PIRLS 2011 & TIMSS 2011 HLAVNÍ ZJIŠTĚNÍ Oba projekty organizuje Mezinárodní asociace pro hodnocení výsledků vzdělávání IEA se sídlem v Amsterodamu. Do šetření PIRLS 2011 se zapojilo celkem 45 zemí, šetření TIMSS 2011 se zúčastnili žáci 4. ročníků z 52 zemí. V České republice se hlavního šetření PIRLS a TIMSS na jaře 2011 zúčastnilo 177 základních škol, více než 4 500 žáků a jejich rodičů, téměř 500 učitelů a ředitelů škol. PIRLS TIMSS Populace a oblast testování Žáci 4. ročníku Čtenářská gramotnost Žáci 4. ročníku Žáci 8. ročníku Cyklus Pětiletý Čtyřletý Matematika a přírodovědné předměty Účast České republiky v projektech 2001, 2011 4. ročník 1995, 2007, 2011 8. ročník 1995, 1999, 2007 Koncepce šetření PIRLS Účely čtení Záměry, s nimiž čtenáři přistupují k četbě čtení pro získávání literární zkušenosti (čtení ze zájmu a pro radost) čtení pro získávání a používání informací (čtení jako nástroj vzdělávání) Postupy porozumění Činnosti, které čtenáři provádějí při četbě vyhledávání informací vyvozování závěrů interpretace posuzování textu Koncepce šetření TIMSS Matematika Přírodověda Obsah Operace Obsah čísla geometrické tvary a měření znázornění dat prokazování znalostí používání znalostí uvažování živá příroda neživá příroda nauka o Zemi
pirls 2011 & timss 2011 Celkové výsledky Sledujeme výsledky 25 zemí, které se zapojily jak do šetření PIRLS 2011, tak do šetření TIMSS 2011. Jedná se o členské země EU, členské země OECD a Rusko. Evropské země a členské země OECD, které se zapojily do obou projektů, vykazují ve čtenář ské gra mot nosti nadprůměrný výsledek s výjimkou Rumunska a Malty. Nejlépe si vedly Rusko a Finsko. V matematice si nejlépe vedli žáci Severního Irska následovaní žáky Finska, Anglie a Ruska. V přírodovědě si nejlépe vedlo Finsko a dále pak Rusko a USA. Srovnáme-li výsledky ve všech třech sledovaných oblastech, je zřejmé, že nejlépe si vedlo Finsko následované Ruskem a USA. Čeští žáci byli nadprůměrní na všech třech celkových škálách. Nejlépe si poradili s úlohami z přírodovědy, kde byli úspěšnější pouze žáci Finska, Ruska a USA. Naopak nejhorší výsledek měli v matematice, kde je předstihlo 10 evropských zemí a USA. Ve čtenářské gramotnosti české žáky předstihli žáci ze čtyř evropských zemí a z USA. Čtenářská gramotnost Země Průměr Rusko 568 Finsko 568 Severní Irsko 558 USA 556 Dánsko 554 Irsko 552 Anglie 552 Nizozemsko 546 Česká republika 545 Švédsko 542 Itálie 541 Německo 541 Portugalsko 541 Maďarsko 539 Slovensko 535 Nový Zéland 531 Slovinsko 530 Rakousko 529 Litva 528 Austrálie 527 Polsko 526 Španělsko 513 Norsko 507 Rumunsko 502 Malta 477 Průměrný výsledek země je statisticky významně lepší než výsledek ČR horší než výsledek ČR lepší než průměr škály PIRLS horší než průměr škály PIRLS 2
hlavní zjištění Matematika Země Průměr Severní Irsko 562 Finsko 545 Anglie 542 Rusko 542 USA 541 Nizozemsko 540 Dánsko 537 Litva 534 Portugalsko 532 Německo 528 Irsko 527 Austrálie 516 Maďarsko 515 Slovinsko 513 Česká republika 511 Rakousko 508 Itálie 508 Slovensko 507 Švédsko 504 Malta 496 Norsko 495 Nový Zéland 486 Španělsko 482 Rumunsko 482 Polsko 481 Přírodověda Země Průměr Finsko 570 Rusko 552 USA 544 Česká republika 536 Maďarsko 534 Švédsko 533 Slovensko 532 Rakousko 532 Nizozemsko 531 Anglie 529 Dánsko 528 Německo 528 Itálie 