KNIHY MAJÍ ZELENOU CO SE SKRÝVÁ MEZI KNIHAMI? Aneb Reportáž z našeho knihkupectví Naše paní učitelka nám v češtině představila soutěž pro základní školy KNIHY MAJÍ ZELENOU, kde máme za úkol vytvořit reportáž o našem knihkupectví. My jako šestá třída jsme se rozhodli, že se do toho pustíme. Začali jsme přemýšlet nad otázkami a vůbec, o jakém knihkupectví psát, protože u nás v Městečku Trnávce bohužel žádné není. Zvolili jsme knihkupectví v Moravské Třebové, kam mnozí z nás občas vyrazí. A tak jsme se tam za reportáží 21. května 2015 vydali. Cesta do knihkupectví: Ráno jsme se vyšli celá třída na autobusovou zastávku. V 8:15 hodin jsme vyjeli z Městečka Trnávky do Moravské Třebové. Cesta trvala přibližně 16 minut a každého stála 9 Kč. (Google mapy) Z autobusového nádraží jsme šli asi 5 minut do knihkupectví, do knihkupectví Selinger, které leží v ulici Čs. armády. Chvíli jsme si s paní povídali a pak se rozdělili na čtyři skupiny a tři vyšly na náměstí. Čtvrtá skupina zůstala v knihkupectví a ptala se paní prodavačky na různé věci okolo prodeje, návštěvníků, knih a podobně.
Skupinka tří holek, která v knihkupectví zůstala, si obchůdek pořádně prohlédla a udělala rozhovor s milou paní, jež v obchodě prodává: Kolik tady máte knížek? To já bohužel opravdu nevím. Já jsem to tady zdědila. Troufám si říct snad 3 000 5 000. V jednom regálu je až 200 knih. Proč jste začala pracovat zrovna v knihkupectví, proč ne třeba v supermarketu? To je složité, v obchodě jsem nikdy nebyla, pracovala jsem jako bankovní úředník. Dokonce jsem pracovala jako učitelka českého jazyka, což vám už napoví, že mám ráda knížky. Objednávám si knížky z knižního katalogu a knižních klubů a hraji na housle. Po ukončení školství jsem pracovala celý život v bance, teď mám kousek do důchodu a v bance už jsem nemohla pracovat kvůli nemocem a tahle práce mi vyloženě spadla do klína. Takhle to mělo asi být, tak jsem si řekla, ano, od vkladních knížek k beletrii, přece nepůjdu krájet salámy. No, není to nádhera? Já jsem tu knihu nehledala, ona si našla mě a mně se tady moc líbí, protože mám knihy moc ráda. Já jsem tady v knihkupectví teprve rok, tak tady ráda do důchodu zůstanu. Přečetla jste nějaké knihy, co tady máte? Určitě. Mám doma sama velkou knihovnu, v ní mám asi 2 000 knížek, co jsem za svůj život nasbírala. Protože knihy dříve nebyly, jako máte vy teď možnost. My jsme si dříve složitěji kupovali knížky. Tady bylo jedno velké knihkupectví, každý čtvrtek byly velké fronty na knížky. Občas na nás ty knížky ani nevyšly. Když nás paní prodavačka znala, tak nám ty knížky schovala. Bylo těžké si koupit knížku, vy máte spoustu možností. Spoustu knih, co tady máme, mám i doma.
Děláte pro čtenáře nějaké akce? Třeba obtelefonováváme školky, protože se blíží konec školního roku, tak abychom motivovali rodiče. Protože děti si to zaslouží, protože nejlepší dárek je kniha. Nebo pořádáme různé schůzky s autory, máme také slevy, například na Vánoce, protože se kupuje hodně knížek. Z kolika nakladatelství je tu knih? To je hodně, ale to asi ani nespočítám, když tak odhaduji, tak asi dvacet. Jaký se teď momentálně prodává autor? To je vždycky taková ta módní vlna. Teď běží knížky pro dospělé, třeba tzv. severská krimi, autor těchto knížek měl minulý týden autogramiádu v Praze. Dále se velmi dobře prodává autor pan Vondruška, ten bude mít 27. května autogramiádu v Kunčině. A teď si mladí hodně kupují Johna Greena. Kolik tady máte dětských knih? Kupují se hodně cestopisné knížky, knížky o umění, válečná literatura. Mladí kupují fantazijní knihy. Kolik máte poboček po České republice? Tak to vím velice přesně, je jich pět. Prodávají se více dětské knihy nebo knihy pro dospělé? Já si myslím, že je to tak nastejno. Více sem chodí nakupovat rodiče, ale někdy přijde i dítě samotné. Jakou knihu máte vy nejraději? To je těžké! Mám oblíbeného autora, nevím, jestli ho budete znát, je to pan Robert Fulghum. Píše detektivky? Ne, píše své myšlenky. Jednu knihu mám od něj podepsanou, protože měl autogramiádu v Brně. Co se podle vás skrývá mezi knihami? Doufám, že tam není moc prachu. Mezi knihami je spousta myšlenek. Zažila jste tady něco kuriózního? Za tu krátkou dobu, co tady jsem, se to opravdu těžce hledá. To ani ne, nevybavuji si. Spíš se mi lidé snaží přinášet knížky, které by chtěli prodat, ale to nejde, protože nejsme antikvariát.
