Praktický návod plnění požadavků směrnice Evropského Parlamentu a Rady č. 2008/1/ES o integrované prevenci v podmínkách chovů hospodářských zvířat

Praktický návod plnění požadavků směrnice Evropského Parlamentu a Rady č. 2008/1/ES o integrované prevenci v podmínkách chovů hospodářských zvířat Ing. Eva Krčálová, Ph.D., prof. Ing. Jan Mareček, DrSc., Dr. Ing. Zdeněk Havlíček, Dr. Ing. Petr Marada, Ing. Jaromír Musil, Ph.D. Brno 2008

Kolektiv autorů: Ing. Eva Krčálová, Ph.D. prof. Ing. Jan Mareček, DrSc. Dr. Ing. Zdeněk Havlíček Dr. Ing. Petr Marada Ing. Jaromír Musil, Ph.D. V publikaci bylo využito výsledků Výzkumného záměru MSM 6215648905 Biologické a technologické aspekty udržitelnosti řízených ekosystémů a jejich adaptace na změnu klimatu uděleného Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky. Publikace byla vypracována na základě výsledků projektu č. 2E06036 Poradenského centra na MZLU v Brně MŠMT NPV II. Oponovali: Ing. Martin Dědina, Ph.D. Ing. Josef Dvořák Doporučená citace: KRČÁLOVÁ, E., MAREČEK, J., HAVLÍČEK, Z., MARADA, P., MUSIL, J.: Praktický návod plnění požadavků směrnice Evropského Parlamentu a Rady č. 2008/1/ES o integrované prevenci v podmínkách chovů hospodářských zvířat, 1. vyd. Brno: MZLU v Brně, 2008, 81 s. ISBN 978-80-7375-233-0 Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Zemědělská 1, 613 00 Brno 2008 ISBN: 978-80-7375-233-0 1

Obsah OBSAH...2 1 ÚVOD...3 2 CÍL METODIKY...3 3 POPIS UPLATNĚNÍ METODIKY...4 4 SROVNÁNÍ NOVOSTI POSTUPŮ...4 5 VLASTNÍ POPIS METODIKY...4 5.1 INTEGROVANÁ PREVENCE V CHOVU HOSPODÁŘSKÝCH ZVÍŘAT...4 5.1.1 Integrovaná prevence a omezování znečištění obecně...4 5.1.2 Žádost o vydání integrovaného povolení...7 5.1.3 Integrované povolení...14 5.1.4 Účastníci povolovacího řízení o vydání integrovaného povolení...14 5.1.5 Nejlepší dostupné techniky (Best Available Techniques - BAT)...15 5.1.6 Návaznost zákona o integrované prevenci na systémy environmentálního managementu...18 5.1.7 Legislativní předpisy ochrany životního prostředí a jejich požadavky vztahující se na chov hospodářských zvířat...18 5.2 POŽADAVKY ZÁKONA Č. 100/2001 SB., O POSUZOVÁNÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A O ZMĚNĚ NĚKTERÝCH SOUVISEJÍCÍCH ZÁKONŮ VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ...28 5.2.1 Chovy zvířat podléhající posuzování vlivů na životní prostředí...28 5.2.2 Jak splnit povinnosti zákona o posuzování vlivů na životní prostředí...28 5.2.3 Povinnost podat oznámení...29 5.2.4 Proces zjišťovacího řízení...29 5.2.5 Dokumentace posuzování vlivů na životní prostředí...29 5.2.6 Posudek...30 5.2.7 Stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí...30 5.2.8 Veřejné projednání...31 5.2.9 Náklady spojené s posuzováním vlivů na životní prostředí...31 5.3 POŽADAVKY NA OCHRANU OVZDUŠÍ V CHOVECH HOSPODÁŘSKÝCH ZVÍŘAT...31 5.3.1 Povinnosti provozovatelů velkých a středních stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší podle zákona č. 86/2002 Sb. o ochraně ovzduší ve znění pozdějších předpisů...33 5.4 SPRÁVNÁ ZEMĚDĚLSKÁ PRAXE V CHOVECH HOSPODÁŘSKÝCH ZVÍŘAT...34 5.5 PRÁVNÍ POŽADAVKY NA OCHRANU VOD V CHOVECH HOSPODÁŘSKÝCH ZVÍŘAT...41 5.5.1 Osnova plánu opatření (havarijního plánu)...44 5.6 CHOVY HOSPODÁŘSKÝCH ZVÍŘAT A PRÁVNÍ POŽADAVKY PŘI NAKLÁDÁNÍ S CHEMICKÝMI LÁTKAMI...49 5.7 PRÁVNÍ POŽADAVKY NA NAKLÁDÁNÍ S ODPADY V CHOVECH HOSPODÁŘSKÝCH ZVÍŘAT...55 5.8 CHOVY HOSPODÁŘSKÝCH ZVÍŘAT A INTEGROVANÝ REGISTR ZNEČIŠŤOVÁNÍ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ...60 5.9 CHOVY ZVÍŘAT A SPOTŘEBA ENERGIÍ...65 5.10 BIOPLYNOVÉ STANICE V AREÁLECH ZAŘÍZENÍ CHOVU HOSPODÁŘSKÝCH ZVÍŘAT...66 5.11 WELFARE ZVÍŘAT...69 5.11.1 Správná chovatelská praxe při krmení hospodářských zvířat...70 6. SEZNAM POUŽITÉ SOUVISEJÍCÍ LITERATURY...76 7. SEZNAM PUBLIKACÍ, KTERÉ PŘEDCHÁZELY METODICE...80 8. SEZNAM ZKRATEK...80 2

1 Úvod Na chovy hospodářských zvířat jsou v současnosti kladeny stejné právní požadavky jako na jiná výrobní odvětví. Managementy zařízení chovů hospodářských zvířat o definované výrobní kapacitě, tak jako další zařízení uvedená v příloze č. 1 zákona č. 76/2002 Sb. o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů ve znění pozdějších předpisů, procházely od počátku roku 2003 informační kampaní o důležitosti ochrany životního prostředí prostřednictvím respektování nových principů, které přinesla integrovaná prevence a omezování znečištění IPPC (Integrated Pollution Prevention and Control). Proces IPPC vyvrcholil datem 30. 10. 2007, což byl stěžejní termín do kterého musela všechna provozovaná zařízení spadající pod proceduru IPPC získat platné integrované povolení. IPPC je ovšem kontinuální procedura a stále se vyvíjí. Směrnice o integrované prevenci byla novelizována a dále se předpokládají úpravy, které mohou zasáhnout další zařízení, kterých se zákon o integrované prvenci v současnosti netýká. U zařízení, která již vlastní integrované povolení se předpokládá, že budou svůj environmentální profil neustále zlepšovat aplikací BAT a budou naplňovat požadavky platného integrovaného povolení. Bez plnění požadavků platné environmentální legislativy či podmínek integrovaného povolení může být chov hospodářských zvířat pozastaven nebo zcela ukončen. Z tohoto důvodu a stále se zvyšujících nároků na ochranu životního prostředí, z důvodu vysoké náročnosti platné environmentální legislativy a s tím spojené provozní agendy, má předkládaný text provozovateli chovu hospodářských zvířat poskytnout základní přehled právních požadavků a povinností, které jsou v chovech hospodářských zvířat ze strany správních orgánů vyžadovány a jsou minimem, o kterém by provozovatel chovu měl mít povědomí a nadále sledovat jejich legislativní vývoj. Je nutné si uvědomit, že každé zařízení je svými činnostmi, polohou, uspořádáním a dalšími parametry specifické a proto je nezbytné vždy na základě analýzy environmentálních aspektů (prvků činností) v zařízení realizovaných, si vytvořit vlastní registr právních požadavků, jenž bude pravidelně aktualizován, udržován podle platné legislativy a následně také naplňován. 2 Cíl metodiky Navrhovaná metodika Praktický návod plnění požadavků směrnice Evropského Parlamentu a Rady č. 2008/1/ES o integrované prevenci v podmínkách chovu hospodářských zvířat má za cíl na základě identifikace environmentálních aspektů chovu hospodářských zvířat a jejich dopadů k nim přiřadit platné právní požadavky environmentální legislativy s následným uvedením praktických doporučení jak tyto požadavky v chovech hospodářských zvířat plnit a tím zvyšovat úroveň environmentálního profilu zařízení 3

