Multimediální systémy. 02 Reprezentace barev v počítači



Podobné dokumenty
Základy informatiky. 10 Počítačová grafika

Teorie barev. 1. Barvený model. 2. Gamut. 3. Barevný prostor. Barevný prostor různých zařízení

Světlo. Podstata světla. Elektromagnetické záření Korpuskulární charakter. Rychlost světla. Vlnová délka. Vlnění, foton. c = ,8 km/h

III/ 2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Práce na počítači. Bc. Veronika Tomsová

DUM 01 téma: Úvod do počítačové grafiky

Barva a barevné modely

Barvy a barevné modely. Počítačová grafika

Barva. v počítačové grafice. Poznámky k přednášce předmětu Počítačová grafika

Barvy v počítači a HTML.

Úvod do počítačové grafiky

Přednáška kurzu MPOV. Barevné modely

Kde se používá počítačová grafika

Barvy na počítači a grafické formáty

Vyšší odborná škola a Střední škola,varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 1 VY 32 INOVACE

Digitální fotografie. Mgr. Milana Soukupová Gymnázium Česká Třebová

Barvy v počítačové grafice

Barevné modely, práce s barvou. Martin Klíma

Rozšíření bakalářské práce

Grafické systémy. Obrázek 1. Znázornění elektromagnetického spektra.

Barevné systémy Josef Pelikán CGG MFF UK Praha

B_PPG PRINCIPY POČÍTAČOVÉ GRAFIKY

VYUŽITÍ POČÍTAČOVÉ GRAFIKY

Přednáška kurzu BZVS. Barevné modely

Správa barev při digitalizaci archiválií. Magdalena Buriánková

Výukový materiál v rámci projektu OPVK 1.5 Peníze středním školám

Světlo, které vnímáme, představuje viditelnou část elektromagnetického spektra. V

Webové stránky. 6. Grafické formáty pro web. Datum vytvoření: str ánk y. Vytvořil: Petr Lerch.

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost

Barvy v počítačové grafice

Charakteristiky videomateriálu. Digitalizace Barevné schéma Barevná hloubka Rozlišení Framerate Streamování

Barvy v počítačové grafice

Počítačová grafika. Studijní text. Karel Novotný

Počítačová grafika - úvod

Gymnázium Jana Pivečky a Střední odborná škola Slavičín. III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Západočeská univerzita v Plzni FAKULTA PEDAGOGICKÁ

Počítačová grafika. OBSAH Grafické formy: Vektorová grafika Bitmapová (rastrová grafika) Barevné modely

CZ.1.07/1.5.00/

Barevné prostory. RGB, CMYK, HSV a Lab gamut

Michal Vik a Martina Viková: Základy koloristiky ZKO10. Správa barev

Informační a komunikační technologie Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ

Počítačová grafika 1. Úvod do grafiky, základní pojmy. Rastrová grafika.

Téma: Barevné modely, formáty souborů

Michal Bílek Karel Johanovský. Zobrazovací jednotky

Mezipředmětové výukové téma Barvy kolem nás I.

Digitální učební materiál

Color Management System

Omyly, mýty a skutečnost

Specifika digitalizace v muzeích dvourozměrné předlohy. Praha

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STAVEBNÍ OBOR GEODÉZIE A KARTOGRAFIE KATEDRA MAPOVÁNÍ A KARTOGRAFIE. Barvové prostory.

Mgr. Markéta Trnečková, Ph.D. Palacký University, Olomouc

GRAFICKÉ FORMÁTY V BITMAPOVÉ GRAFICE

PV156 Digitální fotografie Barvy Tomáš Slavíček / Vít Kovalčík FI MU, podzim 2014

POČÍTAČOVÁ GRAFIKA. Lenka Bednaříková

III/ 2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Řízení robota pomocí senzoru barev. Tematický celek: Světlo. Úkol:

ZÁKLADNÍ TERMINOLOGIE V COLOR MANAGEMENTU

Střední škola průmyslová a umělecká, Opava, příspěvková organizace, Praskova 399/8, Opava, IČO: Projekt: OP VK 1.5

Ústav technologie, mechanizace a řízení staveb. Teorie měření a regulace. snímače foto. p. 2q. ZS 2015/ Ing. Václav Rada, CSc.

