Mezinárodněprávní režimy státního území, moře, Antarktidy a kosmu
Mezinárodně právní režimy Státy vykonávají svojí činnost především na svém státním území, ale také v jiných (mezinárodních) prostorech (volné moře, Antarktida, kosmický prostor a nebeská tělesa) Státy mají v těchto prostorech různá práva a povinnosti Soubor těchto práv a povinností tvoří právní režim příslušné oblasti
Státní území = ta část země, která podle MPV podléhá suverénní moci státu a tvoří nedílný celek = je to třírozměrný prostor, který zahrnuje: 1. povrch Země: a. suchozemský povrch b. vodní hladiny 2. zemské nitro - prostor pod povrchem Země 3. vzdušný prostor nad zemským povrchem
1 a. Suchozemská část státního území = části zemského povrchu, které se nacházejí uvnitř státních hranic nezávisí na tom, zda státní území je geograficky souvislé nebo členité součástí suchozemské části jsou i ostrovy
1 b. Vodní hladiny Vnitřní vody = leží uvnitř jeho suchozemského území jezera průplavy řeky včetně jejich ústí do moře přístavy některé mořské zálivy a zátoky Pobřežní vody (pobřežní moře, teritoriální vody, teritoriální moře) = pás mořských vod přiléhající k mořské hranici státu a zahrnující eventuálně část mořských zátok, zálivů a úžin
Polární sektory Součástí státního území států, které sousedí se Severním ledovým mořem, jsou i části pevniny a ostrovy ležící v jejich polárních sektorech Polární sektor = trojúhelník, jehož vrcholem je severní pól, základnou je severní hranice příslušného státu a stranami poledníky, probíhající krajními body státní hranice Polární sektory mají: Dánsko, Kanada, Norsko, Rusko, USA
2. Zemské nitro =prostor pod suchozemskou i vodní částí státního území až do středu Země rovněž podléhá suverénní moci teritoriálního státu
3. Vzdušný prostor = prostor nad suchozemskou i vodní částí povrchu, který je součástí státního území, až po hranici kosmického prostoru Hranice kosmického prostoru není přesně stanovena (obvykle se za ni považuje výška 100 km, což je nejnižší výška přeletu umělých družic)
Nabývání a ztráta státního území Pouze stát disponuje takovou mezinárodně právní subjektivitou, která mu umožňuje nabývat státní území Způsoby získání státního území: 1. Prvotní (originární) území nepodléhalo suverénní moci jiného státu: A. prvotní okupace B. rozšíření suverenity na přirozený nebo umělý přírůstek země 2. Odvozené
1 A. Prvotní okupace Předpokladem je trvalé obsazení a faktické dlouhodobé vykonávání suverénní moci nad ním Významná byla prvotní okupace v minulosti v souvislosti s kolonialismem domorodci a jejich státní útvary byli označováni za necivilizované a jejich území za ničí Prvotní okupací nelze nabýt území Antarktidy (nároky států byly Smlouvou o Antarktidě zmraženy), volné moře ani kosmický prostor a nebeská tělesa
Přirozená: 1 B. Přírůstek území (akcese, akrescence) naplavením zeminy pozvolná změna toku pohraniční řeky (alluvio) vznik ostrova v pobřežních vodách odtržení části země a spojení s územím jiného státu (avulsio) Umělá: vysušováním pobřeží moře vytváření umělých ostrovů
