TEZE K DIPLOMOVÉ PRÁCI

Česká zemědělská univerzita Fakulta Provozně ekonomická Katedra ekonomických teorií TEZE K DIPLOMOVÉ PRÁCI PROPOJENÍ ZEMĚDĚLSKÝCH TRHŮ: ČR - CEFTA Zpracovala: Olga Čermáková Vedoucí DP: Ing. Jaroslava Burianová Rok 2003

Cíl práce Cílem této práce bylo popsat institucionální vývoj integračního seskupení Středoevropské dohody volného obchodu. Práce se zaměřuje na jednání týkající se agrárního zahraničního obchodu. Cílem práce je popsat rozsah, komoditní strukturu a bariéry obchodu agrárního zahraničního obchodu České republiky s jednotlivými členskými státy. Dalším cílem práce je charakterizovat a zhodnotit postavení České republiky mezi státy CEFTA. Prostřednictvím indexu zjevné konkurenční výhody práce porovnává komoditní strukturu celkového agrárního zahraničního obchodu České republiky s komoditní strukturou agrárního zahraničního obchodu České republiky se seskupením CEFTA. A pomocí tohoto indexu si práce klade za cíl zjistit konkurenceschopnost českého agrárního zahraničního obchodu. Metodika Práce vychází hlavně z údajů Výzkumného ústavu zemědělské ekonomiky z jeho pravidelných zpráv o vývoji zahraničního obchodu České republiky. Data ze zpráv byly vybrány a dále použity k výpočtům níže uvedených indexů a ukazatelů. K analýze vývoje agrárního zahraničního obchodu byly použity bazické a řetězové indexy. Pro zjištění konkurenceschopnosti komodit v rámci celkového agrárního zahraničního obchodu České republiky a obchodu mezi Českou republikou a seskupením CEFTA byl použit index zjevné konkurenční výhody (RCA). Pro výpočet tohoto indexu byly použity dva způsoby výpočtu: I. RCA = ((Ex j Im j ) / (Ex j + Im j )) * 100 Ex j a Im j hodnoty vývozu a dovozu agrárního zahraničního obchodu j-té komodity. II. RCA = (Ex I / Im I ) / (ΣEx 1-24 / ΣIm 1-24 ) EX i a IM i hodnoty vývozu a dovozu agrárního zahraničního obchodu i-té komodity ΣEX 1-24 a ΣIM 1-24 celková hodnota vývozu a dovozu agrárního zahraničního obchodu 1

STŘEDOEVROPSKÁ DOHODA O VOLNÉM OBCHODU Dohoda o vytvoření středoevropské oblasti volného obchodu (CEFTA Central European Free Trade Agreement) byla mezi Československou republikou, Maďarskem a Polskem uzavřena 21. prosince 1992 v Krakově, v platnost vstoupila k 1. březnu 1993. Cílem Středoevropské dohody o volném obchodu je vytvoření oblasti volného obchodu pro veškeré průmyslové výrobky a dosažení značné liberalizace zemědělského obchodu. Státy CEFTA jsou přesvědčeny, že liberalizace jejich vzájemného obchodu usnadní jejich vstup do Evropské unie. Současně s uzavřením dohody byla podepsána Společná deklarace, ve které signatáři vyjádřili souhlas zahájit jednání o podstatném zkrácení přechodného období z 8 na 5 let. Již v okamžiku podpisu dohody se sjednaný harmonogram jevil signatářům jako nedostatečný. A proto od roku 1994 až do současné doby vzniklo deset dodatkových protokolů (a probíhají práce na jedenáctém), kdy každý z nich znamená krok k odstranění bariér vzájemného zahraničního obchodu mezi členskými státy CEFTA. Za významnou změnu vzájemných zahraničně obchodních vztahů zemí CEFTA je možné považovat podpis Doplňkové dohody (v září roku 1995) ke Středoevropské dohodě volného obchodu, umožňující přístup dalších zemí k CEFTA. Podle Doplňkové dohody musí budoucí členské státy splňovat následující podmínky: I. mít dohodu s EU, II. být členem GATT (WTO), III. mít souhlas všech členů CEFTA. Agrární zahraniční obchod ČR - CEFTA Otázkou zemědělských výrobků se zabývá kapitola II. Středoevropské dohody volného obchodu. Za zemědělské výrobky jsou považovány výrobky dle Harmonizovaného systému popisu a číselného označování výrobků kapitoly 1 až 24. V roce 1999 byl založen pro řešení závažných problémů v obchodu s agrárními komoditami Podvýbor pro zemědělství. Sladění agrární politiky je od počátku založení CEFTA nejkomplikovanější otázkou vzájemného obchodu. Státy CEFTA se v roce 1995 dohodly na třech bodech vedoucích ke zvýšení vzájemné obchodní výměny zemědělských výrobků uznávání certifikátů jakosti zemědělských produktů a potravin, uznávání výsledků testů zemědělských výrobků a akreditovaných laboratoří a snížení cel v agrárním obchodu. 2

