Únor Akronym (zkratka projektu) ČR Ministerstvo pro místní rozvoj Staroměstské nám. 932/6, Praha IČ: DIČ: CZ

Transkript

1 Identifikace dokumentu Název projektu Akronym (zkratka projektu) Žadatel Kontaktní osoba projektu Variantní studie proveditelnosti, včetně varianty nulové, CBA a vymezení optimálního řešení. Studie byla zpracována především dle následujících dokumentů: Přílohy č.1 Příručky pro žadatele a příjemce finanční podpory v rámci IOP pro výzvu číslo 07 (verze příručky 1.0) Rukověti úspěšného žadatele v rámci výzvy 07 (verze rukověti 1.0 ze dne ) Národní infrastruktura pro elektronické zadávání veřejných zakázek NIPEZ ČR Ministerstvo pro místní rozvoj Staroměstské nám. 932/6, Praha 1 IČ: DIČ: CZ RNDr. Jiří Svoboda Kontaktní údaje žadatele Tel.: Jiri.Svoboda@mmr.cz Celkový rozpočet projektu Z toho investiční výdaje Z toho neinvestiční výdaje 300 mil. Kč 295 mil. Kč 5 mil. Kč Únor

2 Obsah 1 Výchozí stav, zdůvodnění realizace průřezového projektu a analýza jeho potřebnosti Problémy a nedostatky současného stavu Vymezení cílových skupin projektu a jejich přínosů Poptávka po realizaci průřezového projektu Poptávka po elektronizaci v závislosti na druhu zadávacího řízení Poptávka po elektronizaci v závislosti na druhu veřejných zakázek Poptávka po elektronizaci v závislosti na úkonu zadávacího řízení Poptávka po elektronizaci v závislosti na velikosti zadavatelů Odhadované přínosy a úspory elektronického zadávání VZ Poptávka po elektronizaci na cílovém trhu NIPEZ Návaznost na strategické dokumenty v oblasti elektronizace zadávání veřejných zakázek Strategické dokumenty upravující elektronizaci zadávání VZ v EU Strategické dokumenty upravující elektronizaci zadávání VZ v ČR Strategické dokumenty upravující elektronizaci zadávání VZ významných zadavatelů Návaznost na strategické dokumenty E-governmentu v ČR Popis průřezového projektu a jeho etap Charakteristika cílů průřezového projektu Hlavní výstupy průřezového projektu Služby, které budou díky průřezovému projektu poskytovány Hlavní etapy průřezového projektu Management průřezového projektu a projektový tým Metodika řízení průřezového projektu Zjednodušený logický rámec průřezového projektu Projektový tým Technické a technologické řešení průřezového projektu Rámcový procesní model zadávacích procesů Vymezení vstupů pro řešení NIPEZ Technická specifikace Elektronické nástroje národní či individuální E-tržiště pro veřejnou správu Informační systém o VZ Míra závaznosti Vymezení rámcového přístupu ke standardizaci komodit Funkční dekompozice hlavních komponent řešení NIPEZ Koncepční architektura Funkční architektura Datová architektura Technická architektura Softwarová architektura Hardwarová architektura Rozhraní Identifikace všech rozhraní Vyhodnocení rozhraní z hlediska legislativní a technické možnosti jejich implementace Prioritizace rozhraní z hlediska splnění cílů NIPEZ a posouzení rámcové účelnosti rozhraní Konečné zařazení rozhraní do základní funkcionality NIPEZ a do fází dalšího rozvoje

3 4.9 Provozní parametry pilotního a ostrého provozu Způsob zajištění průřezového projektu Základní charakteristika zvažovaných variant řešení Míra závaznosti jednotlivých variant Parametry pro nastavení míry závaznosti (povinnosti) Konkrétní nastavení závaznosti používání elektronických nástrojů v ČR ve vztahu k jednotlivým variantám Varianta Varianta Komponenty NIPEZ Závaznost Financování Přínosy a zápory Varianta Komponenty NIPEZ Závaznost Financování Přínosy a zápory Varianta Komponenty NIPEZ Závaznost Financování Přínosy a zápory Varianta Komponenty NIPEZ Závaznost Financování Přínosy a zápory Varianta Komponenty NIPEZ Závaznost Financování Přínosy a zápory Postup kvalitativního hodnocení Kritéria kvalitativního hodnocení variant Vážení kritérií Vyhodnocení kvalitativně nejlepší varianty Zajištění investičního (dlouhodobého) majetku Struktura a výše pořizovaného dlouhodobého majetku Úprava vlastnických vztahů k nemovitostem dle řídící dokumentace IOP Harmonogram realizace průřezového projektu NIPEZ Kompletní harmonogram průřezového projektu NIPEZ Náklady průřezového projektu a jeho financování Položkový rozpočet v časovém rozlišení na fáze a roky Plán průběhu provozních a investičních nákladů Zhodnocení financování investiční a provozní fáze Ekonomická analýza Cost benefit analýza (CBA) Vymezení všech zainteresovaných subjektu a jejich členění Popis kvantitativně posuzovaných variant a nulové varianty

4 9.1.3 Popis ocenitelných a neocenitelných přínosů Výpočet hodnoty přínosů a újem investičních variant Výpočet hodnoty přínosů a újem nulové varianty Určení pořadí variant na základě ENPV Výběr celkově nejvýhodnější varianty (kvantitativně, kvalitativně) Strukturované porovnání nákladů a přínosů v čase pro vybranou variantu Provedení citlivostní analýzy Hodnocení efektivity a udržitelnosti průřezového projektu Zhodnocení vybrané varianty z hlediska efektivity Ekonomická efektivita Efektivita právní úpravy Technologická efektivita Udržitelnost varianty obchodní model vybrané varianty Účastníci obchodního modelu NIPEZ Parametry obchodního modelu pro zvolenou variantu NIPEZ Zhodnocení udržitelnosti vybrané varianty Analýza a řízení rizik Identifikace rizik Přehled všech rizik Hodnocení závažnosti rizik Podrobná charakteristika jednotlivých rizik včetně návrhu opatření Vliv průřezového projektu na životní prostředí vliv a na rovné příležitosti Vliv průřezového projektu na životní prostředí Vliv průřezového projektu na rovné příležitosti Zhodnocení průřezového projektu na základě výsledků studie Upozornění a doporučení vč. podmínek pro realizaci průřezového projektu Použité zdroje, pojmy a přílohy Použité zdroje Slovníček zkratek a pojmů Seznam tabulek a grafů Příloha č. 1 Data použitá pro výpočet v CBA