2. Odvozené nabytí státního území = nabytí území, které dosud podléhalo suverénní moci jiného státu 1. na základě smlouvy (cese území) 2. na základě rozsudku (adjudikace), který má konstitutivní (nikoli jen deklaratorní) účinky 3. nebo vydržením předpoklady jsou faktický dlouhotrvající výkon suverénní moci (není určeno přesně, jak dlouho; aby vzniklo obecné přesvědčení) úmysl ovládat území trvale jako suverén (animus domini) aby výkon suverénní moci byl nepřerušený aby tento výkon nebyl popírán jinými státy (4.) anexe (debellace) - jen v minulosti
Ztráta státního území 1. Opuštění území (derelikce) 2. Působení přírodních sil 3. Cese 4. Vydržení 5. Adjudikace 6. Odtržení (secese) 7. Zánik státu (ztráta celého území ve prospěch sukcesorů)
Zahrnuje: Územní suverenita 1. územní výsost = stát vykonává na daném území nezávisle a výlučně veškerou veřejnou moc 2. možnost svobodně disponovat územím navenek Stát vykonává územní výsost na svém území, popř. na jiných územích mezinárodní oblasti, cizí okupovaná území (podle obecného válečného práva) nesamosprávná území (kolonie, poručenská nebo mandátní území apod.) Naopak na svém území může být omezen (mezinárodní řeka nebo průplav, demilitarizovaná území, cizí vojenské základny)
Státní hranice = čára na povrchu Země, která odděluje území dvou států nebo státu a mezinárodní oblasti včetně vzdušných prostorů a prostorů pod povrchem Země Z hlediska MPV nehraje roli, zda 1. orografická (přirozená) hranice vedena podle přírodního reliéfu 2. geometrická (umělá) hranice od jednoho stanoveného bodu ke druhému bez ohledu na přírodní útvary (i ona by měla respektovat zájmy místního obyvatelstva) zvláštní případem astronomická (podél poledníků nebo rovnoběžek)
Pravidla určení přirozených hranic V pohraničních horách (po nejvyšších hřebenech nebo podél rozvodí) Na pohraničních jezerech (stejná vzdálenost od obou protějších břehů) Na pohraničních splavných řekách (středem splavného toku) Na pohraničních nesplavných řekách (středem řeky) Mořské hranice končí na vnější hranici pobřežních řek
Vymezení státních hranic obvykle na základě mez. smlouvy a to ve 2 fázích 1. Delimitace hranice určení jednotlivých hraničních bodů a všeobecného směru hraniční čáry (zakresleno do mapy malého měřítka, která bývá součástí smlouvy) 2. Demarkace hranice v terénu - rozhraničení na místě samém zpravidla pomocí hraničních znaků. Provádí demarkační komise složená ze zástupců obou států. Vyhotovuje demarkační protokol a zakresluje do mapy velkého měřítka.
Hranice ČR S Rakouskem: 1919 Saint Germainská smlouva, 1973 Smlouva o společných státních hranicích S Německem: 1919 Versailleská smlouva (ve znění starších smluv mezi Německem a Rakousko- Uherskem) S Polskem: 1919 Versailleská smlouva, 1920 Sevreská smlouva, 1920 rozhodnutí velvyslanecké konference o Těšínsku, 1956 dohoda o řešení některých hraničních otázek Se Slovenskem: 1992 Smlouva o generelním vymezení společných státních hranic, 1996 Smlouva o společných státních hranicích
Pohraniční režim Na hranicích může docházet k incidentům státy, které mají zájem na přátelských vztazích se sousedy, mohou uzavírat dohody o pohraničním režimu, které obvykle upravují: udržování státních hranic užívání pozemků a toků poblíž hranic určení míst pro přechod hranic společné akce při přírodních pohromách apod. předcházení a postihování nelegálních přechodů aj.
