Část A VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

LÖW & spol., s.r.o. Studie, plány a projekty pro krajinu a vesnici Tel.: 545 575 250, 545 576 740 Fax.: 545 576 250 E-mail: lowaspol@lowaspol.cz IČ: 46990798 DIČ: CZ 46990798 Část A VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Brno, únor 2013

Vyhodnocení vlivu územního plánu na životní prostředí pro účely posuzování koncepcí na životní prostředí Část A Vyhodnocení vlivů na životní prostředí Úvod... 4 1. Stručné shrnutí obsahu a hlavních cílů územně plánovací dokumentace, vztah k jiným koncepcím... 5 1.1. Obsah a cíle územního plánu Čejkovice... 5 1.2. Vztah k jiným koncepcím... 6 2. Zhodnocení vztahu územně plánovací dokumentace k cílům ochrany životního prostředí přijatým na vnitrostátní úrovni... 8 3. Údaje o současném stavu životního prostředí v řešeném území a jeho předpokládaném vývoji, pokud by nebyla uplatněna územně plánovací dokumentace... 11 3.1. Informace o současném stavu životního prostředí... 11 3.1.1. Přírodní podmínky... 11 3.1.2. Současný stav složek životního prostředí... 13 3.2. Pravděpodobný vývoj životního prostředí bez provedení záměrů ÚP... 18 4. Charakteristiky životního prostředí v oblastech, které by mohly být uplatněním územně plánovací dokumentace významně ovlivněny... 19 5. Současné problémy a jevy životního prostředí, které by mohly být uplatněním územně plánovací dokumentace významně ovlivněny, zejména se zřetelem na zvláště chráněná území a ptačí oblasti... 23 5.1. Ochrana přírody a krajiny... 23 5.2. Vodní hospodářství... 25 5.3. Ochrana kulturních hodnot... 27 6. Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů navrhovaných variant územně plánovací dokumentace (včetně vlivů sekundárních, synergických a dalších)... 27 6.1. Vlivy územního plánu Čejkovice na životní prostředí - plochy pro bydlení rodinné BI... 28 6.2. Vlivy územního plánu Čejkovice na životní prostředí - plochy smíšené obytné SO... 29 6.3. Vlivy územního plánu Čejkovice na životní prostředí plocha rekreace rodinná Rr... 29 6.4. Vlivy územního plánu Čejkovice - plochy vinných sklepů Rv... 29 6.5. Vlivy územního plánu Čejkovice plocha veřejného pohřebiště Oh... 29 6.6. Vlivy územního plánu Čejkovice - plochy občanského vybavení sport OS... 29 6.7. Vlivy územního plánu Čejkovice - plochy občanského vybavení veřejné Ov... 30 6.8. Vlivy územního plánu Čejkovice na životní prostředí - plochy veřejného prostranství PV... 30 6.9. Vlivy územního plánu Čejkovice na životní prostředí - plochy smíšené výrobní VS... 30 6.10. Vlivy územního plánu Čejkovice na životní prostředí - plochy průmyslové výroby Vp... 30 6.11. Vlivy územního plánu Čejkovice na životní prostředí - plochy zemědělské výroby Vz... 30 2

6.12. Vlivy územního plánu Čejkovice na životní prostředí - plochy silniční dopravy DS... 31 6.13. Vlivy územního plánu Čejkovice na životní prostředí plocha účelové komunikace DU... 31 6.14. Vlivy územního plánu Čejkovice na životní prostředí - plochy vodní a vodohospodářské W. 31 6.15. Vlivy územního plánu Čejkovice na životní prostředí - plochy technické infrastruktury Ti... 31 6.16. Vlivy územního plánu Čejkovice na životní prostředí - plochy krajinné zeleně NK... 32 6.17. Vlivy územního plánu Čejkovice na životní prostředí plochy přírodní E... 32 6.18. Vlivy územního plánu Čejkovice na životní prostředí plochy zemědělské NZ... 32 6.19. Vlivy územního plánu Čejkovice na životní prostředí plochy pro protierozní opatření Y... 32 6.20. Vlivy územního plánu Čejkovice na životní prostředí plochy pro protipovodňová opatření X... 32 6.21. Vlivy koncepce na veřejné zdraví... 33 6.22. Vlivy koncepce na soustavu Natura 2000... 34 7. Porovnání zjištěných nebo předpokládaných kladných a záporných vlivů podle jednotlivých variant řešení a jejich zhodnocení. Popis použitých metod vyhodnocení včetně jejich omezení. 35 8. Popis navrhovaných opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci všech zjištěných nebo předpokládaných závažných záporných vlivů na životní prostředí... 36 8.1. Návrh opatření - Plochy pro bydlení rodinné BI... 37 8.2. Návrh opatření - Plochy smíšené obytné SO... 37 8.3. Návrh opatření Plocha rekreace rodinná Rr... 37 8.4. Návrh opatření - Plochy vinných sklepů Rv... 37 8.5. Návrh opatření Plocha veřejného pohřebiště Oh... 37 8.6. Návrh opatření - Plochy občanského vybavení sport OS... 38 8.7. Návrh opatření - Plochy občanského vybavení veřejné Ov... 38 8.8. Návrh opatření Plochy veřejného prostranství PV... 38 8.9. Návrh opatření - Plochy smíšené výrobní VS... 38 8.10. Návrh opatření Plochy průmyslové výroby Vp... 38 8.11. Návrh opatření - Plochy zemědělské výroby Vz... 38 8.12. Návrh opatření - Plochy silniční dopravy DS... 39 8.13. Návrh opatření Plocha účelové komunikace DU... 39 8.14. Návrh opatření - Plochy vodní a vodohospodářské W... 39 8.15. Návrh opatření - Plochy technické infrastruktury Ti... 39 8.16. Návrh opatření Plochy krajinné zeleně NK... 39 8.17. Návrh opatření Plochy přírodní E... 39 8.18. Návrh opatření plochy zemědělské NZ... 39 8.19. Návrh opatření plochy pro protierozní opatření Y... 39 8.20. Návrh opatření plochy pro protipovodňová opatření X... 40 9. Zhodnocení způsobu zpracování vnitrostátních cílů ochrany životního prostředí do územně plánovací dokumentace a jejich zohlednění při výběru variant... 41 10. Návrh ukazatelů pro sledování vlivu územně plánovací dokumentace na životní prostředí. 46 11. Návrh požadavků na rozhodování ve vymezených plochách a koridorech z hlediska minimalizace negativních vlivů na životní prostředí... 47 12. Netechnické shrnutí výše uvedených údajů... 47 13. Závěr včetně závěrečného stanoviska... 49 3