5 1 Výchozí stav, zdůvodnění realizace průřezového projektu a analýza jeho potřebnosti 1.1 Problémy a nedostatky současného stavu Z analýz uvedených ve strategickém dokumentu Efektivní veřejná správa a přátelské veřejné služby vyplývá, že veřejná správa v České republice potýká mj. s následujícími problémy: nedostatečná výkonnost a efektivita, současný systém rozpočtování neobsahuje podněty pro úsporu nákladů, neexistuje elektronizace komunikace ve státní správě (vše vedeno v papírové formě), výrazné zatížení orgánů ústřední státní správy operativou (neexistuje mechanismus pro omezování nárůstu a pro redukci byrokracie), nedostatečné využívání ICT (veřejná správa nesdílí data, což zbytečně zatěžuje podnikatele), nedostatečná koncepční a metodická činnost státu, která se projevuje v nejednotném výkonu státní správy, netransparentní spravování veřejných financí (neprůhledná výběrová řízení), korupční prostředí, které snižuje efektivnost využití zdrojů a tím i ekonomickou výkonnost. Stejné charakteristiky vykazuje i oblast zadávání veřejných zakázek. Je charakterizována zejména následujícími problémy: Velké zatížení úřadů veřejné správy operativou zadávání VZ. Nedostatečné využívání ICT - Pomalý postup ČR v elektronizaci zadávání VZ. Tento stav potvrdily i následující závěry z Šetření o stavu elektronizace v ČR v roce 2008 realizovaného MMR: Veřejní zadavatelé a zadavatelé s malým objemem VZ téměř nepokročili se zaváděním elektronického zadávání veřejných zakázek Došlo k minimálnímu nárůstu počtu zadavatelů, kteří mají zpracovanou strategii zavádění elektronických nástrojů Zadavatelé nevyužívají elektronické nástroje pro realizaci všech úkonů v zadávacím řízení, ale využívají je zejména pro realizaci dílčích úkonů (např. pro uveřejňování informací o veřejných zakázkách) Nepřipravenost informačních systémů na komplexnější informační podporu procesů zadávání VZ považuje za největší překážku většina ústředních orgánů státní správy (viz kap ). Současný stav je analyticky vyjádřen v následující SWOT analýze: Silné stránky Legislativně je zrovnoprávněno elektronické zadávání veřejných zakázek s klasickým postupem založeným na listinných dokumentech Vláda ČR schválila strategický dokument zavádění moderních ICT do procesů zadávání VZ (viz Národní plán zavedení elektronického zadávání veřejných zakázek pro období let 2006 Slabé stránky V praxi elektronické zadávání není stále plnohodnotnou alternativou klasického zadávání, neboť některé oblasti nejsou technicky či legislativně dořešeny (např. problematika dlouhodobého ukládání a archivace elektronických dokumentů) Nedostatečná výkonnost a efektivita veřejné 1 Viz usnesení vlády ČR ze dne 26. června 2002 č. 683 o opatřeních ke koordinovanému vynakládání finančních prostředků na informační a komunikační technologie. 5

6 2010) V ČR funguje centrálně provozovaný informační systém pro uveřejňování informací o veřejných zakázkách, ve kterém jsou uveřejňovány informace o VZ V ČR jsou provozovány e-tržiště pro veřejnou správu1 Příležitosti správy Současný systém rozpočtování neobsahuje podněty pro úsporu nákladů Výrazné zatížení orgánů ústřední státní správy operativou (neexistuje mechanismus pro omezování nárůstu a pro redukci byrokracie) Nedostatečné využívání ICT (veřejná správa nesdílí data, což zbytečně zatěžuje podnikatele) Nedostatečná koncepční a metodická činnost státu, která se projevuje v nejednotném výkonu státní správy Netransparentní spravování veřejných financí (neprůhledná výběrová řízení) Často ne zcela transparentní prostředí, které snižuje efektivnost využití zdrojů a tím i ekonomickou výkonnost Velké zatížení úřadů veřejné správy operativou zadávání VZ Nedostatečné využívání ICT - pomalý postup ČR v elektronizaci zadávání VZ Nepřipravenost informačních systémů na komplexnější informační podporu procesů zadávání VZ Hrozby Vytvoření funkčního rámce elektronického zadávání VZ naplněním strategických cílů stanovených v Národním plánu Počet elektronických nástrojů používaných zadavateli v rámci zadávacího procesu je zanedbatelný. Existuje tak velký prostor pro nová řešení na trhu veřejných zakázek. Tabulka 1: SWOT analýza současného stavu Zadavatelé budou stávající elektronické nástroje používat neefektivně (např. úkon, který provedou elektronicky, si následně vytisknou atd.), čímž se zvýší administrativní náklady celého zadávacího procesu či způsobem, který sníží transparentnost (např. výzvy k podání nabídek uzavřenému počtu dodavatelů prostřednictvím stávajících e-tržišť pro veřejnou správu) Některé oblasti nezbytné pro efektivní fungování elektronického zadávání VZ (např. problematika dlouhodobého ukládání a archivace elektronických dokumentů) se nepodaří uspokojivě dořešit a zadavatelé tak nebudou mít k elektronickému zadávání důvěru Zadavatelé nebudou ze své vůle implementovat elektronické nástroje (např. z důvodu, že nechtějí, aby jimi zadávané VZ byly evidovány v informačním systému a tedy snadněji kontrolovatelné) 6

7 1.2 Vymezení cílových skupin projektu a jejich přínosů Vymezení cílových skupin a přínosů průřezového projektu je uvedeno v následující tabulce. Cílová skupina Zadavatelé veřejných zakázek Popis přínosů Zefektivnění agendy zadávání VZ Snížení finančních nároků na chod administrativy Úspora transakčních nákladů při zavedení moderních informačních a komunikačních technologií do procesů zadávání VZ Úspora materiálových nákladů při zavedení moderních informačních a komunikačních technologií do procesů zadávání VZ Větší autonomie při určování strategie zadávání VZ Větší zohlednění specifických podmínek jednotlivých resortů Zvýšení transparentního výkonu veřejné správy (snížení počtu námitek proti postupům zadavatele) Dodavatelé Úspora transakčních nákladů Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Stávající provozovatelé infrastruktury Úspora materiálových nákladů (v důsledku používání elektronických dokumentů) Úspora nákladů při používání elektronických tržišť (v důsledku odbourání poplatků pro dodavatele za provoz těchto tržišť) Zvýšení transparentnosti zadávacích řízení Zvýšení efektivity při vykonávání agendy odboru veřejného investování (gestor ZVZ) Zjednodušení vývoje elektronických nástrojů pro zadávání veřejných zakázek vzhledem k zpracované technické specifikaci, která bude dostupná zdarma Tabulka 2: Vymezení cílových skupin a jejich přínosů 1.3 Poptávka po realizaci průřezového projektu Analýza poptávky po realizaci průřezového projektu vychází ze sekundárních dat získaných v rámci pravidelných šetření mezi zadavateli veřejných zakázek. Tato šetření byla realizována na základě úkolu, jehož splnění uložila vláda ČR Ministerstvu pro místní rozvoj ČR v Národním plánu. Výsledky těchto šetření jsou uveřejňovány na Portálu o veřejných zakázkách a koncesích. Aktuální výběrový soubor obsahoval 1334 zadavatelů, kteří v roce 2008 zadali alespoň jednu nadlimitní či podlimitní VZ. Z výsledků šetření vyplývá, že v současnosti využívá elektronickou podporu zadávacího řízení 18 % zadavatelů. Z této skupiny respondentů počítá 16 % zadavatelů s dalším rozvojem elektronizace. Plán využívat elektronické nástroje v budoucnu uvedlo celkem 33 % zadavatelů. Používání elektronických nástrojů naopak vůbec nezvažuje 50 % zadavatelů (viz následující graf). 7

