Karlova Studánka - umělý vodopád Vodopád 50 4'32.81"N 17 18'2.66"E Umělý vodopád, který je jednou ze zajímavostí Karlovy Studánky, byl vybudován koncem 19. století pro potřebu lázní. Vodopád vznikl odkloněním toku řeky Bílé Opavy do nezpevněného a otevřeného koryta o délca cca 850 metrů. Vodopád, jehož výška je cca 20 metrů se nalézá v lokalitě U Huberta na okraji Karlovy Studánky. V místě je umístěna infotabule Naučné stezky Bílá Opava. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/karlova-studanka-umely-vodopad Vodopády Skalního potoka Vodopád 50 7'39.04"N 17 17'33.54"E Soustavu kaskád a několik menších vodopádů můžeme spatřit v přírodní rezervaci Skalní potok. Nachází se v údolí Střední Opavy mezi osadami Vidly a Bílým Potokem, západně od Vrbna p. Pradědem. Až po ústí hluboce zaříznutého skanatého údolí se dostaneme po hlavní silnici - vede tudy i značená cesta do Videl - údolím pak stoupá nad tokem Skalního potoka lesní asfaltová cesta. Procházíme pod překrásně zvrásněnými mohutnými a vysokými skalisky, napravo v prudké lesnaté stráni jich vidíme další desítky, vlevo se k nám přibližuje koryto potoka. V něm nejprve vidíme množství kaskád a menších vodopádků. Asi po 1.5 km přicházíme k prvnímu nádhernému vodopádu, ke kterému se dá sestoupit. Další větší vodopád najdeme jen o několik set metrů výše při silnici. Oba tyto katarakty sice dosahují "závratné" výše asi jen dvou metrů, ale to vůbec Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 1
nevadí, protože jejich působivá krása určitě udělá dobře všem vašim emotivním buňkám! (A protože se nacházíme v přírodní rezervaci a přírodu máme rádi, budeme se zde podle toho také chovat... ) Autor článku: František Lysáček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/vodopady-skalniho-potoka Park Geopark v Karlově studánce 50 4'27.51"N 17 18'2.56"E Při vjezdu do Karlovy Studánky směrem od Malé Morávky narazíme po levé straně na geopark seznamující návštěvníky s horninami vyskytujícími se v Hrubém Jeseníku. Raritou je upozornění pokladní, že na kamenech se často vyhřívají zmije :o)). Autor článku: Milan Bárta Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/geopark-v-karlove-studance Park Sezónní ledotrysk 50 4'22.01"N 17 18'26.96"E Karlova Studánka svými dřevěnými empírovými stavbami patří ke klenotům Jeseníků a návštěvník hor by snad ani neměl zapomenout navštívit tyto lázně. Lázně Karlova Studánka jsou sice klimatické lázně, ale návštěvníků nabízejí i řadu vodních radovánek. A protože leží přímo v údolí Bílé Opavy, je dostatek vody přítomen i v exteriéru obce. Lázeňský park je protkán malým potůčkem s jezírky, u hotelu Hubertus (brzy asi bude hotová replika či nový objekt) najdeme umělý vodopád. Mimo to pak lázně zdobí různé fontánky a vodotrysky. Ty se většinou na zimu zavírají, jednou však někdo zapomněl vypnout vodotrysk u obecního úřadu (nedaleko kostela). A protože to co díky nedopatření vzniklo se zalíbilo, najdeme v zimním období v Karlově Studánce zajímavou atrakci. Autor článku: Aleš Matějíček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/sezonni-ledotrysk Potok Bílý potok - Jeseníky 50 8'36.24"N 17 18'56.84"E Pokud se vydáte z Vrbna p.pradědem na cestu po modré značce údolím Střední Opavy směrem na Vidly, zhruba po hodince chůze nádhernou okolní přírodou přijdete k samotě Bílý Potok. Své jméno nese podle vodního toku, který sem přitéká z těsného horského údolíčka napravo od nás a jehož regulované koryto před soutokem s Opavou nás na první pohled ničím neohromí. Přes to všechno ale údolí Bílého potoka skrývá mnoho zajímavostí, na které bych vás rád upozornil. Mezi rekreačními objekty a chalupami osady, přináležící městu Vrbnu, se proplétá lesní asfaltka a pokračuje vzhůru údolím proti toku horské bystřiny. Za posledním stavením ještě mineme nepřehlédnutelné dílo lidských rukou, jímž je protipovodňový jez. Dál už je ale jediným projevem civilizace jen asfalt silničky, po které kráčíme. Naše kroky sice nedoprovází žádné turistické značení, ale toho tady není třeba, pokud se i nadále budeme držet cesty, procházející údolím. Čím dál výše proti proudu se příroda zbavuje načichlosti civilizací a na odiv kolemjdoucím vystavuje reprezentativní vzorky svých přírodních krás. Kolem sebe vidíme stále hezčí původní horský les s bizarními tvary kmenů stromů. Na jejich podobě se nepodepsaly jen drsné klimatické podmínky, ale také to, že okolní strmé svahy jsou plny balvanů, kamenů a skalisek a kořeny jehličnanů mají ve skalnatém terénu problémy s pevným zakořeněním. Však také některé z nich vypadají se svými chůdovitými kořeny jako by pocházely z jiného světa! Asi po 1. 5 km chůze od osady přicházíme pod výraznou skálu a na stromu u silničky nalezneme zeleně značenou tvarovou odbočku na její temeno, na které byl kdysi vybudován malý strážný hrad Weisenštejn. Stezka k němu šplhá svahem mezi velkými a bizarními rulovými skalisky a na vrcholovou plošinu skalního hrádku, vystavěného na nejvyšší skále, se dostaneme za pomoci železného žebříku. Weisenštejn (nazývaný také Pustým zámkem) byl spodním dvojčetem zvláštního a ojedinělého dvojhradí a kontroloval starou obchodní cestu, vedoucí dnem údolí. Asi 300 m nad námi se v prudkém skalnatém srázu a na výrazných skalách nacházejí zbytky hradu Rabenštejna, který strážil vrchní stezku, vedoucí zase vysoko nad údolím potoka. Vede k němu odsud skoro neznatelný chodník, ale z těchto míst je přístup k hornímu hradu krkolomný a já vám k jeho návštěvě nabídnu daleko pohodlnější variantu. Z uměle zarovnané Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 2
