Bankovní institut vysoká škola Praha. Katedra finančnictví a ekonomických disciplín SEPA. Jednotná oblast pro platby v EUR.

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra finančnictví a ekonomických disciplín SEPA Jednotná oblast pro platby v EUR Bakalářská práce Autor: Michael Kleinert bankovní management Vedoucí práce: Ing. Zbyněk Kalabis Praha Duben, 2013

2 Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracoval samostatně a v seznamu uvedl veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámen se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací. V Praze 28.4.2013 Michael Kleinert 2

3 Poděkování Rád bych tímto poděkoval vedoucímu mé bakalářské práce Ing. Zbyňku Kalabisovi za odborné vedení a cenné připomínky při jejím zpracování a všem, kteří mě při psaní bakalářské práce podporovali. 3

4 Anotace V mé bakalářská práci se zabývám popsáním historických souvislostí spojených s projektem SEPA, rozebráním jednotlivých etap tohoto několikaletého projektu a samozřejmě se věnuji současnému stavu Jednotné oblasti pro platby v eurech a jejímu budoucímu vývoji. V práci se zabývám Evropskou platební radou, její organizační strukturou a jejími původními pracovními skupinami, které připravovaly tento sloţitý projekt. V další části se věnuji jednotlivým platebním instrumentům a budoucím připravovaným sloţkám. V poslední části se zaměřím na Evropský clearingový systém, zúčtování přeshraničních plateb a systém TARGET, potaţmo TARGET2. Výsledkem mé práce je podrobné rozebrání struktury SEPA a popsání orgánů s tím spojených. V závěru by měl přeshraniční bezhotovostní platební styk fungovat jako styk tuzemský. Klíčová slova SEPA příkaz k úhradě, SEPA souhlas s inkasem, Eurosystém, Evropská platební rada (EPC) 4

5 Annotation In my bachelor thesis I focus on describing historical context associated with the SEPA project. I discuss various stages of this several years project and describe the current state of the SEPA and how it will continue to evolve. One part of my bachelor thesis is devoted to the European Payments Council, its organizational structure and its original working groups, that actually prepared this complicated project. In the next section I try to summarize the various payment instruments and future prepared instruments. The last section discusses the European clearing system, the cross-border payments and TARGET system, not to say the TARGET2. The set target of my bachelor thesis is a detailed description of this complex project and its associated institutions. In conclusion, it should work cross-border cashless payments act as a cashless domestic payments act. Key words SEPA Credit Transfer, SEPA Direct Debet, Eurosystem, Europe Payments Council (EPC) 5

6 Obsah 1. VYTVÁŘENÍ JEDNOTNÉ OBLASTI PRO PLATBY V EUR... 10 1.1 HISTORICKÉ SOUVISLOSTI... 10 1.2 ZÁKLADNÍ ÚDAJE O SEPA... 11 1.3 SEPA A SEKTORY EU... 13 1.4 ČASOVÝ HARMONOGRAM A VÝVOJ PROJEKTU SEPA... 16 1.5 INICIATIVA BANKOVNÍHO SEKTORU... 19 1.6 ZAINTERESOVANÉ STRANY PROJEKTU SEPA... 22 1.6.1 Spotřebitelé... 22 1.6.2 Obchodníci... 23 1.6.3 Podniky... 24 1.6.4 Banky... 24 1.6.5 Poskytovatelé infrastruktury... 25 2. EPC A SLOŽKY SEPA... 27 2.1 EVROPSKÁ RADA PRO PLATEBNÍ STYK... 27 2.2 PŮVODNÍ PRACOVNÍ SKUPINY... 29 2.2.1 Pracovní skupina pro obchodní a klientské požadavky... 29 2.2.2 Pracovní skupina pro infrastrukturu... 30 2.2.3 STP skupina... 30 2.2.4 Pracovní skupina pro hotovost... 30 2.2.5 Pracovní skupina pro karty... 31 2.3 REORGANIZACE PRACOVNÍCH SKUPIN... 31 2.4 SEPA CREDIT TRANSFER... 37 2.5 SEPA DIRECT DEBET... 39 2.6 SEPA CARDS... 44 2.7 SEPA CASH - SECA... 45 2.7.1 Zlepšení zpracování hotovosti... 46 2.8 INFRASTRUKTURA, STANDARDIZACE A PRÁVNÍ RÁMEC... 47 2.8.1 Infrastruktura SEPA... 47 2.8.2 Charakteristika infrastruktury SEPA pro zúčtování a vypořádání... 47 2.8.3 Standardizace... 48 2.8.4 Právní rámec... 48 6

7 3. EUROSYSTÉM A SEPA, ZÚČTOVÁNÍ A CLEARINGOVÝ SYSTÉM... 50 3.1 POHLED A PODPORA EUROSYSTÉMU PROJEKTU SEPA... 50 3.2 PODPORA PROJEKTU SEPA... 50 3.3 PERSPEKTIVA PROJEKTU SEPA A NOVÉ AKTIVITY EPC... 51 3.4 ZÚČTOVÁNÍ PŘESHRANIČNÍCH PLATEB A PLATEB SEPA... 53 3.5 TARGET A TARGET2... 55 3.6 EVROPSKÝ CLEARINGOVÝ SYSTÉM... 61 7

8 Úvod Tématem mé bakalářské práce je popsat vývoj a současný stav Jednotné oblasti pro platby v eurech. Tato myšlenka vznikla při zavedení jednotné měny euro. Po přijetí eura se zapojily jak země Eurozóny, tak i země, kde doposud euro nebylo národní měnou. Systém SEPA vyuţívají i další země Evropského hospodářského prostoru mimo EU, také Švýcarsko, Lichtenštejnsko, Norsko a Island. Projekt, díky kterému by tok bezhotovostních finančních prostředků byl bezproblémový a méně nákladný, je dlouho plánovanou záleţitostí. První krok k realizaci Jednotné oblasti pro platby v eurech bylo otevření, resp. odstranění hranic a bariér. Vytvořil se prostor pro volný pohyb osob, zboţí, sluţeb a kapitálu - Schengenský prostor. Není tomu tak dávno, co bezhotovostní styk v EU představoval proces sloţitých operací, díky nimţ bylo obchodování podstatně sloţitější. Taktéţ to byl shluk právních a legislativních rozdílů, které bezhotovostních styk pouze stěţovaly. Z tohoto důvodu byla přijata Směrnice o platebních sluţbách na vnitřním trhu č. 2007/64/ES, která upravuje práva a povinnosti účastníků platebního styku. Tato směrnice byla transponována do právního řádu jednotlivých členských zemí EU/EHP. V první části mé bakalářské práce se zaměřím na základní údaje o projektu SEPA. Rozčlením jednotlivé sektory, které se zapojují do utváření tohoto systému. Popíši časový harmonogram, který se dělí do třech hlavních částí a trvají zhruba 10 let. Závěrem této části se zaměřím na zainteresované strany systému SEPA. Druhá část se věnuje rozhodovacímu a koordinačnímu orgánu projektu SEPA, tj. Evropská platební rada (EPC). Vysvětlím, jak fungují jednotlivé sloţky SEPA a vyzdvihnu jejich výhody. V poslední části je rozebrána perspektiva projektu SEPA, jaké další sloţky EPC připravuje. Popíši jednotlivé clearingové systémy, rozdíl mezi zúčtováním a vypořádáním a způsob podpory z pohledu Eurosystému. 8