Dohody o malém pohraničním styku uzavírané z důvodů společenské, náboženské nebo turistické činnosti usnadňují určitým osobám přechod státních hranic a jejich pobyt na území sousedního státu Př.: 1994 smlouva o malém pohraničním styku mezi Německem a ČR sice formálně platí, ale její ustanovení zásadně modifikovány vstupem ČR do Schengenského prostoru 21. prosince 2007
Vzdušný prostor = prostor nad státním územím až po hranici kosmického prostoru (kolem výšky 100 km) Podléhá plně a výlučně suverénní moci teritoriálního státu Užívání cizími letadly je možné jen po předchozím souhlasu (na rozdíl od pobřežních vod) Nad volným mořem přístupný letadlům všech států
Vzdušný prostor Přelétávající letadla sice podléhají jurisdikci teritoriálního státu, ale ten ji vykonává, jen pokud jde o skutečnosti, které se projevují na zemi Při přistání na cizím letišti letadlo podléhá cizí jurisdikci zcela Souhlas s přeletem letadla: pro jednotlivý přelet (ad hoc) obecný souhlas daný v mezinárodní smlouvě
Smluvní úprava letectví 1919 Pařížská úmluva (regionální) 1944 Chicagská úmluva: založena Mezinárodní organizace pro civilní letectví (sídlo Montreal) národní pravidla létání musí být v souladu s jejími usneseními (určují např. mezinárodní normy v letectví apod.) vztahuje se pouze na civilní letadla nikoli pro státní letadla (ve vojenských, celních a policejních službách) každé letadlo musí mít jedinou státní příslušnost a registrační značku a musí mít na palubě určité dokumenty (osvědčení o tech. způsobilosti aj.) stát může určit na svém území bezletové zóny letadlu v tísni poskytne stát pomoc, kterou uzná za proveditelnou při nepravidelných letech pro neobchodní účely může letedlo přistát nebo přeletět, brát na palubu zboží nebo osoby
Mez. letecká přeprava komerční povahy Podle Dohody o mezinárodní letecké přepravní službě mají komerční letadla pouze dvě svobody: 1. právo přeletu bez přistání 2. právo přistání pro nekomerční účely Tzn. že podmínky komerční letecké dopravy nejsou příliš upraveny na mnohostranné úrovni, ale jsou upraveny v bilaterálních smlouvách
Ochrana civilního letectví Vzhledem k nebezpečnosti protiprávních činů namířených proti letadlům, byly uzavřeny mnohostranné smlouvy k jejich ochraně: 1963 Úmluva o trestných a některých jiných činech spáchaných na palubě letadla (Tokyo) 1970 Úmluva o potlačování protiprávních zmocnění se letadel (Haag) 1971 Úmluva o potlačování protiprávních činů ohrožujících bezpečnost civilní letecké dopravy (Montreal)
Vnitrozemské (národní) vody 1. řeky, jezera, průplavy 2. části mořských vod vnitřní moře, zálivy, zátoky a přístavy Teritoriální stát si určuje sám, koho do těchto vod vpustí Pohraniční řeky, pohraniční jezera podléhají státu tou částí, která je jejich státním územím volnost státu zde omezena (nesmí měnit přirozené vlastnosti vody, toku apod.)
Mořské zálivy Jsou vnitřními vodami, pokud: 1. celé jejich pobřeží je pod suverénní mocí jednoho státu a 2. vstup do nich nepřesahuje 24 námořních mil Výjimkou jsou tzv. historické zálivy ty jsou považovány za vnitřní vody, i když jejich ústí přesahuje zmíněných 24 námořních mil (např. Hudsonův záliv, Rižský záliv) pokud ale ústí širší než 24 nám. mil a zálivem prochází dopravní cesta mez. významu, musí stát umožnit pokojný průjezd (jako v pobřežních vodách)
Námořní přístavy Jsou vnitřními vodami a podléhají plně jeho suverénní moci Některé přístavy země otevírají pro přístup cizích obchodních lodí Cizí válečné lodě mají obvykle zvláštní vnitrostátní úpravu buď vyloučeny úplně nebo omezeny podmínkami Stát nemůže odmítnout přístup obchodním ani válečným lodím z důvodu nuceného přistání, způsobeném havárií nebo nepohodou