vrcholové plošiny hradu Weisenštejna a od zbylé nízké hradní zdi se tedy potěšíme posledním pohledem na masív Zámecké hory s Plošinou a Žárovým vrchem, bránící nám v pohledu na krále jesenických hor - Praděda - a vrátíme se dolů k potoku. Ten se výše proti proudu prodírá skalnatým terénem, jeho tok zdobí četné malé kaskádky a peřeje a nabízí zde turistům pohled na své nejkrásnější a nejintimnější partie. Radost ouškami uklidňující hukot peřejí slyšet, ne tak ještě očičkami tu vodní krásu uvidět... O něco dál se tok potoka zklidňuje a okolní stráně s pasekami nabízejí průhledy na mohutné svahy Pytláka a Medvědího vrchu, pokryté nespočetnými skalními útvary. Na straně druhé je sousedem Bílého potoka sráz, spadající sem od Jeleních a Karliných Kamenů, ten je ale zcela porostlý horským lesem. Asi po 2.5 km od osady přicházíme k mostku, odkud vpravo svahem stoupá traverzová lesní cesta. Je spojnicí mezi údolím potoka a další lesní asfaltkou, procházející vysoko ve svahu hor nad údolím a po které prochází zelená turistická značka. V této části hor se ale naštěstí - (na rozdíl od blízké oblasti v okolí Pradědu) - mnoho turistů zatím nevyskytuje. Namísto opěšalého pocestného spíše potkáte nějakého, horské kilometry lapajícího, bikera. Ale i těch je tady pořídku a tak si za téměř absolutního ticha a uprostřed té nejnádhernější přírody, jakou si jen dokážete představit, můžete vychutnat romantiku skal a zbytků zřícenin hradu Rabenštejna hned pod silničkou. A pokud by jste se vydali po zelené značce o něco dál do hor, přijdete po chvíli k jedné z nejkrásnějších jesenických vyhlídek - Kamzičí skále. (Od mostku v údolí se tok Bílého potoka klikatí - s doprovodem lesní silničky - k místům svého zrodu, jímž jsou svahy Jeleních Louček a stráně Orlíka. O spatřená nádherná zákoutí v tomto úseku se s vámi bohužel nemohu podělit, neboť je mé oči, žel, zatím nespatřily - snad tedy někdy příště...) Autor článku: František Lysáček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/bily-potok-jeseniky Kamzičí skála nad údolím Bílého potoka - Jeseníky Skalní útvar 50 8'57.48"N 17 19'10.81"E Jako skalní maják se vysoko nad údolím Bílého potoka v moři hustých lesů Medvědího vrchu tyčí spodní hrot Kamzičí skály. Od horní části souskalí je oddělen povrchem zpevněné lesní cesty, která se mezi prudkými skalnatými svahy prodírá ostrou serpentinou. Pod silničkou spadá dolů do údolí prudký sráz, který je místy odlesněný a díky tomu se stalo toto místo prvořadým vyhlídkovým bodem. Z lesní asfaltky vybíhá pěšina na temeno spodního skalního hrotu a nabídne vašim zrakům daleko větší zorné pole, než jak je tomu jen z výhledu z cesty. Hluboko pod námi se mezi svahy okolních hor klikatí horní tok Bílého potoka. Masu skalnatých hor naproti tvoří ostroh Jeleních kamenů. pohádkově krásný skalnatý hřeben Karliných kamenů a ten nejvyšší zalesněný masív vpravo patří Černému vrchu. Zcela vlevo pak vidíme pásmo Plošiny, Žárového vrchu a Lyry a za nimi velikou část obzoru vyplňuje největší hora Moravy, jejíž vrchol "zdobí" ničím nezaměnitelné dílo lidských rukou. Kamzičí skála, tvořená krystalickými břidlicemi, je velmi dobře přístupná od údolí Střední Opavy, z turistického rozcestí Hutě. Tady se z modře značené trasy odděluje trasa značky zelené a míří do nejméně známé části hor Hrubého Jeseníku - do pásma Orlíku s hlubokými lesy a nesčetnými romantickými skalními útvary. Zelená značka stoupá do svahů Pytláka a Medvědího vrchu po již zmiňované lesní asfaltové cestě - (prochází tudy také cyklotrasa) - ke zřícenině hradu Rabenštejna a rozcestí, odkud klesá lesní cesta dolů k Bílému potoku. Od tohoto rozcestí je to už ke Kamzičí skále jen několik stovek metrů. Jedna z nejpůvabnějších skalních vyhlídek v Jeseníkách je od břehů Střední Opavy vzdálena přibližně 3 km a výlet k ní zvládnou bez problémů všechny věkové vrstvy turistické veřejnosti... Autor článku: František Lysáček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/kamzici-skala-nad-udolim-bileho-potoka-jeseniky Hora Žárový vrch vyhlídkový 50 6'31.97"N 17 18'39.31"E Majestátný Praděd, král veškerého našeho moravského a slezského horstva, vám za dobrých povětrnostních podmínek nabídne skvělý rozhled do všech světových stran. Ale jeden jediný tu přece jen schází - pohled na samotné Jeho Veličenstvo. Tento problém sice řeší hlavní hřeben Jeseníků, táhnoucí se směrem k sedlu na Skřítku, a z něhož je na Praděd nejimpozantnější výhled od Vysoké hole a Petrových kamenů. Má to jen drobnou vadu na kráse - při výhledech z těchto míst