8 Plány zadavatelů na implementaci elektronického zadávání VZ (2009) Již jsme implementovali a počítáme s dalším rozvojem 16% Již jsme implementovali a s dalším rozvojem elektronizace nepočítáme 2% Plánujeme implementovat do 12 měsíců 8% Plánujeme implementovat do 3 let 17% Elektronickou podporu zadávacího řízení zatím vůbec nezvažujeme 50% Plánujeme implementovat za více než 3 roky 7% N=329 Graf 1: Plány zadavatelů na implementaci elektronického zadávání VZ (2009) Nejvíce zadavatelů, kteří uvedli, že v zadávacím řízení používají elektronické nástroje, je používá 1 3 roky (15 % zadavatelů). Delší dobu než 3 roky používá elektronické nástroje 9 % zadavatelů. Doba používání elektronických nástrojů pro realizaci dílčích nebo všech úkonů v zadávacím řízení (2009) Méně než 1 rok 8% Elektronickou podporu zadávacího řízení zatím vůbec nezvažujeme 50% 1 3 roky 15% 3 5 let 7% Více než 5 let 2% Nepoužíváme 18% N=329 Graf 2: Používání elektronických nástrojů pro realizaci úkonů v zadávacím řízení Nejvíce zadavatelů, kteří již elektronické nástroje implementovali či to plánují, používá či plánuje používat webové portály pro uveřejňování informací o veřejných zakázkách malého rozsahu (75 % zadavatelů). Další nejpoužívanější elektronickou podporou jsou systémy pro dokumentaci jednotlivých úkonů v zadávacím řízení (používá či plánuje používat 63 % zadavatelů) a elektronická tržiště (používá či plánuje používat 59 % zadavatelů). 8

9 Používání elektronických nástrojů u VZ malého rozsahu Elektronická tržiště 3% 17% 8% 16% 15% 41% Aukční systémy 7% 8% 14% 12% 58% Systémy pro dokumentaci jednotlivých úkonů v zadávacím řízení 4% 6% 8% 26% 19% 37% Webový portál pro uveřejňování informací o VZ malého rozsahu 25% 12% 12% 18% 10% 25% Jiné 3% 6% 12% 10% 67% 3% Používáme vlastní systém Používáme systém externího provozovatele Plánujeme používat do 12 m ěsíců Plánujeme používat do 3 let Plánujeme používat za více než 3 roky Nepoužíváme a neplánujeme používat Graf 3: Používání elektronických nástrojů u VZ malého rozsahu N=155 Z výše uvedených dat vyplývá velký potenciál pro elektronizaci postupů v zadávacích řízeních. 32% zadavatelů plánuje implementovat zadávací řízení a 16% zadavatelů již má postupy částečně elektronizovány (využívají především webový portál pro uveřejňování informací o veřejných zakázkách malého rozsahu). Dále jsou zkoumány jednotlivé aspekty poptávky: Poptávka po elektronizaci v závislosti na druhu zadávacího řízení Poptávka po elektronizaci v závislosti na druhu veřejných zakázek Poptávka po elektronizaci v závislosti na úkonech zadávacího řízení Odhadované přínosy a úspory elektronického zadávání VZ Poptávka po elektronizaci na cílovém trhu NIPEZ Poptávka po elektronizaci v závislosti na druhu zadávacího řízení Nejvíce zadavatelů, kteří již zadávací řízení alespoň z části elektronizovali či o tom uvažují, využívá či plánuje využívat elektronické nástroje v otevřeném řízení (do 3 let chce elektronické nástroje využívat 70 % zadavatelů) a zjednodušeném podlimitním řízení (do 3 let chce elektronické nástroje využívat více než 68 % zadavatelů). 9

10 Plány organizací na implementaci elektronického zadávání dle druhů zadávacích řízení (2009) Otevřené řízení 4% 21% 14% 31% 16% 14% Užší řízení 2% 12% 14% 24% 14% 35% Jednací řízení s uveřejněním 2% 9% 12% 23% 12% 42% Jednací řízení bez uveřejnění 2% 7% 9% 22% 13% 47% Soutěžní dialog 5% 8% 14% 10% 63% Zjednodušené podlimitní řízení 2% 21% 17% 27% 18% 14% Již používáme v pilotním provozu Chceme začít používat do 12 měsíců Již používáme v běžném provozu Chceme začít používat do 3 let Chceme začít používat za 3 roky a více Neplánujeme používat N=165 Graf 4: Plány organizací na implementaci elektronického zadávání dle druhů zadávacích řízení Poptávka po elektronizaci v závislosti na druhu veřejných zakázek Plány zadavatelů ohledně využívání elektronických nástrojů pro zadávání jednotlivých druhů veřejných zakázek (tj. VZ na dodávky, služby a stavební práce) se dle druhů VZ příliš neliší. Plány organizací na implementaci elektronického zadávání dle druhů podlimitních a nadlimitních VZ (2009) VZ na dodávky 4% 18% 16% 27% 19% 16% VZ na služby 16% 3% 16% 27% 20% 18% VZ na stavební práce 19% 16% 30% 18% 15% Již používáme v pilotním provozu Chceme začít používat do 12 měsíců Již používáme v běžném provozu Chceme začít používat do 3 let Chceme začít používat za 3 roky a více Neplánujeme používat N=165 Graf 5: Plány organizací na implementaci elektronického zadávání dle druhů podlimitních a nadlimitních VZ Poptávka po elektronizaci v závislosti na úkonu zadávacího řízení Mezi úkony, které zadavatelé nejčastěji realizují elektronicky v běžném provozu, patří uveřejňování informací o veřejných zakázkách (používá 45 % zadavatelů), poskytování dodatečných informací k zadávacím podmínkám (používá 30 % zadavatelů), příprava veřejné zakázky (používá 27 % zadavatelů), poskytování zadávací dokumentace (používá 27 % zadavatelů) a odesílání výzev o zahájení zadávacího řízení (používá 27 % zadavatelů). 10

