říjen 2009, 4. číslo ročník 17 l l l l l l Akdemický den Ostrvské uiverzity Křest Historické encyklopedie podniktelů v Rothschildově zámečku Chemie je fscinující, zkrátk cool Nový knihovnický systém n OU Novinky Studentské komory rdy vysokých škol Sportovní reprezentce OU
Události N prhu dlšího nového kdemického roku (Postřehy pozntky, které nás nutí k intenzivní práci ostržitosti) Nše domovská Ostrvská univerzit v Ostrvě vstupuje do AR 2009/2010 v stbilizovné podobě šesti fkult. Přesto se OU nchází ve stvu skrytých dynmických proměn. Opíráme se n prhu nového kdemického roku o několik jistot / nejistot: Počet studentů, kteří měli zájem o studium n OU, se drmticky neproměnil (více jk 13 000), le je zřejmé, že stále čstěji toto číslo obshuje několikčetné přihlášky uchzečů o studium n OU přihlášky, které pouze doplňují přání uchzeče, protože si již dlší přihlášky podl n jiné univerzity v Česku. Počet studentů, kteří se po úspěšném přijímcím řízení přijdou zpst ke studiu n OU, je tké dobrý, le zčíná se ukzovt, že pestrá škál oborů, kterými se univerzit pyšní, se nplňuje nerovnoměrně obory, které po desetiletí měly trvlý převis zájemců, se jen tktk nplňují. Ne všichni uchzeči, kteří byli při nšem hodnocení přijímcího řízení n prvních příčkách, volí při zápisu obory n OU. Demogrfická křivk npovídá, že do roku 2019 bude situce npjtější. Připrvujeme se dosttečně n předpokládné změny? Promýšlíme modifikci oborů? Promýšlíme formy oborů? Jsme připrveni n úbytek studentů? N proměnu jejich struktury? V součsné době se připrvuje nbídk pro příští kdemický rok, protože v říjnu jedeme předstvovt nbízet studijní progrmy n veletrhy vzdělávání do Brn Brtislvy. N letošním veletrhu Gudemus v Brně bude univerzit nbízet ve stejném pvilonu i progrmy celoživotního vzdělávání. Máme rok n dlší změny nbídky n rok následující. Jednou z možností, jk přesvědčit studenty, by si volili právě OU, je vytvoření dobrých podmínek pro studium, o nichž se nši studenti budoucím uchzečům budou zmiňovt ústně šířenou reklmou. V letošním roce se podřilo zjistit (spolupráce studijní komise prorektorky pro studium, kde prcují všichni proděkni pro studium vedoucí studijních oddělení, s kolegy z CIT) elektronický zápis do kdemického roku. Studenti, kteří splnili všechny podmínky uložené zákonem Studijním zkušebním řádem OU, měli možnost zpst se do vyššího ročníku prostřednictvím portálu OU. Intenzivně probíhá n univerzitě změn popisů předmětů (dříve sylby), by studentům dávly jsně vědět o obshu předmětu, použitých metodách, le zvláště o způsobilostech, které dosáhne jk v oblsti znlostní, tk v oblsti kompetenční, když dný předmět bsolvuje. Student je tké informován, s jkou čsovou náročností musí počítt, chce-li předmět zvládnout. Věřím, že k téměř pdesáti oborům, které jsou již připrveny, nebo se ncházejí těsně před dokončením, přibudou v příštím roce všechny osttní ktivní studijní obory n OU v roce 2011 budeme moci nbídnout celou škálu informcí jk v češtině, tk v ngličtině. V podobě, která odpovídá ECTS (Evropskému systému přenosu kumulce kreditů), která bude informčně příjemná jk pro učitele, tk pro studenty, jsou už připrvovány obory, které předkládáme kreditční komisi (mj. všeobecné lékřství, psychologie). V letošním roce poprvé zhodnotíme zvedený kreditní systém v doktorském studiu. Měl by přidt do doktorského studi vedle intenzity odbornosti tké zřetelněji prvky účinnosti studi, jk věříme, i jeho úspěšnost. Připrvujeme inovci kreditního systému tk, by odrážel studijní náročnost jednotlivých předmětů, jejich skutečnou váhu v kreditovných studijních progrmech. Doc. PedDr. Iv Málková, Ph.D. prorektork pro studium Akdemický den Ostrvské univerzity Ve čtvrtek 1. říjn 2009 uspořádl Ostrvská univerzit již v pořdí pátý Akdemický den. V Domě kultury měst Ostrvy se sešli rektoři, prorektoři, děkni z vysokých škol, pozvání přijli i zástupci krje. V uditoriu zsedlo 400 pedgogů, studentů přátel univerzity. Rektor Jiří Močkoř ve svém projevu předstvil zejmén hlvní úkoly, které před univerzitou v novém kdemickém roce stojí. Ačkoliv vnější ekonomické společenské podmínky nejsou příznivé, nemůžeme propdt rezignci nečinně sledovt, jký bude dlší vývoj společnosti, tedy i terciárního vzdělávání. Po příkldu ekonomicky úspěšných firem, které krize využívjí pro rozšíření svého působení ktivit, se musíme i my pokusit nstrtovt proces změn, které by zbezpečily nši dlší plnohodnotnou existenci i při změně ekonomických společenských podmínek. Dovolte mi proto, bych Vás lespoň stručně seznámil se zákldními rozvojovými záměry Ostrvské univerzity, jejichž relizce nebo zhájení se připrvuje v rámci nstupujícího kdemického roku. Z klíčové projekty význmně posouvjící jk kvlitu nší univerzity, tk i její vnímání ve společnosti povžuji především příprvu vzniku lékřské fkulty dále projekty výzkumných center v rámci Operčního progrmu Výzkum vývoj pro inovci. Lékřská fkult je dlouhodobým snem několik genercí lékřů, kdemiků předstvitelů nšeho krje. Doposud nikdy se tento záměr nepodřilo z mnoh důvodů relizovt, i když od roku 1949 se uskutečnilo již si 5 pokusů o zřízení této fkulty. V tomto kdemickém roce stojí nše univerzit před historickou možností se k tomuto záměru 2
Události význmně přiblížit při optimálních podmínkách jej dokonce uskutečnit, to z význmné finnční morální podpory měst Ostrvy Morvskoslezského krje. Do relizce tohoto záměru byly již vloženy desítky milionů korun, stovky hodin intenzivní práce, byly pořízeny desítky drhých přístrojů zřízení nutných pro zhájení činnosti této fkulty byl zhájen příprv rekonstrukce objektů pro její dislokci. Zd tento význmný projekt bude dále tk jko doposud úspěšně pokrčovt, závisí nyní především ve velké míře n politickém rozhodnutí Ministerstv zdrvotnictví, které se k tomuto záměru musí vyjádřit. Pevně věřím, že njdeme dosttečný počet příznivců zřízení lékřské fkulty, kteří nás podpoří v rozhodnutí získt úspěšně celý projekt dokončit. Tk jko projekt lékřské fkulty přinese význmné rozšíření spektr nšich ktivit, projekty připrvovné v rámci Operčního progrmu Výzkum vývoj pro inovce přinesou, jk Jn Mrtiník přebírá z rukou rektor Pmětní list pevně věřím, prohloubení nšich vědecko-výzkumných ktivit. Ostrvská univerzit připrvuje jko předkldtel projekt Centr interdisciplinárních medicínských technologií, jehož prtnery jsou Vysoká škol báňská Fkultní nemocnice. Tento projekt by umožnil nstrtovt v nšem regionu výzkumné ktivity v oblsti, která tdy dlouhodobě chybí, součsně i vytvořit zázemí pro výzkumnou činnost budoucí lékřské fkulty. Ostrvská univerzit je dále klíčovým prtnerem v projektu IT4Innovtions, jehož cílem je vybudovt superpočítčové centrum s propojením n teoretický plikovný výzkum, to i v oblstech, v nichž nše univerzit dlouhodobě doshuje špičkových výsledků. Tento projekt svým rozshem dopdem n vědecký inovční potenciál v regionu je zcel unikátní umožnil by nstrtovt význmnou vlnu změn v tk žádné oblsti, jko jsou informční technologie. Druhým význmným projektem, kde nše univerzit je prtnerem, je projekt Centr environmentálních technologií, který budeme předkládt rovněž ve spolupráci s Vysokou školou báňskou který je změřen n propojení biologického, chemického environmentálního výzkumu. Jkkoliv jsou tyto projekty význmné pro restrukturlizci nšeho regionu, není záruk, že budeme při jejich získávání úspěšní. Při rozhodování o těchto projektech bohužel ndále přetrvává zásd, kterou lze shrnut pod heslo pokud jsi v minulosti nic nedostl, nedostneš ni teď. Podle této zásdy jsou projekty přidělovány převážně podle kritérií hodnotících objem výsledků finnční podpory získné v minulých letech. A protože náš krj byl n rozdíl od pržských brněnských regionů extremně finnčně diskriminován při rozdělování finncí n podporu vědy výzkumu, hrozí opět nebezpečí, že tento trend se bude opkovt, tk dojde k definitivnímu zostávání nšeho regionu v těchto důležitých oblstech. Pevně věřím, že kvlitou předkládných projektů, ktivním zpojením všech zinteresovných členů kdemické obce 3 Rektor Jiří Močkoř s pomocí celé regionální representce zvrátíme tento nebezpečný trend zchováme si potenciál pro dlší rozvoj. Nše univerzit stojí v ndcházejícím kdemickém roce před celou řdou dlších význmných ktivit. Význmným projektem z hledisk vybudování kpcit dlšího rozvoje je postupná relizce generelu prostorového rozvoje nší univerzity, v jehož rámci se v tomto kdemickém roce bude relizovt nejen zteplování některých objektů, le především rekonstrukce budovy n ul. Fr. Šrámk, jkožto budoucího sídl části Pedgogické fkulty, výstvb nové budovy v reálu Přírodovědecké fkulty n Hldnově pro potřeby budoucího výzkumného centr, příprv n výstvbu nového objektu pro jednu z divizí projektu IT4Innovtions n Hldnově příprv rekonstrukce objektu pro budoucí lékřskou fkultu v nšem kmpusu v Ostrvě-Zábřehu. Kromě těchto infrstrukturních projektů budeme i v tomto kdemickém roce pokrčovt v trnsformci studijních progrmů podle prvidel evropského kreditního systému ECTS, budeme zhjovt celou řdu nových projektů získných v rámci Operčního progrmu Vzdělávání pro konkurenceschopnost, kterých nše univerzit předložil z několik stovek milionů korun, budeme připrvovt řdu změn v řízení univerzity souvisejících se vzrůstjícím důrzem n zvyšování kvlity všech nšich činností. Nše univerzit se i z podmínek zhoršujícího se populčního vývoje ndále těší velkému zájmu studentů o přijetí (Pokrčování n strně 4)