s přednostním využíváním BAT, jako základním předpokladem předcházení havarijním stavům v zařízeních či udílení sankcí na základě neplnění právních požadavků. 3 Popis uplatnění metodiky Metodická příručka je určena provozovatelům zařízení chovů hospodářských zvířat spadajících pod působnost směrnice o integrované prevenci č. 2008/1/ES, ale také dalším podobným zařízením s menší projektovanou kapacitou, která jsou povinna plnit požadavky platné environemntální legislativy parciálně. Dále je určena poradenským organizacím, vzdělávacím institucím, pracovníkům státních institucí a občanům obcí na jejichž území se nachází zařízení chovu hospodářských zvířat. Metodika je uplatnitelná při kompletaci žádosti o vydání integrovaného povolení, posuzování environmentálního profilu zařízení a zavádění systému environmentálního managementu dle požadavků ISO 14001 a EMAS. Je možno ji použít při vzdělávání pracovníků zainteresovaných zařízení či zaměstnanců z příslušných správních orgánů a v neposlední řadě napomáhá plnit požadavky cross compliance. 4 Srovnání novosti postupů Metodika řeší komplexně environmentální legislativu v chovech hospodářských zvířat, rozšiřuje a doplňuje dosavadní publikace týkající se plnění požadavků procesu integrované prevence a omezování znečišťování. Metodika na rozdíl od doposud publikovaných zdrojů o IPPC v chovech hospodářských zvířat identifikuje environmentální aspekty chovů hospodářských zvířat a nově zmiňuje podmínky realizace bioplynových stanic s vymezením právních požadavků, jenž musí provozovatel splnit. Metodika také zohledňuje požadavky správné chovatelské praxe ve vztahu ke kvalitě krmiv a welfare hospodářských zvířat. 5 Vlastní popis metodiky 5.1 Integrovaná prevence v chovu hospodářských zvířat 5.1.1 Integrovaná prevence a omezování znečištění obecně Integrovaná prevence a omezování znečištění (IPPC) je v České republice uplatňována prostřednictvím zákona č. 76/2002 Sb. o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů ve znění pozdějších předpisů (zákon o integrované prevenci), který vychází z principů a cílů směrnice Evropského Parlamentu a Rady č. 96/61/ES 4

o integrované prevenci a omezování znečištění, která byla nahrazena směrnicí Evropského Parlamentu a Rady č. 2008/1/ES. Pod integrovanou prevencí a omezováním znečištění byla definována zcela nová pravidla pro povolování výrobních činností velkých průmyslových a zemědělských provozů a vymezení požadavků na úroveň jejich řízení. V přílohách zákona jsou uvedeny kategorie zařízení, která mají povinnost získat integrované povolení, seznam hlavních znečišťujících látek, pro které se stanovují emisní limity a nejdůležitější zásady, které je třeba brát v úvahu při definování nejlepší dostupné techniky (BAT). Zákon neintegruje pouze ochranu životního prostředí jako celek založenou na principu zamezení přenášení znečištění z jedné jeho složky do druhé, ale integruje také požadavky složkové environmentální legislativy do jednoho povolení tzv. integrovaného povolení (IP). Proces integrované prevence a omezování znečištění lze brát jako právní nástroj, který má provozovatele vést k vytvoření si systému plnění požadavků environmentální legislativy a to nejen při kompletaci vlastní žádosti o vydání integrovaného povolení, ale dále tento systém udržovat tak, aby bylo v zařízení hospodařeno v souladu s podmínkami, které jsou v integrovaném povolení stanoveny. Směrnice i zákon o IPPC stanovuje následující základní požadavky na provoz zařízení: - musí být provedena vhodná preventivní opatření proti znečišťování životního prostředí, především na základě použití nejlepší dostupné techniky, - nesmí docházet k významnému znečišťování, - musí se předcházet vzniku odpadu (resp. škodlivin), a pokud odpad vznikne, má být především zhodnocován. Není-li zhodnocení možné z technického a ekonomického hlediska, musí se odpad odstranit tak, aby byl vyloučen nebo omezen jeho negativní dopad na životní prostředí, - musí být efektivně využívána energie a další surovinové zdroje (např. voda), - musí být přijata opatření k zabránění vzniku havárií a k omezení jejich následků a opatření k vyloučení rizika znečištění po definitivním ukončení provozu zařízení a dále k revitalizaci lokality. Podle zákona č. 76/2002 Sb. ve znění pozdějších předpisů konkrétně podle přílohy č. 1 mají povinnost mít integrované povolení zařízení intenzivního chovu drůbeže nebo prasat mající prostor pro více než: - 40 000 kusů drůbeže, - 2 000 kusů prasat na porážku (nad 30 kg), nebo - 750 kusů prasnic. V případě těchto definovaných počtů kusů zvířat je nutné upozornit, že se jedná o projektovanou kapacitu. To znamená, že rozhodující pro posouzení 5