On-line škola mladých autorů , pořadatel: ČVUT FEL. Jak na obrázky? Martin Žáček

Barvy v digitální fotografii. Jaroslav Svoboda

Práce s obrazovým materiálem CENTRUM MEDIÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ. Akreditované středisko dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků

Pavel Roubal Výukový modul projektu: Nové formy výuky ve školách kraje Vysočina

Barvy. Radek Fiala. Podpořeno z projektu FRVŠ 584/2011

Předtisková příprava

Informatika Počítačová grafika Mgr. Jan Jílek (v.11/12) Počítačová grafika

PV156 Digitální fotografie Barvy Tomáš Slavíček / Vít Kovalčík FI MU, podzim 2012

Muzea a digitalizace

5. Zobrazovací jednotky

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost

Sada 1 CAD Zobrazování RGB

Počítačová grafika SZŠ A VOŠZ MERHAUTOVA 15, BRNO

Vzdělávání a podpora pedagogických pracovníků ZŠ a SŠ při integraci ICT do výuky POČÍTAČOVÁ GRAFIKA - 1 -

Jak. dokonalou prezentaci v. PowerPointu. Marek Laurenčík

1. ZÁKLADNÍ POJMY POČÍTAČOVÉ GRAFIKY

Tvorba posterů v PowerPointu a InDesignu

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Mýty a omyly v systému správy barev aneb dodržováním několika principů se správy barev nemusím bát

ColorNavigator Možnost snadného ručního ( okometrického ) sladění barev na monitoru s tiskem.

IVT. 8. ročník. listopad, prosinec Autor: Mgr. Dana Kaprálová

Workshop fotografického tisku Workshop fototisku

COLORMANAGEMENT Potřebujeme konzistentní barvy?

Fungování předmětu. 12 vyučovacích hodin ve 3 blocích Evidence docházky Zápočtový test Aktuální informace a materiály na smetana.filmovka.

Správa barev pro digitální fotografii

Barvy a barevné systémy. Ivo Peterka

Zobrazovací technologie

TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI

1. Měření barevných vlastností TFT displejů

Monitory a grafické adaptéry

Kde se používá počítačová grafika (PG)?

Elements. Grafický manuál. Vypracoval Šimon Genzer

DATOVÉ FORMÁTY GRAFIKY, JEJICH SPECIFIKA A MOŽNOSTI VYUŽITÍ

Úvod do počítačové grafiky

MULTIMEDIÁLNÍ A HYPERMEDIÁLNÍ SYSTÉMY. 9) Teoretický základ videa

ZÁKLADNÍ GRAFICKÝ MANUÁL

Tvorba posterů prakticky

Mezipředmětové výukové téma Barvy kolem nás II.

Technologie LCD panelů. Jan Vrzal, verze 0.8

84. Barvové profily (monitory, skenery)

Transkript:

Multimediální systémy 02 Reprezentace barev v počítači Michal Kačmařík Institut geoinformatiky, VŠB-TUO

Osnova přednášky Reprezentace barev v PC Způsoby míchání barev Barevné modely Bitová hloubka Barvy na obrazovkách a monitorech Tisk barevného obrazu

Reprezentace barev v PC činnost počítačů je založena na binárním kódu (0;1) každá barva v PC je vyjádřena binárním kódem využívajícím určitý barevný model (typicky RGB)

Způsoby míchání barev Aditivní X Subtraktivní

Aditivní míchání barevných pigmentů součtové/přidávací založeno na přidávání světelných paprsků různých vlnových délek k černé barvě = vychází z černé barvy 1. všechna světla jsou vypnuta = černá 2. skládáme 3 základní barevné paprsky (červená, modrá, zelená) různé poměry vytvářejí různé barvy 3. plným rozsvícením všech 3 barev vzniká barva bílá

Aditivní míchání Vlastnosti: Každá dvojice základních barev vytváření svým složením barvy sekundární (žlutá = Č+Z, azurová = Z+M, purpurová = M+Č) Mícháním dvou vzájemně doplňkových světel získáme bílé světlo Mícháním dvou sousedních světel získáme barvu světlejší

Aditivní míchání Použití: Monitor Displej TV Reflektor Všechny barvy jsou generovány světlem => nepotřebujeme žádný externí zdroj světla Máme černou obrazovku monitoru, kterou rozsvěcujeme barevnými světly