Úvod Vyhodnocení vlivu Územního plánu Čejkovice na životní prostředí je zpracováno v souladu se stavebním zákonem č. 183/2006 Sb. ve znění pozdějších předpisů a dále dle zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vlivu na životní prostředí ve znění pozdějších předpisů. Hodnocena je koncepce ve fázi návrhu územního plánu ve smyslu ustanovení 10 i zákona č.100/2001 Sb. o posuzování vlivu na životní prostředí ve znění pozdějších předpisů a dle 19 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). Pro část A posouzení vlivů na životní prostředí byl přiměřeně použit podklad Metodika posuzování vlivů koncepcí na životní prostředí 1 a M e t o d i c k ý v ý k l a d k postupu příslušných úřadů při aplikaci ustanovení 10i a ustanovení souvisejících zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění zákona č. 93/2004 Sb. (dále jen zákon ), při posuzování vlivů územně plánovací dokumentace na životní prostředí (Příloha k č.j. 3131/OPVI/04). Odbor územního plánování a stavebního řádu vydal stanovisko 11.04.2012 (pod značkou S-JMK 32382/2012 ) z hlediska vlivů na životní prostředí. Z hlediska zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí) ve znění pozdějších předpisů: Návrh zadání územního plánu Čejkovice může stanovit rámec pro budoucí povolení záměrů uvedených v příloze č. 1 uvedeného zákona, a je tedy koncepcí ve smyslu ustanovení 10a odst. 1 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. OŽP tímto u p l a t ň u j e požadavek na vyhodnocení vlivů územního plánu Čejkovice na životní prostředí. Toto vyhodnocení musí být zpracováno osobou s autorizací podle 19 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí ve spolupráci s osobou, která je držitelem autorizace podle 45i zákona č. 114/1992 Sb. Rámcový obsah vyhodnocení vlivů územního plánu na životní prostředí je uveden v příloze stavebního zákona. Vyhodnocení se zaměří zejména na možné střety se zájmy ochrany přírody (Evropsky významné lokality Bílý kopec u Čejče (CZ0623035), Čejkovické Špidláky (CZ0624116) a Ptačí oblast Hovoransko Čejkovicko (CZ0621026) soustavy Natura 2000). Upozorňujeme na ustanovení 45i odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb., které stanoví pro případ, kdy nelze vyloučit negativní vliv koncepce na lokality Natura 2000, povinnost zpracovat varianty řešení, jejichž cílem je negativní vlivy na tyto lokality vyloučit nebo zmírnit. Pro Návrh zadání územního plánu Čejkovice nevyloučil orgán ochrany přírody jeho významný vliv na příznivý stav předmětu ochrany na evropsky významné lokality Bílý kopec u Čejče (CZ0623035), Čejkovické Špidláky CZ0624116) a Ptačí oblast Hovoransko Čejkovicko (CZ0621026) soustavy Natura 2000. Jedná se tedy o koncepci posuzovanou ve smyslu ustanovení 10a odst. 1 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí s ohledem na možný vliv na životní prostředí, vyplývající z ustanovení 45i odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Vyhodnocení se bude dále zabývat aspekty ochrany ZPF, ochrany pozemků určených k plnění funkcí lesa, možností ovlivnění povrchových a podzemních vod, hlukem. Návrhové plochy budou posouzeny ve vzájemných vztazích a souvislostech tak, aby byly eliminovány budoucí střety vyplývající z rozdílného funkčního využití. 1 Věstník MŽP 08/2004 dále jen metodika SEA 4

Pokud bude na základě projednání návrhu zadání rozhodnuto o řešení variant, bude hodnocení obsahovat pořadí jednotlivých variant z hlediska vlivů na životní prostředí, návrh podmínek, za jakých jsou jednotlivé varianty přípustné, včetně případných kompenzačních opatření, která mohou zmírnit nebo eliminovat negativní vlivy jednotlivých variant. Vyhodnocení bude obsahovat kapitolu Závěry a doporučení včetně návrhu stanoviska příslušného úřadu ke koncepci s uvedením jednoznačných výroků, zda lze z hlediska negativních vlivů na životní prostředí: - s jednotlivou plochou či koridorem souhlasit, souhlasit s podmínkami (včetně jejich upřesnění) anebo nesouhlasit - s územním plánem jako celkem souhlasit, souhlasit s podmínkami (včetně jejich upřesnění) anebo nesouhlasit V případě vyhodnocení variant se může výrok lišit k jednotlivým variantám. 1. Stručné shrnutí obsahu a hlavních cílů územně plánovací dokumentace, vztah k jiným koncepcím Cílem a obsahem územního plánu (dále jen ÚP) je funkční vymezení a uspořádání ploch v obci, stanovení základních zásad organizace území, včetně postupu při jeho využití, uvedení podmínek výstavby, k vytvoření předpokladů zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot v území, se zvláštním zřetelem na životní prostředí a jeho ochranu. Řešeným územím je katastrální území obce Čejkovice. 1.1. Obsah a cíle územního plánu Čejkovice Cílem je zajistit vyvážený rozvoj území rozvoj všech složek bydlení, výroby, rekreace, veřejné infrastruktury, a to minimálně při zachování současného stavu životního prostředí a hodnot v území (kulturních, přírodních i civilizačních) a výhledově i zlepšení podmínek z hlediska životního prostředí. Vytvořit předpoklady pro další rozvoj obce. Urbanistická koncepce Předmětem řešení územního plánu je komplexní a vyvážený rozvoj řešeného území v plochách s rozdílným způsobem využití tak, aby nebylo zásadním způsobem dotčeno nezastavěné území. Hlavní cíle koncepce rozvoje obce: Cílem řešení je vytvořit územní předpoklady pro rozvoj sídla a jeho částí formou komplexního návrhu uspořádání a využití území, s důrazem na vyvážený vztah hospodářského rozvoje, sociální soudržnosti a kvalitních životních podmínek. Územní plán vymezuje: plochy smíšené obytné SO plochy bydlení v rodinných domech BI - v obytných domech Bh plochy rekreace - rodinné Rr - vinné sklepy Rv plochy občanského vybavení sport OS veřejné Ov 5

- veřejná pohřebiště Oh - komerční Ok plochy veřejného prostranství PV plochy sídelní zeleně veřejná zeleň parková Zp - zeleň izolační a ostatní Zi - zeleň zahrad a záhumenků Zz plochy smíšené výrobní VS plochy výroby a skladování - průmyslová výroba Vp - zemědělská výroba Vz - fotovoltaické elektrárny Vf plocha dopravní infrastruktury - silniční doprava DS - účelové komunikace, stezky pro pěší a cyklisty DU - doprava v klidu DP plochy vodní a vodohospodářské W plochy technické infrastruktury Ti - hráze poldrů Th plochy přírodní E. plochy zemědělské PZ plochy lesní L plochy smíšené nezastavěného území plochy SNÚ krajinné zeleně NK - plochy SNÚ zemědělské NZ ochrana před erozí - plochy pro protierozní opatření Y ochrana před povodněmi - plochy pro protipovodňová opatření X 1.2. Vztah k jiným koncepcím Základními aktuálními dokumenty pro ochranu životního prostředí (ŽP) v České republice jsou Strategie udržitelného rozvoje ČR, Státní politika životního prostředí 2004-2010, Národní strategie ochrany biodiverzity, Národní program snižování emisí ČR, Plán odpadového hospodářství ČR, Operační program Životní prostředí ČR 2007-2013, většina těchto dokumentů je zaměřena na jednotlivé složky životního prostředí, Státní politika ŽP je pojata komplexně. Soulad s politikou územního rozvoje ÚP Čejkovice je v souladu s Politikou územního rozvoje České republiky 2008 (dále jen PÚR ČR ). Z PÚR ČR schválené usnesením vlády č. 929 ze dne 20.7.2009 vyplývá pro obec Čejkovice požadavek respektovat stávající a navržené koridory technické infrastruktury (koridor pro zdvojení VVTL plynovodu DN 700 PN63). P9 Koridor pro zdvojení VVTL plynovodu DN 700 PN63 Důvody vymezení: Zabezpečení koridoru pro posílení a zálohování významné vnitrostátní přepravní cesty plynovodu, procházející územím více krajů. Řešení územního plánu je v souladu s dokumentem Politika územního rozvoje České republiky 2008. Soulad s ÚPD vydanou krajem V současnosti neexistuje územně plánovací dokumentace vydaná krajem. V rámci širších územních vztahů je bylo prověřeno vymezení ploch a koridorů regionálního a 6

