Vyjádření současnosti (s. 125, IC s. 209) handout 14. 12. 2015 1) Pro vyjádření průběhového děje nebo děje trvajícího delší dobu použijeme slovesné částice zhe 着, která se připojuje za sloveso. wǒ děng zhe nǐ 我 等 着 你 čekám na tebe tā zuò zhe 他 坐 着 sedí tā zài yǐzi shàng zuò zhe 他 在 椅 子 上 坐 着 Sedí na židli. tā zuò zài yǐzi shàng 他 坐 在 椅 子 上 Sedá si na židli. Předchozí dva příklady znázorňují průběh děje a jeho trvání a děj samotný. Tato větná částice vyjadřuje také stav: mén kāi zhe 门 开 着 dveře jsou otevřené qiáng shang guà zhe yì zhāng huàr 墙 上 挂 着 一 张 画 儿 Na stěně visí obraz. U některých sloves tato přípona děj spíše zdůrazňuje: nǐ chīfàn wǒ děng zhe nǐ 你 吃 饭, 我 等 着 你 Jez, čekám (počkám) na tebe. Tato částice vyjadřuje také současnost dvou dějů: tā chī zhe fàn kànshū 他 吃 着 饭 看 书 Jí a přitom čte. (Čte při jídle.) Přípona zhe může také vyjadřovat, že děj slovesa přešel ve stav: mén shang xiě zhe jǐ ge zì 门 上 写 着 几 个 字 Na dveřích je něco napsáno. Pokud je tento děj v záporu, používá se záporka méi 没 : wǒ méi zuò zhe 我 没 坐 着 nesedím
2) Průběhovost děje lze vyjádřit také pomocí slova zài 在, které klademe před sloveso: wǒ zài xiě yì fēng xìn 我 在 写 一 封 信 Právě píšu dopis. Vedle zài se může použít i zhèngzài 正 在 pro zdůraznění, že děj probíhá právě v danou chvíli. wǒ zhèngzài xiě xìn 我 正 在 写 信 Právě píšu dopis. Může vyjádřit i děj současný s dějem jiným: wǒmen qù jiào tā, tā zhèng chū lai 我 们 去 叫 他, 他 正 出 来 Právě vycházel (vyšel), když jsme ho šli zavolat. Pro vyjádření současného děje se může použít i větná částice ne 呢 : wǒ zài xiě xìn ne 我 在 写 信 呢 Právě píšu dopis. wǒ zhèngzài kāichē ne 我 正 在 开 车 呢 Právě řídím auto. tā zhèng kàn zhe diànshì ne 她 正 看 着 电 视 呢 Právě se dívá na televizi. wǒ gēn lǎoshī shuōhuà ne 我 跟 老 师 说 话 呢 Právě mluvím s učitelem. kāi zhe huì ne 开 着 会 呢 Právě probíhá schůze. Může se objevit i v rozkazu: nǐ tīng zhe, bù néng kāi wánxiào la 你 听 着, 不 能 开 玩 笑 啦 Poslouchej, nemůžeš si dělat legraci.
Další výrazové prostředky: tā yìbiān chīfàn, yìbiān xuéxí 他 一 边 吃 饭, 一 边 学 习 Čte a zároveň jí. tā yòu xué yīngwén, yòu xué zhōngwén 他 又 学 英 文, 又 学 中 文 Učí se anglicky a zároveň čínsky. (Učí se anglicky a ještě k tomu čínsky.) Větná částice le 了 (s. 104) Vedle slovesné přípony je přípona le 了 také větnou částicí. Stojí vždy na konci věty a označuje změnu stavu vzhledem k přítomnému okamžiku. Je také důležitá při časovém zařazení věty, může být psána la 啦 (po splynutí le 了 s a 啊 ). wǒ bú yào le 我 不 要 了 Už (to) nechci. (Dříve jsem to chtěl). V češtině se hodí překlad pomocí už. tā yǒu qián le 他 有 钱 了 (Už) má peníze. (Dříve neměl.) tā shì jīnglǐ le 他 是 经 理 了 A (teď) je vedoucím. nǐmen kěyǐ jìnlai le 你 们 可 以 进 来 了 Můžete (už) vstoupit. tā bú shì xiǎoháir le 他 不 是 小 孩 儿 了 Už to není dítě. wǒ bú qù le 我 不 去 啦 Už tam nejdu. tā bù lái le 他 不 来 啦 Už nepřijde. Wáng xiānsheng qīshí suì le 王 先 生 七 十 岁 了 Panu Wáng je už sedmdesát. shuǐguǒ méiyǒu le 水 果 没 有 了 Ovoce už není. tā mǎshang lái le 他 马 上 来 了 Hned přijde.
