Česká zemědělská univerzita v Praze Fakulta životního prostředí Studie proveditelnosti dopravní obslužnosti Praha-Suchdol veřejnou dopravou Program INTERREG IVC Project EPTA European model for Public Transport Authority as a key factor leading to transport sustainability Praha Listopad 2013
Objednatel: Název dokumentu: Městská část Praha-Suchdol Studie proveditelnosti dopravní obslužnosti Praha-Suchdolveřejnou dopravou Zpracovatel: Odpovědný řešitel: Tým řešitele: Česká zemědělská univerzita v Praze Fakulta životního prostředí Ing. Vladimír Zdražil RNDr. Ivana Kašparová, Ph.D. Ing. Zdeněk Keken Ing. Lukáš Pospíšil Ing. arch. Ivan Lejčar Ing. Pavol Ondovčák 2
OBSAH 1.1 Předmět studie, perspektiva organizace dopravy... 7 1.2 Zkušenosti týmu řešitele... 10 2. CHARAKTERISTIKA POLYGONU ZÁJMOVÉHO ÚZEMÍ... 14 2.1 Ovzduší a klima... 15 2.2 Hluková situace, vibrace a další eventuální fyzikální charakteristiky... 16 Vibrace... 21 2.3 Povrchová a podzemní voda... 21 2.4 Půda... 22 2.5 Horninové prostředí a přírodní zdroje... 22 2.6 Fauna, flóra a ekosystémy... 24 2.6.1 Dendrologický průzkum... 24 2.6.2 Komunitární úroveň ochrany přírody a krajiny... 27 2.7 Krajina... 31 2.8 Hmotný majetek a kulturní památky... 35 2.9 Skládky... 37 3. SOCIOLOGICKÉ VAZBY A ASPEKTY STUDIE... 38 3.1 Průzkum k problematice organizování veřejné dopravy v městské části Praha-Suchdol... 38 4. DOPRAVNÍ SITUACE... 49 4.1 Současný stav veřejné dopravy... 49 4.1.1 Veřejná autobusová doprava... 49 4.1.2 Zapojení příměstské železnice (Eska)... 50 4.2 Osobní a nákladní automobilová doprava... 55 4.3 Tranzitní doprava - Silniční okruh kolem Prahy... 57 4.4 Parkoviště v dotčeném území... 60 4.5 Kritická místa v dopravě... 60 5. ORGANIZACE DOPRAVY... 62 5.1 Organizace veřejné, osobní a nákladní dopravy v zájmovém území městská části Praha Suchdol... 62 5.2 Organizace dopravy v příměstské aglomeraci... 64 5.3 Místní spojení Prahy 6 a Prahy 8... 65 6. ŘEŠENÍ KONCEPCE DOPRAVY Z POZICE MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA SUCHDOL... 66 6.1 Návrh koncepce veřejné dopravy... 66 6.1.1 Volba systému páteřní veřejné dopravy... 66 6.1.2 Báze nekolejová AUTOBUS / TROLEJBUS - [METROBUS; BRT (Bus Rapid Transit)]... 70 6.1.3 Báze kolejová - TRAMVAJ... 73 6.1.4 Doplňková (návazná) veřejná doprava... 77 6.1.5 Návaznost na příměstskou železnici... 81 6.2 Vliv SOKP (Silniční okruh kolem Prahy) na realizaci změn kolem veřejné dopravy... 82 6.2.1 Změny závislé na SOKP... 82 6.2.2 Změny nezávislé na SOKP... 82 6.3 Záchytná parkoviště... 89 6.4 Vliv zóny placeného parkování v Dejvicích na Suchdol... 91 6.5 Ochranné pásmo tramvajové /trolejbusové) dráhy (zák. 266/1994)... 91 6.6 Závěrečné doporučení pro koncepci dopravy z pozice MČ Praha - Suchdol... 92 7. AKTUALIZACE TRASOVÁNÍ TRAMVAJE SEDLEC, SUCHDOL-VÝHLEDY... 94 7.1 Výstup Sedlec, Suchdol... 94 7.2 Úsek v Kamýcké ulici v Suchdole... 96 7.3 Posouzení úseku v Kamýcké ulici z hlediska vlivů na okolí... 97 3
7.4 Komparace variant se současným, referenčním stavem... 98 8. VYUŽITÍ ZKUŠENOSTÍ PŘI PLÁNOVÁNÍ VEŘEJNÉ DOPRAVY... 101 8.1 Informování a komunikace s veřejností, zapojení univerzity,... 101 8.2 Standardy kvality pro městskou hromadnou dopravu... 102 8.3 Využití závěrů pro rozhodování samosprávy v procesu přípravy ÚP... 104 8.4 Návrhy pro územní plánování... 106 9. PŘÍKLADY DOBRÉ PRAXE PŘI PLÁNOVÁNÍ DOPRAVNÍ OBSLUŽNOSTI A ZÁVĚRY... 107 PŘÍLOHY: TRAMVAJOVÁ TRAŤ PODBABA - SUCHDOL... 118 SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek č. 1 Lokalizace studie a předmětného záměru... 14 Obrázek č. 2 Katastrální území... 15 Obrázek č. 3 Počet dnů s překročeným limitem průměrné denní koncentrace PM 10 (50 µg/m3)... 16 Obrázek č. 4 Hluková situace v širším zázemí řešeného území... 17 Obrázek č. 5a Vývoj počtu odbavených cestujících v letech 2003-2012... 18 Obrázek č. 5b Vývoj počtu pohybů letadel 2003-2012... 19 Obrázek č. 5c Vývoj v přepravě zboží (t) 2003-2012... 19 Obrázek č. 5e Možné zatížení akustickým tlakem při realizaci nové paralelní dráhy letiště Praha - Ruzyně... 20 Obrázek č. 6 Vodní toky a zranitelné oblast (ve smyslu nitrátové směrnice )... 21 Obrázek č. 7 Kategorie půd v širším zázemí plánovaného záměru... 22 Obrázek č. 8 Geologie v širším zázemí řešeného území... 23 Obrázek č. 9 Chráněné ložiskové území v širším zázemí řešeného území... 23 Obrázek č. 10 Hranice lesních pozemků v širším zázemí řešeného území... 27 Obrázek č. 11 Natura 2000 v širším zázemí řešeného území... 28 Obrázek č. 12 Maloplošná chráněné území v širším zázemí řešeného území... 31 Obrázek č. 13 Přírodní památka Podbabské skály... 