524 Portugalsko 522 Slovinsko 520 Severní Irsko 517 Irsko 516 Austrálie 516 Litva 515 Rumunsko 505 Španělsko 505 Polsko 505 Nový Zéland 497 Norsko 494 Malta 446 Průměrný výsledek země je statisticky významně lepší než výsledek ČR horší než výsledek ČR lepší než průměr matematické škály TIMSS horší než průměr matematické škály TIMSS Průměrný výsledek země je statisticky významně lepší než výsledek ČR horší než výsledek ČR lepší než průměr přírodovědné škály TIMSS horší než průměr přírodovědné škály TIMSS 3
pirls 2011 & timss 2011 Výsledky podle definovaných úrovní Ve všech třech oblastech byly definovány čtyři úrovně způsobilosti (velmi vysoká, vysoká, střední, nízká), na něž se žáci zařazují na základě prokázaných vědomostí a dovedností. PIRLS Na celkové škále dosáhlo velmi vysoké úrovně 8 % českých žáků, vysoké úrovně 42 %, střední 37 % a nízké 11 %. Necelá 2 % českých žáků nedosáhla ani nejnižší úrovně. Česká republika se na všech úrovních umístila nad mezinárodním mediánem, s výjimkou nejvyšší úrovně, kterou tvoří nejlepší žáci a kde dosáhla pouze hodnoty mezinárodního mediánu. Česká republika má tedy ve srovnání s řadou zemí poměrně nízké procento žáků, kteří ovládají dovednosti nejvyšší obtížnosti. (Má ovšem rovněž velmi málo žáků, kteří nedosahují ani úrovně nejnižší.) Nejmenšího zastoupení žáků na nejvyšší úrovni dosáhlo Norsko (2 %). Naopak s devatenácti procen ty stojí v čele zemí Rusko a Severní Irsko. Za nimi s osmnácti procenty ná sle dují Finsko a Anglie. Podíl žáků s výborným výsledkem ve čtenářské gramotnosti (velmi vysoká úroveň) USA Norsko Švédsko Finsko Rusko Severní Irsko Irsko Anglie Litva Dánsko Nizozemsko Polsko Německo ČR Slovensko Rakousko Maďarsko Slovinsko Rumunsko Itálie Portugalsko Španělsko Malta Podíl žáků s výborným výsledkem je statisticky významně vyšší než v ČR není statisticky významně rozdílný od ČR je statisticky významně nižší než v ČR Austrálie Nový Zéland 4
hlavní zjištění TIMSS V matematice dosahuje nejvyšší vědomostní úrovně nejvíce žáků Severního Irska (více než 20 %). V Čes ké republice jsou takových žáků jen čtyři pro centa. Sedm procent českých žáků 4. ročníku prokázalo jen velmi slabé znalosti a v ma te ma tické části testu nedosáhlo ani nejnižší vědomostní úrovně. Velmi vysoké úrovně v přírodovědě dosáhlo nej více žáků ve Finsku (20 %). V České republice té to úrovně dosáhlo 10 % žáků. Zastoupením žáků ve dvou nejvyšších vědomostních úrovních se Čes ká republika v přírodovědě zařadila mezi nejúspěš nější evropské země. Relativně málo českých žáků (3 %) nedosáhlo ani nízké vědomostní úrov ně. Podíl žáků na dvou nejvyšších úrovních ve čtení je ve všech zemích s výjimkou Severního Irska, Litvy a Malty vyšší než v matematice. Podíl žáků s velmi slabým výsledkem v matematice (pod nízkou úrovní) Severní Irsko Norsko Švédsko Finsko Irsko Dánsko Litva Rusko Anglie Nizozemsko Německo Polsko ČR Portugalsko Itálie Slovensko Rakousko Maďarsko Slovinsko Rumunsko Španělsko Malta Do 5 % 6 10 % Nad 10 % 5