Události Akdemický (Pokrčování ze strny 3) kždoročně jich tisíce musíme odmítt. Tento zájem je hodnot, kterou musíme velmi pečlivě opečovávt neustále zvyšovt její trktivitu. Chci vám všem touto formou poděkovt, že jste tuto hodnotu v uplynulém kdemickém roce udrželi n vysoké úrovni, že jste velmi přispěli k rozvoji kvlity šíři spektr nšich činností. Nebyl to úkol lehký, nikdo nám nic nedrovl ni v budoucnu drovt prvděpodobně nebude. O to důležitější bude, by i nstupující kdemický rok byl rokem ktivní, úspěšné činnosti, to i z ztížené ekonomické situce, ve které se nyní ncházíme, uvedl rektor Jiří Močkoř. Poté bylo oceněno Pmětními listy 18 studentů z vynikjící studijní výsledky reprezentci školy. Symfonický orchestr Fkulty umění OU přednesl Slovnské tnce od Antonín Dvořák. Z svůj brvurní umělecký výkon byl odměněn dlouhotrvjícím potleskem. Jiřin Večeřová / Fot: E. Kijonk Symfonický orchestr řídil Em Mikešková Cen Lbel pro překldtelskou soutěž Projektu překldtelské soutěže, který pod záštitou děknky doc. Evy Mrhčové relizují již čtyři roky vyučující překldu tlumočení filologických kteder Filozofické fkulty OU, se v závěru právě uplynulého kdemického roku dostlo vzácného ocenění. N zákldě rozhodnutí odborné poroty Lbel ze dne 22. červn 2009 byl projektu FF OU Den s překldem, zhrnujícímu nejen orgnizci celostátní překldtelské soutěže s účstí slovenských univerzit, le tké závěrečnou trnsltologickou konferenci překldtelské dílny, udělen Evropská jzyková cen Lbel 2009. Slv- nostní vyhlášení vítězných projektů udělení ceny proběhlo 9. říjn 2009 n Ministerstvu školství, mládeže tělovýchovy v Prze. Finnční částk, která se k ocenění váže, bude využit k nákupu moderního softwru pro počítčem podporovný překld, jehož bude využíváno v seminářích odborného překldu všech jzykových kteder. Práce s tkovým softwrem je dlší příležitostí, jk sldit kompetenční příprvu studentů s reálnými potřebmi prxe. Z orgnizční tým soutěže Renát Tomášková 100 semestrů profesor Jroslv Hubáčk Neuvěřitelný stý semestr pedgogického působení n vysokoškolských prcovištích v Ostrvě letos zvršil první rektor Ostrvské univerzity, význmný bohemist prof. PhDr. Jroslv Hubáček, CSc. Absolvent Filozofické fkulty Msrykovy univerzity zčl v roce 1959 vyučovt n Pedgogickém institutu, který se roku 1964 trnsformovl n smosttnou Pedgogickou fkultu. Třebže v roce 1966 dosáhl Jroslv Hubáček hodnosti kndidát filologických věd i doktorátu filozofie v listopdu 1969 se n Filozofické fkultě Univerzity Jn Evngelisty Purkyně v Brně řádně hbilitovl, docentem pro obor český jzyk byl z politických důvodů jmenován ž v roce 1987. Ptřil totiž mezi ty vysokoškolské učitele, do jejichž odborného růstu zsáhl normlizce. Po smetové revoluci, v červnu roku 1990, byl n zákldě řádného profesorského řízení n FF UJEP jmenován profesorem. Bouřlivé události listopdu 1989 mu zcel převrátily život. Pn profesor, který už pomýšlel n odchod z ktivní pedgogické i vědecké sféry, byl v roce 1990 4 Prof. Hubáček děknem FF OU
Události sociolektů oblst jzykové kultury. Problemtice slngů věnovl svých pět monogrfií, které jsou zákldními pilíři české sociolektologie. Jsou to: O českých slnzích (1970,1981) Mlý slovník českých slngů (1988) Onomziologické postupy ve slovní zásobě slngů (1991), Železničářský slng (1994) Výběrový slovník českých slngů (2003). Jko sólist PSMU zvolen do čel Pedgogické fkulty. Spolu s dlšími ndšenci zčl intenzivně prcovt n projektu zřízení Ostrvské univerzity, o jejíž vznik v roce 1991 se význmnou měrou zsloužil. Jeho odborné znlosti vysoký morální kredit byly důvodem, že ho Akdemický senát jednomyslně zvolil prvním rektorem Ostrvské univerzity (1991 1995) roku 1997 děknem Filozofické fkulty. Celoživotní bdtelská činnost profesor Hubáčk se změřuje n výzkum Široký rozsh mělo i jeho pedgogické působení vedl přednášky semináře z fonetiky fonologie, lexikologie, derivtologie, stylistiky rétoriky. Je utorem řdy skript spoluutorem učebnic Český jzyk pro studující učitelství v 1. 4. ročníku zákldní školy (1990), Češtin pro učitele (1996, 2003). Význmné jsou i počiny prof. Hubáčk v oblsti populrizátorské. Kromě řdy přednášek spoluprcovl s denními periodiky Čs. rozhlsem (Jzykové koutky), byl utorem scénáře moderátorem (spolu s M. Skrlndtovou) úspěšného pětidílného nučného cyklu Čs. televize Ostrv Mluvím, mluvíš (1986), kde poutvou formou prezentovl moderní koncepce rétoriky. K této sféře Historicky první rektor OU působení se váže i jeho populrizční monogrfie Jk mluvit přednášet (1983). Pn profesor oslvil n sklonku dubn v plné duševní fyzické svěžesti osmdesáté nrozeniny, tk v této souvislosti zmiňujeme i jeho ktivní činnost n poli hudebním devětpdesátileté členství v předním uměleckém tělese Pěvecké sdružení morvských učitelů, kde ptřil k předním sólistům. Koncem červn ukončil profesor Jroslv Hubáček své pedgogické působení n FF OU zároveň se rozloučil s Ostrvou, městem, kde žil celých pdesát šest let. Drsný sever Morvy vyměnil z romntické jižní Čechy, km následovl svou rodinu. V kontktu s Filozofickou fkultou pn profesor le ndále zůstává jko člen její Vědecké rdy. Se zpožděním pnu profesorovi, emeritnímu rektorovi Ostrvské univerzity, přejeme k význmnému životnímu jubileu pevné zdrví, mnoho rdostných chvil do nové životní etpy hlvně dosttek čsu n milovné záliby hudbu, zhrdu železnici. Jn Bolková / Fot: rchiv Skvělý úspěch mldého literárního vědce Překld stroseverské Ságy o Hervör králi Heidrekovi Moudrém (nkl. Perplex 2009) je historicky prvním uvedením tohoto díl do českého literárního prostředí. Z překld Písně o Hervör, která je součástí Ságy, získl odborný sistent ktedry nglistiky meriknistiky FF OU PhDr. Miroslv Černý, Ph.D., druhé místo v letošním ročníku Překldtelské soutěže Jiřího Levého, pořádné Obcí překldtelů. Protože v ktegorii poezie, kde byl tento překld posuzován, nebyl udělen první cen, můžeme povžovt jeho překld z vítězný. (Pokrčování n strně 6) Autor překldu 5
Události Skvělý úspěch (Pokrčování ze strny 5) Severské ságy ptří k zásdním pmátkám středověké germánské litertury. Vznik nejstrších známých ság se dtuje n počátek dvnáctého století, Ság o Hervör králi Heidrekovi Moudrém vznikl ve století třináctém,oznčovném jko zltý věk severské litertury. Ság o Hervör králi Heidrekovi Moudrém je ságou dávnověkou, zpsnou zápdním dilektem tzv. stré severštiny, ocejchovné vlivem gótským. Třebže Gótové jsou v nšem povědomí vnímáni jko brbrští nájezdníci, kteří zpustošili Evropu, ptřili mezi kulturně nejvyspělejší germánské kmeny. Význm HERVARAR SAGY tkví v tom, že n rozdíl od obdobného typu není pouhou prfrází hrdinských zpěvů. Podsttnou složkou díl jsou čtyři básnické skldby, mezi nimi oceněná PÍSEŇ O HERVÖR, zároveň je reprezenttivní ukázkou tzv. literční poezie, typické pro severské básnictví. Právě překld veršovných psáží v podání básník Miroslv Černého ptří k největším přínosům tohoto vydání. Miroslv Černý není přes své mládí n literárním poli žádným nováčkem. Již jeho první básně, publikovné v čsopisu Host, se setkly s příznivým ohlsem kritiky totéž lze říci i o prvotině Krjin v smotách slov (2005), kde se prezentuje jko utor přemýšlivé poezie. V mystikou protkné druhé sbírce básnickém deníku Kámen Kondor (2007), zúročuje zážitky ze svých cest do Peru Bolívie. Je zde ptrná inspirce tmějšími legendmi i kždodenním životem. Sbírku tvoří 24 básnických textů, které jsou věnovány Černého doptivní dceři Noemi, žijící v Peru z toho důvodu vycházejí texty v zrcdlovém překldu do špnělštiny. Nejnovějším počinem Miroslv Černého je publikce Africká pohlednice, která vychází z jeho dvou výprv do subshrské Afriky, konkrétně do Jihofrické republiky, Lesoth Svzijsk v roce 2004 do Nmibie, Botswny Zimbbwe v roce 2006. Souzeno podle názvu knihy se le nejedná o klsický cestopis, je to kombince relistických záznmů z cest s osobitým poetickým nhlížením utor n svět, čímž se zprcování Africké pohlednice blíží literární formě, jež se oznčuje termínem trvelog. Jn Bolková Univerzit přivítl zhrniční studenty Dne 15. 9. 2009 se již trdičně uskutečnilo v ule Ostrvské univerzity slvnostní přivítání sedmdesáti zhrničních studentů, kteří v rámci progrmu Ersmus budou studovt v zimním semestru 2009/10 n nší univerzitě. Orgnizce uvítcího ceremoniálu i celého orientčního týdne pro zhrniční studenty se zhostili, jko vždy úspěšně, členové ISC (Interntionl Student Club) OU. Prorektor Mgr. Igor Fojtík, Ph.D., studenty jménem vedení univerzity přivítl popřál jim úspěšné studium příjemný pobyt v Ostrvě. Dále se kce zúčstnili koordinátoři progrmu Ersmus OU i zástupce knihovny Centr informčních technologií. Kulturním zážitkem bylo pro všechny vystoupení studentů Fkulty umění Dniely Formnové Mtěje Arendárik. Touto cestou bych chtěl vedení klubu zejmén jeho prezidentce Jindřišce Poulové poděkovt z obětvou práci velkou pomoc s orgnizcí pobytu zhrničních studentů n Ostrvské univerzitě. Pvl Glcová Fkulty vysokoškolské ústvy Mrkét Sidková vicemistryní svět! Mrkét Sidková, studentk Filozofické fkulty Ostrvské univerzity, opět dostál pověsti nejlepší české lukostřelkyně součsnosti. N 7. mistrovství svět v prlympijské lukostřelbě v Nymburce (14. 23. 8.) získl stříbrnou medili v soutěži jednotlivkyň kov stejné hodnoty přidl i ze soutěže družstev, kdy se svými spolubojovnicemi Miroslvou Černou Lenkou Kuncovou o stupínek vylepšily umístění z loňské prlympiády v Pekingu. Medilová sbírk Mrkéty čítá mimo řdy ocenění z domácích soutěží titul kdemické mistryně ČR 2008, osm titulů mistryně republiky, stříbrné kovy ze soutěže jednotlivkyň družstev n MS v roce 2005, soutěže družstev n ME v roce 2006, z téže ktegorie i bronzovou medili z loňské prlympiády v Pekingu. 6 M. Sidková z rukou proděkn Zářického přebírá červený vysokoškolský diplom Foto: K. Kolowrtová
