Fyzická geografie Asie úvodní přednáška Miroslav Šobr
Stručný sylabus předmětu: 1. úvod základní informace o předmětu, literatura, vymezení kontinentu, všeobecné znaky a rysy Asie, historie objevování Asie a rozvoj přírodovědného poznání 2. povrch Asie orografický přehled, geomorfologie, FG regiony Asie 3. geologie geologický vývoj a současná tektonika Asie, rizikové přírodní procesy. Hlavní problémy a směry současného výzkumu 4. Zalednění Asie 5. podnebí klimatická regionalizace, geneze klimatu hlavních podnebných oblastí 6. vodstvo hydrologický režim jednotlivých oblastí, charakteristiky různých odtokových režimů. Jezera v Asii genetické typy, rizikové procesy způsobené jezery, vliv člověka na jezera Aralské jezero 7. půdy pedogeografický přehled, podogeneze hlavních pedogenetických oblastí 8. biogeografie rozmístění a charakteristika jednotlivých vegetačních pásů, původní rostlinné druhy a jejich migrační vývoj. Zoogeografické oblasti. 9. Ochrana přírody a problematika ŽP. Význam Asie z hlediska přírodního prostředí Země 10. Prezentace studentů
Název pochází od Asyřanů (12. 6. stol. př.n.l), od slova ASU jasný, světlý, tj. země ležící na východě Plocha - 44.413.000 km 2 tj. 29,8% rozlohy souše nejsevernější místo Čeljuskinův mys (Tajmyr) 77 43 s.z.š. (Severní Země za 80 ) nejjižnější Mys Buru (Malajský poloostrov) 1 25 s.z.š. nejvýchodnější Dežněvův mys 169 40 z.z.d. nejzápadnější Mys Baba (pol. Malá Asie) 26 10 v.z.d. Džungarská brána 2650 km od oceánu Přírodní různorodost Asie je dána rozdíly v geologickém vývoji a stavbě, morfologii povrchu a klimatu jednotlivých částí.
Eurasie souvislá pevnina, oddělují se z ní dva světadíly na JZ souvisí Asie s Afrikou Suezskou šíjí na východě je oddělena Beringovou úžinou (75 90 km) od Severní Ameriky na jihu se blíží Austrálii Australoasijským souostrovím Hranice mezi Asií a Evropou Nová Země, východní úpatí Uralu, řeka Ural (část), řeka Emba, poloostrov Mangyšlak, řeka Kuma, Kumo-manyčská sníženina, Azovské moře, Kerčský průliv, Bospor, Dardanely
Horizontální členitost -značně členité pobřeží -délka pobřeží je 69.000 km -plocha ostrovů je cca 2 mil. km 2, plocha poloostrovů je cca 8 mil. km 2, celkem tedy téměř ¼ rozlohy Vertikální členitost -střední výška Asie je 940 m do 200 m 26% 200 500 m 18% 500 1000 m 22% 1000 2000 m 20% nad 2000 m 14% - nejvíce na světě Prolákliny Mrtvé moře -394 m, Kaspické moře -28 m, Turfanská prol. -154 m Kryptodeprese Bajkal -1181 m, Kaspické moře -1053 m
Zeměpisné poznání Asie Pravěk a starověk -nejstarší známá zemědělská společenství vznikla v Mezopotámii, první města a říše kolem roku 3400 př. n. l. - další centra severní Čína, údolí Indu, delta Mekongu, Nová Guinea - zavlažování
Chetitská a Asyrská říše -Asyrská říše se rozkládala na horním Tigridu od 1900 př. n. l. -Chetitská říše vznikla kolem roku 1650 př. n. l., obsadili Anatolii, Sýrii, Levant, Babylon -jako první znali železo, z Číny přivezli koně, drůbež, používali vozy -po ústupu Chetitů obsadili Babylon Asyřané do roku 627 př. n. l. -Hebrejci v Palestině od cca 1800 př. n. l., 721 Asyřané dobývají Izrael a Judeu -významnými mořeplavci a objeviteli byli Féničané (přístavy v Levantě Byblos, Sidón..) -první říše v Číně Šang (Žlutý císař) 2700 př. n. l. - bronz -do Indie přicházejí Árjové Indoganžská nížina, pěstování rýže, chov dobytka Chetitská říše Asyrská říše Babylon Babylon kolem 600 př. n. l.
