OSVĚTOVÁ ČINNOST, CÍLE, PRINCIPY, NÁMĚTY, OSVĚTOVÝ PRACOVNÍK S OSOBNÍ ZKUŠENOSTÍ Studijní materiál pro účastníky kurzu Osvětový pracovník a konzultant pro zpřístupňování prostředí osobám se zrakovým postižením pořádaného o. s. Okamžik, modul Osvětová činnost. Tento kurz je financován z Evropského sociálního fondu v rámci Operačního programu Praha-Adaptabilita. Zpracoval: Ing. Miroslav Michálek, duben 2011 EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND PRAHA & EU: INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI
Metoda práce: workshop využívající facilitované diskuze, brainstorming (zaznamenané výstupy porovnány s připraveným podkladem a po workshopu doplněny v oddílech Výstupy z diskuze ) 1. Úvodní část o modulu osvěta příležitostně až živelně prováděná osvěta kurz a zejména tento modul je pilotním projektem, nebyl dosud zřejmě obdobný realizován zkušenost o. s. Okamžik 2. Profil absolventa kurzu modul Osvětová činnost : Absolvent zná témata související se životem zrakově postižených lidí, nezaujímá extrémní postoje v otázkách jejich integrace a realisticky prezentuje postavení této cílové skupiny. K tomu zejména: disponuje potřebnou sumou informací o skupině osob se zrakovým postižením a o tématech souvisejících se životem beze zraku nebo s jeho oslabením je seznámen s institucemi a organizacemi působícími v dané oblasti a ovlivňujícími veřejné mínění zná základní dokumenty z oblasti práv osob se zdravotním postižením svými postoji podporuje vyrovnaný přístup k zrakově postiženým (umí odlišit diskriminaci, nezaujímá nepřátelské postoje k většinové společnosti, nepropadá sebelítosti, zahořklosti nebo není netolerantní k jiným postojům, není propagátorem hypersamostatnosti aj.) zná doporučení pro komunikaci vidících s nevidomými a doporučení pro správné doprovázení nevidomých je připraven na samostatné vedení besedy, semináře a komunikaci s médii 3. Co je osvěta a proč ji dělat Slovník spisovného jazyka českého: činnost, jejímž úkolem je zvýšit úroveň vzdělání širokých vrstev za jejich aktivní účasti Připojena hesla: vzdělanost, kultura Jinak definováno např.: pozitivně motivovaná informační činnost předstupeň nebo nižší stupeň vzdělávání coby strukturovanějšího a kodifikovanějšího procesu působení na veřejnost s cílem zvyšování kulturní a vzdělanostní úrovně šíření veřejně prospěšných informací 4. Charakteristiky osvětové práce: rozdíly oproti systematickému vzdělávání (vědomí potřeby osvěty ve společnosti, postavení osvěty vedle školství, potřeba odbornosti ve školství a v osvětě aj.) potřeby osvěty v čase (otázka ukončitelnosti, nových, vyvíjejících se a odcházejících témat atd.) rozdílné role osvětového pracovníka a např. pedagoga ve škole (šíře záběru a specializace, hloubka znalostí, odborník na vše?, poučený laik provádějící prospěšnou činnost?)
5. Proč dělat osvětu o tématech zrakového postižení čili motivace (brainstorming): zlepšení kvality života sebe coby člověka se zrakovým postižením humanizace společnosti zlepšení postavení celé skupiny zrakově postižených motivace k odbornějším aktivitám předávání informací a dovedností nevyžadujících složité vzdělávání pozitivně ovlivňovat společenské povědomí (mínění) o nevidomých Výstupy z diskuze Proč dělat osvětu o tématech zrakového postižení? - aby společnost věděla, že jsou její součástí i lidé se zrakovým postižením - aby společnost věděla, jak správně pomoci - aby se lidé na zrakově postižené nedívali s despektem, protože i lidé se zrakovým postižením jsou plnohodnotnými členy společnosti - aby se lidé nebáli handicapu - jako prevenci zdravé společnosti - zajít si k lékaři s problémy apod. - aby si lidé vážili, že zdravě vidí - informovat veřejnost o institucích, které mohou v této oblasti pomoci - překonávání předsudků o tomto postižení (ukazovat vlastní zkušeností) - zabránit diskriminaci, včetně pozitivní diskriminace 6. Obsahové zaměření osvětové činnosti o našich tématech čili o čem dělat osvětu (brainstorming): kdo jsme, kolik nás je, jsme komunita? Co je komunita? Tvoří lidé se zrakovým postižením jako celek komunitu, pokud si projdeme charakteristiky komunity dle níže uvedených definic? Nebo jsou komunitou např. určité skupiny lidí se zrakovým postižením? Nejčastější definice komunity, např. Slovník cizích slov pro nové století, Dialog 2002: komunita společenství nebo obdobně: http://slovnik-cizich-slov.abz.cz skupina či spolek žijící v určité své samosprávě, společenství Podrobněji rozvedeno: Magda Šallaiová Kabinet informačních studií a knihovnictví Filozofické fakulty Masarykovy univerzity : Komunita je volné a samo-organizující se seskupení lidí a institucí, kteří sdílejí určité odvětví (společné zájmy, místo bydliště, profese, problémy, cíle atd.) a podílejí se na vzájemné interakci. Mohou fungovat na základě osobního styku anebo mohou být virtuální. Primárním cílem komunity je vytvoření pocitu sounáležitosti, neboť zachovává komunitu pohromadě. Členství v komunitě není početně nijak omezeno. Slovo komunita pochází z latinských slov cum (což znamená spolu ) a munere (které znamená darovat ). Uvádí se také, že pochází z latinského slova communitas, které má v překladu význam společenství.