vám budou na ramena funět další, vyhlídek chtiví zájemci, neboť za dobrého počasí se nejen cesta na Praděd, ale i hlavní hřebenová magistrála stává místem připomínající turistickou pouť... Pokud tedy hledáte výhled na Praděd nový a neotřelý, pokud jste milovníky překrásné a neporušené přírody a nemáte komplex z toho, že veškerá svá přibližovadla musíte nechat na okraji civilizace a na vyhlídku se dopravíte jen po vlastních nožkách... a pokud se v takové zatím neporušené přírodě umíte chovat jako kulturní lidé - (jimiž většina z nás zajisté je, jen to mnozí neumí dát najevo) - pak vám doporučuji celkem nenáročný výstup na Žárový vrch. Nachází se asi 4 km severně od Karlovy Studánky a jeho severozápadní až Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 3
severovýchodní úbočí "obtéká" zpevněná Zámecká cesta, vedoucí od sedla u Lyry přes svahy Žárového vrchu, Plošiny a Zámeckého vrchu až do Vrbna pod Pradědem a po níž vede známá a krásná vyhlídková cyklotrasa. Na pěší turisty se v této oblasti zapomnělo, ale to je v tomto případě jenom dobře. Neboť kde jinde v samém srdci Hrubého Jeseníku můžete obdivovat veškeré jeho krásy bez hlučících davů?! Stačí jen trochu umět číst v mapě a vydat se od výrazného sedla s tábořištěm a Sedlovou boudou průsekem k severovýchodu k čelu 20 m vysoké skalní hradby do svahů jinak vcelku nevýrazného Žárového vrchu. Od skály cesta k vrcholu stoupá pěšinou, místy se ztrácející ve vysoké trávě zarůstající paseky. Při výstupu doporučuji přečasté otáčení, neboť při získávání vašich výškových metrů se za vašimi zády taky razantně zvyšují kulisy okolních horských vrcholů, z nichž ten za skalnatou Lyrou je z celého Hrubého Jeseníku ten nejvyšší! Před koncem paseky chodník mění směr vlevo a mezi stěnamí rychle rostoucího jehličnatého lesa přicházíte k vrcholové pasece, kterou zdobí shluky překrásných skalisek, útesů, stěn a torů skalního města na Žárovém vrchu. Tyto skály jsou tvořeny ortorulami a migmatity, na jejich stěnách můžeme obdivovat neskutečně krásné vrásy a jejich profily nám mohou připomínat líce našich bližních. (Všimněte si, že hlavní vrcholová skála z povzdálí připomíná strýce s baretkou na hlavě!) Nás ale bude hlavně zajímat vrcholová skalní hradbička za ní, z níž se vašim zrakům otevře tak krásný kruhový výhled, který by jste tady nečekali ani ve svém nejtajnějším snu: Kromě vrcholů hlavního hřebene Hrubého Jeseníku a jejich krále Praděda, nám převážnou část obzoru vpravo vyplňují zalesněné a skalami poseté kóty vrcholů Medvědské hornatiny - (jen temeno nejvyššího Orlíka je holé po polomech), hluboko pod námi se nachází údolí Střední Opavy, směrem k Vrbnu pod Pradědem pokračuje skalnatý hřeben plošinou a Zámeckou horou, jen pohled k Ludvíkovu a Karlově Studánce čím dál více omezují stromy mladých smrků. Je odtud dobře vidět město Bruntál, přehradní nádrž Slezská Harta a veliká výseč krajiny Nízkého Jeseníku. Výhled ze Žárového vrchu je vpravdě božský a věřím, že pro vás bude nezapomenutelným zážitkem. (Cesta od Sedlové boudy - kde si můžete u tábořiště, pokud nejste pěší, zanechat svůj bicykl či koběžku - k vrcholu Žárového vrchu měří asi 1 km.) Autor článku: František Lysáček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/zarovy-vrch-vyhlidkovy Ke skalám na Lyře Skalní útvar 50 5'50.17"N 17 17'29.36"E Slovo Lyra není jen názvem pro krásný hudební nástroj. Stejné jméno nese i hora v Hrubém Jeseníku, která se nachází poblíž známých lázní Karlova Studánka. Na západních a východních prudkých svazích se nacházejí početné skalní útvary. Tvoří je pegmatity a fylity, což jsou horniny příbuzné rule a nejvyšší skaliska na Lyře dosahují výše až 20 metrů. Přes Lyru zatím žádná turistická značka nevede, ale přístup na vrchol je podle mapy KČT orientačně nenáročný i pro "laika. " Z lázní Karlova Studánka se vydáme po silničce na Vidly a po 3 km vystoupáme do širokého sedla. Vpravo odbočuje lesní asfaltka, po které ujdeme několik set metrů a přijdeme k rozcestí asfaltových cest. (Obě silničky horu Lyru obkružují a setkávají se spolu v sedle u Sedlové chaty pod Žárovým vrchem. ) My se dáme po té vlevo a vzápětí odbočíme na lesní cestu vpravo. Mírným stoupáním a několika zatáčkami dosáhneme Jižního vrcholu Lyry (1086 m). Odtud nás povede pěšina v délce asi 0.5 km SZ směrem k Severnímu vrcholu (1092 m). Vrcholový hřeben je plochý a chodník vede mezi krásnými exempláři horského smrkového lesa. Hlavní vrchol nás přivítá nevysokým skalním hřbítkem. Je odsud hezký výhled k Pradědu, na oblast Medvědské hornatiny a na Žárový vrch. Pokud se vydáme podél skalisek vpravo, můžeme vyplašit hejna divokých holubů, kteří zde spokojeně hnízdí, ale hlavně narazíme na další zajímavé skalní útvary. Výška stěn nyní dosahuje 10 m, a když přejdeme krátký pruh lesa, ocitneme se na paloučku se skalní hradbou. Ta je při vrcholu rozpůlena krátkou soutěskou a končí nádhernou vyhlídkovou plošinou s 20 metrovou propastí pod našima nohama!! Je to úžasné místo: před sebou máme masív Žárového vrchu, kolem jehož vrcholu se v lese ukrývají rozsáhlá