Mezinárodní řeka = řeka, která byla mezinárodní smlouvou prohlášena za přístupnou obchodním lodím všech států, nebo alespoň obchodním lodím všech pobřežních států 1856 - zmezinárodnění Dunaje po 1. sv. válce mírové smlouvy zmezinárodnily Rýn, Mosela, Němen, Labe od ústí Vltavy, Vltava od Prahy, Odra od ústí Opavice, Dunaj od Ulmu 1948 - Úmluva o režimu plavby na Dunaji
Mořské právo Historicky upraveno obyčejovým právem 1958 ženevská konference o mořském právu Úmluva o pobřežních vodách a pásmu souvislém Úmluva o pevninské mělčině (kontinentálním šelfu) Úmluva o volném moři Úmluva o ochraně biologického bohatství volného moře Neřešena celá řada problémů 1982 Úmluva OSN o mořském právu
Pobřežní moře = pásmo mořských vod, které přiléhá k pevninskému území a vnitřním vodám pobřežního státu, popř. k jeho souostrovním vodám Max. 12 námořních mil (22,224 km). Základní linie (baseline) = nejnižší čára odlivu podél pobřeží, jak je zakreslena na námořních mapách velkého měřítka, které jsou úředně uznány pobřežním státem Pobř. stát zde vykonává výlučnou policejní a správní moc Omezeno právem pokojného průjezdu cizích lodí, které zde sice podléhají jurisdikci, podle ustálené praxe se však poměry na lodi řídí právem státu vlajky Cizí válečná loď naopak požívá během pokojného průjezdu imunity
Souostrovní státy Se skládají z jednoho nebo více souostroví a může zahrnovat další ostrovy Poměr mezi obklopující mořskou vodou a souší nejvýše devět ku jedné Souostrovní vody se nepovažují za volné moře Ostatní státy mají pouze právo pokojného průjezdu souostrovními vodami a přeletu po námořních koridorech a leteckých cestách nad nimi, které může určit souostrovní stát
Mořské průplavy = uměle zbudované vodní cesty, které spojují dvě moře Považovány za významné mezinárodní dopravní cesty, které mají zvláštní smluvní režimy Bývají zpravidla otevřeny přístupu lodí všech států a neutralizovány 1888 Cařihradská úmluva 1903, 1977 úmluvy o Panamském průplavu
Mořské průlivy (úžiny) = úzké vodní cesty přirozeného původu, které spojují dvě moře Právní režim nejednotný, některé významné průlivy mají zvláštní smluvní režim (Černomořské úžiny, Gibraltarský průliv, Magellanův průliv) 1982 Úmluva o mořském právu v průlivech, které se používají pro mezinárodní plavbu, mají lodě a letadla právo tranzitního průjezdu či průletu úžinami
Přilehlá zóna Pásmo moře, které přiléhá bezprostředně k teritoriálnímu moři a jehož vnější hranice nepřesahuje 24 námořních mil od základní linie, od níž se měří šíře teritoriálního moře Zde pobřežní státy vykonávají kontrolu cizích lodí potřebnou k tomu, aby zabránily porušování jejich celních, fiskálních, imigračních nebo zdravotních předpisů na jejich území nebo v pobřežním moři Přilehlá zóna je součástí volného moře
Výlučná ekonomická zóna = oblast nacházející se za pobřežním mořem a k němu přilehlá Může sahat nejdále dvě stě námořních mil (370,4 km) od základní čáry Pobřežní stát zde vykonává svrchovaná práva za účelem průzkumu a těžby přírodních zdrojů, zejména ryb a nerostného bohatství Jiné státy mohou využívat této zóny k plavbě lodí, přeletu letadel a ke kladení podmořských kabelů a dálkového potrubí
Výlučné ekonomické zóny pobřežních států světa