Nejvýznamnějším partnerem České republiky v rámci zemí CEFTA je Slovenská republika. I když její podíl na dovozu i vývozu se snižuje, stále se podílí cca na 45 % vzájemné obchodní výměny. Růstové tendence vykazoval podíl vývozu a dovozu ČR do Polské republiky a Maďarska. Ze Slovenska, Maďarska a Polska importované zboží odpovídalo 98,1 % hodnoty dovozu ČR ze všech zemí CEFTA. Ostatní členské státy CEFTA participovaly na dovozu zemědělsko-potravinářského zboží Českou republikou nevýznamně. Dovoz ČR ze států CEFTA v r.2001 Vývoz ČR do států CEFTA v r.2001 15% 5% 1% 1% 46% 11% 4% 4% 2% 48% 32% 31% Slovensko Polsko Maďarsko Slovinsko Rumunsko Bulharsko Slovensko Polsko Maďarsko Slovinsko Rumunsko Bulharsko Zdroj: CESTAT Statistical Bulletin 2001/4 Od založení CEFTA (r. 1993) do roku 1997 vývoj vzájemných vztahů mezi signatářskými státy nebyl nijak progresivní. Struktura vzájemného obchodu byla velmi proměnlivá a převážná část agrárního vývozu a dovozu se uskutečňovala mimo dohodu. K positivnímu zvratu dochází v roce 1999 kdy význam států CEFTA pro náš agrární zahraniční obchod vzrůstá. V roce 2001 dosáhl obrat AZO ČR se státy CEFTA hodnoty 27,5 % a v roce 2002 dále rostl. V období 1996 2001 byly signatářské státy Středoevropské dohody o volném obchodu druhým největším partnerem českého agrárního sektoru. Tempo růstu agrárního obchodu s členskými státy CEFTA je v porovnání s obchodem s EU mnohem vyšší a je také více než dvojnásobné v porovnání s celkovým růstem českého agrárního zahraničního obchodu. V období 1996 2001 směřovalo z České republiky do této teritoriální skupiny 39,3 % vývozu a země CEFTA participovaly na 20,6 % agrárního dovozu do České republiky. Vlivem dlouhodobě rychlejšího růstu dovozu nad vývozem kleslo v roce 2002 aktivum bilance na 249 mil. Kč. Taktéž klesl stupeň krytí dovozu vývozem a to na 101,6 %. 3

Vývoj AZO České republiky se seskupením CEFTA v období 1996 2001 (mil. Kč) Ukazatel 1996 1997 1998 1999 2000 2001 Obrat 19 261 21 308 25 086 25 750 29 695 30 744 Index bazický r.1996 = 100 100 110,63 130,24 133,69 154,17 159,62 Index řetězový --- 110,63 117,73 102,65 115,32 103,53 Vývoz 10 605 11 191 13 510 12 917 15 865 16 396 Index bazický r.1996 = 100 100 105,53 127,39 121,80 149,60 154,61 Index řetězový --- 105,53 120,72 95,61 122,82 103,35 Dovoz 8 656 10 117 11 576 12 833 13 830 14 375 Index bazický r.1996 = 100 100 116,88 133,73 148,26 159,77 166,07 Index řetězový --- 116,88 114,42 110,86 107,77 103,94 Saldo 1 949 1 074 1 934 84 2 035 1 994 Index bazický r.1996 = 100 100 55,11 99,23 4,31 104,41 102,31 Index řetězový --- 55,11 180,07 4,34 2422,62 97,99 Zdroj: VÚZE, vlastní výpočty Dominantní exportní agregací České republiky jsou Nápoje a lihoviny. Druhou významnější agregací vývozu do zemí CEFTA je Cukr a cukrovinky. Země středoevropské dohody jsou rozhodujícím teritoriem pro český vývoz živočišných a rostlinných tuků a olejů. Podobný význam má CEFTA pro export Přípravků z obilí a Mlýnských výrobků. K významným exportním komoditám patří mléko, mléčné výrobky, vejce a med, kakaový prášek, čokoláda, slad, řepkový olej a přípravky k výživě zvířat. Ve zbožové skladbě dovozu České republiky ze zemí CEFTA dominuje agregace Různé potravinové přípravky, Zelenina a hlízy a Přípravky z obilí. K významným importním produktům ze zemí CEFTA také patří kakaový prášek a čokoláda, sýry a tvaroh, víno, drůbeží maso, ovocné a zeleninové šťávy, limonády a přípravky k výživě zvířat. Od roku 1996 je v rámci dohody CEFTA zaveden systém preferenčních cel pro agrární výrobky a nahradil dřívější režim poskytování celních kvót a postupného snižování celního zatížení ve vzájemném obchodu. Tento systém byl ve vzájemném agrárním obchodu mezi státy CEFTA uplatňován v rámci tří seznamů zemědělských a potravinářských výrobků s nulovým (příloha A dohody), stejným (příloha B dohody) nebo jednostranně uplatňovaným preferenčním celním zatížením při minimálním počtu dovozních kvót (přílohy C a D dohody). 4

