19. Století, závěr Vlivem průmyslové revoluce zaměřené na spotřebu, prodej dochází k úpadku typografie, sazby. Koncem století na tento průmyslový a materielní přístup k životu reagovaly umělecké směry hledající romantickou útěchu v minulosti (viz. Prerafaelité) V rámci uměleckých řemesel se s tímto ekonomicko / průmyslovým tlakem vyrovnává hnutí Arts and Crafts, prosazující návrat k rukodělnosti a uměleckému charakteru řemesla. Jako reakce na obecné vytrácení uměleckého přístupu a samotné lidské citlivosti a hledání přirozeného lidského řádu a existence člověka ve světě reagovalo hnutí Art Nouveau umělecký směr Secese. To se inspirovalo v přírodě, přírodních florálních organických tvarech. Zároveň čerpalo svoji inspiraci z orientu. Nedá se říci, že by tento poslední jednotný umělecký směr, který postihl oblasti architektury, interieru, průmyslového designu, umění obecně. byl pro sazbu a typografii východiskem z estetické krize. Tato často nekvalitní, někdy i podprůměrná písma, maskující se důmyslností, se stala novým estetickým kódem, spojeným rovněž s rozšířením technologie linorytu, který písmena osvobozuje ze svého řádkového, sazebního řádu.
20. století Na počátku 20.století byla Evropa ve znamení nejrůznějších revolučních směrů. Společnost se měnila a typografie samozřejmně s ní. Společenský vývoj provázel i ohromný nárůst informací. Mechanizace reprodukčních prostředků a práce typografů a výtvarníků umožnily tento mediální rozvoj dokonce se staly nezbytnými pro samotnou společenskou přeměnu. Typografie byla poháněna novými myšlenkami, měnila se pod vlivem všech oficiálních či avantgardních uměleckých směrů první čtvrtiny století: secese kubismu futurismu dadaismu... Začátek moderny (1890 1910) Utvářel jej vliv industrializace a urbanizace západní společnosti a potřeba vysvětlovat její dramatické změny. Modernismus (1890 1940) Utvářel jej vliv industrializace a urbanizace západní společnosti a potřeba vysvětlovat její dramatické změny.v každodenním životě se projevovala logotypy, jako je například znak Londýnského Metra (navržený Edwardem Johnstonem). Toto logo sloužilo požadavkům na jasný a snadno rozeznatelný vizuální symbol. Technologické změny byly realitou ovlivňující každodenní životy lidí, elektřina a automobily se stávaly stále běžnějším jevem. Edward Johnston logo pro londýnské metro
20. století Z typografického pohledu tyto směry revolucionalizují způsob jakým je typografie používána a snaží znovu definovat samotné určení či účel jednotlivých písmen. Kubismus umělci jako Georges Braque, Pablo Picasso, Robert Delaunay atd. exponují svět abstrakcí, který postihuje realitu z více úhlú pohledu skrze analýzu a syntézu geometrických tvarů. Dochází k vrstvení perspektiv, zachycení objektů z různých úhlů pohledu najednou vše ve snaze dosáhnout objektivního zobrazení reality. Do svých děl zahrnují rovněž různé výstřižky z novin a vytváří kolážové kompozice. Typografie v těchto dílech redefinuje svoji polohu mezi účelnou a estetickou. Vznikají v malbách tak vznikají typografické tvarové fragmenty, které se staví na roveň tvarových fragmentů malby.
Sbořte vše staré! Kostely, muzea, instituce, hřbitovy! Futurismus za vznik futurismu bývá považován rok 1909, kdy v Itálii vydal italský básník Filippo Tommaso Marinetti futuristický manifest v pařížském listu Le Figaro. V tomto manifestu Marinetti shrnul program futurismu do několika základních bodů : krása neklidu, rychlosti a boje poezie odvahy a revolty. Prakticky zde prezentovali triumf člověka nad přírodou. Futuristická typografie umísťovala slova všemi směry, hrála si s písmeny, znaky. I dnes je považována za novátorskou a stále ovlivňuje některé typografické proudy. Uctíval se pokrok a technologie lidského druhu. Vítězství člověka techniky stroje nad přírodou. Toto dílo je tvořeno více než osmdesáti sešroubovanými tiskovými deskami se soustavami znaků. Je až příručkou lámání sazby.
Fortunato Depero: Depero Futurista Příklady typografických kompozic
ruský konstruktivismus Rusko pod vlivem ukrajinského umělce Vladimíra Tatlina a ruského umělce Alexandra Rodčenka je zaplavováno konstruktivistickým hnutím. Toto hnutí podobně jako Futuristé odmítá reprodukovat či opakovat staré formy. Snaží se vytvořit novou umělecky orientovanou strojovou estetiku, která se odkazuje ke geometrické konstrukci. Klade důraz na použití základních geometrických elementů jako je čára, kruh, čtverec. Kromně jiného zanechali velký odkaz v plakátové tvorbě, kdy toto medium sloužilo jako součást propagace revolučních tendencí. Díky kombinaci barevných soutisků, fotografie, typografie jsou jejich díla dosud považována za mistrovská tiskařského oboru. Charakteristické je pro tyto revoluční plakáty či reklamní sdělení použití diagonály. Charakter plakátů ruského konstruktivismu barevné plochy, typografické kompozice, diagonály, fotografická koláž.
významní malíři a reklamní grafici: malevich, majakovskij - rodčenko Lazar Markovich Lissitzky better known as El Lissitzky, was a Russian artist, designer, photographer, teacher, typographer, and architect. He was one of the most important figures of the Russian avant garde, helping develop suprematism with his friend and mentor, Kazimir Malevich.