nadregionálního významu např. formou územní rezervy (technické infrastruktury, územní systém ekologické stability apod.). Je doporučeno vycházet z Územně analytických podkladů Jihomoravského kraje, příp. oborových dokumentací. Zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje (dále jen ZÚR Jmk ) byly vydány formou opatření obecné povahy na 25. zasedání Zastupitelstva Jihomoravského kraje konaném dne 22.09.2011a dne 17.2.2012 nabyly účinnosti. Rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 21.6.2012, který nabývá účinnosti dnem vyhlášení, bylo opatření obecné povahy - ZÚR Jmk zrušeno. Požadavky vyplývající z ÚAP Respektován je Rozbor udržitelného rozvoje území z hlediska vytvoření územních podmínek pro využití silných stránek a příležitostí a pro řešení slabých stránek, problémů a hrozeb Dalšími koncepčními dokumenty Jihomoravského kraje, které mají vztah k ÚPD jsou: Strategie rozvoje Jihomoravského kraje, konsorcium firem GaREP, spol. s r.o. a VUT v Brně, 2006; Program rozvoje Jihomoravského kraje na období 2010-2013, sdružení VUT v Brně, Masarykova universita Brno, GaREP Brno, 2010; Generel dopravy Jihomoravského kraje, IKP Consulting Engineers, s.r.o., 2006; Generel krajských silnic Jm kraje, Souhrn návrhů generelu krajských silnic, odbor dopravy KÚ JmK, 2008, Generel krajských silnic Jihomoravského kraje, UDIMO, s. r.o., 2006; Plán odpadového hospodářství Jihomoravského kraje, ECO Management, s.r.o., 2004; Koncepce environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty Jihomoravského kraje na léta 2006 2010, Lipka, o.s., 2006; Koncepce ochrany přírody Jihomoravského kraje, Atelier FONTES, s.r.o., 2005; Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Jihomoravského kraje včetně aktualizací do dubna 2011, AQUATIS a.s.; Větrná eroze půdy v Jihomoravském kraji a návrh jejího řešení, Agroprojekt PSO, s.r.o., 2005; Integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší Jihomoravského kraje, JmK, 2006; Integrovaný krajský program snižování emisí tuhých znečišťujících látek, oxidu siřičitého, oxidů dusíku, těkavých organických látek, amoniaku, oxidu uhelnatého, benzenu, olova, kadmia, niklu, arsenu, rtuti a polycyklických aromatických uhlovodíků Jihomoravského kraje (příloha č. 1 k Nařízení JMK č. 384/2004 Věstníku právních předpisů JMK vč. rozptylové studie, 2006). Koncepční dokumenty obsahují z hlediska životního prostředí obecný rámec, ze kterého je třeba vycházet při plánování území v širších souvislostech. S obecnými cíli není návrh územního plánu v zásadním rozporu. 7

2. Zhodnocení vztahu územně plánovací dokumentace k cílům ochrany životního prostředí přijatým na vnitrostátní úrovni Politika územního rozvoje (2009) Politika územního rozvoje České republiky je nástroj územního plánování, který určuje požadavky a rámce pro konkretizaci úkolů územního plánování v republikových, přeshraničních a mezinárodních souvislostech, zejména s ohledem na udržitelný rozvoj území a určuje strategii a základní podmínky pro naplňování těchto úkolů. Politika územního rozvoje ve svých prioritách obsahuje některé cíle životního prostředí s vazbou na ÚP Čejkovice: Ve veřejném zájmu chránit a rozvíjet přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Zachovat ráz jedinečné urbanistické struktury území, struktury osídlení a jedinečné kulturní krajiny, které jsou výrazem identity území, jeho historie a tradice. Vytvářet předpoklady pro polyfunkční využívání opuštěných areálů a ploch (tzv. brownfields průmyslového, zemědělského, vojenského a jiného původu). Hospodárně využívat zastavěné území (podpora přestaveb revitalizací a sanací území) a zajistit ochranu nezastavěného území (zejména zemědělské a lesní půdy) a zachování veřejné zeleně, včetně minimalizace její fragmentace. Rozvojové záměry, které mohou významně ovlivnit charakter krajiny, umísťovat do co nejméně konfliktních lokalit a následně podporovat potřebná kompenzační opatření. S ohledem na to při územně plánovací činnosti, pokud je to možné a odůvodněné, respektovat veřejné zájmy např. ochrany biologické rozmanitosti a kvality životního prostředí, zejména formou důsledné ochrany zvláště chráněných území, lokalit soustavy Natura 2000, mokřadů, ochranných pásem vodních zdrojů, chráněné oblasti přirozené akumulace vod a nerostného bohatství, ochrany zemědělského a lesního půdního fondu. Vytvářet územní podmínky pro implementaci a respektování územních systémů ekologické stability a zvyšování a udržování ekologické stability a k zajištění ekologických funkcí krajiny i v ostatní volné krajině a pro ochranu krajinných prvků přírodního charakteru v zastavěných územích, zvyšování a udržování rozmanitosti venkovské krajiny. V rámci územně plánovací činnosti vytvářet podmínky pro ochranu krajinného rázu s ohledem na cílové charakteristiky a typy krajiny a vytvářet podmínky pro využití přírodních zdrojů. Vymezit a chránit ve spolupráci s dotčenými obcemi před zastavěním pozemky nezbytné pro vytvoření souvislých ploch veřejně přístupné zeleně (zelené pásy) v rozvojových oblastech a v rozvojových osách a ve specifických oblastech, na jejichž území je krajina negativně poznamenána lidskou činností, s využitím její přirozené obnovy; cílem je zachování souvislých pásů nezastavěného území v bezprostředním okolí velkých měst, způsobilých pro nenáročné formy krátkodobé rekreace a dále pro vznik a rozvoj lesních porostů a zachování prostupnosti krajiny. Vytvářet podmínky pro rozvoj a využití předpokladů území pro různé formy cestovního ruchu (např. cykloturistika, agroturistika, poznávací turistika), při zachování a rozvoji hodnot území. Vytvářet podmínky pro zvyšování bezpečnosti a plynulosti dopravy, ochrany a bezpečnosti obyvatelstva a zlepšování jeho ochrany před hlukem a emisemi, s ohledem na to vytvářet v území podmínky pro environmentálně šetrné formy dopravy (např. železniční, cyklistickou). Vytvářet podmínky pro preventivní ochranu území a obyvatelstva před potenciálními riziky a přírodními katastrofami v území (záplavy, sesuvy půdy, eroze atd.) s cílem minimalizovat rozsah případných škod. Zejména zajistit územní ochranu ploch potřebných pro umísťování 8