11 Používání elektronických nástrojů u podlimitních a nadlimitních VZ dle úkonů v zadávacím řízení (2009) Příprava veřejné zakázky 9% 27% 13% 22% 10% 18% Uveřejňování informací o VZ 2% 9% 45% 12% 19% 8% 4% Odesílání výzev o zahájení zadávacího řízení Odesílání ostatních výzev v zadávacím řízení Poskytování zadávací dokumentace Poskytování dodatečných informací Příjem nabídek (žádostí o účast) Otevírání nabídek (žádostí o účast) 9% 9% 13% 10% 27% 26% 27% 30% 8% 4% 4% 6% 15% 15% 25% 15% 16% 15% 15% 27% 16% 26% 25% 24% 24% 17% 11% 12% 10% 10% 27% 35% 11% 11% 11% 10% Posouzení splnění kvalifikace 3% 15% 25% 17% 36% Posouzení nabídek 3% 6% 15% 24% 17% 36% Podpora hodnocení nabídek 3% 6% 14% 24% 18% 35% Výběr nejvhodnější nabídky 2% 7% 15% 24% 16% 35% Sestavení zákonem požadovaných zpráv 4% 16% 12% 32% 15% 21% Příjem a vyřízení námitek 5% 8% 15% 27% 19% 25% Uzavření smlouvy s vybraným dodavatelem 5% 6% 10% 22% 15% 41% Objednání předmětu VZ 6% 7% 10% 26% 15% 36% Zaplacení předmětu VZ 3% 18% 8% 19% 35% Dokumentace jednotlivých úkonů v zadávacím řízení 4% 6% 12% 30% 19% 28% Používáme v pilotním provozu Používáme pouze občas Používáme v běžném provozu Zvažujeme, že budeme používat do 12 měsíců Zvažujeme, že budeme používat do 3 let Zvažujeme, že budeme používat za 3 roky a více Nemáme zájem používat N=165 Graf 6: Používání elektronických nástrojů u podlimitních a nadlimitních VZ dle úkonů v zadávacím řízení 11

12 1.3.4 Poptávka po elektronizaci v závislosti na velikosti zadavatelů Z šetření vyplývá, že kladný postoj k implementaci elektronického zadávání mají především velcí zadavatelé (tj. zadavatelé s ročním objemem zadaných VZ vyšším než 50 mil. Kč). Respondenti šetření dle celkového ročního objemu VZ zadaných v roce 2008 Plány zadavatelů na implementaci elektronického zadávání VZ Již jsme elektronickou podporu implementovali nebo počítáme s její implementací Elektronickou podporu zadávacího řízení zatím vůbec nezvažujeme Celkem Do 5 mil. Kč 40% 60% 100% 5 10 mil. Kč 40% 60% 100% mil. Kč 45% 55% 100% mil. Kč 48% 52% 100% mil. Kč 68% 32% 100% mil. Kč 66% 34% 100% Více než 750 mil. Kč 70% 30% 100% Graf 7: Postoj k implementaci elektronického zadávání v závislosti na velikosti zadavatelů Odhadované přínosy a úspory elektronického zadávání VZ Nejvíce zadavatelů vidí přínosy elektronického zadávání ve zrychlení komunikace v zadávacím řízení, zvýšení transparentnosti a ve zlepšení kontrolovatelnosti jednotlivých úkonů v zadávacím řízení. Naopak, elektronické zadávání nepřispěje dle názorů zadavatelů k omezení bariér pro zahraniční dodavatele při účasti na veřejných zakázkách v ČR, zvýšení vyjednávací síly zadavatelů a ke snížení jednotkových cen nakupovaných komodit. Odhadované přínosy zavedení elektronického zadávání VZ (2009) Zvýšení transparentnosti v zadávacím řízení 38% 45% 13% 4% Zlepšení kontrolovatelnosti jednotlivých úkonů v zadávacím řízení Omezení bariér pro zahraniční dodavatele při účasti na veřejných zakázkách v 8% 27% 43% 56% 41% 13% 4% 8% Zlepšení přístupu malých a středních podniků k veřejným zakázkám 13% 50% 28% 8% Zvýšení vyjednávací síly zadavatele 12% 35% 43% 10% Zrychlení komunikace v rámci zadávacího řízení 38% 50% 10% 2% Snížení transakčních nákladů spojených se zadávacím řízením Snížení jednotkových cen nakupovaných předmětů veřejných zakázek 17% 47% 30% 5% 16% 44% 32% 8% Rozhodně ANO Spíše ANO Spíše NE Rozhodně NE N=165 Graf 8: Odhadované přínosy zavedení elektronického zadávání VZ 12

13 1.3.6 Poptávka po elektronizaci na cílovém trhu NIPEZ Všechny výše uvedené charakteristiky byly uváděny za celý trh veřejných zakázek. Základní jeho vlastností je však koncentrovanost Více než 90% finančního objemu všech veřejných zakázek zadává relativně malý počet zadavatelů (cca 400 zadavatelů). Zbylých 10% objemu zadává početná skupina zadavatelů (nejčastěji obcí), kteří participují na celkovém objemu jednou či dvěma menšími veřejnými zakázkami. Rozložení souboru zadavatelů je patrné z následujícího grafu. Rozložení souboru zadavatelů Kvartil I 83% 91% Kvartil II 7% 8% Kvartil III 2% 5% Kvartil IV 1% 5% 0 0,2 0,4 0,6 0,8 1 Objem VZ (v %) Počet VZ (v %) Graf 9: Rozložení souboru zadavatelů do čtyř kvartilů Vzhledem ke zmiňované koncentrovanosti trhu, je v souvislosti s projektem NIPEZ definován cílový trh. Záměrem projektových aktivit bude ovlivňovat především tento cílový trh (tj. největší zadavatele). Cílovým trhem je I. kvartil zadavatelů, tj. 91% z celkového objemu zadaných VZ. Do cílového trhu byly dále zařazeny: Všechny ústřední orgány státní správy Všechny kraje Všechna statutární města Nejlépe zmapovanou oblastí cílového trhu jsou ústřední orgány státní správy, které zpracovaly individuální strategie elektronizace na základě opatření J.2.2. Národního plánu. Z analýzy individuálních strategií vyplývají následující závěry: 16 ústředních orgánů státní správy (dále též ÚOSS ) z 19, které vypracovaly individuální strategii, spatřují jako hlavní krátkodobý cíl (k jeho naplnění by mělo dojít v horizontu 1 3 roků) elektronizace veřejných zakázek úplnou evidenci všech veřejných zakázek. Jako dlouhodobý cíl (k jeho naplnění by mělo dojít v horizontu delším než 3 roky) uvedlo 12 ÚOSS zavést podporu plně elektronických zadávacích řízení (viz následující graf). 13

14 Dlouhodobé cíle Vytvoření profilu zadavatele 1 18 Provádění/rozšíření provádění el.úkonů 3 16 Provést kategorizaci komodit a určit komodity vhodné pro plně el. ZŘ 3 16 Evidence pod/nadlimitních VZ, které ÚOSS zadává 1 18 Zavedení systému agregace poptávek 1 18 Využívání el. Katalogu/eAukce/DNS 2 17 Plně elektronická ZŘ (vč. činností, které tomuto předchází) 12 7 Propojení s ostatními IS 9 10 Implementace systému evidence VZ na podříz.org Ano Ne Graf 10: Dlouhodobé cíle ÚOSS 10 ÚOSS považuje za největší vnitřní překážku nepřipravenost informačních systémů na komplexnější informační podporu procesů zadávání VZ (viz následující graf). Vnitřní překážky Nedůvěra či neochota pracovníků zadavatele využívat elektronické nástroje, 9 10 Nepřipravenost informačních systémů na komplexnější informační podporu procesů zadávání VZ 10 9 Nepřipravenost nástrojů a dalších postupů v organizaci ÚOSS/resortu ÚOSS na elektronické obchodní praktiky (např. pracovníkům nejsou kdispozici zaručené elektronické podpisy) 9 10 Finanční náročnost použití elektronických nástrojů 7 12 Jiné překážky 5 14 Ano Graf 11: Vnitřní překážky elektronizace mezi ÚOSS Ne Z analýzy individuálních strategií vyplynuly následující závěry: žádný z používaných či plánovaných informačních systémů svojí komplexností neodpovídá cílovému stavu průřezového projektu NIPEZ, tj. NIPEZ může ÚOSS nabídnout zcela novou kvalitu služeb spojených s elektronickým zadáváním VZ 14

