od data zadání směrem do budoucnosti; většinou se zpracovává na základě sledování přírůstku jednoho sekundárního informačního zdroje (např. jedné databáze); jednotlivé části rešerše mají předem dohodnutou periodicitu; služby poskytující tento typ rešerší nazýváme rovněž jako ARI - adresné rozšiřování informací (SDI - Selective Dissemination of Information) 2. hledisko zahrnutého materiálu úplná rešerše - zahrnuje všechny zjistitelné informace nebo záznamy dokumentů
výběrová rešerše - obsahuje výběr materiálů zjištěných podle stanovených věcných a formálních hledisek orientační rešerše - poskytuje informace, které mají dát představu o předem málo známé problematice 3. hledisko použitých pramenů dokumentografická (bibliografická) rešerše - zahrnuje dokumentografické (bibliografické) záznamy dokumentů, tedy citace, které mohou být doplněny i o abstrakty záznamů faktografická rešerše - zahrnuje faktografické informace, tj. konkrétní fakta, data, parametry a další informace o věcech, jevech i osobách, např. statistická data, chemické, fyzikální či technické tabulky, seznamy firem, výrobců atd. 4. hledisko druhu dokumentů druhově komplexní rešerše - zahrnuje záznamy všech druhů dokumentů jednodruhová rešerše - záznamy dokumentů pouze jediného druhu dokumentů, např. patentová rešerše, normalizační rešerše vícedruhová rešerše - záznamy dokumentů dvou nebo více druhů dokumentů 5. hledisko technologie zpracování klasická (intelektuální) rešerše - za použití tištěných sekundárních či terciálních informačních zdrojů strojová rešerše - uplatnění počítačů a jiných technických prostředků při vyhledávání informací Fáze rešerše Práci na rešerši můžeme obecně rozdělit do tří etap: etapa přípravy o formulujeme a analyzujeme rešeršní požadavek o vybereme vhodný zdroj pro vyhledávání informací o kombinujeme klíčová slova etapa vyhledávání o vlastní vyhledávání ve zvoleném/zvolených informačních zdrojích o ladění rešeršního dotazu podle vyhledaných záznamů, tzn. zobecnění nebo zúžení dotazu etapa zpracování o týká se spíše rešerší zpracovávaných knihovnou či informační institucí, ta musí výsledky vyhledávání předat v přehledné a srozumitelné podobě uživateli (knihovna si pro rešerše stanoví určitou formální úpravu, zpravidla rešerše obsahují titulní list, analytický list, který vypovídá o zpracování rešerše, a základní část, která obsahuje seznam nalezených záznamů Vše začíná informačním požadavkem, kdy máme potřebu získat nějaké informace. Pokud se informační požadavek stane předmětem procesu vyhledávání, označujeme ho jako rešeršní požadavek. Důležité je přesně zformulovat téma rešerše. Pokud dotaz zformulujeme příliš široce, odpovědí na náš dotaz může být nadměrný počet nalezených záznamů. Pak je vhodné téma vymezit znovu, úžeji, téma více specifikovat či vymezit kratší časový úsek sledovaných dokumentů. Problémem může být i opačný případ - příliš úzce formulované téma rešerše. Při snaze formulovat předmět rešerše co nejúžeji (s cílem vyhledání co nejpřesnějších informací) ne
vždy dosáhneme žádoucích výsledků. Dokumentů, které nalezneme, je příliš málo. I v tomto případě je pak třeba zformulovat požadavek znovu. Dotaz rozšíříme, vypustíme některá formální kritéria, přehodnotíme hlediska zúžení apod. Více se dozvíte v následujících kapitolách o formulaci rešeršního požadavku a rešeršních strategiích. Formulace rešeršního požadavku Správná formulace rešeršního požadavku je základním předpokladem pro nalezení relevantních informací. Při formulaci rešeršního požadavku jde zejména o porozumění předmětu vyhledávání a identifikaci klíčových pojmů. 1. krok - identifikace klíčových pojmů rešeršního požadavku Je důležité pochopit předmět rešerše, tzn., co vlastně budeme hledat. Musíme se v daném tématu orientovat, pokud tomu tak není, použijeme slovníky, encyklopedie aj., abychom si o tématu nastudovali základní informace a "pochytali" odbornou terminologii. Téma rozložíme na jednotlivé pojmy, které následně uvádíme do vztahů, viz 2. krok. Identifikace klíčových pojmů má určitá pravidla: těžištěm pro úspěšné vyhledávání jsou podstatná jména přídavná jména a přísudky používáme pouze v těch případech, kdy slouží k jednoznačné identifikaci (např. životní prostředí, tropické ovoce) slovesa nezahrnujeme do klíčových slov do klíčových slov se nezahrnují tzv. stopslova (např. předložky, spojky), protože z hlediska vyhledávání nemají žádný přínos Určete na základě předchozích doporučení a vlastního úsudku, která slova z následujícího informačního dotazu nebudou použita jako klíčová slova při vyhledávání: Ovlivňuje používání pesticidů fungování ekosystému a zdraví člověka? (Řešení: vypustíme slova ovlivňuje, používání, fungování, a zůstanou nám klíčová slova pesticidy, ekosystém, zdraví, člověk) 2. krok - určení vztahů mezi pojmy Když máme vybrány jednotlivé klíčové pojmy, je třeba je uvést do vzájemných vztahů. V této fázi se jedná o stanovení syntaxe (skladby jednotlivých pojmů) bez ohledu na to, jaký následně použijeme vyhledávací systém. Pro určení vztahů mezi pojmy se používají tzv. booleovské operátory a proximitní operátory.
