Konference: Hranice / Slezské pohraničí - Granice / Śląskie pogranicze Projekt CZ.3.22/3.3.04/12.03307 Škola bez hranic: Česko-polské pohraničí očima studentů architektury z Ostravy a Opole. Vybrané historické a socioekonomické souvislosti česko-polských příhraničních vztahů Mgr. Pavel Roubínek, dr. Petr Kladivo
Česko-polské pohraničí: složitý prostor Státní hranice CZ-PL měří 796 kilometrů, nachází se na ní nejvýchodnější a nejvyšší bod Česka V průběhu novověku a především v 18. a pak ve 20. století došlo k podstatným událostem, které určily charakter a průběh dnešní česko-polské hranice Proběhla kompletní výměna obyvatelstva na obou stranách hranice, politické změny i změny v ekonomické struktuře Všechny tyto události mají silný vliv na dnešní podobu přeshraničních vztahů, které se s novou intenzitou začaly obnovovat od 90. let 20. století, resp. po roce 2004 (vstupu ČR a PL do EU) a po roce 2007 (vstupu do Schengenského prostoru)
Výchozí stav: rok 1526 Vznik tzv. habsburského soustátí ZKČ v rámci monarchie tvořeny Čechami, Moravou, Slezskem, Horní a Dolní Lužicí Součástí našeho území také Kladsko Lužice ztraceny v průběhu třicetileté války dnešní česko-polská hranice zaznamenala v průběhu novověku řadu změn a její průběh se několikrát měnil
Obr. č. 1: České země v 16. stol. (Pekař)
Berlínský (Vratislavský) mír r. 1742 Mocensky silné Prusko si vynutilo na Habsburské monarchii (Marii Terezii) odstoupení území o rozloze téměř 37 000 km 2 Došlo ke ztrátě velké části Slezska a Kladska Nová hranice se sice místy přidržela vodních toků (Visly, Odry, Olše, Opavy), místy však politické rozhodnutí Vratislavského míru nerespektovalo přirozený stav věcí, a tehdejší vytyčení hranic zde má důsledky, trvající až do současnosti (např. existence rozdělených obcí v oblasti Javornicka) Tehdy šlo ale o hranici prusko-rakouskou Zbytek území byl organizován jako tzv. České (Rakouské) Slezsko (5 153 km 2 )
Obr. č. 2: Rakouské Slezsko roku 1746 (Baránek)
Obr. č. 3: Rozdělené obce na Javornicku v důsledku Vratislavského míru
Vznik Československa ztráta Slezska a Kladska byla poslední zásadní teritoriální změna až do konce první světové války Nové uspořádání v rámci střední Evropy (Versailleský systém a vznik tzv. nástupnických států: Československo, Polsko, Rakousko, Maďarsko + Německá Výmarská republika) Problematická národnostní situace střední Evropy i 1. ČSR markantní část dnešní česko-polské hranice (na západ od výtoku Odry z území ČR) byla až do roku 1938 (resp. 1945) hranicí česko-německou
Obr. č. 4:
Změny na konci 2. sv. války Meziválečné česko-německo-polské trojmezí se nacházelo v oblasti dnešní uhelné pánve nedaleko Katowic, Gliwic a Bohumína, v místech, kde Odra opouští území České republiky Průběh prvorepublikové česko-polské hranice byl tedy s dnešním stavem totožný pouze v úseku Bohumín Jablunkov, přičemž posun česko-polsko-německého trojmezí do dnešní geografické pozice u Zittau a Hrádku nad Nisou, resp. u výtoku Lužické Nisy z území ČR a enormní prodloužení česko-polské hraniční linie je důsledkem Postupimské konference a přání J. V. Stalina Německo-polská hranice se tedy přesunula na linii Odra-Nisa a Česko-polská hranice se tím po roce 1945 desetinásobně prodloužila (s tím spojená kompletní výměna obyvatelstva po obou stranách státní hranice na většině jejího průběhu)
Obr. č. 5: Linie Odra-Nisa