15 NIPEZ bude představovat významný prvek v ČR, který změní strategický rámec elektronizace zadávání VZ v ČR. Zavedení NIPEZ může mít vliv na rozhodování ÚOSS ohledně investic do rozvoje resortních řešení. MMR by mělo z tohoto důvodu poskytnout informace o navrženém modelu NIPEZ jednotlivým ÚOSS Další závěry z analýzy individuálních strategií jsou uvedeny v kapitole Chyba! Nenalezen zdroj odkazů Návaznost na strategické dokumenty v oblasti elektronizace zadávání veřejných zakázek Strategický rámec elektronického zadávání v ČR vyplývá zejména z následujících strategických dokumentů, které jsou členěny dle úrovní, na kterých byly schváleny/vydány: Úroveň EU Sdělení Evropské komise Radě, Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů č. SEK (2004) 1639 Akční plán provádění právního rámce v oblasti elektronického zadávání veřejných zakázek (dále též Akční plán EU ) Prohlášení ministrů přijaté jednomyslně dne 24. listopadu 2005 v Manchesteru ve Velké Británii při příležitosti ministerské konference o e-governmentu "Transformace veřejných služeb" Úroveň vlády ČR Usnesení vlády České republiky ze dne 10. května 2006 č. 500 o Národním plánu zavedení elektronického zadávání veřejných zakázek pro období let 2006 až 2010 Zprávy o plnění Národního plánu Usnesení vlády České republiky ze dne 4. května 2009 č. 574 ke Zprávě o plnění Národního plánu zavedení elektronického zadávání veřejných zakázek pro období let 2006 až 2010 za rok 2008 Usnesení vlády České republiky ze dne 16. dubna 2008 č. 412 ke Zprávě o plnění Národního plánu zavedení elektronického zadávání veřejných zakázek pro období let 2006 až 2010 za rok 2007 Usnesení vlády České republiky ze dne 11. dubna 2007 č. 357 ke Zprávě o plnění Národního plánu zavedení elektronického zadávání veřejných zakázek pro období let 2006 až 2010 za rok 2006 Úroveň ústředních orgánů státní správy zejména tzv. individuální strategie elektronizace zadávání veřejných zakázek, které zpracovaly jednotlivé ústřední orgány státní správy na základě opatření J.2.2 Národního plánu Podrobná analýza strategického rámce elektronizace zadávání VZ je uvedena v následujících kapitolách Strategické dokumenty upravující elektronizaci zadávání VZ v EU Akční plán EU Komplexní rámec elektronického zadávání je upraven v evropských směrnicích 2004/17/ES 2 a 2004/18/ES 3 (dále též zadávací směrnice ES ). Pro implementaci elektronického zadávání veřejných zakázek vydala Evropská komise sdělení Radě, Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů č. SEK (2004) 1639 Akční plán provádění právního rámce v oblasti elektronického zadávání veřejných zakázek. Evropská komise vychází v Akčním plánu EU z úsilí o modernizaci a větší otevřenost evropských trhů s veřejnými zakázkami, a o posílení konkurenčního prostředí. K tomu navrhuje opatření soustředěná do následujících oblastí: zajistit fungující vnitřní trh EU při elektronickém zadávání veřejných zakázek, zvýšit efektivitu zadávání veřejných zakázek a zlepšit veřejnou správu, směřovat k mezinárodnímu rámci pro elektronické zadávání veřejných zakázek. Zadávací směrnice byly transponovány vč. všech ustanovení upravujících elektronizaci zadávání VZ do ZVZ a zákona č. 139/2006 Sb. a prováděcích právních předpisů k těmto zákonům. Model NIPEZ je v plném souladu s Akčním plánem EU a navazuje na strategické cíle a opatření uvedené v Akčním plánu EU (viz následující tabulka). 2 Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2004/17/ES, o koordinaci postupů při zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb (dále jen směrnice 2004/17/ES). 3 Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2004/18/ES, o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby (dále jen směrnice 2004/18/ES). 15

