Možná zdravotní rizika v aktivních domech. MUDr. Ivana Holcátová, CSc.
Nízkoenergetický dům Norma ČSN 73 0540 Charakterizován potřebou tepla na vytápění Otopná soustava o nižším výkonu Dobře zateplené konstrukce Využití obnovitelných zdrojů Řízené větrání Potřeba tepla na vytápění menší než 50 kwh/m 2 a
Pasivní dům Pouze teplovzdušné vytápění s rekuperací tepla Vynikající parametry tepelné izolace Velmi těsná konstrukce Potřeba tepla na vytápění menší než 15 kwh/m 2 a Celková potřeba primární energie (vytápění, ohřev TUV, el. energie pro všechny spotřebiče) menší než 120 kwh/m 2 a
Nulový dům Dům s nulovou potřebou energie (!) Dosahuje se větším podílem obnovitelných zdrojů energie, především fotovoltaických panelů na budově Potřeba tepla je menší než 5 kwh/m 2 a
Aktivní dům Dům s přebytkem tepla/energie Výroba energie z obnovitelných zdrojů v rámci domu přesahuje jeho potřebu
Direktiva EU 2010/31/EU Do roku 2020 by se měla energetická spotřeba budov snížit o 20% Od roku 2018 všechny (nové) státní budovy mají mít pasivní standard/nulovou spotřebu Od roku 2020 všechny (nové) budovy mají mít pasivní standard/nulovou spotřebu
JSME JEDEN Z MÁLA STÁTŮ, KTERÝ MÁ VYHLÁŠKU TÝKAJÍCÍ SE KVALITY VNITŘNÍHO PROSTŘEDÍ V BUDOVÁCH Vyhláška 6/2003, kterou se stanoví hygienické limity chemických, fyzikálních a biologických ukazatelů pro vnitřní prostředí pobytových místností některých staveb. Vyhláška 343/2009 o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých
Z hlediska energeticky úsporných budov (nulových/pasivních/aktivních) jsou ve vyhláškách údaje o: - VÝMĚNĚ VZDUCHU - TEPLOTĚ VZDUCHU - RELATIVNÍ VLHKOSTI VZDUCHU
VÝMĚNA VZDUCHU Od dob Maxe von Pettenkofera, tedy od konce 19.století, se doporučované množství a výměna vzduchu v místnosti řídí počtem osob a celosvětově se doporučují hodnoty kolem 30m 3 /hodinu na osobu (při běžné činnosti). V prostředí zatíženém znečištěním (např. kouřením) stoupá tato potřeba až na několikanásobek. Indikátorem nedostatečné výměny vzduchu je zvyšování koncentrace oxidu uhličitého a relativní vlhkosti vzduchu.
Návrat k pevným palivům? Jaká je kvalita používaných paliv V domech s těsnou konstrukcí NELZE POUŽÍVAT OTEVŘENÝ OHEŇ žádným způsobem, tedy žádné plynové spotřebiče, natož spotřebiče na pevná paliva, pokud není dům opatřen nucenou/mechanickou ventilací/klimatizací Riziko otravy CO při nedokonalém spalování Riziko zvýšeného výskytu nádorových onemocnění
Lisowska et al.: Lung Cancer and Indoor Polution from Heating and Cooking with Solid Fuels. Am J Epidemiol 2005 OR pro karcinom plic 1.22 (95% CI: 1.04, 1.44) u osob celý život užívajících k vaření či topení pevná paliva OR pro karcinom plic u osob celý život užívajících k vaření pevná paliva byl 1.80 (95% CI:1.35, 2.40).
Sapkota et al.: Indoor Air Pollution from Solid Fuels and Risk of Upper Aerodigestive Tract Cancers in Central and Eastern Europe. (ENVIRONMENTAL RESEARCH, JAN 2013) OR pro nádory hltanu 4.05 (95% CI: 1.30, 12.68) u osob celý život užívajících k vaření a topení dřevo OR pro nádory jícnu 2.71 (95% CI: 1.21, 6.10) u osob celý život užívajících k vaření a topení dřeva OR pro nádory hrtanu 5.37 (95% CI: 2.39, 12.04) u osob celý život užívajících k vaření a topení uhlí OR pro nádory hlavy a krku 4.13 (95% CI: 1.99, 8.55) u osob celý život užívajících k vaření a topení uhlí
Onemocnění dolních cest dýchacích Existují epidemiologické důkazy o tom, že děti žijící ve vlhkých budovách resp. budovách se známkami chronického zatékání, prosakování vody či jinými známkami vlhkosti na zdech mají častěji onemocnění dolních cest dýchacích (bronchitidy apod.) a alergie.
Nadměrná vlhkost může vést k množení některých biologických agens.
PLÍSNĚ Hydrofilní - vyhovuje jim vlhko, šíří se vodou a pomocí hmyzu (Fusarium, Stachybotrys atd.) pro člověka pravděpodobně představují riziko spíše jejich toxiny (dráždění dýchacích cest, apod.) Hydrofobní, vyhovuje jim relativně sucho, šíří se vzduchem/větrem (Penicilium, Aspergilus, Cladosporium, Alternaria) velmi významné alergeny
Plísně: zdroj mykotoxinů Plíseň Mykotoxin Možný zdravotní efekt Alternaria alternata Aspergilus flavus, parasiticus Aspergilus fumigatus Kyselina tenuazonová Fumonisin Aflatoxin Fumitremorgeny, gliotoxin Nefro a hepatotoxická, hemorhagická Promotor karcinogeneze Karcinogen, mutagen, hepatotoxicita Neurotoxický (u zvířat?) Cladosporium sp. Epicladospor. kyselina Imunosupresivum Fusarium moniliforme Fumonisiny Neuro, nefro a hepatotoxické, karcinogenní Stachybotrys chartarum Satratoxin, verukarin, roridin Imunosupresivum, hemotoxický, hemorhagický efekt
Dráždivé látky produkované plísněmi Těkavé organické látky produkované plísněmi dráždí sliznice očí a dýchacích cest, mohou vyvolat bolesti hlavy Jsou příčinou nepříjemných zápachů Mohou být příčinou tzv. syndromu nemocné budovy (Sick Building Syndrom)
Děkuji vám za pozornost. Porto, Vila Gaia Nova, Cálem, 2006