33 Obrázek č. 14 letecký snímek Přírodní památky Baba... 34 Obrázek č. 15 Přírodní parky v širším zázemí řešeného území... 35 Obrázek č. 16 Městská památková zóna Dejvice Bubeneč... 37 Obrázek č. 17 Hranice archeologických zón v širším zázemí řešeného území... 36 Obrázek č. 18 Kulturní památky v širším zázemí řešeného území... 36 Obrázek č. 19 Frekvence odpovědí závislosti spokojenosti se současným systémem MHD v závislosti na četnosti využívání MHD, síla sloupce ukazuje zastoupení odpovědí v OT1 (tj. počet respondentů ukazují čísla nad sloupci).... 39 Obrázek č. 20: Frekvence četností využívání vlakového spojení (OT9) v závislosti na četnosti využívání MHD (OT1), čísla nad sloupci ukazují zastoupení odpovědí v OT1... 40 Obrázek č. 21 Spokojenost se současným řešením zastávek autobusů MHD v závislosti na četnosti využívání MHD, v grafu jsou uvedeny četnosti odpovědí a, b, c, e, možnost d (snížit počet zastávek) se v odpovědích nevyskytovala. Čísla nad sloupci ukazují zastoupení odpovědí v OT1.... 41 Obrázek č. 22 Spokojenost se současným řešením zastávek MHD v závislosti na četnosti používání MHD. Možnosti b, c, d, e v otázce 17 spojeny do odpovědi NE. Čísla nad sloupci ukazují zastoupení odpovědí v OT1. 42 Obrázek č. 23 Frekvence četností odpovědí na otázku, zda mají na Suchdol jezdit tramvaje (OT13) v závislosti na četnosti využívání MHD (OT1). Čísla nad sloupci ukazují zastoupení odpovědí v OT1.... 43 Obrázek č. 24 Využívání autobusů na metro v závislosti na způsobu dopravy do zaměstnání. Čísla nad sloupci ukazují počet respondentů dle způsobu dopravy do zaměstnání.... 44 Obrázek č. 25 Názor na vybudování parkoviště v Sedlci v závislosti na způsobu dopravy do zaměstnání. Čísla nad sloupci ukazují počet respondentů dle způsobu dopravy do zaměstnání.... 45 Obrázek č. 26 Věkové rozvrstvení respondentů.... 46 4
Obrázek č. 27 Závislost věkových kategorií respondentů na způsobu dopravy do zaměstnání. Čísla nad sloupci ukazují počet respondentů dle způsobu dopravy do zaměstnání.... 46 Obrázek č. 28 Frekvence četností na kombinaci odpovědí z otázek OT6, OT7 a OT8 vyjadřující vztah respondentů k přepravě studentů ČZU a obsluhy areálu ČZU.... 48 Obrázek č. 29a Počet spojů a délka autobusových linek... 50 Obrázek č. 29b Počty spojů autobusových a vlakových linek... 50 Obrázek č. 30 Jízdní schéma linky S4 a R4... 52 Obrázek č. 31 Jízdní schéma linky S 41... 53 Obrázek č. 32 Frekvence spojů vlakových (S4 a S41) a autobusových (107, 147, 359) linek... 54 Obrázek č. 33 Úseky dopravních uzlů... 56 Obrázek č. 34 Varianty tras silničního okruhu kolem Prahy... 58 Obrázek č. 35 Natura 2000 (Kaňon Vltavy u sedlce a trasa J SOKP... 59 Obrázek č. 36 Vývoj počtu obyvatel městské části Praha-Suchdol... 63 Obrázek č. 37 Obsluha Suchdola páteřní veřejnou dopravou - SOUČASNÝ STAV - AUTOBUS... 68 Obrázek č. 38 Obsluha Suchdola páteřní veřejnou dopravou - ZÁKLADNÍ KONCEPCE hl. m. Prahy - TRAMVAJ.. 69 Obrázek č. 39 Obsluha Suchdola páteřní veřejnou dopravou - NÁVRH 1 - AUTOBUS... 71 Obrázek č. 40 Ukázka z diplomové práce: kapacitní tříčlánkový autobus (Van Hool ACC 300 - Belgie)... 72 Obrázek č. 41 Ukázka z diplomové práce: variantní vedení autobusové linky č. 107... 72 Obrázek č. 42 Možnosti rozvoje sítě tramvajové dopravy v Praze (Útvar rozvoje hl. m. Prahy 2012)... 73 Obrázek č. 43 Obsluha Suchdola páteřní veřejnou dopravou - NÁVRH 2 - TRAMVAJ... 74 Obrázek č. 44 Obsluha Suchdola páteřní veřejnou dopravou - NÁVRH 3 - TRAMVAJ... 75 Obrázek č. 45 NÁVRH 2 - TRAMVAJ - průmět do Územního plánu Prahy... 76 Obrázek č. 46 NÁVRH 3 - TRAMVAJ - průmět do Územního plánu Prahy... 76 Obrázek č. 47 Obsluha Suchdola páteřní i doplňkovou veřejnou dopravou - NÁVRH 1 - AUTOBUS... 78 Obrázek č. 48 Obsluha Suchdola páteřní i doplňkovou veřejnou dopravou - NÁVRH 2 - TRAMVAJ... 79 Obrázek č. 49 Obsluha Suchdola páteřní i doplňkovou veřejnou dopravou - NÁVRH 3 - TRAMVAJ... 80 Obrázek č. 50 Vídeňský mini elektrobus na předváděcí jízdě v Brně v r. 2013... 81 Obrázek č. 51 Vedení tramvaje v Kamýcké ulici se zastávkou ČZU na Brandejsově nám. (MP a URM Praha 2005)... 82 Obrázek č. 52 Vedení tramvaje v Kamýcké ulici a se zastávkou ČZU na Brandejsově nám. (NÁVRH 2, var B)... 83 Obrázek č. 53 Ukázka semestrální práce Bc. Lucie Jandové... 84 Obrázek č. 54 Ukázka semestrální práce Bc. Markéty Mlejnkové, DiS... 85 Obrázek č. 55 Ukázka semestrální práce Bc. Jany Syrové... 86 Obrázek č. 56 Ukázka semestrální práce Bc. Elišky Vaňkové... 87 Obrázek č. 57 Ukázka semestrální práce Bc. Pavlíny Vopálkové... 88 Obrázek č. 58 Záchytné parkoviště pro tramvaj... 89 Obrázek č. 59 Záchytné parkoviště pro metrobus... 90 Obrázek č. 60 Přehled variantních řešení výstupu tramvajové trati ze Sedlce do Suchdola... 94 Obrázek č. 61 Variantní řešení TT Suchdol (varianta 1 modrá; varianta 2 červená; varianta 3 fialová... 96 Obrázek č. 62 Zatravněná tramvajová trať v Podbabě - estetická, nehlučná a absorbující dešťovou vodu... 97 Obrázek č. 63 Typické příčné řezy v Kamýcké ulici... 100 5