Fkulty vysokoškolské ústvy Z své sportovní úspěchy přínos sportu hndicpovných byl oceněn titulem Sportovec Ostrvy roku 2008. Jko členk Rdy sportovců Mezinárodního prlympijského výboru se význmně ngžuje i n poli sportovní diplomcie. V neposlední řdě musíme zmínit i její úspěchy studijní s červeným diplomem zkončil v červnu n Filozofické fkultě bklářské studium Ruštiny ve sféře podnikání v novém kdemické roce 2009/2010 zhájil n téže fkultě dvouoborové studium ngličtiny ruštiny. Jn Bolková M. Sidková n stupních vítězů / Foto: rchiv Křest Historické encyklopedie podniktelů v Rothschildově zámečku Krásně zrekonstruovné prostory Rothschildov zámečku ve Vítkovicích byly 26. červn důstojnou kulisou křtu druhého svzku Historické encyklopedie podniktelů Čech, Morvy Slezsk, který připrvil utorský kolektiv Centr pro hospodářské sociální dějiny v čele s profesorem Milnem Myškou docentem Alešem Zářickým. Tto publikce je již desátým odborným výstupem tohoto excelentního prcoviště, jehož výzkum vykzuje mezinárodně srovntelné kvlity. Profesor Myšk, vědecký ředitel Centr, seznámil přítomné hosty s historií vzniku díl. Připomněl, že dějiny podniktelů byly doposud v nšich zeměpisných šířkách opomíjeny. Před rokem 1989 se objevilo jen několik článků n toto tém, v nichž byl le podniktel chápán jko vykořisťovtel. N 447 strnách textu čtenáři njdou 500 biogrmů, které jsou změřeny n osobnosti ze sféry peněžnictví, obchodu, doprvy i dlších průmyslových odvětví. Popsné podniktelské ktivity mpují konec 19. počátek 20. století, není opomenut ni ér mezi dvěm světovými válkmi. důstojnou podobu. Sídlo někdejších mjitelů železáren tk znovu slouží původnímu účelu jko reprezenttivní prostor pro generálního ředitele předsedu předstvenstv Vítkovice,.s., Ing. Jn Volb Rothschildov zámečku pro křest této pozoruhodné publikce nebyl nikterk náhodná. Po desítkách let chátrání nezájmu dostl klsicistní budov z roku 1847 Z křtu Encyklopedie: zlev děknk FF OU doc. E. Mrhčová, prof. M. Myšk, Ing. J. Světlík, generální ředitel.s. Vítkovice / Foto: rchiv 7 Světlík, který byl rovněž kmotrem této encyklopedie. Z zmínku stojí připomenout, že první díl Historické encyklopedie podniktelů Čech, Morvy Slezsk vyšel již v roce 2003 vzbudil velkou pozornost nejenom v odborných kruzích, le tké u široké veřejnosti. Věříme, že kolektiv utorů sklidí velký úspěch i s dílem druhým. Lucie Jelínková, Jn Bolková
Fkulty vysokoškolské ústvy Vzpomínk n vynikjícího vysokoškolského učitele (100 let od nrození Frntišk Kopečného) Dne 4. říjn uplyne sto let ode dne, kdy se v Seloutkách n Prostějovsku nrodil vynikjící český lingvist Frntišek Kopečný. Jeho dílo čítjící přes 300 položek je obshově neobyčejně široké, njdeme zde práce syntktické, etymologické, morfologické, dilektologické, lexikologické i onomstické. Jeho publikce Zákldy české skldby, Etymologický slovník jzyk českého, Etymologický slovník slovnských jzyků, Slovesný vid v češtině, Průvodce nšimi jmény, Zákldní všeslovnská slovní zásob, všechny pojté široce komprtisticky, dosud ovlivňují i ndále budou ovlivňovt nše bádání. Renesnční osobnost Frntišek Kopečný, vzděláním bohemist germnist, svým zájmem romnist indoevropeist, byl výborným znlcem všech slovnských jzyků. Ač doktor věd svým dílem lingvist světového formátu, nebyl pro své náboženské přesvědčení nikdy jmenován profesorem. Je potěšující, že v těchto dnech byl F. Kopečnému z velkého zájmu odborné veřejnosti odhlen v místě jeho rodiště pmětní desk. Měl jsem to štěstí, že jsem byl n vysoké škole studentkou Frntišk Kopečného. Vedl nás i v totlitních 50.letech ke kritickému myšlení, k činění vlstních lingvistických závěrů formulci prognóz. Měl jsem dále to štěstí, že jsem studovl dv obory, češtinu ruštinu; jk od sistentů prosáklo ž k nám, studentům, Frntišek Kopečný totiž jednooborové, tzv. velké češtináře učit nesměl, by je snd nábožensky nenkzil. A my dvouoboroví jsme n tom vydělli. Frntišek Kopečný byl náš nejlepší vysokoškolský učitel. Nedá se říct, že by byl mírný přehnně lskvý, byl nopk přísný náročný, le i my, 19letí, jsme pochopili, že nám přednáší geniální lingvist. Jeho přenášky neměly chrkter uceleného kurzu, vybrl si vždy jedno tém to rozvíjel do veliké hloubky. Měl jsem jko jediná z nšeho kruhu to štěstí, že si pmtovl mé příjmení, tk jsem čsto slyšel: Herzigová, řekněte to nhls, nejen sousedce. Ano, uvžujete správně, dlší vývoj? Přestože disciplín, kterou nám přednášel, měl název Součsný český jzyk, byl to češtin ve velmi širokém záběru s četnými exkurzemi do historie jzyk i národ, do dlších slo- Foto: rchiv vnských jzyků (všechny brvurně ovládl i s jejich dilekty), i do indoevropeistiky. V 60. letech, kdy jsem už jko sistentk n původní Pedgogické fkultě zstávl funkci tjemnice Jzykovědného sdružení ČSAV, jsem svého oblíbeného vysokoškolského učitele dvkrát pozvl k přednášce do Ostrvy. Npsl mi tenkrát: To, že jste si vzpomněl n strého kntor, mě potěšilo. Nemohu to proto odmítnout, le mám toho teď nloženo tolik Frntišek Kopečný přijel do Ostrvy dvkrát, přestože v té době dokončovl Etymologický slovník slovnských jzyků. Jsem šťstná, že jsem se s Vámi mohl podělit o tuto vzpomínku. Ev Mrhčová Sttistik Ezopem Z šedého svět čísel nlýz unikl do pestrobrevné říše pohádkových příběhů doktornd ktedry psychologie sociální práce, sttistik Krel Pvlic. Výsledkem tohoto úniku je jeho knižní prvotin Povídání vlčí mámy, vydná v nkldtelství Amenius, která byl pokřtěn 3.6. v Domě knihy Librex. Kteřin Huberová Miss Europe 95 Monik Žídková, moderátorky Dobrého rán České televize Ostrv zároveň kmotry Pvlicovy prvotiny, vysoce hodnotily spojení veselých, brevných obrázků chytrého textu. Dvnáct příběhů, jejímiž ktéry jsou zvířátk s lidskými vlstnostmi, nám vypráví o tom, co může zžít kždý z nás o hledání ncházení štěstí, o strchu, kmrádství, moudrosti, lásce, respektu k přírodě, o rdosti z vlstní jedinečnosti o mnoh dlších věcech. Krásné bjky nbízejí nejen dětem, le i dospělým způsob, jk objevovt krásy život, jk se z něj nejvíce rdovt, jk dělt rdost druhým. Svou osobitostí pohldí nejen n duši, le i n srdci. Jn Bolková Ze křtu knihy: zlev ilustrátor L. Pálk, kmotr M. Žídková, utor K. Pvlic, kmotr K. Huberová vydvtel J. Korec Foto: rchiv 8
Fkulty vysokoškolské ústvy Nenechte si ujít Fenomén Bť Zlín PhDr. Ondřej Ševeček, PhD., bsolvent doktorského studi FF OU v oboru hospodářských sociálních dějin se fenoménu bťovského Zlín věnuje v čerstvě vydné monogrfii Zrození Bťovy průmyslové metropole. Továrn, městský prostor společnost ve Zlíně 1900 1938. Popisuje vznik měst, jež bylo řdou součsníků povžováno z modelový příkld řešení podsttných sídelních sociálních problémů rodící se moderní průmyslové civilizce. Firm Tomáše Bti (1876 1932) ptřil v meziválečné éře k nejprogresivnějším podnikům n evropském kontinentu nejen s ohledem n zvádění moderních výrobních postupů, le tké díky širokému upltnění progresivních me- tod v oblsti mngementu sociální péče o změstnnce. V souldu s komplexní Bťovou sociální vizí byl nový Zlín projektován předními rchitekty prvorepublikové éry do podoby zhrdního měst moderního typu, jež mělo být vzorem životního stylu změstnnců moderního průmyslu. strně předstvovl v očích součsníků dobový ideál moderního průmyslového centr, le n strně druhé byl pro levicově smýšlející ztělesněním kpitlistické krutovlády. Knih popisuje formování unikátního městského prostoru, který n jedné Jn Bolková Fot: rchiv Studenti tlumočili n Hsičské olympiádě N sklonku července se Ostrv stl dějištěm vrcholné sportovní události letošního roku XIV. světových hsičských her. Morvskoslezská metropole týden hostil tři tisícovky sportovců z 26 zemí svět. K důstojnému zvládnutí prestižní sportovní kce bylo třeb zjistit i početný sbor dobrovolníků. Studenti Filozofické fkulty OU tuto výzvu v hojném počtu vyslyšeli stli se pltnými členy orgnizčního štábu. Své jzykové, komunikční orgnizční znlosti schopnosti upltnili zejmén jko průvodci, tlumočníci či sistenti zúčstněných hsičských reprezentcí. Sportovci i činovníci byli s jejich prcí ndmíru spokojeni, o čemž svědčí i děkovný dopis plk. Ing. Zdeňk Nytry, ředitele Hsičského zá- Autor jeho dílo chrnného sboru ského krje. Morvskoslez- Z dopisu dresovného děknce vyjímáme: Vši prcovníci studenti FF OU se výrznou měrou podíleli n úspěšném průběhu těchto her. Svým vystupováním, profesionálním přístupem znlostmi důstojně reprezentovli nejen Sttutární město Ostrv, Morvskoslezský krj, le i Českou republiku. Jn Bolková Ze sportovního klání / Foto: rchiv Slvnostní promoce bsolventů Filozofické fkulty OU Ve dnech 2. 3. července byl Společenský sál Domu kultury měst Ostrvy dějištěm promocí bsolventů Filozofické fkulty. Z rukou děknky doc. Evy Mrhčové převzlo vysokoškolské diplomy 187 bklářů 97 mgistrů. Součástí slvnostního ktu byl též promoce pěti mgistrů, kteří vykonli státní rigorózní zkoušku, získli tk právo používt kdemický titul PhDr., osmi bsolventů doktorských studijních progrmů, kteří dosáhli vědecké hodnosti Ph.D. Slvnostní tmosféru dokreslilo vystoupení dívčího smyčcového kvrtet z Fkulty umění, které zplněnému uditoriu připrvilo skvělý umělecký zážitek Jn Bolková FOTO: K. Kolowrtová 9