9 Cíle a metodika Cílem mé práce je popsat vývoj a současný stav SEPA. V první části se budu věnovat historickým souvislostem, základním údajům a sektorům EU, které jsou do něj zapojeny. V druhé části popíši Evropskou platební radu a její původní pracovní skupiny a podrobně se zaměřím na jednotlivé platební instrumenty SEPA a způsob jejich zavádění. V třetí, poslední části mé bakalářské práci představím propojenost projektu s Eurosystémem, popíši zúčtování přeshraničních plateb a clearingový systém. Hlavním metodickým nástrojem pro zpracování bylo čerpání informací z jednotlivých publikací. O tomto projektu není zatím zpracováno mnoho publikací, tím pádem největším zdrojem informací mi byly internetové stránky České národní banky, České bankovní asociace a také Evropské platební rady. 9

10 1. Vytváření Jednotné oblasti pro platby v EUR Od zavedení eurobankovek a mincí v roce 2002 mohou spotřebitelé provádět prostřednictvím jednotné měny hotovostní platby v celé eurozóně. Projekt SEPA se snaţí dosáhnout toho samého, tj. jednotné oblasti pro platby v EUR v rámci bezhotovostních plateb. Tento náročný projekt zahájil v roce 2002 bankovní sektor zřízením Evropské rady pro platební styk (EPC). (viz kap. 2.1) 1.1 Historické souvislosti Poté, co byla přijata Směrnice č. 5/1997/ES Evropského parlamentu a Rady, o přeshraničních převodech, a nařízení č. 2560/2001/ES Evropského parlamentu a Rady, o přeshraničních platbách v euro, významně stoupla potřeba harmonizace nejen platebních systémů eurozóny, ale i produktového portfolia a dosud rozdílné praxe. Za této situace vznikla na jaře 2002 nová iniciativa Evropská platební rada (EPC), která jasně formulovala nezbytnost vytvoření tzv. Jednotné platební oblasti v EUR (SEPA). Zavedení EUR k 1. lednu 2002 jako jednotné měny vybraných zemí Evropské unie přímo vyvolalo potřeby standardizovat a popř. sjednotit (nebo alespoň přiblíţit) postupy při zpracování a realizaci operací platebního styku a jejich nástrojů. Na projekt SEPA by se mělo pohlíţet jako na důleţitý příspěvek k finanční integraci Evropy. Zavedení eura vytvořilo pro takovou integraci nutné podmínky. Úspěch jednotné měny by byl neúplný, kdyby její zavedení nebylo doplněno integrovanými platebními systémy, peněţními a kapitálovými trhy a finančním odvětvím, které poskytuje své sluţby na jednotném trhu. 1 Do zavedení jednotné měny euro v podstatě nebyla oblast platebního styku mezi zeměmi EU nijak regulována. První obecně 1 Machala, K.: Cíle a cestovní mapa vedoucí k SEPA. Bankovnictví, 2006 10

11 platná právní norma se sice objevila v roce 1997 v podobě Směrnice č. 1997/5/ES Evropského parlamentu a Rady, o přeshraničních převodech. Tato norma byla prvním dokumentem, který zahájil jistou regulaci v oblasti přeshraničního platebního styku. Pro banky to znamenalo zejména jasné vymezení některých podmínek, které spočívaly v obecné informovanosti klienta při realizaci přeshraničních převodů. Šlo např. o následující informace před provedením převodu nebo po něm: 1. cena převodu; 2. doba trvání převodu; 3. den odepsání a den připsání; 4. výše hodnoty převodu; 5. kurs pouţitý při realizaci převodu peněz. Po ní následovala publikace nařízení Nařízení č. 2560/2001/ES Evropského parlamentu a Rady, o přeshraničních platbách v euro, které stanovilo hlavně jednu podmínku, ţe přeshraniční platby v euro nesmějí byt zatíţeny vyšším poplatkem, neţ je aplikován na stejnou platbu ve vnitrostátním platebním styku. 2 Celá regulace byla zahájena proto, aby platby uvnitř EU posílané všemi občany a realizované bankami byly tak jednoduché a tak levné, jako je tomu u převodů mezi účty v jednom městě dané země. 1.2 Základní údaje o SEPA SEPA je jednotnou oblastí pro provádění plateb v EUR (Single Euro Payments Area). Je to oblast, v níţ spotřebitelé, podniky a další hospodářské subjekty budou moci provádět a přijímat platby v eurech uvnitř jednotlivých zemí i mezi nimi, a to za stejných podmínek, práv a povinností a bez ohledu na svou zeměpisnou polohu. Garantem a regulátorem SEPA je Evropská rada pro platební styk (rozhodovací a koordinační instituce evropského bankovnictví pro oblast platebního 2 Článek 3 Nařízení 2560/2001/ES. 11

12 styku). SEPA se v současné době skládá z 27 členských států EU a Islandu, Norska, Lichtenštejnska, Švýcarska a Monaka. Obrázek 1 Informační mapa projektu SEPA Zdroj: http://www.ecb.int/paym/sepa/about/html/index.en.html V rámci Evropské unie se ročně uskuteční zhruba 30 miliard bezhotovostních transakcí 3, realizovaných především ze zemí eurozóny. Tlak na sjednoceni platebních nástrojů roste díky expanzi jednotného trhu. Základním posláním projektu SEPA je především naprosté odstranění hranic při provádění finančních transakcí v měně euro. Cílem SEPA je posílit evropskou integraci konkurenceschopným a inovativním trhem sluţeb platebního styku pro klientské platby v eurozóně, který můţe nabídnout vyšší úroveň sluţeb, efektivnější a 3 Gregorová, J.. SEPA další meta v jednotném evropském platebním styku. Finance.cz [online]. 29. 1. 2010 [citováno 6. 1 2011]. Dostupné z: http://student.finance.cz/zpravy/finance/250315-sepa-dalsi-meta-v-jednotnem-evropskem-platebnimstyku/?mailcendivlogin=1 12

13 levnější moţnosti platebního styku. SEPA umoţní zákazníkům provádět bezhotovostní platby ve prospěch příjemce kdekoli v eurozóně, a to za pouţití jednoho bankovního účtu a jednotného souboru platebních nástrojů. Veškeré klientské platby v eurech se tedy stanou,,tuzemskými platbami a dělení na vnitrostátní a přeshraniční platební styk 4 v rámci eurozóny zanikne. Cílem je tedy, aby rozdělené trhy sluţeb platebního styku pro klientské platby byly v Evropě postupně nahrazeny uceleným a konkurenceschopným trhem eurozóny. Pokud v současnosti plátce z eurozóny provádí např. běţnou úhradu v EUR v rámci své země nebo provádí úhradu v EUR přes hranice do jiné země EU, pociťuje značné rozdíly první provede v rámci tuzemského platebního styku, druhou v rámci platebního styku přeshraničního (zahraničního). Prvky SEPA jsou: jednotná měna jednotný soubor platebních nástrojů - bezhotovostní úhrady, přímé inkaso a platby uskutečňované prostřednictvím platebních karet efektivní infrastruktura pro platební styk v eurech jednotné technické normy jednotné provozní postupy harmonizovaný právní základ průběţný rozvoj nových sluţeb orientovaných na zákazníky 1.3 SEPA a sektory EU Evropský bankovní sektor, který odpovídá za restrukturalizaci platebních systémů v eurozóně. Ta si v krátkodobém horizontu vyţádá značné náklady, avšak ve střednědobém aţ dlouhodobém výhledu mu zajistí úspory nákladů na platební styk v eurozóně i moţné nové zdroje 4 Zákon č. 284/2009 Sb., o platebním styku 13