pirls 2011 & timss 2011 Vývoj výsledků v čase PIRLS Česká republika patří k zemím, jejichž žáci 4. ročníku se od roku 2001 ve čtenářské gramotnosti statisticky významně zlepšili. K největšímu zlepšení došlo v Rusku a ve Slovinsku. Rozdíl ve výsledcích žáků na celkové škále a na čtyřech úrovních v letech 2001 a 2011 Země Celková škála Definované úrovně Kumulovaný podíl žáků (všichni žáci z vyšší úrovně dosahují automaticky i úrovně nižší) se od roku 2001 zvýšil na všech úrovních v Rusku, ve Slovinsku a v USA. V České republice se statisticky významně zvýšil kumulovaný podíl žáků pouze na vysoké a na střední úrovni. V roce 2001 dosáhlo alespoň vysoké úrovně 45 % žáků a minimálně střední úrovně 83 % žáků, v roce 2011 činil tento podíl na vysoké úrovni 50 % a na střední úrovni 87 % žáků. rozdíl mezi roky 2001 2011 velmi vysoká vysoká střední nízká Zastoupení českých žáků na definovaných úrovních v letech 2001 a 2011 čtení Rusko 40 Slovinsko 29 2001 Slovensko 17 USA 14 ČR 9 Norsko 8 2011 Nový Zéland 2 Německo 2 Itálie 1 Anglie 1 Maďarsko 4 Nizozemsko 8 Rumunsko 10 0 20 40 60 80 100 % Velmi vysoká Vysoká Střední Nízká Pod nízkou úrovní Litva 15 Švédsko 19 Podíl žáků v roce 2011 je statisticky významně vyšší než v roce 2001 nižší než v roce 2001 6
hlavní zjištění TIMSS V matematice se mezi roky 1995 a 2007 nejvíce zhoršili čeští žáci. Od roku 2007 se výsledek ČR statisticky významně zlepšil, přesto zůstáváme zemí s největším propadem od roku 1995. V přírodovědě se od roku 1995 do roku 2007 čeští žáci významně zhoršili, ale mezi roky 2007 a 2011 pak pozorujeme zlepšení (nejvyšší ze všech sledovaných zemí) na úroveň z roku 1995. V matematice pozorujeme největší rozdíly v zastoupení českých žáků u dvou nejvyšších úrovní. V České republice se snížil podíl žáků, kteří v přírodovědě dosahují nejslabších výsledků. Zastoupení českých žáků na vědomostních úrovních a) matematika 2011 Rozdíl ve výsledcích žáků na celkové škále v matematice Země Rozdíl 1995 2011 Průměrný výsledek 2011 2007 1995 Portugalsko 90 532 442 Anglie 58 542 541 484 Slovinsko 51 513 502 462 USA 23 541 529 518 Austrálie 21 516 516 495 Norsko 19 495 473 476 Nový Zéland 17 486 492 469 Irsko 5 527 523 Maďarsko 6 515 510 521 Nizozemsko 9 540 535 549 Rakousko 22 508 505 531 ČR 30 511 486 541 2007 1995 Průměrný výsledek země je statisticky významně lepší než její výsledek v r. 1995 horší než její výsledek v r. 1995 0 20 40 60 80 100 % b) přírodověda 2011 2007 1995 0 20 40 60 80 100 % Velmi vysoká Vysoká Střední Nízká Pod nízkou úrovní 7
pirls 2011 & timss 2011 Výsledky na dílčích škálách PIRLS Při porovnání výsledků žáků České republiky na celkové škále s výsledky na dílčích škálách podle účelu čtení nebyl rozdíl statisticky významný. Na celkové škále i na dílčích škálách podle účelů čtení činil výsledek 545 bodů. Při porovnání výsledků podle postupů porozumění a výsledků na celkové škále (545 bodů) dosá hla Česká republika statisticky významně lep šího výsledku na škále vyhledávání informací a vy vozo vání přímých závěrů (548 bodů). Při porov nání celkové škály se škálou interpretace a posuzování textu (544 body) nebyl rozdíl statisticky významný. Dívky si na všech škálách vedly lépe než chlapci, s výjimkou škály čtení pro získávání a používání informací, kde tento rozdíl nebyl statisticky významný. České dívky dosáhly nejlepšího výsledku na škále vyhledávání informací a vyvozování přímých závěrů (552 bodů), čeští chlapci si vedli nejhůře na škále čtení pro získávání literární zkušenosti (539 bodů). Všechny země, které se statisticky významně zlepšily na celkové škále (Rusko, Slovinsko, Slovensko, USA, Česká republika a Norsko) se zlepšily rovněž na škále čtení pro získávání a používání informací a na škále interpretace a posuzování textu. Všechny země, které se statisticky významně zhoršily na celkové škále, se zhoršily i na všech čtyřech dílčích škálách. České dívky i chlapci se od roku 2001 zlepšili na všech dílčích škálách, chlapci se na všech škálách zlepšili o něco více než dívky. Nejmenší zlepšení lze pozorovat u dívek na škále vyhledávání informací a vyvozování přímých závěrů, naopak největší zlep šení u chlapců na škále interpretace a posuzování textu. Průměrné výsledky českých dívek a chlapců na celkové škále a na dílčích škálách v roce 2011 Průměrný výsledek 555 550 545 540 535 530 525 520 Celková škála Literární * Změny ve výsledcích českých dívek a chlapců na celkové škále a na dílčích škálách od roku 2001 čtení Celková škála Literární * Informační * Vyhledávání * Interpretace * Dívky Informační * Chlapci Vyhledávání * Interpretace * 0 2 4 6 8 10 12 14 Dívky Chlapci Změna výsledku * Literární: škála čtení pro získávání literární zkušenosti; Informační: škála čtení pro získávání a používání informací; Vyhledávání: škála vyhledávání informací a vyvozování přímých závěrů; Interpretace: škála interpretace a posuzování textu 8
hlavní zjištění TIMSS V matematice dosáhli čeští žáci relativně lepšího výsledku při práci s daty; v oblasti čísla a v geometrii mají výsledek srovnatelný s celkovým výsledkem. Na dílčích škálách dovedností si relativ ně lépe poradili s úlohami, ve kterých museli prokázat schopnost uvažování. Naopak relativně horší výsledek měli při prokazování znalostí. V přírodovědě byli čeští žáci relativně úspěšnější při řešení úloh z okruhu živá příroda a naopak relativně méně úspěšní byli v úlohách z tematického okruhu neživá příroda. Průměrný vý sle dek na dílčí škále nauka o Zemi měli srovnatelný s celkovým výsledkem z přírodovědy. Čeští žáci byli také úspěšnější při prokazování znalostí a naopak méně úspěšní v uvažování, zjištěné rozdíly přitom patřily k největším. V matematice se čeští žáci zlepšili od roku 2007 nejvíce ze všech zemí (propad mezi roky 1995 a 2007 se však nepodařilo vyrovnat). Čeští chlapci i dívky se přitom zlepšili na všech dílčích škálách, přičemž chlapci se většinou zlepšili o něco více než dívky. Nejmenší zlepšení obou skupin bylo zaznamenáno v geometrii a v kategorii používání znalostí. V přírodovědě se čeští chlapci zlepšili od roku 2007 na všech dílčích škálách, to však neplatí pro dívky, které se na dovednostní škále uvažování od roku 2007 dokonce o málo zhoršily. Změny ve výsledcích českých dívek a chlapců na dílčích škálách od roku 2007 matematika Čísla Geometrie Data Prokazování znalostí Používání znalostí Uvažování Živá příroda Neživá příroda Nauka o zemi Prokazování znalostí Používání znalostí Uvažování 0 5 10 15 20 25 30 35 Dívky Chlapci Změna výsledku Změny ve výsledcích českých dívek a chlapců na dílčích škálách od roku 2007 přírodověda 10 0 10 20 30 40 Změna výsledku Dívky Chlapci 9