staveb a opatření na ochranu před povodněmi a pro vymezení území určených k řízeným rozlivům povodní. Vytvářet podmínky pro zvýšení přirozené retence srážkových vod v území s ohledem na strukturu osídlení a kulturní krajinu jako alternativy k umělé akumulaci vod. V zastavěných územích a zastavitelných plochách vytvářet podmínky pro zadržování, vsakování i využívání dešťových vod jako zdroje vody a s cílem zmírňování účinků povodní. Vytvářet podmínky pro vybudování a užívání vhodné sítě pěších a cyklistických cest. Státní politika životního prostředí 2012-2020 Státní politika životního prostředí ČR je základním referenčním dokumentem z hlediska životního prostředí pro sektorové i regionální politiky a poskytuje rámec pro rozhodování a aktivity na mezinárodní, národní, krajské i místní úrovni. Státní politika životního prostředí obsahuje následující cíle, které mají vazbu na ÚP Čejkovice: Strategie ochrany biologické rozmanitosti ČR (2005) Strategie ochrany biologické rozmanitosti České republiky vznikla těsně po vstupu České republiky do Evropské unie. Jedná se o první dokument, který nastiňuje možnosti dalšího postupu v ochraně biodiverzity v České republice. Vychází z Úmluvy o biologické rozmanitosti je celosvětově hodnocena jako klíčový dokument v ochraně biologické rozmanitosti. Obsahuje níže uvedené cíle, které mají silnou vazbu k navrhovaným aktivitám ÚP Čejkovice: Podporovat obnovu a vytváření ekologicky významných krajinných segmentů (meze, remízky, liniová i mimolesní zeleň, travní porosty zvláště pak nivní louky atd.). Podporovat význam zvláště chráněných území a ekologických sítí (zejména ÚSES) pro migraci složek biodiverzity. Strategický rámec udržitelného rozvoje ČR (2010) Strategie udržitelného rozvoje ČR je základním koncepčním dokumentem v oblasti udržitelného rozvoje. Tvoří rámec pro strategické rozhodování a pro zpracování dalších materiálů koncepčního charakteru. 9

V oblasti ochrany životního prostředí obsahuje následující cíle, které mají vazbu na ÚP Čejkovice. Akční program zdraví a životního prostředí ČR Cílem Akčního programu zdraví a životního prostředí ČR je zlepšovat zdraví národa a vyrovnat nežádoucí rozdíly ve zdravotním stavu jednotlivých populačních skupin, minimalizovat rizika vlivu životního prostředí na zdraví obyvatelstva. Obsahuje cíl s vazbou na ÚP Čejkovice: Omezovat negativní působení hluku na zdraví, zastavit nárůst hluku, zejména dopravního a rozšiřovat chráněné zóny. Postupné zvyšování schopnosti krajiny zadržovat vodu a odolnosti krajiny vůči vodní erozi. Strategie ochrany biologické rozmanitosti ČR (2005) Strategie ochrany biologické rozmanitosti České republiky vznikla těsně po vstupu České republiky do Evropské unie. Jedná se o první dokument, který nastiňuje možnosti dalšího postupu v ochraně biodiverzity v České republice. Vychází z Úmluvy o biologické rozmanitosti je celosvětově hodnocena jako klíčový dokument v ochraně biologické rozmanitosti. Obsahuje níže uvedené cíle, které mají silnou vazbu k navrhovaným aktivitám ÚP Čejkovice: Podporovat obnovu a vytváření ekologicky významných krajinných segmentů (meze, remízky, liniová i mimolesní zeleň, travní porosty zvláště pak nivní louky atd.). Podporovat význam zvláště chráněných území a ekologických sítí (zejména ÚSES) pro migraci složek biodiverzity. Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva České republiky - Zdraví 21 Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva České republiky (Zdraví pro všechny v 21. století, Zdraví 21) představuje model komplexní péče společnosti o zdraví a 10

jeho rozvoj, vypracovaný týmy předních světových odborníků z medicínských oborů a odborníků pro zdravotní politiku a ekonomiku. Jeho hlavními cíli je ochrana a rozvoj zdraví lidí po jejich celý život a snížení výskytu nemocí i úrazů a omezení strádání, které lidem přinášejí. Obsahuje obecný cíl, který má vazbu k ÚP Čejkovice: Snižovat vliv dopravy na životní prostředí a zdraví obyvatel. Převážná většina cílů ve vztahu k životnímu prostředí byla do ÚP Čejkovice zapracována v přiměřeném rozsahu a dle možností s ohledem na udržitelný rozvoj území. 3. Údaje o současném stavu životního prostředí v řešeném území a jeho předpokládaném vývoji, pokud by nebyla uplatněna územně plánovací dokumentace 3.1. Informace o současném stavu životního prostředí Řešené území je vymezeno správním územím obce Čejkovice. Řešené území sousedí s k.ú. Velké Bílovice, Vrbice, Kobylí, Čejč, Mutěnice, Starý Poddvorov, Nový Poddvorov, Prušánky. 3.1.1. Přírodní podmínky 3.1.1.1. Geologické podmínky Geologické podloží řešeného území budují neogenní horniny terciéru, které jsou částečně překryty kvartérními sedimenty. Převážná část předkvartérních hornin jsou neogenní jíly, prachovce, písčité vápence, uhelné jíly a lignit kyjovské sloje. V jihovýchodní části jsou neogenní prachovité pískovce a písky, prachovce, jíly a jemnozrnné písky. Tyto horniny vystupují především na příkřejších svazích. Mírnější svahy, plošiny a temena hřbetů jsou překryty sprašemi a sprašovými hlínami. V menších údolích jsou akumulace deluviofluviálních písčitohlinitých sedimentů, nivy vodních toků vyplňují fluviální písčitohlinité sedimenty. Výhradní ložiska nerostných surovin a chráněná ložisková území Výhradní ložisko lignitu Hodonín Břeclav, č. ložiska 3138801, Česká geologická služba, Podzemní zásobník plynu Velké Bílovice-PZP, evidenční č. K4 001500, MND a.s. Hodonín. Dobývací prostor ropy a zemního plynu Velké Bílovice, ident. č. 40006, MND a.s. Hodonín. Chráněné ložiskové území Prušánky, č. 26200000, surovina zemní plyn, organizace MND a.s. Hodonín, Chráněné ložiskové území Hodonín, č. 13870000, surovina lignit, Česká geologická služba, Chráněné ložiskové území Velké Bílovice PZP, č. 40015000, podzemní zásobník plynu, zemní plyn, MND a.s. Hodonín. Nutno vymezit všechny stanovené CHLÚ na k.ú. Čejkovice a aktualizovat jejich hranice. 11

K.ú. Čejkovice zasahuje do průzkumných území PÚ Vídeňská pánev VIII a PÚ Svahy Českého masívu. Do jižní části území zasahuje chráněné území CHÚ ZZZK Velké Bílovice. Poddolovaná území, sesuvná území Poddolovaná ani sesuvná území se v k.ú. Čejkovice nenacházejí. V řešeném území nejsou Českou geologickou službou (Geofondem) evidovány sesuvy a svahové deformace. Zvláštnosti geologické stavby území V rámci volné (neurbanizované) krajiny je nutné respektovat zlikvidované vrty Ce1, P81a (ústí je v hloubce cca 1-2 m pod povrchem hermeticky uzavřeno a jejich hermetičnost nesmí být porušena, proto nedoporučujeme umísťovat nad vrty stavby). 3.1.1.2. Geomorfologické podmínky Podle regionálního členění reliéfu ČR (Demek J. a kol., 1987) náleží většina řešeného území ke geomorfologickému celku Kyjovská pahorkatina, podcelku Mutěnická pahorkatina. Severozápadní okraj řešeného území náleží do geomorfologického celku Ždánický les, podcelku Boleradická vrchovina. Podrobnější členění je uvedeno níže. Celek Podcelek Okrsek IXB 4 Kyjovská pahorkatina IXB 4A Mutěnická pahorkatina IXB 4A c Šardická pahorkatina IXB 1 Ždánický les IXB 1B Boleradická vrchovina IXA 1B c Němčičská vrchovina Šardická pahorkatina je členitá pahorkatina většinou na panonských jílech, píscích a štěcích méně na sarmatských píscích a jílech. Časté jsou pleistocenní spraše. Má mírně zvlněný reliéf s četnými plošinami, široce zaoblenými hřbety a a mělkými rozevřenými údolími úvalovitého a neckovitého profilu. Němčičská vrchovina je plochá vrchovina tvořená převážně paleogenními pískovci, slepenci a jílovci ždánické jednotky vnějšího flyše. Má erozně denudační reliéf s širokými rozvodními hřbety, erozními plošinami s hlubokými údolími převážně neckovitého charakteru. Na SZ je reliéf členitější než na JV. 3.1.1.3. Klima Podle Mapy klimatických oblastí 1:500 000 (Quitt E., 1975) náleží celé řešené území do teplé klimatické oblasti T4. Klimatická oblast T4 má velmi dlouhé léto, velmi teplé a velmi suché, přechodné období je velmi krátké, s teplým jarem a podzimem, zima je krátká, mírně teplá a suchá až velmi suchá s velmi krátkým trváním sněhové pokrývky. 12