seskupení skal, navozující atmosféru skalního města. Nás ale zaujme především pohled na Sedlovou boudu a skalní věž, která trčí z lesa v 1\3 Žárového vrchu. Při pohledu na ni přes okuláry dalekohledu v nás vyvolá otázku: "Kde se, tady v Jeseníkách - u všech rohatých, vzala Hruboskalská skalní věž?!?" Vysvětlení je ale prosté - to, co vidíme a vnímáme jako skalní věž je ve skutečnosti čelo velice úzké a vysoké skalní hradby, vybíhající z masívu Žárového vrchu! Když se dosyta pokocháme nádhernou vyhlídkou, můžeme opatrně zestoupit vlevo podél skalní stěny. Divoká rozeklanost skalního útesu a nezdolnost několika pokroucených stromů, na něm rostoucích, je obdivuhodná. Pak sejdeme na velkou paseku, z jejíhož spodního konce vede přímka lesního průseku až k Sedlové boudě - je to jen 1 km. (Pokud máme dostatek času a chuť vidět další zajímavé skalní útvary a kochat se neobvyklými výhledy, můžeme projít přes Žárový vrch a Plošinu a svůj výlet zakončit ve Vrbně pod Pradědem - je to jen asi 10 km. V opačném případě se po Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 4
silničce vydáme od "Sedlovky" vpravo - prochází tudy cyklotrasa z Karlovy Studánky do Vrbna - a přibližně po 2 km přijdeme na vrchol stoupání mezi Vidly a lázněmi KS, kde už to známe...) Autor článku: František Lysáček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/ke-skalam-na-lyre Lázně Karlova Studánka 50 4'22.48"N 17 18'31.40"E Karlova Studánka leží severozápadním směrem od města Bruntál a tvoří vstupní bránu na vrchol Praděd ( 1492 m.n.m.), který se zvedá západním směrem nad obcí a je nejvýše položeným místem pohoří Jeseník. Karlova Studánka je jednak vyhledávanou rekreační oblastí a jednak světoznámými lázněmi, a to především pro léčbu dýchacího ústrojí. Obcí protéká říčka Bílá Opava. Karlova Studánka je nejvýše položenou obcí bruntálského regionu, najdeme ji v nadmořské výšce 800 metrů. U severovýchodního a jihozápadního okraje obce jsou k dispozici dvě sjezdové tratě. Další rozlehlý lyžařský areál najdeme na vrcholu Praděd. Jižním směrem od Karlovy Studánky leží obec Malá Morávka, která je dalším známým a vyhledávaným lyžařským střediskem. Obcí prochází značená dálková cyklistická trasa Jeseník - Znojmo. Z obce do okolí vede řada značených turistických tras, v okolí lázní je vyznačeno několik nenáročných vycházkových okruhů a západním směrem z obce je Naučná stezka Bílá Opava. Tato říčka v těchto místech vytvořila velmi pěkné údolí. Bílá Opava zde vytvořila i řadu menších vodopádů. Po žluté se jižním směrem dostaneme k horské chatě Ovčárna a ke skalnímu útvaru Petrovy kameny a nebo se můžeme vydat po modré značce k horské chatě Barborka a odtud dále po červené značce na rozcestí pod Pradědem a dále po modré značce na vrchol hory Praděd. Zde je postaven vysílač, kde kromě rozhledny najdeme také restauraci. Historie Bruntálské panství získal po porážce stavovského povstání v roce 1620 do majetku Řád německých rytířů, dokladem toho jsou milníky a hraniční kameny v okolí. Již v 17. století byly v malé míře zdejší minerální prameny využívány k léčebným účelům. Kolem roku 1720 byly provedeny rozbory minerální vody a jelikož výsledky byly příznivé, byly kolem pramenů vystavěny lázně. Prvními lázeňskými domky byly dřevěné budovy, ve kterých se nacházely vany a minerální voda se využívala pro léčbu formou koupelí. Léčebné účinky byly velmi příznivé a lázně se pomalu rozrůstaly. V roce 1782 se na území obce objevují první zděné lázeňské budovy. Lázeňské domy si ponechaly svůj původní vzhled i přes řadu přestaveb a rekonstrukcí až do dnešních dní. Karlova Studánka sloužila také jako letní sídlo pro nejvyšší hodnostáře Řádu německých rytířů. Rok 1848 je označován jako nejvýznamnějším rokem rozkvětu lázní. V dřívějších letech bylo několik pokusů k plnění zdejší minerální vody do láhví a její prodej. Minerální voda má ale vysoký obsah oxidu uhličitého, což byl důvod, proč láhve naplněné minerálkou praskaly a nebylo možné ji odesílat k prodeji. Statistické údaje Název obce: Karlova Studánka Počet obyvatel: 232 Rozloha: km2 Adresa: Obecní úřad Karlova Studánka, 793 24 Karlova Studánka 17 Statutární orgán - Starosta: Luděk Jurajda Telefon: 554 725 919 Fax: 554 725 919 E-mail: obec@kstudanka.cz Oficiální internetové stránky nejsou uváděné Obec s rozšířenou působností: Bruntál Obec s pověřeným obecním úřadem: Vrbno pod Pradědem Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/karlova-studanka Karlova Studánka - pitný pavilon Pramen 50 4'24.67"N 17 18'17.50"E Dřevěný pitný pavilon byl postaven v roce 1862 a společně se Slezským domem to jsou nejvýraznější dominanty Karlovy Studánky. Ve volně přístupném pavilonu se můžeme napít vody z Vilémova pramene. Voda charakteristické chuti má stálou teplotu 8,2 stupňů. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/karlova-studanka-pitny-pavilon Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 5