pirls 2011 & timss 2011 Učitelé Věk V České republice tvoří největší věkovou skupinu učitelé ve věku 40 49 let. Od roku 1995 se snížil podíl učitelů starších 50 let, nyní učí necelou třetinu českých žáků. Ve čtyřech evropských zemích (Itálie, Německo, Maďarsko, Španělsko) učí více než 40 % žáků. Podíl českých žáků vyučovaných učiteli podle věkových skupin 28 % 2 % 12 % 18 % Pohlaví V některých učitelských sborech, které vyučují žáky 4. ročníku, jsou poměrně silně zastoupeni muži. Více než 20 % žáků vyučují muži například v Anglii, ve Finsku, v Nizozemsku a ve Španělsku. Naopak v postkomunistických zemích je tento podíl minimální, například v Rusku nedosahuje ani 1 %, v České republice nepřekraču je 5 %. 40 % Do 29 let 50 59 30 39 60 a více 40 49 Délka učitelské praxe Délka učitelské praxe a výsledek žáků Podle průměrné délky praxe učitelů patří Česká republika spolu s Německem k zemím, které mají učitele spíše vyššího věku a s dlouhou praxí. Vedle postkomunistických zemí se k zemím s nejdelší praxí učitelů zařadila Itálie, Rakousko a Španělsko. Průměrná délka praxe se v České republice pohybuje kolem 18 let. Na obrázku jsou znázorněny podíly žáků, kteří jsou vyučováni učiteli s určitou délkou praxe, a výsledek žáků. Přibližně 50 % žáků vyučují učitelé s délkou praxe 20 let a více. Tito žáci dosahují nejhorších výsledků. Průměrný výsledek 560 550 540 530 520 510 500 490 13 % 12 % Méně než 5 let 12 % 27 % 48 % 12 % 26 % 51 % 5 10 let 10 20 let 20 let a více Délka praxe Čtení Matematika 10
hlavní zjištění Spokojenost učitelů Učitelé byli rozděleni do tří skupin spokojený, do jisté míry spokojený a málo spokojený. Nejmenší spokojenost se svým povoláním vyjádřili učitelé pokud jde o Evropu ve Švédsku, v Portugalsku a v Itálii. Naopak nejspokojenější jsou učitelé v Dánsku, na Maltě, ve Španělsku a v Irsku, kde spokojení učitelé vyučují přibližně 70 % žáků. Česká republika se zařadila do dolní třetiny zemí, spokojení učitelé přitom učí necelou polovinu českých žáků. Spokojenost učitele se svým povoláním výrazně ovlivňuje výsledky žáků. Rozdíl mezi průměrným výsledkem žáků, které vyučují spokojení učitelé a učitelé do jisté míry spokojení, činí v České republice 13 bodů v případě čtení a matematiky, 10 bodů v případě přírodovědy. Spokojenost učitelů se svým povoláním a výsledek žáků Průměrný výsledek 570 560 550 540 530 520 510 500 490 48 % 45 % Spokojený 45 % 48 % Do jisté míry spokojený 7 % 8 % Málo spokojený Podíl žáků vyučovaný spokojenými učiteli Dánsko Malta Španělsko Irsko Polsko Rusko Rakousko Rumunsko Maďarsko Austrálie Litva Severní Irsko Slovensko Anglie Německo Nový Zéland USA Norsko ČR Slovinsko Finsko Nizozemsko Itálie Portugalsko Švédsko 0 10 20 30 40 50 60 70 % Čtení Matematika 11
pirls 2011 & timss 2011 Žáci Žáci vyjadřovali svůj souhlas s tvrzením Do školy chodím rád. S tímto tvrzením rozhodně souhlasila pouze necelá třetina českých žáků, což bylo nejméně ze všech 25 zemí. Jen nepatrně lépe na tom byly Severní Irsko, Finsko, Německo, Itálie, Irsko a Rakousko. Naopak nejraději chodí do školy žáci v Rumunsku a v Portugalsku. Podrobnější informace o výsledcích jsou uvedeny v Národní zprávě PIRLS 2011 a v Národní zprávě TIMSS 2011. Publikace jsou dostupné na adrese: http://www.csicr.cz Podíl žáků, kteří chodí rádi do školy Rumunsko Portugalsko Rusko Polsko Maďarsko Malta Španělsko Litva Nový Zéland Dánsko Norsko Nizozemsko Austrálie Švédsko USA Slovensko Slovinsko Anglie Rakousko Irsko Itálie Německo Finsko Severní Irsko ČR 0 20 40 60 80 % Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.