9. funkční období 306 Zpráva o vývoji Evropské unie v roce 2013 2014
Zpráva o vývoji Evropské unie v roce 2013 Zpracovala Sekce pro evropské záležitosti Úřadu vlády ČR ve spolupráci s resorty. Schváleno Výborem pro Evropskou unii dne 27. května 2014.
Obsah Obsah... 2 Úvod... 4 1. Obecné záležitosti... 5 Kohezní politika EU... 5 Rozšíření EU... 5 Veřejné zakázky... 5 Evropské politické strany... 5 2. Finanční a ekonomické záležitosti... 6 Hospodářská politika... 6 Zdanění... 6 Rozpočet EU a Víceletý finanční rámec 2014 2020... 6 Účetnictví a audit... 7 Cla... 7 Finanční sektor... 7 Finanční stabilita EU a eurozóny... 8 Prohlubování HMU... 9 Statistika... 9 Hospodářská soutěž... 10 Veřejná podpora... 10 3. Konkurenceschopnost... 11 Vnitřní trh... 11 Výzkum a vývoj, inovace... 11 Politika malých a středních podniků... 12 Právo obchodních společností... 13 Duševní vlastnictví... 13 Ochrana spotřebitele... 13 Průmyslová politika... 14 Technická harmonizace... 14 4. Doprava, telekomunikace, energetika... 16 Silniční doprava... 16 Železniční doprava... 16 Letecká doprava... 16 Horizontální otázky a sítě... 16 Energetická strategie a vnitřní trh s energií... 17 Jaderná energetika... 17 Vnější dimenze... 18 Jednotný telekomunikační trh... 18 Telekomunikační infrastruktura... 18 Digitální agenda... 18 Služby informační společnosti a poštovní služby... 19 5. Životní prostředí... 20 Ochrana životního prostředí... 20 Ochrana klimatu... 21 6. Zaměstnanost, sociální politika a zdraví... 22 Zaměstnanost a sociální politika... 22 Veřejné zdraví... 22 2
Léčiva a zdravotnické prostředky... 23 Ostatní... 23 7. Vzdělávání, mládež a sport... 24 Vzdělávání, mládež a sport... 24 Kultura a audiovize... 24 8. Zemědělství a rybolov... 25 Společná zemědělská politika... 25 Společná rybářská politika... 25 Zdraví zvířat a rostlin... 25 Tabákové výrobky... 26 9. Justice a vnitřní věci... 27 Práva občanů... 27 Justiční spolupráce v trestních věcech... 27 Justiční spolupráce v civilních věcech... 27 E-justice... 28 Justice Scoreboard... 28 Azylová a migrační politika... 28 Schengen a ochrana hranic... 29 Volný pohyb osob... 29 Vízová politika... 29 Vnitřní bezpečnost... 30 Ochrana osobních údajů... 31 Fondy EU v oblasti vnitřních věcí... 31 10. Vnější vztahy... 32 Transatlantické vztahy... 32 Evropská politika sousedství... 32 Východní partnerství... 32 Blízký východ a severní Afrika... 32 Jižní sousedství... 32 Asie, Afrika a Latinská Amerika a Karibik... 32 Asie... 32 Subsaharská Afrika... 33 Latinská Amerika a Karibik... 33 Evropská služba pro vnější činnost... 33 Společná bezpečnostní a obranná politika... 33 Lidská práva... 33 Rozvojová spolupráce a humanitární pomoc... 33 Boj proti terorismu... 34 Problematika sankcí... 34 Fondy vnější spolupráce EU... 34 OSN... 34 Společná obchodní politika... 35 Multilaterální agenda... 36 Bilaterální agenda... 36 3
Úvod Zpráva o vývoji Evropské unie v roce 2013 (dále jen Zpráva ) je vládou předkládána každoročně v souladu s 119a odst. 1 písm. a) zákona č. 107/1999 Sb., o jednacím řádu Senátu, v platném znění. Zpráva byla zpracována Sekcí pro evropské záležitosti Úřadu vlády ČR na základě příspěvků a připomínek jednotlivých resortů. Vzhledem k usnesení Senátu Parlamentu ČR č. 363 ze dne 30. října 2013 jsou ve zprávě zohledněna i usnesení, která k vybraným aktům přijal Senát Parlamentu ČR, popř. i Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR nebo její Výbor pro evropské záležitosti. Zpráva je členěna podle jednotlivých politik EU. V první polovině roku 2013 vykonávalo předsednictví v Radě EU Irsko (IE PRES). V druhé polovině roku koordinovalo činnost Rady litevské předsednictví (LT PRES). Zpráva by se měla soustředit na konkrétní výsledky činnosti institucí EU dosažené v průběhu roku 2013. Avšak s ohledem na skutečnost, že volební období Evropského parlamentu (EP) končí v květnu 2014, je v některých oblastech, zejména pak v případě významných aktů, komentován i vývoj v roce 2014. V oblasti evropských záležitostí byl v roce 2013 zcela klíčovou událostí vstup Chorvatska do EU jakožto dvacátého osmého státu. K hlavním prioritám rozhodně patřilo projednávání návrhů týkajících se bankovní unie, konkrétně návrh na vytvoření jednotného mechanismu dohledu, a v druhé polovině roku 2013 návrh nařízení na vytvoření jednotného mechanismu pro řešení krize bank. V roce 2013 pokračovalo uvolňování jednotlivých částí dříve schválené finanční pomoci pro destabilizované státy. V květnu 2013 schválila eurozóna finanční pomoc Kypru. Koncem roku 2013 Irsko úspěšně dokončilo ozdravný hospodářský program vázaný na finanční pomoc EU a eurozóny. Podobně Španělsko koncem roku 2013 úspěšně dokončilo program na ozdravení tamního bankovního sektoru. Na konci roku 2013 byl plénem EP schválen Víceletý finanční rámec. Ke zvýšení blahobytu občanů a posílení růstového potenciálu ekonomiky by do značné míry měla přispět legislativa přijatá v roce 2013 v oblasti kohezní politiky, která upravuje čerpání prostředků z fondů EU v období 2014-2020. Vláda bude usilovat o efektivní využívání těchto prostředků, a to nejen pro účely zintenzivnění výstavby infrastruktury, ale také pro financování projektů, které znamenají udržení nebo vznik pracovních míst, a to hlavně v regionech nejvíce postižených nezaměstnaností. V oblasti vnitřního trhu, která patří k dlouhodobým prioritám ČR, bylo zcela zásadní, že se v roce 2013 Evropské komisi (EK) podařilo představit všechny návrhy opatření vyplývající z tzv. Aktu o jednotném trhu II, kde je obsaženo dvanáct prioritních opatření a další související iniciativy pro vnitřní trh. Jedná se o opatření směřující mimo jiné k dalšímu rozvoji dopravní, energetické a telekomunikační infrastruktury, digitálního vnitřního trhu a přeshraničního elektronického obchodu, pracovní mobility občanů a posílení důvěry spotřebitelů. Z pohledu ČR jako země s nejvyšším podílem průmyslu na HDP je velmi dobrou zprávou, že v průběhu roku 2013 byla na unijní úrovni věnována intenzivní pozornost oživení průmyslové politiky a posílení průmyslu. 4