Máte tady nějakou knížku, na kterou jste pyšní? Která je tu nejdražší? Nejdražší knížka tady stála 3 000 korun. Byla to knížka Akademický atlas českých dějin. Myslím si, že by lidé více četli, ale knížky jsou drahé. Můžete nám ukázat nějakou dětskou novinku? Je to knížka Na hradě Bradě, První, druhé a třetí čtení. Dětské knížky se prodávají i takové ty klasické, jako je Božena Němcová, Alois Jirásek, Josef Lada nebo Karel Jaromír Erben. Zbylé tři skupinky našich kamarádů se mezi tím procházely po náměstí a dávaly kolemjdoucím různé otázky, které se týkaly místního knihkupectví. Některé rozhovory jsme si zaznamenali, protože jsou podle nás velice pěkné a milé. Oslovili jsme mladou paní v černé bundě: Už jsem tam párkrát byla. Kolik máte doma přibližně knih? Spoustu. Nejoblíbenější autor? Těžko říct. Kde nakupujete knihy? Hlavně z nakladatelství. Co si myslíte, že se skrývá mezi knihami? Velké tajemství. Oslovili jsme starší paní s dítětem: Ne. Kolik máte doma asi knih? Kolem osmdesáti. Kupujete si knihy často? Teď jsou drahé, takže ne. Čtu ráda. Co se podle vás skrývá mezi knihami? To nevím. Oslovili jsme malou dívku: Znáš knihkupectví v Moravské Třebové? Jistě, před chvílí jsem tam byla. Chodíš tam? Občas. Jak často si kupuješ knihy? Jednou za rok. Čteš ráda? Občas si něco přečtu. Co si myslíš, že se skrývá mezi knihami? Papír. Oslovili jsme paní s kočárkem: Byla jsem tam pouze jednou. Kupujete si knihy často? Hlavně kupuji knihy pro děti. Ne. Co si myslíte, že se skrývá mezi knihami? Něco zajímavého.
Oslovili jsme paní u obchodu s lahůdkami: Víte, že tu máme knihkupectví? Ano, vím. Chodím na Lanškrounsko, anebo jezdím do Svitav. Oslovili jsme paní v lékárně: Víte, že tady máte knihkupectví? Ano, vím. Chodíte tam často? Chodím tam třikrát do roka. Líbí se vám tohle knihkupectví? Líbí, protože je tam hodně knížek. Ale kdyby tak ty prostory byly větší a kdyby ty knížky byly víc rozložené! Jakou máte nejraději knihu? Budu upřímná, já teď moc nečtu, takže vám na tohle neodpovím. Kolik máte knížek přibližně doma? Asi dvacet, bohužel tak málo. Čtete často? Ne, protože mám práci a mrzí mě to. Zeptali jsme se paní v cukrárně: Víte, že tu máte knihkupectví? Chodíte tam často? Nechodím. Líbí se vám tohle knihkupectví? Ano, líbí, no je tady jediný. Kdy jste si naposled koupila nebo půjčila knihu? Asi před Vánocemi. Jaké druhy z nich máte nejraději? No, romantické. Máte nějaké knihy doma? Kolik máte doma knih? To nevím. Čtete často? Málo. Jaké knihy máte nejraději? Všechny, co se týče romantiky. Oslovili jsme starší dámu: Jak často čtete knihy? Já čtu spíš jen noviny, mám moc práce. Co se skrývá mezi knihami? Zkušenosti, rady. Radši bych si přečetla knihu než noviny. Oslovili jsme mladou paní: Ne. Kde si kupujete knihy? Spíš ve větších knihkupectvích. Nejoblíbenější autor? Shakespeare. Oblíbená kniha? Hrbáč. Kolik máte doma přibližně knih? 200 až 300. Co si myslíte, že se skrývá mezi knihami? Moudrost. Navštívili jsme paní v trafice: Víte, že tu máte knihkupectví? Ano, vím. Chodíte tam často? Moc ne. Líbí se vám tohle knihkupectví? Zdá se mi moc malé. Kdy jste si naposledy pořídila knihu? Před dvěma léty. Jaké druhy knih máte nejraději? Asi historické. Máte nějaké knihy doma? Ano, mám. Čtete často? Víte, co se skrývá mezi knihami? Nevím.
Tento den se naší třídě velice líbil a je pro nás velkým zážitkem, celá reportáž o knihkupectví v Moravské Třebové se nám líbila, ale nejvíce jsme si oblíbili otázku Co se skrývá mezi knihami? Někteří lidé váhali, ale spousta věděla přesně, co se tam skrývá! Nejvíce odpovídali, že tajemství, myšlenky, fantazie a moudrost. Za celou šestou třídu z Městečka Trnávky: Eliška L., Adriana, Kateřina, Oldřich, Tomáš, Pavel, Dominik, Natálie, Eliška Z., Roman, Romana, Renata, Jaroslav a paní učitelka.