Zhodnocení schopnosti zdravotní pojišťovny informovat o svých benefitech

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta Zhodnocení schopnosti zdravotní pojišťovny informovat o svých benefitech Bakalářská práce Vedoucí práce: JUDr. Andrea Hrdličková Nikola Václavíková Brno 2011

Na tomto místě bych ráda poděkovala JUDr. Andree Hrdličkové, vedoucí mé bakalářské práce, za její ochotu, trpělivost, cenné rady a čas, který mi při zpracování bakalářské práce věnovala.

Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci na téma Zhodnocení schopnosti zdravotní pojišťovny informovat o svých benefitech vypracovala samostatně za odborného vedení JUDr. Andrey Hrdličkové a že veškeré použité zdroje jsou uvedeny v seznamu literatury. V Jihlavě dne 13. května 2011

Abstract Václavíková, N. Evalution of health company ability to inform about their benefits. Bachelor thesis. Brno: MENDELU in Brno, 2011. The aim of the thesis is to find out the rate of awareness of the population about the benefits of the health insurance companies, to detect preferred sources which the insured people draw the knowledge from and to propose some possible orders to heighten the people s awareness about the benefits provided. In the theoretical part I demarcated subjects of the public health insurance and its duties. Part of this consists of determination of height and way of calculation of the insurance rate. The practical part is dividend into two main parts. The first one deals with comparation of benefits of 5 most significant health insurance companies in the market. The evaluation is performed by assigning of the benefits to segments defined in advance. In the second part the quantitative research was realized with help of public opinion poll. The result are commented on and ordered into graphs and charts. The fundamental part is formed of the proposal of the activities leasing to raise of people s awareness of contributions of the health insurance companies. Keywords Public health insurance, health insurance company, benefit, research. Abstrakt Václavíková, N. Zhodnocení schopnosti zdravotní pojišťovny informovat o svých benefitech. Bakalářská práce. Brno: MENDELU v Brně, 2011. Cílem práce je zjistit míru informovanosti populace o výhodách zdravotních pojišťoven, odhalit preferované zdroje, ze kterých pojištěnci čerpají poznatky a navrhnout možné postupy ke zvýšení povědomí o poskytovaných benefitech. V teoretické části dojde k vymezení subjektů veřejného zdravotního pojištění a jejich povinností. Součást tvoří stanovení výše a způsobu výpočtu pojistného. Praktická část se dělí na dva hlavní okruhy. První z nich se zabývá komparací benefitů 5ti nejvýznamnějších zdravotních pojišťoven na trhu. Zhodnocení je provedeno přiřazením jednotlivých benefitů k předem definovaným segmentům. Ve druhém okruhu byl proveden kvantitativní výzkum pomocí techniky anketního dotazování. Výsledky jsou okomentovány a uspořádány do grafů a tabulek. Stěžejní část tvoří návrh aktivit vedoucích ke zvýšení povědomí o příspěvcích zdravotních pojišťoven. Klíčová slova Veřejné zdravotní pojištění, zdravotní pojišťovna, příspěvek, výzkum.

8 Obsah Obsah 1 Úvod a cíl práce 13 1.1 Úvod... 13 1.2 Cíl práce... 14 2 Metodika 15 3 Teoretická část 16 3.1 Účel zdravotního pojištění... 16 3.2 Legislativní vymezení... 16 3.3 Definice základních pojmů... 16 3.4 Základní principy veřejného zdravotního pojištění... 17 3.5 Vymezení subjektů zdravotního pojištění... 17 3.5.1 Pojištěnec...18 3.5.2 Plátce zdravotního pojištění... 19 3.5.3 Zdravotní pojišťovny...22 3.5.4 Poskytovatelé zdravotní péče...27 3.5.5 Vztahy mezi subjekty zdravotního pojištění...27 3.6 Povinnost platit pojistné... 28 3.7 Oznamovací povinnost... 29 3.7.1 Zaměstnavatel... 29 3.7.2 OSVČ... 29 3.7.3 Pojištěnec... 30 4 Praktická část 31 4.1 Cíle... 31 4.2 Komparace poskytovaných benefitů... 31 4.2.1 Definice pojmu benefit...32 4.2.2 Stanovení tzv. persony...32 4.2.3 Vlastní komparace benefitů...34 4.2.4 Fond prevence... 38

Obsah 9 4.2.5 Diskuze... 39 4.3 Dotazníkové šetření... 40 4.3.1 Cíle... 40 4.3.2 Pracovní hypotézy... 40 4.3.3 Metoda a technika výzkumu...41 4.3.4 Členění výzkumného procesu... 42 4.3.5 Interpretace výsledků... 42 4.3.6 Přehled nejvýznamnějších informací plynoucích z dotazníkového.. šetření...61 4.3.7 Ověření hypotéz... 62 4.3.8 Diskuze... 62 4.3.9 Návrh řešení pro zvýšení informovanosti o produktech zdravotních pojišťoven... 63 5 Závěr 69 6 Literatura 72 Anketa použitá při výzkumu 78