Karlova Studánka - Slezský hotel Odpočinkové místo 50 4'22.44"N 17 18'21.13"E Slezský hotel v Karlově Studánce je jedním z nejfotogeničtějších hotelů u nás. A nelíbí se jen fotografům, filmařům a lázeňským hostům. Svoji rekonvalescenci tu trávili bývalý preziden Václav Havel po vážném onemocnění plic. Hotel také možná znáte z filmu S Tebou mě baví svět a je spojený s písničkou Sladké mámení:). Byl postaven na prahu 20. století a v nedávné minulosti citlivě rekonstuován. Autor článku: Areta Elischer Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/karlova-studanka-slezsky-hotel Mnichov-Rybářská bašta Letovisko 50 8'13.16"N 17 22'43.00"E Při toulkách po nejvyšších Moravských horách Jeseníkách, se nezapomeňte stavit v Mnichově, místní části Vrbna Pod Pradědem v Rybářské baště. Najdete zde příjemné prostředí, kde si můžete odpočinout při lovu ryb, nebo jen tak posedět a dát si nějakou rybí specialitu. Ulovené ryby vám připraví podle vašeho přání a děti zde mají také svůj koutek, takže si odpočinete navzájem. Občerstvení dostanete přímo v areálu Rybářské bašty, ale i v Penzionu naproti, kde se lze i přes noc ubytovat. Vedle je i pivnice a nedaleko obchod s potravinami. Provoz bašty bude v roce 2011 zahájen 28. 5. a ukončen 28.8. Otevírací doba květen, červen : sobota 1200-1900 hodin neděle 1200-1900 hodin červenec : úterý až neděle 1200-2000 hodin pondělí - zavírací den srpen : úterý až neděle 1200-1900 hodin pondělí - zavírací den poslední prázdninový týden otevřeno do 1700 září - duben Prodej živých ryb po předchozí telefonické domluvě Vánoční prodej : 17.12. pátek 1400-1600 hodin 18.12. sobota 900-1100 hodin 20. 12.2010-23.12. 2010 900-1200 1400-1700 hodin Autor článku: Miroslav Ulrych Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/mnichov-rybarska-basta Hotel Paramon Cyklisté vítáni 50 3'47.16"N 17 21'38.88"E Ubytování, adresa: Suchá Rudná 23, Světlá Hora Telefon: +420554737270,+420602861961, e-mail: hotel@paramon.cz Kapacita: 100 míst Možnost ubytování na jednu noc, Nabídka energeticky vydatných snídaní s minimem tuků, Možnost vyprání a usušení oblečení a výstroje, Uzamykatelná místnost/boxy pro bezplatné uschování jízdních kol, Poskytnutí základního nářadí pro jednoduché opravy kol, Možnost umytí kola, základní vybavení pro mytí kola, Lékárnička, Informační tabule Cyklisté vítáni, Smlouva o certifikaci, Zajištění odvozu či přepravy zavazadel pro cyklisty, Možnost zakoupení obědových balíčků, Prodej cyklistických a turistických map okolí, Nabídka doporučených jednodenních výletů na kole v okolí, Přístup na internet Hodnocení: Rozsáhlý objekt se sportovním vyžitím. V místě mnoho značených cyklistických tras. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 6
Autor článku: Cyklisté vítáni Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/hotel-paramon Pension Schaumannův Dvůr Cyklisté vítáni 50 6'1.08"N 17 27'11.88"E Ubytování, adresa: Karlovice 231 Telefon: +420554744063,+420603356242, e-mail: sd@pensionsd.cz Kapacita: 40 míst Možnost ubytování na jednu noc, Nabídka energeticky vydatných snídaní s minimem tuků, Možnost vyprání a usušení oblečení a výstroje, Uzamykatelná místnost/boxy pro bezplatné uschování jízdních kol, Poskytnutí základního nářadí pro jednoduché opravy kol, Možnost umytí kola, základní vybavení pro mytí kola, Lékárnička, Informační tabule Cyklisté vítáni, Smlouva o certifikaci, Zajištění odvozu či přepravy zavazadel pro cyklisty, Zprostředkování výpůjčky kvalitních kol, Možnost zakoupení obědových balíčků, Prodej cyklistických a turistických map okolí Hodnocení: Zařízení na kvalitní úrovni, s dobrým zázemím. K dispozici: tenis, bazén, sauna. Autor článku: Cyklisté vítáni Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/pension-schaumannuv-dvur Skiareál Annaberg - Suchá Rudná Ski areál 50 3'43.49"N 17 21'34.02"E Skiareál Annaberg v Suché Rudné je určen spíše nenáročné nebo méně zkušené klientele, která nevyhledává dlouhé či závratně prudké svahy. Středisko nabízí nenáročné svahy v nadmořských výškách od cca 680 do 750 m na severních svazích v podhůří východních svahů Hrubého Jeseníku pod Ovčím vrchem u Karlovy Studánky. Středisko je vybaveno dvěma kotvovými vleky a jedním dětským lanem. Hlavní svah v délce asi 450m je uměle zasněžován, při dostatku přírodního sněhu se dá využít i přilehlá louka, po kterých bývají i naježděné běžecké stopy. Areál nabízí půjčovnu lyží, lyžařskou školu či večerní lyžování. V Jeseníkách patří k těm levnějším, nejdražší celodenní permanentka je za 350,- Kč, jsou různé půldenní, bodové aj. Občerstvení u svahu v přilehlém bufetu, případně v Suché Rudné v hotelu Paramon (pojmenován po slavném závodním koni), případně Myslivna u Ferdinanda (tam nevím zda funguje). Stejná firma provozuje i areál Annaberg na Anenském vrchu u nedaleké Andělské Hory. Ten prošel v letošním roce modernizací (delší vlek, dětský pás), zde by měl lyžař najít delší a náročnější svah, tam jsem ovšem zatím nejezdil. Andělská hora Suchá Rudná Areál v Suché Rudné je nejlépe přístupný přímo odbočkou od Andělské Hory, případně již ze Suché Rudné (silnice Bruntál Karlovice Vrbno). Dojet se sem dá i od Karlovy Studánky, resp. Hvězdy, ovšem odbočka ze silnice č. 450 se v