Kohezní politika EU 1. Obecné záležitosti Během IE PRES a LT PRES probíhala finální fáze vyjednávání balíčku návrhů nařízení EU upravujících právní rámec čerpání fondů EU v programovém období 2014-2020 (Evropský fond regionálního rozvoje, Evropský sociální fond, Fond soudržnosti, Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova, Evropský námořní a rybářský fond). Dne 20. listopadu 2013 byl schválen balíček nařízení EU k politice soudržnosti plénem EP a 17. prosince 2013 došlo k jeho formálnímu schválení i Radou GAC. Určité zpoždění však měly např. pokyny EK pro geografické jednotky obsahující rámec pro posuzování naplňování předběžných podmínek ze strany ČS, jež byly rozeslány až v únoru 2014, stejně tak jako šablona pro obsah Dohody o partnerství. Rozšíření EU Dne 1. července 2013 se 28. členským státem EU stalo Chorvatsko. Přístupové rozhovory s Černou Horou postupovaly dobrým tempem. Celkové vyznění hodnotící zprávy EK o pokroku z října 2013 bylo pozitivní. EK v ní konstatuje, že tempo přístupových rozhovorů bude záviset na pokroku v oblasti právního státu. V roce 2013 nedošlo k žádnému pokroku v přístupových rozhovorech Islandu. V přístupových jednáních s Tureckem došlo v roce 2013 po období stagnace k dílčímu pokroku. V listopadu byla po více než třech letech otevřena další kapitola (kapitola 22 Regionální politika ), v pořadí čtrnáctá z celkových 35 kapitol. V prosinci 2013 rozhodla EU o zahájení přístupových jednání se Srbskem a schválila k tomu příslušný negociační rámec. Jednání byla zahájena v lednu 2014. Navzdory doporučením EK stále nedošlo k zahájení přístupových rozhovorů s Makedonií kvůli sporu s Řeckem ohledně názvu makedonského státu. Rovněž nebyl udělen kandidátský status Albánii a rozhodnutí bylo odsunuto na jednání Evropské rady (ER) v červnu 2014. Bosna a Hercegovina nebyla ani v roce 2013 kvůli dlouhotrvající vnitropolitické krizi schopná splnit podmínky pro vstup dohody o stabilizaci a přidružení v platnost a pro podání přihlášky ke členství v EU. Kosovo zahájilo v říjnu 2013 jednání o dohodě o stabilizaci a přidružení. Veřejné zakázky V průběhu roku 2013 probíhalo vyjednávání a následné schválení nových směrnic, které regulují oblast veřejných zakázek v ČS EU. Jedná se o směrnici o zadávání veřejných zakázek, směrnici o zadávání veřejných zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb a nově i směrnici o udělování koncesí. ČR je povinna, jakož i ostatní ČS, do 17. dubna 2016 převzít nová pravidla do vnitrostátního právního řádu. MMR v současné době pracuje na přípravě zcela nového zákona o veřejných zakázkách. Evropské politické strany V průběhu roku 2013 dále pokračovalo projednávání návrhu nařízení o statutu a financování evropských politických stran a evropských politických nadací, které nově zakotví jejich právní subjektivitu v právním řádu EU. EP schválil kompromisní znění návrhu v prvním čtení na svém plenárním zasedání v dubnu 2014. 5
Hospodářská politika 2. Finanční a ekonomické záležitosti Mezi priority IE PRES a LT PRES patřila co nejrychlejší dohoda ohledně balíčku dvou legislativních návrhů k posílení rozpočtového dohledu nad zeměmi eurozóny se zvláštními ustanoveními pro ty z nich, které čerpají mezinárodní finanční pomoc (tzv. two-pack ). Politické dohody nad tímto balíčkem bylo dosaženo na březnové Radě ECOFIN a two-pack vstoupil v účinnost v květnu 2013. Mezi další priority patřilo dodržování Paktu o stabilitě a růstu spolu s implementací Evropského semestru. V lednu 2013 vstoupila v platnost Smlouva o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii (tzv. Fiskální pakt), kterou na ER v březnu 2012 podepsalo 25 ČS EU (smlouvu nepodepsaly pouze ČR a Spojené království). Tato mezinárodní smlouva byla uzavřena mimo právní rámec EU. K obratu v pozici ČR k Fiskálnímu paktu došlo s nástupem nové vlády ČR na začátku roku 2014. Souhlas s návrhem na přistoupení ČR k Fiskálnímu paktu vláda vyslovila dne 24. března 2014 a postoupila jej Parlamentu ČR k vyslovení souhlasu s přístupem. Zdanění V průběhu roku 2013 pokračovalo projednávání návrhu směrnice o zavedení daně z finančních transakcí (FTT). Poté, co ER dospěla v červnu 2012 k závěru, že jednomyslnou shodu ohledně FTT nelze v dohledné době nalézt, schválila Rada ECOFIN 1 dne 22. ledna 2013 rozhodnutí o povolení posílené spolupráce. Následně 14. února představila EK návrh směrnice na zavedení FTT v režimu posílené spolupráce. Od té doby probíhají jednání na pracovní úrovni. K reakci na usnesení Senátu č. 241 z 21. června 2013 lze konstatovat, že podrobné hodnocení dopadů návrhu nebylo doposud EK předloženo a že ČR se v souladu se svou dosavadní pozicí i nadále staví odmítavě k zavedení daně FTT, resp. neshledala důvody pro zavedení FTT jako relevantní. Nelze však vyloučit, že výše uvedená pozice ČR bude revidována, neboť nová vláda otevřela diskusi o možné úpravě stávající pozice ČR. Na schůzi vlády dne 5. května 2014 požádal předseda vlády 1. místopředsedu vlády a ministra financí o předložení stanoviska k aktualizaci rámcové pozice k návrhu, které by mělo zohlednit rovněž možnost zapojení ČR do posílené spolupráce v této oblasti. Toto stanovisko bylo předloženo Výboru pro EU dne 27. května 2014. Dalším významným pokrokem v oblasti daní bylo schválení mandátu pro EK k vyjednávání změny dohod o zdanění úroků z úspor se třetími zeměmi v květnu 2013 v kontextu revidované směrnice o zdanění příjmů z úspor v podobě úrokových plateb, která byla přijata až v roce 2014. ČR podporovala jak přijetí mandátu, tak i revizi uvedené směrnice. V závěru roku 2013 EK představila návrh směrnice o společném systému daně z přidané hodnoty, pokud jde o standardizované přiznání k dani, a návrh směrnice o společném systému zdanění mateřských a dceřiných společností z různých členských států (tzv. dividendová směrnice). Rozpočet EU a Víceletý finanční rámec 2014 2020 Na konci roku 2013 byl schválen (plénem EP dne 19. listopadu 2013, Radou dne 2. prosince 2013) Víceletý finanční rámec 2014 2020 (VFR). Celkový objem VFR byl schválen 1 Hlasování se kromě CZ zdržely též LU, MT a UK. 6
ve výši 960 mld. EUR v závazcích (908 mld. EUR v platbách). 2 V rámci kompromisu s EP Rada akceptovala možnost přezkumu v podobě zhodnocení fungování finančního rámce, které předloží EK do konce roku 2016, a přistoupila na omezenou flexibilitu plateb i závazků. Rozpočet EU pro rok 2014 byl schválen Radou dne 19. listopadu 2013 a plénem EP o den později. Konečná výše rozpočtu byla schválena ve výši 142,065 mld. EUR v závazcích a 135,126 mld. EUR v platbách. Účetnictví a audit V roce 2013 došlo k významnému posunu ve vyjednávání několika legislativních návrhů, především pak návrhu směrnice o ročních finančních výkazech, konsolidovaných finančních výkazech a souvisejících zprávách některých forem podniků (tzv. směrnice o účetnictví). V únoru 2014 byla Radou COCOM schválena novela směrnice týkající se zveřejňování nefinančních informací a informací týkajících se rozmanitosti některými velkými společnostmi a skupinami. Novela směrnice o povinném auditu a návrh nařízení o specifických požadavcích na povinný audit subjektů veřejného zájmu byly schváleny