10 Seznam obrázků Seznam obrázků Obr. 1 Struktura pojistného produktu 26 Obr. 2 Vztahy mezi subjekty zdravotního pojištění 28 Obr. 3 Pohlaví 43 Obr. 4 Věk 44 Obr. 5 Nejvyšší dosažené vzdělání 45 Obr. 6 Zastoupení plátců veřejného zdravotního pojištění 47 Obr. 7 Jaká je Vaše zdravotní pojišťovna? 48 Obr. 8 Vlastnosti ovlivňující výběr zdravotní pojišťovny 49 Obr. 9 Měnil/a jste někdy svou zdravotní pojišťovnu? 50 Obr. 10 Porovnání míry informovanosti, zájmu o příspěvky a znalosti produktu 52 Obr. 11 Nejčastěji uváděné benefity 53 Obr. 12 Čerpal/a jste někdy příspěvek v rámci bonusového programu? 54 Obr. 13 Jak jste se o čerpaném příspěvku dozvěděl/a? 55 Obr. 14 Z jaké oblasti jste příspěvek čerpal/a? 57 Obr. 15 Jak často příspěvek využíváte? 58 Obr. 16 Proč nežádáte o příspěvky pravidelně? 59 Obr. 17 Byl/a byste ochoten/ochotna kvůli zajímavému bonusu např. ve výši 3 000 Kč přestoupit k jiné zdravotní pojišťovně? 60 Obr. 18 Máte povědomí o tom, kolik % je Vám měsíčně sraženo ze mzdy/z platu jako pojistné na veřejné zdravotní pojištění? 61

Seznam tabulek 11 Seznam tabulek Tab. 1 Přehled založení zdravotních pojišťoven v ČR 24 Tab. 2 Stav pojištěnců zdravotních pojišťoven k 1. 1. 2010 32 Tab. 3 Výše příspěvků vybraných zdravotních pojišťoven odpovídající personě č. 1 34 Tab. 4 Výše příspěvků vybraných zdravotních pojišťoven odpovídající personě č. 2 35 Tab. 5 Výše příspěvku vybraných zdravotních pojišťoven odpovídající personě č. 3 36 Tab. 6 Výše příspěvků vybraných zdravotních pojišťoven odpovídající personě č. 4 37 Tab. 7 Částka, kterou se budou rodiče jednotlivých zdravotních pojišťoven podílet na ozdravném pobytu pro dítě 38 Tab. 8 Tvorba a čerpání Fondu prevence v roce 2009 38 Tab. 9 Pohlaví 43 Tab. 10 Věk 44 Tab. 11 Nejvyšší dosažené vzdělání 45 Tab. 12 Ekonomická aktivita 46 Tab. 13 Plátce pojistného 46 Tab. 14 Jaká je Vaše zdravotní pojišťovna? 47 Tab. 15 Co Vás vedlo k výběru zdravotní pojišťovny? 48 Tab. 16 Vlastnosti ovlivňující výběr zdravotní pojišťovny 49 Tab. 17 Měnil/a jste někdy svou zdravotní pojišťovnu? 50 Tab. 18 Zajímáte se o příspěvky nebo slevy, které poskytuje Vaše zdravotní pojišťovna? 51

12 Seznam tabulek Tab. 19 Myslíte si, že jste o výhodách Vaší zdravotní pojišťovny dostatečně informován/a? 51 Tab. 20 Dokázal/a byste vyjmenovat alespoň jeden příspěvek, který Vaše zdravotní pojišťovna poskytuje? 51 Tab. 21 Pokud byste chtěl/a získat informace o programech, příspěvcích a slevách poskytovaných Vaší zdravotní pojišťovnou, kde byste tyto informace vyhledal/a? 53 Tab. 22 Čerpal/a jste někdy příspěvek od v rámci bonusového programu? 54 Tab. 23 Jak jste se o čerpaném příspěvku dozvěděl/a? 55 Tab. 24 Z jaké oblasti jste příspěvek čerpal/a? 56 Tab. 25 Jak často příspěvek využíváte? 57 Tab. 26 Proč nežádáte o příspěvky pravidelně? 58 Tab. 27 Byl/a byste ochoten/ochotna přestoupit kvůli zajímavému bonusu ve výši např. 3 000 Kč k jiné zdravotní pojišťovně? 59 Tab. 28 Máte povědomí o tom, kolik % je Vám měsíčně sraženo ze mzdy/z platu jako pojistné na veřejné zdravotní pojištění? 60 Tab. 29 Počet spotů vysílaných v uvedených dnech a vysílacích časech 66 Tab. 30 Vyčíslení nákladů na odvysílání spotů 67

