MOŽNOSTI REALIZACE ZAŘÍZENÍ PRO ENERGETICKÉ VYUŽITÍ ODPADU NA ÚZEMÍ STŘEDOČESKÉHO KRAJE ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z VÝZKUMU VEŘEJNÉHO MÍNĚNÍ LISTOPAD 9 PŘIPRAVENO PRO Heřmanova, 7 PRAHA 7 Tel.: +4 9 58, Fax: +4 9 59. E-Mail: INBOX@MARKENT.CZ ri.
O Č I, K T E R É V I D Í V Í C Markent, s.r.o., je společnost specializovaná na výzkum trhu a návazné marketingové poradenství. Nabídkou metod se profilujeme jako full service agentura, nicméně důraz klademe zejména na kvantitativní přístupy. Naší snahou je maximálně využívat znalostí našich pracovníků z oblasti hromadného zpracování dat a jejich hloubkové analýzy. S pomocí specializovaného statistického softwaru využíváme sofistikovaných statistických postupů (např. analýza vícerozměrných regresních modelů, faktorová analýza); pokud to vyžaduje povaha projektu, definujeme pomocí clustrové analýzy jednotlivé segmenty cílové skupiny, analyzujeme časové řady, realizujeme predikci trendů a přicházíme s řešením celé řady dalších úloh. Pracovníci společnosti Markent kladou důraz na správnou aplikaci vhodných výzkumných postupů, které přinášejí spolehlivé údaje z různorodých oblastí podnikání. Ve společných týmech tvořených našimi pracovníky a zástupci zadavatele výzkumu pak rozšiřují detailní znalosti zadavatele z konkrétních oborů o naše zkušenosti se získáváním a správou dat a znalostí. Přestože naše schopnosti pokrývají široké spektrum obchodních a marketingových problémů, specializujeme se zejména na výzkumy spotřebitelů, reklamní analýzy a realizaci satisfakčních studií. Kromě přípravy řady výzkumných projektů pro jednotlivé zadavatele, realizujeme každoročně také řadu výzkumů agenturní formou. Cílem těchto výzkumů, které nemají žádného konkrétního zadavatele, je podrobná analýza soudobých trendů v oblasti nákupního chování, spotřebitelských preferencí a vztahů mezi výrobci či poskytovateli služeb a zákazníky (popř. spotřebiteli či uživateli). Společnost Markent byla založena v roce 995 a v současnosti disponuje sítí 886 vyškolených tazatelů pokrývajících celé území ČR.
OBSAH OBSAH Obsah... ii Seznam grafů... iii. Úvod... vi. Metodika výzkumu... vii. Vysvětlivky... vii.3 Charakteristika statistických veličin... viii. Přehled výsledků výzkumného šetření.... SOUHRN VYBRANÝCH ZPŮSOBŮ ZPRACOVÁNÍ ODPADU.... ODSTRAŇOVÁNÍ ODPADŮ SPALOVÁNÍM VE SPALOVNĚ KOMUNÁLNÍHO ODPADU... 9.3 ODSTRAŇOVÁNÍ ODPADŮ UKLÁDÁNÍM NA SKLÁDKU KOMUNÁLNÍHO ODPADU... 7.4 ODSTRAŇOVÁNÍ ODPADŮ V ZAŘÍZENÍ PRO ENERGETICKÉ VYUŽITÍ ODPADU... 4.5 OBECNÉ POSTOJE K VYUŽITÍ ODPADŮ... 34.6 ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ V OBCI A MOŽNOSTI JEHO ZLEPŠENÍ... 37.7 NAKLÁDÁNÍ S ODPADEM V DOMÁCNOSTI... 4.8 POPISNÉ CHARAKTERISTIKY... 43 * * * ii LISTOPAD 9
SEZNAM GRAFŮ SEZNAM GRAFŮ. SOUHRN VYBRANÝCH ZPŮSOBŮ ZPRACOVÁNÍ ODPADU... Preferovaný způsob odstraňování odpadů... Postoj k výstavbě jednotlivých zařízení v katastru obce... Spontánně uváděné výhody jednotlivých zařízení (TOP 5)... 3 Spontánně uváděné nevýhody jednotlivých zařízení (TOP 5)... 3 Hodnocení pravdivosti výroků týkajících se spaloven a zařízení pro energetické využití odpadu... 3 Preferovaná varianta vybudování daných zařízení... 4 Respondentské zhodnocení vlivu výstavby jednotlivých zařízení na vybrané oblasti zájmu obyvatel... 4 5 Negativní aspekty výstavby jednotlivých zařízení (TOP 5)... 5 Vybrané okolnosti, které by vedly k podpoře výstavby jednotlivých zařízení na území obce... 5 6 Ochota platit vyšší poplatky výměnou za zrušení rozhodnutí o výstavbě jednotlivých zařízení v katastru obce... 7 Akceptovatelný nárůst poplatku za odpad v %... 7 Preferované zařízení pro odstraňování odpadu... 8 Pravděpodobnost souhlasu s výstavbou jednotlivých zařízení v katastru obce... 8 Přehled jednotlivých krajů Středočeského kraje z hlediska pravděpodobnosti vyslovení souhlasu s výstavbou zařízení pro energetické zpracování odpadu... 8. ODSTRAŇOVÁNÍ ODPADŮ SPALOVÁNÍM VE SPALOVNĚ KOMUNÁLNÍHO ODPADU... 9 Výhody a nevýhody odstraňování odpadů spalováním ve spalovně komunálního odpadu - spontánní odpovědi... Negativní aspekty výstavby spalovny komunálního odpadu v katastru obce - spontánní odpovědi... Postoj k existenci spalovny komunálního odpadu v katastru obce... Pravděpodobnost souhlasu s umístěním spalovny komunálního odpadu v katastru obce... Vybrané okolnosti, které by vedly k podpoře výstavby spalovny komunálního odpadu v katastru obce... Respondentské zhodnocení vlivu výstavby spalovny komunálního odpadu v katastru obce na vybrané oblasti...3 Odhad pravdivosti výroků týkajících se spaloven komunálního odpadu...4 Souhlas s výroky týkajícími se spaloven komunálního odpadu...5 Preferovaná varianta výstavby spalovny komunálního odpadu...5 Ochota obyvatel platit vyšší poplatky výměnou za zrušení rozhodnutí o výstavbě spalovny komunálního odpadu v katastru obce...6 Akceptovatelný nárůst poplatku za odpad v %...6 iii LISTOPAD 9
SEZNAM GRAFŮ.3 ODSTRAŇOVÁNÍ ODPADŮ UKLÁDÁNÍM NA SKLÁDKU KOMUNÁLNÍHO ODPADU... 7 Výhody a nevýhody odstraňování odpadů ukládáním na skládce komunálního odpadu - spontánní odpovědi...8 Negativní aspekty realizace skládky komunálního odpadu v katastru obce - spontánní odpovědi...8 Postoj k existenci skládky komunálního odpadu v katastru obce...9 Pravděpodobnost souhlasu s realizací skládky komunálního odpadu v katastru obce...9 Vybrané okolnosti, které by vedly k podpoře realizace skládky komunálního odpadu v katastru obce... Respondentské zhodnocení vlivu realizace skládky komunálního odpadu v katastru obce na vybrané oblasti... Hodnocení pravdivosti výroku: "Za ukládání na skládku musí naše obec platit."... Preferovaná varianta realizace skládky komunálního odpadu... Ochota obyvatel platit vyšší poplatky výměnou za zrušení rozhodnutí o realizaci skládky komunálního odpadu v katastru obce...3 Akceptovatelný nárůst poplatku za odpad v %...3.4 ODSTRAŇOVÁNÍ ODPADŮ V ZAŘÍZENÍ PRO ENERGETICKÉ VYUŽITÍ ODPADU... 