Radou EU v dubnu 2014. Cla V prosinci 2013 bylo přijato nařízení, kterým se zavádí akční program pro oblast cel v Evropské unii na období let 2014 2020 (tzv. program Clo 2020). V prosinci 2013 rovněž EK uveřejnila návrh směrnice o právním rámci Unie, který se týká porušení celních předpisů a sankcí. Finanční sektor V roce 2013 bylo hlavní prioritou projednávání návrhů týkajících se bankovní unie (směrnice a nařízení o kapitálových požadavcích, nařízení o jednotném mechanismu dohledu, směrnice o krizovém řízení, nařízení o jednotném mechanismu pro řešení krize bank, směrnice o schématech pojištění vkladů). V souladu s usnesením Senátu č. 115 ČR v průběhu jednání upozorňovala na nevhodnost postupného předkládání návrhů s tím, že vhodnější by bylo projednat všechny předpisy najednou v rámci jednoho balíku. Tlak na urychlené projednání a přijetí všech předpisů však znemožnil prosazení tohoto postupu. ČR při vyjednávání legislativy bankovní unie kladla důraz na to, aby jejím ustavením nedošlo k narušení volného trhu a aby bylo v co možná největší míře zachováno rovné postavení mezi zúčastněnými a nezúčastněnými ČS. Co se týče možného narušení jednotného trhu přístupem pouze některých bank k prostředkům Evropského mechanismu stability (ESM), které zmiňuje Senát ve svých usneseních č. 115 a 392, pak lze konstatovat, že tyto prostředky mohou využívat ČS eurozóny, kterým toto právo plyne z účasti v ESM (o přímé rekapitalizaci bank se jednalo, v tuto chvíli však není možná). Toto potenciální narušení jednotného trhu tak nelze dávat do přímé spojitosti s ustavením bankovní unie. Součástí balíčku bankovní unie naopak v současnosti není žádný veřejný backstop či záruka. V první polovině roku 2013 pokračovalo projednávání návrhu směrnice a nařízení o kapitálových požadavcích. Návrhy byly schváleny Radou i EP v červnu 2013. Rovněž byly projednávány návrhy na vytvoření jednotného mechanismu dohledu (Single Supervisory Mechanism SSM), který představuje jednu z hlavních součástí bankovní unie. Jedná se o nařízení o Evropské centrální bance (ECB) a novelu nařízení o činnosti 2 Ceny r. 2011. 7
Evropského orgánu pro bankovnictví. V dubnu 2013 byla uzavřena dohoda mezi Radou a EP, pokud jde o finální podobu návrhů. Nařízení byla poté formálně schválena EP dne 12. září 2013 a následně Radou dne 15. října 2013. Zavedením SSM dojde k přenesení některých dohledových pravomocí z národních orgánů dohledu zemí eurozóny na ECB. Podstatnou roli při rozhodování bude zastávat nově vytvořená Rada dohledu, v níž zasednou jmenovaní členové a také zástupci dohledových orgánů ČS. Silné postavení národních orgánů dohledu, které by zohlednilo jejich věcné know-how, mj. požadoval i Senát ve svém usnesení č. 115. Dále byl projednáván návrh směrnice zřizující rámec pro ozdravení a řešení krizí úvěrových institucí a obchodníků s cennými papíry (tzv. směrnice o krizovém řízení). V prosinci 2013 bylo dosaženo politické dohody na finálním znění směrnice. Dne 15. dubna 2014 byl návrh schválen EP a následně Radou dne 6. května 2014. V druhé polovině roku 2013 byl projednáván návrh nařízení na vytvoření jednotného mechanismu pro řešení krize bank (Single Resolution Mechanism SRM), který představuje nedílnou součást bankovní unie. Na mimořádném zasedání Rady ECOFIN dne 18. prosince 2013 Rada k návrhu přijala obecný přístup a rovněž rozhodla, že některé podstatné náležitosti týkající se fungování Jednotného fondu pro řešení krize bank (jehož vytvoření je součástí návrhu o SRM) a další související ustanovení (zejména problematika mimosmluvní odpovědnosti unijních institucí) budou řešeny formou mezivládní dohody, která bude doplňovat nařízení o SRM. Finální kompromisní text byl odsouhlasen Radou dne 27. března 2014 a EP dne 15. dubna 2014. Konečná podoba SRM zaručuje silnou roli nově vzniklému Jednotnému výboru pro řešení krizí (SRB) složeném z tzv. stálých (expertních) členů a rovněž ze zástupců rezolučních orgánů zúčastněných ČS. Návrh resolučního rozhodnutí SRB potvrzuje EK, v otázce veřejného zájmu a využití prostředků Fondu je do rozhodování zapojena i Rada EU. Zároveň se podařilo dosáhnout takových hlasovacích mechanismů v rámci SRB, které nebudou zvýhodňovat žádnou skupinu zúčastněných států. Zmíněné prvky byly při vyjednávání pro ČR prioritami, zcela v souladu s usnesením Senátu č. 392. Konečný text mezivládní dohody byl ČS k podpisu a následné ratifikaci předložen dne 21. května 2014. Dále se podařilo schválit návrh směrnice o systémech pojištění vkladů. Politickou dohodu na finálním znění směrnice se podařilo uzavřít v prosinci 2013. Dne 15. dubna 2014 byl návrh schválen EP. Rada se také věnovala návrhu novely směrnice a nařízení o trzích finančních nástrojů (MiFID II/ MiFIR), ke kterému přijala obecný přístup v červnu 2013. V roce 2013 byl rovněž projednáván návrh směrnice o předcházení zneužití finančního systému k praní peněz a financování terorismu a návrh nařízení o informacích doprovázejících převody peněžních prostředků. K oběma těmto návrhům byly v dubnu 2014 vypracovány finální kompromisní návrhy, které budou schvalovány jako balíček na COREPERu v květnu 2014. Finanční stabilita EU a eurozóny V roce 2013 pokračovalo uvolňování jednotlivých částí dříve schválené finanční pomoci eurozóny (z Evropského nástroje finanční stability - EFSF), resp. eurozóny a EU (z Evropského mechanismu finanční stabilizace - EFSM) pro Řecko, resp. Portugalsko 3. 3 Finanční pomoc eurozóny pro Řecko v rámci tzv. druhého balíčku byla schválena v březnu 2012, finanční pomoc EU a eurozóny pro Portugalsko byla schválena v květnu 2011. Oběma zemím poskytuje finanční pomoc též Mezinárodní měnový fond. 8
