Program Iniciativy Společenství EQUAL CZ.04.4.09/4.3.00.1/0071 Projekt: Prolomit vlny Zrovnoprávnění mužů a žen na trhu práce Pracovní program: Politika Organizace: Nadace Open Society Fund Praha STÍNOVÁ ZPRÁVA V OBLASTI ROVNÉHO ZACHÁZENÍ A ROVNÝCH PŘÍLEŽITOSTÍ ŽEN A MUŽŮ, 2006 pracovní verze Ing. Petr Pavlík, Ph.D. JUDr. Barbara Havelková Miluš Kotišová Mgr. Kateřina Machovcová Mgr. Markéta Hamrlová (Huňková), PhD. Martina Hynková, DiS Adéla Souralová Mgr. Irena Smetáčková Mgr. Marcela Linková Barbora Kárníková PhDr. Kateřina Nedbálková, PhD. Bc. Eva Ehnertová Praha, květen 2006 TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM EU A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY.* 1

Zkratky rezortů...5 Souhrn...6 Úvod...7 1. Souhrnné zprávy o plnění Priorit a postupů vlády při prosazování rovnosti mužů a žen v roce 2003 a v roce 2004: kritické čtení... 10 1.1. Chybějící indikátory a hodnotící kritéria... 11 1.2. Chybějící hodnocení... 11 1.3. Chybějící témata... 16 1.4. Zkreslování skutečného stavu... 17 1.5. Ignorování občanské společnosti... 17 1.6. Řešení: systémové kroky nebo vzdělávání jednotlivců... 18 1.7. Kopírování z předchozích Zpráv... 20 1.8. Doporučení... 20 2. Institucionální a personální zabezpečení politiky rovného zacházení se ženami a s muži... 21 2.1. Institucionální mechanismus... 21 2.1.1. Rada vlády pro rovné příležitosti mužů a žen... 21 2.1.2. Oddělení pro rovné příležitosti mužů a žen (Oddělení)... 23 2.1.3. Zabezpečení prosazování politiky rovného zacházení na úrovni rezortů... 23 2.1.4. Rada vlády pro lidská práva Výbor pro odstranění všech forem diskriminace žen... 24 2.1.5. Krajská a místní úroveň... 26 2.1.6. Úřady práce... 27 2.1.7. Rada hospodářské a sociální dohody... 27 2.2. Závěry... 28 2.3. Doporučení... 29 3. Právo a rovnost mužů a žen... 30 3.1. Legislativní zajištění a vývoj od poslední stínové zprávy... 30 3.1.1. Priority... 30 3.1.2. Zpráva za rok 2003... 31 3.1.3. Hodnocení Zprávy za rok 2003... 32 3.1.4. Zpráva za rok 2004 a její hodnocení... 33 3.1.5. Hodnocení Priorit, Zpráv a současného stavu implementace úpravy rovnosti... 34 3.1.6. Zákony související s genderovou problematikou... 37 3.2. Uplatňování práva na rovné zacházení... 38 3.2.1. Rezortní priority ministerstva spravedlnosti... 38 3.2.2. Institucionální zajištění... 39 Orgán pověřený agendou rovnosti... 39 Úřady práce a inspektoráty práce... 40 3.2.4. Aplikace práva na rovné zacházení soudy... 40 3.3. Doporučení... 44 4. Ženy v mocenských a rozhodovacích pozicích... 45 4.1. Popis současného stavu... 46 4.1.1. Funkce volené... 47 4.1.1.1. Zastoupení mužů a žen na všech úrovních volených orgánů... 47 4.1.1.2. Postavení žen v politických stranách... 49 4.1.1.3. Strana žen Rovnost šancí... 51 4.1.2. Funkce jmenované... 52 4.1.2.1. Veřejný sektor... 52 4.1.3.3. Soukromý sektor... 52 4.2. Koncepce prosazování rovného zastoupení žen a mužů v mocenských a rozhodovacích pozicích... 53 4.3. Plnění priorit... 53 4.3.2. Stranické koncepce prosazování rovných příležitostí... 55 4.4. Aktivity neziskového sektoru... 55 2

4.5. Doporučení... 56 5. Zajištění rovného zacházení se ženami a muži v přístupu k ekonomické aktivitě... 58 5.1. Současný stav genderové rovnosti v oblasti zaměstnání... 58 5.2. Aktivity vlády při prosazování rovných příležitostí... 61 5.2.1. Legislativní zajištění politiky rovných příležitostí v oblasti trhu práce... 61 5.2.2. Institucionální zajištění politiky rovných příležitostí... 62 5.2.2.1. Priority vlády v oblasti zaměstnání a jejich zhodnocení... 62 5.2.2.2. Instituce zabývající se problematikou RP v oblasti trhu práce... 64 5.2.3. Finanční zajištění politiky rovných příležitostí... 65 5.3. Aktivity neziskových organizací... 66 5.4. Závěr... 68 6. Domácí násilí na ženách... 69 6.1. Popis současného stavu v oblasti domácího násilí na ženách... 69 6.1.1. Provedení nutných legislativních změn... 70 6.1.2. Vybudování funkční sítě zařízení sekundární prevence domácího násilí... 72 6.1.3. Vyškolení profesních skupin přicházejících do přímého styku s problémem domácího násilí... 73 6.1.4. Zavedení metodických pokynů pro profesní skupiny přicházející do přímého styku s problémem domácího násilí... 74 6.1.5. Posílení ochrany nezletilých dětí svědků domácího násilí... 74 6.1.6. Rozvoj spolupráce všech zaangažovaných subjektů ze státní, místní i nevládní neziskové sféry a účinná podpora činnosti neziskových organizací... 75 6.2. Aktivity státu při prosazování rovných příležitostí mužů a žen v oblasti domácího násilí na ženách... 76 6.2.1. Veřejná informační kampaň o nepřijatelnosti domácího násilí... 76 6.2.2. Zaměření sociální práce na pomoc obětem domácího násilí... 77 6.2.3. Přijetí legislativních změn směřujících k potlačování domácího násilí... 78 6.2.4. Monitorování kroků zaměřených na boj proti domácímu násilí... 79 6.2.5. Evropská unie kontra ČR v kontextu problematiky domácího násilí na ženách... 79 6.2.6. Výzkum v oblasti ochrany společnosti před domácím násilím na ženách.. 80 6.3. Aktivity neziskového sektoru v oblasti domácího násilí na ženách... 80 6.4. Závěr... 81 6.5. Doporučení... 82 7. Sex jako průmysl... 83 7.1. Popis současného stavu... 84 7.1.1. Situace obchodu s lidmi za účelem práce v sex průmyslu... 84 7.1.2. Situace v oblasti prostituce... 84 7.2. Legislativní zajištění... 85 7. 2.1. Legislativa upravující obchodování s lidmi... 85 7.2.2. Legislativa upravující prostituci... 86 7.3. Institucionální zajištění... 87 7.3.1. Instituce pod patronací státu... 87 7.3.2. Nestátní neziskové organizace... 87 7.3.3. Spolupráce státu a NNO... 88 7.4. Finanční zajištění... 89 7.5. Přístup k obětem... 91 7.6. Aktivity vlády a jejích ministerstev... 92 7.6.1. Aktivity Vlády ČR... 92 7.6.2. Aktivity ministerstev... 93 7.6.2.1. Aktivity MV... 93 7.6.2.2. Ostatní rezorty... 94 7.6.3. Výzkumy v oblasti sex průmyslu... 95 7.7. Shrnutí... 95 7.8. Doporučení... 96 8. Rovnost žen a mužů v rezortu MŠMT, včetně problematiky vědy a výzkumu... 97 8.1. Rovnost žen a mužů v rezortu MŠMT... 97 3