Perská říše -vznik na území dnešního Íránu příchodem Médů a Peršanů ze Střední Asie -největší rozmach kolem 500 př. n. l. Dareios I. viz mapka
Alexandr Veliký -334 př. n.l. získává nadvládu nad Malou Asií -331 př. n.l. zaniká Persie, ovládá Babylónii -cesta do Střední Asie a Indie
Středověk -Římané dováželi čínské hedvábí, zlato a koření po tzv. hedvábné cestě -spojovala Xi-an s Malou Asií a Středozemím, celková délka cca 8000 km
Mongolská říše od 1206 do 1405 -vpády mongolské říše až k Černému moři Čingischán, Kublajchán, Timůr -obchodní styky - Marco Polo, Mikuláš Conti (Mezopotámie, JV Asie, Indie) a jiní -cestopis Milion první Evropan, který důkladněji poznal Asii
-Arabové se plavili do Indie a Číny (Ibn Battúta 14. stol.) -Číňané se plavili do Arábie a Afriky (Čeng-Che) do roku 1525 - zákaz
Novověk -expanze Osmanské říše znamenala nemožnost pozemních cest hledání cesty kolem Afriky -hlavní cíle cest politické, obchodní, bádání jako podružný cíl Čeští cestovatelé na Blízkém východě: 1493 Jan Hasištejnský z Lobkovic 1598 Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic
Portugalci -1498 Vasco da Gama v Indii -1505 Srí Lanka -1509 Malajský poloostrov -1511 Thajsko (Duarte Fernandez) -1512 Moluky -obchodní základna Ambiona (koření hřebíček, skořice, muškátový oříšek) -Zakládání faktorií obchodní a vojenské základny -52 faktorií na pobřeží Indického oceánu -1514 Čína -1544 Japonsko
Holanďané -1595 na Jávě -1602 holandská Východoindická společnost -Holandská Východní Indie -Obchod s kořením. Největší obchodní loďstvo. -Zakládání plantáží - kávovník, gumovník -1643 de Vries na Hokkaidu a Sachalinu
17. stol. další rozvoj obchodu -Japonsko v izolaci báli se nežádoucího vlivu cizinců, pouze Holanďané směli několikrát do roka zakotvit na o. Dedžima u Nagasaki, nesměli ale na břeh -Čína otevírá pouze přístav Kanton -Indie a JV Asie umožňují vstup Evropanů do země -odlehlejší části Asie se ještě s Evropany nesetkaly
Soupeření mocností -zakládání výchoindických společností Angličané, Holanďané a Francouzi -1600 Britská východoindická společnost -1602 Holandská východoindická společnost Batávie (Jakarta), vytlačení Portugalců z obchodu s kořením, ovládají Cejlon, některé přístavy v Indii a mys Dobré naděje, která je jinak pod vlivem Anglie -1651 Navigation Act -Porážka Nizozemí na moři -Francie: Colbert Indočína, Kambodža, Laos, Vietnam -Sedmiletá válka (1756-1763) vítězství Britů v Indii -Čína stále konzervativní Opiová válka (dovoz opia z Barmy do Číny za hedvábí, porcelán, čaj a pod.
-po průmyslové revoluci je poptávka po geografických informacích rozvoj průmyslu, hledání nerostných surovin, obchod apod. George Everest trigonometrické mapování Indie (určení nadm. výšky Sagarmathy (8840 m) P. P. Semjonov (Ťan-Šanský) vyslanec ruské akademie věd M. M. Převalžskij 4 cesty - Ussuri, Peking, Tibet, Gobi, Tarimská pánev a mnoho dalších badatelů... Literatura: KUNSKÝ, J., MÁLEK, R., VRÁNA, O. (eds). Zeměpis světa : Asie. Praha: Orbis, 1965. POCHYLÝ, M., PŮROVÁ, V. (2001): Encyklopedie historie světa. Praha, Ottovo nakladatelství. www.en.wikipedia.org