Technická specifikace veřejné zakázky malého rozsahu Název veřejné zakázky: Program INTERREG IVC, projekt EPTA zpracování odborných výstupů projektu Identifikační údaje zadavatele: Úřední název Městská část Praha-Suchdol Adresa Zastoupená Suchdolské náměstí 3/794, 165 00 Praha-Suchdol Ing. Petrem Hejlem, starostou městské části IČ 00231231 Kontakt Ing. Václav Vik, zástupce starosty městské části, e-mail: v.vik@praha-suchdol.cz tel: 222 361 431, 723 879 771 Téma projektu: Mezinárodní projekt je realizován za spolupráce partnerů ze zemí Evropské unie v rámci programu INTERREG IVC, projekt EPTA - European model for Public Transport Authority as a key factor leading to transport sustainability - zpracování odborných výstupů projektu. Partneři projektu zpracují a vzájemné připomínkují komplexní dopravní řešení na svých územích, ekonomickou efektivitu místní dopravy a její environmentální dopady, možnosti úspor nákladů na dopravu. Projekt je zaměřen na 7 základních předpokladů kvalitních dopravních řešení: regulace, plán, hodnocení, integrace, propagace, management, kontrola. V projektu budou identifikovány příklady dobré praxe, cestou mezinárodních pracovních setkání a školení si partneři budou předávat znalosti a zkušenosti. Městská část Praha Suchdol spoluprací na projektu zpracuje řešení dopravní obslužnosti území na rozhraní městské a příměstské dopravy, které je nyní zatížená zvyšující se tranzitní silniční dopravou v kombinaci s leteckým zatížením akustickým tlakem. Na území městské části dále významně ovlivňuje dopravu areál České zemědělské univerzity v Praze. V souvislosti s významnými plánovanými nadmístními dopravními záměry v této oblasti je nezbytné na místní úrovni vytvořit (prověřit) nový základní koncept dopravní obslužnosti území včetně změn v silniční síti a nově řešit místní dopravu s důrazem na maximální snížení emisní a hlukové zátěže z pozemní dopravy.. 6
1.1 Předmět studie, perspektiva organizace dopravy Tato studie proveditelnosti (Feasibility Study), někdy též označovaná jako technicko-ekonomická studie, je dokument, který souhrnně a z realizačně významných hledisek popisuje investiční záměr tramvajové tratě Suchdol. Účelem této studie je zhodnotit všechny realizační alternativy a posoudit realizovatelnost daného investičního projektu, jakož i poskytnout veškeré podklady pro samotné investiční rozhodnutí. Samotná komparace variantního řešení je zacílena zejména na kritéria potencionálního vlivu variantních řešení investičního záměru tramvajové tratě Suchdol na životní prostředí. V devadesátých letech 20. století, v souvislosti s celospolečenskými změnami v rámci ČR, jsme byli varováni evropskými dopravními odborníky, abychom neopakovali chyby a neupřednostňovali v rámci dopravní politiky individuální automobilovou dopravu na úkor ostatních druhů dopravy, zejména hromadné dopravy. Bohužel politická vůle, potažmo vůle většiny občanů (určitá společenská objednávka) byla jiná. Česká republika zopakovala chyby západních států. Dnes je však zřejmé, že mobilita založená výlučně na využívání osobního automobilu není udržitelná a produkuje další problémy, mezi které počítáme zejména: Hluk; Emise; Zábor prostoru; Nižší bezpečnost zranitelných účastníků silničního provozu (chodci, cyklisté); Dopravní zácpy; Snižování kvality a atraktivity městského prostředí. Smyslem této studie proveditelnosti je nalezení takové varianty, respektive variantního řešení, jež bude schopno maximálně zabezpečit ekonomické a sociální požadavky na daný druh veřejné dopravy za předpokladu nevýznamného ovlivnění jednotlivých složek životního prostředí. Tuto variantu lze poté nazývat jako superiorní, a to z pohledu všech hodnotících kritérií. Studie proveditelnosti bude sloužit jako elementární datový zdroj k definování optimálního a racionálního Managementu mobility pro spádové území městské části Praha Suchdol. Základem řízení mobility jsou měkká opatření, jako jsou poskytování informací a komunikace, organizace služeb a koordinace opatření různých partnerů. Úkolem měkkých opatření je nejčastěji zlepšení účinnosti tvrdých opatření používaných v městské dopravě (jako jsou nové tramvajové linky, silnice nebo cyklostezky). Jelikož studie do jisté míry poukazuje na