Rybářství ve volných vodách

Rybářství ve volných vodách Pavel Horký 27. listopadu 2014 Pavel.Horky.R@gmail.com

Osnova přednášky Rybářství ve volných vodách 1 Význam a historie rybářství ve volných vodách 2 Volné vody a jejich charakteristika 3 Rybářské hospodaření ve volných vodách 4 5 Faktory negativně ovlivňující společenstva ryb ve volných vodách Sportovní rybolov 2

1 Význam a historie rybářství ve volných vodách Vodní prostředí a ryby poutaly pozornost lidí již v předchozích tisíciletích a to zejména jako zdroj relativně snadno dostupné potravy. Rybařilo se od pravěku především na větších řekách (Labe, Vltava, Ohře aj.). Ryby se chytaly na udici, do slupů, vrší, vězenců i pomocí sítí či čeřenů. Ryby získaly v mnoha kulturách i duchovní význam. Z mnohých náboženství je dokonce známý kult ryb (buddhismus, křesťanství). 4

1 Profesionální rybolov ve volných vodách ČR Kromě běžných ryb byla pozornost věnována zejména velkým diadromním druhům jako je losos obecný, jeseter velký, nebo pstruh mořský. 14-15 stol. 46 říčních rybářů v Praze rybářské právo - šlechta, města a cechy relativně nízký tlak dobrý stav společenstev 1848 zrušení poddanství - živnostníci Morava a Labe každá 80 rybářských rodin zhoršení stavu společenstev počátky umělého rozmnožování ryb 2/2 20 stol. útlum prof. rybolovu 50. léta poslední rybář na Labi (ročně 1 t ryb) konec diadromní migrace (Střekov) antropogenní tlak stav společenstev V současné době profesionální rybolov ve volných vodách ČR prakticky neexistuje. 5

1 Sportovní rybolov ve volných vodách ČR Rozvoj sportovního rybolovu v podobě jaké ho známe dnes se časově překrývá s klesajícím významem rybolovu profesionálního. 15-16 stol. lov udicí pro zábavu ojediněle - pouze šlechta 2/2 19 stol. první rybářské spolky pronájem úseků řek 1883 první rybářský zákon 1/2 20 stol. rozvoj sportovního rybolovu 1908 Zemský rybářský svaz 1923 sjednocení do Unie rybářských spolků a družstev v Československé republice 2/2 20 stol. dnešní podoba ČRS 1953 zákon o rybářství č. 62/1952 sb. současnost 2004 - zákon č. 99/2004 Sb. O rybníkářství, výkonu rybářského práva, rybářské stráži, ochraně mořských rybolovných zdrojů ČRS a MRS mají v současnosti formu občanských sdružení. Množství členů je přibližně 300 tisíc. 6

2 Základní rozdělení volných vod Volné vody se dělí na tekoucí, stojaté, a tůně a slepá ramena. tekoucí tůně a slepá ramena stojaté měřitelný proud daný gravitací podíl produkce je z terestrických systémů gradient hydrologických, fyzikálních i ekologických podmínek řád toku (Strahler) zjednodušeně lze charakterizovat pět rybích pásem dle A. Friče (1872) společenstva většinou reflektují kontinuální změnu podmínek (River Continuum Concept) druhová pestrost se řídí zejména dostupností energie a heterogenitou prostředí přirozeně dominují reofilní druhy 8

2 Základní rozdělení volných vod Volné vody se dělí na tekoucí, stojaté, a tůně a slepá ramena. tekoucí tůně a slepá ramena stojaté 9

2 Základní rozdělení volných vod Volné vody se dělí na tekoucí, stojaté, a tůně a slepá ramena. tekoucí tůně a slepá ramena stojaté vznik v přirozených tocích vyšších řádů trvale propojená ramena periodicky zaplavované tůně významný zdroj obecné biodiverzity většinou chráněná území (Lužnice, Orlice...) přirozeně dominují limnofilní a eurytopní druhy 10

2 Základní rozdělení volných vod Volné vody se dělí na tekoucí, stojaté, a tůně a slepá ramena. tekoucí tůně a slepá ramena stojaté vznik v přirozených tocích vyšších řádů trvale propojená ramena periodicky zaplavované tůně významný zdroj obecné biodiverzity většinou chráněná území (Lužnice, Orlice...) přirozeně dominují limnofilní a eurytopní druhy 11

2 Základní rozdělení volných vod Volné vody se dělí na tekoucí, stojaté, a tůně a slepá ramena. tekoucí tůně a slepá ramena stojaté absence měřitelného proudu rozvinuté společenstvo fytoplanktonu a zooplanktonu ve volné vodě v ČR většina stojatých vod antropogenního původu (údolní nádrže na tocích) jez - voda tekoucí vs. UN voda stojatá (hranice teoretická doba zdržení 3 dny) dominují eurytopní druhy ovlivněné prostředí 12