4 Asociace s pojmem energetické využití odpadu - spontánní odpovědi...5 Respondentský popis energetického využití komunálního odpadu - spontánní odpovědi...5 Popis zařízení pro energetické využití odpadu - spontánní odpovědi...6 Výhody a nevýhody odstraňování komunálního odpadu v zařízení pro energetické využití odpadu - spontánní odpovědi...7 Negativní aspekty výstavby zařízení pro energetické využití odpadu v katastru obce - spontánní odpovědi...7 Postoj k existenci zařízení pro energetické využití odpadu v katastru obce...8 Pravděpodobnost souhlasu s výstavbou zařízení pro energetické využití odpadu v katastru obce...8 Vybrané okolnosti, které by vedly k podpoře výstavby zařízení pro energetické využití odpadu v katastru obce...9 Respondentské zhodnocení vlivu výstavby zařízení pro energetické využití odpadu v katastru obce na vybrané oblasti...3 Hodnocení pravdivosti výroků týkajících se zařízení pro energetické využití odpadu...3 Souhlas s výrokem: "Zařízení pro energetické využití odpadu je jen jiné pojmenování pro spalovnu."...3 Preferovaná varianta výstavby zařízení pro energetické využití odpadu...3 Ochota obyvatel platit vyšší poplatky výměnou za zrušení rozhodnutí o výstavbě zařízení pro energetické využití odpadu v katastru obce...33 Akceptovatelný nárůst poplatku za odpad v %...33.5 OBECNÉ POSTOJE K VYUŽITÍ ODPADŮ... 34 Navrhovaný způsob odstraňování komunálního odpadu v případě úplného naplnění současných skládek komunálního odpadu - spontánní odpovědi...35 Souhlas s výroky týkajícími se využití komunálního odpadu...35 Preferovaný způsob využití komunálního odpadu...36 iv LISTOPAD 9
SEZNAM GRAFŮ.6 ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ V OBCI A MOŽNOSTI JEHO ZLEPŠENÍ... 37 Aktuální spokojenost obyvatel se stavem životního prostředí v obci...38 Negativní aspekty životního prostředí v obci - spontánní odpovědi...38 Odhad vlivu vybraných opatření na zlepšení stavu životního prostředí...39.7 NAKLÁDÁNÍ S ODPADEM V DOMÁCNOSTI... 4 Segmentace domácností podle třídění komunálního odpadu... 4 Profil respondentů, kteří skutečně třídí komunální odpad...4 Typologizace domácností podle nakládání s tříděným odpadem... 4-4 Aktuálně využívané způsoby likvidace komunálního odpadu...4.8 POPISNÉ CHARAKTERISTIKY... 43.8. SOCIODEMOGRAFICKÉ CHARAKTERISTIKY... 44 Pohlaví... 44 Věkové kategorie respondenta... 44 Velikost místa bydliště... 44 Okres...44 Typ domácnosti respondenta... 45 Nejvyšší dosažené vzdělání respondenta... 45 Socioekonomický status respondenta... 45 Čistý měsíční příjem domácnosti... 45 Profese respondenta... 46 Zaměstnání respondenta... 46 Charakter lokality bydliště respondenta...46 Typ bydliště respondenta... 46 Způsob vytápění používaný v domácnosti respondenta... 46 Charakteristika respondenta... 46 Politická orientace respondenta... 47 Profilace respondenta...47.8. TYPOLOGIZACE RESPONDENTŮ... 48 Typologizace respondentů z hlediska postoje k odpadům... 48 v LISTOPAD 9
.. METODIKA VÝZKUMU. ÚVOD.. METODIKA VÝZKUMU POPIS Údaje obsažené v této zprávě pocházejí z komplexního výzkumného šetření realizovaného nezávislou společností pro výzkum trhu Markent, s.r.o. Sběr dat byl realizován na území Středočeského kraje v listopadu 9. Zkonstruovaný dotazník, vedle řady otázek zaměřených na zjištění relevantních informací nezbytných k naplnění cílů tohoto výzkumu, obsahoval i řadu otevřených otázek, pomocí nichž byly sledovány kvalitativní aspekty sledovaných skutečností. Aby byly odstraněny možné nepřesnosti ve formulaci otázek, byla ještě před započetím vlastního výzkumného šetření provedena pilotáž dotazníku. Data byla získávána osobními rozhovory tazatelů s respondenty. Vyškolený tazatel kladl respondentovi otázky a zaznamenával v průběhu rozhovoru jeho odpovědi do dotazníku. S žádostí o rozhovor bylo osloveno celkem.6 respondentů, kteří odpovídali zadaným kvótám. Interview byla provedena s 55 respondenty (ostatní dotázaní se odmítli výzkumu zúčastnit). Některé dotazníky byly dále vyřazeny ze samotného zpracování pro jejich neúplnost či chybné vyplnění. Zpracování dat a jejich analýza tak byla provedena na celkem 5 případech. Pyramida výběru respondentů: Zpracováno 5 respondentů METODA SBĚRU DAT K výběru respondentů bylo použito kvótní techniky. Výzkum probíhal ve Středočeském kraji takovým způsobem, aby byla dodržena proporcionalita zastoupení obyvatel. Při přípravě výběru byla dále zohledněna struktura populace Středočeského kraje z hlediska pohlaví, věku a velikosti místa bydliště respondentů. Do zkoumaného vzorku byli zařazováni pouze respondenti ve věku od 5 do 74 let. Dotazováno 55 respondentů Osloveno.6 respondentů Průměrná doba rozhovoru činila 5 minut. Při koncipování výběru bylo použito aktuálních údajů Českého statistického úřadu. Podrobně o struktuře zkoumaného vzorku vypovídají údaje v kapitole Popisné charakteristiky. Práce tazatelů byla zpětně kontrolována a ověřována telefonicky i písemně. vi LISTOPAD 9
.. VYSVĚTLIVKY ZPRACOVÁNÍ DAT Před zpracováním dat byly všechny záznamy kontrolovány z hlediska úplnosti a logické konzistence odpovědí. Poté byla data zpracována matematicko statistickými postupy; kromě třídění prvního a druhého stupně, bylo použito statistických testů významnosti, analýzy průměrů (ANOVA, t test), chí kvadrátového testu a faktorové analýzy. Data byla zpracována pomocí speciálního statistického programu SPSS for Windows. Odpovědi na otevřené otázky byly analyzovány kvalitativními metodami na bázi obsahové analýzy... VYSVĚTLIVKY Pořadí sledovaných ukazatelů je uvedeno buď v abecedním pořadí nebo podle intenzity. Relativní četnosti v přehledu výsledků výzkumného šetření vycházejí z analýzy všech dotazovaných subjektů, popř. všech subjektů daného segmentu (Př.: ) Pokud se údaje vztahují pouze k nějaké podskupině základního souboru, je v komentáři k příslušnému grafu vždy specifikováno, o jaké podskupině respondentů údaje vypovídají. (Př.: Základ: respondenti, kteří znají reklamu (6%) ) Součet relativních četností (procent) a řádkových procent se může vzhledem k zaokrouhlování pohybovat od 99 do. Některé grafy prezentují otázky s možností několikanásobné odpovědi. Čísla v těchto grafech uvádějí podíl kladných odpovědí v procentech a jejich součet pak není roven. V některých případech nebylo možné provést detailní vyhodnocení pro jednotlivé podskupiny z důvodu nízkého absolutního počtu v těchto případech je popsaná skutečnost vždy specifikována v komentáři k příslušnému grafu. (Př.: * = nízká četnost ) Během dotazování byly některé skutečnosti zjišťovány formou otevřených otázek, kdy respondenti sami formulují své názory, mínění či preference. V těchto případech byly jednotlivé odpovědi přepsány v doslovném znění. U otevřených otázek s možností vícečetné odpovědi jsou uvedeny počty