realizovatelnost, respektive nerealizovatelnost tramvajové trati Suchdol je nutné od samého začátku věnovat managementu mobility velkou pozornost. Důsledkem racionální realizace tvrdých opatření (TT Suchdol) a definování optimálních měkkých opatření bude vytvoření podmínek k efektivní intermodalitě v dopravě, neboli propojování pěší a cyklistické dopravy s dopravou veřejnou a kombinace mezi různými druhy veřejné dopravy jak v oblasti denního dojíždění do práce či do školy, tak i v rámci trávení volného času či turismu. Dle posledních poznatků a moderních přístupů v organizaci městské dopravy, jedině úzká spolupráce nemotorové a veřejné dopravy může nabídnout konkurenceschopnou alternativu k individuální automobilové dopravě. Jde o taková opatření, která umožňují použít k cestování více druhů dopravy s minimálními komplikacemi. 7
Příkladem může být i zřizování bezpečné parkovací infrastruktury pro cyklisty na nádražích, terminálech a zastávkách veřejné dopravy. V tomto smyslu jde také o nalezení možností kombinace veřejné dopravy s následujícími systémy: Systém "Park and Ride" Systém "Park and Ride" (P+R), volně přeložený jako zaparkuj a jeď, znamená, že řidič ujede osobním automobilem část své cesty od bydliště k záchytnému parkovišti, kde přesedne na vozidlo veřejné dopravy a v něm pokračuje až k cíli cesty. Tento systém by měl být kombinován se zvýšením sazeb parkovného v lokalitách, které mají být zklidněny (především městská centra), případně se zavedením poplatků za vjezd do těchto lokalit. Města by měla vybudovat parkovací domy nebo záchytná parkoviště ve vnější části města, na významných přestupních uzlech MHD, poblíž radiálních, do centra směřujících komunikací, přičemž městská část Praha-Suchdol je ideálním nositelem těchto stanovištních parametrů. Parkovací politika by měla více odradit řidiče od vjezdů do centra (zvýšením sazeb) a zároveň je motivovat k multimodálnímu uskutečnění cesty, tj. část autem a část MHD. Systém "Kiss and Ride" Systém "Kiss and Ride" (K+R) je formou kombinované přepravy s návazností individuální automobilové dopravy na veřejnou dopravu. Realizuje se zřizováním míst pro krátké zastavení nebo vyčkávání osobních vozidel v blízkosti nádraží, stanic metra a jiných terminálů a zastávek veřejné dopravy. Je určen pro sdílenou automobilovou dopravu (spolujízdu), kdy řidič přepravuje automobilem k místu veřejné dopravy ještě další osobu nebo osoby, například svého manžela, manželku, děti nebo souseda, tam jim umožní přestup na veřejnou dopravu a následně pokračuje vozidlem do cíle své cesty. Obdobně lze tato místa použít i v opačném směru. Zřizování míst pro K+R je důležitým nástrojem podpory veřejné dopravy a integrovaných dopravních systémů a efektivního využívání individuální automobilové dopravy. Systém "Bike and Ride" Systém "Bike and Ride" (B+R) je forma kombinované přepravy s návazností cyklistické dopravy na veřejnou dopravu. Je umožněn zejména budováním míst a zařízení k bezpečnému odkládání jízdních kol v blízkosti nádraží, stanic metra a jiných terminálů nebo zastávek veřejné dopravy. Je důležitým nástrojem podpory veřejné dopravy a integrovaných dopravních systémů. V kontextu městské části Praha-Suchdol se nabízí i kombinace s projektem Kola na růžovo, který městská část Praha-Suchdol od roku 2013 ves svém spádovém území realizuje. Dalším způsobem podpory cyklistiky i veřejné dopravy je možnost přepravy jízdních kol ve vozidlech veřejné hromadné dopravy. Udržitelný dopravní systém Z environmentálních aspektů je udržitelný dopravní systém takový, ve kterém: míra využívání obnovitelných zdrojů nepřesahuje možnosti jejich vytváření; míra využívání neobnovitelných zdrojů nepřesahuje míru vytváření obnovitelných zdrojů; míra znečištění nepřekračuje asimilační kapacitu životního prostředí, (v kontextu zvažované tramvajové trati Suchdol je z pohledu vnášených polutantů do okolního prostředí nutné 8
akcentovat ty, které svých charakterem a kapacitou mají potenciál nejen negativně ovlivňovat jednotlivé složky životního prostředí, ale i úroveň a rizika v kontextu veřejného zdraví. Kromě environmentální oblasti je nedílnou složkou udržitelné dopravy také oblast ekonomická a sociální. Dopravní systém nemůže být chápán jako trvale udržitelný, pokud produkuje vysoké množství dopravních nehod, nebo pokud jeho rozmach klade stále větší požadavky na potřebu nové infrastruktury a prostoru. Udržitelným systémem není ani ten, v němž je nerovnováha v možnostech dopravní dosažitelnosti a v platbě skutečných nákladů a dopadů dopravy. Principy udržitelnosti v dopravních systémech: Doprava je podstatou ekonomických a sociálních