Vážení zákazníci, dovolujeme si Vás upozornit, že na tuto ukázku knihy se vztahují autorská práva, tzv. copyright. To znamená, že ukázka má sloužit výhradnì pro osobní potøebu potenciálního kupujícího (aby ètenáø vidìl, jakým zpùsobem je titul zpracován a mohl se také podle tohoto, jako jednoho z parametrù, rozhodnout, zda titul koupí èi ne). Z toho vyplývá, že není dovoleno tuto ukázku jakýmkoliv zpùsobem dále šíøit, veøejnì èi neveøejnì napø. umis ováním na datová média, na jiné internetové stránky (ani prostøednictvím odkazù) apod. redakce nakladatelství BEN technická literatura redakce@ben.cz

4 Stìnové konstrukce z balíkù slámy 4.1 Úvod: konstrukèní systémy U stìn z balíkù slámy existují dva zásadnì odlišné konstrukèní systémy: nosná stìna z balíkù slámy, kdy se tíha støechy pøenáší pøes balíky slámy pøímo do základù (obr. 4.1-1), a skeletová konstrukce, zpravidla ze døeva, vyplnìná slámovými balíky nebo opatøená vysunutým pláštìm ze slámových balíkù (obr. 4.1-2). Stavìní nosných slámových stìn bylo v literatuøe èasto uvádìno jako technika z Nebrasky, nebo vzniklo na konci 19. století v USA ve státì Nebraska. V angliètinì se dnes vìtšinou 1 Omítka 2 Stahovací drát 3 Kleštinový vìnec 4 Rabicové pletivo 5 Okenní otvor 6 Balíky slámy 7 Armování 8 Živièný potìr 9 Omítka Obr. 4.1-1 Stavìní nosných stìn z balíkù slámy (GrAT 2002) 1 Pøekrývané bednìní 2 Opìrné la ování 3 Zábrana proti vìtru 4 Úsporné bednìní 5 Balíky slámy 6 Stojiny ze døeva 7 Úsporné bednìní 8 Nosiè omítky 9 Omítka Obr. 4.1-2 Stavìní nenosných stìn z balíkù slámy (GrAT 2002) 18 oznaèuje výrazem loadbearing. U skeletové konstrukce (anglicky non loadbearing nebo in-fill bale walls ) pøebírá skelet ze døeva, oceli nebo železobetonu pøenos støešního zatížení a stabilizaci stìn, samotné balíky slámy neplní žádnou statickou funkci, mají však funkci tepelné izolace. V roce 1982 vyvinul kanadský architekt Louis Gagné nosný stìnový systém ( mortared-bale matrix system ), který je v literatuøe oznaèován také jako technika Gagné. U této techniky se balíky slámy kladou pøes sebe jako cihly a s cementovou maltou vytváøejí spáry do køíže, takže vzniká jakýsi skelet z vertikálních a horizontálních maltových spár, který zcela nebo èásteènì plní statickou funkci (obr. 4.1-3). Jde tudíž o hybridní systém, protože balíky slámy mají èásteènì nosnou funkci, èásteènì pùsobí pouze jako výplò. Kvùli tepelným mostùm vznikajícím pøi této technologii stavìní se v chladnìjších klimatických zónách tento zpùsob konstrukce nemohl prosadit. Proto ani v této publikaci nebude blíže rozebírán. Další varianty konstrukcí nosných stìn z balíkù slámy pøedstavují systémy vyvinuté v Severní Americe, tzv. Pailloblock System, Baleblock System a Bioblock ; u tìchto systémù se vysokým tlakem a nanášením malty vyrábìjí ostøe hranaté stavební dílce ze slámy, které se pak kladou s maltou nebo bez ní (Ladinsky, Bergeron 2000). Kvùli tepelným mostùm, vytváøejícím se pøi této technologii, nepøi-

padají ani tyto systémy pro stavìní v severní a støední Evropì v úvahu. Další možností využití slámových balíkù pro konstrukce stìn je dodateèné obkládání stávajících stìn. Slámové balíky pøitom vytváøejí vnìjší vysunutou tepelnìizolaèní vrstvu. U historických staveb se také èasto setkáváme s odlišnými konstrukèními systémy v jedné budovì, což ovšem èasto vede k problémùm, nebo nosné a nenosné stìnové konstrukce vykazují odlišné chování pøi sedání staveb i odlišnou flexibilitu. 