Alexandr Rodčenko byl sovětský fotograf a výtvarník, jeden z nejuniverzálnějších představitelů konstruktivismu a novinářské fotografie, kteří se objevili po Velké říjnové revoluci. Vymýšlel také plakáty pro kina, továrny a knižní nakladatele. Než se zaměřil na fotomontáže a fotografii, pracoval jako sochař, malíř a grafik. "Začínal jsem dělat tuhle práci v reklamě sám. Měl jsem potíže s texty. Ty které jsem dostával, byly moc dlouhé, nudné, bez náboje. Musel jsem dlouze diskutovat o každé změně sloganu, vyjednával jsem se zadavatelem. Jednou jsem dostal špatný text, verše ani slova nebyly v pořádku. Voloďa náhodou text spatřil a vybuchl smíchy. Rozzlobilo mě to a řekl jsem mu, že jestliže dobří básníci se budou špatným reklamním textům jen smát, nebude nikdy dobrých textů. Zamyslel se, dal mi zapravdu a tak začala naše spolupráce. Od té doby jsme byli Majakovskij-Rodčenko, reklamní tvůrci." "Je třeba pracovat pro život ne pro paláce, kostely, hřbitovy a muzea (...) Musíme tvořit mezi lidmi, pro lidi a s lidmi: pryč s kláštery, institucemi, ateliéry, dílnami pracovnami a ostrovy! (...) Uvědomnění, experimentování (...) Cíl, konstrukce, technika a matematika, to jsou sourozenci umění naší doby." Vlevo: Ruská bezpatková mohutná typografie
El Lisickij Prouny
ŠKOLY A UMĚLECKÁ HNUTÍ Změnit život... Toto heslo se neslo Evropou. Stály za ním celé školy a umělecká hnutí. Nástává masivní proces transformace pohledu na svět a přístupu k němu, jehož je typografie nedílnou součástí. Školy: Vgutemas v Rusku De Stijl v Holandsku Deutsher Werkbund a nejznámější Bauhaus v Německu.
Bauhaus byl založen roku 1919 ve Výmaru.Walterem Gropiem Škola měla obnovit jednotu umění pod vedením architektury a obnovit těsný vztah umění k řemeslu. Umění a technika mají vytvořit nový celek. Konečným cílem vší výtvarné činnosti se má stát stavba. Každý student Bauhausu se tedy musel naučit řemeslu. Škola si kladla za jeden z cílů setřít rozdíl mezi uměním a řemeslem. Jednalo se o boj a vyrovnávání se s již nastíněnými myšlenkami Arts and Crafts, že přáce ve velkém nutně musí snižovat kvalitu. Práce spočívala ve zkoumání fyziologických a psychických potřeb člověka. Vizuální principy Bauhausu se v rámci funkcionalistických tendencí odvíjejí od zkoumání užití nejzákladnějších geometrických prvků: krychle, kruhu, trojůhelníku. V architektuře pak v rámci trojrozměrného vyjádření: krychle, koule, jehlan, válec Hlavní osobnosti Bauhausu: Walter Gropius zakladatel Bauhausu Jan Tsichhold učitel typografie na Bauhausu Theo Van Doesburg Laszlo Moholy-Nagy
Manifest funkcionalismu: Forma následuje funkci! Evropské země: Funkčnost a pokrok se staly klíčovými v pokusu posunout se za vnější fyzické vyobrazení reality pomocí experimentování. Zastánci moderny se snažili naplňovat představu o tom co je v jejich době moderní. Prozkoumávali přitom všechny stránky existence, aby zjistili, co pokroku brání. Ornament je zločin!" Adolf Loos Dekorace je smyslné a primitivní povahy, stejně jako barva, a hodí se toliko pro nižší třídy, sedláky a divochy. Le Corbusier Vila Savoye
Peter Behrens Německý malíř a architekt. Zaměřil se na architekturu, design a výtvarnictví. Jeho výtvarné práce pro AEG byli inspirovány stavbami velkých architektů Wrighta a Mendelsohna. Tento inspirační zdroj se promítl do obrazů, písmen, slov, do sazby. Guggenheim Museum Bears Run http://byricardomarcenaroi.blogspot.cz/2010/07/architecture-frank-lloyd-wright.html Einstein Tower
Paul Renner Futura
Paul Renner: Písmo Futura 1927-1930 Klasifikační skupina bezpatkových písem vznikla v 19. století a prosadila se z popudu umělců školy Bauhausu. Stalo se tak mj. i z popudu Paula Rennera. FUTURA
Futura, první návrhy, které se datují do roku 1924 byli velmi inspirovány Bauhausem. Renner považoval písmo jako překonání zdánlivé "neslučitelnosti římských velkých písmen a latinských malých písmen, které pocházejí z karolinské minuskuly". Jeho Futura byla prototypem kategorie geometrické bezpatkové lineární antikvy.