aktivit, měla by však těmto aktivitám sloužit a ne být jejich výsledkem; Přepravní vzdálenosti (zboží i osob) by měly být minimalizovány, zatímco by měl být maximálně rozvíjen potenciál lokálních ekonomických a sociálních aktivit; Dopravní potřeby by měly být uspokojovány způsoby nejvíce šetrnými k životnímu prostředí; Územní plánování by mělo podporovat takové stavební aktivity, které svou velikostí a důležitostí negenerují novou automobilovou dopravu; Všechny dopravní plány by měly být podrobovány posouzením dopadů na zdraví obyvatel; Všechny dopravní plány by měly mít stanoveny jasné cíle v oblasti sociální, ekonomické a environmentální. Tyto cíle by měly být podrobeny nezávislému rozboru nákladů a výnosů. Vypracování a hodnocení alternativních plánů, kterými lze dosáhnout shodných cílů, je nezbytnou součástí plánování; Všechny dopravní projekty by měly být monitorovány po celou dobu své životnosti tak, aby bylo možné vyhodnotit, zda byly splněny cíle projektu; 9
1.2 Zkušenosti týmu řešitele Vybrané posouzení vlivů koncepce na životní prostředí (SEA) Posouzení vlivů Plán odpadového hospodářství ČR na životní prostředí, MŽP ČR, 135 s. Posouzení vlivů Koncepce agrární politiky ČR pro období po vstupu do EU na období 2004 2013 na životní prostředí, MZe ČR, 85 s. Posouzení vlivů Koncepce vodohospodářské politiky ČR pro období po vstupu do EU na období 2004 2010 na životní prostředí, MZe ČR, 60 s. Posouzení vlivů Národního strategického plánu pro rozvoj venkova České republiky na období 2007 2013 na životní prostředí, MZe ČR. Posouzení vlivů Programu rozvoje venkova České republiky na období 2007-2013 na životní prostředí, MZe ČR. Posouzení vlivů Plánu hlavních povodí České republiky na období 2007-2011 na životní prostředí, MZe ČR. Posouzení vlivů Rybné hospodárstvo Slovenské republiky na období 2007-2013 na životní prostředí, Ministerstvo podohospodarstva SR. Posouzení vlivů POP HSL na životní prostředí, Povodí Labe. Posouzení vlivů POP ODL na životní prostředí, Povodí Ohře. Posouzení vlivů POP HV na životní prostředí, Povodí Vltavy. Posouzení vlivů Plánu hlavních povodí České republiky na období 2012-2016 na životní prostředí, MZe ČR. Posouzení vlivů změn OP Životní prostředí na období 2007 2013 na životní prostředí, MŽP ČR. Posouzení vlivů změn Programu rozvoje Karlovarského kraje na období 2014 2020 na životní prostředí, Karlovský kraj. Tým Ing. Vladimíra Zdražila společně s ním samotným zpracoval 25 odborných příspěvků a studií, podílel se na řešení 19 grantů, publikoval 29 odborných článků, 31 referátů na národních a mezinárodních konferencích a zpracoval 48 ekologických expertíz, zejména EIA dokumentací a posudků, 85 expertních stanovisek a konzultačních vyjádření k vlivům exportních záměrů na životní prostředí dle direktivy OECD. Vybrané publikace: Zdražil V. a kol., 1998: Rámec společné zemědělské politiky EU pro Kodexy správných zemědělských praktik. Studie pro MŽP ČR, 33 str. + 4 mapy. Zdražil V. a kol., 1998: Zakládání prvků regionálního ÚSES. Studie pro MŽP ČR, 25 str. + 4 mapy. Zdražil, V., 1998: Posouzení vlivu koncepce Rozvoj dopravních sítí ČR do roku 2010 na životní prostředí - datová část. Martiš, M., Zdražil, V., Říha, M., Šulcová, S., Dusík, J., 2000: Posouzení vlivu Strategie regionálního rozvoje ČR na životní prostředí (SEA SRR). Studie pro MMR ČR. 73 s. 10
Zdražil, V.: 2000: Environment limits, opportunities and trends. In: Agriculture and Rural Development Plan for the Period 2000-2006, MZe a MMR ČR, s. 56 60. Zdražil, V.: 2000: Preliminary Assessment of the SAPARD Plan. In: Agriculture and Rural Development Plan for the Period 2000-2006, MZe a MMR ČR, s. 83 86. Zdražil, V., Dejmal, I. a kol.: 2000: Posouzení vlivu Plánu rozvoje zemědělství a venkova na období 2000 2006. ÚAE LF ČZU, 64 s. Pražan. J., Kvítek, P., Zdražil, V., 2000: Zásady správné zemědělské praxe. ÚAE LF ČZU, Kostelec nad Černými lesy. 42 s. Martiš, M., Zdražil V. (2000): SEA in the Czech Republic State of Art. Proceedings from the 20th Annual Meeting of the International Association for Impact Assessment, Hong Kong, June, 19 23, 2000, s. 11. Martiš, M., Zdražil V. (2000): SEA of National Strategy on Transport Infrastructure Development in Czech Republic. International Workshop on Public Participation and Health Aspects in Strategic Environmental Assessment, Szentendre, Novemebr, 23 24, 2000, s. 8. Martiš, M., Zdražil, V., Houdek, K. (2001): Categorisation system for landscape ecological vulnerability - an instrument supporting landscape management, Proceedings of the abstracts from the International Congress Sustain life Secure