4.2 Nosné stìny z balíkù slámy Stìny z navrstvených slámových balíkù, pøenášející tíhu støechy do základù bez pøídavných podpìr, nás fascinují jednoduchostí konstrukce a s ní spojenou krátkou dobou stavìní, ale také nízkými stavebními náklady. Proto se stavìní nosných stìn spolu s vývojem lisù na slámové balíky v USA na konci 19. století rychle zaèalo šíøit (viz kap. 2.1). I v dnešní dobì jsou tyto výhody èasových a nákladových úspor prokazatelné. Problematickou záležitostí pro realizaci je ale zejména v Nìmecku postup pøi schvalování stavebních povolení, zvláštì když zde dosud nebyla postavena žádná slamìná stavba se samonosnými stìnami, kterou by povolily úøady pro stavební dozor. Jiné podmínky mají ale ve Švýcarsku a v Rakousku. Tam již byly touto technologií stavìní realizovány úøednì schválené jednopodlažní i dvoupodlažní budovy (viz kap. 14.2). Projektová omezení vyplývají z toho, že by stìny mìly být v pomìru k jejich šíøce jen asi pìtkrát vyšší, a proto z malých balíkù pøipadá v úvahu pouze stavba jednopodlažních budov. (Dvoupodlažní objekty s nosnými stìnami byly postaveny z obrovských balíkù). Podrobnìjší omezení, pøípadnì projektová kritéria jsou uvedena v kap. 7.1. U nosných stìn je dùležité, aby balíky slámy byly relativnì silnì slisovány a aby stìna byla pøedpjatá. To znamená, že nahoøe musí být ukonèena trámovým vìncem, který musí Obr. 4.1-3 Systém Gagné (Steen et al. 1994) Závitové tyèe vzdálené od sebe asi 180 cm, odstup od rohù max. 90 cm Ochrana hran Nadedveøní a nadokenní pøeklad Kleštinový vìnec V každém slámovém balíku 2 železné tyèe ukotvené v základech Obr. 4.2-1 Nosná stìna z balíkù slámy s vnitøním ukotvením pomocí závitových tyèí (Steen et al. 1994) Horní ukonèení stìny se zábranou proti vlhkosti Trámový vìnec Ocelové lano provleèené okem šroubu Upínací pás vedený plastovou trubkou Obr. 4.2-2 Nosná stìna z balíkù slámy s vnìjším ukotvením pomocí pásù (Steen et al. 1994) 19

být pomocí tažných prvkù spojen se základy. Zkracováním tažných prvkù vzniká ve stìnì tlakové pøedpìtí, které by v ideálním pøípadì mìlo být tak vysoké, aby zcela nevymizelo ani pøi zatížení stìny støechou. To tedy znamená, že se balíky slámy pod její tíhou již dále nestlaèují. Ukotvení stìny k základùm mùže být provedeno pomocí závitových tyèí vedených støedem balíkù, nebo upínacích pásù umístìných na vnìjší a vnitøní stranì vytvoøené stìny (obr. 4.2-1, obr. 4.2-2). Pøi ukotvení pomocí centrálnì vedených závitových tyèí se balíky musejí na tyèe navléci, což je èasovì nároèné a vyžaduje rozdìlení tyèí na více dílù. Proto se tato technika dnes sotva ještì používá. Jednodušší je ukotvení pomocí pásù. Pøitom je nutno brát v úvahu, že rovnomìrné pøedpìtí se dá stìží kontrolovat a že pásy mohou pøípadnì vadit pøi úpravì povrchových ploch. Firmy Fibre House Ltd. z Kanady a Huff'n Puff Constructions z Austrálie vyvinuly systém pro rovnomìrné pøedpìtí, kdy se nad trámový vìnec instaluje vzduchotìsnì potažená textilní hadice o prùmìru 20 až 30 cm, která pøi naplnìní stlaèeným vzduchem stlaèí stìnu pøibližnì až o 15 cm. Tento systém se nicménì neosvìdèil, protože náklady na jeho použití jsou relativnì vysoké. Zkoumání nosných stìn s cementovou omítkou potvrdilo, že cementová omítka pomáhá odvádìt zatížení (Lacinski, Bergeron 2000). 