V květnu 2013 schválila eurozóna finanční pomoc Kypru z ESM v objemu 9 mld. EUR 4 podmíněnou tříletým ozdravným hospodářským programem. Koncem roku 2013 Irsko úspěšně dokončilo ozdravný hospodářský program vázaný na finanční pomoc EU a eurozóny 5 schválenou v roce 2010. Podobně Španělsko koncem roku 2013 úspěšně dokončilo program na ozdravení tamního bankovního sektoru, podpořený půjčkou od eurozóny (z ESM) v objemu do 100 mld. EUR schválenou v červenci 2012. Z této půjčky Španělsko nakonec použilo 41,3 mld. EUR. Prohlubování HMU V návaznosti na závěry ER z prosince 2012 pokračovala v roce 2013 intenzivní diskuse o prohlubování hospodářské a měnové unie (HMU), a to konkrétně v oblastech: ex ante koordinace hospodářských reforem, sociální dimenzi HMU, dvoustranných smluvních ujednáních a mechanismech solidarity. V březnu uplynulého roku EK zveřejnila k tomuto tématu dva nelegislativní dokumenty: i) sdělení Směrem k prohloubené a skutečné hospodářské a měnové unii Koordinace ex ante týkající se plánů zásadních reforem hospodářské politiky a ii) sdělení Směrem k prohloubené a skutečné hospodářské a měnové unii - Zavedení nástroje pro konvergenci a konkurenceschopnost. Obě sdělení byla v průběhu roku předmětem diskusí mezi ČS, v jejichž rámci ČR vystupovala plně v souladu s příslušnými usneseními obou parlamentních komor. V případě ex ante koordinace hospodářských reforem vyjádřila ČR s návrhy principiální souhlas, přičemž však zároveň zdůraznila nutnost co nejširšího využití stávajících nástrojů koordinace a rovněž potřebu plně respektovat pravomoci národních parlamentů při tvorbě hospodářské politiky. Ohledně dvoustranných smluvních ujednání a mechanismů solidarity vláda při jednání varovala před rizikem morálního hazardu navrhovaných opatření a opakovaně vyzvala k předložení bližších detailů. Obecně vláda preferovala dobrovolnou účast ČS mimo eurozónu na obou případných nástrojích, jež se dle závěrů ER z prosince 2013 podařilo prosadit. V říjnu 2013 EK rovněž zveřejnila sdělení Posílení sociálního rozměru hospodářské a měnové unie. Na základě tohoto sdělení EK představila novou sledovací tabulku sociálních ukazatelů, tzv. scoreboard, která bude tvořit součást každoroční Společné zprávy o zaměstnanosti. Téma prohlubování HMU bylo hlavní náplní červnové i říjnové ER. Zásadní vývoj však zejména kvůli zdrženlivým pozicím většiny ČS zaznamenán nebyl. Dílčího posunu v projednávání bylo dosaženo na prosincové ER, která ve svých závěrech zformulovala určité konkrétní prvky dvoustranných smluvních ujednání a potvrdila důležitost lepšího sledování sociálních aspektů hospodářských politik v EU. Na žádost ČS by problematika dvoustranných smluvních ujednání a mechanismů solidarity měla být dále projednána ER v říjnu 2014, a to na základě detailnější zprávy předsedů ER a EK. Statistika Důležitým úkolem v oblasti statistiky byla v roce 2013 příprava na zavedení nového systému národních a regionálních účtů (dle nařízení EP a Rady č. 549/2013). V platnost vstoupila také nová právní úprava demografické statistiky. Byla zahájena příprava nařízení o poskytování a kvalitě statistik při makroekonomické nerovnováze. V průběhu roku bylo věnováno značné 4 EU se na finanční pomoci pro Kypr nepodílí, MMF poskytl 1 mld. EUR. 5 A též MMF. 9
úsilí také dokončení novely nařízení o evropské statistice, která si kladla za cíl posílit nezávislost a důvěryhodnost statistiky a statistických institucí v rámci EU. Jednání však nevedla k úspěšnému závěru, a proto téma zůstává i nadále otevřeno. Hospodářská soutěž V oblasti hospodářské soutěže nedošlo v roce 2013 k přijetí zásadních legislativních změn. V červnu 2013 bylo zahájeno projednávání návrhu směrnice o náhradě škod způsobených protisoutěžním jednáním. Začátkem roku 2014 proběhl trialog (přípravy na trialog) se zástupci ČR aktivně účastnili a jeho výsledkem bylo přijetí finálního kompromisního znění návrhu na úrovni COREPERu, které výslovně zohlednilo stanovisko a návrhy ČR. EP následně návrh schválil v první polovině roku 2014. Během roku 2013 EK zahájila veřejnou konzultaci k návrhu zjednodušení procesu přezkumu spojování podniků v rámci nařízení EU o fúzích. V rámci platformy European Competition Network (ECN) vzniklo několik doporučení o klíčových kompetencích v oblasti šetření a rozhodovacího procesu. Veřejná podpora V roce 2012 navrhla EK rozsáhlou reformu za účelem modernizace pravidel veřejné podpory. V lednu 2013 EP přijal rezoluci o modernizaci veřejné podpory, která plně podpořila tuto iniciativu a její cíle. 10
Vnitřní trh 3. Konkurenceschopnost V průběhu roku 2013 EK představila všechny návrhy opatření, které vyplývají z tzv. Aktu o jednotném trhu II (SMA II), který EK vydala v říjnu 2012 a který obsahuje dvanáct prioritních opatření a další související iniciativy pro vnitřní trh. Jedná se o opatření směřující mimo jiné k dalšímu rozvoji dopravní, energetické a telekomunikační infrastruktury, digitálního vnitřního trhu a přeshraničního elektronického obchodu, pracovní mobility občanů a posílení důvěry spotřebitelů. Tyto oblasti patří mezi dlouhodobé priority ČR. Jednotlivé návrhy měly být projednány a přijaty do konce funkčního období EP, tedy do května 2014. Senát usnesením z března 2013 podpořil urychlené přijetí opatření v prioritních oblastech týkajících se rozvoje plně integrovaných sítí v rámci jednotného trhu; podpory přeshraniční mobility občanů a podniků; podpory digitálního hospodářství v celé Evropě a posilování sociálního podnikání a důvěry spotřebitelů. Na konci roku 2013 probíhalo u většiny návrhů vyjednávání mezi evropskými institucemi. Na Radě pro energetiku v prosinci 2013 byla podpořena zpráva Rady k Akčnímu plánu pro dokončení vnitřního trhu s energií. Pokroku bylo dosaženo také ve vyjednávání čtvrtého železničního balíčku (směrnice o železniční interoperabilitě, o železniční bezpečnosti, nařízení k železniční agentuře). Do konce funkčního období v roce 2014 se dá očekávat také dosažení dohody u návrhu k modernizaci insolvenčních pravidel. V oblasti dlouhodobých investičních fondů a v případě směrnice o platebních službách na vnitřním trhu nebo mnohostranných mezibankovních poplatků nedošlo v roce 2013 k projednávání návrhů EK, a proto vyjednávání v těchto oblastech nebudou do konce funkčního období EP uzavřena. Potřebu dalšího rozvoje sektoru služeb a inovací vyzdvihla ER v říjnu 2014 ve svých závěrech, kde vyzvala EK, aby do března 2014 vydala zprávu ohledně reforem v oblasti služeb v ČS a poskytla více vodítek, jak postupovat při odstraňování bariér. V listopadu 2013 EK vydala Zprávu o stavu integrace jednotného trhu, která je příspěvkem k Roční analýze růstu pro rok 2014. Tuto zprávu vydala EK podruhé a jejím smyslem je podat přehled o stavu integrace vnitřního trhu v roce 2013 a identifikovat klíčové oblasti vnitřního trhu s největším prorůstovým potenciálem (služby, energetika, doprava, finanční služby a digitální ekonomika) a nejzávažnější nedostatky a překážky pro další integraci vnitřního trhu v těchto oblastech. Výzkum a vývoj, inovace V roce 2013 byla pozornost zaměřena především na schválení legislativního balíčku ustavující program Horizont 2020 rámcový program pro výzkum a inovace (2014-2020). Dne 10. července 2013 EK zveřejnila balíček investic do inovací, který má přispět ke zvýšení dopadů investic do VaVaI ve prospěch ekonomického růstu. Součástí balíčku jsou čtyři legislativní návrhy ustavující partnerství v oblasti veřejného sektoru a dále pět legislativních návrhů umožňujících vznik partnerství veřejného a soukromého sektoru, která budou implementována v rámci programu Horizont 2020. Společně s návrhy zveřejnila EK Sdělení Partnerství veřejného a soukromého sektoru v programu Horizont 2020: účinný nástroj k dosažení inovací a růstu v Evropě, které podtrhuje význam a důležitost partnerství veřejného a soukromého sektoru, a to zejména ve vztahu k dosažení cíle strategie Evropa 2020 v podobě investic do VaVaI ve výši 3 % HDP EU do roku 2020. K tomuto sdělení přijal Senát usnesení č. 376, v němž podporuje důležitost partnerství veřejného a soukromého sektoru pro budování ekonomiky založené na znalostech. 11