Fkulty vysokoškolské ústvy Přírodovědecká fkult OU: teorie v souldu s prxí Studentům chybějí prktické znlosti. Shodli se n tom odborníci z různých českých firem vysokých škol vytvořili nový vzdělávcí projekt. Je změřený n technologické obory kromě Přírodovědecké fkulty Ostrvské univerzity se n něm podílí tké Technická univerzit Liberec Univerzit Tomáše Bti ve Zlíně, firemní sektor zstupují společnosti Elmrco, s.r.o., VÚTS,.s. Projekt se nplno rozběhne n podzim, ztím se nchází v zhjovcí fázi. Momentálně prcujeme n tom, bychom pro něj zjistili dosttek lidských mteriálních zdrojů. Potřebujeme tké doldit zjištění výuky připrvit veškeré studijní podkldy pro studenty, pokrčuje Strňák. Název projektu vypdá docel složitě: Technologické ekonomické kompetence pro evropský výzkumný prostor. Co se z těmito slovy skrývá? V rámci projektu usilujeme o rozvoj odborných dovedností studentů kdemických prcovníků v oblsti technologických oborů. Umožníme jim získt prxi v oborových firmách své teoretické znlosti mohou rozšiřovt o ty, které jim nbídneme v chystných kurzech. Nvíc mjí ještě příležitost studovt předměty, které se učí n nšich prtnerských univerzitách, vysvětluje regionální mnžer projektu Lukáš Strňák. Studenti Přírodovědecké fkulty budou moci předměty osttních dvou univerzit bsolvovt prostřednictvím systému LMS MOODLE. Jde o studium přes internet. Student si vybere některé z nbízených předmětů během semestru prcuje n jednotlivých úkolech, které mu zdá vyučující, říká Strňák. Chceme studentům ukázt, že technologické obory, které u nás studují, jsou n trhu práce upltnitelné. V poslední době totiž zájem o tyto obory klesá. Náš projekt má přednost v tom, že student skutečně získá tkové znlosti, které se mu budou v prxi hodit. To říkám proto, že výuková část projektu je skutečně společným dílem univerzit firem, upozorňuje Strňák. Přínos projektu: kvlitní prxe už n škole V součsné době je spolupráce vysokých škol firem nedosttečná, myslí si Zuzn Kubicová z firmy Elmrco, s.r.o., která se zbývá vývojem nnotechnologií spoluprcuje s Ostrvskou univerzitou n projektu. Studenti si ze školy do prxe odnášejí jen velmi omezené znlosti. Toto bychom rádi změnili, proto jsme se stli součástí projektu. Můžeme se totiž podílet n vytváření obshu vysokoškolské výuky zjistit, by se studenti učili tkové věci, které po nich u nás budeme chtít. A v čem spočívá přínos projektu? S ohledem n studenty je důležité hlvně to, že jim pomůžeme zvýšit jejich konkurenceschopnost n trhu práce pokusíme se pro ně zprostředkovt prcovní stáže ve velkých firmách, jko je Siemens či Tieto Entor, dodává Lukáš Strňák. Okruh firem všk není omezen jen n Morvskoslezský krj. Studenti mohou působit i v Libereckém Zlínském krji, ve kterých sídlí projektoví prtneři Přírodovědecké fkulty Ostrvské univerzity. Projekt je finncován z prostředků Evropské unie státního rozpočtu ČR konkrétně z Operčního progrmu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. BS / FOTO: rchiv Chemie je fscinující, zkrátk cool Slezskoostrvský hrd se ve středu 24. červn 2009 proměnil v provizorní chemickou fyzikální lbortoř, v níž se odehrávl kouzl čáry, výbuchy, brevné ohně. K dispozici byl dokonce i zkumvková střelnice spoust dlších chemických fyzikálních trkcí pro děti i dospělé. Zároveň bylo možné proniknout do historie počítcích strojů vidět báječné muže s klikou díky expozici historických promítček, projekční techniky záznmových médií. I když bylo pod mrkem pršelo, všichni se bvili. Třetí ročník Chemie n Slezskoostrvském hrdě neb Chemie život je pořádl koncem červn Česká společnost chemická, která má pobočku v Ostrvě. N orgnizci se podílel i ktedr chemie, fyziky mtemtiky Přírodovědecké fkulty Ostrvské univerzity. Hrdní nádvoří se proměnilo v jednu velkou, všem přístupnou lbortoř. N chemický jrmrk jste se nemuseli jenom dívt, spoustu trkcí jste si mohli vyzkoušet. Mnozí využili i tmního chemického servisu. Co to znmená? Třeb to, že si nechli zjistit, jestli mjí brýle nebo oplovcí krém ten správný UV filtr či jké je ph vody z jejich studny. Někteří si nechli vyčistit i stříbrné zlté šperky. Děti se zpojily do chemických soutěží, kdo chtěl, prozkouml chemickou Ostrvu. Mnozí zjistili, kdo ve městě jeho okolí chemii využívá n kterých školách se učí. Mezi návštěvníky se tu tm objevily historické 10
Fkulty vysokoškolské ústvy osobnosti vědy. Bez rozpků přišly n hrd svou přítomností potěšily děti i dospělé. Doprovodný progrm zjistily složky integrovného záchrnného systému, návštěvníci hrdu viděli ukázky práce Policie ČR, Hsičského záchrnného sboru či zdrvotníků. Hlvním smyslem toho všeho je, by si návštěvníci hráli nebáli se přírodních věd. Jde o vědu, která nám přináší mnoho dobrého může být i pro obyčejné lidi velmi fscinující, zkrátk cool. Bet Sklářová / Foto: rchiv Projekt Modulový systém dlšího vzdělávání prcovníků škol školských zřízení v Morvskoslezském krji V průběhu letního semestru kdemického roku 2008/2009 proběhlo prvních 21 kurzů v rámci projektu OP VpK Modulový systém dlšího vzdělávání prcovníků škol školských zřízení v Morvskoslezském krji, n jehož relizci se podílí tým prcovníků Přírodovědecké fkulty Ostrvské univerzity vedený Ing. Evou Burinovou, Ph.D., vedoucí projektu, ve spolupráci s prtnerskou orgnizcí Slezskou univerzitou v Opvě. Všechny kurzy probíhly v kombinovné formě, byly pořádány tutoriály, kde se účstníci jednotlivých kurzů setkávli s lektory, mohli docházet n osobní konzultce, převážná část výuky všk probíhl prostřednictvím LMS Moodle. Do nbízených kurzů se přihlásilo 418 prcovníků škol školských zřízení, úspěšně jich bsolvovlo 352, tj. 84%. Zájem mjí především prcovníci zákldních škol (poměr 2:1 k prcovníkům škol středních). Více než polovin přihlášených účstníků je z ostrvských škol, 20% z okresu Krviná, následuje okres Opv, Frýdek-Místek (12%), Nový Jičín Český Těšín (3%). V zákldním modulu, obshujícím kurzy změřené n rozšíření všeobecné kvlifikce učitelů (kurzy o využívání informčních technologií ve vzdělávání, z oblsti Člověk zdrví, npř. Zákldní norm zdrvotnických znlostí pro pedgogické prcovníky), se uskutečnilo 15 kurzů s celkovým počtem 311 přihlášených osob 265 bsolventů. Největší zájem jsme zznmenli o kurz Příprv učitele n výuku s využitím prezentčního progrmu MS PowerPoint. Zájem o tento kurz mělo 55 osob, úspěšně jej dokončilo 45 osob. Specilizční modul je změřen n zvýšení znlostí kompetencí učitelů ve vlstní specilizci, zvýšení informovnosti o nových pozntcích o možnostech využití ICT VT v těchto předmětech. V tomto modulu jsou npř. zřzeny kurzy z oblsti Člověk přírod, Člověk společnost, Mtemtik její plikce, Informční komunikční technologie, Jzykové kurzy pro učitele ngličtiny pod. V rámci tohoto modulu proběhlo 6 kurzů, bylo přihlášeno 107 osob, z nichž 87 kurzy úspěšně dokončilo. Pro kdemický rok 2009/2010 jsou připrveny dlší kurzy ze zákldního i z specilizčního modulu, přibudou tké kurzy z modulu Zvyšování kompetencí řídících prcovníků. Modul zhrnuje kurzy mngementu, personální politiky, kontroly, motivce pod. Absolvování některých předmětů tohoto modulu bude přínosem i pro pedgogické prcovníky, kteří v součsné době nezstávjí vedoucí pozice n školách, le mohou o ně usilovt v budoucnu. Získjí tím spoň částečné znlosti z oblsti řízení škol. Pro zimní semestr ndcházejícího kdemického roku je již připrveno množství jzykových kurzů ngličtiny n různých úrovních náročnosti v rámci modulu Jzykové vzdělávání prcovníků škol. Informce o projektu nbízených kurzech: http://projekty.osu.cz/projekt- -dvpp/esf/. Pvl Jnoschová člen relizčního týmu Nový knihovnický systém n Ostrvské univerzitě Jelikož (nejen) peníze hýbou světem, rozhodl se dodvtel dřívějšího knihovního systému Dimon užívného v Univerzitní knihovně OU ukončit pro nerentbilnost nejen dlší vývoj, le i zjištění oprv stávjících chyb nedosttků konzultcí ke svému produktu. Univerzitě, pokud chtěl mít 11 zjištěny služby své knihovny, proto nezbylo než pořídit nový knihovní progrm. V rámci veřejné zkázky byl (Pokrčování n strně 12)
Fkulty vysokoškolské ústvy Nový (Pokrčování ze strny 11) vybrán produkt ndnárodní firmy Exlibris se jménem stejným jko první písmeno hebrejské becedy Aleph, užívný v řdě českých univerzitních jiných knihoven, nově rovněž v Morvskoslezské vědecké knihovně v Ostrvě. I když výše popsné zní právem se jeví nešťstně, umožní Aleph zvést dlší rozšíření úprvy odpovídjící potřebám univerzity uživtelům její knihovny. Oproti dříve užívnému sytému je zložen n dosti otevřené rchitektuře nbízející přizpůsobivost vlstnímu prostředí, včetně vytvoření dlších doplňků. Od počátku může Univerzitní knihovn díky Alephu nbídnout svým uživtelům několik vylepšení. Npříkld ni v přípdě, že si pro výpůjčku přijde čtenář přímo do knihovny bez předchozího objednávání, nemusí vyplňovt ppírové žádnky, pouze si dvěm kliknutími podá poždvek n půjčení dokumentu pomocí online ktlogu. V ktlogu (http://leph.osu.cz) si můžete prohlédnout obálku knihy nebo informce o ní v dtbázi Google Books, kde již dnes njdeme nejen prstré knihy s plnou možností prohlížení, le tké nově vydávné tituly. Mnozí součsní čeští vydvtelé totiž svolili se zpřístupněním obshu nebo úvodní kpitoly díl, u dlších tisíců českých knih lze lespoň provést jejich plnotextové prohledání nebo podívt se n náhled části textu. K jednotlivým záznmům dokumentů si čtenáři pro své dlší následovníky mohou zznmenávt komentáře nebo známkovt kvlitu díl, což je jistě výzv pro studenty i vyučující nejen v přípdě doporučené litertury. Zprostředkovně lze kvlitu zpřístupňovného dokumentu