4.3 Nenosné stìny z balíkù slámy U nenosných slámových stìn neplní balíky slámy žádnou nosnou funkci. Tu pøebírá skeletová konstrukce, která se skládá zpravidla z døevìných profilù (obr. 4.3-1). Slámové balíky pøitom pøebírají funkci tepelné izolace a obvykle také ukonèují stìny. Bývají uspoøádány buï jako výplò mezi stojinami skeletového systému, nebo jako prùbìžná plocha pøed nebo za skeletovou konstrukcí. Na obr. 4.3-2 je znázornìno pìt rùzných možností uspoøádání. V každém pøípadì musejí být slámové balíky spojeny se skeletovou konstrukcí. Pokud nejsou ukotveny k základùm, pøípadnì k pozednici, je nutné je mezi sebou propojit pøídavnými prostøedky, aby se docílilo dostateèné nepoddajnosti slámových balíkù v roli plochy, která má èelit horizontálnì se objevujícím zátìžím, zpùsobeným kupøíkladu vìtrem (blíže v kap. 7.2). Okna vyrovnaná nad sebou Okenní konstrukce Nosná konstrukce ze døeva Slámové balíky umístìné pøed døevìnou konstrukcí jako izolace Obr. 4.3-1 Skeletové struktury s vysunutou plochou ze slámových balíkù (Lacinski, Bergeron 2000) Obr. 4.3-2 Rùzné polohy slámových balíkù a skeletových struktur 20

4.4 Vysunutý pláš ze slámových balíkù jako tepelná izolace U starých staveb se špatnou tepelnou izolací mùže dodateèná instalace vnìjší uzavøené tepelnìizolaèní vrstvy ze slámových balíkù pøedstavovat levné a energeticky úsporné øešení. Pøitom musejí být balíky slámy pevnì spojeny se stávající stìnou, nebo je musí pøidržovat vysunutá døevìná sloupková konstrukce. Druhá varianta má tu výhodu, že mùže zároveò posloužit jako pøichycení pro zezadu provìtrávané vnìjší opláš ování. V tomto pøípadì však mùže hrozit nebezpeèí šíøení požáru pøes fasádu. I když zde neplatí žádné zvláštní pøedpisy, je nutno doporuèit, aby se na vnìjší stranì slámového pláštì nanesla první vrstva omítky, která se dobøe vyhladí, a to do té míry, aby pøípadnì vyènívající koneèky slámových stébel byly do ní zatlaèeny a tak již nepøedstavovaly nebezpeèí pro vznik požáru. Nevýhodou tohoto øešení je však skuteènost, že vlivem takto vzniklého zvìtšení tlouš ky stìn narùstají konstrukèní náklady. Musí se rozšíøit základy, nebo si toto øešení vyžaduje u základù odpovídající konzolové nosníky, které by pøebíraly zátìž vrstvy z balíkù slámy. Kromì toho tak vznikají hluboká okenní ostìní a zpravidla je tøeba zvìtšit i pøesah støechy. 4.5 Statické a dynamické aspekty To, že stìny z balíkù slámy mohou snést støešní zatížení ve výši 500 kg na metr délky stìny (což odpovídá 1000 kg/m 2 ), bylo demonstrováno na pokusné stavbì popsané v kap. 10. Kalifornský pøedpis Strawbale Code povoluje maximální vertikální zatížení na horním konci stìny ve výši 400 liber/stopu 2 = = 1953 kg/m 2 (King 1996, str. 142 a další). Stìny z balíkù slámy mohou zcela urèitì odolávat ještì vìtším silám, jestliže jsou náležitì stabilizovány proti vyboulení. K tomuto úèelu slouží horizontální a vertikální stabilizaèní prvky a rovnìž pøedpìtí stìny pomocí závitových tyèí nebo upínacích pásù (viz kap. 9.9, pøípadnì kap. 9.10). Nepøedpjaté stìny z balíkù slámy se mohou pøi horizontálním zatížení vlivem nárazù vìtru, mechanických úderù nebo zemìtøesení snadno vyboulit, zejména tehdy, když sousedící balíky nejsou navzájem propojeny pomocí tyèí, prutù a podobnì. U staticky zatížených slámových stìn je tøeba vìnovat pozornost stlaèení slámových balíkù. To je tím vìtší, èím ménì jsou samotné balíky pøi jejich výrobì slisovány a èím vìtší je zatížení. Úøední zkušebna stavebních materiálù na Vysoké škole technické v Trieru mìøila deformace na velkých balicích o rozmìrech Hloubka vniku [mm] Obr. 4.5-1 Deformace balíkù slámy pøi zatížení (grafické zpracování dat ze zkušebního osvìdèení, Nr. M/Tr 504/01, Amtliche Prüfstelle für Baustoffe FH Trier) Balíky položené naplocho (výška = 80 cm) Napìtí [N/mm] Balíky položené na výšku (výška = 120 cm) 21