Úvod a cíl práce 13 1 Úvod a cíl práce 1.1 Úvod Vybrat si, zda budeme platit pojistné na veřejné zdravotní pojištění, nebo si raději přímo uhradíme lékařské ošetření, v České republice tuto možnost nemáme. Přispívat do systému veřejného zdravotního pojištění odváděním pojistného je pro všechny občany ČR povinností. Každému zaměstnanci se měsíčně srazí částka na sociální a zdravotní pojištění, osoba samostatně výdělečně činná platí zálohy, osoba bez zdanitelných příjmů má nastavenu sazbu vypočtenou z minimální mzdy. Do další kategorie spadají tzv. státní pojištěnci, za které platí pojistné stát. Tato částka znamená však poměrně nízký příjem do pokladen zdravotních pojišťoven. Státní pojištěnci, jmenovitě např. důchodci, ženy na mateřské dovolené, nezaměstnaní evidovaní na úřadu práce apod., přesahují dle Českého statistického úřadu (2010) hranici 41 % obyvatelstva staršího 15ti let, z čehož se na tomto počtu podílí téměř 55 % starobní důchodci. Za státní pojištěnce přitéká do rozpočtu zdravotních pojišťoven pouze stanovená nutná výše. Paradoxně tato skupina pojištěnců obecně čerpá z těchto prostředků nejvíce. Právě tento nepoměr vyvolává kolísání rozpočtu a i přes přerozdělování pojistného Všeobecnou zdravotní pojišťovnou České republiky může dojít k záporné bilanci v hospodaření zdravotních pojišťoven. Vývoj hospodaření zdravotních pojišťoven ovlivnila také ekonomická krize. Jako názorný příklad slouží státem zřízená Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky, která do roku 2008 hospodařila po tři roky s přebytkem, v roce 2009 se ve zdravotnictví naplno projevily dopady ekonomické krize do příjmů, i když limity byly stanoveny v přecházejícím roce s výhledem opětovného přebytku. Naopak došlo k recesi. V roce 2010 doznívaly negativní vlivy ekonomické krize, náklady na zdravotní péči opět téměř stagnovaly. Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky omezila vlivy vyvolané ekonomickou krizí rezervami vytvořenými do roku 2008, poskytovatelé zdravotní péče tedy deficit nepocítili. Výhled do roku 2011 předpokládá zejména udržení vyrovnané bilance a snížení nákladů na zdravotní péči při minimálních rezervách. Ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky MUDr. Pavel Horák, CSc., MBA shledává, dle vyjádření na 110. Žofínské fóru na téma Úsporná opatření a jejich dopad do oblasti zdravotnictví konaném v prosinci roku 2010, za velmi nutnou reformu ve zdravotnictví nejen kvůli demografickým změnám. Hlavním aspektem je zvyšující se podíl ekonomicky neaktivní populace, která znamená snižování plátců pojistného na veřejné zdravotní pojištění na jedné straně a na straně druhé zvyšující se počet chronicky nemocných pacientů vyžadujících vysoké prostředky na léčbu a ošetření. Mezi další aspekty, které působí na kvalitu zdravotnictví, patří neustále se rozšiřující technologie, zvyšující se význam vědy a výzkumu ovlivňující možnosti lékařské vědy, nároky zdravotníků na vyšší platové ohodnocení a jejich nespokojenost gradující enormními

14 Úvod a cíl práce požadavky na komfort, špičkové zacházení a používání nejnovějších postupů ze strany pacientů. Významnou vadu na kráse celého systému vidí ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky v neexistujícím smluvním vztahu mezi pojištěncem a zdravotní pojišťovnou. Pojištěnec pojímá lékařské ošetření a proplacení příslušného úkonu jako samozřejmost, zdraví bere jako nutný a závazný benefit. Pojištěnec není zainteresován na prevenci a dodržování doporučení a pokynů při léčbě. Nezbytným krokem je apelovat na veřejnost, aby se starala o své zdraví a nepodceňovala prevenci. Nemocní pojištěnci, kteří mají ke svému zdraví laxní přístup, tvoří nejdražší a mnohdy zbytečnou položku výdajů. Zdravotní pojišťovny se snaží nabídkou svých benefitů nastínit problematiku civilizačních chorob a odměnit pojištěnce za aktivní přístup ke svému zdraví. Zejména z tohoto důvodu, pokud pomineme konkurenční boje, poskytují zdravotní pojišťovny svým klientům benefity a příspěvky. Čím více budou využívány, čím více budou lidé chodit na preventivní vyšetření, starat se o sebe, tím dříve se může onemocnění odhalit a tím méně zdravotní pojišťovna uhradí na následné léčbě. Důležitost prevence již byla diskutována. Nyní vyvstává otázka, do jaké míry se lidé opravdu zajímají o příspěvky nabízené zdravotní pojišťovnou. Zda vůbec existuje zájem ze strany pojištěnců o čerpání benefitů. Zajímavým poznatkem pro každého pojištěnce by také bylo zjištění, kolik Kč na příspěvcích by mohl získat od každé ze zdravotních pojišťoven na trhu vystupujících. Zda mu záleží na příspěvcích natolik, že by kvůli peněžité odměně změnil zdravotní pojišťovnu, nebo by zkrátka jen využil, co se mu nabízí. 1.2 Cíl práce Hlavní cíl této bakalářské práce tkví ve zjištění míry informovanosti populace o benefitech poskytovaných zdravotními pojišťovnami a následné ověření, zda tuto tematiku shledává veřejnost zajímavou. Stěžejní pro tyto činnosti se stává analýza dat plynoucích z výzkumu provedeného na vzorku veřejnosti v kraji Vysočina. Na základě výsledků kvantitativního výzkumu budou navrženy možné aktivity vedoucí ke zvýšení povědomí veřejnosti o nabídce produktů zdravotních pojišťoven formou propagace. Dílčím cílem je zobrazit možnosti čerpání příspěvků vybraných zdravotních pojišťoven stanovenými segmenty klientů zdravotních pojišťoven. Provedenou komparací dojde k vyhodnocení, která zdravotní pojišťovna přinese danému segmentu nejvyšší možný zdroj příjmu.