8.1.1. Institucionální zajištění prosazování rovnosti žen a mužů ve školství... 98 8.1.2. Koncepce prosazování rovných příležitostí ve školství... 99 8.1.2.1. Koncepce Priorit MŠMT... 100 8.1.2.2. Kontrola plnění Priorit MŠMT... 100 8.1.3. Prosazování rovnosti žen a mužů v rezortu školství v roce 2005... 102 8.1.4. Aktivity nevládního sektoru v prosazování rovnosti žen a mužů ve školství... 105 8.1.5. Doporučení k obsahu a plnění priorit týkající se školství... 105 8.2. Oblast Vědy a výzkumu... 106 8.2.1. Popis současného stavu v oblasti výzkumu a vývoje... 106 8.2.2. Základní problémy v oblasti genderové rovnosti v oblasti VaV... 107 8.2.3. Priority a postupy vlády/mšmt při prosazování rovnosti mužů a žen v oblasti VaV... 108 8.2.3. Doporučení k obsahu a plnění priorit týkající se výzkumu a vývoje... 109 9. Stát a nevládní neziskové organizace zaměřené na prosazování rovnosti žen a mužů... 110 9.1. Současný stav českých genderových organizací... 110 9.1.1. Klasické NNO... 111 9.1.2. Organizace existující v rámci politických stran a církví... 112 9.1.3. Klubová a profesní sdružení... 112 9.1.4. Akademická a výzkumná pracoviště... 113 9.2. Financování genderových NNO... 113 9.2.1. Financování genderových NNO státem... 113 9.2.2. Evropské strukturální fondy... 114 9.2.3. Nadace... 115 9.2.4. Další způsoby financování... 116 9.3. Koncepce spolupráce státu a genderových NNO... 116 9.3.1. Obsahová spolupráce státu a genderových NNO... 117 9.3.2. Zhodnocení spolupráce podle rezortů... 118 9.3.2.1. Ministerstvo práce a sociálních věcí... 118 9.3.2.2. Ostatní rezorty... 119 9.3.3. Problémy spolupráce s NNO a obsazování postů... 120 9.4. Vzájemná spolupráce genderových NNO... 120 9.4. Shrnutí... 121 9.5. Doporučení... 122 10. Vězeňství z genderové perspektivy... 124 10.1. Kontext... 124 10.1.1. Legislativní úprava... 125 10.1.2. Koncepce vězeňství a výhled do budoucna... 126 10.1.3. Vězeňství očima jiných institucí... 127 10.1.4. Klasifikace věznic a uvězněných osob... 128 10.2. Program zacházení... 129 10.2.1. Práce... 129 10.2.2. Rekvalifikace a vzdělávání... 130 10.2.3. Volnočasové aktivity... 131 10.3. Každodennost odsouzených... 131 10.4. Postvězeňská péče... 133 10.5. Závěrem... 134 10.6. Doporučení... 134 Závěr... 136 Použitá literatura... 138 4

ZKRATKY REZORTŮ MPSV MV MŠMT MZe MI MD MPO MZd MK MŽP MO MS MF MZV MMR Ministerstvo práce a sociálních věcí Ministerstvo vnitra Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Ministerstvo zemědělství Ministerstvo informatiky Ministerstvo dopravy Ministerstvo průmyslu a obchodu Ministerstvo zdravotnictví Ministerstvo kultury Ministerstvo životního prostředí Ministerstvo obrany Ministerstvo spravedlnosti Ministerstvo financí Ministerstvo zahraničních věcí Ministerstvo pro místní rozvoj 5

SOUHRN Předkládanou stínovou zprávu vypracovali společně odbornice a odborníci z nevládního sektoru a akademické sféry jako alternativu k vládním Souhrnným zprávám o plnění Priorit a postupů vlády při prosazování rovnosti mužů a žen (Zprávy). Dokument nabízí kritické zhodnocení situace v dané oblasti a dokládá, že skutečný stav věcí zdaleka nekoresponduje s relativně optimistickým tónem vládních Zpráv. Ve většině prioritních oblastí, které si vláda vytyčila, zaostávají její aktivity daleko za očekáváním a většina klíčových problémů není řešena vůbec (např. mzdové nerovnosti, rovné zastoupení žen a mužů ve vedoucích a řídících pozicích, vertikální a horizontální segregace podle pohlaví). Zpráva je koncipována jako konstruktivní podnět vládě ČR a je určena především lidem a institucím, kteří se dlouhodobě věnují problematice rovných příležitostí, a těm, kdo mohou přispět ke zlepšení současného znepokojivého stavu (zákonodárci, členové vlády a rezortních aparátů, novináři atd.). Na obecné úrovni došel autorský tým k následujícím závěrům: Pro českou vládu je dosud rovnost mužů a žen okrajovou záležitostí a skutečné plnění většiny vládních opatření je spíše formální a minimální. Vláda ani jednotlivá ministerstva nemají ucelenou koncepci prosazování rovných příležitostí, na jejímž základě by byly formulovány priority, postupy a dílčí úkoly a následně bylo prováděno hodnocení jejich plnění. Vláda, ani jednotlivá ministerstva dosud neformulovaly konkrétní cíle, jejichž plnění by bylo možno hodnotit konkrétními, měřitelnými indikátory a nevytvořily si funkční kontrolní mechanismy. Stávající institucionální zabezpečení výkonu politiky rovného zacházení s muži a se ženami je zcela nedostačující, přičemž existující orgány jsou vybaveny minimálními kompetencemi a finančními i lidskými zdroji. Vládní Souhrnné zprávy podávají nepřesný obraz o plnění uložených úkolů a proces jejich vypracovávání je problematický. Vládní, ani rezortní priority nejsou vytvářeny na základě detailních analýz genderového zatížení v jednotlivých oblastech společenského života, což znemožňuje systematické odstraňování genderových nerovností a vede k opomíjení řady klíčových aspektů a k arbitrárnímu formulování stávajících opatření. Vláda, ani jednotlivé rezorty vesměs neusilují o přijímání nutných strukturálních změn, rezignují na řešení většiny klíčových problémů a realizují minimum výzkumů zaměřených na mechanismy reprodukce genderových nerovností. Přístup vlády ke spolupráci s ženskými neziskovými organizacemi není na úrovni odpovídající evropským standardům. Úroveň dotací na podporu rovnosti je zcela nedostatečná. 6