14 příjmů. Tento sektor vytvořil pro koordinaci svých činností vlastní regulatorní orgán, který projekt SEPA řídil a řídí. Orgán pod názvem Evropská rada pro platební styk (EPC) sestává z 65 evropských bank včetně tří evropských asociací úvěrového sektoru a Evropské bankovní asociace (EBA). V EPC jsou zastoupeni členové EU, Islandu, Lichtenštejnska, Norska a Švýcarska a jejich práce je zaměřena na veškerý platební styk v eurech. Evropský sektor zúčtování a vypořádání, jehoţ cílem je pomocí nástrojů SEPA zajistit dosaţitelnost všech příjemců plateb v eurozóně. Na této činnosti se podílí několik poskytovatelů infrastruktury jako např. zpracovatelé platebních karet. Evropská asociace automatizovaných clearingových středisek (EACHA) a EBA. EACHA připravuje soubor postupů k zajištění interoperability infrastruktur (automatizovaná clearingová střediska - ACH), EBA vyvinula STEP2, coţ je první celoevropské automatizované clearingové středisko, nebo systém PEACH pro zúčtování přeshraničních i vnitrostátních klientských plateb v eurech. Podniky v eurozóně (podniky, obchodníci, malé a střední firmy), které se podílejí na přípravě norem, jejichţ účelem je omezit zásahy pracovníků při zúčtování plateb (od fakturace aţ po přiřazení platby k faktuře). Tyto podniky se zaměřují na vytvoření automatizovaných procesů (automatizované úplné zpracování plateb, end-to-end straightthrough processing - e2e STP), které sniţují náklady platebního styku. Finanční ředitelé podniků jsou organizováni v Evropském sdruţení finančních ředitelů podniků (EACT). Orgány veřejné správy a spotřebitelé, kteří jsou uţivateli nových platebních nástrojů SEPA. Vlády a orgány veřejné správy provádějí velké mnoţství vnitrostátních i přeshraničních plateb, které souvisejí s důchody, sociálním zabezpečením a dalšími dávkami nebo daněmi. Tyto orgány by tedy měly vyjádřit svůj jednoznačný závazek. Projektu SEPA vyjádřila v říjnu 2006 podporu také Rada EU na úrovni ministrů financí a hospodářství (Rada ECOFIN). 14

15 Projektu SEPA se účastní tyto veřejné orgány a instituce: Eurosystém (ECB a národní centrální banky zemí eurozóny), který v několika publikacích zdůraznil, co od toho projektu očekává, a pečlivě sleduje jeho vývoj. (podrobněji viz. kap.) Evropská komise, která vypracovala strategii, jejímţ cílem odstraňovat překáţky na vnitřním trhu a zjednodušit jeho pravidla. Příkladem můţe být navrţená Směrnice od platebních sluţbách (PSD). Vnitrostátní orgány, které se s rozvojem projektu intenzivně zapojovaly do příprav na rozšíření platebních nástrojů SEPA. Proč SEPA? Důvodem realizace projektu SEPA je, ţe hospodářství eurozóny není v současnosti schopné plně vyuţívat měnové unie. Zákazníci při provádění klientských plateb v eurech do ostatních zemí eurozóny naráţejí na potíţe, neboť platební styk bývá často časově náročný. Dokud bude tento stav pokračovat, nelze na euro pohlíţet jako na plně zavedenou jednotnou měnu. I přes zavedení eura v roce 1999 a vývoj systému TARGET (viz kap. 3.5) přetrvávají v eurozóně rozdíly při zpracování elektronických plateb malých hodnot (tj. klientské platby). Od zavedení eura se počet a různorodost platebních nástrojů, norem a infrastruktur pro zpracování klientských plateb příliš nezměnil. V takovém prostředí musejí tedy podniky, které provádějí značný počet přeshraničních plateb, vést v rámci správy platebního styku bankovní účty v několika zemích, v nichţ podnikají. Tato dezintegrace postihuje nejen přeshraniční, ale i vnitrostátní platební styk v eurech, neboť brání inovaci a konkurenci v eurozóně. Zainteresované strany mohou podléhat také rozdílným pravidlům a poţadavkům podle země svého původu. Vytvoření jednotného rámce umoţní nabízet moderní řešení platebního styku bez ohledu na hranice jednotlivých států. 15

16 1.4 Časový harmonogram a vývoj projektu SEPA Tento náročný projekt zahájil v roce 2002 bankovní sektor zřízením Evropské rady pro platební styk (EPC), která vymezuje nová pravidla a postupy pro platební styk v eurech. Do této činnosti jsou zapojeny zainteresované strany nejen v eurozóně a v dalších zemích Evropské unie, ale také na Islandu, v Lichtenštejnsku, Norsku a Švýcarsku. Platební styk v eurech tedy mohou vyuţívat i subjekty mimo eurozónu, které splňují standardy a postupy SEPA, a přispívají tak k zavedení jednotného trhu sluţeb platebního styku. Vytváření SEPA postupovalo podle harmonogramu definovaného v dokumentu SEPA Roadmap, který přijala Evropská rada pro platební styk v prosinci 2004. V roce 2001 poloţila Evropská komise základy pro rozvoj SEPA politiky nařízením o přeshraničních platbách v eurech a tento krok je povaţován za jeden z nejvýznamnějších bodů v historii integrace platební oblasti. V projektu SEPA počítala EPC se třemi hlavními časovými úseky: plánovací etapa prováděcí etapa migrační fáze Obrázek 2 Plán projektu SEPA Zdroj: Česká verze dokumentu ECB, https://www.czech-ba.cz/projekty/sepa/dokumenty První, plánovací etapa začala v roce 2004 a v současnosti je zcela dokončena. Její součástí je návrh nových pravidel pro bezhotovostní 16