vyčíst tké ze zobrzeného údje, kolikrát již byl vypůjčen. N zákldě dřívějších zkušeností spolu s možnostmi Alephu se podřilo rozšířit přebírání údjů o studentech z plikce STAG změstnnců z Mgionu. Studenti se tk mohou přihlšovt do online ktlogu pod kterýmkoli ze svých studentských kont, informční mily obdrží rovněž n více svých studentských dres. Změstnnci OU se nyní stejně jko studenti nemusí strt o ktuálnost svých kontktních dlších osobních údjů včetně změstnnecké či studentské krty nebo přihlšovcích údjů v evidenci knihovny. Systém je po instlci připrven i n dokončení dlších funkcí, jko je přehled temticky rozčleněných novinek nebo možnosti správy doporučené studijní litertury. Po doldění vzájemné interoperbility provedení několik nezbytných úprv v záznmech budou knihovní záznmy z Ostrvské univerzity dostupné skrze dtbázi Souborný ktlog ČR. Ten předstvuje jeden z hlvních zdrojů poskytující informce o bohtství fondů českých biblioték i bez ohledu n konkrétní umístění žádného titulu nebo internetovou dresu dílčích dtbází. N závěr letošního roku bude zhájen spolupráce n vytváření správě Národních utorit ČR, primárním zdroji informcí o utorech dlších s publikováním spojených osobách, institucích kcích využívných knihovnmi i některými dlšími pměťovými institucemi. Kolektiv Univerzitní knihovny Ostrvské univerzity věří, že uživtelé jejích služeb budou se systémem Aleph spokojeni. Vedení knihovny se rovněž těší n připomínky, které mohou vést k dlší úprvě nebo doplnění systému Aleph pro splnění ktuálních potřeb uživtelů. PhDr. Mtyáš F. Bjger Otevření Školicího středisk Centr Pyrmid Od 1. 9. 2009 bylo ve 2. ptře budovy Univerzitní knihovny OU nově otevřeno zcel přebudovné Školicí středisko Centr Pyrmid (dále Školicí středisko). Školicí středisko je primárně určeno pro výuku studentů se speciálními potřebmi jejich integrci do studi n OU. Dále slouží ke konání vzdělávcích ktivit pro osttní studenty změstnnce OU v různých formách, jko jsou kurzy, školení, individuální výuk, přednášky pod. Interiérové vybvení Školicího středisk tvoří přednáškový pult, před kterým jsou umístěny prcovní stolky. Ty lze díky rchitektonickému řešení různě vriovt přemisťovt podle potřeb jednotlivých kcí. Tktéž byl vytvořen speciální prcovní míst pro osoby se zrkovým tělesným postižením. Při výuce bude využíván speciální projekční technik, přednášky budou zznmenávány n MediSite. Prostor je přizpůsoben n tlumočení do znkového jzyk n simultánní přepisy, k dispozici jsou kompenzční pomůcky. Celkové řešení technické vybvení Školicího středisk umožňuje multifunkční využití tké pro konference, prezentce i menší projekce. Pro pořádání kcí je důležité předem zmluvit termín u referentky Centr Z hledisk technického vybvení je pro uživtele Školicího středisk připrven prezentční technik v podobě širokoúhlé plzmové obrzovky projektoru s plátnem. Audiovizuální technik včetně digitální kmery nbízí možnost otestovt si nnečisto vlstní prezentce či ntočit videozáznm. 20 studijních míst je vybveno uzmyktelnými lptopy s internetovým připojením. 12
Fkulty vysokoškolské ústvy Pyrmid. N webových stránkách Pyrmidy http://pyrmid.osu.cz/ je vyvěšen průběžně ktulizován hrmonogrm schválených kcí. Relizce Školicího středisk Centr Pyrmid nákup potřebného vybvení byly finncovány převážně z decentrlizovného projektu MŠMT Integrce hndicpovných studentů do studi n Ostrvské univerzitě, dále z dotce měst Ostrvy z prostředků univerzity. Medioték Relx studio V souldu s postupem přestvby Školicího středisk byly provedeny udržovcí práce tké v sousední Mediotéce. T prošl znčnými změnmi úprvmi od položení nového koberce po výměnu dosvdních PC z výkonnější. Zásdní novinkou je propojení Mediotéky s novým Školicím střediskem posuvnými skleněnými dveřmi. Lze tk jednoduše rozšířit funkčnost kpcitu obou místností, npř. pro filmové projekce, přednášky jiné kulturněvzdělávcí kce. Součástí Mediotéky je nově Relx studio, což je prostor, který spolu s předsálím kuchyňkou Školicího středisk tvoří klidové místo s nbídkou občerstvení. Výsledkem těchto snh je dosáhnout otevřeného příjemného prostředí, které je určené pro smosttnou či skupinovou práci i pro neformální setkávání. Dlší informce o poskytovných službách vybvení Mediotéky Relx Studi lze nlézt n webových stránkách univerzitní knihovny http://knihovn.osu.cz/. Bc. Jiří Plešek / FOTO: rchiv Už to bude rok N zčátku letošního listopdu to již bude rok, kdy jsme pod záštitou Pedgogické fkulty Ostrvské univerzity zpočli relizci projektu Operčního progrmu Vzdělávání pro konkurenceschopnost s názvem Dlší vzdělávání učitelů přírodovědných předmětů. A tk možná nstl čs zhodnotit, co se nám v první třetině relizce projektu již povedlo co bychom v budoucnu ještě chtěli zvládnout. Projekt je změřen n zkvlitnění výuky přírodovědných předmětů n zákldních středních školách v Morvskoslezském krji prostřednictvím využití ICT ve výuce fyziky, chemie, biologie, geogrfie, mtemtiky informtiky. První měsíce projektu byly ve znmení dotzníkového šetření, zjišťovli jsme, zd přípdně i které ICT pomůcky učitelé ve výuce využívjí využívt chtějí, zároveň jsme nvázli první kontkt s účstníky následného dlouhodobého kurzu. Vyhodnocení dotzníků posloužilo zejmén pro orientci lektorů jednotlivých modulů, zjištění výchozího stvu následné přizpůsobení učiv konkrétním potřebám pedgogů. Vyzbrojeni těmito informcemi studijními mteriály k prvnímu modulu dlouhodobého kurzu jsme 30. 4. 2009 v budově Ostrvské univerzity n ul. Fr. Šrámk odstrtovli úvodní kurz pro prvních 32 učitelů přírodovědných předmětů. Následovlo dlších pět setkání, celkem dvcet pět hodin výuky, kdy lektor kurzu RNDr. Libor Koníček, PhD., seznámil účstníky s měřicím systémem, vlstnostmi čidel, možnostmi zznmenání průběhu experimentu počítčem, tvorbou modelů s návrhem zprcováním počítčem podporovné experimentální úlohy pro žáky. Součástí tohoto modulu byl distnční výuk, která probíhl prostřednictvím Lerning Mngement System (LMS) Moodle. Nyní, po zsloužených dvouměsíčních školních prázdninách, jsme 18. září 2009 učitele znovu přivítli n úvodním setkání ke druhému modulu dlouhodobého kurzu Počítčem podporovná výuk v přírodovědných předmětech, jehož součástí byl i přednášk prof. RNDr. Jn Čipery, CSc. Modul, který účstníkům přiblížil zejmén typologii, vyhledávání hodnocení multimediálních vzdělávcích objektů, odborně zštítil vedl RNDr. Mrtin Mlčík, Ph.D. Do konce roku 2009 pk pedgogové bsolvují ještě nvzující dv moduly dlouhodobého kurzu Optimlizce využití multimediálních vzdělávcích objektů ve výuce přírodovědných předmětů, odborně zštítěný Mgr. Jnem Veřmiřovským, Hodnocení výukového procesu s využitím multimediálních vzdělávcích objektů ve výuce přírodovědných předmětů, který odborně zštítí povede prof. RNDr. Erik Mechlová, CSc. V průběhu roku 2010 pk v krátkodobém kurzu projektu Využití multimediálních vzdělávcích objektů v přírodovědných předmětech přivítáme dlších 200 učitelů ze zákldních středních škol v Morvskoslezském krji. Dovolte mi touto cestou poděkovt všem, kteří se v průběhu uplynulého roku podíleli n bezproblémovém běhu projektu. Tento projekt je spolufinncován Evropským sociálním fondem státním rozpočtem České republiky. Více informcí o projektu nleznete n http:// projekty.osu.cz/mmobjekty. Ing. Jn Uhlřová, projektový mnžer Jzykovědné sdružení při OU S novým kdemickým rokem dochází ke změnám ve výboru pobočky Jzykovědného sdružení při Ostrvské univerzitě v Ostrvě. V rámci tříletých cyklů, v nichž jsou orgnizovány volby jk do hlvního výboru Jzykovědného sdružení, tk do výborů jednotlivých poboček, tké v souvislosti s volebním vlným shromážděním JS, které se konlo v březnu t. r. v Prze, proběhly i n Ostrvské univerzitě v květnu červnu volby těch členů, kteří v následujících třech letech pobočku při OU povedou. N zákldě výsledků voleb se členy výboru od 1. 9. 2009 stávjí PhDr. Din Svobodová, Ph.D. (ve funkci předsedkyně), doc. PhDr. Ev Jndová, Ph.D., Mgr. Jroslv Dvid, Ph.D. Jménem všech členů pobočky touto cestou velmi děkujeme z vykonnou (Pokrčování n strně 14) 13