ÚVOD Cílem v pořadí druhé Stínové zprávy v oblasti rovného zacházení a rovných příležitostí žen a mužů (Stínová zpráva) je zmapovat situaci a vývoj v České republice během dvou let, které uplynuly od publikace první Stínové zprávy v červnu roku 2004 (zachycovala období od roku 1998 do roku 2003). Její východiska se přitom nemění. Autorský tým vychází z předpokladu, že rovné zacházení se ženami a muži (genderová rovnost) je zásadní výzvou pro každou moderní demokratickou společnost a že českou vládu její mezinárodní závazky i odpovědnost vůči občankám a občanům zavazují tento princip důsledně prosazovat. V této souvislosti si uvědomujeme, že stále existuje výrazný rozdíl mezi hodnocením stavu v dané oblasti ze strany expertek/ů z nevládní a akademické sféry a oficiálním (sebe)hodnocením vlády. Stínové zprávy, které jsou vypracovávány ve dvouletých intervalech, proto nabízí alternativu k vládním Souhrnným zprávám o plnění Priorit a postupů vlády při prosazování rovnosti mužů a žen (Zprávy). Tento dokument se logicky zaměřuje na Zprávy za rok 2003 a 2004, přičemž většina kapitol pracuje především se Zprávou za rok 2004, která byla v době jejich psaní nejaktuálnějším vládním dokumentem. Některé kapitoly však postihují i vývoj v roce 2005 (např. kapitola 8). Cílem Stínových zpráv není pouhá kritika. Vedle analýzy současného stavu v dané oblasti, aktivit vlády a činnosti neziskových organizací předkládají i konkrétní doporučení a identifikují některá důležitá témata, která zůstávají stranou pozornosti vládního úřednictva, přestože jsou zásadní z hlediska prosazování rovných příležitostí mužů a žen. V této Stínové zprávě jsou to témata sexuálního průmyslu a vězeňství. Stínové zprávy však nejsou alternativou jen z hlediska nových témat, ale i uchopením dané problematiky. Na rozdíl od vládních Zpráv například diskutují stav institucionálního zabezpečení politiky genderové rovnosti (kapitola 2) a nabízí alternativní informace z vybraných oblastí. Tato zpráva konkrétně tematizuje: právní rámec podpory rovného zacházení (kapitola 3), zastoupení žen ve vedoucích a řídících pozicích (kapitola 4), rovné příležitosti žen a mužů v přístupu k ekonomické aktivitě (kapitola 5), násilí na ženách (kapitola 6), problematiku sexuálního průmyslu (kapitola 7), rovnost mužů a žen ve školství, vědě a výzkumu (kapitola 8), vztah státu a ženských neziskových organizací (kapitola 9) a vězeňství z genderové perspektivy (kapitola 10). Jednotlivé kapitoly jsou autorské, přičemž jednotící strukturou je snaha stručně pojmenovat stávající situaci v daných oblastech, kriticky zhodnotit činnost vlády i neziskových organizací a zformulovat konkrétní doporučení. Autorský přístup se projevuje i v užívání termínů rovné příležitosti žen a mužů, rovnost mužů a žen, rovné zacházení se ženami a muži, které jednotlivé autorky a autor aplikují dle vlastních preferencí. 7

Analýza činnosti vlády není kritikou práce konkrétních lidí v rámci státního aparátu, vesměs žen, které se aktivně zasazují o prosazování politiky rovného zacházení a rovných příležitostí žen a mužů. Dobře si uvědomujeme, v jak složité situaci často pracují, bez dostatečných zdrojů a bez podpory odpovědných vedoucích pracovníků. Stínová zpráva se snaží pojmenovat i tyto skutečnosti a iniciovat zlepšení. Reakce na první Stínovou zprávu z roku 2004 byly různé, přičemž největší rozpětí názorů jsme zaznamenali ze strany státní správy. Někteří informovaní lidé dokument v neformální komunikaci vysoce ocenili a kvitovali s povděkem, že pojmenoval klíčové problémy s prosazováním politiky rovných příležitostí na koncepční, institucionální i individuální úrovni. Jiní byli zdrženlivější a poukazovali na naši neznalost fungování státní správy s podtextem, že kultura a mechanismy operující v rámci státní byrokracie nejsou příznivé prosazování politiky rovných příležitostí žen a mužů. Tato skupina většinou považovala dokument za příliš idealistický, pokud jde o cíle a doporučení. Konečně zde byla i třetí, naštěstí zdaleka nejmenší skupina, která dokument systematicky ignorovala, čímž odmítla předloženou analýzu, závěry i doporučení a vyloučila jakoukoliv diskuzi. K tomu je možné podotknout, že Stínová zpráva je standardní nástroj, kterým aktéři ze sféry občanské společnosti nastavují zrcadlo státní správě, pokud jde o prosazování jednotlivých politických opatření. Přitom se ale nejedná o laickou veřejnost, ale o lidi, kteří jsou vybaveni jistou expertízou v dané oblasti, ať už proto, že jsou aktivní v neziskovém sektoru, nebo proto, že působí na univerzitách či ve výzkumných ústavech a danému tématu se věnují v rámci své profese. Z tohoto pohledu nabízí cenné informace o tom, jak se činnost státu jeví z perspektivy poučených občanů a občanek. Ta je zákonitě jiná než perspektiva státní zprávy, ale to neznamená, že je méně hodnotná či poučená. Novinářská obec Stínové zprávě z roku 2004 věnovala jen okrajovou pozornost v době, kdy byla publikována, a projevila pouze sporadický zájem při příležitosti různých relevantních výročí. Není překvapivé, že asi největší zájem o alternativní pohled na prosazování dané politiky v ČR přišel ze zahraničí. Vedle toho, že byl dokument rozeslán relevantním institucím na evropské a světové úrovni, obrátila se na autorský tým řada organizací i jednotlivců, kteří vesměs oceňovali, že je podobné nezávislé zhodnocení k dispozici. Nebyla zaznamenána žádná negativní reakce, a naopak bylo často zmiňováno, že analýza pomohla pochopit dramatický rozpor mezi optimistickým tónem oficiálních vládních dokumentů a skutečným stavem v oblasti rovných příležitostí žen a mužů, pro který je charakteristická spíše stagnace, nedostatečné zajištění dané politiky (finanční, personální i institucionální), pasivita ze strany zodpovědných institucí a nezřídka další prohlubování genderových nerovností. 8

Autorský tým doufá, že předkládaná Stínová zpráva bude správně vnímána jako snaha o identifikaci potenciálu pro zlepšení činnosti vlády a jako konstruktivní podnět, aby začala v plné míře plnit své vlastní priority v oblasti rovných příležitostí žen a mužů. 9

1. SOUHRNNÉ ZPRÁVY O PLNĚNÍ PRIORIT A POSTUPŮ VLÁDY PŘI PROSAZOVÁNÍ ROVNOSTI MUŽŮ A ŽEN V ROCE 2003 A V ROCE 2004: KRITICKÉ ČTENÍ Petr Pavlík Během dvou let, které uplynuly od předcházející Stínové zprávy z roku 2004 1, schválila vláda dvě Souhrnné zprávy o plnění Priorit a postupů vlády při prosazování rovnosti mužů a žen (dále Zprávy), za rok 2003 a za rok 2004. Za jejich vypracování je zodpovědný ministr práce a sociálních věcí podle opatření 7.2. je ministr povinen Vyhodnocovat účinnost opatření k uplatňování principu rovnosti a na požádání je předkládat vládě a nevládním organizacím, zabývajícím se postavením žen a rovností mužů a žen. Zprávy za rok 2003 a 2004 mají stejnou strukturu, charakter a nedostatky jako všechny předcházející. Jsou členěny do sedmi prioritních oblastí vycházejících z Pekingské akční platformy a ke každé prioritě se váže několik konkrétnějších opatření. Ve stručném úvodu je vymezen obecný rámec, jsou zde stručně diskutovány aktivity některých klíčových aktérů (Rada vlády pro rovné příležitosti mužů a žen, sociální partneři, neziskové organizace), je nabídnuto vágní zhodnocení situace v oblasti rovných příležitostí a jsou specifikovány obecné hlavní cíle 2. Poté je diskutováno plnění jednotlivých opatření. Opatření přitom bylo 42 v roce 2003 a 41 v roce 2004. Drtivá většina z nich se z roku na rok nemění. Jakýkoliv závěr či kritické závěrečné zhodnocení chybí (viz níže). Zprávy by měly být základním nástrojem prosazování politiky rovného zacházení. Jako oficiální dokumenty vlády by měly nabídnout zhodnocení činnosti jednotlivých rezortů a vlády jako celku v daném roce a vyhodnocení celkového pokroku při vyrovnávání příležitostí žen a mužů. Zároveň by měly vytýčit cíle pro další rok a specifikovat úkoly pro jednotlivé rezorty i vládu jako celek. Z analýzy Zpráv za rok 2003 a 2004 vyplývá, že v současné podobě Zprávy tuto funkci neplní a z řady důvodů ani plnit nemohou. Následující diskuze, která přímo navazuje na kritické zhodnocení předchozích Zpráv ve Stínové zprávě z roku 2004, je zaměřena pouze na nejzásadnější nedostatky zmíněných dokumentů. Cílem je nabídnout alternativní pohled na vládní dokumenty a identifikovat rezervy v oblasti vyhodnocování plnění vládních Priorit. 1 Stínová zpráva se věnovala období do konce roku 2003. 2 1. Odbourávání genderových stereotypů v myšlení české populace a posilování povědomí o rovných příležitostech mužů a žen, zejména u osob v rozhodovacích pozicích, 2. zvýšení počtu žen v mocenských a rozhodovacích pozicích, 3. zlepšení podmínek slaďování rodinného a profesního života, 4. odstranění diskriminačního jednání na trhu práce, 5. zlepšení podmínek pro oběti domácího násilí. 10