17 úhrady a přímé inkaso a návrh rámců pro platební karty i pro infrastrukturu zúčtování a vypořádání. Vyvinuty jsou také nezbytné formy specifikace bezpečnostních prvků. Druhá, prováděcí, někdy se uvádí téţ implementační etapa byla zahájena v polovině roku 2006 a pokračovala aţ do roku 2007. Zaměřovala se na přípravu rozšíření nových nástrojů, norem a infrastruktur SEPA. Rozhodující roli v EU/EHP ve vývoji základních nástrojů převzal bankovní sektor (komerční banky, spořitelny, druţstevní banky a jejich evropská sdruţení a federace). V této etapě proběhl také zkušební provoz. Vnitrostátní orgány odpovědné za realizaci a migraci, které byly ustaveny v kaţdé zemi eurozóny. budou pomáhat sledováním příprav na rozšíření SEPA, které provádějí jednotlivé zainteresované strany. Tyto strany jsou velmi různorodé a patří k nim např. banky, provozovatelé infrastruktury, orgány veřejné správy, podniky a další uţivatelé. Pří implementaci základních nástrojů v rámci eurozóny plní významnou úlohu státní správa. V České republice a ostatních zemích, kde dosud nepřijaly euro jako svoji národní měnu, plní tuto úlohu spíše korporátní klienti. Poslední byla a je migrační fáze, v níţ vnitrostátní pravidla platebního styku platily souběţně s pravidly SEPA. V této fázi existuje tzv. dualistický systém. Zákazníci si mohli vybrat jak,,staré' vnitrostátní nástroje, tak nové nástroje SEPA. Infrastruktura zúčtování a vypořádání byla schopna pracovat s oběma druhy nástrojů. Počátek fungování SEPA stanovila Evropská rada pro platební styk na leden 2008, kdy zahájil činnost první ze systémů - SEPA Credit Transfer Scheme (systém pro bezhotovostní převody). V listopadu 2009 se okruh funkčních nástrojů SEPA rozšířil o nové systémy pro provádění inkasních plateb (SEPA Direct Debit Scheme). K systémům SEPA přistupovali poskytovatelé platebních sluţeb jednotlivé (případně ve skupinách) na základě svého rozhodnutí a prostřednictvím přístupových smluv, tzv. Adherence Agreement, jimiţ se zaváţí dodrţovat příslušný,,soubor pravidel systému SEPA. Cílem bylo dosáhnout trţně motivované 17

18 postupné migrace na nástroje SEPA, tak aby na něj do konce roku 2010 přešla rozhodná většina transakcí. V září 2009 vydala Evropská komise nový dokument týkající se dalšího vývoje a řízení implementace SEPA, a sice,,sdělení Komise - Dotvoření jednotné oblasti pro platby v eurech (SEPA): plán na období 2009-2012. Dokument vymezuje opatření, která mají všechny zúčastněné strany (orgány EU a vnitrostátní orgány, odvětví a uţivatelé) splnit během příštích tří let, a to na základě šesti priorit: podpora přechodu na systém SEPA; zvýšení povědomí a propagace produktů SEPA; vypracování solidního právního prostředí a zajištění souladu; podpora inovací; dosaţení normalizace a interoperability a vyjasnění a zlepšení řízení projektu SEPA Tento plán se zaměřuje především na členské státy, které přijaly euro (předpokládá však zájem i ze strany členských států mimo eurozónu, přestoţe přechod na SEPA v nich probíhá pomalejším tempem). Postup zavádění standardů SEPA o ovlivňovalo i Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 924/2009 ze dne 16. září 2009 (o přeshraničních platbách ve Společenství a zrušení nařízení ES č. 2560/2001), a to stanovením povinné dosaţitelnosti poskytovatelů platebních sluţeb v případě inkasních transakcí v eurech (poskytovatel platebních sluţeb umoţňuje plátci-spotřebiteli platit formou inkasa vnitrostátně, bude povinen umoţnit mu platit formou inkasa i do ostatních členských států). Povinnost musí být v ČR splněna do 1. listopadu 2014 (v případě zavedení eura jako národní měny před 1.11.2013 by bylo nutno poţadavky splnit do jednoho roku ode dne vstupu do eurozóny. Postup implementace SEPA v ČR bude kromě výše uvedených aspektů záviset i na výsledku vyhodnocení potřeby stanovit legislativní či jinou cestou konečný termín přechodu na SEPA v EU (vyhodnocování 18

19 provádí Evropská komise ve spolupráci s ECB na základě rozhodnutí ECOFIN 5 ze dne 2.12.2010) a zejména na výsledné podobě této případné legislativy. 1.5 Iniciativa bankovního sektoru Pří přechodu na SEPA se zájem bankovního sektoru zaměřil především na vývoj platebních nástrojů SEPA. K jejich snazšímu zavádění bylo třeba se zabývat třemi hlavními oblastmi. Zaprvé vyvinul tento sektor nová pravidla pro bezhotovostní úhrady a přímé inkaso a vypracoval rámec pro platby uskutečňované prostřednictvím platebních karet. Zadruhé se zabýval dalšími doplňkovými sluţbami, které mohly zlepšit zpracování plateb. Zatřetí pak stanovil zásady vztahující se na zpracovatelskou infrastrukturu a zabýval se otázkami standardizace. Nové platební nástroje, které bankovní sektor nabídnul zákazníkům, bylo vycházet z nového souboru pravidel, postupů a norem pro platební styk v eurech. EPC navrhla pravidla pro dva nové platební nástroje a jeden rámec, v nichţ mohou banky rozvíjet platební produkty SEPA: bezhotovostní úhrady SEPA přímé inkaso SEPA platby SEPA uskutečňované prostřednictvím platebních karet V případě bezhotovostních úhrad a přímého inkasa byla zvolena,,nová strategie, kde byla pro kaţdou z těchto oblastí navrţena nová jednotná pravidla pro platební styk v eurech. Tato pravidla jsou zanesena do souboru (obsahuje postupy, pravidla a normy), který se na tento platební styk vztahuje. Naopak pro platby uskutečňované prostřednictvím platebních karet bylo zvolena,,adaptační strategie, která umoţní změnu 5 Rada pro hospodářské a finanční záleţitosti 19

20 stávajících pravidel a díky níţ se operátoři budou moci přizpůsobit novému souboru provozních a technických norem a postupům. EPC definovala stanovisko, v němţ se zabývá otázkami, jak například kartové systémy (stejně jako vydavatelé karet, jejich vlastníci a operátoři) měly upravit svůj stávající provoz, aby splňovala zásady SEPA pro platby v eurech uskutečňované prostřednictvím platebních karet. Základním rysem obou postupů je jednoznačné oddělení pravidel, postupů a norem od infrastruktury. Za kvalitu produktů SEPA odpovídají finanční instituce. Ty mohou svým zákazníkům nabízet zdokonalené produkty SEPA, pokud budou odpovídat souborům pravidel a rámcům. Další doplňkové sluţby - na základě pravidel SEPA mohou finanční instituce jednotlivě nebo společně navrhovat a svým zákazníkům nabízet zdokonalené produkty nebo sluţby. Zdokonalené produkty: rychlejší vypořádání plateb přiřazení identifikačního kódu banky (BIC) podle mezinárodního čísla účtu (IBAN) Sluţby s přidanou hodnotou obsahují: elektronickou fakturaci elektronické přiřazení platby k faktuře řešení platebního styku v internetovém bankovnictví Jedním z příkladů zdokonalování produktů je moţnost rychlého vypořádání bezhotovostních úhrad (tzv. prioritních plateb), u nichţ bankovní sektor umoţnil zákazníkům vypořádání neodkladných bezhotovostních úhrad v rámci jednoho bankovního dne. Dalším zdokonalením je, ţe zákazníci zadávají pouze číslo účtu ve formátu IBAN, bez nutnosti doplnění identifikačního kódu banky (BIC). Ten následně přiřadí poskytovatel sluţby podle mezinárodního čísla účtu IBAN. 20