3.1.1.4. Půdní pokryv Výskyt půdních typů je vázán na mateřskou horninu a pokryv zvětralin. Výskyt půd je zároveň značně ovlivněn reliéfem a hydrickým režimem. V řešeném území plošně dominují černozemě modální. V nivě Prušánky černnice a fluviální půdy. 3.1.2. Současný stav složek životního prostředí 3.1.2.1. Ovzduší a klima Kvalita ovzduší je ovlivňována zejména průmyslovou a zemědělskou výrobou, provozem na komunikacích a způsobem vytápění. Předpisem, který stanoví podmínky ochrany ovzduší je zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší. Přípustná úroveň znečištění Nově je stanoven imisní limit pro suspendované částice PM 2,5 pro ochranu zdraví, který vychází ze směrnice 2008/50/ES. Posuzování a vyhodnocení úrovně znečištění se provádí v zónách a aglomeracích, jejichž seznam je nově uveden v příloze č. 3 zákona. Přípustná úroveň znečišťování Je určována emisními limity, emisními stropy, technickými podmínkami provozu a přípustnou tmavostí. Emisní limity musí být dodrženy na každém komínovém průduchu nebo výduchu do ovzduší. Imisní limity a povolený počet jejich překročení za kalendářní rok stanovuje zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší v příloze č.1 a to zvlášť pro ochranu zdraví a zvlášť pro ochranu vegetace a ekosystémů. Imisní situace území je poměrně příznivá, nenacházejí se zde větší významné stacionární zdroje znečišťování ovzduší. Větší znečištění ovzduší nezpůsobuje ani doprava. Pro šíření znečišťujících látek jsou podstatné zejména dva meteorologické parametry směr a rychlost větru a vertikální teplotní zvrstvení atmosféry. Rozptyl znečišťujících látek souvisí s teplotním zvrstvením, protože čím labilnější je zvrstvení, tím větší turbulence a lepší rozptyl znečišťujících látek a naopak. Vzhledem k poloze sídla a charakteru aktivního povrchu na k.ú. nelze předpokládat vytváření významných inverzí a tím zvýšení akumulace škodlivých látek v ovzduší. Obec je zásobena elektrickou energií a plynem, čímž je vytvořen předpoklad pro využívání medií bez negativních dopadů na ovzduší. Území je ohrožováno i větrnou erozí, což zvyšuje podíl prachových částic v ovzduší. Tabulka: Vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší (v % území) Stavební úřad PM10 (d IL) NO2 (r IL) Souhrn překročení IL Městský úřad Hodonín 0,8-0,8 Městský úřad Velké Pavlovice 0,1-0,1 Tabulka: Překročení hodnoty cílového imisního limitu pro benzo(a)pyren (v % území) Městský úřad Dubňany 4,4 Městský úřad Hodonín 3,3 13

Kvalita ovzduší je i přes údolní polohu části osídlení celkově dobrá a obce nepatří do oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší (viz Věstník MŽP 4/2011). 3.1.2.2. Půda Ukazatelem kvality a úrodnosti půdy jsou třídy ochrany zemědělské půd. Tyto jednotky vycházející z klasifikace bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ), kdy kód BPEJ vyjadřuje mimo jiné také stupeň třídy ochrany zemědělské půdy (I.-V., kdy nejkvalitnější půdy jsou v I. třídě ochrany). 1. Do I. třídy zemědělské půdy jsou zařazeny bonitně nejcennější půdy v jednotlivých klimatických regionech, převážně v plochách rovinných nebo jen mírně sklonitých, které je možno odejmout ze zemědělského půdního fondu pouze výjimečně, a to převážně na záměry související s obnovou ekologické stability krajiny, případně pro liniové stavby zásadního významu. 2. Do II. třídy ochrany jsou situovány zemědělské půdy, které mají v rámci jednotlivých klimatických regionů nadprůměrnou produkční schopnost. Ve vztahu k ochraně zemědělského půdního fondu jde o půdy vysoce chráněné, jen podmíněně odnímatelné a s ohledem na územní plánování také jen podmíněně zastavitelné. 3. Do III. třídy ochrany jsou sloučeny půdy v jednotlivých klimatických regionech s průměrnou produkční schopností a středním stupněm ochrany, které je možno územním plánováním využít event. výstavbu. 4. Do IV. třídy ochrany jsou sdruženy půdy s převážně podprůměrnou produkční schopností v rámci příslušných klimatických regionů, s jen omezenou ochranou, využitelné i pro výstavbu. 5. Do V. třídy ochrany jsou zahrnuty zbývající bonitované půdně ekologické jednotky, které představují zejména půdy s velmi nízkou produkční schopností včetně půd mělkých, velmi svažitých, hydromorfní, štěrkovitých až kamenitých a erozně nejvíce ohrožených. Většinou jde o zemědělské půdy pro zemědělské účely postradatelné. U těchto půd lze předpokládat efektivnější nezemědělské využití. Jde většinou o půdy s nižším stupněm ochrany, s výjimkou vymezených ochranných pásem a chráněných území a dalších zájmů ochrany životního prostředí.) BPEJ a třídy ochrany: HPJ 01 - Černozemě modální, černozemě karbonátové, na spraších nebo karpatském flyši, půdy středně těžké, bez skeletu, velmi hluboké, převážně s příznivým vodním režimem. HPJ 05 - Černozemě modální a černozemě modální karbonátové, černozemě luvické a fluvizemě modální i karbonátové na spraších s mocností 30 až 70 cm na velmi propustném podloží, středně těžké, převážně bezskeletovité, středně výsušné, závislé na srážkách ve vegetačním období. HPJ 08 - Černozemě modální a černozemě pelické, hnědozemě, luvizemě, popřípadě i kambizemě luvické, smyté, kde dochází ke kultivaci přechodného horizontu nebo substrátu na ploše větší než 50 %, na spraších, sprašových a svahových hlínách, středně těžké i těžší, převážně bez skeletu a ve vyšší sklonitosti. HPJ 22 - Půdy arenického subtypu, regozemě, pararendziny, kambizemě, popřípadě i fluvizemě na mírně těžších substrátech typu hlinitý písek nebo písčitá hlína s vodním režimem poněkud příznivějším než předcházející. 14