Kontinentální šelf (pevninská mělčina) = mořské dno a podzemí podmořských oblastí, jež leží za hranicemi jeho pobřežního moře po celém přirozeném prodloužení jeho pevninského území k vnější hranici kontinentálního okraje, max. do vzdálenosti 350 nám. mil (648,2 km), resp. vzdálenosti 100 nám. mil od izobaty v hloubce 2500 metrů = pokud kontinentální okraj nedosahuje 200 nám. mil od základní linie, je pevninskou mělčinou mořské dno a podzemí sahající do vzdálenosti 200 námořních mil od základní čáry na pobřeží
Kontinentální šelf (pevninská mělčina) Pobřežní stát vykonává svrchovaná práva za účelem průzkumu a využívání jejich přírodních zdrojů (ropa, zemní plyn a kovových a jiných prvků). Součástí kontinentálního šelfu jsou i živé organismy přisedlé ke dnu Jiné státy mají právo klást podmořské kabely nebo dálková potrubí. Se souhlasem pobřežního státu (za úplatu) mohou provádět průzkum kontinentálního šelfu nebo těžbu jeho bohatství
Volné moře = souvislé mořské vody za hranicí pobřežního moře, vnitrozemských vod nebo souostrovních vod Je věcí, která slouží společnému užívání všech států, jak pobřežních tak i vnitrozemských Základní svobody volného moře: 1. plavby, 2. přeletu, 3. kladení podmořských kabelů a potrubí, 4. budování umělých ostrovů a jiných zařízení, 5. rybolovu, 6. svoboda vědeckého výzkumu Tyto svobody státy musí užívat s ohledem na zájmy jiných států a s ohledem na omezení ve výlučné ek. zóně, kont. šelfu, Oblasti a přilehlé zóně
Volné moře další zásady Státy, které leží mezi mořem a vnitrozemským státem jsou (po dohodě) povinny umožnit svobodu tranzitu svým územím všemi dopravními prostředky osvobozeného od cel, daní a poplatků Svrchovaná moc státu se na volném moři uplatňuje vůči lodím a letadlům u něj registrovaným Každá loď musí být registrována právě u jednoho státu
Vnitrozemské rozvojové země (Landlocked Developing Countries LLDCs) Nemožnost přístupu k moři je podle OSN vážnou překážkou rozvoje Z 31 LLDCs je 16 klasifikováno jako LDCs V roce 2003 přijat akční plán v kazašské Almatě
Volné moře další zásady Stát je povinen svojí jurisdikci skutečně vykonávat (efektivně kontrolovat apod.) Válečné lodě mají plnou imunitu z jurisdikce jiného státu, než je stát vlajky Válečné lodě: 1. náleží k válečnému loďstvu, 2. nesou jeho zevní znaky, 3. podléhají velení důstojníka zapsaného v seznamu, 4. její posádka je podrobena disciplíně pravidelných ozbrojených sil
Volné moře další zásady V určitých případech může válečná loď zadržet cizí obchodní loď a podrobit ji prohlídce (stíhání lodě z pobř. moře, zneužití vlajky, pirátství, obchod s otroky, neoprávněný rybolov apod.) V některých případech může válečná/státní loď zatknout posádku, zabavit loď nebo náklad a pokud dojde k odporu i loď potopit. Právo pronásledovat stát může pronásledovat cizí obchodní loď, pokud má vážné podezření, že porušila jeho předpisy a pokud pronásledování započne ve vnitrozemských nebo teritoriálních vodách a není přerušeno
Oblast mořského dna a podzemí za hranicemi národní jurisdikce Oblast dno moří a oceánů a jejich podzemí za hranicí nár. jurisdikce (tj. většinou 200 n.m.) Práva na zdroje Oblasti patří lidstvu jako celku Jménem lidstva jedná Mezinárodní organizace pro mořské dno (sídlí na Jamajce) vytěžené nerosty podléhají zvláštnímu režimu prostředky jsou přerozdělovány se zvláštním ohledem na potřeby rozvojových zemí Podnik provádí průzkum a těžbu v Oblasti, zpracovává a prodává nerosty
Antarktida V průběhu historie vznášely z různých titulů (prvotní objevení, efektivní okupace, geologická kontinuita, geografická blízkost) různé státy územní nároky (Velká Británie, která později předala část nároků Novému Zélandu a Austrálii, Francie, Norsko, Argentina a Chile) 1958 konference 12 států, které chtěly provádět v Antarktidě výzkum 1959 Smlouva o Antarktidě (na dobu neurčitou) Postupně asi 200 opatření konzultativních schůzek