1.1. Chybějící indikátory a hodnotící kritéria Vyhodnocování realizace jakékoliv politiky není možné bez indikátorů a hodnotících kritérií. Jak například konstatuje zpráva Rady Evropské unie z roku 2005: indikátory a relevantní data tvoří kritický spojující článek mezi aspiracemi politiky a vyhodnocením, zda fungují. Robustní, platné a spolehlivé indikátory změn v čase a komparativně mezi zeměmi jsou klíčové pro zhodnocení efektivity inovativních politických opatření [ ] Indikátory mají potenciál zpochybnit rétoriku 3. Rada Evropské unie přitom specifikuje celou škálu konkrétních indikátorů týkajících se různých oblastí prosazování rovných příležitostí mužů a žen 4. Přestože bez odpovídajících indikátorů nelze vyhodnotit, nakolik vláda plní své cíle při prosazování rovných příležitostí žen a mužů, Zprávy za rok 2003 a 2004 s žádnými indikátory nepracují. Nejsou ani specifikovány předpokládané mety pro výše zmíněné hlavní cíle. Není tudíž možné posoudit, jak účinná jsou vládní opatření, a nelze ani vyhodnotit, zda jsou Priority a postupy vlády při prosazování rovnosti mužů a žen (dále Priority vlády) vůbec plněny. Podobně nelze zhodnotit, zda se vláda přibližuje či vzdaluje od splnění svých cílů v dané oblasti. Z výše uvedeného mimo jiné plyne, že MPSV jako rezort zodpovědný za tento úkol neplní výše zmíněné opatření 7.2. Dále je evidentní, že MPSV, a potažmo vláda, neuplatňuje na vlastní práci měřítka, která striktně vyžaduje od jiných organizací (např. v rámci financování všech projektů řešených v rámci evropské iniciativy EQUAL). Obecně však platí, že bez indikátorů je předkládané hodnocení pouhým rétorickým cvičením. Na to upozorňovala již Stínová zpráva z roku 2004, kde je diskutována standardní potřeba indikátorů výstupů, výsledků a procesu plnění jednotlivých opatření. Dále volá po specifikaci dalších indikátorů, jako je například objem finančních prostředků vynakládaných na prosazování politiky rovných příležitostí. Je nutno konstatovat, že vláda pokračuje v praxi nezveřejňování této klíčové informace. K dispozici jsou jen dílčí informace o vybraných grantových projektech bez aspirace na systematičnost a úplnost. Předkladatel nevyčísluje ani náklady na výzkumy, které jsou ve Zprávách zmíněny, ač tyto údaje musí být snadno dohledatelné. 1.2. Chybějící hodnocení I při odhlédnutí od zásadního požadavku definovat hodnotící kritéria a sledovat indikátory, předkladatel na hodnocení u většiny opatření rezignuje. Ve Zprávě za rok 3 Beijing + 10. Progress made within the European Union: Report from the Luxembourg Presidency of the Council of the European Union. Lucembursko: Ministère de l Egalité des chances 2005. Str. 83-84. Překlad autora. 4 Indicators for the follow-up of the Beijing Platform for Action. http://europa.eu.int/comm/employment_social/ gender_equality/gender_mainstreaming/global/indicators_en.html 11

2003 bylo zhodnoceno pouze 10 ze 42 opatření a pouze tři ze sedmi prioritních oblastí. Ve Zprávě za rok 2004 to bylo opět pouze 10 ze 41 opatření, ale jen jedna ze sedmi prioritních oblastí! Uvozovky v předchozí větě jsou zcela na místě, neboť předkládaná hodnocení jsou vesměs příliš obecná a nicneříkající. Například u opatření 1.1. V rámci své mediální politiky a s ohledem na průřezový charakter politiky rovných příležitostí mužů a žen zdůrazňovat tento princip a informovat o opatřeních přispívajících k jeho zabezpečování v souvislosti s věcnou působností každého rezortu. Zařadit do rezortních priorit a postupů při prosazování rovnosti mužů a žen konkrétní opatření v oblasti mediální politiky se v roce 2003 uvádí, že: Mediální aktivity jednotlivých rezortů mají rozdílnou úroveň. Zatímco některá ministerstva dosud ani neuveřejnila rezortní Priority a postupy při prosazování rovnosti žen a mužů na svých webových stránkách, jiná ministerstva hojně publikují v odborném tisku, pořádají osvětové akce v celém svém rezortu, tiskové konference, apod. V roce 2004 je hodnocení totožné, jen pořadí hlavní a vedlejší věty je opačné (!) 5. Stejně jako u předchozích Zpráv předkladatel u většiny opatření pouze popisuje aktivity jednotlivých rezortů bez jejich kritické evaluace 6. Zprávy jsou proto pouhé kompilace informací poskytnutých jednotlivými rezorty. Tyto jsou prezentovány bez zhodnocení, zda zmíněné aktivity vůbec souvisí s prosazováním rovných příležitostí. Takový přístup navozuje dojem, že jednotlivé rezorty aktivně pracují, a vydává za plnění jednotlivých opatření aktivity, u kterých není zřejmá jakákoliv souvislost s prosazováním dané politiky ani jakýkoliv pozitivní příspěvek k vyrovnávání příležitostí mužů a žen. Kromě již zmíněného opatření 7.2. se to týká například aktivit MI, které v souvislosti s plněním řady opatření odkazuje na Národní plán počítačové gramotnosti (Zpráva za rok 2003: opatření 1.5., 3.5., Zpráva za rok 2004: opatření 1.1., 1.5., 1.15., 3.5.), ačkoliv ten problematiku rovnosti mužů a žen explicitně nezohledňuje 7. (Ve skutečnosti žádný z dotačních programů MI nezahrnuje podporování rovných příležitostí mezi základními kritérii výběru 8.) Podobně u opatření 1.13. Průběžně zapracovávat výsledky genderových analýz do koncepčních materiálů spadajících do věcné působnosti ministerstva se lze u rezortu informatiky dočíst: Ministerstvo informatiky se přihlásilo k podpoře rozvoje informační společnosti e-europe+ 2005, který zdůrazňuje princip rovných příležitostí v oblasti přístupu k informačním technologiím. V roce 2004 byl schválen dokument Státní informační a komunikační 5 Zveřejnění rezortních Priorit na webových stránkách je pro některá ministerstva problém minimálně od roku 2002. Viz Zpráva za rok 2002. 6 Stínová zpráva z roku 2004. 7 Informace byla poskytnuta oddělením komunikace MI ČR dne 31. 1. 2006. Je také příznačné, že MI nezahrnuje rovné příležitosti mezi priority Státní informační a komunikační politiky. http://www.micr.cz/files/275/sikp_def.pdf 8 Týká se programů inzerovaných na webových stránek MI: Dotace na podporu vysokorychlostního internetu, Národní program počítačové gramotnosti a Podpora nestátních neziskových organizací. 12