V průběhu projednávání legislativních návrhů tak ČR podporovala zachování navrhované výše rozpočtu pro jednotlivá partnerství. Dále byly v září 2013 zveřejněny dva klíčové dokumenty EK doprovázející sdělení EK Stav Unie inovací v roce 2012 urychlit změnu; a to sdělení představující návrh jednotného inovačního indikátoru a první zpráva o pokroku v Evropském výzkumném prostoru. V rámci implementace Paktu pro růst a zaměstnanost zařadilo IE PRES mezi své priority posílení podpory výzkumu a inovací zejména se zaměřením na malé a střední podniky včetně zlepšení přístupu MSP k rizikovému kapitálu. Společným tématem IE a LT PRES bylo zvýšení konkurenceschopnosti evropského průmyslu prostřednictvím podpory výzkumu, vývoje a inovací a využití nových technologií s důrazem na klíčové technologie. V únoru 2013 EK a EIB podepsala Memorandum o porozumění, ve kterém se dohodly na prioritizaci financování projektů zaměřených na klíčové technologie. EK v březnu 2013 vydala Sdělení o stavu Unie inovací v roce 2012, ve kterém identifikuje další oblasti, na které se v budoucnu zaměří při implementaci Unie inovací: koncept open innovation a znalostní transfer, větší důraz na inovační politiku regionů prostřednictvím implementace strategie inteligentní specializace, zlepšení podmínek pro inovativní podniky nebo inovace ve veřejné správě. V červnu 2014 EK zveřejní sdělení k inovační ekonomice, které by mělo reflektovat i opatření Unie inovací. V září 2013 představila EK ukazatel inovačních výsledků (Innovation Indicator), který udává míru, v jaké jsou myšlenky z inovativních odvětví schopny dosáhnout tržního uplatnění. EK v současné době dále pracuje na upřesnění tohoto ukazatele. V roce 2013 EK provedla revizi koncepce spolupráce ve formě Evropských inovačních partnerství, doporučení se týkají efektivnějšího modelu řízení, monitoringu plnění cílů nebo zlepšení spolupráce a zapojení jednotlivých účastníků. Z dalších iniciativ EK v oblasti inovační politiky můžeme zmínit spuštění Business Innovation Observatory, představení Akčního plánu pro design nebo činnost pracovní skupiny pro pokročilé výrobní technologie pro čistou produkci. Politika malých a středních podniků V lednu 2013 zveřejnila EK Akční plán podnikání 2020 Opětovné probuzení podnikatelského ducha v Evropě. Akční plán pro podnikání představuje cestovní mapu pro aktivity na úrovni EU i ČS k uvolnění podnikatelského potenciálu Evropy, odstranění existujících překážek a obnovení kultury podnikání v Evropě. K Akčnímu plánu proběhla politická debata na Radě pro konkurenceschopnost v únoru 2013 a neformální Radě pro konkurenceschopnost v červenci 2013. V průběhu roku 2013 bylo dosaženo shody na nařízení zřizujícím Program pro konkurenceschopnost podniků a malé a střední podniky (2014 2020) COSME. Neformální Rada COCOM se v květnu 2013 soustředila především na malé a střední podniky (MSP). Bylo potvrzeno, že z hlediska MSP je klíčový podnikatelský duch, podpora start-upům, pomoc při přizpůsobení se novým podmínkám či při zahájení podnikání a lepší dostupnost finančních prostředků. Jednání bylo zaměřeno také na otázku internacionalizace MSP a jak ji úspěšně provést. 12
Právo obchodních společností Na expertní úrovni pokračovaly diskuse k návrhu nařízení o statutu evropské nadace (FE), který EK předložila v únoru 2012. Cílem návrhu je zavést v oblasti práva EU další jednotnou nadnárodní právní formu vedle dnes již existujících evropských forem společností. Duševní vlastnictví V dubnu 2013 zveřejnila EK návrh nařízení doplňující nařízení Rady č. 207/2009 o ochranných známkách Společenství, návrh novely směrnice, kterou se sbližují právní předpisy členských států o ochranných známkách, a návrh nařízení EK pozměňující nařízení (ES) č. 286/95 o poplatcích placených Úřadu pro harmonizaci ve vnitřním trhu (tzv. známkový balíček). Cílem je modernizace evropského systému ochranných známek. Na základě připomínek ČS po prvním pročtení návrhu směrnice vytvořilo LT PRES kompromisní text. Další kompromisní texty budou vytvořeny EL PRES a projednány v rámci pracovní skupiny v roce 2014. Dne 19. února 2013 byla 25 ČS EU podepsána Dohoda o jednotném patentovém soudu (spolu s nařízením EP a Rady (EU) č. 1257/2012, kterým se provádí posílená spolupráce v oblasti vytvoření jednotné patentové ochrany, a nařízením Rady (EU) č. 1260/2012, kterým se provádí posílená spolupráce v oblasti vytvoření jednotné patentové ochrany, pokud jde o příslušná ustanovení o překladu, tvoří tzv. patentový balíček). Podmínkou nabytí účinnosti patentového balíčku je ratifikace dohody alespoň 13 signatáři včetně DE, FR a UK. Praktické přípravy pro vytvoření soudu probíhají v rámci Přípravného výboru, v němž zasedají zástupci smluvních stran. V roce 2013 se konala tři zasedání, na kterých byl zejména schválen postup předvýběru budoucích soudců, byla vyhlášena veřejná konzultace návrhu jednacího řádu soudu a bylo prodiskutováno financování nákladů, jež se objevily v přípravné fázi. Práce budou pokračovat ještě v roce 2014. V červnu 2013 byla v rámci Světové organizace duševního vlastnictví přijata mezinárodní smlouva o usnadnění přístupu nevidomých k vydaným dílům (označovaná také jako Marrákešská smlouva). EU jako celek může být, obdobně jako jednotlivé ČS EU, smluvní stranou této mezinárodní smlouvy. EU smlouvu podepsala v roce 2014, s ratifikací však vyčká, až bude provedena analýza kompatibility této smlouvy s právem EU. Během celého roku 2013 byl intenzivně projednáván návrh směrnice EP a Rady o kolektivní správě autorského práva a práv s ním souvisejících a udělování licencí pro více území k právům k užití hudebních děl online na vnitřním trhu. Směrnice, po zohlednění pozměňovacích návrhů EP, byla přijata na jaře 2014. V závěru roku 2013 EK předložila návrh směrnice o ochraně nezveřejněného know-how a obchodních informací (obchodního tajemství) před neoprávněným získáním, použitím a zveřejněním. Cílem je zakotvit základní standardy pro ochranu obchodního tajemství v EU. Projednávání návrhu je nyní finalizováno v Radě EU. Ochrana spotřebitele Během IE PRES a EL PRES byl intenzivně projednáván legislativní balíček k bezpečnosti spotřebitelských výrobků a dozoru nad trhem, který EK schválila v únoru 2013. Tento balíček obsahuje nařízení o bezpečnosti spotřebitelských výrobků a nařízení o dozoru nad trhem s výrobky. S ohledem na deklarovaný význam balíčku jej EK zařadila mezi opatření v rámci Aktu o jednotném trhu II. EP schválil svou pozici v prvním čtení v dubnu 2014, avšak Rada prozatím k dohodě nedospěla. Důvodem je rozdílné stanovisko ČS k ustanovení zakotvujícímu povinné označování výrobků zemí původu (čl. 7 návrhu nařízení o bezpečnosti spotřebních výrobků). 13