21 Sluţby s přidanou hodnotou jsou definovány jako sluţby orientované do budoucna, často spojené s platebními nástroji SEPA. V zásadě je mohou nabízet banky i nebankovní subjekty. Eurosystém podporuje EPC a podniky, jako je EACT 6, aby pro některé z nejčastěji vyuţívaných sluţeb s přidanou hodnotou spolupracovaly na vývoji řešení a základních normách. Činnost byla zahájena na elektronické fakturaci (e-invoicing). Tato sluţba je zákazníkům nabízena před provedením platby, kdy se faktura zasílá přímo do programu internetového bankovnictví zákazníka. Jakmile zákazník fakturu přijme, vytvoří se automatický platební příkaz, který obsahuje příslušné informace o plátci a příjemci. Další sluţbou je elektronické přiřazení platby k faktuře (e-reconciliation). Tato sluţba je zákazníkům nabízena pro provedení platby, kdy se k ní faktura elektronicky přiřazuje a automaticky se aktualizuje evidence příjemce. Spojení sluţeb s přidanou hodnotou s platebními nástroji SEPA představuje moţnost, jak v hospodářství dosáhnout rozsáhlých úspor - nebude jiţ třeba vést papírovou evidenci a celý proces je plně automatizován. Obrázek 3 Automatizované úplné zpracování plateb (e2e STP) Zdroj: Česká verze dokumentu ECB, https://www.czech-ba.cz/projekty/sepa/dokumenty Provozní stránku vypořádání plateb v eurech zajišťuje infrastruktura. EPC definovala rámec, který objasňuje, jaká pravidla a postupy musejí splňovat poskytovatelé infrastruktury (tj. sítě ACH, provozovatelé kartových systémů a další zpracovatelé, kteří pro finanční instituce zajišťují zpracování, přenos a výměnu informací). Tito poskytovatelé 6 The European Association of Corporate Treasurers je obchodní skupinou zastupující 2500 firem. 21

22 infrastruktury běţně odpovídají za správu pravidel, postupů a norem, které souvisejí s platebním stykem v rámci jedné země, a běţně také nabízejí své zpracovatelské sluţby finančním institucím. V novém prostředí SEPA jsou pravidla a normy definovány a jsou zcela odděleny od zpracovatelské infrastruktury. Oddělení umoţňuje poskytovatelům infrastruktury, aby konkurovali a nabízeli své zpracovatelské sluţby libovolné bance nebo poskytovali kartového systému. Správu prvního systému PEACH (STEP2) zajišťuje clearingové středisko EBA, zatímco EACHA vyvíjí rámec, který usnadňuje interoperabilitu rozdílných evropských infrastruktur. Rámec by měl umoţnit kterémukoli zákazníkovi v Evropě zasílat a přijímat veškeré bezhotovostní úhrady a vyuţívat sluţeb přímého inkasa SEPA. 1.6 Zainteresované strany projektu SEPA Projekt SEPA má značný vliv na všechny zainteresované strany, neboť vedle nových moţností představuje i nové úkoly. Projekt vyvolává silnější konkurenci - eurozóna se stává integrovaným trhem, na němţ poskytovatelé nabíjí sluţby bez omezení. Širší výběr mezi poskytovateli sluţeb společně s úsporami z rozsahu zajišťuje zákazníkům širší nabídku konkurenčních řešení platebního styku. 1.6.1 Spotřebitelé Platební nástroje SEPA jsou k dispozici v celé eurozóně, a spotřebitelům tak celkově usnadňují platební styk. Spotřebitelé budou potřebovat pouze jeden bankovní účet. Z něj budou provádět bezhotovostní úhrady v eurech a vyuţívat sluţeb přímého inkasa kdekoli v eurozóně stejně snadno, jako je tomu u vnitrostátního platebního styku. Mohou například hradit nájemné svým dětem, které studují v zahraničí, zaplatit zahraniční dovolenou nebo sluţby poskytované podniky v Evropě, jakou jsou mobilní telefonní sluţby, pojištění nebo sluţby spojené s bydlením. Lidé, kteří ţijí, pracují nebo studují mimo svou 22

23 zemi, jiţ vedle svého domácího účtu nepotřebují, resp. nebudou potřebovat další účet v zahraničí. Pouţívání platebních karet bude efektivnější, protoţe spotřebitelé budou moci vyuţívat stejnou kartu pro všechny platby v eurech. Lidé tedy nebudou potřebovat tolik peněz v hotovosti. Inovativní sluţby lze nabízet spotřebitelům bez ohledu na hranice států. Dlouhodobým cílem bankovního sektoru je dosáhnout stavu, kdy se budou platební nástroje SEPA pouţívat v elektronické podobě. Platby lze pak snadno spojit se sluţbami s přidanou hodnotou, tedy sluţbami, které mají spotřebitelům i obchodníkům usnadnit platby před jejich vypořádáním i po něm. K nim patří elektronická fakturace, iniciace platby prostřednictvím mobilního telefonu nebo internetu, elektronické letenky, oznámení o připsání prostředky nebo elektronické přiřazení platby k faktuře. Díky tomto sluţbám uspoří spotřebitelé čas při vyřizování plateb. 1.6.2 Obchodníci Platební karty se stávají u spotřebiteli oblíbeným platebním nástrojem a ve stále větší míře nahrazují šeky a platby v hotovosti. Pouţívání platebních karet by se tedy málo v budoucnu dále rozšiřovat. Pro příjem plateb však obchodník potřebuje smlouvu s přijímající bankou, která za něj platby hrazené kartou zpracuje tedy zpracuje údaje o platby a drţiteli karty a předá je prostřednictvím infrastruktury pro vypořádání kartových operací bance, u níţ má spotřebitel platební kartu. Zde nabízí SEPA tyto výhody: Příjemci mohou zpracovat veškeré platby prováděné kartou, které splňují parametry SEPA, a to i mezi státy. V prostředí SEPA mají obchodníci v eurozóně moţnost si vybrat libovolného příjemce, který jejich platby prováděné prostřednictvím platební karty zpracuje. Tím se zvýší konkurence a sníţí se náklady. 23

24 Terminály v místě prodeje v eurozóně budou stále více standardizovány. Díky tomu bude moţné si vybírat z většího počtu poskytovatelů terminálů a obchodníci budou mít moţnost přijímat na jednom terminálu více druhů karet. Silnější konkurence mezi kartovými systémy by měla také vést ke sníţení poplatků. 1.6.3 Podniky SEPA pomůţe podnikům zjednodušit správu plateb. Podniky budou provádět veškeré finanční transakce v eurech centrální z jednoho účtu za pouţití platebních nástrojů SEPA. Zpracování plateb se zjednoduší, neboť veškeré příchozí a odchozí platby budou vyuţívat stejný formát. Spojením plateb s řízením likvidity do jednoho místa ušetří podniky, které působí v celé eurozóně, náklady i čas. Sluţby s přidanou hodnotou jako jsou elektronická fakturace a elektronické přiřazení plateb, pomohou podnikům zpracování plateb dále optimalizovat. Dnes jsou tyto sluţby nabízeny pouze na vnitrostátní úrovni, protoţe přeshraniční platby ztěţuje různorodost platebních formátů. Standardizovaná pravidla platebního styku SEPA tento provoz usnadní. 1.6.4 Banky Banky díky novým platebním nástrojům a infrastruktuře SEPA v celé eurozóně získají řadu výhod: Banky budou moci rozšířit své podnikání a soutěţit na úrovni celé eurozóny, protoţe zde mohou jednodušeji nabízet své sluţby. Banky mohou rovněţ rozšířit své podnikání tím, ţe svým zákazníkům vedle produktů SEPA nabídnou i sluţby s přidanou hodnotou. Díky projektu SEPA dojde k posílení evropské integrace a trţní efektivity. Sladěním podmínek, které upravují provádění plateb, poskytne SEPA jednotný soubor pravidel, rovnocenný a otevřený přístup, dosaţitelnost, transparentnost a interoperabilitu, která posílí konkurenci, a umoţní tak bankám sjednávat s poskytovali sluţeb lepší podmínky. Nařízení č. 2560/2001, které zavedlo zásadu, ţe poplatky za přeshraniční platby v eurech a poplatky za platby prováděné v eurech 24