Fkulty vysokoškolské ústvy Jzykovědné (Pokrčování ze strny 13) práci osobní přínos pní docentce Nděždě Byerové, dosvdní předsedkyni výboru. Stejně jko tomu bylo v předchozím kdemickém roce, budou přednášky i ndále probíht v učebně G 414 n Mlýnské ulici (tj. n ktedře českého jzyk litertury PdF OU) v průběhu výukové části zimního i letního semestru. Pozvánky n jednotlivé přednášky, které jsou v návznosti n trdici předchozích období plánovány opět n středeční odpoledne, budou zveřejňovány n webových stránkách OU n vývěskách. Srdečně zváni jsou n ně vedle členů Jzykovědného sdružení i všichni vyučující studenti nejen lingvisticky změřených prcovišť všech fkult Ostrvské univerzity, kteří budou mít o dnou problemtiku v rámci temtického vymezení přednášek zájem. Din Svobodová Projekt EU odstrňuje briéry problémovým dětem mládeži Morvskoslezský krj povžuje vzdělávání z jeden z nejdůležitějších předpokldů sociálního zčlenění dětí mládeže se zdrvotním postižením nebo sociálním znevýhodněním. Proto se odstrňováním zbytečných briér snží zchovávt podporovt vhodné formy vzdělávání žáků se znevýhodněním. Projekt Evropské unie OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost Příprv dětí mldých lidí n vstup do smosttného život usiluje o zjištění rovného přístupu k nbízeným příležitostem, které mohou pomoci odstrnit právě překážky v sociálním zčleňování dětí mládeže i jejich integrce do normálního život. Pedgogická fkult Ostrvské univerzity zhájil tento projekt v půli listopdu 2008 v květnu 2009 proběhl první z celkem pěti běhů kurzu, kterého se zúčstnilo 20 dětí ze tří dětských domovů jednoho výchovného ústvu. Děti mládež v dětských domovech výchovných ústvech doshují čsto nízké úrovně vzdělání, trpí specifickými poruchmi učení chování, obtížně se včleňují do společnosti. Ale to není zdlek vše. Těmto mldým lidem se tké jen s obtížemi dří nvzovt plnohodnotné vzthy, jsou mnohem víc než jejich vrstevníci z kvlitních rodin ohroženi různými sociálně-ptologickými jevy. Mnoho dospělých chovnců opouštějících domovy pk končí v zylových domech, jsou bez práce, páchjí trestnou činnost, stávjí se klienty různých léčeben. Můj nový život (i jeho e-lerningová podob), informční systém Fiktivní domácnost vytvořeny webové stránky (http://projekty.osu.cz/domovy/www/) s rdmi, užitečnými informcemi kontkty pro mládež odcházející ze zřízení institucionální péče do běžného život. Progrm Můj nový život se skládá ze sedmi ucelených temtických bloků: Domácnost; Rozvoj sociálních dovedností; Rodin, vzthy rodinné právo; Speciální vzdělávání; Práce s PC digitální fotogrfie; Změstnání Prevence ptologických jevů. Velký zájem vyvollo v rámci prvního běhu kurzu, který se uskutečnil v květnu, setkání mládeže s odborníky n drogovou problemtiku policisty. Jn Hlváč Dvid Kondělk ze společnosti Renrkon se jim snžili vysvětlit záludnost drog jejich delerů, přičemž se záměrně snžili mluvit jzykem problémové mládeže. Deler není kámoš, le jde mu jen o prchy, řekl v průběhu svého vystoupení npř. J. Hlváč. Policisté z Městské policie Ostrv Monik Kološová Mrcel Vách mládež seznámili s celkovou prcí policie. Mluvili s nimi o právech povinnostech občnů při kontktu s policií. Povídli si s nimi i o tom, co jsou po občnech nopk oprávněni chtít policisté. Pár policistů Kološová Vách rovněž ochotně odpovídl přítomné mládeži n mnohdy všetečné otázky. Sehráli dokonce modelovou situci krádeže mobilního telefonu. Při ní trestnou činností potenciálně ohrožené mládeži vysvětlili, jk se chovt, bude-li svědky trestného činu, proč. Otevřeně ji obeznámili i s možnými následky pro smotné pchtele. Mládež, obzvláště mldíky, přednášk i setkání s policisty velmi zujly. Nejen smotnou kcí při modelové situci, le i tím, že jim policisté pro tento účel způjčili část své výstroje. Díky tomu Zmiňovný projekt je snhou vytvořit nový systém jejich příprvy pro běžný život. Tuto příprvu by jim měly usndnit nové prktické vědomosti dovednosti. Mládež si zlepší své schopnosti osmosttnit se, což jí zjednoduší zpojení do běžného život. Nučí se učit se. Projekt jí pomůže tké sndněji se upltnit n trhu práce, zbezpečí rozvoj jejich osobnosti, le tké npomůže k získání zákldních občnských dovedností. V rámci projektu byl vytvořen speciální vzdělávcí progrm pod názvem Velký zájem problémové mládeže vzbudilo setkání s policisty / Foto: utork 14
Fkulty vysokoškolské ústvy se mohli n chvíli stát policisty, postvit se n pomyslnou druhou strnu vyzkoušet si n vlstní kůži, že přesvědčit pchtele trestné činnosti jen rgumenty není ž tk sndné, jk jim ž dosud možná mohlo připdt. Součástí prvního běhu byl rovněž modul Domácnost, v němž se mládež učil hospodřit s domácím rozpočtem. Ale nejen to, dozvěděl se tké, jk hledt změstnání, nučil se práci n PC práci s digitálním fotoprátem. Poučnou pro ni byl i červnová návštěv okresního soudu vzební věznice. Prvního běhu kurzu se zúčstnily děti mládež ze tří ostrvských dětských domovů jednoho výchovného ústvu. Mri Nrdelli Ostrvská univerzit rozjíždí úspěšné projekty Při zprcování celé dokumentce se vždy řídím ktuální verzí Příručky pro ždtele, která je součástí výzvy. Příručk je dlouhá podrobná, le pro úspěšnost projektu se jí musím řídit. V loňském roce se Ostrvské univerzitě prostřednictvím oddělení pro podporu projektů podřilo získt finnční podporu z Evropských fondů v operčním progrmu Vzdělávání pro konkurenceschopnost oblst vysokoškolské vzdělávání u tří projektů ve výši 33,9 mil. Kč. Tyto projekty se n jře úspěšně rozjely řdou ktivit. Prvním z nich je projekt Pmátkové péče, který má z úkol posílit prktické dovednosti studentů v otázce kulturního dědictví. Tito studenti by po bsolvování kurzů měli být schopni bez problémů komunikovt v odborné oblsti i s veřejností. Právě proto se snží projekt změřit především n prktickou rovinu, studenti se formou stáží v Národním pmátkovém ústvu dostnou co nejblíže ke své budoucí profesi. Od září 2010 by nvíc měl studijní progrm získt i šest zcel nových předmětů v oboru ke stávjícím čtrnácti, které jsou v součsné době trnsformovány. Výukové mteriály plánuje univerzit postupně zveřejnit n serveru OU v e-lerningovém progrmu Moodle, kde s nimi mohou studenti i vyučující interktivně prcovt, uvedl mnžerk projektu Mgr. Helen Mťšeje. Druhý projekt s názvem Synergie posiluje spolupráci mezi zákldními, středními vysokými školmi. Cílem Synergie je zlepšit upltnění bsolventů pedgogických škol tím, že bsolventi budou co nejdříve prcovt přímo v prktické výuce. Do projektu jsou zpojeni odborníci z nší univerzity i prktikující učitelé n zákldních středních školách všech probcí. Jedná se o jedinečné spojení mezi prxí kdemickou půdou. Posledním úspěšným projektem je Trenžér terénních situcí, který se týká oboru Společenská ptologie logistik terénních rizikových situcí. Trenžéry poslouží studentům k orientci v reálných situcích. Npříkld v místě doprvní nehody se díky nim nučí pohybovt tk, by nepoškodili důležité důkzy, popřípdě stopy pro soudní lékře. Studenti tk výrzně zlepší svou kvlifikci budou se lépe orientovt v prxi, dodává vedoucí OPP Ing. Petr Svobod. Co mám dělt, když chci podt projekt? Podt žádost o projekt může de fcto kdokoli. Vždy je le důležité uvědomit si, co je hlvním cílem projektu, pk pro tuto myšlenku njít vhodnou výzvu, která nápdy podporuje. Je několik poskytovtelů dotce. Nejčstějšími poskytovteli relizovných projektů n Ostrvské univerzitě jsou Ministerstvo školství, mládeže tělovýchovy Morvskoslezský krj. Informce k výzvě jsou uváděny n stránkách http://www.strukturlni-fondy.cz/, některé výzvy (typické pro VŠ) jsou zveřejněny n Portále OU v sekci Oddělení pro podporu projektů. Výzv je text, který určuje podmínky pro podávné projekty. Vždy je důležité njít pro svůj nápd vhodnou podporovnou ktivitu uvedenou ve výzvě. Pokud mám to štěstí můj nápd je výzvou podporován, musím si myšlenku projektu rozprcovt do menších celků, v projektovém slovníku tyto rozprcovné celky oznčuje termín klíčová ktivit. Kždou klíčovou ktivitu pk musím dosttečně popst, určit si její výstupy ujsnit si, kdo všechno se n ní bude podílet. Neuvádím konkrétní jmén, le pozice v projektu. Součástí výzvy jsou čsto jko pomocný mteriál názvy pozic, které se n projektu mohou účstnit včetně hodinové szby jejich mzdy. K čemu tedy slouží oddělení pro podporu projektů, když si projekt musím npst sám? Fungujeme jko pordci při zprcování projektové žádosti. Obrcí se n nás jednotlivé ktedry s konkrétními nápdy my se jim snžíme njít vhodnou oblst dotce, výzvy, ve které by projekt mohl být úspěšný. Dlší spolupráce je individuální, někteří budoucí řešitelé si zprcují celou žádost smi my jim pomáháme s formální kontrolou, u jiných projektů se podílíme i n tvorbě finnčního rozpočtu. Ten je při zprcování žádosti si největším oříškem, uvedl Ing. Petr Svobod, vedoucí OPP. Oddělení pro podporu projektů je schopno přidělit k projektu mnžer, se kterým je možno vše konzultovt. Ten pordí, n co se máme zvlášť změřit čeho se nopk vyvrovt. Pomůže při zprcování rozpočtu (jk jink se totiž zorientujeme v pojmech křížové finncování, přímé nákldy, podpor de minimis pod.) před odesláním si celý projekt ještě jednou přečte zkontroluje, zd obshuje všechny potřebné náležitosti k úspěšnému přijetí žádosti. Ing. Svobod dodává: Snžíme se nbídnout možnost podávání projektů všem změstnncům univerzity, proto průběžně orgnizujeme informční semináře k ktuálním výzvám. Ti, se kterými jsme v minulosti nějký projekt už podli, se pk prvidelně těchto setkání účstní opkovně se n nás obrcí s dlšími projekty. U projektů, které projdou hodnotícím řízením dostnou dotci, se čsto stráme i o jejich relizci. Nejčstěji jsou to pozice výkonného finnčního mnžer, kteří znjí problemtiku projektů i jejich záludnosti. Jde o práci orgnizční dministrtivní, kterou řešitelé čsto rádi přenechjí n nšich změstnncích mjí prostor pro svou odbornou činnost. Zbývá už jen promyslet, o čem bude váš projekt, zkusit to tky Mgr. Helen Mťšeje 15