zimě tuším neudržuje. Autor článku: Aleš Matějíček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/skiareal-annaberg-sucha-rudna Přírodní tělocvična Annaberg Zábava, atrakce 50 3'50.08"N 17 23'40.31"E Ve zdravém těle zdravý duch. Asi taková myšlenka vedla tvůrce přírodní tělocvičny u rybníka v Andělské Hoře na Bruntálsku. A co že to vlastně přírodní tělocvična je? Zjednodušeně můžeme konstatovat, že je to taková novodobá opičí dráha, ovšem schůdná pro většinu návštěvníků. Neběhá se na čas a překážky nejsou povinné. Najdeme tu různé protahovadla, houpadla, žebříky, závěsy a jiné vymoženosti. To vše umístěné na březích zdejšího rybníka na úpatí Anenského vrchu. Přírodní tělocvična má dvě zóny žlutou, jednodušší sloužící k protažení a rozhýbání těla, drsnější a náročnější prvky obsahuje modrá zóna. A zdravý duch? Ten si účastník posílí četbou zastavení naučné stezky, která stručně přibližuje historii a přírodu města na úpatí Hrubého Jeseníku. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 7
Nutno dodat, že přírodní tělocvična je dílem místního sportovního centra Annaberg, které asi pro většinu veřejnosti představují lyžařské areály v nedaleké Suché Rudné a dalšího přímo u Andělské Hory, na Anenském vrchu, tedy Annabergu. Tento areál můžou znát i pravidelní diváci Panoramy na ČT. Ještě jedna podstatná informace celá atrakce je zdarma. P.S. pokud někdo pochybuje označení město Andělská Hora, lze se podívat na budovu radnice, tam to jasně stojí. Autor článku: Aleš Matějíček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/prirodni-telocvicna-annaberg Karlova Studánka - hudební pavilon Dům, budova 50 4'22.66"N 17 18'22.36"E Tato unikátní dřevěná stavba byla postavena dle projektu architekta Antonína Onderky v letech 1836-37 jako tzv. Lázeňský salón. Budova, která od prvopočátku sloužila jako hudební a divadelní sál, je dochována v téměř původním stavu. Vstupní, zaoblená, část je doplněna Bílými toskánskými sloupy. Dochován je i jeden ze tří dřevěných lustrů, které navrhl Erich Hurden z vídeňské Akademie umění Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/karlova-studanka-hudebni-pavilon--1 Karlova Studánka - kostel Panny Marie uzdravení nemocných Kostel 50 4'20.24"N 17 18'24.70"E V Karlově Studánce si své místo najdou i věřící. Empírový kostel, výstižného názvu, Panny Marie uzdravení nemocných byl postaven dle projektu architekta, řádu Německých rytířů, Antonína Onderky v roce 1829. Nejen věřící, ale i návštěvníci Karlovy Studánky si mohou vnitřek kostela prohlédnout každý čtvrtek od 16:30 při bohoslužbách. Kostel Panny Marie se nachází na svahu za hotelem Džbán. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/karlova-studanka-kostel-panny-marie-uzdraveni-nemocnych Karlova Studánka - lázeňský dům Libuše Dům, budova 50 4'26.58"N 17 18'32.15"E Lázeňský dům Libuše je poslední velkou stavbou, která byla v Karlově Studánce realizována. Lázeňský dům byl vybudován v letech 1929-1931. Dnes je zde možnost ubytování pro 117 osob v I. kategorii a většina kulturních akcí se koná právě zde. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/karlova-studanka-lazensky-dum-libuse Eldorádo v Hynčicích Drobné památky 50 10'27.51"N 17 30'46.61"E Zahradní galérie betonových skulptur pravěkých ještěrů v životní velikosti, pohádkových postaviček a zvířat. Uvidíte zde unikátní ukázku lidového umění a tvořivosti. Vrátíte se zde do doby pravěké mezi různé druhy dinosaurů, brontosaurů a dalších ještěrů žijících v době dávno minulé. A vězte, že jejich obří rozměry Vás očarují. Mimo těchto obyvatel Eldoráda tu najdete pohádkové postavičky (Sněhurka, červená Karkulka..), současná zvířata, pravěká jeskyně,... Jak ho najít: Najdete jej, když pojedete po silnici 453 (cyklotrasa č.55) z Města Albrechtic na Heřmanovice. Je na konci obce Hynčice (na začátku Hejnova) po pravé straně. Nachází se u něj parkoviště s občerstvením. Tel.:554 652 186 Otevírací doba: Každý den8:00-18:00 hodin Odkazy: www.ksts.info/..., Fotogalerie 1, Fotogalerie 2 Další turistické cíle na osoblažsku a krnovsku na mapě Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 8
Autor článku: Petr Mikeska Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/eldorado-v-hyncicich Kaple Karlova Studánka-kaple sv. Huberta 50 4'27.97"N 17 17'55.02"E Předchůdcem dnešních lázní Karlova Studánka byla hornická osada Hinewieder (Hubertov). Na léčivý pramen upozornil v r. 1768 neznámý horník. Bývalou hornickou osadu Hubertov v horní části lázní Karlova Studánka, nad silnicí z Malé Morávky do Jeseníku, připomíná několik domků, bývalý Lovecký zámeček a hlavně osmiboká dřevěná kaple s cibulovou věžičkou, která byla vystavěna v letech 1757-58 a zasvěcena sv. Hubertovi. Interiér stavby je vybaven mnoha lidovými zobrazeními bývalých hubertovských hutí na železo. Autor článku: Miroslav Ulrych Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/karlova-studanka-kaple-sv-huberta Vrbno pod Pradědem-kostel sv. Michala Kostel 50 7'2.79"N 17 22'43.85"E Uprostřed náměstí Sv. Michala stojí empírový jednolodní farní