16 Cíle, opatření či deklarace Akčního plánu EU Kapitola Pro zajištění hladkého fungování vnitřního trhu se jako vhodný jeví evropský systém založený na vnitrostátních systémech a tyto systémy integrující komunikační prostředky a nástroje používané v systémech elektronického zadávání veřejných zakázek nesmí být diskriminační, musí být všeobecně dostupné a interoperabilní a v žádném případě nesmí omezovat přístup hospodářských subjektů k nabídkovému řízení. Absence široce rozšířených a interoperabilních elektronických objednávkových a fakturačních nástrojů na vnitřním trhu rovněž vytváří překážky rovným podmínkám účasti dodavatelů v přeshraničních nabídkových řízeních. Kapitola Vlády [jednotlivých členských států] by měly věnovat zejména pozornost potenciální nadměrné či protiprávní centralizaci nákupu, neadekvátnímu používání elektronických aukcí a upřednostňování uzavřených nákupních systémů (např. rámcových dohod) před otevřenými systémy. Takové jednání by mohlo vyrušit přínos daný vyšší efektivitou. Kapitola Vyšší efektivita závisí též na automatizaci některých druhů transakcí, jako jsou fakturace, vystavování objednávek a provádění plateb. Tento vývoj se v současné době nachází v rané fázi, nicméně je pravděpodobné, že dojde k jeho urychlení v důsledku normalizace a automatizace finančních a rozpočtových systémů. Na základě pověření Komise vyhodnotil CEN/ISSS požadavky na normalizaci a dokončuje podrobné pokyny k provádění směrnice 115/ES/2001 o elektronických fakturách. Kromě toho probíhá v rámci IDA projekt zaměřený na vývoj schémat XML pro elektronické zadávání zakázek, včetně elektronické fakturace a objednávek. Práce probíhající v této oblasti by měla pokračovat za účelem nalezení interoperabilních řešení. Vazba NIPEZ na Akční plán EU NIPEZ bude vyvíjen a provozován jako národní řešení v rámci ČR s tím, že bude kladen důraz na otevřenost celého řešení směrem k jeho možné integraci na jiné informační systémy zadavatelů i dodavatelů (tuzemských i zahraničních). Používání elektronických zadávacích řízení prostřednictvím NIPEZ (zahrnujících např. elektronické poskytování zadávací dokumentace a elektronické podávání nabídek) významně sníží transakční náklady zahraničních dodavatelů při účasti v zadávacích řízeních v ČR. NIPEZ bude kombinovat jak postupy zaměřené na centralizaci zadávání VZ (tam, kde existují významné úspory z rozsahu), ale zároveň i postupy pro operativní nákupy standardizovatelných komodit dle aktuálních potřeb zadavatelů (tam, kde je přínos z konkurenčního boje velkého počtu dodavatelů). Zvolená varianta NIPEZ (viz kapitola č. 5.6) v sobě integruje jak prvky centralizace, tak prvky decentralizace, a to i z důvodu zachování přístupu malých a středních podniků k veřejným zakázkám. V první fázi NIPEZ bude kladen důraz na funkce spojené s fází etenderingu. Nicméně už v této fázi budou okrajově podpořeny postupy vystavování objednávek u vybraných zadávacích postupů (pouze v případě zadávání VZ na základě rámcových smluv). V cílovém stavu bude NIPEZ podporovat i fáze eorderingu a einvoicingu, a to při zohlednění výstupů ze standardizačních iniciativ v rámci projektů IDABC a CEN/ISSS. Kapitola Další významnou otázkou je používání elektronických katalogů. Jejich zavedení je důležité zejména pro zapojení malých a středních podniků do procesu zadávání veřejných zakázek. Tabulka 3: Vazba NIPEZ na Akční plán EU Elektronické katalogy budou významnou součástí infrastruktury NIPEZ a budou využívány v řadě zadávacích postupů (např. e-aukce, DNS, VZ zadávané na základě rámcové smlouvy, VZ zadávané na e-tržištích). Cílem MMR je standardizovat obsahové náležitosti (položky) a technologické varianty e-katalogu používaného v rámci NIPEZ tak, aby se dodavatelé nemuseli přizpůsobovat různým strukturám a technologiím e-katalogů v případě, že se účastní VZ zadávaných různými zadavateli prostřednictvím NIPEZ. Standardizace bude probíhat převzetím již používaných a spravovaných číselníků pro ty předměty VZ, pro které použitelné číselníky existují (např. číselník SÚKL pro léčiva, číselníky ÚRS pro stavební práce) či bude rozhodnuto o způsobu jejich vytvoření. 16

17 Pro zjištění konkrétního obsahu jednotlivých opatření a cílů bude technická specifikace NIPEZ vycházet z výstupů ze standardizačních iniciativ zastřešených Evropskou komisí v rámci: Projektu IDABC 4 (Interoperable Delivery of European egovernment Services to Public Administrations, Businesses and Citizens) a jeho pokračování Projektu ISA 5 (Interoperability solutions for European public administrations) CEN/ISSS 6 (Centre Européen de Normalisation/pracovní skupina Information Society Standardisation Systems). Prohlášení ministrů přijaté jednomyslně dne 24. listopadu 2005 v Manchesteru ve Velké Británii při příležitosti ministerské konference o e-governmentu "Transformace veřejných služeb" (dále jen ministerské prohlášení) NIPEZ svou funkcionalitou přispěje k dosažení cílů uvedených ministerském prohlášení (viz následující tabulka). Cíle prohlášení ministerské konference o e-governmentu Do roku 2010 budou všechny orgány veřejné správy v Evropě schopny zadávat 100 % veřejných zakázek elektronicky, pokud to bude právně přípustné, čímž se vytvoří rovnější a průhlednější podmínky jednotného trhu pro všechny společnosti bez ohledu na jejich velikost nebo umístění. Do roku 2010 bude alespoň 50 % veřejných zakázek přesahujících limit pro veřejné zakázky EU vypořádáno elektronicky. Vazba NIPEZ na cíle NIPEZ nabídne komplexní funkcionalitu pro elektronické zadávání VZ pro všechny kategorie zadavatelů. Všechny kategorie zadavatelů budou moci NIPEZ využívat, čímž dojde k naplnění tohoto cíle obsaženého v ministerském prohlášení. Za stávající situace na trhu veřejných zakázek v ČR nelze tohoto cíle bez implementace robustního řešení na národní úrovni dosáhnout. NIPEZ v sobě bude kombinovat funkcionalitu pro elektronické zadávání. Dále pomocí povinné závaznosti napomůže splnění tohoto cíle obsaženého v ministerském prohlášení. Tabulka 4: Prohlášení z ministerské konference o e-governmentu a vazba na NIPEZ Strategické dokumenty upravující elektronizaci zadávání VZ v ČR Národní plán V Akčním plánu EU vyzývá Evropská komise členské státy ke zpracování národních plánů zavádění elektronického zadávání veřejných zakázek, které budou obsahovat strategii a měřitelné cíle zavádění moderních informačních a komunikačních technologií do procesu zadávání veřejných zakázek a které se stanou podkladem pro sestavení individuálních plánů významných zadavatelů. ČR zpracovala strategický dokument pro elektronizaci zadávání VZ a vláda ČR schválila tuto strategii usnesením vlády ČR ze dne 10. května 2006 č. 500 o Národním plánu zavedení elektronického zadávání veřejných zakázek pro období let 2006 až Evropský parlament a Rada dne 21. dubna 2004 formálně přijaly rozhodnutí 2004/387/ES, kterým se zřizuje nový program IDABC. Tento program vychází z výsledků předcházejícího programu IDA a jeho cílem je počínaje rokem 2005 identifikovat, podporovat a propagovat rozvoj interoperabilních celoevropských služeb elektronické veřejné správy. 5 Evropská komise dne 29. Srpna 2008 předala odsouhlasený návrh na nový program ISA pro období , který nahradí dosavadní program IDABAC a IDA (Interchange of data between administrations). Evropský parlament a Rada dne 16. září 2009 formálně přijaly rozhodnutí 922/2009/ES o novém programu ISA. 6 CEN/ISSS byl založen roku 1961 standardizačními orgány členských zemí ES a EFTA. CEN/ISSS vydává technické standardy, které jsou svou povahou doporučením (tj. nejde o povinné standardy) a jejich smyslem je podpora volného obchodu, bezpečnosti práce, interoperability sítí, ochrana životního prostředí, využití výsledků výzkumných a vývojových programů a podpora procesu zadávání veřejných zakázek. 17