politika, který je umístěn na webových stránkách ministerstva. Jak tato informace souvisí s plněním zmíněného opatření, je zcela nejasné. Jiným příkladem může být MZe, jež v obou Zprávách v souvislosti s plněním opatření 7.4. V rámci své grantové politiky podporovat výzkum společenských jevů, které vedou k diskriminaci žen, případně k ohrožení jejich důstojnosti, zdraví nebo života informuje o svých výzkumných úkolech, přičemž není nabídnuta žádná souvislost s prosazováním dané politiky. Například výzkumný úkol Signály změn v disponibilní zemědělské pracovní síle v souvislosti se vstupem ČR do EU je konkretizován: Věcným obsahem je analýza a hodnocení signálů vývoje na agrárním trhu práce v ČR a regionech ČR komparace vývoje stavu a struktury zaměstnanosti podle forem podnikání, ukazatelů sociálního postavení zemědělců a základních sociodemografických kriterií 9. Zda jsou řešeny rovné příležitosti, se můžeme jen dohadovat. Do třetice je možné zmínit informaci poskytnutou ve Zprávě za rok 2004 u rezortu zdravotnictví v souvislosti s plněním opatření 1.15. V rámci dotační politiky podporovat projekty prosazující rovnost žen a mužů : Na ministerstvu zdravotnictví v rámci Národního programu zdraví ČR, který patří mezi základní články politiky státu v oblasti podpory zdraví, bylo prostřednictvím dotačního programu Národní program zdraví Projekty podpory zdraví realizováno v roce 2004 celkem 117 projektů podpory zdraví. Nešlo o projekty výzkumné, ale preventivní. Jejich záměrem bylo dosažení pozitivních změn v chování lidí a jejich životních podmínek, podpora zájmu o aktivní vztah a zodpovědnost ke zdraví a jeho posilování v rodinách, školách, podnicích, obcích a jiných společenstvích nebo případně na regionální či celostátní úrovni. Souvislost s daným opatřením je opět záhadou. Podobných příkladů je však v obou Zprávách mnohem více a jejich výčet by šel daleko za rámec této kapitoly. Pochopitelně i aktivity, které na první pohled s problematikou rovných příležitostí souvisí, nemusí vést k vyrovnávání příležitostí mužů a žen. Naopak mohou vést ke zhoršení, pokud vychází z neznalosti genderové problematiky. Příkladem může být nastavení iniciativy EQUAL v ČR, za které je zodpovědné MPSV. Jedním z pravidel pro hodnocení expertů/ek pracujících na jednotlivých projektech je, že jejich platy nesmí překračovat mzdy obvyklé v organizaci, pro kterou pracují. Toto pravidlo pravděpodobně diskriminuje experty/ky z neziskových organizací, ve kterých jsou obvykle mzdy nižší než v ziskových organizacích, jež se na řešení většiny projektů také podílí. Za práci stejné hodnoty jsou v neziskovém sektoru obecně nižší mzdy. V situaci, kdy v neziskovém sektoru v ČR pracuje výrazně více žen než mužů (tzv. feminizace neziskového sektoru), což zdaleka naplatí pro sektor ziskový, lze spekulovat, že jedním z nezamýšlených důsledků implementace iniciativy EQUAL je reprodukce genderových nerovností v této oblasti. 9 Viz Zpráva za rok 2004, str. 78. 13

Ačkoliv předkladatel většinou na hodnocení aktivit jednotlivých rezortů rezignuje, pozornější čtení Zpráv nabízí představu o ochotě plnit Priority vlády. Aktivnějším rezortům je například věnováno více prostoru. To lze ukázat na jednoduché obsahové analýze prioritní oblasti 1. Prosazování principu rovnosti mužů a žen jako součást politiky vlády Zpráv za rok 2003 a 2004, která zahrnuje opatření, za jejichž plnění odpovídají všechny rezorty. V tabulkách 1. a 2. je pro každý rezort uvedeno, kolik procent textu bylo věnováno jeho aktivitám (vztaženo na počet řádků), v kolika opatřeních není u konkrétního rezortu zmíněna žádná aktivita a u kolika je výslovně uvedeno, že rezort opatření neplní. Tabulka 1. Obsahová analýza prioritní oblasti 1. Zprávy za rok 2003 (vyhodnoceno 11 z 15 opatření) Rezort % textu Neplněná opatření Předkladatel pojmenovává Předkladatel nepojmenovává MPSV 16,6 0 0 0 Ministerstvo financí 13,3 0 0 0 Ministerstvo vnitra 19,0 0 0 0 Ministerstvo obrany 6,6 3 2 1 Ministerstvo informatiky 2,1 3 2 1 Ministerstvo zemědělství 7,7 0 0 0 Ministerstvo zdravotnictví 3,5 1 1 0 Ministerstvo průmyslu a obchodu 4,3 1 1 0 Ministerstvo dopravy 2,0 4 2 2 Ministerstvo kultury 1,3 6 5 1 Ministerstvo spravedlnosti 4,4 2 1 1 Ministerstvo školství, mládeže a těl. 5,7 1 0 1 Ministerstvo zahraničních věcí 3,5 0 0 0 Ministerstvo pro místní rozvoj 1,6 5 4 1 Ministerstvo životního prostředí 2,0 4 3 1 Úřad vlády 6,4 5 1 4 Tabulka 2. Obsahová analýza prioritní oblasti 1. Zprávy za rok 2004 (vyhodnoceno 12 z 15 opatření) Rezort % textu Neplněná opatření Předkladatel pojmenovává Předkladatel nepojmenovává MPSV 25,4 0 0 0 Ministerstvo financí 11,9 0 0 0 Ministerstvo vnitra 15,0 0 0 0 Ministerstvo obrany 6,5 1 1 0 Ministerstvo informatiky 2,8 0 0 0 Ministerstvo zemědělství 5,7 2 2 0 Ministerstvo zdravotnictví 5,3 2 1 1 Ministerstvo průmyslu a obchodu 5,8 1 1 0 Ministerstvo dopravy 1,5 3 3 0 Ministerstvo kultury 1,8 4 4 0 Ministerstvo spravedlnosti 7,4 2 2 0 Ministerstvo školství, mládeže a těl. 5,4 1 1 0 Ministerstvo zahraničních věcí 2,3 4 2 2 Ministerstvo pro místní rozvoj 2,3 4 3 1 Ministerstvo životního prostředí 0,9 5 4 1 Úřad vlády 0,0 9 1 8 14