3 Běžné postupy při hospodaření na rybářských revírech Hospodaření na rybářských revírech se řídí zejména zákonem č. 99/2004 Sb. o rybářství, tzv. vodním zákonem č. 254/2001 Sb. a zákonem o ochraně přírody a krajiny č. 114/1992 Sb. Rybářský revír vyhlašuje příslušný rybářský orgán (Krajský úřad, MZe ČR, MŽP) pstruhový x mimopstruhový není nikým vlastněn rybářský orgán vydává uživateli základní dokument dekret uživatel má stanovené povinnosti předepisuje zarybňovací povinnost, tedy každoroční vysazování ryb v daném druhovém složení, množství a velikosti ustanovení hospodáře a jeho zástupce ustanovení rybářské stráže vedení evidence hospodaření, tedy násad a úlovků Zarybňovací povinnost a způsob managementu zůstávají v podstatě neměnné bez ohledu na vývoj stavu populací ryb. 14

3 Vysazování ryb a regulace rybolovu Klíčová otázka managementu volných vod je, kolik má být v určitém prostředí ryb a v jaké velikosti? jednoznačná odpověď neexistuje přirozená variabilita řešení dlouholetý monitoring odhadní hodnoty hospodařící subjekty monitoring nerealizují možné řešení data z celostátního monitoringu WFD Prozatím možný odhad optimální početnosti na základě srovnání podobných toků a nepřímých ukazatelů (poměr mezi počtem vysazených a odlovených ryb). Podstatné je, aby se takové odhady vůbec realizovaly (v rozporu s dnešní praxí) a aby se postupovalo podle jednotné metody. 15

3 Základní analýzy populací společenstev ryb Pro správné rozhodování v oblasti rybářského hospodaření ve volných vodách je klíčová znalost struktury populací ryb v dané oblasti či revíru. tekoucí vody odlov elektrickým agregátem stojaté vody odlov pomocí sítí (zátahová síť, tenata, tral...) hydroakustika 16

3 Základní analýzy populací společenstev ryb Pro správné rozhodování v oblasti rybářského hospodaření ve volných vodách je klíčová znalost struktury populací ryb v dané oblasti či revíru. tekoucí vody odlov elektrickým agregátem stojaté vody odlov pomocí sítí (zátahová síť, tenata, tral...) hydroakustika 17

3 Základní analýzy populací společenstev ryb Před zahájením sběru dat je nutné zvážit, jaké informace je potřebné o rybích populacích získat a rovněž jaké jsou zdroje (finanční, časové atd.). 18

3 Vysazování ryb a regulace rybolovu Klíčová otázka managementu volných vod je, kolik má být v určitém prostředí ryb a v jaké velikosti? jednoznačná odpověď neexistuje přirozená variabilita řešení dlouholetý monitoring odhadní hodnoty hospodařící subjekty monitoring nerealizují možné řešení data z celostátního monitoringu WFD Prozatím možný odhad optimální početnosti na základě srovnání podobných toků a nepřímých ukazatelů (poměr mezi počtem vysazených a odlovených ryb). Podstatné je, aby se takové odhady vůbec realizovaly (v rozporu s dnešní praxí) a aby se postupovalo podle jednotné metody. 19

3 Vysazování ryb a regulace rybolovu Chování zvířat ovlivňují zkušenosti. Pro jejich vývoj je důležitý vliv prostředí působícího na neuro-endokrinního systém a smysly, stejně jako schopnost specifického učení (Bateson & Martin 1999) např. potkani kteří v mládí hladovějí jsou v dospělosti více agresivní (naučená reakce na nepříznivé prostředí) Ryby chované v umělém prostředí jsou vystavené působení zcela odlišných faktorů než v prostředí přirozeném: méně strukturované (volný prostor, stejně jako migrace jsou omezené) méně podnětné (dostupnost potravy, predátoři, nemoci) zvýšená hustota jedinců (zvýšené potkávání => zvýšená agrese) Ryby jsou schopné poměrně koplexního specifického učení v různých kontextech (Brown et al., 2003) 20

3 Vysazování ryb a regulace rybolovu Ryby lze v průběhu umělého odchovu domestikovat. Domestikovaní jedinci se chovají odlišně od jedinců volně žijících. Negativní dopady domestikace pro volně žijící ryby: úniky farmově chovaných ryb do volné přírody, kde můžou po rozmnožení negativně ovlivnit původní populace (produkce méně životaschopných jedinců) vysazování uměle odchovaných jedinců do volné přírody za účelem zlepšení stavu populace ryb na lokalitě může mít opačný efekt!!! (v ČR i jinde ve světě se běžně děje) pro umělé vysazování používat potomstvo první generace místních populací, které je navíc trénované na přírodní podmínky už ze sádek (takové potomstvo má v přírodě mnohem větší životaschopnost, Brown & Laland, 2003). 21