18 Cíl obsažený v Národním plánu Aktuální stav naplnění cíle Jak přispěje NIPEZ k naplnění cíle Kapitola 2.1 zadavatelé budou schopni elektronicky zadávat 100 % svých veřejných zakázek, tam, kde je to legislativně umožněno Kapitola % veřejných zakázek nadlimitních, podlimitních i malého rozsahu včetně nákupů činěných dle výjimek ze ZVZ bude zadáváno elektronicky Kapitola % zadavatelů bude zadávat zakázky elektronicky (tj. cca 500 zadavatelů) Kapitola bod I. (elektronická podpora uveřejňování informací o veřejných zakázkách) do roku 2007: Přechod na převážně elektronický způsob předávání informací o veřejných zakázkách k uveřejnění na národní úrovni (listinné formuláře budou výjimečné). Přechod na plně elektronický způsob předávání informací o veřejných zakázkách k uveřejnění v Úředním věstníku EU Kapitola bod I. (elektronické podávání objednávek) do roku % objednávek z uzavřených smluv o veřejných zakázkách bude předáváno elektronicky Kapitola bod II. (elektronická výměna účetních dokladů) do roku % faktur za předměty veřejných zakázek bude předáváno elektronicky Kapitola bod III. (elektronické platby) do roku 2010 Navázat elektronické platby na proces elektronického zúčtování v rámci informačních systémů zadavatelů I přesto, že existují atestované elektronické nástroje, které podporují elektronické zadávání v rámci životního cyklu VZ, lze tento cíl považovat za nenaplněný. Žádný z dostupných nástrojů neobsahuje komplexní funkcionalitu pokrývající potřeby všech kategorií zadavatelů (viz příslušné kapitoly této závěrečné zprávy) Tento cíl není dle dostupných informací naplněn Tento cíl není dle dostupných informací naplněn Tento cíl je naplněn. Elektronický způsob předávání podkladů k uveřejnění je legislativně i poplatkově zvýhodněn Tento cíl není naplněn Tento cíl není naplněn Tento cíl není naplněn Viz výše - ministerská deklarace přijatá dne v Manchesteru Viz výše - ministerská deklarace přijatá dne v Manchesteru NIPEZ bude jako nástroj s komplexní funkcionalitou pro elektronické zadávání VZ přístupný všem kategoriím zadavatelů. Spolu s povinnou závazností pro vybranné kategorie zadavatelů tak přispěje k dosažení cíle počtu zadavatelů zadávajících elektronicky. NIPEZ bude mít vytvořeno plnohodnotné rozhraní na IS VZ US, tj. bude obsahovat funkcionalitu pro předávání vyhlášení provozovateli v IS VZ US v plně elektronické podobě Vystavování objednávek prostřednictvím NIPEZ je součástí výhledové funkcionality Vystavování elektronických faktur prostřednictvím NIPEZ je součástí výhledové funkcionality Elektronické platby jsou součástí výhledové funkcionality 18

19 Cíl obsažený v Národním plánu Aktuální stav naplnění cíle Jak přispěje NIPEZ k naplnění cíle Kapitola 5.2 (individuální plány Individuální strategie elektronizace zavedení elektronického zadávání zpracovala na základě opatření veřejných zakázek významných J.2.2 většina ústředních orgánů zadavatelů) státní správy (19 z 25 ÚOSS). Ministerstvo pro místní rozvoj sestaví seznam nejvýznamnějších zadavatelů v ČR, u nichž finanční objem zadaných veřejných zakázek v roce 2005 přesáhl 100 mil. Kč. Cílem je, aby do konce roku 2007 mělo 80 % nejvýznamnějších zadavatelů zpracováno individuální plány, tedy strategie pro implementace elektronizace pro své organizace NIPEZ vyvolá významný tlak na zadavatele, aby strategicky přemýšleli o způsobu implementace informační podpory zadávacích postupů a aby svá strategická rozhodnutí formalizovali do strategických dokumentů. Tím se významně zvýší počet zadavatelů, kteří budou mít individuální plány zpracované. NIPEZ bude nutno zakomponovat do existujících strategických dokumentů zadavatelů (i těch zpracovaných na základě opatření J.2.2 Národního plánu) Tabulka 5: Vazba NIPEZ na Národní plán zavedení elektronického zadávání veřejných zakázek Strategické dokumenty upravující elektronizaci zadávání VZ významných zadavatelů Strategické dokumenty významných zadavatelů v ČR (zejména ústředních orgánů státní správy) jsou zpracovány v podobě tzv. individuálních strategií elektronizace, které v roce 2008 zpracovali ústřední orgány státní správy (a někteří další významní zadavatelé) na základě opatření J.2.2 Národního plánu. Individuální strategie obsahují zejména: Cíle ÚOSS s ohledem na elektronizaci zadávacích procesů Stávající a plánovanou informační podporu procesů zadávání VZ v organizacích ÚOSS (vč. časového aspektu implementace informační podpory) a integraci této informační podpory na jiné IS zadavatelů Přístupy k zavádění informační podpory v rámci resortu, tj. zda je zájmem ÚOSS používat informační podporu napříč resortem příslušného ÚOSS Pro rozbor individuálních strategií elektronizace byly podpůrně použity výsledky šetření elektronizace zadávání VZ, které MMR realizuje v pravidelných ročních cyklech a které vypovídají o stavu elektronizace zadávání VZ v ČR v jednotlivých letech. 7 Hlavní závěry z vyhodnocení individuálních strategií elektronizace jsou uvedeny v následujícím přehledu: Informační systémy pro podporu zadávacích postupů vznikají na resortním základě a dle specifik jednotlivých resortů žádný z ÚOSS nesdílí s jiným ÚOSS informační podporu procesů zadávání VZ a ani neexistuje obecně používaný IS pro podporu zadávání VZ, který by ÚOSS implementovali a upravili pro své potřeby Situace a přístup jednotlivých ÚOSS při zavádění informační podpory zadávacích postupů se významně liší, a to zejména z následujících pohledů: cílového konceptu informační podpory zadávacích postupů, stavu implementace informační podpory některé ÚOSS mají informační podporu v rutinním provozu, některé ÚOSS jsou ve stavu pilotu a některé ÚOSS jsou ve fázi analýz či pouze plánů. Z pohledu komplexnosti jednotlivých informačních systému pro podporu elektronizace zadávání VZ lze ÚOSS rozdělit do 3 základních kategorií: ÚOSS, které zavádějí komplexní informační podporu zadávacích postupů jde zejména o informační podporu s funkcionalitou pro procesní podporu uživatelů, provádění více úkonů v zadávacím řízení v elektronické podobě (nad rámec uveřejňování informací o VZ) atd., ÚOSS, které zavádějí jen dílčí nástroje za účelem zefektivnění procesů zadávání VZ jde zejména o použití tabulkových procesorů pro evidenci VZ či o používání jednoduchých profilů zadavatele, 7 Viz opatření Národního plánu Vytvoření adekvátního systému získávání informací o legislativních, technických a dalších aspektech souvisejících s elektronickým zadáváním veřejných zakázek a informací od jednotlivých zadavatelů ohledně přijímání elektronických obchodních praktik. 19