survival. Chalenges, analyses and solutions, Vienna, November 18 21, 2001. Zdražil, V., Pražan. J., Roth, P., 2001: Krajinotvorné programy. Závěrečná zpráva o výsledcích řešení subprojektu 1. v rámci projektu VaV/640/1/99 Péče o krajinu II. ÚAE LF ČZU, Kostelec nad Černými lesy. 48 s. Zdražil, V., 2002: Sustainable Development of the Czech Republic Planning and Assessment Tools. In: 22th Annual Meeting of the International Association for Impact Assessment, Hague, IAIA. Martiš, M., Zdražil, V., 2002: EIA of State Supported Export Credits. In: 22th Annual Meeting of the International Association for Impact Assessment, Hague, IAIA. Martiš, M., Zdražil, V., 2003: SEA of the Czech Waste Management Plan. In: 23th Annual Meeting of the International Association for Impact Assessment, Marrakech, IAIA. Sádlo, J., Konvička, M., Beneš, J., Zdražil V., 2004: Narušení půdního povrchu travinných a suchomilných porostů in Háková A., Klaudisová A., Sádlo J. (eds.) 2004: Zásady péče o nelesní biotopy v rámci soustavy Natura 2000. Planeta XII, 3/2004, ISSN 1213-339, s.16. Martiš, M; Říha, J. ; Zimová, M. ; Zdražil, V., 2004: Metodika posuzování krajských plánů odpadového hospodářství. Planeta, 2004, roč. 0, č. 6, s. 1-48. Zdražil, V., 2004: SEA of Agricultural Policy in Czech Republic. In Whose Business Is It? IAIA Canada, 24.4.2004, 2.0 s. Zdražil, V., 2004: SEA strategických zemědělských koncepcí. In Agroregion : JČU České Budějovice, 6.9.2004, s. 205-208. ISBN 1212-5598. Zdražil, V., a kol, 2004: Posouzení vlivů Koncepce agrární politiky ČR pro období po vstupu do EU na období 2004 2013 na životní prostředí, MZe ČR, 85 s. Zdražil, V., a kol, 2004: Posouzení vlivů Koncepce vodohospodářské politiky ČR pro období po vstupu do EU na období 2004 2010 na životní prostředí, MZe ČR, 60 s. Zdražil, V., a kol, 2005: Posouzení vlivů Národního strategického plánu pro rozvoj venkova České republiky na období 2007 2013 na životní prostředí, MZe ČR. Zdražil, V., a kol, 2005: Posouzení vlivů Programu rozvoje venkova České republiky na období 2007-2013 na životní prostředí, MZe ČR. 11
Martiš, M., Zdražil, V., 2005: Environmental assessment of potential indirect and cumulative impacts and impacts interactions of the reconstruction of the railway stretch Přerov - Česká Třebová., Ekotrend 2005, České Budějovice, 6 s. Martiš, M., Zdražil, V., 2005: Golf courses land assessment - case studies. Ekotrend 2005, České Budějovice, 6 s. Zdražil, V., 2005: Differentiated Management of Mountain Meadows Ekotrend 2005, České Budějovice, 7 s. Martiš. M., Zdražil, V.: 2005: The Landscape as an Integral Part of Quality of Life - Case Study on City of Plzen Highway Bypass In: Proceedings from the 25th Annual Meeting of the International Association for Impact Assessment, Boston, May 30 June 3, 2005. Zdražil, V., 2005: Mezinárodní závazky ČR a jejich vliv na krajinotvornou politiku, ISBN 80-86-684-34-2, Praha, In:Česká krajina, efektivita péče a obnovy a významu EÚoK, IREAS, s.23-26. Zdražil, V., 2005: Voda jako jeden z pilířů agrární politiky České republiky, ISBN 80-86512-28-2, Praha, In:Tvář naší země: Zemědělství a venkov - klíč k budoucnosti evropské krajiny, Společnost pro krajinu, s.61-65. Martiš, M. ; Zdražil, V., 2006: Public participation in the landscape development decision processes in the Czech Republic, ISBN 80-213-1517-2, Prague, In:The Public and the Agriculture and Forestry Industries, Czech Agricultural University in Prague, s.163-165. Martiš, M., Zdražil, V., Kašparová 2006: The possibilities and limits of specially protected nature sites. Case study: The Klánovice Forest, Ekológia (Bratislava), Vol. 25, Supplement 3/2006, p. 68 90. Martiš, M., Zdražil, V., 2006: Landscape ecological vulnerability vs. concept of project feasibility: Application of project feasibility application of classification methodology of traffic connection of the Jeseníky Mountains to Central Moravia (Case study), Ekológia (Bratislava), Vol. 25, Supplement 3/2006, p. 162 170. Martiš, M., Andělová, B., Zdražil, V., 2006: The survey of landscape development activities in relation to implementation of the European Landscape Convention in the Czech Republic, Ekológia (Bratislava) Vol. 25, Supplement 3/2006, p. 180 193. Martiš, M., Zdražil, V., 2006: Public participation in the landscape development decision processes in the Czech Republic. In: Proceedings of abstracts from the 8th European conference on higher agricultural education, Prague, September 14 18, 2006 (Proceedings of full papers will be published in print in December, 2006). Vrzal, D., Zdražil, V., 2006: SEA an example of public