80 120 250 cm pøi specifické hmotnosti asi 130 kg/m 3 (viz obr. 4.5-1). Z mìøení vyplývá, že se u naplocho ležících balíkù pøi zatížení 2000 kg/m 2 (20 kn/m 2 ) projevilo stlaèení jen 1,25 % a že se pøi zatížení silou 7100 kg/m 2 (71 kn/m 2 ) dosahuje stlaèení 5 %. To znamená, že stlaèení narùstá pøibližnì proporcionálnì s rostoucím zatížením. Deformace balíkù je velmi elastická. Po odlehèení nabývají balíky témìø svou pùvodní formu, což potvrdily testy v USA. Modul pružnosti kolísá podle Kinga (1996) okolo 150 lbpsi (liber na ètvereèní palec, 1 lbpsi = 5,69 kpa). Na základì své duktility, své schopnosti elasticky mìnit svùj tvar, jsou stìny z balíkù slámy relativnì bezpeèné vùèi zemìtøesení; zmìnou svého tvaru pohlcují kinetickou energii otøesù pùdy. 4.6 Posouzení a porovnání jednotlivých systémù ve zkratce n Nosné stìnové konstrukce z balíkù slámy jsou znaènì ekonomiètìjší než nenosné. n Dají se podstatnì rychleji postavit a vyžadují menší projektové náklady a menší øemeslnické schopnosti pøi realizaci. n Pøedstavují pùvodní zpùsob stavìní ze slámy. Problém tohoto zpùsobu stavìní slámových stìn spoèívá v tom, že v Nìmecku a v nìkterých jiných zemích ještì není po stavebnì právní stránce povolen, aèkoliv se již více než sto let osvìdèuje v USA a mezitím byl také použit v Dánsku, Francii, Velké Británii, Holandsku, Irsku, Rakousku a Švýcarsku u budov schválených podle stavebnì právních pøedpisù. Navíc nebyly pøedloženy žádné dùkazy, které by svìdèily proti stabilitì, odolnosti vùèi požáru èi trvanlivosti tìchto konstrukcí. Varianty konstrukcí nosných stìn realizované v USA a v Kanadì, u nichž se styèné a ložné spáry vyplòují cementovou maltou (viz kap. 4.3), jsou kvùli tepelným mostùm vznikajícím pøi tomto zpùsobu stavìní pro klima v severní a støední Evropì nepoužitelné. U nenosných stìnových konstrukcí, kdy balíky slámy vytváøejí jen tepelnìizolaèní obal, pøípadnì výplò, existuje na jedné stranì výhoda levné a zvláštì dobré tepelné izolace, na druhé stranì se vyskytují nevýhody, spojené se zvýšenými náklady na širší základy stavby, na zvìtšený pøesah støechy a širší dveøní a okenní ostìní. Otázku, zda je možné si takto realizovaný slamìný dùm poøídit ekonomicky výhodnìji než dùm s konvenèní izolací, však nelze s koneènou platností zodpovìdìt kladnì, protože to závisí na projektu, organizaci staveništì a mnoha jiných faktorech. Jednoznaènì kladnì tu však vyznívá ekologické hledisko, nebo sláma je stavební hmota, která pøi svém vzniku nevnáší do životního prostøedí CO 2 nebo jiné škodlivé látky, nýbrž naopak CO 2 ze vzduchu chemicky váže. Výhodné je i to, že balíky slámy jsou levné a že jejich dovoz se mùže odehrát svépomocí. Tímto zpùsobem je zpravidla možné ušetøit stavební náklady. Dùm tepelnì izolovaný pomocí balíkù slámy mùže dosáhnout standardu pasivního domu (viz kap. 6.3). 22

5 Konstrukce støech a podlah z balíkù slámy 5.1 Izolace støechy Izolace støechy pomocí slámových balíkù je zpravidla jen tehdy ekonomicky výhodná, je-li již pøi projektování stavby dostateènì zohlednìna. Pokud výška krokví odpovídá výšce balíkù (asi 35 cm) a odstup krokví jejich délce, pak je montáž velmi jednoduchá. U této stavby odpovídá souèinitel prostupu tepla U = 0,14 až 0,16 W/m 2 K standardu nízkoenergetického ekologického domu. Jak je znázornìno na obr. 5.1-1, upevní se na spodní stranì krokví bednìní a na nì se položí parozábrana, kupøíkladu polyetylenová