uplatnění zákona o IPPC je kolaudační rozhodnutí. Nejde o procentické využití stájí, tedy skutečný stav zvířat v průběhu roku. Procentické roční využití projektované kapacity se zohledňuje ve vybrané kapitole vlastní žádosti o vydání integrovaného povolení jejíž vzor stanoví vyhláška č. 554/2002 Sb., kterou se stanoví vzor žádosti o vydání integrovaného povolení, rozsah a způsob jejího vyplnění ve znění pozdějších předpisů. Chov skotu pod kuratelu zákona o IPPC nebyl zahrnut, ovšem provozovatelé mají stejnou povinnost plnit jednotlivé požadavky environmentální legislativy, avšak ne na úrovni jednoho platného povolení. V souvislosti s touto skutečností je nutno upozornit, že subjekty se mohou k integrované prevenci a omezování znečištění přihlásit dobrovolně. Proces vydání integrovaného povolení je pro tato zařízení totožný jako v případě zařízení, jenž mají zákonnou povinnost získat integrované povolení. V rámci plnění požadavků integrované prevence je nezbytné se zaměřit na následující činnosti: pravidelné hodnocení souladu skutečného stavu s právními požadavky, uplatňování a zlepšování systému komunikace s veřejností a správními orgány v oblasti ochrany životního prostředí. Problematika a nutnost řešení environmentálních konfliktů v chovech hospodářských zvířat získává na stále větším významu a to především z důvodu rozšiřujících se práv občanů, občanských sdružení a nevládních organizací při řízeních o vydání povolení ke změnám stávajících zařízení nebo k budování nových zařízení majících vliv na životní prostředí (územní a stavební řízení, hodnocení vlivů na životní prostředí, integrované povolení, apod.) a s narůstajícím množstvím snadno dostupných informací o připravovaných záměrech investorů a stavu životního prostředí. U chovů hospodářských zvířat je nejdiskutovanějším problémem zápach, který doprovází provoz zařízení a dále oblast welfare zvířat. Provozovatelé a investoři zařízení, stejně jako příslušné správní úřady i občanská sdružení nemají dosud v České republice dostatek zkušeností a informací pro řešení konfliktů, které vznikají zejména vlivem nedostatečné informovanosti o připravovaných záměrech, resp. stavu provozovaných zařízeních a v konečném důsledku vedou k patovým situacím, které záměr, případně povolení změn na stávajících zařízeních, odsouvají o mnoho měsíců a mnohdy let později, způsobují navýšení investic, které však nevedou k minimalizaci vlivu na životní prostředí, ale jsou rozpuštěny v platbách za právní zastoupení, odborné posudky, smluvní pokuty aj. Dialog a řízená informační otevřenost mezi provozovateli zařízení, respektive investory a jejich sousedy by měly být hlavními cíli firemní komunikace a mohou předejít komplikacím při zajišťování podnikatelských aktivit. Stále více společností i úřadů si tuto skutečnost uvědomuje a o navázání dialogu se nejistě pokouší. 6

5.1.2 Žádost o vydání integrovaného povolení Vzor žádosti o vydání integrovaného povolení je obsažen ve vyhlášce č. 554/2002 Sb., kterou se stanoví vzor žádosti o vydání integrovaného povolení, rozsah a způsob jejího vyplnění ve znění pozdějších předpisů. Za vlastní žádostí, tabulkovou částí A, je ve vyhlášce uveden seznam příloh, které by měla žádost o vydání integrovaného povolení obsahovat. Dle typu zařízení může být tento seznam v rámci jednotlivých bodů značně variabilní. Dále následuje část B vyhlášky, kde je stručně a obecně uveden návod jak jednotlivé části vzoru žádosti vyplňovat. Vzor žádosti je jednotný pro všechny typy zařízení, ale je ho možno dle typu zařízení modifikovat a doplňovat konkrétním upřesňujícím slovním doprovodem. Žádost o vydání integrovaného povolení podává u nových zařízení investor a nebo provozovatelé u stávajících zařízení. Žádost je povinen podat i provozovatel zamýšlející uskutečnit významnou změnu provozu. O tom zda je nutné podat novou žádost o vydání integrovaného povolení při změně zařízení, jehož provozovatel již vlastní integrované povolení, rozhoduje krajský úřad. Na základě komunikace lze s krajským úřadem vyjednat vhodný způsob změny výrokové části již vydaného integrovaného povolení za podmínky, že provedená změna nebude mít výrazný dopad na životní prostředí. U změny zařízení, která bude posuzována dle zákona č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí ve znění pozdějších předpisů (EIA) je automaticky vyžadována nová žádost o vydání integrovaného povolení. Žádost je odevzdávána v listinné podobě a v elektronické podobě včetně všech příloh na příslušný krajský úřad na oddělení IPPC a posuzování vlivů na životní prostředí. Za podání žádosti respektive dle správního řádu za vydání integrovaného povolení je provozovatel povinen zaplatit 30 000,- v případě povinné žádosti a 5 000,- v případě dobrovolně podané žádosti. K získání integrovaného povolení musí provozovatel v žádosti uvést nejen, jak zařízení naplňuje požadavky jednotlivých environmentálních předpisů, ale také musí porovnat své zařízení s nejlepšími dostupnými technikami v zájmu maximalizace využití surovin a minimalizace energetické náročnosti provozů a minimalizace produkce znečištění životního prostředí v podobě emisí a odpadů. Žádost obsahuje popis: - zařízení a jeho činností, - surovin a pomocných materiálů, dalších látek a energií, která jsou v zařízení používána nebo jím produkována, - zdrojů emisí ze zařízení, - podmínek staveniště zařízení, - charakteru a množství předpokládaných emisí ze zařízení do jednotlivých složek prostředí, jakož i významných účinků těchto emisí na životní prostředí, - navrhované technologie a další metody určené pro předcházení vzniku a nebo, pokud to není možné, k omezení emisí ze zařízení, 7

- opatření k předcházení vzniku odpadů, popřípadě ke zhodnocování odpadů, které v zařízení vznikají, - plánovaná opatření k dodržení obecných povinností provozovatele (např. havarijní připravenost nebo způsob navrácení místa provozu do uspokojivého stavu po ukončení činnosti), - plánovaná opatření k monitorování emisí do životního prostředí. Následující seznam dokumentů je charakteristický pro provoz chovu prasat a drůbeže, ovšem dle typu zařízení může být rozšířen. Krajským úřadem nebo jednotlivými dílčími správními orgány mohou být pro objasnění specifické situace v zařízení vyžadovány další dokumenty a podklady. Tyto dokumenty jsou přílohami nebo jsou nutné pro kompletaci vlastního formuláře žádosti o vydání integrovaného povolení dle požadavků vyhlášky č. 554/2002 Sb. ve znění pozdějších předpisů. 1) výpis z obchodního rejstříku - příloha žádosti, která zároveň slouží ke kompletaci identifikačních údajů o provozovateli zařízení. Jedná se o zcela běžný dokument, který je provozovateli snadno dostupný. K žádosti se přikládá jeho aktuální podoba. Je důležité, aby statutární zástupce zařízení, pro které žádá o vydání integrovaného povolení tuto žádost podepsal v souladu s výpisem z obchodního rejstříku. Některé krajské úřady vyžadují notářsky ověřenou kopii výpisu z obchodního rejstříku. 2) územní rozhodnutí, stavební povolení a kolaudační rozhodnutí - v kolaudačním rozhodnutí je uvedena projektovaná kapacita jednotlivých stájových prostor, což je rozhodující pro určení zda zařízení pod zákon o integrované prevenci povinně spadá nebo ne. Po privatizační vlně a často i několikanásobné změně vlastníka příslušných nemovitostí a transformacích jednotlivých zemědělských družstev jsou tyto dokumenty u několik let provozovaných zařízení mnohdy k nedohledání. 3) výpis z katastru nemovitostí a katastrální mapa - přílohy žádosti, které jsou k žádosti dokládány z důvodu potvrzení vlastnických práv provozovatele zařízení k pozemkům na kterých se předmětné zařízení nachází. Důležité je, aby byly majetkoprávní vztahy před podáním žádosti o vydání integrovaného povolení s případnými jinými vlastníky parcel vyrovnány a reálný stav odpovídal výpisu z katastru a snímku z katastrální mapy. Oba dokumenty musí být aktuální. Pokud situace s pozemky není zcela vyjasněna může způsobit problémy při vydávání integrovaného povolení. 4) údaje o počtu chovaných zvířat a projektovaná kapacita zařízení - údaje sloužící ke kompletaci vlastního formuláře žádosti o vydání integrovaného povolení a dále ke kompletaci plánu zavedení správné zemědělské praxe a provozního řádu dle požadavků zákona o ochraně ovzduší. Projektovaná kapacita je většinou uvedena v kolaudačním rozhodnutí, nejsou-li tyto údaje k dispozici, 8