25 uvnitř členského státu budou rovnocenné, vytvořilo nerovnováhu mezi bankovními poplatky a náklady na přeshraniční platební styk. Tu lze překonat pouze tím, ţe se zpracování, zúčtování a vypořádání přeshraničních plateb bude reorganizovat tak, aby bylo stejně efektivní a levné jako vnitrostátní platby. To je také základní cíl projektu SEPA. Účelem nařízení č. 2560/2001 bylo dosáhnout u srovnatelných vnitrostátních a přeshraničních plateb stejných poplatků. Nařízení se od 1. července 2002 vztahuje na platby prováděné prostřednictvím platebních karet a na výběry z bankomatů a od 1. července 2003 na bezhotovostní převody v eurech do 12 500 EUR. Od 1. ledna 2006 se vztahuje také na převody v eurech do hodnoty 50 000 EUR prováděné v EU mezi dvěma účty znějícími na euro. 1.6.5 Poskytovatelé infrastruktury Oddělení správy systémů od poskytovatelů infrastruktury zvýší konkurenci mezi poskytovateli infrastruktury (např. mezi automatizovanými clearingovými středisky a zpracovateli karet). Poskytovatelé infrastruktury jiţ nebudou vázáni hranicemi států, ale díky nástrojům SEPA budou mít moţnost poskytovat sluţby v celé eurozóně. Díky jednotnému souboru technických norem bude moţné dosáhnout interoperability, tedy propojení mezi různými poskytovateli infrastruktury. Zpracovatelé karet budou moci obsluhovat různé kartové systémy a příjemce v celé eurozóně. Přechod na nový systém a zákazníci Přechod na systém SEPA představuje pro zákazníky co moţná nejmenší dopad, i kdyţ bude záleţet na druhu sluţbu, kterou nabízejí jejich banky. Některé změny by mohli zákazníci pocítit při výměně vnitrostátních platebních nástrojů za nástroje SEPA. Například mezinárodní číslo účtu (IBAN) a identifikační kód banky (BIC) zákazníka 25

26 by mohly nahradit číslo vnitrostátního bankovního účtu. Změnit by se mohly také formuláře k zadávání plateb. 26

27 2. EPC a složky SEPA 2.1 Evropská rada pro platební styk Evropská komise prohlásila, ţe bude pokračovat cestou regulace oblasti platebního styku i nadále, bankovní sektor EU se rozhodl, ţe by bylo vhodné na tuto situaci reagovat. Banky vyhlásily, ţe by tuto iniciativu chtěly dokonce převzít a postupovat v souladu s Evropskou komisí, ale v podobě samoregulace. V březnu 2002 se proto sešli zástupci 42 evropských bank a vytvořili orgán s názvem Evropská platební rada - European Payment Council - EPC. 7 Tato myšlenka byla podpořena tím, ţe zde působil od roku 1999 systém TARGET, který byl původně připraven jako zúčtovací systém pro vysokoobjemové platby, avšak pokud jde o počet transakcí, retailové platby nebyly a nejsou jistě zanedbatelné. Tyto banky si daly za cíl vytvoření Jednotné oblasti pro platby v EUR (SEPA) nejpozději do konce roku 2010. V roce 2004 v rámci SEPA došlo k rozšíření účastnických zemí o nově přistupující. Dále bylo rozhodnuto, ţe se EPC, která do té doby měla spíše charakter zájmového sdruţení, institucionalizuje. Dne 17. července 2004 se EPC transformovala na veřejně prospěšnou společnost podle belgického práva, jejímţ členy jsou zástupci bankovního sektoru všech 25 zemí EU. 8 K připojení byly pozvány i banky ze zemí EHP a dále Švýcarsko. Kromě Lichtenštejnska se všechny oslovené země připojily. Zároveň se členy EPC stali i zástupci tří evropských bankovních asociací. Evropská platební rada (EPC) je koordinační a rozhodovací orgán evropského bankovního průmyslu v oblasti platebního styku. Účelem EPC je podporovat a propagovat Jednotnou oblast pro platby v EUR (SEPA). EPC vyvíjí platební systémy a rámce, které pomáhají realizovat integrovaný platební systém v eurech. 7 Chuchvalcová, J.: Příprava na SEPA je z velké části hotová, na euro teprve začíná. Bankovnictví, 2007 8 V březnu 2007 se EPC rozšířila o další dvě země - Rumunsko a Bulharsko na celkový počet 27 zemí 27

28 EPC se skládá z 74 členů, kteří zastupují banky, bankovní společenství a platební instituce. Více neţ 360 odborníků z 32 zemí, se přímo podílí na pracovním programu EPC, představující organizace všech velikostí a odvětví evropského bankovního průmyslu. Evropská centrální banka (ECB) se chová jako pozorovatel ve všech činnostech EPC. Nejvyšším orgánem EPC je plenární zasedání EPC (EPC Plenary), které jako jediné má rozhodovací pravomoc. Plenární zasedání je reprezentováno 66 křesly. Byly stanoveny dvě sady kritérií - pro země eurozóny a pro země mimo eurozónu. Kaţdá země eurozóny má nárok na jedno křeslo na kaţdých 10 mil. obyvatel a 10 mil. transakcí. Maximální počet pro jednu zemi je však omezen počtem sedm. Pro země mimo eurozónu platí dvojnásobná kritéria, přičemţ maximální počet křesel je pět. Důvodem tohoto rozdílu je obava, aby neeurové země nepřehlasovaly země eurozóny. 9 Kaţdý člen plenárního zasedání EPC má povinnost informovat o všem, co se na zasedáních projednává. Nese odpovědnost za to, ţe všechny informace, všechna rozhodnutí o standardech, která schválí, přenese do domácího prostředí a bude informovat všechny relevantní subjekty. SEPA a její standardy tak představují samoregulační provozní rámec evropských bank, který nemá právní závaznost a není právně vymahatelný. 9 Chuchvalcová, J.: Příprava na SEPA je z velké části hotová, na euro teprve začíná. Bankovnictví, 2007 28