involvement. In: The Public and the Agriculture and Forestry Industrie, 8th ECHAE, 80-213-1517-2, 13.09.2006, CUA Prague. Zdražil, V., 2006: Supporting differentiated management of meadows of Krkonoše using pedologic data, ISSN 1335-342X. Ekológia - Bratislava, 0, s.99-114. Kašparová, I.; Zdražil, V., 2006: Tourist attractiveness and the intensity of recreational use of Prague suburban forests, ISSN 1335-342X. Ekológia - Bratislava, 0, s.53-67. Frelich, J.; Pecharová, E.; Klimeš, F.; Šlachta, M.; Hakrová, P.; Zdražil, V., 2006: Landscape management by means of cattle pasturage in the submountain areas of the Czech republic, ISSN 1335-342X. Ekológia - Bratislava, 3, s.116-124. Martiš, M., Houdek, K., Zdražil, V., 2007: Soudně znalecký posudek skladu odpadů uložených v bývalém areálu f. VERTEX Libčany. 21 stran. Praha. 12
Martiš, M., Zdražil, V., 2009: Impacts of wind energy power stations assets and contradictions; face of affairs (regional case study from Czech Republic). Accra, Ghana; Název sboníku: 29th Annual Meeting of the International Association for Impact Assessment. Zdražil, V.; Engstová E., 2010: Multidisciplinary evaluation of impacts of special territorial protection for hydrological important areas in the Czech Republic. International Conference in Landscape Ecology, Mendel University in Brno, September 3-6, 2010 Issued by CZ-IALE. Zdražil, V.; Engstová B., Keken, Z., 2011: Územní ochrana lokalit pro akumulaci povrchových vod. Acta Pruhoniciana, 99, s. 167 173. Keken, Z., Engstová, B., Zdražil, V., Herová, I., 2011: Umístění lokalit pro akumulaci povrchových vod vzhledem k typu krajiny a informovanosti veřejné správy. Acta Pruhoniciana, 99, s. 175 181. Pecharová, E., Martiš, M., Kašparová, I., Zdražil, V., 2011: Environmental approach to methods regeneration of disturbed landscapes. ISSN: 1802-4416. Journal of Landscape Studies, 2011, roč. 4, č. 2, s. 71-80. Legislativa a metodiky: Návrh věcného záměru zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění. Martiš, M., Říha, J., Zimová, M., Zdražil, V., 2004: Metodika posuzování krajských plánů odpadového hospodářství. Planeta, 2004, č. 6, s. 1-48 Metodika MŽP ČR posuzování vlivů koncepcí na životní prostředí Další odborné publikace Příměstská železnice Páteř veřejné dopravy v aglomeracích AUTORSKÝ TÝM: Ing. arch. Ivan Lejčar, Ing. Pavel Adámek, Ing. Tomáš Záruba, Ing. Petr Šlegr VYDAVATEL: Centrum pro efektivní dopravu, o.s., nám. W. Churchilla 2, Praha 3 1. 1. vydání 2010, ISBN 978-80-254-8087-8 13
2. Charakteristika polygonu zájmového území Studie se zabývá územím městské části Praha-Suchdol, které se skládá z katastrálního území Suchdol a přibližně ze 2/3 katastrálního území Sedlec (obr. č. 2). Rozloha městské části je 581 ha. Území se nachází na planině nad levým břehem Vltavy v průměrné nadmořské výšce 275 m. Nejvyšším bodem je vyvřelina Kozí hřbety s výškou 301 m n. m. a nejnižším místem je břeh Vltavy, kde Vltava opouští území hl. m. Prahy v nadmořské výšce 175 m. V rámci studie proveditelnosti jsou zkoumány nejen dopravní vazby v předmětném území, ale i z pohledu širšího zázemí, vazeb a propojení se sousedními mikroregiony. Obrázek č. 1 Lokalizace studie a předmětného záměru EPTA 14
Obrázek č. 2 Katastrální území Městskou část Praha-Suchdol lze charakterizovat jako část převážně rezidenčního charakteru s trvalým nárůstem počtu obyvatel. Tento trend lze předpokládat i do budoucna zejména díky dostatečnému množství nezastavěných rozvojových ploch určených k bydlení. Dominantním prvkem, který významně generuje poptávku po dopravě ať hromadné, tak individuální, je Česká zemědělská univerzita v Praze, jejíž kmenový stav studentů měl také vzrůstající charakter, k roku 2013 studuje na ČZU v Praze cca 24 000 studentů. 2.1 Ovzduší a klima Průměrná roční teplota vzduchu se pohybuje kolem 9 C, průměrný roční úhrn srážek kolem 500 mm. Hlavní vegetační období (teploty > 10 C) trvá průměrně 172 dní, celková průměrná doba slunečního svitu 1902 h/rok. Převažují západní, jihozápadní a severozápadní větry. Zájmové území spadá do klimatického okrsku mírně teplého, mírně suchého, převážně s mírnou zimou. Podle Quittovy (1971) klasifikace tento prostor leží v teplé oblasti T2. V ročním průběhu převládá na území města jižní, jihozápadní a západní proudění. V létě výrazně převládá proudění západní a jihozápadní. Během jarních a podzimních dnů, což jsou pro chod větrů přechodná období, je však výrazné i proudění východní. Převládajícím směrem větru v území je jihozápadní (13% v údolí, 18% na terase) a jižní (12%), v Suchdole západní (14%). Proudění vzduchu v přízemních vrstvách vzduchu