HPJ 40 - Půdy se sklonitostí vyšší než 12 stupňů, kambizemě, rendziny, pararendziny, rankery, regozemě, černozemě, hnědozemě a další, zrnitostně středně těžké lehčí až lehké, s různou skeletovitostí, vláhově závislé na klimatu a expozici. HPJ 41 - Půdy jako u HPJ 40 avšak zrnitostně středně těžké až velmi těžké s poněkud příznivějšími vláhovými poměry. HPJ 58 - Fluvizemě glejové na nivních uloženinách, popřípadě s podložím teras, středně těžké nebo středně těžké lehčí, pouze slabě skeletovité, hladina vody níže 1 m, vláhové poměry po odvodnění příznivé. HPJ 60 - Černice modální i černice modální karbonátové a černice arenické na nivních uloženinách, spraši i sprašových hlínách, středně těžké, bez skeletu, příznivé vláhové podmínky až mírně vlhčí. HPJ 62 - Černice glejové, černice glejové karbonátové na nivních uloženinách, spraši i sprašových hlínách, středně těžké i lehčí, bez skeletu, dočasně zamokřené spodní vodou kolísající v hloubce 0,5-1 m. 3.1.2.3. Voda BPEJ Třída ochrany ZPF BPEJ Třída ochrany ZP 0.01.00 I. 0.22.52 IV. 0.01.10 II. 0.40.68 V. 0.05.01 II. 0.40.77 V. 0.08.10 II. 0.41.77 V. 0.08.40 IV. 0.58.00 II. 0.08.50 III. 0.60.00 I. 0.22.10 IV. 0.62.00 II. 0.22.12 IV. Povrchová voda - vodní toky a nádrže Zájmové území spadá do povodí Moravy, dílčího povodí Dyje, hlavním tokem, který odvodňuje převážnou část území je potok Prušánka (č. povodí 4-17-01-103), protékající od severu k jihu přes obec Čejkovice, a na jižním okraji se vlévá do vodní nádrže Velký Bílovec. Do stejné nádrže se vlévá i další tok - potok Vrbičanka (4-17-01-104), který pramení pod Vrbicemi a protéká západním okrajem území. Všechny uvedené toky jsou ve správě Povodí Moravy. V řešeném území se kromě části nádrže Velká Bílovec nachází dvě menší vodní nádrže, jedna na severním okraji obce, druhá jižně pod obcí u silnice na Starý Poddvorov. Podle mapy Regiony povrchových vod v ČSR 1:500 000 (V. Vlček, 1971) náleží řešené území do oblasti nejméně vodné se specifickým odtokem 0-3 l.s -1.km 2, nejvodnější měsíce jsou únor a březen, retenční schopnost je malá, odtok je silně rozkolísaný. Koeficient odtoku je velmi nízký. Podzemní voda Podle mapy Regiony mělkých podzemních vod v ČSR 1:500 000 (H. Kříž, 1971) náleží řešeného území do oblasti se celoročním doplňováním zásob, s nejvyššími stavy hladin podzemních vod a vydatnosti pramenů v březnu a dubnu a s nejnižšími stavy v září až listopadu. Průměrný specifický odtok podzemních vod je méně než 0,30 l.s -1.km -2 15

3.1.2.4. Příroda a krajina Zájmy v území dle zákona č. 114/92 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů: Zvláště chráněná území V řešeném území se zvláště chráněná území nevyskytují, zasahuje pouze ochranné pásmo přírodní rezervacešpidláky. NATURA 2000 V řešeném území se vyskytují území soustavy Natura 2000, evropsky významné lokality (EVL) i ptačí oblast (PO): EVL CZ0620055 Vrbický hájek EVL CZ0622116 Čejkovické špidláky PO CZ0621026 Hovoransko Čejkovicko. Obecná ochrana přírody Významné krajinné prvky Podle 3 zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění se za VKP považují lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy a dále jiné části krajiny, které příslušný orgán ochrany přírody zaregistruje podle 6 zákona. V řešeném území nejsou registrovány významné krajinné prvky. Památné stromy Památné stromy se v řešeném území nenacházejí. Přírodní parky Přírodní park nezasahuje do řešeného území. 2.1.2.5. Biosféra Biogeografické poměry Podle Biogeografického členění ČR (M. Culek a kol. 1996) leží většina řešeného území v bioregionu 4.3 Hustopečském. 4.3 Hustopečský bioregion Bioregion leží ve středu jižní Moravy, zabírá jižní polovinu geomorfologických celků Ždánický les a Kyjovská pahorkatina a severní okraj Dolnomoravského úvalu. Území je tvořeno pahorkatinou na vápnitém flyši a spraších. Bioregion je charakteristický mísením panonských (převážně mimo les) a karpatských (převážně v lese) prvků. Jeho biotu je možno řadit do 2., bukovo-dubového, na jižních svazích pak do 1., dubového vegetačního stupně, potenciální vegetace náleží do dubohabrových hájů s ostrovy teplomilných a šípákových doubrav. V bioregionu má mezní výskyt řada jihovýchodních migrantů, šíření stepní fauny však stále pokračuje. Netypická část je tvořena chladnějšími severními okraji, téměř bez šípákových doubrav a s naprostou převahou dubohabrových hájů. V současnosti je zde bohaté zastoupení teplomilných doubrav a dubohabřin, vzácnější jsou kulturní bory. Mimo les jsou typické pole, vinice a sady, početné jsou i fragmenty stepních lad, místy i s katránem. Biocenózy lad a lesíků byly nedávno značně zredukovany terasováním svahů. Biochory v řešeném území: 16

(Biogeografické členění České republiky II, M. Culek a kol., 2003). 1BE Erodované plošiny na spraších 1. v.s. 1PB Pahorkatiny na slínech 1. v.s. 2PC Pahorkatiny na vápnitém flyši 2. v.s. 3.1.2.6. Lesy Zájmové území se nachází v přírodní lesní oblasti (PLO) 35 Jihomoravské úvaly. Vyskytují se zde společenstva 1. a 2. lesního vegetačního stupně, ojediněle i 3. lesního vegetačního stupně. Lesní porosty (PUPFL) mají na území řešeném ÚP Čejkovice rozlohu 116 ha. Jsou to velkou většinou lesy hospodářské. Lesy na nepříznivých stanovištích mají omezenou rozlohu. 3.1.2.7. Krajinný ráz Tento pojem je kodifikován v právním řádu. Zákon č. 114/92 Sb. o ochraně přírody a krajiny stanoví v 12: Krajinný ráz, kterým je zejména přírodní, kulturní a historická charakteristika určitého místa či oblasti, je chráněn před činností snižující jeho estetickou a přírodní hodnotu. Zásahy do krajinného rázu, zejména umisťování a povolování staveb, mohou být prováděny pouze s ohledem na zachování významných krajinných prvků, zvláště chráněných území, kulturních dominant krajiny, harmonické měřítko a vztahy v krajině. Krajinný ráz se odvíjí v prvé řadě od trvalých ekologických podmínek a ekosystémových režimů krajiny, tedy základních přírodních vlastností dané krajiny. V těchto rámcích je krajinný ráz dotvářen (krajiny přírodní) až vytvářen (krajiny antropicky přeměněné) lidskou činností a životem lidí v nich. Krajinný ráz je vytvářen souborem typických přírodních a člověkem vytvářených znaků, které jsou lidmi vnímány a určitý prostor pro ně identifikují. Typické znaky krajinného rázu tedy vytvářejí obraz dané krajiny. Různé kombinace typických znaků vytvářejí různé typy krajinného rázu. V evropském kontextu náleží řešené území Čejkovice do megatypu Krajina středoevropských, scelených, otevřených polí (central collectiv openfields). Řešené území ÚP Čejkovice leží ve staré sídelní krajině Panonského okruhu. V rámci typizace krajin ČR z hlediska jejich rázovitosti můžeme řešené území zařadit do následujících rámcových krajinných typů: I. rámcové sídelní krajinné typy: 2 stará sídelní krajina Panonského okruhu II. rámcové typy využití krajin: III. rámcové typy reliéfu krajin: Z zemědělské krajiny M lesozemědělské krajiny 1 krajiny plošin a pahorkatin Průnikem uvedených rámcových typů krajin byly v řešeném území vymezeny následující krajinné typy, popsané trojmístným kódem: 2Z1, 2M1. Obecně dochovalost krajinného rázu v řešeném území kolísá od málo dochovalého krajinného rázu (plochy výroby a skladů, rozsáhlé bloky orné půdy) až po krajinný ráz dobře dochovalý (historické osídlení s dochovanými znaky staveb a s navazujícími pozemky zahrad, záhumenek a vinic v původní struktuře, zbytky původního členění plužiny s pestrým využitím. 17