kostel sv. Michala. Původně zde stála kaple sv. Michala, která byla v r. 1626 zničena protestanty. Na příkaz místodržícího von Elkerhausena (který daroval hlavní oltář) byl postaven v letech 1634-37 renesanční farní kostel sv. Michala. K vůli růstu obyvatel se v r. 1790 začalo uvažovat o výstavbě nového kostela a v r. 1837 bylo rozhodnuto o zbourání kostela a se stavbou nového a ještě v r. 1837 byl kostel zbourán. V r. 1837 byl slavnostně položen základní kámen nového farního kostela podle projektu bruntálského architekta Maxmiliána Wilsche, za přítomnosti velmistra Řádu německých rytířů, arcivévody Maxmiliána Josefa Rakouského- Este. Během stavby kostela se uvažovalo o stržení nedokončené stavby, protože se zjistila malá únosnost podloží, která by neudržela plánované dvě kostelní věže. Nakonec byl původní projekt změněn na kostel s jednou věží a byl v r. 1844 dokončen a zasvěcen sv. Archanděli Michaeli. Oltář kostela je umístěn na západní straně. V interiéru kostela si můžete prohlédnout hlavní oltář ve tvaru antického chrámu a obrazy od Rudolfa Templera. Malba interiéru je dílem malíře Paula Assmanna z r. 1901. Na jižní straně kostela je dřevěný misijní kříž Památník padlým vrbenským občanům v 1. světové válce. Před kostelem je empírová kašna a kříž z r. 1825. Autor článku: Miroslav Ulrych Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/vrbno-pod-pradedem-kostel-sv-michala Drakov-Drachenburk-hrádek(celnice)-do Údolí Lapků z Drákova Hrádek 50 11'4.39"N 17 21'11.44"E Hrádek- celnice Drakov se nachází v Hrubém Jeseníku u říčky Černé Opavy, mezi Vrbnem pod Pradědem a Zlatými Horami. Autem se tam dostanete z Vrbna pod Pradědem po silnici na Zlaté Hory, ze které odbočíte po vyjetí kopce na první křižovatce za Mnichovem, místní částí Vrbna, vlevo na slepou silnici, která vás zavede k osadě Drakov na parkoviště u Naučné stezky Údolí Lapků z Drakova". Vedou sem i cyklostezky z Vrbna pod Pradědem, Zlatých Hor i Jeseníků. Naučná stezka Údolí Lapků z Drakova" byla vybudovaná spolkem Přátelé Vrbenska, ve spolupráci se Společností pro přírodu a krajinu ACTAEA Karlovice a dalšími partnery. Mimo vybudování Naučné stezky spolek Přátelé Vrbenska v tomto údolí pořádá celoročně několik kulturních a zábavných akcí pro širokou veřejnost. Největší akcí bývá akce Lesní slavnost Lapků z Drakova", pořádaná vždy v červenci. Při této akci můžete poznat různé řemeslníky a potkat rytíře a lapky nebo císařskou zlatohorskou gardu, rýžovat zlato, vysadit strom a mnoho soutěžních a zábavných akcí. Zásluhou spolku se provádí záchrana dřevouhelné Lorenzovy- Vavřincovy hutě, která je vzdálena po asfaltové silničce od parkoviště asi 2 km. K hrádku- celnici Drakov se dostanete od hutě na východ přes lesní galerii a dále přes kamenný brod a asi 200 m po proudu řeky Černé Opavy, nebo asi 200 m zpět jižním směrem po asfaltce k parkovišti s odbočením vlevo na pěšinku a přes brod přes řeku Černou Opavu. Při zvýšeném průtoku je na hrádek- celnici Drakov pěkný pohled přes řeku. Na informační desce je doporučena také cesta přes most kolem hájovny a proti proudu řeky Černé Opavy. Tato trasa je však obtížnější, protože vede neupraveným terénem. Kdy byl na hranici Opavského a Nisského slezského knížectví hrádek- celnice Drakov vybudován ani zničen, není písemně doloženo i jinak je o něm málo zpráv. Skalisko se zbytky hrádku-celnice Drakov je vysoké asi 10 m, široké asi 9 m a dlouhé kolem 25 m, od stráně oddělené asi 4 m širokým příkopem, vysekaným do skály, přes který vedl most. Na skalisku je několik pozůstatků po hrádku ve formě otesaných Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 9
části skaliska, pravidelné prohlubně i zbytky zdiva. Poloha hrádku-celnice Drakov zabezpečovala, že nikdo nemohl projít údolím Černé Opavy bez kontroly a hrádek zabezpečoval při vybírání cla, výběrčím i kupeckým karavanám dostatečnou ochranu. Po oficielním obírání průchozích výběrem cla se pravděpodobně později hrádek stal sídlem lapků a musel být zničen. Autor článku: Miroslav Ulrych Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/drakov-drachenburk-hradekcelnice-do-udoli-lapku-z-drakova Kaple Karlova Studánka - kaplička se soškou Panny Marie 50 4'29.14"N 17 18'11.02"E Nenápadná, ale zajímavá kaplička se soškou Panny Marie se nachází na levém břehu Bílé Opavy mezi Hubertem a Slezským domem. Kaplička postavená v roce 1935 je stylizována do podoby umělé jeskyně Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/karlova-studanka-kaplicka-se-soskou-panny-marie Karlova Studánka - Turistické informační centrum Infocentrum 50 4'23.12"N 17 18'14.58"E Při toulkách po Jeseníkách můžeme využít služeb Turistického informačního centra v Karlově Studánce. Infocentrum se nalézá v parčíku za pitným pavilonem naproti Slezskému lázeňskému domu. IC poskytuje info o službách, dopravě, veřejný internet, prodej map, pohlednic a zprostředkovává ubytování v lokalitě Karlovy Studánky a Pradědu. Provozní doba: po - ne 9:00-17:00 mimo sezonu 9:00-16:00 Kontakt: Infocentrum Impuls Karlova Studánka 59 793 24 Karlova Studánka