3 Vysazování ryb a regulace rybolovu Turek J, Horký P, Velisek J, Slavík O., Hanák R. and Randák T. 2010. Recapture rate and growth of hatchery-reared brown trout (Salmo trutta v. fario, L.) in Blanice River and the effect of stocking on wild brown trout and grayling (Thymallus thymallus, L.). Journal of Applied Ichthyology 26(6), 881-885. 22

3 Rybářské hospodaření na pstruhových revírech V pstruhových revírech žijí druhy ryb náročné na kvalitu vody a také na její relativně nízkou teplotu. Společenstvo ryb pstruh potoční lipan podhorní vranka obecná střevle potoční mník jednovousý mihule potoční X pstruh duhový siven americký foto BioLib.cz 23

3 Rybářské hospodaření na pstruhových revírech V pstruhových revírech žijí druhy ryb náročné na kvalitu vody a také na její relativně nízkou teplotu. Společenstvo ryb pstruh potoční lipan podhorní vranka obecná střevle potoční mník jednovousý mihule potoční X pstruh duhový siven americký často přírodě blízké toky s nízkým antropogenním zatížením předpoklady pro stabilní přirozeně se reprodukující populace problém nevhodný management a rybářský tlak nevhodně nastavený zarybňovací plán podpora nepůvodních druhů zanedbávání přirozené reprodukce špatně nastavená pravidla rybolovu foto BioLib.cz 24

3 Rybářské hospodaření na pstruhových revírech Současný způsob managementu je založený na vysazování uměle odchovaných jedinců bez bližší specifikace jejich původu apod. X Zásadní pro rozvoj volně žijících populací lososovitých ryb je jejich úspěšné přirozené rozmnožování zaručující zachování genetické variability a tudíž i stability těchto populací. původní druhy zejména lipan a pstruh obecný dlouhodobý klesající trend (troj a desetinásobný pokles) X nepůvodní druhy zejména siven a pstruh duhový dlouhodobý rostoucí trend (dvou a osminásobný nárůst) 25

3 Rybářské hospodaření na pstruhových revírech Současný způsob managementu je založený na vysazování uměle odchovaných jedinců bez bližší specifikace jejich původu apod. X Zásadní pro rozvoj volně žijících populací lososovitých ryb je jejich úspěšné přirozené rozmnožování zaručující zachování genetické variability a tudíž i stability těchto populací. původní druhy zejména lipan a pstruh obecný dlouhodobý klesající trend (troj a desetinásobný pokles) X nepůvodní druhy zejména siven a pstruh duhový dlouhodobý rostoucí trend (dvou a osminásobný nárůst) 26

3 Umělý výtěr - pstruhařství Umělý výtěr může být při dodržení základních pravidel vhodným nástrojem pro management volných vod. Jeho největší význam je ale v produkčním rybářství. Vývoj ve světě 1725 Štěpán Ludvík Jacobi (Německo) mokrá metoda, 1837 a 1840 v Anglii a Francii Remy a Géhin. Nezávisle norský rybář Sandungen - mokrá metoda, 1856 suchá metoda ruský statkář V.P. Vrasskij 1864 rozšíření suché metody Američan S. Green. Prof. Dr. Antonín Frič 1832 1913 badatel a popularizátor přírodních věd biologie a význam lososa (zakládal ústavy a líhně), zavedl třídění toků na rybí pásma, první souborný spis o českých rybách, příručka o chovu kapra Vývoj v ČR 1823 první experimenty v Horažďovicích (Rumerkirchen a Studený) umělý výtěr lososa, 60. léta 19. století (za Fričovy éry) se budují líhně pro výtěr lososa, 1860 v Malči, 1865 v Nedošíně, 1867 Českém Krumlově, atd. 27

3 Umělý výtěr - pstruhařství Nejčastěji používaná metoda umělého výtěru, kdy je na velké množství jiker vytřeno sperma většího počtu samců, tzv. polyspermatické oplození je nevhodná z hlediska zachování genetické variability potomstva. Dochází ke kompetici spermií a většina jiker je oplozena malým počtem samců. 28

3 Umělý výtěr - pstruhařství Oplozené jikry jsou následně přemístěny do inkubačních lahví a líhňařských přístrojů. Po vykulení a přechodu na vnější výživu tzv. rozkrmovány na žlabech. 29

3 Umělý výtěr - pstruhařství Oplozené jikry jsou následně přemístěny do inkubačních lahví a líhňařských přístrojů. Po vykulení a přechodu na vnější výživu tzv. rozkrmovány na žlabech. Inkubační doba = délka doby po kterou probíhá inkubace jiker (vyjadřuje se počtem denních stupňů) Denní stupně = d průměrná denní teplota x počet dní např. 100 denních stupňů představuje 10 dnů s průměrnou teplotu 10 C 30