I při omezené výpovědní hodnotě takovéto analýzy lze rezorty rámcově rozdělit na aktivní (MPSV, MV, MF) a ostatní, přičemž ze Zpráv vyplývá, že přístup řady rezortů je pouze formální a pasivní (2003: MI, MD, MK, MMR, MŽP, MZd., MPO, MS, MZV; 2004: MI, MD, MK, MZV, MMR, MŽP, Úřad vlády). Za povšimnutí jistě stojí, že aktivity tří aktivních rezortů tvoří 50 % textu věnovaného zmíněným opatřením v roce 2003 a 52,3 % v roce 2004. Celkově je to však ještě výrazně více, protože zvláště MPSV a MV jsou odpovědné za plnění řady dalších opatření, která jsou adresně směřována do těchto rezortů. Je ale třeba zopakovat, že souvislost mezi aktivitami některých rezortů a prosazováním rovných příležitostí je přinejmenším sporná, což kolonka Neplněná opatření nezohledňuje, neboť postihuje pouze opatření, u kterých předkladatel konstatuje neplnění či u kterých neposkytuje pro daný rezort žádnou konkrétnější informaci. Další důležitá poznámka se týká rozdílné úrovně obecnosti informací k jednotlivým rezortům. V případě MPSV, MV a MF jsou vesměs velmi konkrétní, u jiných rezortů jsou naopak často obecné, nicneříkající, což navozuje dojem, že jde jen o jakousi výplň, jež má zakrýt absenci plnění. Za povšimnutí stojí, jak málo relevantních informací je k dispozici pro rezorty kultury, místního rozvoje, informatiky, zahraničí a dopravy. Čtenář/ka se může jen dohadovat, proč předkladatel nehodnotí aktivity Úřadu vlády v roce 2004. Ze Zpráv lze ale také vyčíst, že vláda rezignuje na řešení řady z nejdůležitějších problémů v oblasti rovnosti mužů a žen. Dosud například nebylo přijato v jakékoliv oblasti ani jediné konkrétní pozitivní opatření. Vláda se ani nepokouší řešit problém nerovného zastoupení žen v mocenských a rozhodovacích pozicích, horizontální a vertikální segregaci trhu práce ani přetrvávající nerovnosti v odměňování. Většina rezortů též ignoruje výše zmíněné opatření 1.13. týkající se provádění genderových analýz, jež jsou klíčové pro plnění ostatních opatření (podle Zpráv především MZe, MK, MI, MD, MŽP, MZ, MMR, MPO). Bez analýz lze jen těžko prokázat, jak vlastně zmíněné rezorty Priority vlády plní. Za zmínku stojí i skutečnost, že některé diskutované analýzy jiných rezortů dochází k překvapivým závěrům, které jsou v rozporu se zahraničními výzkumy. Například MPSV uvádí ve Zprávě za rok 2003: Další zajímavé výsledky poskytla analýza zpracovaná firmou Trexima [ ] Ze závěrů této studie vyplývá, že procento rozdílu zbývající na platovou diskriminaci (muži a ženy u téhož zaměstnavatele, zařazení ve shodném tarifním stupni a vykonávající stejnou práci) je velmi podstatně nižší než statistikou uváděná celková hodnota a pohybuje se okolo 2 %. Zahraniční literatura přitom uvádí, že až 60 % platových rozdílů připadá na platovou diskriminaci 10 a i v ČR analýza Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí (VÚPSV) dochází k závěru, že: 10 Např. Renzetti, C. M. a Curran, D. J. Ženy, muži a společnost. Praha: Karolinum 2004. 15

V případě tarifních stupňů lze rozdíly v průměrné náročnosti prací vykonávaných muži a ženami vysvětlit cca 7% vykazovaného mzdového rozdílu 11. Na místě je otázka, jaká byla metodologie firmy Trexima, když se tak výrazně rozchází s existujícími výzkumy. Důležitější však je, že zmíněná studie implikuje, že žádný problém v této oblasti neexistuje, a předkladatel tento argument nekriticky přebírá, což je patrné nejen z opomíjení analýz VÚPSV, ale i z toho, že ve Zprávě za rok 2004 je argument okopírován, jen singulár je nahrazen plurálem (analýzy). Dalším zásadním nedostatkem Zpráv za rok 2003 a 2004 je přehlížení procesu plnění Priorit, bez jehož analýzy není možné identifikovat překážky a možné procesní nedostatky při prosazování konkrétních opatření ani úspěšné postupy, které by bylo možné zevšeobecnit a využívat napříč státní správou 12. 1.3. Chybějící témata Jak již bylo zmíněno, Priority vlády vychází z Pekingské akční platformy, ale ta zdaleka nepojmenovává všechna témata relevantní z pohledu rovných příležitostí. Je bohužel charakteristické, že vláda nejde za rámec tradičního pojímání rovnosti mužů a žen a aktivně se nezamýšlí nad dalšími problematickými aspekty současného genderového systému. Mezi tématy, která by měla být řešena a kde by měla být zformulována konkrétní opatření, patří např.: institucionální a personální zabezpečení politiky rovného zacházení podpora matek samoživitelek (např. státní garance výplaty alimentů v případě, že dlužníci neplatí výživné) a otázka rodinné politky obecně rovné zacházení s gayi, s lesbami a s transgendery obecně sexuální obtěžování vězeňství a kriminalita obecně sexuální průmysl Přestože ve vládních Zprávách celá řada důležitých témat chybí, objevují se v nich koncepty, které jsou z hlediska rovných příležitostí více než problematické. Jde především o tzv. syndrom zavrženého rodiče v diskuzi k opatření 4.6. ve Zprávě za rok 2004. Problematický je již chybný překlad anglického Parental Alienation Syndrome, který má správně znít syndrom odcizeného rodiče (alienation = odcizení, zavržení = repudiation, rejection, condemnation) a který automaticky přisuzuje vinu dítěti, jež rodiče (čti otce) údajně zavrhuje. Mnohem zásadnější je však skutečnost, že existence údajného syndromu zavrženého rodiče není prokázána odpovídajícími výzkumy, drtivá většina odborné veřejnosti jeho existenci popírá a jeho používání nemá oporu ve stávající 11 Fischlová, D. Analýza rozdílů ve výši pracovních příjmů mužů a žen navržení modelového postupu zjišťování podílu diskriminace. Praha: VÚPSV 2002, str. 59. 12 Viz Stínová zpráva z roku 2004, str. 14. 16

lékařské terminologii, oficiální lékařské diagnostice ani v Mezinárodní klasifikaci nemocí. V podstatě se jedná o účelový politický nástroj, který v českém kontextu využívá militantní skupinka otců v boji za svá rodičovská práva. Je na pováženou, že MPSV přejímá tuto rétoriku a dokonce s ní pracuje: [V] rámci metodického setkávání odborných pracovníků ministerstva práce a sociálních věcí se zaměstnanci Krajských úřadů. 1.4. Zkreslování skutečného stavu Zprávy za rok 2003 a 2004 pokračují v praxi zkreslování skutečného stavu prosazování politiky rovných příležitostí. Pouhé vyjmenovávání aktivit jednotlivých rezortů bez jejich vyhodnocení za pomoci konkrétních indikátorů navozuje dojem činorodé práce a pokroku, ač se situace v oblasti rovných příležitostí prakticky nemění (viz další kapitoly) a řada popisovaných aktivit s prosazováním rovných příležitostí nemá nic společného. S tím souvisí i rozdílná úroveň relevance informací k jednotlivým opatřením. Výše bylo nabídnuto několik názorných příkladů, ale výpovědní hodnota informací k řadě dalších opatření je prakticky nulová (např. ve Zprávě za rok 2003 opatření: 3.1., 3.3., 3.4., 3.5. či 4.3.). Za povšimnutí stojí i přiznání předkladatele, že některé relevantní informace jsou rezorty utajovány. Ve Zprávě za rok 2003 v souvislosti s opatřením 1.13. se například píše: Rezortní pracovní skupina [MF] k uplatňování rovnosti žen a mužů uvedené oblasti monitoruje a připravila podrobnou analýzu počtu žen ve vedoucích funkcích ve všech bankách působících v ČR [ ] Údaje zjištěné o počtu žen ve vedení bank byly takové povahy, že bylo následně rozhodnuto je nezveřejňovat. Lze tedy shrnout, že Zprávy jsou koncipovány tak, aby čtenáře a čtenářky zahltily informacemi, ale přitom neumožnily udělat si představu o skutečném stavu plnění Priorit. 1.5. Ignorování občanské společnosti Stínová zpráva z roku 2004 poukázala i na další problematický aspekt současného procesu vyhodnocování Priorit absenci nezávislého posouzení vládního sebehodnocení. Je nasnadě, že vláda a jednotlivé rezorty nemusí mít zájem na kritickém zhodnocení (ne)plnění vlastní politiky. Vnímaný rozpor mezi hodnocením současného stavu genderové rovnosti ze strany vlády a ze strany nevládních organizací se ostatně stal podnětem k vypracování zmíněné Stínové zprávy. Reakce zodpovědných úřednic a úředníků MPSV vypovídá o jejich představě o vztahu státu a občanské společnosti. Stínovou zprávu se prostě rozhodli ignorovat. Ve Zprávě za rok 2004 o ní není ani zmínka, ač byla rozeslána všem relevantním aktérům včetně MPSV a Rady vlády pro rovné příležitosti žen a mužů. Seminář, který autorský tým uspořádal v únoru 2005 a na který byli všichni relevantní aktéři pozváni, sice 17