Příklady použití Futury či Futury Black Futura je příkladem velkého úspěchu na poli typografie. V třicátých letech se užívala hojně v avantgardní oblasti. Znovu našla své místo v šedesátých letech a dodnes ji nalezneme úplně všude. Futura je příkladem stále moderní a módní typografie.
Edward Johnston font Underground Bezpatkový font vyrobený Edwardem Johnstonem roku 1916 za účelem signalizace Londýnského metra. Původně originálně nazvaný Underground. Nazýval se také Johnstonovo železniční písmo nebo také pouze Johnston. Font je charakteristický širokými kruhovými znaky a silným tahem, který písmu dodává i větší čitelnost.
Eric Gill font Gill Sans Tento font později přepracoval Eric Gill, Johnstonův žák. Gill Sans má klasičtější proporce a geometrické elementy.
Tajemství Gill Sans: Vychází z římských forem a na tyto nabaluje geometrickou konstrukci. Vpravo: Kresba Erika Gilla 1933
https://www.typotheque.com/articles/re-evaluation_of_gill_sans/
Adolphe Jean-Marie Mouron pseudonym Cassandre rus žijící ve francii, která se v té době zaměřovala především na obsah děl něžli na jejich formální podobu. Tento rus ve Francii vynikl na mezinárodním poli plakáty v jednotném stylu s velmi osobitou typografií. Nejslavnějším plakátem je Nord-Express. Je dokladem perfektního souznění textu s obrazem. Svými kompozicemi ovlivnil celou generaci typografů. Je známý nejen díky revolučnímu přístupu k typografii, ale rovněž díky americké retuši použité na jeho plakátech, která byla objevena na konci 19.století. Bifur písmo spojující typografii s grafickými elementy. Nord-Express. Plakát vytvořený na zakázku Francouzskými železnicemi
Peignot Alexandre Cassandre 1937
Theo Van Doesburg Holandský malíř, architekt a teoretik, který tvořil pod vlivem rusa Kandinského. Podobnost k mohutnosti ruských liter není náhodná. Abeceda navržená Theo Van Doesburgem
Jan Tschichold nastoupil r. 1923 na Bauhausu ve Výmaru Je autorem knihy Základní typografie, Die Neue Typographie, Typgrafický de- Autor začíná od slova, pokračuje přes řádky, odstavce, bílé místo, tabulky, barvy.. až k abstraktnímu umění a fotografiím/kresbám v typografické kompozici. Užitečné tipy omezte množství barev v textu další barvy používejte minimálně zvýšíte tak jejich zvýrazňovací funkci (aneb když zvýrazníte vše, tak nebude výrazné nic) bez nastudování obsahu nevytvoříte skvělou kompozici Typograf má dle Tschicholda primárně 3 úkoly uspořádat text tak, aby byl co nejčitelnější, výsledek musí být vizuálně atraktivní pro čtenáře a musí při své práci brát ohled na specifika a limity prostředí. Část své kariéry strávil s Penguin Books pro které navrhl logo, jednotný typografický přebal a vnitřní sazební úpravu.
Jan Tschichold propagoval asymetrickou kompozici a zavrhoval kompozici na osu. Podle Tscicholda musí sazba obsahovat "vizuální léčku", která přitáhne pohled. Plakát k výstavě konstruktivismu
Tvořil asymetrické filmové plakáty pro filmovou společnost Phoebus Palast, kde aplikoval své principy asymetrie, jednoduchosti, postupné výstavby díla končící u fotografie, abstracke atd.
písmo Transito Jan Tschichold 1930
Příklady písem té doby
Dadaismus Evropský avantgardní styl který vychází z období počátku první světové války. Byl započat v Zurichu roku 1916 malou skupinou umělců. Hlavním představitelem byl Tristan Tzara. Dadaismus, též Dada, byl avantgardní umělecký směr vzniklý ve Švýcarsku. Mezi roky 1916 1923 byl velmi populární. Vznikl jako revolta skupiny umělců různých národností proti válečným hrůzám (část jeho představitelů se světové války osobně účastnila). Dadaismus byl prostředek jak vyjádřit zmatek a strach z války, zároveň však toto hnutí nehledalo žádná východiska (východiskem byl nesmysl) a tak dada sklouzla až k nihilismu (popírání, odmítání, skepse). Pro jeho díla je charakteristická úmyslná nerozumnost a odmítnutí převažujících standardů umění, propagovali totální anarchii v životě i v kultuře, absolutní svobodu tvorby a umění zbavené sociální funkce.