Booleovské operátory: resp. logické operátory (AND, OR, NOT), definují vazby mezi jednotlivými klíčovými slovy a slouží pro zúžení či rozšíření dotazu AND mezi dvěma termíny znamená, že se vyhledají jen ty záznamy, které obsahují oba termíny (tj. současný výskyt obou vyhledávaných termínů), zužuje výsledek vyhledávání, používá se pro spojení významově odlišných pojmů Příklad použití operátoru AND: slovníky AND encyklopedie Nalezené záznamy budou obsahovat oba termíny slovníky i encyklopedie OR mezi dvěma termíny znamená, že se vyhledají záznamy, které obsahují alespoň jeden z uvedených termínů, rozšiřuje výsledek vyhledávání, často se používá pro spojení synonym a příbuzných pojmů Příklad použití operátoru OR: slovníky OR encyklopedie Nalezené záznamy budou obsahovat buď termín slovníky nebo termín encyklopedie nebo oba termíny současně. NOT mezi dvěma termíny znamená, že záznamy obsahující určitý výraz budou z výsledku vyhledávání vyloučeny, zužuje výsledek vyhledávání Příklad použití operátoru NOT: slovníky NOT encyklopedie Nalezené záznamy budou obsahovat termín slovníky, avšak současně s ním nikoliv termín encyklopedie. Z výsledku hledání tak budou vyloučeny všechny dokumenty, kde se vyskytují oba termíny současně. Proximitní operátory: specifikují pořadí nebo vzdálenost mezi dvěma vyhledávanými slovy, např.: NEAR (SAME) vyhledá dokumenty, kde se zadaná slova vyskytují v rámci jedné věty ADJ (adjacent) vyhledá dokumenty, kde námi zadaná slova těsně sousedí. Např. "zemědělská ADJ plodina" nám vyhledá jak výskyt termínu "zemědělská plodina", tak i spojení "plodina zemědělská". 3. krok - výběr vhodného informačního zdroje pro vyhledání informací Jakmile máme stanovené klíčové pojmy a víme, jak je mezi sebou propojit, je na řadě výběr vhodného informačního zdroje/ů, který/é použijeme pro vyhledání informací. Je třeba zvážit, zda nám stačí všeobecné či populární informace (použijeme Internet), nebo zda potřebujeme odborné a spolehlivé informace (použijeme odbornou databázi).
Rešeršní strategie Rešeršní strategie je určitý postup, který zvolíme při vyhledávání v informačních zdrojích (knihovních katalozích, databázích ). Rešeršních strategií je několik, zmíníme si ty nejčastěji používané: strategie stavebních kamenů strategie rostoucí perly strategie osekávání Pro všechny rešeršní strategie platí, že......je třeba být flexibilní (buďte připraveni svůj rešeršní dotaz přizpůsobit výsledkům vyhledávání, rozšířit ho nebo naopak zúžit)...pokud nenajdete ani jeden záznam, hledejte příčinu proč se tak stalo (pravopisné chyby, záměna O x 0, špatně zvolená terminologie )...využívejte řízené slovníky jednotlivých informačních zdrojů (spousta databází má svůj tezaurus, který vám usnadní správně vybrat klíčová slova, upozorní vás na ekvivalentní, asociační či hierarchické vztahy mezi pojmy)...přizpůsobte rešeršní strategii databázi, v níž vyhledáváte...elektronické databáze mají velkou výhodu v tom, že rešeršní dotaz můžete reformulovat a ladit...pozor na používání operátoru NOT (počet vyhledaných záznamů se může radikálně snížit)...pokud si nevíte s vyhledáváním rady, použijte nápovědu :-) Je třeba si uvědomit, že se liší vyhledávání na Internetu, v katalozích knihoven a v elektronických databázích. Vyhledávací nástroje internetu vyhledávají v plných textech, zatímco katalogy a databáze vyhledávají v polích bibliografických záznamů (údaje o autorovi, názvu, roku vydání...). O této problematice se dozvíte více v následujících kapitolách Elektronické informační zdroje a Vyhledávání na Internetu. 1. Strategie stavebních kamenů Spočívá v tom, že si vymezíme jednotlivé klíčové pojmy (stavební kameny), které vyjadřují náš informační požadavek, a ty poté skládáme k sobě. Využíváme synonyma, nadřazené a podřazené výrazy, pravopisné formy. Dílčí formulace skládáme ve finální soubor pomocí booleovského operátoru AND. Příklad Dílčí dotazy se následně spojí pomocí operátoru AND. Dílčí dotazy je třeba dát do kulatých závorek, aby se oddělily: (studium OR vzdělávání) AND ("Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích" OR JU) Zkuste si tento dotaz zadat např. do vyhledávače Google (www.google.com). Pozn.: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích je v uvozovkách z toho důvodu, že takto se označuje fráze - ta slouží pro vyhledání záznamů, v nichž se vyskytují slova v přesně stanoveném pořadí.