Fkulty vysokoškolské ústvy Centrum Pyrmid vzdělává V Centru podpory studentům se speciálními potřebmi Pyrmid n OU (dále Centrum Pyrmid) proběhl první elerningový kurz Studenti se speciálními potřebmi n vysoké škole, který byl zhájen v únoru 2009 pod vedením lektorek E. Zezulkové (PdF OU, ktedr speciální pedgogiky) L. Krhutové (FSS OU, ktedr sociální práce). Jeho cílem bylo seznámit účstníky s některými oblstmi podpory studentům se senzorickým postižením. Kurz je určen kdemickým i nekdemickým prcovníkům vysokých škol, kteří se chtějí ktivně podílet n upltňování principů rovných příležitostí k vysokoškolskému vzdělávání. Celkem se zúčstnilo kurzu 27 frekventntů, z toho 18 z Ostrvské univerzity, osttní zájemci přijeli z jiných univerzit VŠB v Ostrvě, UK ČVUT v Prze, TU v Liberci Univerzity v Hrdci Králové. Přestože obsh kurzu byl šitý n míru pro změstnnce nší univerzity, zájem přespolních nás upřímně potěšil zároveň je pro nás výzvou k modifikci kurzu. Strukturu účstníků z hledisk profesního zřzení tvořili kdemičtí prcovníci, změstnnci univerzitní knihovny studijní referentky. Studenti v úvodním tutoriálu obdrželi studijní mteriály pokyny ke studiu včetně podrobného hrmonogrmu plnění studijních povinností. V průběhu kurzu byli motivováni pestrými ktivitmi typu diskusních fór, korespondenčních úkolů, utokorektivními testy pod., jejichž prostřednictvím byli v živém kontktu s lektorkmi kurzu. Se zájmem diskutovli npř. o profesním upltnění bsolventů vysokých škol se sluchovým postižením, o význmu stereotypů ve vzthu k osobám se zdrvotním postižením, o komunikčních technikách s neslyšícími, nevidomými pod. V prktických úkolech měli možnost vyzkoušet si n vlstní kůži npř. odezírání televizních zpráv, stolování bez zrkové kontroly pod. Tento úkol jsem si o víkendu vyzkoušel. Ze strchu, bych nemusel čistit koberce, fleky n ubruse n oblečení, jsem zvolil jednoduché jídlo, to smžený květák s brmborem ttrkou (t všk nebyl dobrou volbou). Nejvíce jsem se obávl, že se příborem poslepu netrefím do úst většin jídl skončí mimo tlíř. To ovšem problém nebyl, ten u mě nstl, když jsem se domnívl, že jsem z tlíře vše snědl. Mnžel seděl proti mně pořád se uchechtávl rdil mi, kolik kousků jídl mi n tlíři ještě zbylo. Poslední tři kusy jídl jsem po tlíři honil neskutečně dlouho nvíc příborem zfifrným od ttrské omáčky, skoro mě to unvilo hlvně mi z té námhy, kdy jsem si do úst vkládl prázdnou vidličku, než jsem spořádl poslední sousto, přestlo chutnt. Všiml jsem si tké, že jídlo, které jsem jedl poslepu, podle mě nemělo nijk zvlášť dobrou chuť. Při jídle si totiž vybírám různé kusy potrvy střídám je (brmbor do ttrky, kousek květáku, list slátu zse brmbor) vnímám nejen chutí čichem, le tké zrkem. (sebereflexe studentky po splnění prktického úkolu) Proniknout do svět osob se speciálními potřebmi se studenti pokoušeli tké četbou beletrie, jejímž ústředním hrdinou je osob se zdrvotním postižením. Přiznám se, že to byl pro mě velice zjímvá knih, která mne donutil zmyslet se nd tím, jk plnohodnotný život mohou žít lidé, kteří ztrtili sluch zrk. Jk mjí rozvinuté osttní smysly mohou vnímt svět okolo sebe mít z něj rdost. Vnímt trávu s rnní rosou n bosých nohou, cítit tlukot srdce svého ps nebo vlhko ve vzduchu vibrci kpek n skle okn, když prší. Tkových věcí si zdrvý člověk nevšímá, což je škod. (úryvek vlstního názoru studentky n přečtenou knihu) 30. dubn 2009 byl elerningový kurz Studenti se speciálními potřebmi n vysoké škole ukončen vyhodnocen n třetím (závěrečném) tutoriálu. Podmínkou úspěšného ukončení získání certifikátu o bsolvování kurzu bylo splnění všech zdných korespondenčních úkolů ve stnovených termínech účst n dvou tutoriálech. Že nešlo o jednoduchý kurz, dokzuje skutečnost, že se všem studentům nepodřilo získt certifikát o bsolvování kurzu. Kurz byl ověřován pilotně, nebylo tedy důležité zvítězit, le zúčstnit se. Interkce mezi všemi zúčstněnými (lektor lektor, lektor student, student student) přinesl mnoho nových námětů pro dlší kurz. Všichni účstníci kurzu si proto zslouží poděkování z ochotu věnovt čs energii sebevzdělávcím ktivitám změřeným n sociální spekty ve vysokoškolském prostředí, n vzájemné porozumění mezi lidmi zodpovědnou spoluexistenci ve společnosti. Během květn měli bsolventi kurzu možnost vyplnit evluční dotzník, z něhož uvádím několik utentických odpovědí n otázku: Co Vás spontánně npdá k právě dokončenému kurzu Studenti se speciálními potřebmi n vysoké škole? Odpovědi: Bylo to bezv. Perfektně proprcovné, super tmosfér. 16
Fkulty vysokoškolské ústvy I když se orientuji v prostoru i čse, překvpilo mě, že už je konec. Sláv! Snd jsem to zvládl, i když mě moc mrzí, že se kvůli školní exkurzi, kterou pořádám, nebudu moci zúčstnit závěrečného tutoriálu, n který mě lektorky n zčátku tk nlákly! Snd si to všechno zpmtuju dokážu v prvý čs vytáhnout z hlvy správně použít. Určitě mě kurz posunul v teoretické znlosti jednotlivých postižení mnohem dál. Užitečné, mohlo by se to stát prvidelnou ktivitou pro změstnnce OU. Snhou celého týmu Centr Pyrmid je orgnizovt elerningový kurz Studenti se speciálními potřebmi n vysoké škole v prvidelných intervlech pro ty z vás, kteří se chcete zpojit do budování inkluzivního prostředí n nší univerzitě. Předpokldem je získt zákldní přehled o speciálních potřebách studentů se zdrvotním postižením pokusit se jim porozumět, bychom dokázli upltnit profesionální přístup v přípdě, když se n nás obrátí uchzeč či student se speciálními potřebmi s podobným dotzem: Dobrý den, si víte, že jsem složil přijímčky n fkultu umění. Jk to bude s sistencí? Kdo toto řeší? Pokud bych Vám měl nstínit mou předstvu, pk by bylo výhodné mít někoho, n koho se budu moci obrátit s přepisem, přípdně se skenováním úprvmi textu. Zbere to dost čsu. Možná nic tkového nebudu potřebovt, le jistě budou ke studiu nezbytná skript, přičemž ne všechn jsou v elektronické podobě. Děkuji budu se těšit n Vši odpověď. (dopis kontktní osobě od nevidomé studentky) S termínem nového kurzu jeho orgnizcí (včetně přihlášky) se můžete seznámit n http://pyrmid.osu.cz/ Informce pro veřejnost elerningový kurz. Ev Zezulková kontktní osob Centr Pyrmid z PdF OU Konference, semináře Absolventská vědecká konference studijního oboru Učitelství pro mteřské školy VÝSLEDKY PEDAGOGICKÉHO PROJEKTOVÁNÍ V BAKALÁŘSKÉM STUDIU UČITELSTVÍ PRO MATEŘSKÉ ŠKOLY N ktedře pedgogiky primárního lterntivního vzdělávání Pedgogické fkulty Ostrvské univerzity v Ostrvě v prostorách budovy n ulici Mlýnské proběhl dne 16. 6. 2009 konference s názvem Výsledky pedgogického projektování v bklářském studiu učitelství pro mteřské školy. Jednlo se o bsolventkou konferenci studijního oboru Učitelství pro mteřské školy vědeckého chrkteru s mezinárodní účstí. Konference se zúčstnily zejmén letošní bsolventky studijního oboru Učitelství pro mteřské školy, z nichž převážná většin je zároveň ředitelkmi či vedoucími nebo učitelkmi mteřských škol, i studentky z nižších ročníků tohoto studijního oboru, zástupce školní inspekce učitelky z mteřských škol, které studentkmi studijního oboru (proztím) nejsou. grnty konference byly prof. PhDr. Hn Lukášová, CSc., PedDr. Rdmil Burkovičová, Ph.D. Konferenčními jzyky byly češtin, slovenštin polštin. Jednání konference otevřelo úvodní vystoupení dětí z fkultní mteřské školy z Poděbrdovy ulice v Ostrvě pod vedením Bc. Andrey Clábkové Bc. Miroslvy Pospíšilové. Vystoupení dětí rozzářilo náldu v sále předesllo přátelskou, otevřenou tmosféru celé konference. Jednou z hlvních referujících byl prof. PhDr. Hn Lukášová, CSc., vedoucí ktedry pedgogiky primárního lterntivního vzdělávání. Ve svém příspěvku nstínil i ktuální součsnou problemtiku, otázku Stndrdu kvlity učitelské profese. PedDr. Anet Jrešová, Ph.D., z ktedry elementárnej predškolskej (Pokrčování n strně 18) Záměrem konference bylo nlyzovt reflektovt koncepci příprvného vzdělávání ve studijním oboru Učitelství pro mteřské školy n Pedgogické fkultě Ostrvské univerzity v Ostrvě, posoudit účinnost propojenost tohoto vzdělávání s kurikulární reformou předstvovnou implementcí Rámcového vzdělávcího progrmu pro předškolní vzdělávání do pedgogického projektování edukce dítěte v prostředí MŠ získt podněty k inovcím pro příprvu rekreditce prezenční i kombinovné formy uvedeného studi. Odbornými 17
Konference, semináře Absolventská (Pokrčování ze strny 17) pedgogiky PF Univerzity Mtej Bel v Bnské Bystrici v příspěvku Stv kurikulárnej reformy n Slovensku podl informci o ktuální situci reformy u nšich sousedů. Dr. Ann Gjdzic z Universytetu Śłąskiego, Wydziłu Etnologii i Nuk o Edukcji w Cieszynie z Polské republiky poskytl mnoho zjímvých informcí o součsném předškolním vzdělávání i stvu preprimárního školství v Polské republice, kde byl školní rok 2008/2009 vyhlášen Rokem předškolák. Úvodní část konference ukončil PedDr. Rdmil Burkovičová, Ph.D., z orgnizující ktedry, jež pedgogické projektování v bklářském studiu učitelství pro mteřské školy přiblížil z pohledu konceptu znlostí, který si studentky v průběhu bklářského studi v procesu tvorby i relizce pedgogického projektu vytvářely. Z doprovodu proděknky pro zhrniční vzthy PhDr. Jeleny Petrucijové, CSc., referentky pro zhrniční vzthy Mgr. Ivny Schmejklové se konference jko host zúčstnil Chrikle Pitsou z Univerzity Ptrs z Řeck, která má prxi učitelky v mteřské škole v průběhu studijního pobytu n PdF OU se v rámci svého doktorského studi seznmovl s kurikulárními dokumenty pro předškolní vzdělávání v České republice v součsnosti v minulosti. Jednání v sekcích bylo změřeno n reflektování zkušeností čerstvých bsolventek studijního oboru Učitelství pro mteřské školy z příprvného vzdělávání prezentci jejich výsledných pedgogických projektů s vlstním vyhodnocením přínosu pedgogického projektování pro součsnou pedgogickou prxi v mteřských školách. Proběhlo celkem ve čtyřech sekcích, které byly temticky změřeny. První sekce se věnovl pod vedením Mgr. A. Tomášové opercionlizci kurikul do pedgogického projektu pro podmínky vlstní MŠ. Druhá sekce byl změřená n projektování jko příprvu pro práci s dítětem v MŠ. Vystoupení bsolventek diskuzi moderovl PedDr. Rdmil Burkovičová, Ph.D. Ve třetí sekci účstníci rokovli o možnosti projektování rozvoje prvopočáteční grmotnosti v MŠ. Pedgogické projekty v poslední sekci vedené Mgr. O. Šimikem se změřovly n využití přírodovědných společenskovědních témt v projektování pro edukční spolupráci s