pak se vypočítá na základě skutečné plochy, normované plochy a počtu ustájených zvířat. Při výpočtu a ustájení zvířat musí být splněny podmínky na welfare zvířat. Tento údaj potvrzuje zařazení posuzovaného zařízení pod působnost zákona o integrované prevenci. Počet kusů produkovaných zvířat nebo živá hmotnost zvířat za poslední tři roky jsou v chovech zvířat běžně sledované veličiny a následně při kompletaci žádosti slouží k procentickému vyjádření využití projektované kapacity zařízení. 5) technická zpráva k použité technologii, projektová dokumentace - příloha žádosti a zároveň podklad sloužící k technickému a technologickému popisu předmětného zařízení. Např. návody k obsluze nebo jiné dokumenty umožňující podrobně popsat použitou technologii ustájení hospodářských zvířat, systém napájení, krmení, ventilace, vytápění, osvětlení stájových prostor, systém odklizu a nakládání s exkrementy atd. Tato dokumentace slouží zejména k vyjádření např. výkonnosti nebo jiných technických parametrů zařízení. U nově realizovaných objektů chovu hospodářských zvířat se tato projektová dokumentace přikládá jako příloha žádosti o vydání integrovaného povolení celá. Je také nedílnou součástí dokumentace o posuzování vlivů na životní prostředí (EIA). 6) bloková schémata a grafické přílohy - přílohy žádosti, jejichž výčet je obtížné přesně specifikovat a to konkrétně skutečnost jaké grafické přílohy by měla žádost obsahovat a v jakém měřítku. Většinou se pracuje pouze s těmi přílohami, které má provozovatel k dispozici a často je potřeba tyto přílohy použít pouze jako podklad, který je nutno doplnit tak, aby vyjadřoval stav na který se zpracovatel odvolává. Např. nezbytné je přiložit situační schéma zařízení. Dobrou vypovídací schopnost mají např. letecké snímky, vodohospodářské a katastrální mapy. Na základě těchto grafických podkladů lze dotvořit různá schémata, např. zásobování vodou, vedení dešťové či provozní kanalizace, schéma dopravy související s provozem zařízení, rozmístění skladů a míst pro shromažďování odpadů apod. 7) údaje o počtu vozidel souvisejících s provozem zařízení - údaje, které jsou nezbytné k vyplnění vlastního formuláře žádosti. Tyto údaje musí provozovatel dopočítat na základě množství dováženého krmiva, přivážených zvířat, odvozu vykrmených zvířat, odvozu kadaverů, odpadů, exkrementů apod. Údaje se udávají v počtech dopravních prostředků za rok a slouží jako podklad pro posouzení dopravní situace, zda-li dané oblasti nejsou příliš zatíženy automobilovou dopravou a jejími dopady na životní prostředí a zdraví obyvatel. Součástí je odkaz na grafickou přílohu, kde je vyznačena dopravní trasa přes dotčené obytné zóny. Pokud má provozovatel zařízení žádající i o vydání integrovaného povolení dokumentaci EIA, je možné tyto údaje převzít z této dokumentace. 9

8) údaje o množství spotřebovaných surovin - údaje nutné pro kompletaci vlastního formuláře žádosti. Jedná se o údaje za poslední tři roky. Konkrétně je nutné doložit informace o množství spotřebovaného krmiva dle jednotlivých druhů včetně jejich deklaračních listů, jenž musí být přílohou žádosti. Dále se do žádosti uvádí údaje o množství spotřebované vody, slámy na podestýlání, při produkci vajec i množství obalových prostředků, množství spotřebovaných dezinfekčních, dezinsekčních, deratizačních a deodorizačních prostředků (DDDD) včetně bezpečnostních listů, které jsou součástí přílohy č. 6 žádosti. Pokud není DDDD prováděna přímo zaměstnanci chovu zvířat je nutné do přílohy doložit smlouvu o provádění DDDD. Součástí příloh žádosti musí být také dle požadavků zákona č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů ve znění pozdějších předpisů pravidla k nakládání s chemickými látkami, nejlépe už schválená či konzultovaná s příslušnou hygienickou stanicí. V rámci nakládání s chemickými látkami nesmí být opomenut ani protokol o nezařazení či zařazení do skupiny A nebo B dle požadavků zákona č. 59/2006 Sb. o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými přípravky ve znění pozdějších předpisů. Pokud jsou v zařízení používány biotechnologické přípravky na snížení emisí amoniaku tak musí být také dokladována jejich spotřeba. Spotřeby za poslední tři roky je nezbytné uvést i u všech dalších surovin a pomocných látek přímo souvisejících s chovem hospodářských zvířat. U vody z vlastního zdroje je nutné do příloh žádosti doložit protokol o rozboru vody vydaný akreditovanou laboratoří. 9) nakládání s vodami - do příloh žádosti je nutné doložit povolení k nakládání s vodami, které vydává vodoprávní úřad ať už se jedná o souhlas k odběru povrchových či podzemních vod nebo souhlas k vypouštění odpadních vod v případě provozování vlastní ČOV. Nedílnou součástí příloh žádosti jsou také protokoly o rozboru odpadní vody. Do formuláře žádosti je nutné vyplnit množství vyprodukované odpadní vody za poslední tři roky. Uvádí se informace o množství odpadní vody shromážděné v jímkách odpadních vod např. ze sociálních zařízení, nebo oplachové vody jímané v jímkách např. z kafilerního boxu apod., pokud zařízení nemá vlastní ČOV. Oplachové vody z mytí stájí, které odcházejí kejdovými kanály do kejdových jímek nejsou považovány za odpadní vody. Do příloh žádosti musí provozovatel doložit také aktuální provozní řád vlastní studně a vodovodu pokud odebírá vodu z vlastní studny. 10) údaje o množství spotřebovávaných energií - údaje nezbytné pro vyplnění vlastního formuláře žádosti. Vyplňují se údaje za poslední tři roky. Jedná se o spotřebu elektrické energie, plynu, uhlí, lehkých topných olejů, PHM apod. Tato data jsou většinou k dispozici u podnikového energetika. U olejů a PHM je nutné do příloh doložit jejich bezpečnostní listy. 10