V průběhu roku 2013 byl dále projednáván návrh nařízení o programu Spotřebitelé pro období 2014 2020. Návrh nařízení navazuje na přecházející program pro období 2007 2013 a jeho cílem je posílit postavení spotřebitele a zajistit ochranu jejich práv. Nařízení bylo schváleno v únoru 2014. EK také zveřejňovala pravidelné Hodnotící zprávy o spotřebitelských trzích ve vybraných odvětvích. V červenci 2013 byla zveřejněna část Hodnotící zprávy, která je věnovaná podmínkám spotřebitelů (Consumer Conditions Scoreboard). Na základě těchto zpráv budou provedeny hloubkové studie s cílem odhalit a odstranit příčiny nedostatečné funkčnosti trhu. Průmyslová politika Rada COCOM se v únoru 2013 zabývala aktuální problematikou ocelářského průmyslu v Evropě. Kladně bylo hodnoceno konání kulatého stolu k této problematice na vysoké úrovni, které zorganizovala EK. Po roční práci byl v červnu 2013 přijat Akční plán pro konkurenceschopné a udržitelné ocelářství v Evropě. Senát ČR Akční plán přivítal svým usnesením č. 366. Zahrnuje kombinaci opatření EK a ČS, týkajících se obchodu, surovin, zákonných výdajů, změny klimatu, energie, životního prostředí, zaměstnanosti a výzkumu a vývoje. Plán je monitorován a hodnocen skupinou zástupců průmyslu, zaměstnanců v tomto odvětví a ČS s významným podílem ocelářského průmyslu, které předsedá EK. V květnu 2013 se Rada COCOM zabývala průmyslovou politikou. V září 2013 se pak zaměřila na rámcové podmínky pro konkurenceschopný průmysl a na nová sdělení k obrannému a bezpečnostnímu sektoru a k ocelářskému průmyslu. EK představila nový balíček dokumentů, který vydala 24. září 2013 a který hodnotí konkurenceschopnost EU, ČS a stav průmyslu v EU a implementaci sdělení k průmyslové politice z října 2012. V prosinci 2013 se Rada pro konkurenceschopnost věnovala obrannému průmyslu v kontextu přípravy prosincové ER. Ministři v debatě zdůraznili, že konkurenceschopná evropská obranná a průmyslová základna (EDTIB) je předpokladem pro inovace, růst a zaměstnanost. Za LT PRES, které navázalo na předchozí projednávání pod taktovkou Irska, byly schváleny emisní limity CO 2 z lehkých užitkových vozidel a z osobních automobilů (Evropský parlament je schválil v lednu resp. v únoru 2014). Během roku 2013 byly na úrovni pracovních skupin a šerpů projednávány kapitoly závěrečné zprávy CARS 2020 (bezpečnost silničního provozu, vnitřní trh, elektromobilita a alternativní paliva, zahraniční obchod, problematika restrukturalizace, podpora výzkumu a vývoje). V květnu 2014 je předpoklad schválení Závěrečné zprávy. Senát svým usnesením č. 244 iniciativu EK CARS 2020 v obecné rovině podpořil. Technická harmonizace V oblasti technické harmonizace bylo v roce 2013 aktivnější LT PRES, kterému se podařilo dosáhnout významnějších úspěchů. Za nejvýznamnější lze považovat skutečnost, že byly po dvouletém projednávání ukončeny diskuse nad balíčkem devíti směrnic nového přístupu uváděných do souladu s nařízením 768/2008 o společném rámci pro uvádění výrobků na trh. Tato iniciativa byla důležitým krokem v provádění legislativního rámce, který byl přijat v roce 2008 jako součást balíčku týkajícího se zboží. V návaznosti na přijetí tohoto balíčku byly zahájeny také diskuse nad přepracovaným zněním další ze směrnic nového přístupu, a to z oblasti tlakových nařízení, která nebyla zařazena ve výše uvedeném balíčku s ohledem na skutečnost, že kromě nového 14
legislativního rámce bylo nutné její text přizpůsobit také legislativě z oblasti nebezpečných látek. S ohledem na značné úsilí vynaložené LT PRES došlo v druhé polovině roku 2013 také v rámci 1. čtení k ukončení projednávání technického předpisu o rekreačních plavidlech a vodních skútrech, a v rámci 2. čtení bylo přijato nařízení o hladině akustického tlaku motorových vozidel. IE i LT PRES se zaměřily na dosažení maximálního možného posunu v projednávání technického předpisu s přímou působností z oblasti dodávání rádiových zařízení na trh, což umožnilo jeho přijetí na počátku EL PRES. V druhé polovině roku 2013 pokračovaly intenzivnějším způsobem diskuse nad návrhem nařízení o zjednodušení převodu motorových vozidel registrovaných v jiném ČS zaměřeném na zlepšení fungování jednotného trhu v této oblasti, nicméně se nepodařilo dosáhnout na technické úrovni dohody a na počátku roku 2014 bylo s ohledem na požadavek některých ČS na provedení dodatečného posouzení dopadů projednávání pozastaveno. A v neposlední řadě zahájilo LT PRES projednávání nařízení o požadavcích na schválení typu pro zavedení palubního systému ecall u motorových vozidel předloženým EK s cílem zajistit interoperabilitu a kontinuitu služeb systému ecall v EU. Návrh nebyl dále projednáván a byl předán EL PRES, které předloží návrh obecného přístupu k tomuto návrhu ke schválení Radě COCOM 26. května 2014. 15
Silniční doprava 4. Doprava, telekomunikace, energetika Za IE PRES i LT PRES byl intenzivně projednáván balíček předpisů týkající se technické způsobilosti vozidel. V červnu 2013 byl na Radě TTE přijat obecný přístup k návrhu nařízení o silničních technických prohlídkách a návrh směrnice o registračních dokladech vozidel. Finální kompromisní znění mezi Radou a EP bylo dojednáno za LT PRES. Za LT PRES se zároveň podařilo uzavřít dlouho vyjednávaný návrh nařízení o digitálních tachografech, který výrazně přispěje k dodržování pravidel v silniční nákladní dopravě. Železniční doprava V oblasti železniční dopravy bylo zahájeno projednávání IV. železničního balíčku. Tento soubor legislativních a nelegislativních návrhů kompletně reviduje stávající unijní legislativu s cílem dokončit liberalizaci železničního trhu a zvýšit konkurenceschopnost železniční dopravy. V roce 2013 byly přijaty obecné přístupy Rady k návrhu směrnice o bezpečnosti železnic a návrhu směrnice o interoperabilitě železničního systému. Projednávání technické části v Radě bylo dokončeno v březnu 2014 přijetím obecného přístupu k návrhu nařízení o