respondentů a počty odpovědí. Počet respondentů vyjadřuje absolutní počet respondentů, kteří na danou otázku odpověděli. Počet odpovědí vyjadřuje celkový absolutní počet odpovědí všech respondentům, kteří na danou otázku odpověděli. Prezentace jednotlivých zjištění v závěrečné zprávě jsou uspořádána tak, že nejprve je uvedena četnostní (prvostupňová) informace, a poté jsou prezentovány závislosti a podrobnější analýza dat. Grafy, které detailně analyzují základní informaci jsou barevně sladěny s výchozím grafem. Socioekonomický status je znakem, který je zkonstruován na základě těchto charakteristik: třída sociálně slabých = respondenti se základním stupněm dosaženého vzdělání, s nejnižším čistým měsíčním příjmem, vykonávající rutinní pracovní činnost bez samostatných rozhodovacích pravomocí nižší třída = respondenti se základním nebo středním stupněm dosaženého vzdělání, s podmediánovým čistým měsíčním příjmem, vykonávající rutinní pracovní činnost bez samostatných rozhodovacích pravomocí vii LISTOPAD 9
.3. CHARAKTERISTIKA STATISTICKÝCH VELIČIN nižší střední třída = respondenti se středním stupněm dosaženého vzdělání, s přibližně mediánovým čistým měsíčním příjmem, vykonávající zaměstnání vyžadující kvalifikaci a odbornost, bez samostatných rozhodovacích pravomocí vyšší střední třída = respondenti se středním stupněm dosaženého vzdělání nebo vysokoškoláci, s nadmediánovým až průměrným příjmem, vykonávající zaměstnání vyžadující kvalifikaci a odbornost, se samostatnými rozhodovacími pravomocemi vyšší třída = respondenti s vysokým stupněm dosaženého vzdělání (typicky vysokoškoláci), s nadprůměrným čistým měsíčním příjmem, vykonávající zaměstnání vyžadující kvalifikaci a odbornost, se samostatnými rozhodovacími pravomocemi.3. CHARAKTERISTIKA STATISTICKÝCH VELIČIN Výběrová chyba činí u tohoto typu výzkumu ±4,4%. Průměry (průměrné hodnocení) uváděné v závěrečné zprávě jsou průměry aritmetické, pokud není uvedeno jinak. Medián je bod, který rozděluje uspořádanou číselnou řadu na dvě stejně početné části. Medián tak vypovídá o rozložení dat: čím je jeho hodnota vyšší, tím větší počet údajů se koncentruje v horní části uspořádané řady a vice versa. t testy porovnávají průměry dvou skupin případů nebo zkoumají, zda se průměr dané proměnné odlišuje od stanovené konstanty. Chí kvadrátový test třídí proměnné do navzájem se nepřekrývajících kategorií a srovnává pozorované a očekávané (teoretické) četnosti v každé kategorii. V kontingenčních tabulkách tak umožňuje identifikovat statisticky odlišné kategorie. ANOVA Analýza rozptylu zjišťuje statistickou významnost rozdílu průměrů v podsouborech, které jsou vymezeny jednou nezávislou proměnnou. Narozdíl od t testu umožňuje ANOVA porovnávat větší počet (více než dva) podsouborů. Faktorová analýza se používaná k odhadu latentních faktorů s vysokým stupněm korelace s manifestními znaky. Tato metoda umožňuje hledat v rámci sledovaných jevů obecnější souvislosti, než vymezuje rámec stanovených indikátorů. Při analýze statistických závislostí u nominálních proměnných je použito tzv. znaménkové schéma, které vychází z hodnot adjustovaných reziduí. Tyto adjustovaná rezidua představují odchylku zkoumaného subsegmentu od celého souboru, jejíž velikost je porovnávána s tabulkovými hodnotami a uváděna ve třech základních stupních (+++; ++; + popřípadě ; ; ). Používané testy statistické závislosti jsou standardně prováděny na 5% hladině významnosti. Percentily (ve zprávě se nejčastěji objevuje 5% a 75% percentil neboli horní a dolní kvartil) udávají hodnotu, která vyděluje z uspořádané řady hodnot čtvrtinu nejnižších hodnot (dolní kvartil) a čtvrtinu nejvyšších hodnot (horní kvartil). viii LISTOPAD 9
. Souhrn vybraných způsobů zpracování odpadu. SOUHRN VYBRANÝCH ZPŮSOBŮ ZPRACOVÁNÍ ODPADU LISTOPAD 9
Preferovaný způsob odstraňování odpadů. Souhrn vybraných způsobů zpracování odpadu celkem 5 87 třídění odpadu skutečně třídí 3 84 fakticky netřídí 8 95 netřídí 8 8 typ bydliště rodinný domek 3 94 byt činžovního domu 4 67 byt panelového domu 7 89 velikost místa bydliště méně než 5 obyvatel 3 87 5-999 obyvatel 3 99-999 obyvatel 8 78 3-6 999 obyvatel 37 83 7-3 999 obyvatel 4 83 4 a více obyvatel 7 99 3 4 5 6 7 8 9 skládkování spalování ve spalovnách komunálního odpadu energetické využití třídění a následná recyklace Hodnocení: = nejméně preferovaný = nejvíce preferovaný Postoj k výstavbě jednotlivých zařízení v katastru obce 5,63 4,3 4, Průměrné hodnocení: = negativní; zásadně proti = pozitivní; rozhodně pro zařízení pro energetické využití odpadu spalovna skládka údaje vyjadřují průměrné hodnocení 8 6 3 37 9 3 35 55 55 zařízení pro energetické využití odpadu respondenti, kteří jsou pro výstavbu spalovna kódy 8 - skládka respondenti, kterým je to jedno kódy 5-7 respondenti, kteří jsou proti výstavbě kódy - 4 LISTOPAD 9
Zařízení pro energetické využití odpadu. Souhrn vybraných způsobů zpracování odpadu Spontánně uváděné výhody jednotlivých zařízení (TOP 5) Spalovny Skládky vyrábí energii/teplo není tolik skládek neznečišťuje přírodu všechen odpad se spálí je to levné odpad se neskladuje, nehromadí šetří neobnovitelné zdroje energie z odpadu se vyrobí teplo/ energie odpad využívá / zpracovává odpad se zpracuje rychleji čistota v obcích všechny odpady jsou na jednom místě je to rychlé řešení nejsou černé skládky nízké náklady na odstranění odpadu zelenou barvou jsou označeny unikátní výhody Spontánně uváděné nevýhody jednotlivých zařízení (TOP 5) Zařízení pro energetické využití odpadu Spalovny Skládky znečišťují ovzduší/produkuj zplodiny znečišťuje ovzduší / produkuje zplodiny jsou moc drahé zapáchají odpad se do nich sváží z širokého okolí poškozují životní prostředí jejich provoz/výstavba je náročná jsou moc drahé, jejich provoz je nákladný zařízení jsou hlučná nedokonalé spalování odpady na skládce znečišťují životní prostředí odpady na skládce zapáchají ohrožují podzemní vody zničení obrazu krajiny odpad nijak nemizí, ale stále přibývá červenou barvou jsou označeny unikátní nevýhody Hodnocení pravdivosti výroků týkajících se spaloven a zařízení pro energetické využití odpadu Zařízení jsou teplárny, které nevyrábějí teplo z uhlí, ale z odpadu. 63 8 Zařízení produkují méně zplodin než uhelné elektrárny. 6 77 Zařízení vyrábějí teplo pro domácnosti. Zařízení nevyužívají teplo, které spalováním vzniká. 9 48 5 78 Zařízení jsou zdrojem elektrické energie pro domácnosti. Zařízení vykupují od obcí domovní odpad jako surovinu. 34 4 48 7 4 6 8 spalovna zařízení pro energetické využití odpadu Hodnoty udávají podíl respondentů, kteří považují dané výroky za pravdivé 3 LISTOPAD 9