wǒ huì xiě le 我 会 写 了 Už to umím napsat. chē huài le 车 坏 了 Auto se rozbilo. xià yǔ le 下 雨 了 Prší. yǔ xiǎo le 雨 小 了 Déšť se zmenšil. Často se vyskytuje ve větách s časovým údajem, který zasahuje do současnosti: wǒ xué zhōngwén yì nián le 我 学 中 文 一 年 了 Učím se čínsky už rok. Úplné znění: Je tomu rok, co se učím čínsky. wǒ xué zhōngwén xué le yì nián le 我 学 中 文 学 了 一 年 了 wǒ děng le tā bàn tiān le 我 等 了 她 半 天 了 Čekám na ni už půl dne. (Čekal jsem na ni půl dne.) Tato částice se může pojit s celou řadou příslovcí: tài hǎo le 太 好 了! Výborně! Prima! hǎo jí le 好 极 了! Super! tā yòu lái le 他 又 来 了 Už je tu zas. bú zài chī le 不 再 吃 了 Už nebudu jíst. nǐ zěnme le 你 怎 么 了? Co ti je? Se slovem jiù 就 se používá při udání času někdy částice le, která se ale nepoužívá s příslovcem cái 才 teprve, až.
wǒ zuótiān jiù huí jiā le 我 昨 天 就 回 家 了 Už včera jsem se vrátil. tā zuótiān cái huíjiā 他 昨 天 才 回 家 Vrátil se teprve včera. Každé le, které stojí na konci věty, nemusí být jen větná částice. Někdy to může být slovesná přípona, někdy le plní obě funkce zároveň: Jīn xiānsheng hǎo le 金 先 生 好 了 Pan Jīn se už má dobře. zuòyè wǒ xiě hǎo le 作 业 我 写 好 了 Úkol jsem (už) napsal. V případě, kdy se objeví dvě le, první je slovesná přípona a druhé potvrzující větná částice. V případě, kdy máme jen jedno le na konci věty, toto může mít obě funkce: tā xiě (le) xìn le 他 写 ( 了 ) 信 了 Napsal dopis. Předmět na začátku věty (anteponovaný větný člen) Obvyklé postavení předmětu je za slovesem. Předmět ale může stát i na začátku věty. Na začátku bývá předmět určitý vyjádřený ukazovacím výrazem zhè 这 a nà 那. Může to být i slovo označující zcela určitou věc. zhèi ge xiānsheng wǒ rènshi 这 个 先 生 我 认 识 Tohoto pána znám. zhèi ge wǒ méi jiàn guo 这 个 我 没 见 过 Toto jsem nikdy neviděl. rìwén wǒ bú huì shuō 日 文 我 不 会 说 Japonsky neumím. Předmět na začátku vět je často zdůrazněn:
zhōngwén wǒ huì shuō, fǎwén wǒ bú huì 中 文 我 会 说, 法 文 我 不 会 Čínsky umím, francouzsky ne. Stojí-li předmět na začátku věty, měl by následovat podmět. zhèi xiē zì wǒ xiě hǎo le 这 些 字 我 写 好 了 Tyto znaky jsem napsal. Určení prostředku, slova yòng 用 a ná 拿 (s. 139, IC s. 221) Určení prostředku se vyjadřuje pomocí předložky yòng 用, která má také slovesný původ. V češtině tomu často odpovídá 7. pád a slovo pomocí. Slovo yòng má také význam slovesný používat. yòng zhōngwén xiě xìn 用 中 文 写 信 napsat dopis anglicky zì shì yòng máobǐ xiě de 字 是 用 毛 笔 写 的 Znaky jsou napsány štětcem. V některých případech se používá též slova ná 拿. (slovesný význam brát, vzít ) ná bǐ lái xiě 拿 笔 来 写 napsat štětcem