fólie (fólie PE). Ta slouží souèasnì jako ochrana proti rozsypávání, to znamená, že brání tomu, aby se slámová dr trousila ven spárami bednìní. Jestliže je bednìní z desek OSB a styky desek se parotìsnì pøelepí, pak se parozábrana nemusí použít, protože desky OSB se vyznaèují vysokou hodnotou èinitele difuzního odporu (obr. 5.1-2) Aby se vytvoøilo bednìní, které by bylo ohnivzdorné a dosahovalo hodnoty požární odolnosti ve výši F30, je nutno navíc na vnitøní stranì položit 12,5 mm silnou sádrovláknitou nebo sádrokartonovou desku. Nižší a tím i hospodárnìjší výšky krokví je možné uplatnit tehdy, když se balíky slámy instalují nad nimi (viz obr. 5.1-3). Krokve mohou být v tomto pøípadì také pøekryty bednìním na pero a drážku s parotìsnou zábranou èi deskami OSB. Jestliže slámové balíky leží nad skeletem støechy, pak ovšem vzniká problém s upevnìním støešního pláštì, který musí odolávat nepøízni poèasí a být zajištìn proti zvednutí vlivem podtlaku vìtru. U šikmých støech k tomu Asfaltované desky z mìkèeného vlákna Balíky slámy mezi døevìnými krokvemi Parozábrana Døevìné bednìní Obr. 5.1-1 Konstrukce støechy s balíky slámy mezi krokvemi, bednìní s parozábranou Asfaltované desky z mìkèeného vlákna Balíky slámy mezi døevìnými stojinami Deska OSB Sádrokarton Obr. 5.1-2 Konstrukce støechy s balíky slámy mezi krokvemi, desky OSB jako parozábrana Obr. 5.1-3 Konstrukce støechy s balíky slámy nad krokvemi, zelená støecha Krokve Sádrokarton Balíky slámy Deska OSB Zelená støecha Støešní pláš odolný proti prorùstání koøenù 23

Zelená støecha Balíky slámy Parozábrana Døevìné bednìní Krokve Obr. 5.1-4 Konstrukce støechy realizovaná jako zelená støecha bez støešního pláštì Konstrukènì oddìlený støešní pláš, zábrana proti vìtru Balíky slámy Parozábrana Døevìné bednìní Krokve pøistupuje i skuteènost, že balíky mají tendenci klouzat dolù, takže nahoøe u høebene støechy se mùže objevit štìrbina. Proto se balíky musejí pøi instalaci pevnì stlaèit k sobì. Zatímco je u výše uvádìného provedení støechy pøi obvyklém zastøešení taškovou, plechovou nebo asfaltovou krytinou nezbytná pevná podkladní konstrukce, u zelených støech s dostateènì silnou vrstvou substrátu to není nutné (obr. 5.1-3). Vodotìsný a koøenùm odolávající støešní pláš mùže být v tomto pøípadì položen pøímo na slámové balíky. (Bližší informace o stavbì zelených støech viz G. Minke: Zelené støechy, HEL Ostrava, 2001) Myslitelné je i takové øešení, kdy zelená støecha spoèívá pøímo na balících slámy, tzn. bez substrátové vrstvy (obr. 5.1-4). Tento zpùsob støešní konstrukce pøedstavuje velmi levné øešení. Protože se však zemina dotýká slámových balíkù, mùže v nich sláma nasávat vlhkost a èasem podléhat hnilobnému procesu. Ten sice mùže trvat léta, nicménì tepelnìizolaèní efekt se v dùsledku provlhèení a hnití silnì redukuje. Toto øešení proto pøichází v úvahu nanejvýš u doèasných staveb. Další øešení spoèívá v tom, že spodní nosná konstrukce nese jen balíky slámy a teprve nad ní se nachází vlastní støešní skelet, který je konstrukènì oddìlen od spodní vrstvy a odvádí zatížení vìtrem a snìhem (obr. 5.1-5). U všech konstrukèních øešení je výhodné, jeli vrstva slámových balíkù odvìtrávána, aby se tak umožnilo vysychání pøípadné zbytkové vlhkosti balíkù nebo kondenzaèní vody vznikající nedostateènou parozábranou. Obr. 5.1-5 Konstrukènì oddìlená vrstva balíkù slámy 24