Metodika 15 2 Metodika Bakalářská práce se sestává ze dvou částí, z nichž první se nazývá teoretická část a druhá praktická část. Před samotným sepsáním teoretické části došlo k prostudování odborné literatury se zaměřením na veřejné zdravotní pojištění. Jako významný zdroj posloužily také právní předpisy a zákony. Snahou práce je vymezit základní pojmy a souvislosti mezi subjekty veřejného zdravotního pojištění, způsob výpočtu pojistného a stanovení vyměřovacího základu u jednotlivých účastníků. Zvolenou metodou se stává deskripce. Praktickou část tvoří dva okruhy, jmenovitě komparace a výzkum. V prvním okruhu dochází ke srovnávání benefitů jednotlivých zdravotních pojišťoven zapsáním do tabulek s vyhodnocením, která zdravotní pojišťovna poskytuje vytvořeným segmentům optimální podmínky. Informace jsou zjištěny prostudováním nabídek platných pro rok 2010 uveřejněných na internetových stránkách vybraných zdravotních pojišťoven. Druhý stěžejní okruh charakterizuje výzkum čítající sestavení dotazníku, sběr dat a interpretaci výsledků. Výzkumem se zjišťuje zájem respondentů o nabídky příspěvků zdravotních pojišťoven, četnost čerpání benefitů a zejména zdroje, ze kterých respondenti informace o výhodách získávají. Vyzkoumané informace následně slouží k definování možností prezentace produktů. Samotný výzkum probíhá v několika etapách, nejprve dochází ke stanovení cíle a objektu výzkumného úkolu, dále ke stanovení místa a času výzkumu. Před sběrem dat se provádí předvýzkum, který v této práci odhalil jisté nedokonalosti ankety, a na základě něhož došlo k upravení její stávající verze. Metodou výzkumu se stává anketní dotazování, pro které platí typický znak v podobě ne přesně definovaného základního souboru. Při sestavování dotazníku a následné interpretaci dat je brán zřetel na poznatky získané studiem literatury zabývající se výzkumem. Při zpracování dat dochází k sumarizaci absolutních i relativních četností a uspořádání výsledků do tabulek a grafů.

16 Teoretická část 3 Teoretická část 3.1 Účel zdravotního pojištění Veřejné zdravotní pojištění patří do kategorie zákonného pojištění, na jehož základě je plně nebo částečně hrazena zdravotní péče poskytnutá pojištěnci. (Němec, 2008). Placením pojistného se pojištěnec zprostí nutnosti platit si veškerá ošetření nebo lékařský výkon sám v závislosti na míře a četnosti potřebné zdravotní péče. 3.2 Legislativní vymezení Legislativní rámec veřejného zdravotního pojištění je upraven v následujících zákonech: zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZVZP), zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Významnou roli hrají také nařízení Evropské unie pro oblast zdravotního a sociálního pojištění (Červinka, 2010): nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004, o koordinaci systémů sociálního zabezpečení, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009, stanovující prováděcí pravidla k nařízení 883/2004. Nositeli zdravotního pojištění jsou zdravotní pojišťovny. Oblast fungování zdravotních pojišťoven zákon upravuje zvlášť pro státem zřízenou Všeobecnou zdravotní pojišťovnu České republiky a dále pro zaměstnanecké pojišťovny. zákon č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění pozdějších předpisů. 3.3 Definice základních pojmů Zaměstnavatel fyzická nebo právnická osoba, která zaměstnává alespoň jednoho zaměstnance, nebo organizační složka státu, v níž vykonávají zaměstnanci pracovní činnost, nebo služební úřady, v nichž vykonávají zaměstnanci svou služební povinnost. Zaměstnanec fyzická osoba, která dosahuje příjmu ze zaměstnání.

Teoretická část 17 Pojistné na zdravotní pojištění částka, kterou je povinen plátce pojistného zaplatit ve stanovené době zdravotní pojišťovně. Vyměřovací základ úhrn příjmů, ze kterého se vypočítává pojistné. Sazba pojistného v České republice stanovena zákonem v pevné výši 13,5 % z vyměřovacího základu. Rozhodné období období, za které se zjišťuje vyměřovací základ. 3.4 Základní principy veřejného zdravotního pojištění Český systém veřejného zdravotního pojištění se opírá o řadu principů, mezi které patří (Šatera, 2009): sociální solidarita, která se projevuje sounáležitostí zdravých, bohatých a schopných přispívat do systému s chudými, nemocnými a lidmi v nouzi na straně druhé (Vančurová, Klazar, 2008), svobodná volba zdravotní pojišťovny, svobodná volba lékaře a zdravotnického zařízení, vysoký podíl samosprávy, stejná dostupnost poskytovaných služeb pro každého pojištěnce, povinná participace, tedy povinnost být zdravotně pojištěn, která platí pro každou osobu samostatně, nemožnost vystoupení ze systému veřejného zdravotního pojištění, ale možnost pojištění přerušit. 3.5 Vymezení subjektů zdravotního pojištění Mezi subjekty veřejného zdravotního pojištění se zahrnuje pojištěnec, plátce pojistného, zdravotní pojišťovny a poskytovatelé zdravotní péče. Sociálně pojistný model funguje na principu regulace státem. Financování je zajištěno z příspěvků sociálního pojištění, úhrada zdravotní péče se uskutečňuje na základě smluv mezi zdravotními pojišťovnami a poskytovateli zdravotní péče. (Pavel, Vítek, Ochrana, 2010) Cílem vlády je zajistit dostupnou a kvalitní péči pro občany na principu skutečné solidarity v rámci mantinelů ústavního nároku na bezplatnou zdravotní péči, možností veřejného zdravotního pojištění a ekonomické úrovně země. (Šatera, 2009)