3 Umělý výtěr - pstruhařství Při umělém výtěru je nutné zohlednit reprodukční nároky jednotlivých druhů. P. obecný P. duhový S. americký L. podhorní H. poddunajská S. severní S. peleď doba výtěru 10-12 3-5 11-12 3-5 3-5 11 12 dospělost samec 3-4 2-3 3 3-4 5 3 2 2-3 2 2 2-3 4 2 2 samice tis. jiker/kg váhy samice 2,5-3 2-2,5 3,5-5 5-6 1-1,5 20-30 50-80 jikra mm 4,5-5 4-4,5 4 3-3,5 5-6 2,6-3,2 2,0-2,5 inkubace d 500-530 300-410 510-520 200 230-300 280-300 160-200 t při výtěru 5-7 8-10 3-5 8-10 6-9 4-5 3 31

4 Změny morfologie Na území České republiky je pozměněn charakter podélného i příčného profilu toků Zemědělství Plavba Vysoušení mokřadů Prohlubování profilu dna A Zasypání periodických tůní Vymýcení lesů Obdělání půdy až k břehové linii.. Zužování a napřímení toku Snížení spádu toku Ztráta mělkých břehových partií.. B Degradace habitatu & unifikace prostředí & migrační neprostupnost toku C Ochrana před povodněmi Opevnění břehů Izolace záplavové zóny.. Průmysl & energetika Výstavba jezů a vodních elektráren Odběry vody.. D Většina změn probíhala od konce 18. století, ve 20. století pak došlo k zásadním úpravám 33

4 Změny morfologie Fragmentace toků příčnými překážkami a jejich následná degradace je stále aktuální problém managementu vodních ekosystémů, který je řešený i v rámci EU. Negativní důsledky izolace populací omezení toku genů nedostupnost prostředí snížení druhové diverzity degradace společenstev (Lucas & Baras, 2001) V Evropě je > 74% říční sítě fragmentováno (Nilsson et al., 2005) 34

4 Změny morfologie Obecně doporučovaným nejlepším řešením fragmentace toku je celkové odstranění příčné překážky, které mimo obnovení průchodnosti umožní i celkovou revitalizaci toku do přírodě blízké podoby (Cowx & Welcomme, 1998). odstranění překážky (úplná revitalizace) x obecný zájem (zásobárna pitné vody) kompromis = rybí přechod 35

4 Základní typy rybích přechodů Za účelem obnovy průchodnosti překážek byly vyvinuté různé typy rybích přechodů. technické výtahy apod. přírodě blízké

4 Znečištění Znečištění tzv. klasickými polutanty jako je dusík, fosfor, PCB nebo těžké kovy v současné době ubývá na významu. Působí zejména z usazenin a formou starých ekologických zátěží. - nejvýznamnějším kontaminantem z těžkých kovů je rtuť - působí zejména na dolních tocích (Labe a Odra - průmyslová výroba) - koncentrace ve svalovině více než 0.5 mg kg -1 39

4 Znečištění Znečištění tzv. klasickými polutanty jako je dusík, fosfor, PCB nebo těžké kovy v současné době ubývá na významu. Působí zejména z usazenin a formou starých ekologických zátěží. - největší současný problém jsou tzv. EDCs sloučeniny, které již v minimálních koncentracích ovlivňují rovnováhu normálních hormonálních funkcí (herbicidy, steroidní léčiva, mošusové sloučeniny, farmaka...) - způsobují poruchy reprodukce, chování atd. - současná světová produkce 100 000 tun za rok v tisících různých látek - nejvíce působí na malých tocích (málo vody - vyšší koncentrace) 40

5 Sportovní rybolov Sportovní rybolov má v podmínkách ČR zásadní vliv na stav volně žijících populací ryb ročně se z rybářských revírů odloví více než tři miliony kusů ryb. problémy dokonalejší technika a vybavení nedostatečná regulace i chyť a pusť je problém potenciál zdecimovat celé populace (pstruhové i mimopstruhové revíry) možné řešení zvýšení lovné míry regulace ponechaných úlovků regulace docházek diferenciace revírů s nízkou a vysokou ochranou Zkušený muškař dokáže během jedné vycházky ulovit nadpoloviční většinu jedinců všech velikostních kategorií v daném úseku. 42

5 Sportovní rybolov Sportovní rybolov je v podmínkách ČR realizován zejména lovem na udici, v omezené míře i pomocí čeřenu. způsoby lovu ryb položená plavaná přívlač muškaření rybářský řád doba a způsob lovu povolené návnady a nástrahy doba hájení lovná míra povinné pomůcky atd. 43

Děkuji vám za pozornost 44