29 Obrázek 4 Struktura EPC k prosinci 2012 Zdroj: http://www.europeanpaymentscouncil.eu/extras/cffm/custom/3_1_epc_structure_new2. jpg 2.2 Původní pracovní skupiny Původní struktura však obsahovala jiné pracovní skupiny, které byly pozdějí s ohledem na upřesnění základních subprogramů projektu SEPA změněny. Původní struktura zahrnovala následující pracovní skupiny: 10 pro obchodní a klientské poţadavky; pro infrastrukturu; pro STP (Straight Throught Processing); pro hotovosti pro karty. 2.2.1 Pracovní skupina pro obchodní a klientské požadavky Tato skupina realizovala na počátku své práce Nařízení 2560/2001/ES a zároveň přicházela s vlastními iniciativami, které měly tuto realizaci podpořit. První z těchto iniciativ byla nová 10 Schlossberger, O., Soldánová, M.: Platební styk. Praha, BIVŠ 2005, ISBN 80-7265- 072-6. 29

30 norma,,creduro", která zvýšila efektivnost přeshraničních platebních převodů, neboť dobu pro jejich zpracování stanovila na maximálně tři dny ode dne přijetí příkazu k převodu na rozdíl od smluvního principu upraveného Směrnicí 97/5/ES Evropského parlamentu a Rady, o přeshraničních převodech. Druhou iniciativou bylo schválení a přijetí tzv. Mezibankovní platební konvence (Internal Convention on Payments - ICP), která umoţnila připsání celé zaslané částky na účet příjemce. K dlouhodobějším cílům této pracovní skupiny patřilo ukončení pouţívání šeků pro přeshraniční převody a vytvoření celoevropského inkasního systému. 2.2.2 Pracovní skupina pro infrastrukturu Skupina se soustředila na vytvoření provozního rámce s názvem Pan-European Automated Clearing House (PEACH), který představuje obchodní platformu pro zajištění retailových platebních instrumentů a odpovídajících sluţeb, stanovuje provozní předpisy a podporuje odpovídající technická řešení. Cílem pracovní skupiny bylo vytvoření neutrální platformy, která by umoţňovala by efektivní zasílání platebních příkazů. 2.2.3 STP skupina Aktivita pracovní skupiny pro STP zahrnovala řadu technických otázek, např. zpracování plateb, které nesplňují kritéria STP, nebo zpracování urgentních plateb. Skupina vyvíjela aktivity na podporu pouţívání IBAN a BIC a sledovala návratnost prostředků vloţených do STP, včetně způsobu úhrady mezibankovních poplatků. 2.2.4 Pracovní skupina pro hotovost Pracovní skupina pro hotovosti si stanovila dva základní cíle: do roku 2006 v rámci eurozóny sjednotit pravidla pro hotovostní operace a do 30

31 roku 2010 v platebním styku výrazně omezit pouţívání hotovosti jako takové. 11 2.2.5 Pracovní skupina pro karty Karetní pracovní skupina se pak zabývala úlohou elektronických platebních prostředků, Jiţ v I. čtvrtletí roku 2004 byl zahájen společný postup proti padělání a podvodům v oblasti platebních karet. 2.3 Reorganizace pracovních skupin Struktura pracovních skupin se v roce 2004 reorganizovala, ale ani tato struktura nezůstala beze změny. Lze ovšem konstatovat, ţe po zavedení eura byly podporovány zejména následující platební instrumenty: 12 Direct Debet (inkasní způsob placení, tzv. přímé inkaso); Credit Transfer (platební příkaz k úhradě) Cards (operace platebními kartami). A protoţe jde o produkty projektu SEPA, vţilo se pro tyto platební instrumenty označení SEPA Credit Tranfer (SCT), SEPA Direct Debet (SDD) a SEPA Cards (SC). Aktivity jednotlivých pracovních skupin by bylo moţno pak stručně charakterizovat následovně: Do pracovní skupiny pro EDDP 13 bylo zapojeno 16 zemí včetně ECB, organizace SWIFT, EK a FBA (Federace bankovních asociací). Pravidla pro přímá inkasa se začala tvořit v roce 2004, kdy zástupci několika zemí, zejména Francie, Německa a Itálie, připravili základní dokument. Způsob provádění platebního styku pomocí přímých inkas je v těchto zemích velmi rozšířený. Na rozdíl od způsobu obvyklého v ČR (kontrola přivolení inkasa na účtu plátce vůči účtu příjemce) je tento způsob zaloţen na velké 11 Schlossberger, O.: Platební sluţby. Praha. Management Press, s.r.o., 2012, ISBN 978-80-7261-238-3 12 Schlossberger, O.: Platební sluţby. Praha. Management Press, s.r.o., 2012, ISBN 978-80-7261-238-3 13 Electronic Direct Debet Payments - elektronický inkasní způsob placení 31

32 důvěře mezi plátcem a příjemcem. Kontrola existence smlouvy mezi plátcem a příjemcem je prováděna pouze bankou konečného příjemce plateb. Banka příjemce jiţ v okamţiku vyslání výzvy do banky plátce připisuje poţadovanou částku ve prospěch účtu příjemce. V případě, ţe výzva je odmítnuta, je následně opět účet příjemce zatíţen a částka je mu odebrána zpět. Plátce má moţnost po různě dlouhou dobu 14 poţádat o okamţité vrácení odepsaných finančních prostředků. Banky pak mezi sebou budou řešit vzniklá nedorozumění včetně vzájemného vyrovnání finančních závazků. Přestoţe se podle prvních náznaků na dohodnutých pravidlech nemělo jiţ nic měnit, stále docházelo k dalším úpravám podle připomínek vyplývajících z praxe jednotlivých zemí. Všem šlo zejména o zmírnění očekávaných rizik. Lze konstatovat, ţe přístup ČR při realizaci inkasního způsobu placeni byl shledán jako velmi zajímavý, neboť je zcela automatizovaný a v podstatě bezrizikový. Proto byl vysloven souhlas, ţe v rámci pracovní skupiny budou připraveny oba přístupy pro realizaci přímého debetu. V závěru roku 2006 byla odsouhlasena pravidla pro realizaci přímého inkasa. Tato pravidla měla být implementována účastnickými zeměmi do 1.ledna 2008. 15 Práce na druhém způsobu inkasa proběhly a implementace pravidel měla být zahájena k 1.lednu 2009. Počet členů skupiny ECT 16 se pohyboval kolem 50. 17 Aktivita pracovní skupiny se zaměřuje především na vypracování souboru pravidel s názvem Systém bezhotovostních elektronických úhrad SEPA. Cílem skupiny je stanovení standardů pro bezhotovostní úhrady. Dosud byly rozlišovány domácí a přeshraniční platby. Cílovým stavem v SEPA je pouze jeden domácí prostor. Ještě v polovině prvního desetiletí 21. století bylo přeshraničních eurových plateb okolo jednoho aţ tří procent, kdeţto těch domácích aţ 97%. Po zavedení jednotných pravidel SEPA se očekávala razantní změna tohoto poměru. Kaţdá země účastnící se 14 Kaţdá země to můţe mít stanoveno jinak 15 SEPA Direct Debit Scheme Rulebook, EPC, verze 2.2 z prosince 2006 16 Electronic Credit Transfer - elektronický příkaz k úhradě 17 Chuchvalcová, J.: Příprava na SEPA je z velké části hotová, na euro teprve začíná. Bankovnictví, 2007 32