Evropské agentuře pro železnice. Pozice EP k celému IV. železničnímu balíčku, tedy k technické i politické části, byla přijata v dubnu 2014. Projednávání témat politické části balíčku (otevírání trhu ve vnitrostátní osobní dopravě a pravidla oddělení dopravce od provozovatele infrastruktury) nebylo v Radě doposud zahájeno. Usnesení VEZ PSP č. 323 a usnesení VZEU č. 251 Senátu ČR bylo při projednávání agendy v rámci Rady zohledněno. Některé navržené pravomoci ERA byly ponechány nadále v kompetenci ČS EU. Letecká doprava V červnu 2013 byl na Radě TTE přijat obecný přístup Rady k návrhu nařízení o hlášení událostí v civilním letectví. Předpis byl na začátku roku 2014 přijat. Za LT PRES bylo také zahájeno projednávání dvou návrhů nařízení týkajících se práv cestujících v letecké dopravě. Tato agenda je dlouhodobě intenzivně projednávána, v rámci Rady se však doposud nepodařilo nalézt kompromisní znění akceptovatelné pro většinu ČS. EP přijal svou pozici k návrhu v dubnu 2014. V červnu 2013 byl vydán EK Balíček Jednotného evropského nebe (SES) 2+. LT PRES k tomuto tématu uspořádalo neformální zasedání ministrů dopravy, které se uskutečnilo 15. září 2013 ve Vilniusu. Negativní postoj většiny ČS k tomuto návrhu je jedním z hlavních důvodů, proč tento návrh nebyl doposud detailněji projednáván v rámci Rady. Postoj EP byl přijat v dubnu 2014. Horizontální otázky a sítě Za IE PRES došlo ke schválení klíčového strategického materiálu v oblasti rozvoje dopravní infrastruktury. Rada a EP se shodli na finálním textu návrhu nařízení o hlavních směrech Unie pro rozvoj transevropské dopravní sítě (TEN-T). V lednu 2013 EK vydala návrh směrnice o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva, ve kterém jsou stanoveny požadavky na počet, respektive hustotu rozmístění dobíjecích stanic na alternativní paliva v jednotlivých ČS. Po velmi složitých jednáních se za LT PRES podařilo v prosinci 2013 dojednat obecný přístup Rady. Úspěšná byla i následná jednání s EP, v dubnu 2014 došlo ke schválení návrhu směrnice (usnesení VEZ PSP č. 322 podporuje schválenou rámcovou pozici ČR a bylo tedy zohledněno). 16
V roce 2013 byl rovněž projednán návrh nařízení, kterým se mění nařízení (EU) č. 912/2010 o zřízení Agentury pro evropský GNSS. Z pohledu ČR se jednalo o velmi důležitý návrh s ohledem na umístění administrativního sídla GSA v Praze. Důležitým aspektem bylo sjednotit návrh nařízení s hostitelskou smlouvou mezi ČR a GSA. To se podařilo. V říjnu byl na Radě TTE přijat obecný přístup. Začátkem roku 2014 došlo k dohodě mezi EP a Radou. Energetická strategie a vnitřní trh s energií IE PRES obecně dosáhlo substantivní dohody nad návrhem předpisu o nástroji k propojení Evropy (CEF), nicméně formální schválení proběhlo až za LT PRES. Skrze tento finanční nástroj (5,85 mld. EUR) bude moci být mezi lety 2014 2020 financováno 248 projektů. Pokud jde o energetickou sektorovou část CEF, došlo během IE PRES k formálnímu potvrzení dohody dosažené CY PRES a přijetí nařízení pro transevropské energetické sítě (TENs-E). Za LT PRES bylo v oblasti financování energetických projektů v infrastruktuře přijato delegované nařízení seznamu projektů společného zájmu (PCI projekty). Tyto projekty jsou klíčové pro zřízení moderní EU infrastruktury a potažmo pro úspěšné fungování trhu s energií. EK také uveřejnila balíček dokumentů o státních intervencích na trhu, týkajících se přiměřenosti výroby, schémat podpory obnovitelných zdrojů a opatření na straně poptávky. EK v březnu 2013 přijala Zelenou knihu o rámci klimatické a energetické politiky do roku 2030 a současně k tématu proběhla veřejná konzultace. V prosinci bylo započato projednávání Rámce pro politiku klimatu a energetiky do roku 2030, u kterého se LT PRES snažilo prosazovat individuální přístup k jednotlivým ČS z důvodu jejich odlišné situace v oblasti nerostných surovin a klimatických podmínek. Samotné sdělení Rámec politiky v oblasti klimatu a energetiky v období 2020-2030 EK předložila 22. ledna 2014 spolu s dalšími dokumenty. Diskuse o podobě energetické politiky mezi lety 2020 a 2030 s ohledem na klimatické cíle a konkurenceschopnost je nyní jedním z hlavních témat EL PRES a bude i pro IT PRES. Energetika se stala i jedním z hlavních témat květnové ER, která se zabývala problémem vysokých cen energií, jejich dopady na konkurenceschopnost EU a dokončením vnitřního energetického trhu v EU. Výsledkem diskuse o opatřeních k zajištění fungování vnitřního trhu bylo přijetí závěrů k dokončení vnitřního energetického trhu na červnové Radě pro energetiku, kde ČR velmi úzce spolupracovala se zeměmi V4 a podařilo se tak v závěrech zakotvit problém přetoků elektřiny z Německa přes území ČR. LT PRES zaměřilo svou činnost na dokončení vnitřního trhu EU s energií do roku 2014 a podařilo se mu na úrovni sektorové Rady v prosinci přijmout zprávu, kterou následně vzala na vědomí ER. Usnesení PSP a Senátu k problematice v oblasti energetiky ke sdělení EK k fungování vnitřního trhu s energiemi a k Zelené knize pro klima energetiku do roku 2030 byla při formulaci a prosazování pozic ČR plně respektována. Jaderná energetika V oblasti jaderné energetiky bylo schváleno nařízení, kterým se zakládá nástroj pro spolupráci v oblasti jaderné bezpečnosti a pokračovalo projednávání návrhu směrnice, kterou se mění směrnice 2009/71/EURATOM, kterou se stanoví rámec Společenství pro jadernou bezpečnost jaderných zařízení. Diskuse o tomto návrhu pokračují i za EL PRES. 17
Vnější dimenze Za IE PRES došlo k dohodě s EP o návrhu směrnice o těžbě plynu a ropy na moři ( offshore těžba). Cílem tohoto nařízení je stanovení jasných pravidel pro výzkumné a těžební aktivity ropy a plynu v moři, které sníží rizika spojená s tímto typem činnosti. Jednotný telekomunikační trh Stěžejním dokumentem, který byl v září 2013 předložen k projednání, je návrh nařízení stanovující opatření týkající se jednotného evropského trhu elektronických komunikací a k dosažení propojeného kontinentu. Cílem návrhu má být posun směrem k jednotnému trhu elektronických komunikací, kde občané i podniky budou mít přístup ke službám elektronických komunikací bez ohledu na to, kde v Unii jsou tyto služby poskytovány. Telekomunikační infrastruktura IE PRES i LT PRES se dále věnovaly projednávání návrhu nařízení o hlavních směrech transevropských sítí v oblasti telekomunikační infrastruktury a o zrušení rozhodnutí č. 1336/97/ES o hlavních směrech Unie pro rozvoj telekomunikačních sítí. Návrh nařízení vymezuje projekty společného zájmu, které by měly stimulovat celoevropský rozvoj vysokorychlostních širokopásmových sítí a