Do příloh žádosti se dokládají také smlouvy o dodávce elektrické energie a dodávce zemního plynu. 11) souhrnná provozní evidence zdrojů znečišťování ovzduší a oznámení o výpočtu poplatků - tyto údaje slouží jako podklad pro vyplnění údajů o emisích amoniaku a ostatních znečišťujících látek z nezemědělských zdrojů za poslední tři roky, např. kotelen a také jsou součástí příloh žádosti. 12) protokoly o autorizovaných měření emisí - protokoly o autorizovaných měření emisí jsou přílohou žádosti. Měření emisí amoniaku je v současnosti nahrazeno povinností provozovatele zařízení chovu zvířat zkompletovat plán zavedení zásad správné zemědělské praxe z hlediska ochrany ovzduší, který je nutné také přiložit do příloh žádosti. U stacionárních spalovacích zdrojů znečišťování ovzduší - kotelen nebo dieselagregátů, kategorizovaných jako velký nebo střední zdroj znečišťování ovzduší, musí být autorizované měření prováděno v pravidelných intervalech podle platné legislativy. U malých spalovacích zdrojů znečišťování ovzduší musí být do příloh žádosti doloženy protokoly o kontrole účinnosti spalování a kontrole spalinových cest. 13) provozní řád podle požadavků zákona č. 86/2002 Sb. o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů ve znění pozdějších předpisů - příloha žádosti zpracována dle přílohy č. 10 vyhlášky č. 356/2002 Sb., kterou se stanoví seznam znečišťujících látek, obecné emisní limity, způsob předávání zpráv a informací, zjišťování množství vypouštěných znečišťujících látek, tmavosti kouře, přípustné míry obtěžování zápachem a intenzity pachů, podmínky autorizace osob, požadavky na vedení provozní evidence zdrojů znečišťování ovzduší a podmínky jejich uplatňování, ve znění pozdějších předpisů. Je také přílohou plánu zavedení zásad správné zemědělské praxe. 14) protokoly o nepropustnosti jímek - příloha žádosti sloužící k doložení skutečnosti, že nedochází ke kontaminaci podzemních a povrchových vod únikem obsahu z kejdových, močůvkových, hnojůvkových nebo odpadních jímek. Kontrola nepropustnosti se provádí v pravidelných intervalech dle zákona o vodách oprávněnou osobou. Jako jeden z monitorovacích systémů nepropustnosti kejdových, močůvkových a hnojůvkových jímek mohou být provozovány kontrolní vrty v okolí areálu zařízení chovu zvířat. Protokoly o rozboru vody z těchto kontrolních vrtů musí být také doloženy jako příloha žádosti. 15) hluková studie - příloha žádosti, která většinou v zařízeních chovů hospodářských zvířat není přiložena, jelikož vlastní hluková studie nebyla provedena. Hluk by měl být měřen 11

na hranici pozemku a hluková studie by měla charakterizovat vliv zařízení na zdraví obyvatel. Je-li zařízení umístěno v dostatečné vzdálenosti od obydlených sídel, je její provádění zbytečné. Nelze ovšem opomenout hluk způsobený dopravou do zařízení a v případě stížností by mohla být hluková studie vyžadována před vlastním vydáním integrovaného povolení. Hluková studie je součástí dokumentace EIA. 16) dokumentace o hodnocení vlivů stavby na životní prostředí (EIA) a posudek na dokumentaci o hodnocení vlivů stavby na životní prostředí - ob tyto dokumenty jsou velice důležitým zdrojem informací pro zpracování celé kapitoly č. 9 žádosti, která je s těmito informacemi kompatibilní. V případě, že pro příslušné zařízení EIA nebyla zpracována, lze pro popis dotčeného okolí použít dokumentaci zpracovanou pro jiný subjekt, umístěný v blízkém okolí posuzovaného zařízení. Pokud ani toto není možné, musí se zpracovatel žádosti ve věci získání informací o stavu životního prostředí území na němž se zařízení nachází obrátit buď na osobu zpracovávající hodnocení EIA nebo na místně příslušné správní orgány (obec, městský úřad, krajský úřad apod.). Posudek na dokumentaci EIA je rovněž důležitý dokument, který může dokumentaci EIA doplňovat, případně opravovat. Oba tyto dokumenty jsou důležitými přílohami žádosti o vydání integrovaného povolení pokud dokumentace musela být zpracována. 17) hlášení o produkci a nakládání s odpady - toto hlášení slouží jako podklad pro zpracování kapitoly týkající se produkovaných odpadů. Opět se dokládá za období posledních tří let. Jako součást příloh žádosti musí být doloženy identifikační listy nebezpečných odpadů a souhlas k nakládání s nebezpečným odpadem popřípadě povolení k netřídění odpadů. Dále se do příloh přikládají smlouvy o odběru odpadů ze zařízení oprávněnými osobami pokud jsou tyto smlouvy uzavřeny. Také je nutno doložit smlouvu o odběru kadáverů a ostatních vedlejších živočišných produktů pokud v zařízení vznikají, smlouvy o odběru statkových hnojiv nemá-li provozovatele zařízení chovu hospodářských zvířat vlastní pozemky umožňující jejich využití. 18) plán hnojení - i když provozovatel nevlastní pozemky na které jsou statková hnojiva aplikována, je vyžadováno, aby přiložil plán pozemků smluvně zajištěných odběratelů, kde je udána jejich výměra, resp. specifikace. Toto opatření má preventivní charakter, aby nedocházelo k přehnojování pozemků v okolí zařízení a zvláštního významu pak nabývá v nitráty zranitelných oblastech. Součástí plánu by mělo být i vyznačení přepravních cest k jednotlivým pozemkům tak, aby nedocházelo k obtěžování obyvatel zápachem. Dále by měl být udán druh nebo typ aplikační techniky, případně technologické podmínky aplikace. Plán hnojení je součástí příloh žádosti. 12