33 projektu bude muset podepsat mnohostrannou smlouvu 18 se Scheme Managment Committee, který bude řešit případné spory. Postup zavádění SEPA v oblastí elektronických příkazů k úhradě se datoval na začátek roku 2008, kdy bylo také zahájeno, a bylo ukončeno v roce 2010. I kdyţ aplikace standardů vyţadovala značné úsilí účastnických bank, snahou bylo, aby hlavní část bank měla tento standardizovaný způsob provádění bezhotovostních úhrad do konce roku 2010 implementován. V rámci projektu bylo přijato tzv. pravidlo,,dosaţitelnosti". Toto pravidlo znamená procesní schopnost, na jejímţ základě by všechny banky v prostoru SEPA měly být dosaţitelné minimálně pro příjem plateb podle nových standardů. Ze zúčtovacích center s celoevropskou působností bude moţné na ně zasílat bezhotovostní úhrady a kaţdá banka by měla umět zpracovat tuto platbu v příslušných standardech. Kaţdá banka SEPA by měla poskytovat sluţbu minimálně v rozsahu povinnosti banky příjemce. Nový standard SEPA zavedl zcela nový způsob zpracování plateb, tzv. strukturované hromadné bezhotovostní úhrady. Prakticky to znamená, ţe účet plátce je zatíţen jednou částkou, ale následně je jedna velká platba rozčleněna na několik menších plateb pro více příjemců. 19 Pro klienty bude SEPA znamenat sjednocení platebního styku, pouţití jednotného standardu při placeni na jakémkoli místě prostoru SEPA. Pro obsluhu všech jejich obchodních aktivit v celém prostoru SEPA bude stačit pouze jeden účet. Pro klienty to bude znamenat úsporu (minimálně v podobě niţších poplatků). Bankám se na druhé straně sníţí výnosy a budou muset investovat do nových technologií. Z dlouhodobého hlediska by se však měly náklady na jednu transakci sníţit, a tím by se měl počáteční propad vyrovnat. Pracovní skupiny pro karty definovala zavádění SEPA v oblasti velmi dynamického platebního instrumenty, kterým je platební karta. Základní ideou je sjednocení podmínek pro pouţívání platebních karet v rámci EU. Klient by měl být zatíţen srovnatelným poplatkem za vydání karty, za 18 Tzv. Adherence Agreement 19 V podstatě obdoba tuzemského hromadného příkazu k úhradě pouţívaného v ČR 33

34 transakce provedené touto kartou, transakce by měla být všude stejně rychle zaúčtována a karty by měly být akceptovány na kaţdém terminálu, u kaţdého obchodníka v rámci EU. Od ledna 2008 banky zahájily v souladu s poţadavkem materiálu SEPA Card Framework (SCF), který byl pracovní skupinou zpracován, vydávání karet vyhovujících stanoveným principům, coţ znamená vydávat pouze platební karty odpovídající mezinárodním standardům EMV 20. Po tomto termínu by banky a ostatní vydavatelé platebních karet neměli vydávat ţádnou jinou kartu neţ kompatibilní s SCF a neměli by nainstalovat ţádný nekompatibilní POS terminál. Do 31. prosince 2010 měly být z oběhu staţeny všechny karty a terminály, které nevyhovovaly principům SCF. Sjednocujícím prvkem je nyní čipový standard EMV. Přestoţe poţadavky na zavedení SEPA nejsou právně vynutitelné, většina bank v rámci EU se snaţí o jejich realizaci v rámci stanovených termínů. Některá pravidla obsaţená v SCF byla převzata do Směrnice o platebních sluţbách na vnitřním trhu. ECB poţadovala v rámci projektu SEPA v oblasti platebních karet také sjednocení tzv. interchange fees 21 a jejich zveřejnění na internetu. Dále poţadovala, aby karetní asociace zcela upustily od poplatků za licence pro vydávání a přijímání karet v jiných zemích EU. Celá EU musí představovat jeden platební prostor, ve kterém má banka pouţívání hotovosti v rámci celé EU. Rovněţ se probírala otázka jednotného evropského karetního schématu jako alternativy ke kartám vydávaným pod ochrannými známkami karetních asociací. Asociace však volí spíše rezervovaný přístup a brání zejména celkem vysokou úroveň interchange fees, neboť chtějí zainteresovat banky, aby vydávaly právě jejich karty. Poslední pracovní skupinou je skupina pro hotovosti. V této skupině pracovalo aţ 20 odborníků včetně zástupců ECV a FBA. Tato pracovní 20 EuroCardMasterCardVisa 21 Poplatek, které si účtující banky mezi sebou v rámci zahraničních nebo přeshraničních operací provedených drţitelem platební karty v případě, ţe jedna banka je vydavatelem karty a druhá banky je banka vlastnící pouţitý ATM nebo zpracovávající transakce daného obchodníka 34

35 skupina SEPA úzce spolupracovala např. s Výborem pro bankovky ESCB 22. Skupina řešila zejména otázky zvyšování efektivnosti hotovostních transakcí v EUR a všechny procesy v rámci řetězce vydávání, zpracování a navrácení hotovostí do oběhu. Základním východiskem byl rámec Single Euro Cash Area (SECA), který se týkal eurových hotovostí, ale měl vliv také na ostatní členské země EU s jinou měnou neţ euro. I této skupině jde o standardizaci postupů v hotovostní oblasti. Rámec SECA vznikl v důsledku různorodé národní infrastruktury v oblasti distribuce a redistribuce hotovosti. SECA má odlišné postavení od SEPA - SEPA totiţ stanovuje cíle pro zavedení různých, lze říci nových, bezhotovostních panevropských platebních instrumentů, zatímco v případě hotovostí takový instrument jiţ existuje a je zaveden. Euro je zatím jediný existující pravý panevropský platební prostředek, zatímco v rámci SECA jde o opačný proces - za existujícího platebního prostředku hledat společná řešení pro jednotlivé aktivity členských zemí. Proto hlavním cílem bylo vypracování společné sady pravidel pro distribuci a redistribuci eurových hotovostí. Dalším cílem, dlouhodobějším a strategickým je pak rozvinutí skutečné konkurence mezi hotovostí a alternativními platebními prostředky a převedení maximálního počtu hotovostních transakcí na efektivnější bezhotovostní nástroje, zejména platební karty. Hotovost by měla být eurosystémem poskytována všem bankám SEPA na základě uplatňování stejných pravidel a za stejné ceny (nebo alespoň konvergující k jedné úrovni). K poţadavkům bank zemí SEPA na eurosystém patří zejména přístup k hotovostním sluţbám národních centrálních bank bez ohledu na národní hranice, dostatečná síť poboček centrálních bank a srovnatelné, harmonizované sluţby v oblasti dotací a odvodů mincí a bankovek. Určité snahy o regulaci oblasti platebního styku zde byly ještě před zavedením jednotné měny euro, ale aţ po jejím zavedení jednoznačně došlo a stále dochází k postupnému srůstání tuzemských ekonomik 22 Schlossberger, O.: Platební sluţby. Praha. Management Press, s.r.o., 2012, ISBN 978-80-7261-238-3 35