. Souhrn vybraných způsobů zpracování odpadu Preferovaná varianta vybudování daných zařízení 6 7 7 4 8 9 zařízení pro energetické využití odpadu spalovna skládka vybudování zařízení v některé ze sousedních obcí s tím, že by jí naše obec platila za využití jejich zařízení vybudování zařízení na území naší obce s tím, že by nám okolní obce platily za využití tohoto zařízení Respondentské zhodnocení vlivu výstavby jednotlivých zařízení na vybrané oblasti zájmu obyvatel příjmy obce příjmy domácností 7, 6,9 6,83 6,5 5,87 5,8 zařízení pro energetické využití odpadu spalovna skládka zařízení pro energetické využití odpadu spalovna skládka údaje vyjadřují průměrné hodnocení údaje vyjadřují průměrné hodnocení náklady domácností náklady obce 5,8 5,57 5,47 5,74 5,43 5, zařízení pro energetické využití odpadu spalovna skládka zařízení pro energetické využití odpadu spalovna skládka údaje vyjadřují průměrné hodnocení údaje vyjadřují průměrné hodnocení kvalita podzemních vod doprava v blízkém okolí 5,9 4,65 3,9 4,39 4,3 4,3 zařízení pro energetické využití odpadu spalovna skládka zařízení pro energetické využití odpadu spalovna skládka údaje vyjadřují průměrné hodnocení údaje vyjadřují průměrné hodnocení Průměrné hodnocení: = velmi zhoršuje = velmi zlepšuje 4 LISTOPAD 9
. Souhrn vybraných způsobů zpracování odpadu Respondentské zhodnocení vlivu výstavby jednotlivých zařízení na vybrané oblasti zájmu obyvatel tvorba krajiny zdravotní stav místních obyvatel 4,53 3,76 3,6 4,9 3,7 4,9 zařízení pro energetické využití odpadu spalovna skládka zařízení pro energetické využití odpadu spalovna skládka údaje vyjadřují průměrné hodnocení údaje vyjadřují průměrné hodnocení čistota ovzduší 4,59,93 4,4 zařízení pro energetické využití odpadu spalovna skládka údaje vyjadřují průměrné hodnocení Průměrné hodnocení: = velmi zhoršuje = velmi zlepšuje Zařízení pro energetické využití odpadu Negativní aspekty výstavby jednotlivých zařízení (TOP 5) Spalovny Skládky hluk znečišťování ovzduší, emise, smog zápach znečišťování ovzduší, emise, smog zápach zvýšená doprava kvůli svozu odpadu zvýšená doprava kvůli svozu odpadu vysoké náklady na výstavbu hluk ohrožení přírody ohrožení přírody červenou barvou jsou označeny specifické aspekty daného zařízení nepořádek, hlodavci, bezdomovci v okolí zvýšená doprava kvůli svozu odpadu nevzhledné prostředí ohrožení přírody Vybrané okolnosti, které by vedly k podpoře výstavby jednotlivých zařízení na území obce Pokud by zařízení bylo navrženo tak, aby nezatěžovalo životní prostředí. Pokud by zařízení bylo daleko od našeho obydlí. 83 79 8 76 68 74 zařízení pro energetické využití odpadu spalovna skládka zařízení pro energetické využití odpadu spalovna skládka 5 LISTOPAD 9
. Souhrn vybraných způsobů zpracování odpadu Vybrané okolnosti, které by vedly k podpoře výstavby jednotlivých zařízení na území obce Pokud by naše domácnost dostávala příspěvek na vytápění. Pokud by se naší domácnosti snížil poplatek za odpady. 74 65 66 7 6 63 zařízení pro energetické využití odpadu spalovna skládka zařízení pro energetické využití odpadu spalovna skládka Pokud by zařízení bylo ve vlastnictví naší obce. Pokud by byl v naší obci vybudován nový vodovod, kanalizace či silnice. 64 54 53 58 5 55 zařízení pro energetické využití odpadu spalovna skládka zařízení pro energetické využití odpadu spalovna skládka Pokud by díky novému zařízení bylo možné zrušit staré. Pokud by se do zařízení nevozil odpad z jiných krajů. 58 5 5 55 48 57 zařízení pro energetické využití odpadu spalovna skládka zařízení pro energetické využití odpadu spalovna skládka Pokud by se snížila daň z nemovitosti. 53 44 49 zařízení pro energetické využití odpadu spalovna skládka 6 LISTOPAD 9
. Souhrn vybraných způsobů zpracování odpadu Ochota platit vyšší poplatky výměnou za zrušení rozhodnutí o výstavbě jednotlivých zařízení v katastru obce Průměrné hodnocení: 4 = velmi ochotný/ochotná = velmi neochotný/neochotná,7,,7 3 8 3 35 3 33 3 zařízení pro energetické využití odpadu velmi neochotný/neochotná spíše neochotný/neochotná 3 spíše ochotný/ochotná velmi ochotný/ochotná 3 9 spalovna 39 6 skládka Akceptovatelný nárůst poplatku za odpad v % 7 7 5 zařízení pro energetické využití odpadu spalovna skládka údaje vyjadřují percentuální zvýšení poplatku za odpad 4 8 44 9 6 8 6 3 5 9 6 9 zařízení pro energetické využití odpadu spalovna skládka 3% a více - 9% - 9% - 9% % 7 LISTOPAD 9
. Souhrn vybraných způsobů zpracování odpadu Preferované zařízení pro odstraňování odpadu první preferované zařízení druhé preferované zařízení Zařízení pro energetické využití odpadu Spalovna (8%) (7%) Skládka (8%) Spalovna (4%) Zařízení pro energetické využití odpadu (78%) Skládka (%) Skládka (4%) Zařízení pro energetické využití odpadu (64%) Spalovna (36%) Pravděpodobnost souhlasu s výstavbou jednotlivých zařízení v katastru obce Průměrné hodnocení: = je to velmi nepravděpodobné = je to velmi pravděpodobné 5,9 4,7 4,9 zařízení pro energetické využití odpadu spalovna skládka údaje vyjadřují průměrné hodnocení Přehled jednotlivých krajů Středočeského kraje z hlediska pravděpodobnosti vyslovení souhlasu s výstavbou zařízení pro energetické zpracování odpadu ME MB kraje s nevyšší pravděpodobností vyslovení souhlasu RA KD NB BE PZ PV KO KH kraje s nejnižší pravděpodobností vyslovení souhlasu PB BN 8 LISTOPAD 9
. Odstraňování odpadů spalováním ve spalovně komunálního odpadu. ODSTRAŇOVÁNÍ ODPADŮ SPALOVÁNÍM VE SPALOVNĚ KOMUNÁLNÍHO ODPADU 9 LISTOPAD 9