Spory v rámci CZ-PL pohraničí (20. stol.) 1. Zisk Hlučínska (1742 součástí Pruska, 1920 postoupeno 1. ČSR, 1938 připojeno přímo k Německé říši, 1945 zpět k ČSR) 2. Ztráta Kladska stále chápána jako křivda (neúspěšné pokusy o kompromisní vyrovnání po roce 1918 selhaly, po roce 1945 spor s Polskem o Kladsko, urovnán na základě přání SSSR v roce 1947 podpisem smlouvy mezi Československem a Polskem o přátelství a vzájemné spolupráci, Československo o Kladsko definitivně přišlo) 3. Spory o Hlubčicko a Ratibořsko (i zde podobně jako v Kladsku žila česká menšina, území v roce 1945 předáno J. V. Stalinem do správy Polsku, území dokonce na čas obsazeno československou armádou)
Obr. č. 6: Československé územní požadavky na Kladsko v roce 1919 - varianta nejmenšího územního zisku, spojená s odstoupením části československého území Německu
Spory v rámci CZ-PL pohraničí (20. stol.) 4. Spor o Těšínsko Kompromisně řešeno mezinárodní arbitráží 1919, polská anexe Těšínska na podzim 1938, později přičlenění k Německu, osvobození a nová vlna sporů Zklidnění situace podpisem smlouvy v roce 1947, ale spor se vlekl v podstatě až do roku 1958, kdy ho ukončila Smlouva mezi Československou republikou a Polskou lidovou republikou o konečném vytyčení státních hranic Dodnes sporadické nacionalistické hlasy (rozruch vzbudilo znovupostavení pomníku polským legionářům několik desítek metrů od bývalého hraničního přechodu z polského Těšína do Českého Těšína na mostě Družby
Obr. č. 7-9: Těšínsko
Shrnutí teritoriálních změn a významných mezníků 1) Ztráta velké části Slezska a Kladska za vlády Marie Terezie (Vratislavský mír 1742); toto politické rozhodnutí o vytyčení hranic má důsledky, trvající až do současnosti (např. existence rozdělených obcí v oblasti Javornicka) 2) Konec první světové války vznik nástupnických státu, ovšem hranice meziválečného Polska a Německa mnohem východněji než dnes (českoněmecko-polské trojmezí v místě výtoku Odry z ČSR) 3) Zisk Hlučínska po 1. sv. válce (bylo součástí pruského státu od roku 1742) 4) Německá okupace Sudet, vznik Protektorátu, osvobození 5) Poválečná změna německo-polské hranice (linie Odra-Nisa), odsun německého obyvatelstva ze Sudet X kontinuita v osídlení v oblasti hranic na východ od Odry 6) Spory s Polskem o oblast Těšínska (kompromisně řešeno mezinárodní arbitráží 1919, polská anexe Těšínska na podzim 1938, později přičlenění k Německu, osvobození a podpis smlouvy mezi ČSR a PLR v roce 1958 o konečném vytyčení hranic 7) Dluh ČR Polsku vyplývající z dohody z roku 1958: převedení zhruba 370 hektarů pozemků kvůli poválečné změně trasy státní hranice, jakékoliv vyjednávání s obcemi zatím nevede k žádnému výsledku 8) Pád železné opony, vstup obou zemí do EU, resp. Schengenského prostoru
Změny po Schengenu (příklad Javornicka) více než 10 nových hraničních přechodů Mnohem více propustná hranice, česko-polská hranice předtím pokládána za poslední relikt železné opony Zdejší lidé říkají, že mají za zády Jeseníky a před očima polskou rovinu, kraj přirozeně tíhne k severní rovině Řada projektů přeshraniční spolupráce Např. obec Bílá Voda: do okresního Jeseníku je to 40 km, do stejně velkého Paczkówa 5 km, do Olomouce 135 km, do Vroclavi 90 km
Bílá Voda změny po Schengenu Starosta Kocián: Přerušit tenhle kraj bylo jako roztrhnout stovku, dvě padesátky z toho nemáš Z Bílé Vody do protější polské Kamienice to bývalo přes nejbližší hraniční přechod kolem 110 kilometrů Dnes je to od radnice k radnici deset minut chůze, autem něco přes kilometr Realizace řady projektů, první z nich vytvoření společné hasičské jednotky Poláci z okresních Ząbkowic koupili auto s žebříkem, Bílá Voda terénní cisternu, Złoty Stok opravil svou hasičskou zbrojnici, kde všichni cvičí, k tomu se nakoupila pro každého sada českých a polských vysílaček, výjezdy platí každý ze svého a vydělají na tom všichni