19) havarijní a nákazový plán - havarijní plány jsou nezbytnými přílohami žádosti. V zařízeních jsou zpracovány většinou nedostatečným způsobem, jsou často nefunkční a zpracovány pouze pro formální splnění požadavků legislativy. Nejčastěji chybí aktualizace telefonních spojení na dotčené organizace. Nejsou zpracovány havarijní plány a postupy pro případ výpadku dodávky pitné vody, elektrické energie a plynu. Dále zcela chybí plány a postupy pro případ úniku kejdy, ropných látek nebo odpadních vod. Tyto plány je potřebné doplnit případně aktualizovat dle platné legislativy vyhlášky č. 450/2005 Sb. o náležitostech nakládání se závadnými látkami a náležitostech havarijního plánu, způsobu a rozsahu hlášení havárií, jejich zneškodňování a odstraňování jejich škodlivých následků ve znění pozdějších předpisů. Nákazový plán musí být schválen veterinární správou. 20) plán údržby zařízení - jedná se o přílohu žádosti, která se kompletuje, aby technologické celky správně plnily svou funkci a byl naplněn princip prevence. Technologické celky je potřeba pravidelně udržovat, čistit a obnovovat. Neudržované zařízení má negativní vliv na životní prostředí a chovaná zvířata. Zvyšuje se hlučnost, spotřeba energií, poruchovost a riziko vzniku havárií. Ke každému technologickému celku by proto měla být zpracována odpovídající technicko-provozní dokumentace. Plány údržby rovněž velice často chybí a proto musejí být dopracovány. Využít lze např. návody k obsluze a k údržbě zařízení, typové listy, technické podmínky provozování zařízení. 21) seznam všech pravomocných rozhodnutí - zpracovatel zařízení chovu hospodářských zvířat musí do příloh žádosti přiložit již pravomocně vydaná rozhodnutí správních orgánů týkající se provozu zařízení. Jedná se o rozhodnutí, která jsou následně Krajským úřadem nahrazena integrovaným povolením. Např. souhlas k nakládání s nebezpečným odpadem, povolení k netřídění odpadů, povolení k odběru podzemní či povrchové vody, povolení k vypouštění odpadní vody atd. 22) dokumentace dle ČSN EN ISO 14 001 nebo EMAS - byl-li v zařízení certifikován environmentální systém řízení, je vypracovaná dokumentace cenným zdrojem informací při vyplňování žádosti o integrované povolení provozu, neboť obsahuje i často chybějící havarijní plány a plány údržby zařízení. Dále je v dokumentaci jasně popsán systém nakládání s odpady apod. Podstatnou předností ovšem je, že takto certifikované zařízení má propracován systém řízení dokumentů, takže potřebné aktualizované podklady jsou snadno dohledatelné. Navíc dobrovolným zavedením environmentálních systémů managementu podniku provozovatel deklaruje svoji ochotu a vůli minimalizovat negativní vlivy provozu zařízení na životní prostřední. 13

5.1.3 Integrované povolení Na základě splnění požadavků plynoucích ze zákona o IPPC je vydáno integrované povolení, které je výsledkem povolovacího řízení na základě předložení žádosti o vydání integrovaného povolení. Integrované povolení lze chápat jako rozhodnutí, kterým se stanoví podmínky provozu jistých přesně specifikovaných průmyslových a zemědělských zařízení a které se vydává namísto rozhodnutí, stanovisek, vyjádření a souhlasů vydávaných podle právních předpisů v oblasti ochrany životního prostředí, ochrany veřejného zdraví a v oblasti zemědělství, pokud to tyto předpisy umožňují. Povinnost zemědělského podniku žádat o vyjádření, resp. stanovisko několika různých orgánů je tak nahrazeno povinností získat jedno jediné povolení v rámci jediného administrativního řízení. Integrované povolení je vydáváno na dobu neomezenou, ale jeho životnost je limitována změnami v zařízení, které mohou významně ovlivnit životní prostředí nebo vyvíjející se legislativa. Integrované povolení přihlíží k místním podmínkám kde se předmětné zařízení nachází a dále obsahuje individuálně stanovované emisní limity nebo ekvivalentní technické parametry a provozní podmínky vycházející z nejlepších dostupných technik, které nepřekračují únosné náklady pro provozovatele a které jsou definovány v referenčních dokumentech nejlepších dostupných technik (BREF). 5.1.4 Účastníci povolovacího řízení o vydání integrovaného povolení Podle zákona o integrované prevenci jsou účastníkem řízení: - provozovatel zařízení, - obec na jejímž území se nachází zařízení či se má nacházet, - kraj na jehož území se zařízení nachází či se má nacházet. Občanská sdružení, obecně prospěšné organizace, zaměstnavatelské svazy a hospodářské komory, k jejichž činnostem patří prosazování a ochrana profesních a veřejných zájmů jsou účastníky řízení pokud se do procesu přihlásili. Jelikož zákon o integrované prevenci respektuje Aarhuskou úmluvu, je jednání o vydání integrovaného povolení veřejná záležitost a může se ho účastnit každý, pokud se jako účastník do 8 dnů od zveřejnění stručného shrnutí žádosti přihlásí Krajskému úřadu. Většinou se jedná o zástupce obce či krajů, jejichž území je zařízením ovlivněno. Za účastníky řízení se považují také správní úřady dle jednotlivých právních předpisů ochrany životního prostředí a dalších předpisů, které zákon o integrované prevenci integruje. Jako odborně způsobilá osoba byla ze zákona o integrované prevenci zřízena Cenia, která je organizační složkou působící pod MŽP. Seznam další odborně způsobilých osob (OZO) zveřejňuje MŽP ve Věstníku MŽP. Odborně způsobilá osoba může na základě žádosti Krajského úřadu zaujímat stanovisko k obsahu žádosti, hodnotit vyjádření příslušných správních úřadů a účastníků řízení a předkládat povolujícímu úřadu souhrnné vyjádření. Přitom by 14

měla vzít v úvahu i vyjádření veřejnosti a dotčeného státu. O zpracovaném návrhu vyjádření musí odborně způsobilá osoba neprodleně informovat provozovatele zařízení. 5.1.5 Nejlepší dostupné techniky (Best Available Techniques - BAT) Nejlepší dostupná technika podle zákona o integrované prevenci představuje nejúčinnější a nejpokročilejší stádium vývoje činnosti a jejich provozních metod, dokládající vhodnost určité techniky jako základu pro stanovení emisních limitů k zabránění, nebo není-li to možné, ke snížení emisí a vlivů na životní prostředí jako celku, při dodržení technické a ekonomické dostupnosti. Podrobnější definice jednotlivých částí tohoto pojmu jsou následující: technika zahrnuje jak používanou technologii, tak i způsob, jakým je zařízení navrhováno, budováno, udržováno, provozováno a po dožití vyřazováno z provozu, dostupná znamená, že technika je již vyvinuta v měřítku, které umožňuje její zavedení v příslušném výrobním odvětví za ekonomicky a technicky přijatelných podmínek s přihlédnutím k nákladům a výhodám, bez ohledu na to, zda je v dotyčném členském státě EU vyráběna či používána, pokud je provozovateli dostupná za rozumných podmínek, nejlepší znamená nejúčinnější pro dosažení vysoké úrovně ochrany životního prostředí jako celku. Nejlepší dostupné techniky jsou uváděny v Referenčních dokumentech nejlepších dostupných technik (BREF). Tyto dokumenty vznikají jako výsledek výměny informací o nejlepších dostupných technikách na národní a mezinárodní úrovni. Jedná se o soupis technik a technologií, které jsou v daném výrobním odvětví v rámci EU běžně používány. Jedna z kapitol v těchto dokumentech obsahuje popis technik a technologií, které odpovídají parametrům BAT v daném výrobním odvětví. BAT pro chovy prasat a drůbeže jsou vyjádřeny v Referenčních dokumentech BAT pro intenzivní chov drůbeže a prasat, které byly vydány v roce 2003. Vývoj nejlepších dostupných technik je kontinuální proces a z tohoto důvodu existuje proces revize a aktualizace stávajících BREF. Veškeré referenční dokumenty nejlepších dostupných technik v originále tak i přeložené jsou dostupné na internetových stránkách věnovaných problematice IPPC (www.ippc.cz). Na ověřování, stanovování BAT a kompletaci BREF se podílí i tzv. technická pracovní skupina (TPS), jejíž členové jsou také odborníci z oblasti chovu hospodářských zvířat. Tato technická pracovní skupina pracující při MZe se 15