. Odstraňování odpadů spalováním ve spalovně komunálního odpadu Výhody a nevýhody odstraňování odpadů spalováním ve spalovně komunálního odpadu spontánní odpovědi 94% respondentů uvedlo konkrétní výhodu % 3% 4% 95% respondentů uvedlo konkrétní nevýhodu 9% Výhody odstraňování odpadů ve spalovně komunálního odpadu spontánní odpovědi Nevýhody odstraňování odpadů ve spalovně komunálního odpadu spontánní odpovědi 36 znečišťuje ovzduší / produkuje zplodiny 8 není tolik skládek 5 zapáchá všechen odpad se spálí poškozuje životní prostředí 5 odpad se neskladuje, nehromadí je moc drahá, její provoz je nákladný 5 3 7 nedokonalé spalování z odpadu se vyrobí teplo/ energie odpad se sváží z širokého okolí 3 odpad se zpracuje rychleji spalovna produkuje prach 5 je nebezpečná, v okolí se hromadí snáze se udržuje pořádek nebezpečný odpad 4 nemá dokonalé lapače a filtry exhalací není třeba nic třídit je hlučná 3 likvidace je jednoduchá minimální četnost = % velké a nevzhledné budovy počet odpovědí = 596 nízké náklady na provoz počet respondentů = 483 způsobují nemoci a alergie minimální četnost = % počet odpovědí = 6 3 4 stejně nelze spálit všechen odpad počet respondentů = 489 4 6 8 Základ: respondenti, kteří uvedli konkrétní výhodu (94%) Základ: respondenti, kteří uvedli konkrétní nevýhodu (95%) Negativní aspekty výstavby spalovny komunálního odpadu v katastru obce spontánní odpovědi 88% respondentů uvedlo konkrétní negativní aspekt uvedeny pouze výhody spalování odpadu uvedeny pouze nevýhody spalování odpadu uvedeny jak výhody tak i nevýhody spalování odpadu neuvedeny výhody ani nevýhody spalování odpadu znečišťování ovzduší, emise, smog zápach zvýšená doprava kvůli svozu odpadu hluk ohrožení přírody nevzhledné prostředí, okolí zvýšená rizika onemocnění nepořádek, hlodavci, bezdomovci v okolí neznalost problému, nedostatek informací nebezpečné odpady dovoz odpadu z širšího okolí 4 5 8 9 5 5 6 minimální četnost = % počet odpovědí = 599 počet respondentů = 448 4 6 8 Základ: respondenti, kteří uvedli konkrétní negativní aspekt (88%) LISTOPAD 9
. Odstraňování odpadů spalováním ve spalovně komunálního odpadu Postoj k existenci spalovny komunálního odpadu v katastru obce 4 8 3 Průměrné hodnocení = 4,3 = negativní; zásadně proti = pozitivní; rozhodně pro 3 8 7 Směrodatná odchylka = 3, 7 6 Celkem 3% respondentů se domnívají, že v katastru jejich obce je umístěna spalovna 3 5 negativní; zásadně proti 3 4 5 lhostejný; je mi to jedno 7 8 9 pozitivní; rozhodně pro 55% 9% 6% Charakteristika respondentů, kteří jsou proti existenci Charakteristika respondentů, kteří jsou pro existenci spalovny komunálního odpadu v katastru obce spalovny komunálního odpadu v katastru obce (kódy 4): (kódy 8 ): ženy (+4%) muži (+3%) respondenti ve věku - 39 let (+4%) respondenti ve věku 7-74 let (+8%) respondenti z vyšší střední třídy (+7%) respondenti z třídy sociálně slabých (+7%) respondenti žijící v obcích s méně než 3 obyvateli (+%) respondenti, kteří žijí v obcích s méně než 4 obyvateli (+%) respondenti z okresů Nymburk (+6%) a Příbram (+%) respondenti z okresu Mladá Boleslav (+%) hospodyně (+8%) přednostové domácnosti (+%) respondenti žijící v rodinném domku (+8%) levicově orientovaní voliči (+%) respondenti využívající k vytápění tuhá paliva (+%) respondenti využívající centrální vytápění (+8%)! údaje v závorce představují diferenci daného segmentu od celého souboru Pravděpodobnost souhlasu s umístěním spalovny komunálního odpadu v katastru obce 4 3 8 Průměrné hodnocení = 4,7 = je to velmi nepravděpodobné = je to velmi pravděpodobné Směrodatná odchylka =,8 3 9 8 8 6 5 je to velmi nepravděpodobné 3 4 5 6 7 8 9 je to velmi pravděpodobné Charakteristika respondentů, kteří by pravděpodobně nesouhlasili s umístěním spalovny komunálního odpadu v katastru obce (kódy 4): respondenti, kteří žijí v obcích s méně než obyvateli (+4%) respondenti žijící v rodinném domku (+6%) respondenti využívající k vytápění tuhá paliva (+7%) Charakteristika respondentů, kteří by pravděpodobně souhlasili s umístěním spalovny komunálního odpadu v katastru obce (kódy 7 ): respondenti ve věku 7-74 let (+7%) respondenti z třídy sociálně slabých (+9%) respondenti, kteří žijí v obcích s více než 4 obyvateli (+%) přednostové domácnosti (+5%) respondenti žijící v bytě panelového domu (+7%) respondenti využívající centrální vytápění (+%) LISTOPAD 9
. Odstraňování odpadů spalováním ve spalovně komunálního odpadu Vybrané okolnosti, které by vedly k podpoře výstavby spalovny komunálního odpadu v katastru obce Pokud by... byla navržena tak, aby nezatěžovala životní prostředí. by byla daleko od našeho obydlí. 68 79 naše domácnost dostávala příspěvek na vytápění. 65 se naší domácnosti snížil poplatek za odpady. 6 spalovna byla ve vlastnictví naší obce. byl v naší obci vybudován nový vodovod, kanalizace či silnice. díky nové spalovně bylo možné odstavit starou tepelnou elektrárnu. se do naší spalovny nevozil odpad z jiných krajů. se snížila daň z nemovitosti. 54 5 5 48 44 Charakteristika respondentů, kteří by ve větší míře Charakteristika respondentů, kteří by ve větší míře než ostatní podpořili výstavbu spalovny komunálního než ostatní podpořili výstavbu spalovny komunálního odpadu pokud by byla navržena tak, aby nezatěžovala odpadu pokud by byla daleko od obydlí: životní prostředí: respondenti starší než 6 let (+%) respondenti z třídy sociálně slabých (+%) respondenti z okresů Rakovník (+%) a Praha-východ (+%) přednostové domácnosti (+9%) respondenti využívající k vytápění plyn (+6%) Charakteristika respondentů, kteří by ve větší míře než ostatní podpořili výstavbu spalovny komunálního odpadu pokud by domácnost dostávala příspěvek na vytápění: respondenti ve věku 6-69 let (+5%) respondenti z třídy sociálně slabých (+%) přednostové domácnosti (+9%) Charakteristika respondentů, kteří by ve větší míře než ostatní podpořili výstavbu spalovny komunálního odpadu pokud by spalovna byla ve vlastnictví obce: respondenti z okresů Rakovník (+4%) a Praha-východ (+%) respondenti žijící v rodinném domku (+7%) respondenti, kteří třídí odpad (+5%) respondenti využívající k vytápění tuhá paliva (+%) environmentalisté (+%) Charakteristika respondentů, kteří by ve větší míře než ostatní podpořili výstavbu spalovny komunálního odpadu pokud by se snížila daň z nemovitosti: respondenti ve věku 3-39 let (+6%) respondenti z nižších sociálních tříd (+7%) respondenti žijící v obcích s - 999 obyvateli (+%) 4 6 8 Charakteristika respondentů, kteří by ve větší míře než ostatní podpořili výstavbu spalovny komunálního odpadu pokud by se domácnostem snížily poplatky za odpady: Charakteristika respondentů, kteří by ve větší míře než ostatní podpořili výstavbu spalovny komunálního odpadu pokud by byl v obci vybudován nový vodovod, kanalizace či silnice: Charakteristika respondentů, kteří by ve větší míře Charakteristika respondentů, kteří by ve větší míře než ostatní podpořili výstavbu spalovny komunálního než ostatní podpořili výstavbu spalovny komunálního odpadu pokud by díky nové spalovně bylo možné odstavit odpadu pokud by se do spalovny nevozil odpad z jiných starou tepelnou elektrárnu: krajů: nejsou patrné žádné statisticky významné diference respondenti ve věku 7-74 let (+%) mezi jednotlivými podskupinami respondentů respondenti žijící v obcích s 5-999 obyvateli (+%) pragmatici (+6%) LISTOPAD 9