18 Teoretická část 3.5.1 Pojištěnec Pojištěncem se pro účely ZVZP rozumí osoba, která je účastníkem zdravotního pojištění a má nárok na plnění ve formě hrazené zdravotní péče. V českém zdravotním systému neplatí, že nárok na plnění má jen ten, kdo do systému skutečně prostřednictvím placením pojistného přispívá. Nárok na ochranu zdraví, bezplatnou zdravotní péči a zdravotní pomůcky vzniká občanům ČR již zakotvením práva v Článku 31 Listiny základních práv a svobod (dále jen LZPS). Osobní rozsah zdravotního pojištění Zdravotní pojištění je v České republice (dále jen ČR) podle ZVZP povinné pro osoby s trvalým bydlištěm na území ČR (bez ohledu na státní příslušnost) a pro osoby, které na území ČR trvalé bydliště nemají, ale jsou zaměstnány u zaměstnavatele se sídlem nebo trvalým pobytem na území ČR. Dle ZVZP je separována skupina osob, která do zdravotního pojištění nepatří. Jde především o osoby, které: nemají trvalý pobyt na území ČR a konají činnost v ČR pro zaměstnavatele, který využívá diplomatických výhod a imunit, nemají trvalý pobyt na území ČR a konají činnost pro zaměstnavatele, který nemá sídlo nebo trvalý pobyt na území ČR, dlouhodobě (tj. po dobu delší než 6ti měsíců) pobývají v cizině, v případě že se předem z českého systému zdravotního pojištění odhlásí. Učinit tak mohou pouze pokud platí pojistné na zdravotní pojištění v cizině, nebo se pohybují v zemi, která má s ČR podepsanou smlouvu o bezplatném poskytování zdravotní péče. Povinnost platit v ČR pojistné zaniká až dnem uvedeným v Prohlášení o dlouhodobém pobytu pojištěnce v cizině. Osoba, která je ze zdravotního pojištění vyřazena, tedy nemusí platit pojistné, ale zároveň ztrácí nárok na bezplatnou zdravotní péči. Vznik a zánik zdravotního pojištění Povinnost pojištěnce být zdravotně pojištěn vzniká dnem (ZVZP): narození, jedná-li se o osobu s trvalým pobytem na území ČR, kdy se osoba, která nemá trvalý pobyt na území ČR, stala zaměstnancem zaměstnavatele, který má sídlo nebo trvalý pobyt na území ČR, získání trvalého pobytu na území ČR. Povinnost pojištěnce být zdravotně pojištěn zaniká dnem (ZVZP): úmrtí pojištěnce nebo dnem prohlášením za mrtvého,

Teoretická část 19 kdy osoba, která nemá trvalý pobyt na území ČR, přestala být zaměstnancem zaměstnavatele, který má sídlo nebo trvalý pobyt na území ČR, ukončení trvalého pobytu na území ČR. 3.5.2 Plátce zdravotního pojištění Plátcem zdravotního pojištění se rozumí osoba, u které trvá povinnost platit pojistné. Podle Vančurové a Klazara (2008) má tato definice svou logiku, jelikož neexistuje přímý vztah mezi povinností platit pojistné, respektive uskutečněním platby a nárokem na plnění. Plátce pojistného je možno rozdělit do čtyř základních skupin: zaměstnavatel, stát, osoba samostatně výdělečně činná a osoba bez zdanitelných příjmů. V následujících kapitolách bude u jednotlivých skupin plátců vždy podrobně rozepsán způsob stanovení vyměřovacího základu, souhrnně pak výpočet a splatnost pojistného. Zaměstnavatel Rozložení pojistného mezi zaměstnance a zaměstnavatele je dáno zákonem. Pro přihlášení zaměstnavatele ke zdravotnímu pojištění a zapsání do registru plátců pojistného slouží formulář Přihláška zaměstnavatele. Výši pojistného je plátce povinen vypočítat si sám, tato výše činí 13,5 % z vyměřovacího základu. Zaměstnavatel odvádí pojistné zaokrouhlené na celé koruny nahoru za každého svého zaměstnance té pojišťovně, u které je konkrétní zaměstnanec pojištěn. (Červinka, Daněk, 2010) Na placení pojistného se podílí zaměstnanec i zaměstnavatel, skladba pojistného je následující: zaměstnavatel strhne zaměstnanci ze mzdy jednu třetinu z 13,5 %, zbylé dvě třetiny z 13,5 % uhradí zaměstnavatel ze svých prostředků. Vyměřovacím základem zaměstnance se rozumí souhrn příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona o daních z příjmů a nejsou od daně osvobozeny. Dále se musí jednat o příjmy, které byly zaměstnanci zúčtovány v souvislosti se zaměstnáním. Minimálním vyměřovacím základem je stanovena minimální mzda, platná v měsíci, za které se pojistné odvádí. Maximální vyměřovací základ se rovná částce 1 781 280 Kč, tj. 72násobek průměrné mzdy. Pokud této částky zaměstnanec v roce 2011 dosáhne, zaměstnavatel za něj přestává odvádět pojistné a jeho vyměřovací základ se rovná nule. (Červinka, Daněk, 2010) S účinností od 1. 1. 2010 je zaměstnavatel povinen vždy v období od 1. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce za každý kalendářní měsíc předložit jednotlivým zdravotním pojišťovnám všech svých zaměstnanců Přehled o platbě pojistného na zdravotní pojištění zaměstnavatele. Tento přehled