3.2. Pravděpodobný vývoj životního prostředí bez provedení záměrů ÚP Nejdůležitějším aspektem nerealizace koncepce je zachování dotčených ploch ZPF, tedy ochrana ZPF. Neprovedení koncepce by znamenalo zachování produkčních funkcí posuzované plochy, zachování současného hospodaření na zastavitelných ploše. Významným aspektem nerealizace koncepce je také zachování současného rázu krajiny, zejména pak prevence rozšíření zastavěného území do krajiny. V důsledku nerealizace územního plánu by na druhou stranu nedošlo k posílení rozvoje obce, zejména v rámci bydlení a výroby. Uskutečnění záměrů zařazených do územního plánu Čejkovice předpokládá vlivy negativní i pozitivní. Hodnocení SEA věnuje pozornost především vlivům negativním a hledá možnosti jejich eliminace, zmírnění či kompenzace. 3.2.1. Ovzduší Nerealizace záměrů navržených v ÚP Čejkovice nebude mít negativní vliv na kvalitu ovzduší. Nerealizací záměrů zůstane znečištění ovzduší na současné úrovni. 3.2.2. Půda Pravděpodobný vývoj bez provedení koncepce v oblasti ochrany zemědělského půdního fondu byl hodnocen především vzhledem ke kvalitě a rozsahu zemědělského půdního fondu navrženého k odnětí. V případě nerealizace ÚP bude zachována primární, zemědělská funkce na plochách navržených zastavitelných plochách u 67,433 ha půdy. Plocha pro ÚSES se podle společného metodického pokynu MMR a MŽP z července 2011 nevyhodnocuje. Celkový přehled navržených dotčených ploch ZPF (ha): Využití plochy Výměra celkem Zábor Rozdělení dle třídy ochrany ZPF I. II. III. IV. V. BI - Plochy bydlení v RD 7,762 7,620 0 4,625 2,995 0 0 SO - Plochy smíšené obytné 7,332 7,332 1,893 5,439 0 0 0 Rr - Plocha rekreace - rodinná 1,534 1,534 0 1,534 0 0 0 Rv - Plochy vinných sklepů 1,333 1,277 0,315 0,933 0,029 0 0 Oh - Plochy veřejného 0,253 vybavení - pohřebiště 0,253 0 0,253 0 0 0 OS - Plochy občanského 2,250 vybavení - sport 2,250 0,018 1,179 1,053 0 0 Ov - Plochy občan. vybavení - veřejné 0,427 0,247 0,247 0 0 0 0 PV - Plochy veřejného 2,116 prostranství 0,868 0,365 0,449 0,054 0 0 VS - Plochy smíšené výrobní 13,915 9,237 1,543 4,450 2,489 0,450 0,305 Vp - Plochy průmyslové výroby 7,639 7,593 0,069 7,524 0 0 0 Vz - Plochy zemědělské výroby 1,349 1,305 0 1,305 0 0 0 DS - Plochy silniční dopravy 0,719 0,577 0,175 0,394 0,008 0 0 DU- Plocha účelové 5,935 komunikace 4,477 1,562 1,948 0,641 0,326 0 W - Plochy vodní a vodohospodářské 22,592 21,548 0,082 18,538 2,928 0 0 Ti - Plochy technické 1,283 1,242 0,841 0 0,401 0 0 18

Využití plochy Výměra celkem Zábor Rozdělení dle třídy ochrany ZPF I. II. III. IV. V. infrastruktury Celkový zábor ZPF 76,439 67,433 7,110 48,644 10,598 0,776 0,305 NK - Plochy krajinné zeleně 15,648 14,794 3,818 3,861 5,146 1,739 0,230 E - Plochy přírodní 11,348 11,087 4,298 1,504 2,402 2,269 0,614 NZ - Plochy zemědělské 2,835 2,821 0 2,809 0,012 0 0 Plochy změn v krajině 29,831 28.702 8.116 8,174 7.560 4,008 0,844 Pozn. Plochy protierozních opatření (Y), a protipovodňových opatření (X), plocha zemědělské (NZ) jsou v ÚP vyznačeny v grafické části, ale nejsou specifikovány z hlediska záboru ZPF. Detailní návrh řešení bude předmětem podrobnější dokumentace. 3.2.3. Voda Vliv navrhovaných záměrů byl vyhodnocen z hlediska vlivu záměrů na povrchové a podzemní vody a odtokové poměry. Nerealizace záměrů nijak zásadně neovlivní kvalitu povrchových a podzemních vod ani odtokové poměry a vodohospodářské poměry zůstanou převážně na současné úrovni. 3.2.4. Příroda a krajina Vliv záměrů navrhovaných v územním plánu Čejkovice byl vyhodnocen z hlediska vlivu záměrů na zájmy ochrany přírody a krajiny. Jedná se o zvláště chráněná území a jejich ochranná pásma, území soustavy NATURA 2000, významné krajinné prvky, skladebné části ÚSES. Nerealizace záměrů navržených v ÚP nebude mít významný negativní vliv na zvláště chráněná území a jejich ochranná pásma, území soustavy NATURA 2000, významné krajinné prvky. Chybějící návrh ÚSES v územním plánu neumožní realizaci chybějících skladebných částí ÚSES. 3.2.5. Krajinný ráz Vliv záměrů navrhovaných v územním plánu byl vyhodnocen i z hlediska vlivu těchto záměrů na krajinný ráz. Obecně dochovalost krajinného rázu v území řešeném ÚP Čejkovice kolísá od málo dochovalého krajinného rázu (plochy výroby) až po krajinný ráz dobře dochovalý (osídlení s dochovanými znaky staveb a s navazujícími pozemky v původní struktuře). Nerealizací záměrů navržených v ÚP nedojde k významnému negativnímu narušení krajinného rázu. 4. Charakteristiky životního prostředí v oblastech, které by mohly být uplatněním územně plánovací dokumentace významně ovlivněny V následující kapitole jsou zhodnoceny vlivy jednotlivých návrhů Územního plánu Čejkovice zahrnující plochy různých typů (plochy bydlení, plochy smíšené obytné, plochy občanské vybavenosti, plochy sportu a rekreace, plochy vinných sklepů, plochy výroby, plochy smíšené výroby, dopravní infrastruktury, plochy technické infrastruktury, plochy krajinné zeleně, plochy přírodní) na jednotlivé složky životního prostředí (ovzduší, půda, voda, příroda a krajina a biota apod.). V tabulkovém přehledu jsou souhrnně uvedeny potenciální vlivy návrhů územního plánu na jednotlivé složky životního prostředí a krajinný ráz. 19