nepodílí pouze na identifikaci a ověřování BAT, ale má v procesu IPPC také funkci osvětovou a vzdělávací. Podílí se na komunikaci s ostatními členskými státy EU mezi nimiž probíhá aktivní výměna informací o průběhu procesu IPPC a také výměna zkušeností o aplikaci BAT. Členové TPS se podílejí na výzkumných projektech, sestavování publikací a příruček a dále poskytují odborné poradenství provozovatelům chovů hospodářských zvířat v oblasti naplňování požadavků zákona č. 76/2002 Sb. ve znění pozdějších předpisů. 16

Obr. č. 1: Schéma procesu vydávání integrovaného povolení dle zákona č. 76/2002 Sb. ve znění pozdějších předpisů (zdroj: MARŠÁK, J., SLAVÍK, J. a kol., 2007) 17

5.1.6 Návaznost zákona o integrované prevenci na systémy environmentálního managementu Významnou pomocí pro získání integrovaného povolení může být zavedený systém environmentálního managementu (EMS), neboť integrované povolování je proces, který v sobě zahrnuje podobné požadavky na vyhodnocování vlivu činnosti zařízení na životní prostředí a na návrhy opatření ke zlepšení jeho vlivu na životní prostředí. Systém environmentálního managementu může být zaveden buď dle požadavků ČSN EN ISO 14001:2005 Systémy environmentálního managementu - Požadavky s návodem pro použití nebo dle Nařízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 761/2001 ze dne 19. března 2001 o dobrovolné účasti organizací v systému řízení podniků a auditu z hlediska ochrany životního prostředí (EMAS). Jak IPPC tak i systém environmentálního managementu vychází ze strategie prevence, proto je možné identifikovat u obou nástrojů environmentálního managementu shodné principy. Jedná se zejména o: - princip prevence znečišťování (včetně neustálého zlepšování), - princip vysoké úrovně ochrany životního prostředí, - princip integrace a komplexního přístupu k řešení otázek ochrany životního prostředí, - týmový přístup v podniku, - princip otevřenosti a přístupu veřejnosti k informacím. Zavedený EMS může výrazně usnadnit argumentaci provozovatele při vyjednávání s orgány státní správy o podmínkách integrovaného povolení díky tomu, že systém environmentálního managementu má v sobě zabudovaný mechanismus zlepšování environmentální situace provozovatele. 5.1.7 Legislativní předpisy ochrany životního prostředí a jejich požadavky vztahující se na chov hospodářských zvířat Zákon o integrované prevenci je tzv. horizontálním zákonem, je to předpis speciální, jehož aplikace má přednost před použitím složkových zákonů. Znamená to, že povolovatel provozu zařízení (Krajský úřad) bude postupovat podle zákona o IPPC při posuzování žádosti o povolení činnosti. Cílem zákona je zpřehlednit, provázat a zjednodušit pracovní postupy v rozhodování podle právních předpisů v oblasti životního prostředí prostřednictvím integrovaného povolování. S tímto tématem souvisí i rozsah novelizovaných předpisů. Ze strany EU je požadováno jako minimum integrace v oblasti ovzduší, vody, znečišťování půdy a odpadů. Tento minimální požadavek je v ČR rozšířen o oblast ochrany přírody a krajiny, lázeňství, veterinární péče a částečně i o oblast veřejného zdraví. Pro získání integrovaného povolení pro chovy hospodářských zvířat je nutné splnit požadavky minimálně následujících platných právních předpisů ve znění pozdějších předpisů: 18

- zákon č. 76/2002 Sb. o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů ve znění pozdějších předpisů (zákon o integrované prevenci), - vyhláška č. 554/2002 Sb., kterou se stanoví vzor žádosti o vydání integrovaného povolení, rozsah a způsob jejího vyplnění ve znění pozdějších předpisů, - Nařízení vlády č. 145/2008 Sb., kterým se stanoví seznam znečišťujících látek a prahových hodnot a údaje požadované pro ohlašování do IRZ, - zákon č. 25/2008 Sb. o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí a o změně některých zákonů, - Nařízení Evropského Parlamentu a Rady č. 166/2006, kterým se zřizuje evropský registr úniků a přenosů znečišťujících látek a kterým se mění směrnice Rady č. 91/689/EHS a č. 96/61/ES, - zákon č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých zákonů ve znění pozdějších předpisů, - zákon č. 86/2002 Sb. o ochraně ovzduší a o změně některých zákonů ve znění pozdějších předpisů, - Nařízení vlády č. 146/2007 Sb. o emisních limitech a dalších podmínkách provozování spalovacích stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší, - Nařízení vlády č. 615/2006 Sb. o stanovení emisních limitů a dalších podmínek provozování ostatních stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší, - vyhláška č. 362/2006 Sb. o způsobu stanovení koncentrace pachových látek, přípustné míry obtěžování zápachem a způsobu jejího zjišťování, - vyhláška č. 356/2002 Sb., kterou se stanoví seznam znečišťujících látek, obecné emisní limity, způsob předávání zpráv a informací, zjišťování množství vypouštěných znečišťujících látek, tmavosti kouře, přípustné míry obtěžování zápachem a intenzity pachů, podmínky autorizace osob, požadavky na vedení provozní evidence zdrojů znečišťování ovzduší a podmínky jejich uplatňování ve znění pozdějších předpisů, - zákon č. 254/2001 Sb. o vodách a změně některých zákonů ve znění pozdějších předpisů, - vyhláška č. 450/2005 Sb. vyhláška o náležitostech nakládání se závadnými látkami a náležitostech havarijního plánu, způsobu a rozsahu hlášení havárií, jejich zneškodňování a odstraňování jejich škodlivých následků, - vyhláška č. 20/2002 Sb. o způsobu a četnosti měření množství a jakosti vody stanoví četnost měření jakosti a způsob měření množství ve znění pozdějších předpisů, - vyhláška č. 195/2002 Sb., o náležitostech manipulačních řádů a provozních řádů vodních děl ve znění pozdějších předpisů, - vyhláška č. 432/2001 Sb. o dokladech žádosti o rozhodnutí nebo vyjádření a o náležitostech povolení, souhlasů a vyjádření vodoprávního úřadu ve znění pozdějších předpisů, 19