20 Teoretická část poskytuje souhrnné informace o počtu zaměstnanců, pojištěných u konkrétní pojišťovny, součet vyměřovacích základů a úhrnnou výši pojistného. (Trnková, Ženíšková, 2007, Červinka, Daněk, 2010) Osoba samostatně výdělečně činná Další skupinou plátců jsou osoby samostatně výdělečně činné (dále jen OSVČ). V této kapitole bude předpokládáno, že samostatná výdělečná činnost je jediným důvodem zapojení se do systému jako plátce pojistného na zdravotní pojištění. Dosažení jakéhokoliv druhu příjmu z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti tedy znamená pro pojištěnce povinnost platit pojistné. Za OSVČ se považuje osoba podnikající v zemědělství, osoba provozující živnost, společník veřejné obchodní společnosti a komplementář komanditní společnosti, osoba vykonávající činnost mandatáře apod. Úplný výčet osob, které patří mezi OSVČ, je uveden v ZVZP. (Vančurová, Klazar, 2008, Červinka, Daněk, 2010) Zvláštností u této skupiny plátců je roční rozhodné období. To zakládá plátci povinnost platit ze svých příjmů měsíční zálohy na pojistné. Minimální zákonná výše zálohy činí pro rok 2010 1 601 Kč, maximálně může OSVČ na zálohách zaplatit měsíčně 19 250 Kč. Vyměřovací základ činí 50 % příjmů z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti se zohledněním odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení. Z vyměřovacího základu je vypočteno pojistné ve výši 13,5 %. Případný doplatek musí plátce uhradit své zdravotní pojišťovně. Dále je na základě příjmů a výdajů v příslušném roce vypočtena záloha na pojistné pro následující kalendářní rok. (Červinka, Daněk, 2010) Stát Okruh osob, které se účastní veřejného zdravotního pojištění, tedy pojištěnců, je mnohonásobně početnější než okruh těch, kteří jsou povinni platit pojistné. Stává se tomu tak z důvodu, že stát akceptuje postavení některých skupin obyvatelstva z hlediska nemožnosti získání vlastního příjmu z činnosti a přebírá za ně povinnost platit pojistné. Tyto osoby představují více než polovinu populace ČR a je možné mezi ně zařadit zejména nezaopatřené děti, příjemce starobního důchodu nebo osoby v důchodovém věku, osoby registrované na úřadě práce jako nezaměstnaní, příjemce rodičovského příspěvku dle zákona o sociální podpoře, ženy na mateřské nebo rodičovské dovolené, ženy v domácnosti pečující o děti mladší 15 let apod. (Němec, 2008) Pro rok 2011 je stanoven vyměřovací základ fixní částkou 5 355 Kč, výše pojistného tedy činí 13,5 % z této částky a je rovna 723 Kč za každého pojištěnce, za kterého platí pojistné stát. (Kučerová, 2011)

Teoretická část 21 Osoba bez zdanitelných příjmů Systém zdravotního pojištění v ČR se zakládá na předpokladu, že každý pojištěnec se bude podílet na veřejném zdravotním pojištění, nepřispívá-li za něj stát. Nelze tedy z tohoto systému vyřadit ani osoby bez zdanitelných příjmů (dále jen OBZP). (Vančurová, Klazar, 2008) OBZP se rozumí každý pojištěnec, který po celý kalendářní měsíc není zaměstnancem, OSVČ, ani za něj neplatí pojistné stát. Klasickým případem jsou ženy v domácnosti, které soustavně nepečují o dítě do 7 let nebo o dvě děti do 15 let, studenti, kteří ukončili studium a v dané lhůtě se nezaregistrovali u příslušného úřadu práce, osoby pracující výhradně na základě dohod o provedení práce, nezaměstnaní, kteří nejsou evidování na úřadu práce apod. (Vančurová, Klazar, 2008). Vyměřovací základ pro OBZP je odvozen od minimálního vyměřovacího základu zaměstnanců, tedy od minimální mzdy. Minimální mzdou se pro rok 2011 rozumí částka 8 000 Kč. Pokud bude pojištěnec celý měsíc veden jako OBZP, zaplatí pojistné ve výši 1 080 Kč, tedy 13,5 % z 8 000 Kč. (Vančurová, Klazar, 2008) Výpočet pojistného Pojistné na zdravotní pojištění se vypočítá na základě jednoduchého vzorce (Vančurová, Klazar, 2008): Poj RR s = VZ 100 kde: PojRR = pojistné za příslušné rozhodné období VZRR = vyměřovací základ za příslušné rozhodné období RR = rozhodné období s = sazba příslušného pojistného Splatnost pojistného Stanovení data splatnosti pojistného je důležitým aspektem nejen pro správné vyhodnocení plnění povinnosti platit pojistné, ale také pro účely případné penalizace. Splatnost pojistného se stanovuje zvlášť pro každého plátce v zákoně o pojistném na sociální zabezpečení. Pojistné placené zaměstnavatelem za kalendářní měsíc má splatnost od 1. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce. Záloha na pojistné u OSVČ je splatná od 1. dne kalendářního měsíce, nejpozději však do 8. dne následujícího kalendářního měsíce. Případný doplatek se splácí do 8 dnů po podání daňového přiznání. Lhůta splatnosti pro osoby bez zdanitelných příjmů je do 8. dne následujícího kalendářního měsíce. Do poslední kategorie spadají státní pojištěnci, stát má povinnost splatit pojistné do 20. dne předcházejícího RR