navštívilo pět zástupkyň z rezortů (MV, MŠMT, MZe, MD, MF), ale Oddělení pro rovné příležitosti mužů a žen MPSV a Rada vlády pro rovné příležitosti žen a mužů jako dva klíčové orgány nabídku ke spolupráci ignorovaly. Daly tak jasně najevo, že je nezajímají názory představitelů/ek občanské společnosti a alternativní pohled na činnost vlády. Vyslaný signál je jasný - nastavení kritického zrcadla je nežádoucí a odpovědí je ostentativní přehlížení. Ignorování Stínové zprávy z roku 2004 naznačuje, jak MPSV chápe spolupráci s neziskovým sektorem, po které volá opatření 1.4. Zabezpečit, aby jednotlivá ministerstva a správní úřady v rámci svých kompetencí navazovaly spolupráci s nevládními organizacemi zabývajícími se rovnými příležitostmi žen a mužů a pokračovaly ve vyhledávání a v rozšiřování této spolupráce. Součástí této spolupráce může být i vyžadování stanoviska k připravovaným právním předpisům nebo jiným zásadním rozhodnutím. Spolupráce je možná pouze tehdy, pokud nevládní organizace hrají podle pravidel nastavených úředníky/icemi a pokud se zdrží jakéhokoliv kritického hodnocení. Dalším signálem o přístupu k občanské společnosti je vypuštění části věnované připomínkovému řízení ve Zprávách za rok 2003 a 2004. Až do roku 2002 tato kapitola shrnovala připomínkové řízení a zároveň nevyhnutelně odhalovala snahu některých rezortů vylepšovat vlastní image, což bylo podrobněji diskutováno ve Stínové zprávě z roku 2004. Důvod, proč byly tyto klíčové informace vypuštěny, není předložen, ale je nasnadě, že pokud nejsou k dispozici, zůstává veřejnosti utajen průběh důležité fáze přípravy Zpráv i případné výhrady neziskových organizací k jejich obsahu. Na tomto místě je také důležité upozornit na nenápadnou zmínku MF, že začala spolupracovat s Českým svazem mužů (opatření 1.4.). Jde totiž o organizaci, která se explicitně definuje jako protifeministická a jako protiváha ženským organizacím, jež hájí zájmy heterosexuálních mužů. Vymezuje se explicitně proti politice rovných příležitostí tak, jak ji chápe Evropská komise a OSN. 1.6. Řešení: systémové kroky nebo vzdělávání jednotlivců Stejně jako v předchozích Zprávách je jako základní východisko a vysvětlení přetrvávajících genderových nerovností prezentován koncept genderových stereotypů. Podle Zprávy za rok 2004: Lpění na genderových stereotypech v české populaci přesahuje i do pracovněprávní oblasti, čímž se vytváří podmínky pro diskriminační jednání na trhu práce a v zaměstnání. Prvním z hlavních cílů, kterých by měla Česká republika dosáhnout, i nadále zůstává: odbourávání genderových stereotypů v myšlení české populace a posilování povědomí o rovných příležitostech mužů a žen zejména u osob v rozhodovacích pozicích. 18

Jak bylo podrobeno kritice již ve Stínové zprávě z roku 2004, tyto argumenty zdůrazňující zásadní vliv společenských stereotypů a nedostatku vzdělání/uvědomění jsou zavádějící, protože problém lokalizují na úrovni jednotlivců a jejich předsudků a nezohledňují mocenský rozměr genderových nerovností. Moc je přitom klíčový koncept, pokud jde o jejich pochopení, protože ve vztahu k genderu obecně platí, že muži jako skupina vládnou větší mocí než ženy jako skupina. Muži dominují převážné většině společenských hierarchií a kontrolují většinu společenských zdrojů (ekonomických, symbolických, sociálních, politických). Proto také mají mnohem větší možnosti ovlivňovat každodenní chod společnosti i směr jejího vývoje než ženy. Z toho plyne, že primárním východiskem efektivní politiky rovných příležitostí musí být snaha o změnu mocenských struktur a vztahů tak, aby ženy získaly větší vliv a možnost účinně prosazovat principy genderové rovnosti. Z dosud vypracovaných Zpráv je však zřejmé, že si předkladatel (a vláda) mocenský rozměr problému neuvědomuje a genderové nerovnosti jsou podle něj výsledkem společenských stereotypů a předsudků. Odvádí tedy pozornost od strukturální povahy nerovností, a tedy i od nutnosti měnit mocenské vztahy a nastavení společenských struktur a institucí. Důsledkem je malá pozornost věnovaná konkrétním strukturálním opatřením a pozitivním akcím. V tomto kontextu je snazší pochopit, proč všechny rezorty rezignují na přijímání pozitivních opatření a proč vláda tiše opustila dlouhodobý cíl zlepšit institucionální mechanismus k zabezpečení rovnosti mužů a žen, aniž provedla jakékoliv změny (viz kapitola 2). Indikativní je skutečnost, že termín vzdělávání je použit ve Zprávě za rok 2004 ve 153 případech, zatímco pozitivní akce pouze desetkrát, z toho je šestkrát konstatováno, že žádná pozitivní opatření přijatá nebyla. Slovo moc je použito jen jednou (!). Vzdělávání je navíc chápáno velmi úzce jako předávání informací a opomíjen je jak jeho symbolický rozměr, tak i výchovné působení institucionálních struktur a mechanismů. Vzděláváni mají být jednotlivci, a ne instituce, u kterých by mělo dojít k systémovým změnám. Není například reflektováno, že již samotné Zprávy o plnění Priorit jsou vzdělávacími nástroji, přičemž jedna z hlavních lekcí, které nabízí, je o kamuflování nečinnosti vlády. Zprávy vysílají jasný signál, že prosazování rovných příležitostí je pro vládu okrajová záležitost, na kterou vyčleňuje minimální zdroje (finanční, institucionální i lidské) a která jí nestojí za hodnocení. Podobně názorně ukazují, jakou roli vláda přisuzuje občanské společnosti. Nastavení institucionálních struktur má z hlediska vzdělávání v rovných příležitostech zásadní roli. Pokud vláda neusiluje o změnu současné institucionální logiky, která vychází z genderového dualismu a reprodukuje genderové rozdíly a nerovnosti, 19

vytváří živnou půdu pro udržování stereotypů, o kterých tvrdí, že se je snaží odbourávat. Je proto důležité připomenout, že: Genderové stereotypy je jistě možné zmínit, nelze jimi však pouze zjednodušeně vysvětlovat problém současného nedobrého stavu v oblasti rovného zacházení s muži a se ženami. Ten vyplývá především z nečinnosti vlády a nedostatku politické vůle prosadit účinná opatření, vybudovat odpovídající institucionální struktury a alokovat patřičné finanční a personální zdroje 13. 1.7. Kopírování z předchozích Zpráv Chronickým nešvarem je kopírování vět a dokonce i celých odstavců z předchozích Zpráv. Stejné jsou již úvodní dva odstavce obou Zpráv, ale zkopírované jsou i některé odstavce v úvodech k opatřením 1., 2., 3., 4., 5. a v diskuzích k opatřením 1.2., 1.3., 1.13., 3.2., 4.1., 4.3., 7.1. a 7.4. Kromě toho jsou často kopírovány celé věty. I tato praxe výmluvně vypovídá o přístupu předkladatele k vypracovávání Zpráv. 1.8. Doporučení Na závěr tedy lze konstatovat, že situace v této oblasti se za dva roky, které uplynuly od předcházející Stínové zprávy, nezměnila. Nejsou vytvořeny funkční kontrolní mechanismy, které by podporovaly efektivní prosazování politiky rovnosti mužů a žen. Doporučení zformulovaná ve Stínové zprávě z roku 2004 jsou stále aktuální: 1. vytýčit konkrétní, měřitelné indikátory (výstupů, výsledků, finančního zabezpečení, institucionálního zabezpečení i procesu plnění), 2. začít skutečně hodnotit, jak vláda plní vlastní Priority, 3. rozšířit okruh řešených témat, 4. přehodnotit proces vypracovávání Zpráv, nepřehlížet důležité aktivity občanské společnosti a zahrnout do hodnocení všechny relevantní aktéry/ky, 5. upustit od zkreslování skutečného stavu plnění vládních Priorit a od používání překonaných konceptů. 13 Viz Stínová zpráva z roku 2004, str. 17. 20