Závěr Liberalizace obchodu v rámci CEFTA je vysoce žádoucím cílem, který je v naprostém souladu se snažením asociovaných zemí o plné členství v Evropské unii. V určitém smyslu je dokonce součástí a také podmínkou tohoto úsilí. CEFTA je svými členy považována za přechodné integrační seskupení, předstupeň jejich přijetí do Evropské unie. Oddálení přijetí zemí CEFTA za členy EU by vedlo k přehodnocení úlohy CEFTA a zvýšení jejího významu pro členské země. Integrační forma tj. oblast volného obchodu představuje, vzhledem k dalším záměrům, nejpřijatelnější formu regionální ekonomické integrace. V zakladatelské dohodě o středoevropské oblasti volného obchodu se rovněž předpokládá postupné vytváření vyšší kvality oblasti volného obchodu, zejména pokud jde o pohyb služeb, kapitálu a práce, tedy prvky, jež jsou vlastní vyšší integrační formě společnému trhu. Avšak za dobu dosavadní existence CEFTA se většinu návrhů v tomto směru nepodařilo realizovat. Rušivým prvkem vývoje CEFTA je velká ekonomická nevyrovnanost, rozdílné struktury ekonomik, které vedou k protekcionizmu a nevytvářejí dostatečně konkurenční prostředí. Tato situace vznikla přijetím Rumunska a Bulharska. Problémy realizace oblasti volného obchodu se koncentrují na problematiku zemědělské produkce. Nejvýznamnějšími agrárními komoditami českého zahraničního obchodu jsou obilí a mlýnské výrobky. Významnou komoditou celkového agrárního zahraničního obchodu České republiky je mléko a mléčné výrobky. V obchodu se seskupením CEFTA jsou významnou komoditou olejnatá semena a živočišné a rostlinné tuky a oleje a nápoje. Tyto komodity dlouhodobě dosahují vysokých kladných hodnot indexu RCA a lze je považovat za konkurenceschopné v rámci AZO České republiky se státy CEFTA. Z výpočtů indexu RCA vyplývá, že dvakrát více komodit dosahuje kladné hodnoty při obchodu České republiky se seskupením CEFTA než v celkovém agrárním zahraničním obchodu ČR. Tyto výsledky jen potvrzují význam států Středoevropské dohody volného obchodu pro agrární sektor České republiky a Česká republika oprávněně usiluje o maximální liberalizaci zahraničního obchodu s agrárními výrobky. 5

POUŽITÁ LITERATURA TUČEK, P. a kol.: Ročenka agrárního zahraničního obchodu ČR za rok 1997 Výchozí analýza za období let 1993-1997. Praha: VÚZE 1998. TUČEK, P. a kol.: Ročenka agrárního zahraničního obchodu ČR za rok 1998. Praha: VÚZE 1999. TUČEK, P. a kol.: Ročenka agrárního zahraničního obchodu ČR za rok 1999. Praha: VÚZE 2000. TUČEK, P. a kol.: Ročenka agrárního zahraničního obchodu ČR za rok 2000. Praha: VÚZE 2001. TUČEK, P. a kol.: Ročenka agrárního zahraničního obchodu ČR za rok 2001. Praha: VÚZE 2002. VOLOŠÍN, J. a kol.: Monitoring agrárního zahraničního obchodu leden až prosinec 2002. VÚZE Praha 2003 Zpráva o zahraniční politice ČR za období od července 1998 do prosince 1999. MZV ČR 2000 Zpráva o zahraniční politice ČR za období od ledna do prosince 2000. MZV ČR 2001 Zpráva o zahraniční politice ČR za období od ledna do prosince 2001. MZV ČR 2002 Česká republika v mezinárodní ekonomice. Česká agentura na podporu obchodu, Praha 1999 CIHELKOVÁ, E. a kol.: Světová ekonomika, regiony a integrace. Grada Publishing, s.r.o. 2002 SVATOŠ, M. a kol.: Agrární politika. ČZU, Praha 2002 MATOŠKOVÁ, D.: Monitorovanie vývoje trhov krajín CEFTA a ich vplyvu na slovenský agrárny trh. VÚEPP, Bratislava 2001 PLCHOVÁ, B. a kol.: Zahraniční obchod. Bankovní institut,a.s. 1996 Ústav mezinárodních vztahů CEFTA http://www.cefta.org/ Rychlejší odbourávání cel. Článek z magazínu Ekonom, 1. září 1994 6