22 Teoretická část kalendářního měsíce po měsíci, ve kterém vznikla tato povinnost. (Červinka, Daněk, 2010) 3.5.3 Zdravotní pojišťovny Instituce, které mají za úkol výběr pojistného a úhradu vykázané zdravotní péče poskytovatelům této péče, se nazývají zdravotní pojišťovny. Zákonem stanovené zdravotní pojištění tedy nabízí pojištěncům možnost vyhnout se přímým výdajům za zdravotní péči. (Němec, 2008) Zdravotní pojišťovny zaručují financování ústavní péče (nemocnice, sanatoria atd.), ambulantních zařízení, léků, nákladů na léčení v zahraničí, lázeňské péče, dopravy a záchranné služby. (Pavel, Vítek, Ochrana, 2010) Hlavním příjmem je pojistné získané od plátců stanovené nezávisle na riziku pojištěnce. Dotace z veřejných rozpočtů představují další příjem finančních prostředků a fungují jako doplňkový zdroj, který pokrývá související činnosti, které nejsou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění. Jedná se např. o vědu a výzkum nebo vzdělávání pracovníků. (Pavel, Vítek, Ochrana, 2010) Každá zdravotní pojišťovna má ze zákona povinnou také revizní funkci, která zahrnuje kontrolní, regulační a expertní dílčí činnosti. Kontrolní činnost, kterou vykonávají revizní lékaři, spočívá v posouzení kvality a objemu poskytnuté zdravotní péče a dodržení smluvních a platebních podmínek. V rámci regulační funkce rozhodují revizní lékaři předem o úhradě zdravotní péče z prostředků veřejného zdravotního pojištění, tato činnost tedy dává zdravotní pojišťovně možnost ovlivňovat množství zdravotnických zařízení počtem uzavřených smluv s příslušnými zdravotnickými zařízeními. Expertní funkce zahrnuje zpracování odborných medicínských posouzení. (Revizní činnost, 2011) Povinností zdravotní pojišťovny je vydat pojištěnci průkaz pojištěnce, který slouží jako doklad o pojistném vztahu mezi příslušnou pojišťovnou a pojištěncem. Od 1. 6. 2004 vydává každá zdravotní pojišťovna tzv. Evropský průkaz zdravotního pojištění, který garantuje přístup k veřejným zdravotním službám v ostatních zemích EU. (Zdravotní ošetření v zahraničí, 2010, Evropská karta zdravotního pojištění, 2006) Založení zdravotních pojišťoven Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky (dále jen VZP ČR), která poskytuje veřejné zdravotní pojištění v souladu s platnými právními předpisy, byla zřízena zákonem č. 551/1991 Sb. s účinností od 1. 1. 1992. K tomuto datu se stali všichni občané ČR pojištěnci VZP ČR. Strukturu zdravotních pojišťoven rozšířily konkurenční zaměstnanecké zdravotní pojišťovny upravovány zákonem č. 280/1992 Sb. o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, které postupně vznikaly a umožňovaly občanům zvolit si zdravotní pojišťovnu svobodně.

Teoretická část 23 Zaměstnaneckou pojišťovnu zřizuje po podání žádosti podnikatelských subjektů nebo příslušného ministerstva svým rozhodnutím ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky. (zákon č. 280/1992 Sb.) Žadatel musí pro vznik zaměstnanecké pojišťovny splnit zákonem stanovené podmínky. Ke zřízení zaměstnanecké pojišťovny musí podle zákona č. 280/1992 Sb. doložit: že zaměstnává nejméně 20 000 zaměstnanců, tuto podmínku lze z jedné poloviny nahradit zájemci o pojištění u příslušné zaměstnanecké pojišťovny, pokud registrovaní zájemci nejsou zaměstnanci žadatele, rozvrh předpokládaných příjmů a výdajů zaměstnanecké pojišťovny a pojistný plán, závazek, že dokáže pokrýt pořizovací náklady, návrh statutu zaměstnanecké pojišťovny, souhlas většiny zaměstnanců nebo souhlas příslušných odborových orgánů, působí-li alespoň polovina zaměstnanců v odborech. V současné době působí v ČR osm zdravotních pojišťoven VZP ČR a 7 zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven. Přehled založení, případně sloučení jednotlivých zdravotních pojišťoven poskytuje následující tabulka č. 1.