. Odstraňování odpadů spalováním ve spalovně komunálního odpadu Respondentské zhodnocení vlivu výstavby spalovny komunálního odpadu v katastru obce na vybrané oblasti příjmy obce 9 57 35 Průměrné hodnocení: Směrodatná odchylka: 6,9,7 příjmy domácností náklady domácností náklady obce kvalita podzemních vod doprava v blízkém okolí tvorba krajiny zdravotní stav místních obyvatel čistota ovzduší 84 6 8 76 6 9 57 4 4 56 5 5 47 63 35 6 37 78 9 3 5,87,37 5,57,67 5,43,4 4,65,5 4,3,4 3,76, 3,7,96,93,97 Charakteristika respondentů, podle kterých by výstavba spalovny komunálního odpadu v katastru obce vedla ke zhoršení v daných oblastech příjmy obce respondenti ve věku 4-49 let (+7%) respondenti z nižší třídy (+6%) respondenti, kteří žijí v obcích se 7-3 999 obyvateli (+8%) respondenti z okresu Praha-východ (+%) přednostové domácnosti (+5%) náklady domácností respondenti z třídy sociálně slabých (+8%) přednostové domácnosti & hospodyně (+7%) respondenti žijící v bytě činžovního domu (+5%) respondenti využívající k vytápění elektřinu (+4%) kvalita podzemních vod respondenti z nižší třídy (+%) respondenti, kteří žijí v obcích s - 999 obyvateli (+4%) respondenti z okresů Kutná Hora (+3%) a Kladno (+8%) ignoranti (+6%) tvorba krajiny respondenti ve věku 3-39 let (+%) respondenti z nižších sociálních tříd (+6%) respondenti z okresu Mělník (+6%) respondenti žijící v rodinném domku (+5%) čistota ovzduší respondenti z vyšší třídy (+7%) ambivalenti (+4%) respondenti, kteří žijí v obcích s méně než 5 obyvateli (+8%) respondenti z okresu Kladno (+5%) přednostové domácnosti & hospodyně (+9%) respondenti využívající k vytápění elektřinu (+8%) zhoršuje neovlivňuje zlepšuje Průměrné hodnocení: = velmi zhoršuje zhoršuje ( - 4) neovlivňuje (5-7) zlepšuje (8 - ) = velmi zlepšuje příjmy domácností respondenti z nižších sociálních tříd (+7%) respondenti z okresu Rakovník (7%) náklady obce respondenti, kteří žijí v obcích s více než 4 obyvateli (+%) respondenti z okresu Kolín (+7%) doprava v blízkém okolí respondenti ve věku 6-69 let (+4%) respondenti z vyšší třídy (+5%) respondenti, kteří žijí v obcích s méně než obyvateli (+6%) respondenti z okresu Příbram (+%) respondenti žijící v rodinném domku (+8%) respondenti využívající k vytápění tuhá paliva (+%) zdravotní stav místních obyvatel respondenti z nižší třídy (+6%) respondenti z okresu Beroun (+3%) 3 LISTOPAD 9
. Odstraňování odpadů spalováním ve spalovně komunálního odpadu Odhad pravdivosti výroků týkajících se spaloven komunálního odpadu Spalovny odpadu jsou teplárny, které nevyrábějí teplo z uhlí, ale z odpadu. 63 Spalovny odpadu produkují méně zplodin než uhelné elektrárny. 6 Spalovny odpadu vyrábějí teplo pro domácnosti. 5 Spalovny odpadu nevyužívají teplo, které spalováním vzniká. 48 Ve spalovnách se odpad jen bez užitku spálí. 45 Spalovny odpadu jsou zdrojem elektrické energie pro domácnosti. 4 Spalovny odpadu vykupují od obcí domovní odpad jako surovinu. 34 4 6 8 Hodnoty udávají podíl respondentů, kteří považují dané výroky za pravdivé Charakteristika respondentů, kteří ve vetší míře než ostatní hodnotí dané výroky týkající se spaloven komunálního odpadu jako pravdivé Spalovny odpadu jsou teplárny, které nevyrábějí teplo z uhlí, ale z odpadu. respondenti ve věku 5-59 let (+7%) respondenti z okresů Beroun (+37%), Rakovník (+7%) a Benešov (+3%) středově orientovaní voliči (+9%) respondenti využívající k vytápění tuhá paliva (+7%) muži (+6%) respondenti ve věku 4-49 let (+%) respondenti z vyšší střední třídy (+7%) přednostové domácnosti (+%) respondenti, kteří třídí odpad (+5%) levicově orientovaní voliči (+6%) environmentalisté (+%) Spalovny odpadu vyrábějí teplo pro domácnosti. Spalovny odpadu nevyužívají teplo, které spalováním vzniká. muži (+4%) respondenti ve věku 7-74 let (+7%) respondenti ve věku 5-59 let (+6%) respondenti z nižších tříd (58%) respondenti, kteří žijí v obcích s 3-6 999 obyvateli (+%) respondenti, kteří třídí odpad (+7%) přednostové domácnosti & hospodyně (+8%) respondenti žijící v rodinném domku (+5%) respondenti, kteří netřídí odpad (+8%) environmentalisté (+%) respondenti využívající k centrální vytápění (+8%) ignoranti (+8%) Ve spalovnách se odpad jen bez užitku spálí. respondenti ve věku 7-74 let (+6%) respondenti, kteří žijí v obcích s více než 4 obyvateli (+%) respondenti z okresů Mělník (+5%), Nymburk (+39%) a Příbram (+%) respondenti, kteří netřídí odpad (+9%) Spalovny odpadu vykupují od obcí domovní odpad jako surovinu. respondenti z nižší třídy (+5%) respondenti, kteří žijí v obcích se 7-3 999 obyvateli (+%) respondenti z okresů Praha-východ (+9%) a Rakovník (+33%) respondenti žijící v bytě činžovního domu (+9%) ambivalenti (+%) Spalovny odpadu produkují méně zplodin než uhelné elektrárny. respondenti, kteří žijí v obcích s více než 7 obyvateli (+3%) Spalovny odpadu jsou zdrojem elektrické energie pro domácnosti. respondenti ve věku 5-69 let (+8%) respondenti, kteří žijí v obcích se 3-6 999 obyvateli (+7%) respondenti z okresů Beroun (+4%) a Rakovník (+3%) respondenti, kteří třídí odpad (+5%) 4 LISTOPAD 9