Pokud by na zadaný dotaz bylo vyhledáno příliš mnoho záznamů, odeberte související pojmy a nechte pouze jednu variantu (dotaz se zúží). Pokud by naopak bylo vyhledáno příliš málo záznamů, je třeba přidat další příbuzné pojmy, slovní varianty apod. (dotaz se rozšíří). A jak vyjádřit různé varianty slova? Záleží na vyhledávacím systému, který pro vyhledávání používáte. Každý systém může nabízet jiné možnosti pro vyjádření slovních tvarů, konkrétní možnosti vždy zjistíte v nápovědě systému. Ukážeme si ty nejčastěji používané prostředky: truncation = krácení podle slovních kořenů znakem? nebo * jsou nahrazeny koncové části slov příklad: škol? > vyhledají se slovní tvary škola, školy, školní, školník apod., nemusíte tedy formulovat rešeršní dotaz způsobem škola OR školy OR školní OR školník wild cards = zástupné znaky znakem? nebo * nebo někdy také # jsou nahrazena písmena uprostřed slov příklad: univer?ita -> vyhledá se univerzita i universita 2. Strategie rostoucí perly Spočívá v tom, že začneme vyhledávat od nejužšího, nejspecifičtějšího pojmu, který nás povede k dalším pojmům. Cílem je vyhledání alespoň jednoho záznamu, který nám slouží pro zjištění použitých popisných údajů, např. autora, klíčových slov v katalogu či databázi. Tyto zjištěné údaje využijeme pro následnou úpravu formulace rešeršního dotazu. Příklad Hledáme knihy o organické chemii. Víme, že se tímto tématem zabývá konkrétní autor - Rudolf Lukeš. Vyhledávání v katalogu/databázi zahájíme autorským údajem (Rudolf Lukeš) a z vyhledaných záznamů vybereme ty, které odpovídají našemu požadavku. Podíváme se na další údaje ve vybraných záznamech (klíčová slova, spoluautoři ) a ty použijeme pro následné vyhledávání.
3. Strategie osekávání Strategie osekávání je opakem strategie rostoucí perly. Dotaz nejprve formulujeme široce a postupně ho zužujeme. Cílem této strategie je vyhledat co nejvíce záznamů. K formulaci rešeršního dotazu použijeme pojmy širokého záběru, např. vědní obory či disciplíny. Následně dotaz "osekáváme", tedy zužujeme. Pro zúžení dotazu můžeme použít různé taktiky: dotaz omezíme na určitý typ dokumentu (hledáme pouze knihy, časopisy ) dotaz omezíme na určitý jazyk (hledáme pouze záznamy v angličtině ) stanovíme časové rozmezí (hledáme pouze články z roku 2008 ) použijeme operátor NOT pro vyloučení některých záznamů Příklad Zajímá vás, jaké publikace týkající se ošetřovatelství jsou ve fondech JU. Do souborného katalogu zadáte do pole "Klíčové slovo" ošetřovatelství. Vyhledá se více než 800 záznamů a vy se rozhodnete, že budete chtít pouze knihy, a to ještě ty, které jsou v češtině a vydané od roku 2008 do roku 2010. Svůj rešeršní dotaz proto zúžíte: v poli "Druh dokumentu" vyberete knihy, v poli Jazyk dokumentu" zvolíte čeština a v polích Rok od a Rok do zadáte 2008 až 2010. Vyhledaných záznamů je už méně než 30. POUŽITÉ ZDROJE