jak fungujeme v běžném životě, co je a co není problém z běžných životních potřeb jak nám prakticky, bezpečně a důstojně pomoci v různých situacích informovat veřejnost o problémech spojených s uplatňováním lidských práv ev. jak se vyhnout diskriminujícím prvkům v postojích a v jednání poskytnout více zainteresovaným lidem další kvalifikovanější informace o našich tématech (nikoliv odborné služby a školní vzdělávání) přispívat k odstraňování mylných představ a komunikačních bariér mezi těžce zrakově postiženými a nepostiženými lidmi v běžném životě Výstupy z diskuze O čem dělat osvětu? : - téma vodicích psů 7. Jak dělat osvětovou akci pravidla SMART Určit si cíl osvěty, např. využít modifikovaně pravidlo SMART: S jako specifický, dostatečně konkrétní M jako měřitelný čili vymezení bodů, které musí zaznít, rozsahu látky, která musí být probrána (dle osnovy atd.) A jako adekvátní čili odpovídající našemu záměru, též A jako aktuální čili co je teď to hlavní R jako realizovatelný, realistický T jako timed, zvládnutí času, nebo též T jako termínovaný čili zvládání času při přípravě a akci 8. Zásady a úskalí osvěty k tématice zrakově postižených: vymezit si svou parketu a nejít na jinou (umění říkat nevím, přesměrovat na jiný subjekt aj.) oddělovat objektivní informaci od osobního názoru (dobrá příprava na téma, pozor na hodnotící výroky aj.) určit si vnitřní hranice pro sdílení osobní zkušenosti života s handicapem vyvarovat se extrémních postojů ( mluvčí celé skupiny - nepřiměřená důležitost, glorifikace handicapu, odvozování etických hodnot od skutečností s etikou nesouvisejících, bagatelizování problémů, zveličování problémů, zloba na vidící, na jiné postižené, hodnocení, co je nejhorší postižení, nářky či siláctví atd.) pozor na postoj typu hrdina zdravotního postižení pozor na kárání okolí a společnosti ( moralizování ) pozor na zneužití handicapu při politice Brainstorming na téma: Co ještě může být důležité při osvětě? Výstupy z diskuze - Neobjevila se nová témata. 9. Osvěta a osobní zkušenost se zrakovým postižením Osvěta svým vlastním příkladem při akcích, besedách a seminářích, v rozhlase aj. ale i na ulici čili o postojích a komunikaci. Diskuze nad texty: Opravník omylů o vidících Návrhy nevidomým lidem pro komunikaci a spolupráci s vidícími viz příloha
10. Přílohy: Jak si usnadnit komunikaci s vidícími 1. OPRAVNÍK omylů o vidících Následující text je určen především nevidomým a chce přispět k odstranění možných mylných představ a předsudků. OMYL: Každý vidící člověk mě vidí, tedy o mně ví, a moje bílá hůl ho dostatečně upozorňuje na skutečnost, že nevidím. SKUTEČNOST: Mnoho vidících v běžném denním spěchu příliš nevnímá své okolí, takže je ani bílá hůl dostatečně neupozorňuje, že v jejich blízkosti je nevidomý. Někdy je nutno na fakt, že nevidíme, upozornit slovně, i když držíme bílou hůl v ruce. OMYL: Oční lékaři, zdravotní sestry, sociální pracovníci, pedagogové nebo sami lidé se zrakovým postižením jsou automaticky zárukou dobrého přístupu k nevidomým. SKUTEČNOST: Žádné takové záruky neexistují. Mnoho odborníků z oblastí souvisejících s problematikou zrakového postižení nikdy neprošlo zaškolením v kontaktu s nevidomým. Ani kvalitní proškolení není zárukou skutečného zájmu a pochopení, může být ale dobrou základnou pro věcný dialog. OMYL: Žádné vidící lidi nezajímá náš svět bez vizuálních vjemů. Navíc jsou o našich specifických potřebách už dostatečně informováni z rozhlasu a televize. SKUTEČNOST: Některé vidící náš svět vůbec nezajímá, tak jako je nezajímá mnoho dalších