. Odstraňování odpadů spalováním ve spalovně komunálního odpadu Souhlas s výroky týkajícími se spaloven komunálního odpadu Kdyby v naší zemi bylo více spaloven, měli bychom méně skládek. Spalovny odpadu by pomohly vyřešit problém již pohozených odpadků a černých skládek. 33 37 8 3 39 9,95,9 4 6 8 rozhodně ano spíše ano spíše ne rozhodně ne Průměrné hodnocení: 4 = rozhodně ano = rozhodně ne Charakteristika respondentů, kteří ve větší míře než ostatní souhlasí s danými výroky Kdyby v naší zemi bylo více spaloven, měli bychom méně skládek. Spalovny odpadu by pomohly vyřešit problém již pohozených odpadků a černých skládek. respondenti ve věku 7-74 let (+8%) respondenti z nižší třídy (+7%) respondenti z nižší třídy (+9%) respondenti, kteří žijí v obcích s více než 4 obyvateli (+%) respondenti využívající k vytápění plyn (+7%) a elektřinu (+%) ambivalenti (+3%) respondenti z okresů Praha-východ (+5%), Beroun (+%) a Kolín (+5%) Preferovaná varianta výstavby spalovny komunálního odpadu výstavba spalovny komunálního odpadu v katastru naší obce s tím, že by nám okolní obce platily za využití kapacity naší spalovny 8% výstavba spalovny komunálního odpadu v některé ze sousedních obcí s tím, že by jí naše obec platila za její využití 7% Charakteristika respondentů, kteří ve větší míře než ostatní preferují výstavbu spalovny komunálního odpadu v katastru obce: Charakteristika respondentů, kteří ve větší míře než ostatní preferují výstavbu spalovny komunálního odpadu v katastru sousední obce: respondenti starší než 6 let (+7%) respondenti z vyšší střední (+8%) a vyšší třídy (+3%) respondenti z třídy sociálně slabých (+5%) respondenti žijící v obcích s méně než 5 obyvateli (+4%) respondenti, kteří žijí v obcích se 3-6 999 obyvateli (+9%) respondenti z okresu Kutná Hora (+%) přednostové domácnosti & hospodyně (+%) respondenti žijící v rodinném domku (+5%) respondenti žijící v bytě činžovního domu (+9%) respondenti využívající k vytápění tuhá paliva (+7%) 5 LISTOPAD 9
. Odstraňování odpadů spalováním ve spalovně komunálního odpadu Ochota obyvatel platit vyšší poplatky výměnou za zrušení rozhodnutí o výstavbě spalovny komunálního odpadu v katastru obce 8% 9% 59% 4% 3% 3% velmi ochotný/ochotná spíše ochotný/ochotná spíše neochotný/neochotná velmi neochotný/neochotná Charakteristika respondentů, kteří nejsou ochotni platit vyšší poplatky: respondenti mladší než let (+8%) a ve věku 6-69 let (+9%) respondenti z nižších sociálních tříd (+5%) respondenti žijící v obcích s - 3 999 obyvateli (+9%) respondenti z okresů Benešov (+6%) a Mělník (+4%) závislé osoby (+8%) respondenti, kteří netřídí odpad (+%) respondenti žijící v bytě panelového domu (+6%) ignoranti (+%) respondenti využívající k vytápění tuhá paliva (+7%) Charakteristika respondentů, kteří jsou ochotni platit vyšší poplatky: respondenti ve věku 3-39 let (+%) a 7-74 let (+7%) respondenti z vyšší střední třídy (+5%) respondenti z okresů Mladá Boleslav (+8%) a Praha-západ (+5%) respondenti, kteří třídí odpad (+6%) pravicově orientovaní voliči (+9%) respondenti, kteří žijí v obcích s více než 4 obyvateli (+6%) environmentalisté (+5%) Akceptovatelný nárůst poplatku za odpad v % procenta 3 5 Průměr 7 Median 6% 9% Minimum 8% Maximum 5 Median = maximum je mimo stanovený rozsah hodnot Percentily 5 75 6% % - 9% - 9% - 9% 3% a více 3% 43 podle ochoty platit vyšší poplatky 8 3 Charakteristika respondentů, kteří jsou ochotni akceptovat vyšší než průměrné zvýšení poplatku: respondenti z vyšší střední (+3%) a vyšší třídy (+9%) respondenti z okresu Praha-západ (+7%) respondenti žijící v rodinném domku (+4%) respondenti využívající k vytápění plyn (+4%) velmi ochotný/ochotná spíše ochotný/ochotná spíše neochotný/neochotná velmi neochotný/neochotná údaje jsou v %! údaje v závorkách vyjadřují absolutní diferenci daného podsegmentu od průměru celého souboru 6 LISTOPAD 9
.3 Odstraňování odpadů ukládáním na skládku komunálního odpadu.3 ODSTRAŇOVÁNÍ ODPADŮ UKLÁDÁNÍM NA SKLÁDKU KOMUNÁLNÍHO ODPADU 7 LISTOPAD 9
.3 Odstraňování odpadů ukládáním na skládku komunálního odpadu Výhody a nevýhody odstraňování odpadů ukládáním na skládce komunálního odpadu spontánní odpovědi 78% respondentů uvedlo konkrétní výhodu % 3% 95% respondentů uvedlo konkrétní nevýhodu 75% % Výhody odstraňování odpadů uložením na skládce komunálního odpadu spontánní odpovědi čistota v obcích všechny odpady jsou na jednom místě je to rychlé řešení nejsou černé skládky nízké náklady na odstranění odpadu nemusí se třídit odpad se neválí ve městě pravidelně vyprazdňované popelnice odborné uklizení na skládce se odpad postupně likviduje okolí nehyzdí žádná budova je to bez námahy 3 4 5 3 5 5 minimální četnost = % počet odpovědí = 483 počet respondentů = 4 3 Nevýhody odstraňování odpadů uložením na skládce komunálního odpadu spontánní odpovědi minimální četnost = % počet odpovědí = 79 počet respondentů = 489 3 Základ: respondenti, kteří uvedli konkrétní výhodu (78%) Základ: respondenti, kteří uvedli konkrétní nevýhodu (95%) Negativní aspekty realizace skládky komunálního odpadu v katastru obce spontánní odpovědi 86% respondentů uvedlo konkrétní negativní aspekt uvedeny pouze výhody skládkování uvedeny pouze nevýhody skládkování uvedeny jak výhody tak i nevýhody skládkování neuvedeny výhody ani nevýhody skládkování odpady na skládce znečišťují životní prostředí odpady na skládce zapáchají ohrožuje podzemní vody zničení obrazu krajiny odpad nijak nemizí, ale stále přibývá vysoké poplatky za odpady nepořádek kolem skládky značný výskyt hlodavců velké množství skládek půda zůstane mnoho let znehodnocena malá kapacita skládek odpad se nedá využít zvýšený provoz aut v okolí skládky všechny škodliviny jsou soustředěny na jednom místě riziko požárů náklady na udržování skládky jsou enormní zápach nepořádek, hlodavci, bezdomovci v okolí zvýšená doprava kvůli svozu odpadu nevzhledné prostředí ohrožení přírody možné prosakování do podzemních vod ohrožení způsobená ukládáním nebezpečných odpadů zvýšená rizika onemocnění kontaminace půdy nebezpečí požáru zábor velkého prostoru, přírody, půdy 4 3 5 8 4 4 4 9 6 5 5 9 8 5 6 8 5 4 4 45 počet odpovědí = 64 počet respondentů = 44 3 4 5 Základ: respondenti, kteří uvedli konkrétní negativní aspekt (86%) 8 LISTOPAD 9
.3 Odstraňování odpadů ukládáním na skládku komunálního odpadu Postoj k existenci skládky komunálního odpadu v katastru obce 4 3 8 Průměrné hodnocení = 4, = negativní; zásadně proti = pozitivní; rozhodně pro Směrodatná odchylka =,88 Celkem 38% respondentů se domnívá, že v katastru jejich obce je umístěna skládka 8 7 3 8 5 4 negativní; zásadně proti 3 4 5 lhostejný; je mi to jedno 7 8 9 pozitivní; rozhodně pro 55% 3% 3% Charakteristika respondentů, kteří jsou proti existenci Charakteristika respondentů, kteří jsou pro existenci skládky komunálního odpadu v katastru obce skládky komunálního odpadu v katastru obce (kódy 4): (kódy 8 ): respondenti ve věku 3-39 let (+%) respondenti ve věku 7-74 let (+7%) respondenti z vyšší třídy (+3%) respondenti žijící v obcích s více než 4 obyvateli (+4%) respondenti žijící v obcích s méně než obyvateli (+%) respondenti z okresu Rakovník (+8%) respondenti z okresů Beroun (+7%) a Kutná Hora (+6%) respondenti žijící v bytě panelového domu (+7%) respondenti žijící v rodinném domku (+7%) respondenti využívající centrální vytápění (+9%) respondenti využívající k vytápění elektřinu (+3%) Pravděpodobnost souhlasu s realizací skládky komunálního odpadu v katastru obce 4 3 6 Průměrné hodnocení = 4,9 = je to velmi nepravděpodobné = je to velmi pravděpodobné Směrodatná odchylka =,69 9 9 7 3 3 je to velmi nepravděpodobné 3 4 5 6 7 8 9 je to velmi pravděpodobné Charakteristika respondentů, kteří by pravděpodobně nesouhlasili s realizací skládky komunálního odpadu v katastru obce (kódy 4): Charakteristika respondentů, kteří by pravděpodobně souhlasili s realizací skládky komunálního odpadu v katastru obce (kódy 7 ): respondenti z vyšší třídy (+%) respondenti ve věku 7-74 let (+%) respondenti z okresů Kutná Hora (+3%) a Nymburk (+9%) respondenti, kteří žijí v obcích s více než 4 obyvateli (+7%) respondenti využívající k vytápění elektřinu (+3%) respondenti z okresů Rakovník (+9%) a Mladá Boleslav (+%) 9 LISTOPAD 9