2. INSTITUCIONÁLNÍ A PERSONÁLNÍ ZABEZPEČENÍ POLITIKY ROVNÉHO ZACHÁZENÍ SE ŽENAMI A S MUŽI Petr Pavlík Institucionální zabezpečení politiky rovného zacházení se ženami a muži v období od minulé Stínové zprávy v oblasti rovného zacházení a rovných příležitostí mužů a žen z roku 2004 (Stínová zpráva z roku 2004) žádných změn nedoznalo. Vláda navíc v tichosti opustila dlouhodobý cíl zlepšit institucionální mechanismus k zabezpečení rovnosti mužů a žen, který byl naposledy zmíněn ve Zprávě za rok 2002. Ve Zprávě za rok 2003 jsou přitom diskutovány závěry a doporučení twinningového projektu PHARE České republiky a Švédska s názvem Zlepšení veřejného institucionálního mechanismu pro zavedení, posílení a kontrolu prosazování rovných příležitostí pro muže a ženy. Vzápětí se však uvádí, že institucionální zajištění rovných příležitostí je v České republice na poměrně dobré úrovni a je poprvé od roku 1998 vypuštěn výše zmíněný cíl. Ve Zprávě za rok 2004 už o projektu není ani zmínka a MPSV přichází s tvrzením, že: [I]nstitucionální a právní zajištění rovných příležitostí pro muže a ženy je v České republice na velice dobré úrovni. Tento takzvaný vývoj od nedostatečného institucionálního zabezpečení v roce 2002 až po jeho velice dobrou úroveň v roce 2004 proběhl bez sebemenší institucionální změny. Bylo by opravdu těžké najít lepší doklad o formálním a alibistickém přístupu MPSV k politice rovného zacházení se ženami a muži, jejíž koordinaci má v gesci. Podobně výmluvné je, že Zprávy za rok 2003 a 2004 opět nepředkládají samostatné a konkrétní zhodnocení fungování jednotlivých článků institucionálního mechanismu. 2.1. Institucionální mechanismus Institucionální mechanismus byl zevrubně diskutován ve Stínové zprávě z roku 2004 a nedoznal od té doby žádných změn. V následující diskuzi se omezíme pouze na zhodnocení některých aspektů fungování klíčových článků. 2.1.1. Rada vlády pro rovné příležitosti mužů a žen Rada vlády pro rovné příležitosti mužů a žen (RVRP) jako poradní orgán vlády by měla být nejviditelnějším článkem současného institucionálního mechanismu. Zároveň je však její statut víceméně formální. Nemá žádné výkonné ani kontrolní pravomoci a její přínos ke skutečnému prosazování politiky rovných příležitostí je tudíž i při nejlepší vůli velmi malý. Omezuje se vesměs na přenos informací a dovzdělávání přítomných rezortních náměstků/kyň. Nezdá se však, že ti by pak nějak výrazně ovlivňovali činnost vlastních rezortů v této oblasti. V období od publikace Stínové zprávy z roku 2004 RVRP 21

zformulovala devět doporučení vládě, ale neustavila žádný pracovní výbor (pouze dvě pracovní skupiny), ač to bylo doporučeno ve výstupech twinningového projektu. Stát v RVRP zastupuje 12 členek/ů z rezortů na funkční úrovni náměstků ministrů, místopředseda ČSÚ, členka poslanecké sněmovny a zmocněnec vlády pro lidská práva, kteří mají podle statutu povinnost účastnit se zasedání. V RVRP je 9 žen (39 %), ale jen dvě zastupují stát. Tabulka 2.1. názorně ukazuje, jak (ne)zodpovědně k této povinnosti zástupci a zástupkyně státu přistupovali v období od poslední Stínové zprávy. Za pozornost stojí především přístup náměstků z rezortů MZe, MZV, MF, MZd, MPSV, MV, MŠMT. Dlužno podotknout, že na laxnost náměstků MZe a MF bylo poukázáno již v minulé Stínové zprávě a že nepřítomnosti náměstka MZe měly za následek, že se vyhodnocení stavu plnění rezortních priorit a postupů při prosazování rovnosti mužů a žen sedmkrát (!) odkládalo. Podobné odklady jsou běžnou praxí, jen na zasedání dne 7. 6. 2005 byla takto odložena vyhodnocení priorit rezortů MPSV, MO, MV a MF. Přístup zmocněnců pro lidská práva mluví sám za sebe, byť i jen proto, že mají v gesci plnění Konvence OSN o odstraňování všech forem diskriminace žen. Pouze dva náměstci (MPSV a MS) se zúčastnili více než poloviny zasedání. Není proto překvapivé, že si RVRP na zasedání 16. 4. 2004 odhlasovala, že docházka nebude uváděna ve výroční zprávě s odůvodněním: Bylo by to nadbytečné a snižovalo by to hodnotu zprávy 14. Tabulka 2.1. Prezence zástupců/kyň státu na zasedání RVRP Jméno Orgán 24.2. 2004 16.4.2004 10.6. 2004 11.10. 2004 7.12. 2004 18.1. 2005 7.6. 2005 Čurdová PS ČR 1 1 1 1 1 1 1 Sajda MPSV 1 1-1 - 1 - Mülnerová/Hošek MPSV 1-0 - - 0 - Postránecký MV - 1 0 - - 1 - Přibyl/Volf MV 1-1 - - 1 0 Fürstová/Liberda MS - 1 1 1 0 1 0 Müllner MŠMT 1-1 - - - - Vošahlík/Svoboda MZV - - 1* 0 0 0 - Zelinka/Volf MF 1 - - - - 1 - Přibylová MO - 1 1-1 - - Hanačíková MMR 1* - 0 - - 1 - Rybníček/Toman MZe - - - 0-1* - Drápal ČSÚ 1 1 1 1 - - 1 Jařab/Karásek ZVPLP - - - - - - - Pémová/Špaček MZd 1* - 0 1 0 0 0 Zdroj: Převzato z www.mpsv.cz. ZVPLP zmocněnec vlády pro lidská práva; (1) přítomen/na; (-) nepřítomen/na; (0) chybí v zápisu; (*) - vyhodnocení stavu plnění priorit a postupů při prosazování rovnosti mužů a žen v rámci daného rezortu. RVRP svou pozornost zaměřuje především na aktivity státu a například Stínovou zprávu z roku 2004 zcela ignorovala. Zde je však na místě zmínit, že členkami RVRP jsou i zástupkyně ženských neziskových organizací, včetně Gender Studies, o.p.s. 15, která projekt předchozí Stínové zprávy realizovala. Je jistě překvapivé, že se nezasadila o to, 14 Viz Záznam ze zasedání, http://www.mpsv.cz/files/clanky/966/z160404.pdf 15 Oficiálně zastupuje Asociaci pro rovné příležitosti, ve které ale zastupuje Gender Studies, o.p.s. 22