infrastruktury digitálních služeb. LT PRES se podařilo nalézt shodu s EP, přičemž nástroj se s ohledem na snížený rozpočet zaměřuje spíše na projekty rozvoje infrastruktury digitálních služeb, než na projekty budování širokopásmové infrastruktury. V průběhu IE PRES byl k jednání předložen návrh nařízení o opatřeních ke snížení nákladů na zavádění sítí vysokorychlostních elektronických komunikací. Postupem diskuse se s ohledem na strukturu a obsah dokumentu ČS přiklonily k variantě změnit dokument na směrnici. Text byl schválen v únoru 2014. Usnesení Senátu č. 295 bylo zohledněno v pozici ČR, dle které ČR souhlasí s navrženými opatřeními, ačkoliv si je vědoma, že dohodnutá transpoziční lhůta do 1. ledna 2016 s aplikací opatření od 1. července 2016 je hraniční a její splnění bude vyžadovat vysoké úsilí. Digitální agenda Směrnice, kterou se mění směrnice o opakovaném použití informací veřejného sektoru (PSI), byla přijata v průběhu IE PRES v červnu 2013. Cílem tohoto textu je maximální využití potenciálního přínosu zdrojů veřejných údajů. Působnost novelizované směrnice je rozšířena také na knihovny, muzea a archivy. V průběhu obou předsednictví se nadále projednával návrh nařízení o elektronické identifikaci a důvěryhodných službách pro elektronické transakce na vnitřním trhu, který by měl zajistit vzájemné uznávání elektronické identifikace mezi ČS a významnou měrou přispět k dobudování jednotného digitálního trhu v EU. V únoru 2014 bylo dosaženo dohody mezi EP a Radou. V průběhu roku 2013 na národní úrovni nadále probíhalo naplňování opatření strategie EK Digitální agenda pro Evropu (DAE), což podpořil i Senát svým usnesením č. 173. Detailní přehled o stavu naplňování opatření DAE v ČR poskytuje Zpráva o plnění opatření aktualizované Státní politiky v elektronických komunikacích Digitální Česko v. 2.0 Cesta k digitální ekonomice a o naplňování Digitální agendy pro Evropu v ČR. Důležitou událostí z pohledu digitální ekonomiky během LT PRES byla říjnová ER, která se věnovala problematice digitální agendy, inovací a služeb. Hlavy států a vlád EU 28 zde opětovně zdůraznily, že je nezbytné splnit závazek dotvoření jednotného digitálního trhu do roku 2015. 18
Služby informační společnosti a poštovní služby PSP ČR přijala v lednu 2013 usnesení k Aktu o jednotném trhu II: Společně pro nový růst. U některých opatření, navržených EK, se ČR domnívá, že není zapotřebí výrazných změn to se týká především revize směrnice o platebních službách a opatření zaměřeného na přístup k základním platebním účtům (EK navrhuje podpořit online služby zefektivněním platebních služeb v EU). V dubnu 2013 vydala Rada EU dokument Stav dění pro rok 2013 k Akčnímu plánu pro elektronický obchod na období 2012-2015. Je zde hodnoceno 16 konkrétních opatření, jako implementace směrnice 2000/31/ES o některých právních aspektech služeb informační společnosti, zejména elektronického obchodu, na vnitřním trhu, nařízení o jednotném informačním systému (JIS), problematika elektronických knih, síťové neutrality, boje proti online gamblingu nebo vytvoření Evropského centra proti kyberkriminalitě. Po vyhodnocení závěrů z veřejné konzultace zveřejnila EK Plán pro dokončení jednotného trhu s doručováním balíků: Budování důvěry v doručovací služby a podpora elektronického prodeje. Posílení trhu s doručováním balíků je v souvislosti s nakupováním online a přeshraničním doručováním zboží důležité rovněž pro poštovní operátory, pro které otevírá nové významné tržní možnosti. 19
Ochrana životního prostředí 5. Životní prostředí V listopadu 2013 byl schválen 7. Akční program pro životní prostředí, který nastavuje budoucí směřování politiky životního prostředí EU do roku 2020. V rámci přípravy budoucího VFR bylo schváleno nařízení k finančnímu programu LIFE, který podporuje projekty zaměřené na ochranu přírody, klimatu a životního prostředí. Dále byla v roce 2013 po intenzivním projednávání schválena revize směrnice o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí (EIA). ČR měla proti návrhu řadu zásadních výhrad, některé z nich byly obsaženy i ve stanovisku Senátu Parlamentu ČR č. 94. Ten měl za to, že návrh navzdory deklarovanému cíli nesměřoval ke zjednodušení posuzování vlivů na životní prostředí a že navrhované zavedení jednoho kontaktního místa nepřispěje k očekávanému snížení administrativní zátěže. Část z připomínek ČR se podařilo zapracovat, nicméně i tak není přijatá verze pro ČR úplně ideální. Rok 2013 byl z pohledu EU v oblasti životního prostředí zaměřen na ovzduší - EK na konci roku zveřejnila balíček upravující tuto problematiku. Byl projednán Výborem pro evropské záležitosti Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, který ve svém usnesení souhlasí s rámcovou pozicí a uznává, že materiál je v souladu se zásadou subsidiarity. Balíček obsahuje následující dokumenty: 1) sdělení Program Čisté ovzduší pro Evropu 2) návrh směrnice o snížení emisí ze středních spalovacích zařízení 3) návrh nové směrnice o národních emisních stropech 4) rozhodnutí Rady o přijetí změn Göteborského protokolu Projednávání dokumentů bude pokračovat i za IT PRES. Schválen byl návrh nařízení o invazních druzích. K tomuto návrhu vydal Senát Parlamentu ČR doporučení vládě, v němž v základních rysech souhlasí s pozicí ČR. ČR považuje návrh za přínosný, neboť nepůvodní druhy organismů představují z hlediska biodiverzity závažný ohrožující faktor v celosvětovém měřítku, na úrovni EU a do značné míry i v ČR. Vytvoření společného evropského legislativního rámce je v tomto případě odůvodněné. Dle ČR však návrh obsahoval řadu nedostatků, které se ČR při vyjednávání pokoušela odstranit. Přínosy výsledného kompromisu nicméně převažují nad jeho nedostatky. V průběhu roku 2013 se dále podařilo dojednat nařízení o přeshraniční přepravě odpadů, jehož cílem je zlepšit implementaci stávající legislativy cestou posílení pravomocí kontrolních orgánů a výměny informací mezi ČS. V oblasti odpadů se dále začalo jednat o návrhu směrnice o omezení spotřeby plastových tašek. ČR při jejím projednávání postupuje v souladu s usnesením Senátu, které žádá ponechat ČS volnost co do opatření, jimiž bude spotřeba plastových tašek omezována, a co do typu tašek, na něž se má směrnice vztahovat. Projednávání bude pokračovat za IT PRES. V roce 2013 byly rovněž přijaty legislativní předpisy, jejichž projednávání začalo už předešlého roku: směrnice o sledovaných prioritních látkách ve vodě, směrnice o přenosných kadmiových bateriích, nařízení o recyklaci lodí, nařízení Copernicus a nařízení o implementaci Nagojského protokolu o přístupu ke genetickým zdrojům. 20