Obr. č. 10: Kostel v Bílé Vodě, pohled z Polska (Malý) Státní hranice CZ-PL
Výsledky analýz a šetření konaných v česko-polském pohraničí a komparace s pohraničím rakouskoslovinským (konkrétně Korutany-Slovinsko)
Věková struktura
Hustota zalidnění a populační index
Typologie podle sektorové zaměstnanosti a celková
Valuation of residence in the Czech-Polish borderland 2011 Four questions (perception in sense of: home, family, job, nature) = = > > Source: Own Surveys 2011
Valuation of place of residence in the Czech-Polish borderland 2011 language skills IN GENERAL IN GENERAL Source: Own Surveys 2011
Thinking about out migration in the Czech-Polish borderland 2011 More potential for out migration on Polish side Source: Own Surveys 2011
Thinking about out migration in the Czech-Polish borderland 2011
Interest in the neighbouring state in the Austrian and Czech Surveys 2011/2012 Euroregion Praděd Pradziad Border area Carinthia Slovenia interest on the Slovenian side deeper disinterest on the Czech side higher Source: Own Surveys 2011/2012
Interest in the neighbouring state in the Austrian and Czech Surveys 2011/2012 age groups Age groups Euroregion Praděd Pradziad Age groups Border area Carinthia Slovenia interest increases as the age increases (except Slovenia) young Czech respondents are most disinterested Source: Own Surveys 2011/2012
Interest in the neighbouring state in the Austrian and Czech Surveys 2011/2012 highest level of education Euroregion Praděd Pradziad Border area Carinthia Slovenia interest increases as the educational level increases more or less Source: Own Surveys 2011/2012
Interest in the neighbouring state in the Austrian and Czech Surveys 2011/2012 language ability Euroregion Praděd Pradziad Border area Carinthia Slovenia interest increases as the language ability Source: Own Surveys 2011/2012
Frequency of contacts to people from neighbouring state in the Austrian and Czech Surveys 2011/2012 asymmetric contacts in the Carinthian-Slovenian borderland more similar contacts in the Czech-Polish borderland but Czech respondents have more monthly contacts Source: Own Surveys 2011/2012
Perception of current relations between the neighbouring states in Austrian and Czech Surveys 2011/2012 Euroregion Praděd Pradziad Border area Carinthia Slovenia perception of Czech-Polish relations is better in Slovenia more often don t know Source: Own Surveys 2011/2012
Perception of current relations between the neighbouring states in Austrian and Czech Surveys 2011/2012 age groups Age groups Euroregion Praděd Pradziad Age groups Border area Carinthia Slovenia valuation increases as the age increases, more or less, except Slovenia partly high share of Don t know or/and no answer Source: Own Surveys 2011/2012
Perception of current relations between the neighbouring states in Austrian and Czech Surveys 2011/2012 highest level of education Highest educational level Euroregion Praděd Pradziad Highest educational level Border area Carinthia Slovenia Source: Own Surveys 2011/2012
Valuation of milestones in Austrian and Czech Surveys 2011/2012 Source: Own Surveys 2011/2012
Děkujeme za pozornost