20 ÚOSS, které informační podporu zadávacích postupů nezavádějí. Ucelenou informační podporu zadávacích postupů zavádí 6 ÚOSS. Jde o: Ministerstvo obrany SEPO Ministerstvo financí ISeVZ Ministerstvo zemědělství eříz Ministerstvo dopravy ISEVZ Ministerstvo pro místní rozvoj E-ZAK Úřad vlády ČR modul veřejné zakázky ÚOSS, které zadaly největší objem veřejných zakázek (viz kapitola č ), tzn. Ministerstvo obrany, Ministerstvo financí a Ministerstvo zemědělství, zavádí či již mají zavedenou (Ministerstvo obrany) ucelenou informační podporu zadávacích postupů. Žádný z používaných či plánovaných informačních systémů svojí komplexností neodpovídá cílovému stavu NIPEZ, tj. NIPEZ může ÚOSS nabídnout zcela novou kvalitu služeb spojených s elektronickým zadáváním VZ. Výše uvedené výstupy z analýzy strategického rámce v oblasti elektronizace zadávání VZ byly při návrhu modelu NIPEZ využity zejména pro následující účely: Popis rámce, do kterého byl celkový model NIPEZ zasazen. To se týká zejména strategických dokumentů vlády ČR, neboť NIPEZ je navrhován pro národní úroveň. Strategie ústředních orgánů státní správy byly vzaty v úvahu, pokud nebyly v rozporu s národní strategií či hlavními cíli, proč má být NIPEZ budován Rozhodnutí, jak postupovat v případě, kdy některé ÚOSS mají již k dispozici ucelenou či dílčí informační podporu zadávání VZ (tj. používají či připravují elektronický nástroj) 1.5 Návaznost na strategické dokumenty E-governmentu v ČR Následující tabulka obsahuje charakteristiku vazeb průřezového projektu NIPEZ na Strategii Efektivní veřejná správa a přátelské veřejné služby (Strategie realizace Smart Administration v období ) schválená dne usnesením vlády č. 757/2007). Cíle strategie SA Charakteristika vazby průřezového projektu NIPEZ Intenzita vazby Racionalizace administrativní procedury s cílem zajistit větší efektivitu a transparentnost Minimalizace byrokratických prvků uvnitř veřejné správy Hlavním cílem průřezového projektu NIPEZ je zefektivnění procesu zadávání veřejných zakázek a dosáhnutí finančních úspor. V rámci průřezového projektu bude vytvořen funkční informační systém, který v cílovém stavu umožní: uveřejňování informací o širším okruhu VZ, než je tomu v současném stavu, provádění úkonů v zadávacím řízení v elektronické podobě, procesní podporu zadávacích řízení veřejných zakázek, přístup k registrům dodavatelů, komodit atd., přístup ke garantovaným informačním zdrojům IS VZ klasifikace a číselníky, SKD, rejstřík dodavatelů se zákazem plnění VZ (black list), přístup k základním referenčním registrům veřejné správy (výhledová funkcionalita) podávat závazné objednávky v elektronické podobě (výhledová funkcionalita), provádět elektronické zúčtování a platby (výhledová funkcionalita). Projekt NIPEZ umožní: výrazné urychlení komunikace v průběhu zadávacích řízení, optimalizaci jednotlivých úkonů zadávacího řízení tak, aby je bylo možno činit plně elektronicky s podstatně nižšími transakčními náklady na straně veřejné správy i dodavatelů, 90 % 80 % 20

21 Zavedení systému strategického plánování ve státní správě a zajištění jeho provázanosti na finanční řízení Vytvoření jednoduššího prostředí pro podnikatele Realizace preventivních opatření v boji s korupcí customizovatelnost zadávacích workflow (úprava zadávacích postupů dle potřeb zadavatele v mezích ZVZ). V rámci průřezového projektu NIPEZ bude: vytvořena ucelená evidence zadávacích řízení v organizaci/resortu zadavatele pro účely řízení, monitoringu, statistických rozborů, analýz o skladbě prováděných nákupů, zadavatelům poskytnuta informační podpora při víceúrovňovém plánování veřejných zakázek a skupin veřejných zakázek (tj. plánování za resort, organizaci, jednotlivé útvary organizace) V rámci průřezového projektu NIPEZ bude: rozšířena funkcionalita jednotného uveřejňovacího systému (IS VZ US), ve kterém jsou na národní úrovni ČR uveřejňovány informace o VZ, u řady VZ budou podstatně sníženy formální požadavky na komunikaci a provádění dílčích úkonů v zadávacím řízení (např. možnost podávat nabídku v podobě elektronického katalogu), což povede ke snížení transakčních nákladů dodavatele souvisejících s jeho účastí v zadávacím řízení Projekt NIPEZ přispěje v boji s korupcí následujícími aktivitami: rozšíření funkcionality jednotného uveřejňovacího systému na jednom místě bude uveřejňován širší okruh informací o VZ dle požadavků ZVZ, v rámci IS VZ bude veden rejstřík dodavatelů se zákazem plnění VZ (tzv. black list), správně nastavené elektronické zadávací postupy jsou podstatně transparentnější, větší objem VZ bude zadáván v plně elektronických zadávacích řízeních, tj. s využitím automatické metody hodnocení, což významně sníží prostor pro manipulaci s výsledkem hodnocení Tabulka 6: Vazba NIPEZ na Strategii realizace Smart Administration v období % 80 % 100 % V souvislosti se strategií Efektivní veřejná správa a přátelské veřejné služby uvádíme rovněž charakteristiku vazeb průřezového projektu NIPEZ na hexagon veřejné správy. Projekt NIPEZ ovlivní následující aspekty fungování veřejné správy (vrcholy hexagonu): technologie díky využití elektronických nástrojů se odstraní nadbytečné papírování a ulehčí se styk občana (podnikatele) s veřejnou správou a také komunikace uvnitř veřejné správy. občan veřejná správa se stane průhlednější. V rámci průřezového projektu NIPEZ bude vytvořen jednotný uveřejňovací systém (jedno uveřejňovací místo), kde občané získají přehledné informace o zadávacích řízeních úředník plánované elektronické nástroje v zadávacím řízení výrazně usnadní práci úředníků. Dojde k omezení chybovosti a zvýšení efektivity jejich pracovní činnosti. Projektem budou dotčení zejména úředníci, kteří participují na procesu zadávání veřejných zakázek. organizace dojde k přiblížení výkonu veřejné správy občanovi (resp. podnikatelům). V rámci průřezového projektu NIPEZ bude vytvořen jednotný uveřejňovací systém (jedno uveřejňovací místo), čímž se pro podnikatele (dodavatele) usnadní styk s úřady (zadavateli VZ), sledování výkonnosti a efektivnosti, subjektům profitujícím z šedé ekonomiky bude ztížena situace finance svým řešením projekt NIPEZ přispěje ke zvýšení nákladové efektivnosti a lepší alokaci zdrojů, což povede k nižšímu zatížení rozpočtů. legislativa nový zákon o ZVZ upravující elektronizaci je jednodušší a srozumitelnější, aplikací ZVZ projekt NIPEZ přispěje ke zvýšení míry podpory a důvěry ve veřejné instituce Na strategii SA navazují následující strategické dokumenty, na které má projekt NIPEZ relevantní vazby: Strategie rozvoje služeb pro informační společnost Strategie implementace egovernmentu v území Základním cílem Strategie rozvoje služeb pro informační společnost schválené Radou vlády pro informační společnost dne je transformovat postupy používané ve veřejné správě tak, aby 21