Subtraktivní míchání barevných pigmentů odečítací/ubírající založeno na odrazu světla každý barevný pigment pohlcuje určitou část dopadajícího světla (bílá odráží, černá pohlcuje) při odrazu dochází k postupnému odečítání barevných složek od bílého základu 1. základem je bílá barva (bílý papír např.) 2. nanášíme 3 základní barevné pigmenty (žlutá, azurová, purpurová) různé poměry vytvářejí různé barvy 3. plným nanesením všech 3 barev vzniká barva černá

Subtraktivní míchání Vlastnosti: Základní barvy = doplňkové barvy aditivního modelu Každá dvojice základních barev vytváření svým složením barvy sekundární (modrá = A+P, červená = P+Ž, zelená = Ž+A) Mícháním dvou vzájemně doplňkových pigmentů získáme šedou Mícháním dvou sousedních barev získáme barvu tmavší

Subtraktivní míchání Použití: Tisk Všechny barvy jsou generovány odrazem => potřebujeme externí zdroj světla Jakákoliv barevná předloha vytištěná na papíře je příkladem subtraktivního míchání barev

Aditivní x subtraktivní míchání barev

Barevný model / prostor určuje způsob vytvoření jednotlivých barevných odstínů z několik základních barev a matematický zápis tohoto procesu bylo dokázáno, že libovolnou barvu lze určit pomocí 3 základních, pevně stanovených barevných složek podle toho, jak jsou určeny tyto 3 základní složky, se rozlišují jednotlivé barevné modely aditivní x subtraktivní modely RGB x CMY(K)

Barevný model RGB Aditivní Tři základní barevné složky: Červená (red) Zelená (green) => RedGreenBlue => RGB Modrá (blue) primárně používán v počítačové grafice odvozené modely = srgb, AdobeRGB,

Barevné modely srgb a AdobeRGB Odvozené od RGB srgb: vytvořen společnostmi Microsoft a H&P jako standard pro periférie počítačů; podporován také W3C pro jazyk html odpovídá reálným možnostem průměrného monitoru Adobe RGB: definován firmou Adobe, využívá mírně odlišné barvy a gamut než srgb, větší gamut zejména v oblasti zelených a azurových odstínů; používán (profi) fotoaparáty a (monitory) a v předtiskové přípravě

Gamut Rozsah všech barev, které jsou dosažitelné v určitém barevném prostoru Mimo dosažitelnou oblast gamutu je možno barvy reprodukovat jen přibližně nejbližší dostupnou barvou Největší gamut = lidské oko Všechna technická zařízení umí reprezentovat jen omezenou škálu barev Žádná fotografie tak nikdy nemůže být věrným odrazem reality zaznamenané lidským okem Největší gamut z barevných prostorů = Lab

Gamut

Barevný model RGBA (RGB Alfa) Vychází z RGB Přidává čtvrtý kanál pro definování průhlednosti (Alfa) Alfa kanál určuje průhlednost daného pixelu na škále <0;1>, respektive <0;255> Výsledný obraz je tudíž 32-bitový (24-bitů pro barvu a 8-bitů pro průhlednost) Využívá se často pro plynulé přechody dvou či více obrazů při jejich kombinování

Barevný model CMY Subtraktivní Tři základní barevné složky: Cyan (azurová) Magenta (purpurová) => CyanMagentaYellow => CMY Žlutá (yellow) používán pro tisk konverze obrazu z RGB do CMY(K) je typicky prováděna automaticky

Barevný model CMYK Rozvíjí model CMY pro praktické využití Ke třem základním barvám se přidává čtvrtá tisková barva = černá (K black, K key) Důvod = překryvem tří základních barev při tisku nevzniká černá barva, ale špinavě hnědá, jelikož pigmenty nejsou dokonale krycí (není to jejich vada, ale nutnost = aby se mohly mísit) Pro tisk černé barvy je proto lepší a ekonomičtější využívat samostatný toner = černý

Další barevné modely RGB a CMY jsou orientovány na výstupní zařízení (monitory, tiskárny, apod.) Lidé jsou však zvyklí pracovat s barvami odlišným způsobem => vznik jiných barevných prostorů Jejich základem nejsou 3 základní barvy, ale 3 veličiny: H (Hue) barevný tón vyjadřuje základní spektrální barvu ( barvy duhy ) S (Saturation) sytost určuje příměs jiných barev, konkrétně udává poměr čisté barvy a bílé barvy V (Value), L (Lightness), B (Brightness) jasová hodnota, udává množství bílého světla, tedy poměr čisté barvy a černé barvy