je kromě směru převládajícího větru ovlivňováno systémem uliční kostry území a jejího otevření či uzavření. Inverzními oblastmi jsou nejnižší partie území podél Vltavy kolem Zoologické zahrady hl. m. Prahy, ostatní území je hodnoceno jako mimoinverzní, přičemž hranicí je nadmořská výška 245 metrů nad mořem. Čistota ovzduší v okolí polygonu zájmového území je ovlivňována především zdroji znečištění v jeho okolí, nejvýznamnější roli hraje doprava (obr. č. 3). Kvalita ovzduší je ovlivněna také přenosem škodlivin z ostatních částí Prahy, ale tento přínos není kromě údolí Vltavy vzhledem k poloze území ve městě podstatný. Úroveň znečištění výrazným způsobem dále ovlivňují meteorologické podmínky, přitom rozhodujícím prvkem jsou podmínky provětrávání území a výskyt a trvání typů teplotní stratifikace. Vliv teplotních inverzních situací se projevuje hlavně v přízemních vrstvách vzduchu do 3 metrů nad terénem. 15
Obrázek č. 3 Počet dnů s překročeným limitem průměrné denní koncentrace PM 10 (50 µg/m3) 60 50 40 30 Počet překročení 20 10 0 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2.2 Hluková situace, vibrace a další eventuální fyzikální charakteristiky Hluk v komunálním prostředí chápeme jako hluk v místech, kde občané bydlí, pohybují se ve svém volném čase apod. Jedná se o vnější prostředí, které obyvatelé užívají trvale, dlouhodobě nebo k zotavení. V městském prostředí je člověk vystaven působení mnohých hlukových zdrojů, především z oblasti dopravy. Hluk je většinou negativně vnímán až tehdy, kdy škodí bezprostředně, tedy znemožňuje komunikaci, snižuje sluchové vnímání, ruší ve spánku, apod. Také dlouhodobá hluková expozice, na kterou si organismus snadno přivykne, škodí zdraví a může mít vážné následky poškození sluchu a může vyvolat řadu onemocnění. Hluk přitom působí na každého jednotlivce rozdílně podle jeho individuální vnímavosti a citlivosti. V rámci městské části Praha-Suchdol lze nalézt dva stěžejní činitele, které způsobují zatížení hlukem generovaným dopravou. a) doprava silniční (osobní, hromadná a nákladní) a to zejména na ulici Kamýcká, Suchdolská a Internacionální (viz obr. č. 4) 16
Obrázek č. 4 Hluková situace v širším zázemí řešeného území Tabulka č. 1 Autobusové linky na území městské části Praha - Suchdol Autobusové linky na území městské části Praha-Suchdol linka celková délka km na území MČ spojů / rok km/ rok 107 6,5 2,4 108 648 260 755 147 7,0 2,9 49 696 144 118 359 15,0 6,8 6 760 45 968 502 22,0 2,4 3 276 7 862 celkem 14,5 168 380 458 704 b) doprava letecká z cca 7 km vzdáleného mezinárodního Letiště Václava Havla v Praze-Ruzyni, na vzletové a přistávací dráze RWY 06L-24R, jejíž osa prochází nad zástavbou v severozápadní části Suchdola (viz obr. 4). Ruzyňské letiště monitoruje ve svém okolí na 13 stanicích on-line letecký hluk. Z naměřených dat z let 2007 až 2008 vyplývá, že při nočním povozu byl naměřen hluk vyšší než hladina hygienického limitu 50 db. (viz obr. 5a - graf měření nočního leteckého hluku v roce 2008). V důsledku hospodářské krize a předchozích špatných manažerských rozhodnutí v domovské letecké společnosti ČSA klesl na letišti Václava Havla po roce 2008 výrazně počet startů a přistání letadel, z důvodu nového přístup ČSA nebyl propad v přepravě cestujících a zboží tak výrazný. 17
V důsledku hospodářské krize a předchozích špatných manažerských rozhodnutí v domovské letecké společnosti ČSA klesl na letišti Václava Havla po roce 2008 výrazně počet startů a přistání letadel, z důvodu nového přístup ČSA nebyl propad v přepravě cestujících a zboží tak výrazný. Tabulka č. 2 Vývoj počtu cestujících, počtu pohybů letadel a množství přepraveného zboží (t) v letech 2003-2012. Ukazatel / Rok Počet cestujících Meziroční růst (%) Počet pohybů Meziroční růst (%) Přeprava zboží (t) Meziroční růst (%) 2003 7 463 120 18,2 115 756 11,4 2 744 070 15,6 2004 9 696 413 29,9 144 962 25,2 3 607 407 31,5 2005 10 777 020 11,1 160 213 10,5 3 973 079 10,1 2006 11 581 511 7,5 166 346 3,8 4 129 256 3,9 2007 12 436 254 7,4 174 662 5,0 4 461 887 8,1 2008 12 630 557 1,6 178 628 2,3 4 622 731 3,6 2009 11 643 366-7,8 163 816-8,3 4 209 148-8,9 2010 11 556 858-0,7 156 052-4,7 4 100 762-2,6 2011 11 788 629 2,0 150 717-3,4 4 216 574 2,8 2012 10 807 890-8,3 131 564-12,7 3 760 756-10,8 Obrázek č. 5a Vývoj počtu odbavených cestujících v letech 2003-2012 18
Obrázek č. 5b Vývoj počtu pohybů letadel 2003-2012 Obrázek č. 5c Vývoj v přepravě zboží (t) 2003-2012 19
Obrázek č. 5d Graf měření nočního leteckého hluku v roce 2008 Obrázek č. 5e Možné zatížení akustickým tlakem při realizaci nové paralelní dráhy letiště Praha - Ruzyně 20