5.2 Podlahy Ve slamìných stavbách v Evropì se vedle konvenèních podlažních konstrukcí mnohokrát realizovaly také podlahy tepelnì izolované pomocí slámy. Pøi použití balíkù slámy v podlahách se musí bezpodmíneènì dávat pozor na to, aby se do nich nemohla dostávat z pùdy žádná vlhkost a aby byly balíky pøi instalaci dokonale suché. Dále je dùležité, aby byla nad balíky slámy umístìna uzavøená parozábrana, která by v balících znemožòovala tvorbu kondenzaèní vody. Bezpeènou metodou, jak se vyhnout škodám zpùsobeným zdola pronikající vlhkostí, je instalace podlahy na nosnících, pøièemž prostor pod balíky má být provìtráván (obr. 5.2-1 a obr. 5.2-2). Pravdìpodobnì nejlevnìjší øešení bylo zvoleno u pokusné stavby popsané v kap. 10. V tomto pøípadì byla na rostlý terén uložena asi 10 cm silná vrstva štìrku, ta pak byla pøekryta asi 3 cm silnou vrstvou písku a nad touto vrstvou byla položena polyetylenová fólie jako zábrana proti vlhkosti. Vrstva opotøebených døevìných palet posloužila pak jako odvìtrávaná nosná kostra pro slámové balíky. Desky OSB o tlouš ce 24 mm byly položeny jako plovoucí podlaha bez døevìných polštáøù pøímo na balíky slámy, pøièemž styky desek byly sešroubovány asi 25 cm širokými pásy z desek OSB. Na obr. 5.2-3 je zobrazena podobnì levná a pro svépomocnou stavbu vhodná konstrukce podlahy, u níž balíky slámy urèené pro tepelnou izolaci spoèívají na paletách, které zase leží na opotøebovaných pneumatikách, aby se zabránilo pronikání vlhkosti z pùdy a vytvoøily se podmínky pro spodní odvìtrávání. V tomto pøípadì je možné upustit od horizontální zábrany proti vlhkosti pod pneumatikami. Obr. 5.2-1 Odvìtrávaná podlaha Obr. 5.2-2 Odvìtrávaná podlaha Podlahová krytina Potìr Parozábrana Balíky slámy Desky OSB Døevìné nosníky Vzdušný prostor Podlahová krytina Desky OSB Balíky slámy mezi pøíhradovými nosníky ze døeva Deska OSB Vzdušný prostor Obr. 5.2-3 Levná konstrukce podlahy s paletami a vyøazenými pneumatikami 25

5.3 Dodateèná instalace tepelné izolace 5.3.1 Izolace støechy Dodateèná izolace støech pomocí balíkù slámy je relativnì nákladná. Pøitom existují tøi možná øešení: Vnitøní izolace U vnitøní izolace se balíky slámy pøipevní zdola ke stávající støešní konstrukci. Musejí být zpravidla chránìny parozábranou pøed tvorbou kondenzaèní vody. Vnìjší izolace, zdvojení støešní konstrukce Mají-li balíky slámy sloužit jako vnìjší tepelná izolace, musí se nejprve sejmout krytina a zdvojit støešní konstrukce v souladu s tlouš kou balíkù, která se pohybuje kolem 35 cm (obr. 5.1-1). 5.3.2 Izolace podlahy U dodateèné izolace podlahy pomocí slámových balíkù je tøeba dbát na to, aby do balíkù nemohla pronikat žádná vlhkost, a to ani zdola, ani shora. Nevýhodou tohoto opatøení je ztráta výšky prostoru a hlavnì ta skuteènost, že se nelze vyhnout zvýšení profilù dveøí. Kromì toho se musí pro podlahu vytvoøit pevná podkladní konstrukce. Ta se mùže samonosnì (v nepodepøeném stavu) napnout od stìny ke stìnì, nebo plovoucím zpùsobem položit na balíky slámy. Vnìjší izolace, plovoucí konstrukce U støechy, která je kryta zelení (zelená støecha), mùže zdvojení støešní konstrukce i odstranìní starého tìsnìní støechy pøípadnì odpadnout, a to za pøedpokladu, že stavba zelené støechy odpovídá všeobecným pøedpisùm; zejména je tøeba zabránit nežádoucímu pozvednutí støechy vlivem podtlaku vìtru. Pokud byl starý støešní pláš vytvoøen z asfaltových pásù nebo nìjaké jiné parotìsné støešní krytiny, pak odpadá i instalace parozábrany pod støešním pláštìm. U všech tøí øešení je nutno dávat pozor na to, aby u napojení na stìny nevznikaly žádné tepelné mosty ani prostupy pro vodní páru. 26