Další barevné modely Barevné modely HSV a HSL

Výběr barvy s využitím modelu HSL

Další barevné modely model Lab Oficiální název CIE 1976 L*a*b Nezávislý na zobrazovacím zařízení Zachycuje všechny barvy viditelného spektra = je velmi blízký vnímání lidského oka Složen ze tří kanálů (odděluje světlost od barvy): Jasový L (Lightness) definuje světlost bodu (0 černá, 100 bílá) Barevný kanál a definuje plynulý přechod mezi doplňkovými barvami červenou a zelenou (hodnoty -128 až 127) Barevný kanál b definuje plynulý přechod mezi doplňkovými barvami žlutou a modrou (hodnoty -128 až 127) Používán v počítačové grafice pro specifické operace či převod mezi dvěma různými barevnými prostory

Barevné modely pro TV TV nevyužívají RGB, ale jiné modely V závislosti geografické poloze: NTSC (USA) PAL, SECAM (Evropa a Asie) Videa jsou ukládána také v jiném barevném modelu => YUV video prohlížené na monitoru se bude barevně mírně odlišovat od stejného videa prohlíženého na TV

Bitová hloubka Vyjadřuje, kolika různých barevných odstínů může pixel obrazu nabývat Přímá úměra => čím více bitů => tím více barev Počet bitů pro pixel Počet barev (2 x ) Zavedené označení 1 bit 2 (0 černá, 1 bílá) Mono Color 4 bity 16 Basic Color 8 bitů 256 VGA, SVGA 12 bitů 4 096 15 bitů 32 768 Low Color 16 bitů 65 536 High Color 24 bitů 16 777 216 True Color 32 bitů 4 294 967 296 Super True Color 48 bitů 281 474 976 710 656 Deep Color

Bitová hloubka Drtivá většina současných monitorů využívá True Color, tedy bitovou hloubku 24 bitů Každému barevnému kanálu (RGB) je tudíž přiřazeno 8 bitů => 2 8 => 256 odstínů Celkem máme k dispozici 256 odstínů červené, 256 odstínů zelené a 256 odstínů modré => jejich kombinací může vzniknout až 256*256*256 = 2 24 = 16.7 mil. barev V minulosti typická bitová hloubka 8 bitů (VGA, SVGA) využívala 3 bity pro červený a zelený kanál a 2 bity pro modrý kanál Pokročilé fotoaparáty obvykle podporují bitovou hloubku 36 bitů či 48 bitů

Barvy na obrazovkách a monitorech Jednotlivé displeje se liší => liší se i jejich možnosti zobrazovat barvy Barva o stejném RGB kódu bude na různých displejích vypadat odlišně! Zkuste si určitou fotografii prohlédnout na displejích různých zařízeních = na svém PC, notebooku, mobilním telefonu, TV, atd. a posuďte, jak se liší barevně, kontrastem, (jasem) Zkuste porovnat fotografii na svém monitoru s fotografií vytištěnou na papír a posuďte, jak se liší

Jak zajistit správné barvy na svém monitoru? Výběrem vhodného monitoru vybírat panel typu IPS -> vysoká barevná věrnost, větší pozorovací úhly, potencionálně vyšší cena a vyšší spotřeba energie nevybírat panel typu TN -> špatná barevná věrnost, menší pozorovací úhly, nízká cena, nižší spotřeba energie, kratší doba odezvy Kalibrací monitoru ruční kalibrace = uživatelem provedené manuální nastavení využití kalibračního ICC profilu pro stejný model monitoru (dá se obvykle najít na internetu) hardwarová kalibrace vlastního monitoru kalibrační sondou vytvoření vlastního ICC profilu

Digitální tisk Tisk barevného obrazu různé techniky používání práškových tonerů, které ulpí na papíře pro tisk v malých nákladech Ofsetový tisk barva není nanášena přímo na potiskový materiál, ale nejprve na potiskový válec a teprve potom na papír pro tisk ve velkých nákladech (noviny, knihy, )