Číslo plochy Označení plochy Navrhované funkční využití řešené lokality Celková výměra lokality (ha) Hodnocený zábor ZPF (ha) Ovzduší Půda Podzemní vody Povrchové vody Odtokové poměry ZCHÚ a jejich OP VKP registrované VKP ze zákona ÚSES Krajinný ráz Zastavitelné plochy Z 1 BI Plocha pro bydlení rodinné Z 2 SO Plocha smíšená obytná Z 3 SO Plocha smíšená obytná Z 4 SO Plocha smíšená obytná Z 5 SO Plocha smíšená obytná Z 6 SO Plocha smíšená obytná Z 7 SO Plocha smíšená obytná Z 8 SO Plocha smíšená obytná Z 9 SO Plocha smíšená obytná Z 10 SO Z 11 Rr Z 12 Rv Z 13 Rv Z 14 Rv Z 15 Rv Z 16 Oh Z 17 OS Z 18 OS Z 19 PV Z 20 PV Z 21 PV Z 22 PV Z 23 PV Z 24 PV Plocha smíšená obytná Plocha rekreace rodinná Plocha vinných sklepů Plocha vinných sklepů Plocha vinných sklepů Plocha vinných sklepů Plocha veřejného pohřebiště Plochy občanského vybavení - sport Plochy občanského vybavení - sport Plochy veřejného prostranství Plochy veřejného prostranství Plochy veřejného prostranství Plochy veřejného prostranství Plochy veřejného prostranství Plochy veřejného prostranství 7,689 7,547 0-2 0 0-1 0 0 0 0-2 0,802 0,802 0-1 0 0 0 0 0 0 0 0 0,664 0,664 0-1 0 0 0 0 0 0 0 0 0,518 0,518 0-1 0 0 0 0 0 0 0 0 0,675 0,675 0-1 0 0 0 0 0 0 0 0 1,366 1,366 0-1 0 0 0 0 0 0 0-1 1,259 1,259 0-1 0 0 0 0 0 0 0-1 0,177 0,177 0-1 0 0 0 0 0 0 0 0 0,906 0,906 0-1 0 0 0 0 0-1 0 0 0,632 0,632 0-1 0 0 0 0 0-1 0 0 0,808 0,808 0-1 0 0 0 0 0 0 0-1 0,483 0,483 0-1 0 0 0 0 0 0 0 0 0,051 0,029 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0,021 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0,037 0,028 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0,253 0,253 0-1 0 0 0 0 0 0 0 0 1,197 1,053 0,234 0,162 0,835 0,158 0,277 0,349 1,197 1,053 0-1 0 0 0 0 0 0 0-1 0-1 0 0 0 0 0 0 0-1 0,115 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0,111 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0,277 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0,264 0-1 0 0 0 0 0 0 0 0 Z 25 VS Plochy smíšené výrobní 1,137 1,115 0-1 0 0-1 0 0 0 0-1 Z 26 VS Plochy smíšené výrobní 0,761 0,761 0-1 0 0-1 0 0 0 0 0 Z 27 VS Plochy smíšené výrobní 0,251 0,251 0 0 0 0 0 0 0 0 0-1 Z 28 VS Plochy smíšené výrobní 0,541 0,541 0-1 0 0 0 0 0 0 0-1 Z 29 VS Plochy smíšené výrobní 0,960 0,960 0-1 0 0-1 0 0 0 0 0 Z 30 VS Plochy smíšené výrobní 0,184 0,184 0-1 0 0 0 0 0 0 0 0 Z 31 VS Plochy smíšené výrobní 2,691 2,558 0-1 0-1 -1 0 0 0 0-1 Z 32 Vp Plochy průmyslové výroby 7,639 7,593 0-2 0 0-1 0 0 0 0-2 Z 33 Vz Plochy zemědělské výroby 1,349 1,305 0-1 0 0-1 0 0 0 0-1 20

Číslo plochy Označení plochy Navrhované funkční využití řešené lokality Celková výměra lokality (ha) Hodnocený zábor ZPF (ha) Ovzduší Půda Podzemní vody Povrchové vody Odtokové poměry ZCHÚ a jejich OP VKP registrované VKP ze zákona ÚSES Krajinný ráz Z 34 DS Plocha silniční dopravy 0,197 0,101 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Z 35 DS Plocha silniční dopravy 0,070 0,036 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Z 36 DS Plocha silniční dopravy 0,452 0,440 0-1 0 0 0 0 0 0 0 0 Z 37 DU Plocha účelové komunikace 0,482 0,467 0-1 0 0 0 0 0 0 0 0 Z 38 DU Plocha účelové komunikace 0,486 0,486 0-1 0 0 0 0 0 0 0 0 Z 39 DU Plocha účelové komunikace 0,556 0,473 0-1 0 0 0 0 0 0 0 0 Z 40 DU Plocha účelové komunikace 1,307 1,066 0-1 0 0 0 0 0 0 0 0 Z 41 DU Plocha účelové komunikace 0,207 0,143 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Z 42 DU Plocha účelové komunikace 0,271 0,271 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Z 43 DU Plocha účelové komunikace 1,204 0,711 0-1 0 0 0 0 0 0 0 0 Z 44 DU Plocha účelové komunikace 0,192 0,177 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Z 45 DU Plocha účelové komunikace 0,602 0,277 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Z 46 DU Plocha účelové komunikace 0,230 0,166 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Z 47 DU Plocha účelové komunikace 0,291 0,240 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Plochy vodní a 0-2 1 1 2 0 0 1 2 1 Z 48 W vodohospodářské 22,59 21,54 Z 49 Ti Plochy technické infrastruktury 1,283 1,242 0-1 -1 0 0 0 0 0 0 0 Z 50 Rv Plocha vinných sklepů 0,741 0,737 0-1 0 0 0 0 0 0 0 0 Z 51 VS Plochy smíšené výrobní 2,422 2,422 0-1 0 0-1 0 0 0 0-1 Z 52 Rr Plocha rekreace rodinná 1,534 1,534 0-1 0 0 0 0 0 0 0-1 Z 53 DU Plocha účelové komunikace 0,107 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Plochy přestavby P 1 SO Plocha smíšená obytná 0,333 0,333 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Plocha občanského vybavení 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 P 2 Ov veřejné 0,067 0 P 3 PV Plochy veřejného prostranství 0,101 0,101 0 0 0 0-1 0 0 0 0 0 Plocha občanského vybavení 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 P 4 Ov veřejné 0,360 0,247 P 5 VS Plochy smíšené výrobní 1,187 0,445 0 0 0 0 0 0 0 0 0-1 P 6 VS Plochy smíšené výrobní 3,781 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0-1 Plochy změn v krajině N 1 NK Plochy krajinné zeleně 0,685 0,678 1 N 0 1 1 0 0 0 2 1 N 2 E Plochy přírodní 2,869 2,817 1 N 0 1 1 0 0 0 2 1 N 3 NK Plochy krajinné zeleně 2,270 2,270 1 N 0 1 1 0 0 0 2 1 N 4 E Plochy přírodní 0,746 0,746 1 N 0 1 1 0 0 0 2 1 N 5 NK Plochy krajinné zeleně 2,399 2,399 1 N 0 1 1 0 0 0 2 1 21