Antarktický smluvní systém je dnes tvořen následujícími instrumenty: Smlouva o Antarktidě (přijata 1. 12. 1959 vstoupila v platnost 23. 6. 1961) Asi 200 opatření přijatých státy s konzultujícím statusem Úmluva o zachování antarktických tuleňů (1972) Úmluva o zachování živých mořských zdrojů Antarktidy (1980) Úmluva o regulaci aktivit při využívání nerostných surovin Antarktidy (1988; nikdy nevstoupila v platnost) Protokol o ochraně životního prostředí ke Smlouvě o Antarktidě (4. října 1991; platný od 14. ledna 1998)
Antarktida Smlouva platí pro oblast jižně od 60. rovnoběžky, vztahuje se zde především na pevniny, ostrovy a souostroví včetně plovoucích ledovců. Nejsou dotčeny svobody spojené s volným mořem Územní nároky států jsou po dobu platnosti smlouvy zmrazeny Smlouva rozlišuje 3 kategorie států 1. Zakládající státy (12) 2. Konzultující státy (17) - státy, které zde vyvíjejí podstatnou vědeckou činnost (vědecká základna či expedice) 3. Státy, které ke smlouvě přistoupily (21)
Smlouva o Antarktidě
Zmražené územní nároky a polární stanice v Antarktidě Mapa je z roku 2005 Od roku 2006 má ČR polární stanici na ostrově Jamese Rosse, která plní vědecké úkoly (ale jen v letních měsících tzn. zhruba prosinec-březen)
Antarktida Může být využívána výhradně k mírovým účelům (byť s využitím vojenského personálu) Zajištěn svobodný vědecký výzkum a mezinárodní spolupráce (výměna plánů vědeckých prací, jejích výsledků a personálu) Kontrolní systém inspekce na místě, letecká pozorování, povinné informování o činnosti
Kosmický prostor a nebeská tělesa Aktuální od konce 50. let Mezinárodně právní úprava: 1963 Deklarace právních zásad, jimiž se řídí činnost států při výzkumu a využívání kosmického prostoru včetně Měsíce a jiných nebeských těles 1967 - Smlouva o zásadách činnosti států při výzkumu a využívání kosmického prostoru včetně Měsíce a jiných nebeských těles 1968 - Dohoda o pomoci kosmonautům a jejich návratu a o vrácení předmětů vypuštěných do kosmického prostoru 1972 - Úmluva o mezinárodní odpovědnosti za škody způsobené kosmickými objekty 1975 - Úmluva o registraci objektů vypuštěných do kosmického prostoru 1979 - Dohoda o činnosti států na Měsíci a jiných nebeských tělesech
Kosmický prostor a nebeská tělesa Je volně přístupný výzkumu a využívání všech států bez diskriminace Žádný stát si nemůže kosmický prostor přivlastnit Objekty nesoucí zbraně hromadného ničení nesmějí být umístěny do kosmického prostoru Stát si ponechává jurisdikci a kontrolu nad objektem zapsaným v jeho rejstříku i nad celou posádkou
Kosmický prostor a nebeská tělesa Kosmonauti se považují za vyslance lidstva. Všechny státy jim mají poskytnout všemožnou pomoc v případě nehody, tísně nebo nouzového přistání Státy vypouštějící kosmické objekty nesou za ně mezinárodně právní odpovědnost Za škody způsobené na zemském povrchu nebo letadlům ve vzdušném prostoru nesou státy absolutní odpovědnost. Při jiných škodách vzniká odpovědnost vypouštějícího státu jen v případě zavinění.
Kosmický prostor a nebeská tělesa Měsíc a jeho přírodní zdroje je společným dědictvím lidstva - jakmile se ukáže možnost těžby přírodních zdrojů na Měsíci, zavázaly se smluvní strany založit mezinárodní režim takové těžby (podobně jako v Oblasti, není zde ale závazek využití výtěžku s ohledem na zájmy rozvojových zemí) To platí i pro jiná nebeská tělesa sluneční soustavy kromě Země, pokud nebude přijata odlišná úprava