tel/fax: 554 772 004 e-mail: info@jeseniky-praded.cz web: http://www.jeseniky.net/infocentrum-karlova-studanka Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/karlova-studanka-turisticke-informacni-centrum Karlova Studánka - Hubert 50 4'23.75"N 17 17'59.97"E je umístěno u křižovatky hlavních cest na okraji lázeňské obce Karlovy Studánky. Rozcestník najdeme v sousedství restaurace a záchytného parkoviště u západního okraje Karlovy Studánky. Nedaleko tohoto rozcestí protéká Bílá Opava a v těchto místech je na jejím toku vybudován umělý vodopád. Toto rozcestí je křižovatkou několika turistických tras. Po zelené značce dojdeme na Ovčárnu, vydáme- li se po modré půjdeme nad údolím Bílé Opavy k turistické chatě Barborka a odtud dále na vrchol Praděd ( 1491 m.n.m.). Po červené se z tohoto rozcestí vydáme přes sedlo Hvězda do Malé Morávky. Žlutá značka nás provede Karlovou Studánkou a dále pokračuje k vrcholku Anenský vrch ( 860 m.n.m.). Autor článku: Iveta Brandštetterová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/karlova-studanka-hubert Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 10
Hvězda - motorest 50 3'57.79"N 17 18'24.48"E Hvězda - motorest je umístěno na hlavní příjezdové cestě do lázeňské obce Karlova Studánka. Jak název napovídá je v blízkosti rozcestníku motorest Hvězda. Toto rozcestí je jedním z výchozích míst do oblasti Hrubého Jeseníku. m prochází červená, žlutá a modrá turistická značka. Kromě turistických tras tudy procházejí dva vycházkové okruhy, vedoucí Okolím Karlovy Studánky. Od motorestu vede silnice k turistické chatě Ovčárna, která je jedinou příjezdovou cestou do této oblasti a hlavní trasou pro cykloturisty. Motoristům doporučujeme vzhledem k omezeným možnostem parkování na Ovčárně ponechat vozidla na místních placených parkovištích a na Ovčárnu vyjet hromadnou dopravou (permanentní linka Hvězda-Ovčárna a zpět). Autor článku: Iveta Brandštetterová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/hvezda-motorest turistické rozcestí Karlova Studánka - Džbán 50 4'23.99"N 17 18'23.83"E Turistický rozcestník, který se nachází v centru Karlovy Studánky u hotelu Džbán, ukazuje turistům cestu do více směrů. Po značce červené ve směru Karlova Studánka - Hvězda, Malá Morávka, po značce modré ve směru Vrbno pod Pradědem, Malá Hvězda, Hvězda - Karlova Studánka Hubert, Rezervace Bílé Opavy, Ovčárna, Malá Morávka a po značce žluté ve směru Karlovice, Pustá Rudná, Anenská myslivna, Hvězda - Karlova Studánka Hubert, Ovčárna, Malá Morávka.. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/turisticke-rozcesti-karlova-studanka-dzban Mořské oko 50 6'32.98"N 17 28'17.06"E Mořské oko je rozcestí a orientační místo na žluté turistické trase a nachází se na západním úbočí vrcholku Milíč ( 698 m. n. m. ), který se zvedá východním směrem od obce Karlovice. Rozcestník najdeme v oblasti lesa a na okraji bývalého lomu, který je částečně zatopený. Jezírko, které tímto vzniklo, nese název Mořské oko. U rozcestníku je zastřešené odpočinkové místo. Po žluté značce dojdeme do těchto míst z obce Karlovice a žlutá značka dále pokračuje do osady Staré Purkartice. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/morske-oko--1 Vrbno - kostel 50 7'3.16"N 17 22'47.86"E Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/vrbno-kostel Malá Hvězda 50 5'10.11"N 17 20'44.64"E Malá Hvězda je rozcestí modré a žluté turistické trasy a nachází se severovýchodním směrem od Karlovy Studánky. Severním směrem od rozcestí se zvedá vrchol Hláska ( 926 m. n. m.) a za ním Vysoká hora ( 1030 m.n.m.). Rozcestník je umístěn u křižovatky lesních cest a v jeho sousedství je informační tabule s turistickou mapou okolí. Výchozím bodem žluté i modré trasy je motorest Hvězda. Žlutá značka vede přes vrcholky kopců Hřeben ( 955 m.n.m.) a Ovčí vrch ( 966 m.n.m.) a modrá trasa je značená po západním úbočí těchto vrcholků. Z rozcestí Malá Hvězda modrá dále pokračuje do Vrbna pod Pradědem a po žluté se vydáme přes Anenský vrch ( 860 m.n.m.) do obce Karlovice. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 11
Autor článku: Iveta Brandštetterová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/mala-hvezda Anenská myslivna 50 5'0.78"N 17 22'25.40"E Anenská myslivna je rozcestí červené a žluté turistické trasy a nachází se jižním směrem od města Vrbno pod Pradědem a na severním úbočí vrcholku Anenský vrch ( 860 m. n. m. ). Rozcestník je umístěn na okraji lesa u lesní mýtiny. Na mýtině stojí stará dřevěná budova myslivny a nová zděná myslivna. V současné době slouží myslivny jako rekreační středisko. Jižním směrem z tohoto rozcestí vede červená společně se žlutou na Anenský vrch. Červená dále pokračuje do obce Světlá Hora a žlutá přes Pustou Rudnou do Karlovic. K rozcestí Anenská myslivna se po žluté vydáme od motorestu Hvězda u Karlovy Studánky. Červená nás do těchto míst zavede z Vrbna pod Pradědem. Autor článku: Iveta Brandštetterová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/anenska-myslivna Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 12