.3 Odstraňování odpadů ukládáním na skládku komunálního odpadu Vybrané okolnosti, které by vedly k podpoře realizace skládky komunálního odpadu v katastru obce Pokud by... byla navržena tak, aby nezatěžovala životní prostředí. by byla daleko od našeho obydlí. 74 8 naše domácnost dostávala příspěvek na vytápění. se vaší domácnosti snížil poplatek za odpady. 63 66 se na naší skládku nevozil odpad z jiných krajů. byl v naší obci vybudován nový vodovod, kanalizace či silnice. 57 55 skládka byla ve vlastnictví naší obce. díky nové skládce bylo možné zrušit starou skládku. se snížila daň z nemovitosti. 49 53 5 4 6 8 Charakteristika respondentů, kteří by ve větší míře než ostatní podpořili realizaci skládky komunálního odpadu pokud by byla navržena tak, aby nezatěžovala životní prostředí: respondenti žijící v bytě činžovního domu (+7%) respondenti využívají k vytápění plyn (+7%) Charakteristika respondentů, kteří by ve větší míře než ostatní podpořili realizaci skládky komunálního odpadu pokud by byla daleko od obydlí: nejsou patrné žádné statisticky významné diference mezi jednotlivými podskupinami respondentů Charakteristika respondentů, kteří by ve větší míře Charakteristika respondentů, kteří by ve větší míře než ostatní podpořili realizaci skládky komunálního než ostatní podpořili realizaci skládky komunálního odpadu pokud by domácnost dostávala příspěvek odpadu pokud by se domácnostem snížil poplatek na vytápění: za odpady: respondenti, kteří žijí v obcích s - 999 obyvateli (+4%) respondenti z nižší (+6%) a nižší střední třídy (+6%) závislé osoby (+%) Charakteristika respondentů, kteří by ve větší míře než ostatní podpořili realizaci skládky komunálního odpadu pokud by se na skládku nevozil odpad z jiných krajů: ženy (+4%) respondenti ve věku 3-39 let (+%) respondenti ve věku 7-74 let (+5%) respondenti, kteří žijí v obcích s 5-999 obyvateli (+9%) respondenti z okresu Kolín (+%) respondenti využívající k vytápění tuhá paliva (+8%) Charakteristika respondentů, kteří by ve větší míře než ostatní podpořili realizaci skládky komunálního odpadu pokud by skládka byla ve vlastnictví obce: respondenti z okresů Rakovník (+33%) a Praha-východ (+%) respondenti z nižší střední třídy (+8%) respondenti, kteří skutečně třídí odpad (+5%) respondenti, kteří žijí v obcích s více než 4 obyvateli (+7%) environmentalisté (+9%) respondenti z okresu Kladno (+8%) hospodyně (+%) respondenti žijící v bytě panelového domu (+7%) respondenti využívající centrální vytápění (+5%) Charakteristika respondentů, kteří by ve větší míře než ostatní podpořili realizaci skládky komunálního odpadu pokud by se snížila daň z nemovitosti: respondenti z okresu Beroun (+3%) středově orientovaní voliči (+%) ambivalenti (+%) Charakteristika respondentů, kteří by ve větší míře než ostatní podpořili realizaci skládky komunálního odpadu pokud by byl v obci vybudován nový vodovod, kanalizace či silnice: Charakteristika respondentů, kteří by ve větší míře než ostatní podpořili realizaci skládky komunálního odpadu pokud by díky nové skládce bylo možné zrušit starou skládku: LISTOPAD 9
.3 Odstraňování odpadů ukládáním na skládku komunálního odpadu Respondentské zhodnocení vlivu realizace skládky komunálního odpadu v katastru obce na vybrané oblasti příjmy obce 5 36 Průměrné hodnocení: Směrodatná odchylka: 6,83,33 příjmy domácností náklady domácností náklady obce zdravotní stav místních obyvatel čistota ovzduší doprava v blízkém okolí kvalita podzemních vod tvorba krajiny 85 5 3 68 8 36 5 48 5 56 4 4 53 45 77 9 4 75 3 3 5,8,43 5,47,87 5,,8 4,9,95 4,4, 4,3,98 3,9,4 3,6, zhoršuje neovlivňuje zlepšuje Průměrné hodnocení: zhoršuje ( - 4) neovlivňuje (5-7) zlepšuje (8 - ) = velmi zhoršuje = velmi zlepšuje Charakteristika respondentů, podle kterých by realizace skládky komunálního odpadu vedlo ke zhoršení v daných oblastech příjmy obce respondenti ve věku 4-49 let (+5%) respondenti, kteří žijí v obcích se 7-3 999 obyvateli (+8%) respondenti z okresů Rakovník (+4%) a Mělník (+7%) příjmy domácností nejsou patrné žádné statisticky významné diference mezi jednotlivými podskupinami respondentů náklady domácností ženy (+4%) respondenti starší než 6 let (+6%) respondenti z třídy sociálně slabých (+%) respondenti, kteří žijí v obcích s více než 7 obyvateli (+%) respondenti, kteří žijí v obcích s více než 4 obyvateli (+5%) respondenti z okresu Kutná Hora (+4%) respondenti z okresu Příbram (+5%) respondenti žijící v bytě činžovního domu (+%) respondenti žijící v bytě činžovního domu (+%) respondenti využívající k vytápění elektřinu (+%) respondenti využívající centrální vytápění (+7%) zdravotní stav místních obyvatel čistota ovzduší respondenti ve věku 3-39 let (+7%) respondenti mladší než let (+6%) respondenti z vyšší třídy (+%) respondenti z okresu Praha-východ (+6%) respondenti z okresů Nymburk (+5%) závislé osoby (+6%) respondenti, kteří skutečně třídí odpad (+4%) respondenti využívající k vytápění a plyn (+8%) environmentalisté (+7%) doprava v blízkém okolí náklady obce kvalita podzemních vod respondenti ve věku 5-59 let (+7%) respondenti ve věku - 39 let (+7%) respondenti z okresů Příbram (+5%) a Praha-západ (+4%) respondenti, kteří žijí v obcích s méně než 5 obyvateli (+%) přednostové domácností (+6%) respondenti z okresu Kladno (+3%) respondenti žijící v rodinném domku (+6%) ambivalenti (+3%) tvorba krajiny respondenti využívající k vytápění elektřinu (+3%) LISTOPAD 9