světů. Jiní se o nás rádi něco dozvědí a přivítají další informace. OMYL: Všichni lidé, kteří nevidomému nenabídnou pomoc, trpí nedostatkem empatie a pomáhat postiženým prostě nechtějí. SKUTEČNOST: Někteří lidé chtějí pomoci, ale nevědí jak a ostych jim brání zeptat se. Jiní mají špatnou zkušenost s obhroublým odmítnutím nabídnuté pomoci. A další jsou tak zatíženi vlastními starostmi, že opravdu pomoci nechtějí, protože momentálně nemohou. A konečně - někteří opravdu nechtějí, aniž by pro svůj nedostatek empatie jakkoliv trpěli. Prostě ji nemají. OMYL: Lidé, kteří nabídnou nevidomému pomoc, to dělají se sebezapřením a je jim to nepříjemné. SKUTEČNOST: Pro některé vidící je rozhovor a prokázaná pomoc nevidomému příjemným obohacením každodenního života. OMYL: Nevidomý člověk nemůže vidícímu v ničem pomoci, nemá mu co nabídnout. SKUTEČNOST: Někdy je nejcennější pomocí ochota naslouchat a říct nějaké to vlídné slovo. To může potřebovat i poskytovat vidící i nevidomý. OMYL: Každého vidícího člověka napadne oznámit mi jako nevidomému číslo přijíždějícího autobusu. SKUTEČNOST: Nenapadne, ale to ještě neznamená, že nám ho rád neřekne na požádání. Neočekávejme od druhých, že za nás automaticky budou domýšlet to, o co si sami ani nepožádáme.
2. Návrhy nevidomým lidem pro komunikaci a spolupráci s vidícími 1. Statisticky na jednoho nevidomého člověka připadají tisíce vidících. Pokud je nevidomý vstřícný a komunikativní člověk, pak je dosti pravděpodobné, že k sobě bude přitahovat lidi s obdobnými vlastnostmi ve smyslu přísloví: Jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá. 2. Pokud je začátek komunikace na nevidomém, pak je praktické, když nevidomý zcela otevřeně a přesně popíše svou potřebu a nebude spoléhat na to, že vidící je o potřebách nevidomých informován a sám domyslí, co je zapotřebí. 3. Není-li patrné, že nevidomého někdo vnímá, je pro něj nejjednodušší o pozornost jednoznačně a zřetelně (třeba i hlasitě) požádat a zjistit, s kým lze nadále jednat. 4. Vidící lidé mohou mít zkreslené představy o možnostech a schopnostech nevidomých a to oběma směry. Někteří předpokládají, že nevidomí zvládají téměř vše a jiní naopak, že vůbec nic. Proto je důležité, aby nevidomý člověk o svých možnostech v projednávané záležitosti poskytoval vždy pravdivé a srozumitelné informace. 5. Nevidomí lidé mají právo požádat o informaci a pomoc, vidící lidé však nemají povinnost tuto pomoc poskytnout, pokud to není jejich pracovní povinnost. 6. Nevidomý má právo odmítnout nabízenou pomoc. Kritériem přijetí cizí pomoci může být osobní bezpečnost a pohoda. Raději odmítnout zavčas a slušně než později a rozčíleně. 7. Pokud vidící doprovází nevidomého, který nemá bílou hůl, může tím vzniknout dojem, že vzájemně se přidržující dvojice má k sobě blízký (např. partnerský) vztah. Proto může být vhodné se dotázat, jestli odstranění bílé hole nezpůsobuje průvodci rozpaky. 8. Pokud se nevidomý dostatečně neorientuje v situaci, měl by se zeptat. Pokud cítí neklid a nejistotu u průvodce, může se na příčinu taktně zeptat. Otevřená a vstřícná komunikace pomáhá budovat vztah vzájemné důvěry a úcty. 9. Nabídne-li někdo nevidomému pomoc s nákupem potravin, neměl by nevidomý po něm rovnou chtít uvařit oběd. 10. I když někdo rád a třeba pravidelně pomáhá nevidomým z nejhlubších osobních pohnutek, neznamená to, že kromě poděkování nemůže být odměněn třeba nějakým drobným dárkem. Tato příloha byla součástí brožury Jak dobrovolníci pomáhají nevidomým, kterou vydal Okamžik v r. 2006. Text napsal Ing. Miroslav Michálek.