dítětem v MŠ. V pedgogických prezentovných projektech byly řešeny záležitosti týkjící se konkrétních dětí v mteřských školách. Vycházely z pedgogické relity k řešení jejich problémů směřovly. Prezentce vytvořených zrelizovných pedgogických projektů podnítil širokou bohtou diskuzi ve všech sekcích. Konference potvrdil, že pedgogické projektování se stlo n kdemické půdě vhodným témtem pro propojení oblstí, které jsme zvyklí nzývt teorie prxe. Ukázl, že existují i dlší témt, k jejichž projednávání by se všichni zúčstnění mohli i v budoucnu setkávt. Všem diskutujícím šlo o nlezení efektivních edukčních možností k rozvíjení dítěte, o to, by byl dítěti vstupujícímu do vzdělávání nbídnut schůdná přijtelná cest. Konference měl návznost n projekt APVV-0026-07 Profesi učiteľ preprimárnej edukácie učiteľ primárnej edukácie v dynmickom poňtí, který prcovnice ktedry pedgogiky primárního lterntivního vzdělávání PdF OU řeší v týmové spolupráci s PF Univerzity Mtej Bel v Bánské Bystrici s Uniwersytetem Kzimierz Wielkiego v Bydgoszczi v Polské republice. PedDr. Rdmil Burkovičová, Ph.D. / FOTA: rchiv Mluvme o Romech- Aven vkers pl o Rom Toto motto uvádí cyklus odborných přednášek, které zčly n Filozofické fkultě OU už 29. září. V cyklu vystoupí ntropolog dr. M. Jkoubek Filozofická fkult se romské problemtice systemticky věnuje již šestým rokem. Počáteční výuk romského jzyk reálií byl n zákldě znčného zájmu studentů přetrnsformován n úspěšný modul Zákldy romologických studií. Grnt modulu PhDr. Mrtin Klej v letošním roce úspěšně obhájil projekt MŠMT týkjící se implementce romologie n kdemickou půdu Progrm n podporu vzdělávání sociálně znevýhodněných dětí, žáků studentů v roce 2009. Jeho odborným výstupem budou přednášky význmných českých slovenských romologických odborníků, vystoupí npř. ředitelk Muze romské kultury v Brně dr. Jn Horváthová, z Filozofické fkulty OU profesork Nin Pvelčíková, jejíž oblstí vědeckého zájmu je historie Romů, ze Zápdočeské univerzity v Plzni ntropolog dr. Mrek Jkoubek pod. 18 Fundovné přednášky z oblsti historie, trdic, kultury vzdělávání Romů si studenti zájemci z řd široké veřejnosti mohou vyslechnout vždy v pondělních blocích 12. 19. řijn, 9., 23. 30. listopdu od 14.00 hod. v ule Ostrvské univerzity, v budově B n ul. Českobrtrské. Jn Bolková / FOTO: rchiv
Konference, semináře Historici n světovém kongresu v Utrechtu Ve dnech 3. 7. srpn 2009 se v holndském Utrechtu uskutečnil XV. světový kongres hospodářských historiků. Společně s reprezentnty dlších vědeckovýzkumných prcovišť všech kontinentů to byl právě Ostrvská univerzit, konkrétně její Centrum pro hospodářské sociální dějiny rozvíjející svou činnost v rámci Filozofické fkulty, kdo byl vybrán, by zorgnizovl jednu z prcovních sekcí nzvnou Public Activity of Businessmen t Locl nd Countrywide Level in 1800-1914. Tto skutečnost je význmná hned ze dvou důvodů. Orgnizátorům z Centr se podřilo prosdit v silné mezinárodní konkurenci v oboru, který od 90. let minulého století již zdlek není jen doménou evropských historiků, le do popředí stále více vystupují zástupci Spojených státu merických či Jponsk, což mj. dokládá i ktivní vystoupení dnešního jponského císře Akihit n X. světovém kongresu v roce 1990 v Lovni, prvidelná účst nositelů Nobelovy ceny z ekonomii pod. Z této situce je neméně důležitý tké fkt, že ze zemí bývlého sovětského bloku byl dán možnost předstvit vlstní sekci pouze dvěm institucím, univerzitě v Budpešti právě nší lm mter, kterou zstupovli prof. Miln Myšk, doc. Aleš Zářický, doc. Pvel Kldiw, Mgr. Hn Šústková Mgr. Stnislv Knob. Spolu s nimi se n ktivním jednání sekce podílelo n třicet dlších historiků, z nichž nelze jmenovitě nezmínit nestory britské hospodářské historiogrfie, cmbridgské profesory, mnžele Alici Mikuláše Teichovy. Vědecký přínos jednání dokládá tké výzv všech prticipntů, by to bylo znovu Centrum pro hospodářské sociální dějiny FF OU, kdo připrví zstřeší sekci pro XVI. světový kongres, jenž se bude kont v roce 2012 v jihofrickém městě Stellenbosch. Hn Šústková / FOTO: rchiv Jednání sekce zhájil výkonný ředitel Centr pro hospodářské sociální dějiny Aleš Zářický Zhájení certifikovného kurzu cytotechnologie Ministerstvo zdrvotnictví ČR udělilo Ostrvské univerzitě v Ostrvě kreditci k uskutečňování certifikovného kurzu cytotechnologie. O kreditci žádlo prcoviště Ústvu ptologické ntomie Fkulty zdrvotnických studií smluvní zřízení FN Ostrv v rámci nelékřské zdrvotnické profese v oboru zdrvotní lbornt. ných. Působnost kurzu je celorepubliková. Rozsh výuky předstvuje 350 hodin, z toho 160 hodin výuky prktické. Výuk probíhá v desetitýdenních cyklech po dobu jednoho roku. Ostrvská univerzit získl kreditcí certifikát pro výuku cytotechnologie změřenou n způsobilost provádění dignostiky cervikovginální cytologie v rámci screeningu krcinomu děložního hrdl. Certifikát MZ ČR předstvuje po ukončení ročního kurzu v cervikovginální cytologii 195 kreditů s oprávněním podílet se n relizci cervikovginálního screeningu. Význm této celostátní ktivity vyplývá z dlouhodobé setrvle vysoké incidence krcinomu děložního čípku v české populci žen. V roce 2000 činil hrubá incidence 20/100 000 žen, bsolutní počet ročně nově hlášených onemocnění tk stále přeshuje 1 000 žen. prcovníky. Kurzy jsou uskutečňovány v objektu Ústvu ptologické ntomie FZS OU v Ostrvě-Zábřehu v mikroskopickém sále vybveném kvlitními optickými mikroskopy moderní zobrzovcí technikou. O účst v kurzu je velký zájem. V tomto roce bylo přijto 20 účstníků, což je polovin přihláše- Ústv ptologické ntomie FZS OU se dlouhodobě věnuje onkologické cytologické dignostice v rámci ústvu probíhjí školící kce v této oblsti již od roku 1995. Prcovní tým zhrnuje 12 odborníků z oborů ptologie, gynekologie, imunologie, genetiky, histologie kvlifikovné lbortorní Slvnostní zhájení kurzu cytotechnologů grnty doc. MUDr. Jroslvem Horáčkem, CSc., MUDr. Jiří Ondrušem, MIAC. 19 (Pokrčování n strně 20)
Konference, semináře Zhájení (Pokrčování ze strny 19) 30 % nových přípdů se objevuje u žen ve věku pod 45 let. Není výjimkou nárůst přípdů po 29. roce život, vrcholu doshuje nádorové onemocnění mezi 45 ž 50 rokem život. Ročně umírá v ČR n rkovinu děložního čípku více než 400 žen. Touto ktivitou se Ústv ptologické ntomie FZS OU zřdil mezi význmná centr v ČR, která se podílí n prevenci nádorových onemocnění. Doc. MUDr. Jroslv Horáček, CSc. / FOTA: rchiv Účstníci kurzu cytotechnologů v roce 2009/2010 Alfred Nobel n živo! Dne 9. září 2009 proběhl ve Hvězdárně plnetáriu Johnn Plisy v rámci progrmu Astronomického repetitori velmi originální přednášk ALFREDA NOBELA v podání doc. RNDr. Václv Slovák, Ph.D., z ktedry chemie Přírodovědecké fkulty OU z hudebního doprovodu jeho dvorního skldtele doc. RNDr. Jiřího Kliny, Ph.D., z ktedry fyziky PřF OU. Hlvní protgonisté dokázli přetvořit životopis význmného vědce v zábvnou show, která byl zprvu překvpeným obecenstvem očekávjícím vleklý monotónní výkld odměněn hlsitým potleskem! Nápd hrát Nobel vznikl si tk před rokem půl. Společně s několik přáteli jsme chtěli oživit dění n Slezskoostrvském hrdě, to tk, že budeme pro děti zákldních škol zábvnou formou přednášet o význmných vědeckých osobnostech, říká Václv Slovák. Jeho nobelovské vystoupení ptří do progrmu kce Chemie n Slezskoostrvském hrdě, n které se už třetím rokem Přírodovědecká fkult Ostrvské univerzity předstvuje veřejnosti snží se zujmout potenciální uchzeče o vědu studium. Chemie těžce bojuje s konkurencí humnitních oborů, hodně tedy záleží n tom, zd se lidem v nšem oboru podří vzbudit u mldých zájem o chemii. My se o to snžíme především u dětí prostřednictvím Nobel, říká Slovák pokrčuje: N Nobel si hrju prostě proto, že to může být prospěšné dětem. Pro mě je to příjemná možnost, jk se odregovt od kždodenních strostí. Jestliže osudem Alfred Nobel byl chemie vynález dynmitu, pro Václv Slovák pltí totéž, jen objekt výzkumu je jiný. Věděl jsem už odmličk, že chci být chemikem, respektive hned poté, co jsem opustil myšlenku zstávt prezidentský úřd. Ve svém oboru se zbývám procesem smovznícení uhlí, který je dlouhodobě zkoumán n ktedře chemie, vypráví Slovák. Mezi těmito dvěm chemiky lze njít jednu podobnost, která je n dálku spojuje. Ob mimo svou vědeckou kriéru udělli ještě něco užitečného pro druhé. Z Nobelov rozhodnutí drovt mjetek n vědecké účely se kždoročně uděluje prestižní Nobelov cen ve vybrných oborech lidské činnosti. Slovák zse svou vědu, chemii, poutvým způsobem přibližuje dětem i dospělému publiku. Jkub Nezvl Mnohotvárnost specifičnost onomstiky IV. česká onomstická konference v Ostrvě Po 16 letech od posledního setkání se čeští onomstici ve dnech 15. 17. září 2009 znovu sešli. Úlohy hostitelky pořdtelky tohoto význmného setkání bdtelů, kteří se zbývjí nejrůznějšími spekty fungování vlstních jmen, se ujl ktedr českého jzyk Filozofické fkulty Ostrvské univerzity. N slvnostním zhájení, jehož se zúčstnili zástupci pořádjící Filozofické fkulty, děknk doc. Ev Mrhčová vedoucí ktedry českého jzyk doc. Ev Jndová, bylo vzpomenuto osobností, které letos oslvily význmná životní výročí. Rok 2009 je rokem půlkultých kultých jubileí profesorky Jny 20 Plesklové, docentky Nděždy Byerové profesor Rudolf Šrámk. Poslední dv zmínění jubilnti mjí k Ostrvě velmi silný osobní, le i vědecký vzth. Rudolf Šrámek Nděžd Byerová stáli v 60. letech u zákldů onomstiky n tehdejší smosttné Pedgogické fkultě zložili bdtelskou výzkumnou trdici, která se úspěšně rozvíjí dodnes.