- vyhláška č. 125/2004 Sb. kterou se stanoví vzor poplatkového hlášení a vzor poplatkového přiznání pro účely výpočtu poplatku za odebrané množství podzemní vody ve znění pozdějších předpisů, - vyhláška č. 293/2002 Sb., o poplatcích za vypouštění odpadních vod do vod povrchových ve znění pozdějších předpisů, - Nařízení vlády č. 103/2003 Sb. o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv ve znění pozdějších předpisů, - zákon č. 356/2003 Sb. o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých zákonů ve znění pozdějších předpisů, - Nařízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, o zřízení Evropské agentury pro chemické látky, o změně směrnice č. 1999/45/ES a o zrušení Nařízení Rady (ES) č. 1488/94, směrnice Rady 76/769/EHS a směrnic Komise 91/155/EHS, 93/67/EHS, 93/105/ES a 2000/21/ES - REACH, - vyhláška č. 231/2004 Sb. kterou se stanoví podrobný obsah bezpečnostního listu k nebezpečné chemické látce a chemickému přípravku ve znění pozdějších předpisů, - zákon č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví a změně některých zákonů ve znění pozdějších předpisů, - zákon č. 59/2006 Sb. o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými přípravky ve znění pozdějších předpisů, - zákon č. 185/2001 Sb., zákon o odpadech a o změně některých dalších zákonů ve znění pozdějších předpisů, - zákon č. 477/2001 Sb. o obalech a o změně některých zákonů ve znění pozdějších předpisů, - vyhláška č. 381/2001 Sb., kterou se stanoví katalog odpadů, seznam nebezpečných odpadů a seznamy odpadů a států pro účely vývozu, dovozu a tranzitu odpadů a postup při udělování souhlasu k vývozu, dovozu a tranzitu odpadů (Katalog odpadů) ve znění pozdějších předpisů, - vyhláška č. 383/2001 Sb. o podrobnostech nakládání s odpady ve znění pozdějších předpisů, - zákon č. 156/1998 Sb. o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd ve znění pozdějších předpisů (zákon o hnojivech), - Nařízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 1774/2002 o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu ve znění pozdějších předpisů, - zákon č. 166/1999 Sb. o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů ve znění pozdějších předpisů, - vyhláška č. 208/ 2004 Sb. o minimálních standardech pro ochranu hospodářských zvířat ve znění pozdějších předpisů, - vyhláška č. 191/2002 Sb., o technických požadavcích na stavby pro zemědělství ve znění pozdějších předpisů, 20

- Nařízení vlády č. 148/2006 Sb. o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací ve znění pozdějších předpisů, - vyhláška č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody ve znění pozdějších předpisů, Tento přehled právních předpisů není zcela úplný. Seznam právních předpisů, které zařízení musí respektovat se mění podle typu zařízení a s ním souvisejících činností. Tento seznam slouží pouze jako základní přehled pro provozovatele zařízení chovu hospodářských zvířat, aby získal představu jaké právní předpisy se mohou k předmětnému zařízení vztahovat. Obr. č. 2: Přehled vývoje a aktuálního stavu podaných a rozhodnutých žádostí o vydání integrovaného povolení v ČR za kategorii č. 6.6 přílohy č. 1 zákona č. 76/2002 Sb. ve znění pozdějších předpisů chovy hospodářských zvířat sumárně 450 400 350 300 250 200 150 100 50 0 61 28 213 158 410 399 421 407 2005 2006 2007 2008 Podané Rozhodnuté 21

Tab. č. 1: Přehled činností realizovaných v chovech hospodářských zvířat, jejich vlivu na životní prostředí a relevantní legislativy Činnost Intenzivní chov prasat, skotu a drůbeže Prvek činnosti Manipulace s kejdou, trusem, chlévskou mrvou a hnojem Napájení zvířat Ventilace Osvětlení Vliv na životní prostředí a zdraví lidí Produkce emisí NH 3 a pachových látek do ovzduší, možnost kontaminace povrchových a podzemních vod, Spotřeba vody Veřejný vodovod Vlastní studně Spotřeba elektrické energie, emise hluku Spotřeba elektrické energie Povinnosti dle platné legislativy Rozvozný program statkových hnojiv, havarijní plán pro případ kontaminace povrchových a podzemních vod, provozní řád skladů kejdy, plán zavedení správné zemědělské praxe, hlášení emisí NH 3 do IRZ Měření spotřeby pitné vody Měření spotřeby vody a provádění rozborů surové a pitné vody Dodržování přípustné hladiny akustického tlaku Dodržování požadované intenzity a doby osvětlení pro zvířata Legislativní předpis řídící prvek činnosti Nařízení vlády č. 615/2006 Sb., zákon č. 86/2002 Sb., zákon č. 254/2001 Sb., vyhláška č. 450/2005 Sb., zákon č. 156/1998 Sb., Nařízení vlády č. 103/2003 Sb., zákon č. 25/2008 Sb., Nařízení vlády č. 145/2008 Sb., Nařízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 166/2006 Zákon č. 254/2001 Sb., zákon č. 274/2001 Sb. Zákon č. 254/2001 Sb., vyhláška č. 20/2002 Sb., zákon č. 258/2001 Sb., vyhláška č. 252/2004 Sb., vyhláška č. 195/2002 Sb. Zákon č. 258/2000 Sb., Nařízení vlády č. 148/2006 Sb. Zákon č. 166/1999 Sb., vyhláška č. 208/2004 Sb.

Ostatní činnosti Vytápění Krmení Mytí hal Provoz dieselagregátu Podle druhu topného média spotřeba elektrické energie, zemního plynu, LTO nebo nafty Spotřeba elektrické energie na provoz krmné linky Spotřeba vody a dezinfekčních přípravků, produkce odpadní vody Produkce emisí do ovzduší, možnost kontaminace půdy a vody pohonnou hmotou (nafta) Provozní řád kotelny, průběžná a souhrnná evidence zdroje znečišťování ovzduší (kotlů), měření emisí do ovzduší, u LTO a nafty havarijní plán opatření pro případ kontaminace povrchových a podzemních vod Evidence spotřeby krmiva a jeho složení Měření spotřeby vody, spotřeby dezinfekčních přípravků, bezpečnostní listy dezinfekčních přípravků, sestavení pravidel k nakládání s chemickými látkami a přípravky, Provozní řád dieselagregátu, měření emisí do ovzduší, havarijní plán opatření pro případ kontaminace povrchových a podzemních vod Zákon č. 86/2002 Sb., Nařízení vlády č. 146/2007 Sb., zákon č. 254/2001 Sb., vyhláška č. 450/2005 Sb. Zákon č. 214/2007 Sb. Zákon č. 254/2001 Sb., zákon č. 274/2001 Sb., zákon č. 356/2003 Sb., (Nařízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 - REACH), zákon č. 258/2000 Sb. Nařízení vlády č. 146/2007 Sb., zákon č. 86/2002 Sb., zákon č. 254/2001 Sb., vyhláška č. 450/2005 Sb. 23