24 Teoretická část Tab. 1 Přehled založení zdravotních pojišťoven v ČR Kód Zdravotní pojišťovna (datum založení) Datum sloučení 111 Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR (1. 1. 1992) 228 Zdravotní pojišťovna MÉDIA (23. 2. 2009) 28. 3. 2011 207 Oborová ZP bank a pojišťoven (15. 9. 1992) 212 Stavební ZP STAZPO (1. 11. 1992) 10. 10. 2000 211 Zdravotní pojišťovna Ministerstva vnitra ČR (1. 10. 1992) 203 ZP GRÁL (15. 9. 1991) 1. 5. 1997 214 Regionální ZP REZAPO (10. 11. 1992) 1. 1. 1998 216 ZP SALVUS (15. 3. 1993) 1. 5. 1996 218 ZP CRYSTAL (6. 9. 1993) 1. 11. 1997 220 ZP PRIMA (13. 6. 1994) 1. 4. 1996 209 Zaměstnanecká pojišťovna Škoda (15. 10. 1992) 201 Vojenská zdravotní pojišťovna (18. 12. 1992) 213 Revírní bratrská pokladna (1. 2. 1993) 206 Moravská ZP (1. 10. 1992) 1. 9. 1996 217 Zdravotní pojišťovna METAL-ALIANCE (1. 6. 1993) 205 Česká podnikatelská zdravotní pojišťovna (1. 10. 2010) 205 Hutnická ZP (1. 10. 1992) 1. 10. 2009 227 ZP AGEL (19. 12. 2007) 1. 7. 2009 208 ZP ATLAS (15. 10. 1992) 1. 7. 1996 222 Česká národní ZP (24. 6. 1994) 1. 10. 2009 Zdroj: Počty pojištěnců ZP 2011 (2011) V budoucnu se očekává sloučení Zdravotní pojišťovny Ministerstva vnitra ČR a Vojenské zdravotní pojišťovny. Dohodly se na něm expertní týmy vlády v červnu roku 2010. Sloučením vznikne největší zaměstnanecká zdravotní pojišťovna v ČR. Ze sdělení ředitele Zdravotní pojišťovny Ministerstva vnitra ČR a prezidenta Svazu zdravotních pojišťoven však vyplývá, že ke sloučení dojde nejdříve na počátku roku 2012 poté, co vyjde v platnost novela zákona o veřejném zdravotním pojištění, která zdravotním pojišťovnám fúzi umožní. (Bartoňová, 2010) Změna zdravotní pojišťovny Podle ZVZP má pojištěnec právo na výběr zdravotní pojišťovny provádějící veřejné zdravotní pojištění. Němec (2008) definuje zdravotní pojišťovny jako otevřené navzájem si konkurující systémy, jejichž pojištěncem se může stát každý občan, který o konkrétní pojišťovnu projeví zájem. Zdravotní pojišťovna nesmí žádného pojištěnce odmítnout pojistit. Zdravotní pojišťovnu lze změnit jednou za kalendářní rok a to vždy k prvnímu dni kalendářního čtvrtletí. Volba zdravotní pojišťovny je podle Červinky (2010) omezena nebo naopak rozšířena pouze v případech:

Teoretická část 25 kdy pojišťovna vstoupí do likvidace, u zdravotní pojišťovny je zavedena nucená správa nebo Ministerstvo zdravotnictví zjistí nerovnováhu v hospodaření a nařídí den pro změnu zdravotní pojišťovny pojištěnec je oprávněn změnit pojišťovnu v kratší lhůtě, vždy však k 1. dni kalendářního měsíce, nejdříve k 1. dni kalendářního měsíce následujícího po vzniku jedné ze tří uvedených skutečností, narození dítěte dítě automaticky získává zdravotní pojišťovnu, u které je pojištěna jeho matka, ke změně pojišťovny může dojít dříve než po 12 měsících, vždy však k 1. dni kalendářního čtvrtletí, sloučení nebo splynutí zdravotní pojišťovny, kdy přecházejí všichni pojištěnci zrušené pojišťovny podle zákona k nové pojišťovně, kdy vojáci v činné službě ukončili tuto službu nebo žáci vojenských škol ukončili studium na vojenské škole, od 1. dne následujícího kalendářního měsíce se stávají pojištěnci té zdravotní pojišťovny, u které byli pojištěni před přechodem k VoZP, osob podléhajících koordinaci EU v tomto případě může být svobodná volba zdravotní pojišťovny omezena, pokud jsou v ČR pojištěni i rodinní příslušníci výdělečně činných osob na základě Nařízení Rady, kteří nemají trvalý pobyt v ČR, je celá rodina nutně pojištěna u jedné zdravotní pojišťovny. Pojistný produkt Němec, ve své publikaci Principy zdravotního pojištění (2008), definuje pojistný produkt. Ten vytyčuje rozsah zdravotní péče chráněné pojištěním a stanovuje podmínky její úhrady ze strany pojišťovny. Pojistný produkt si lze představit jako tříúrovňovou strukturu, jejíž základ tvoří pojistně technické jádro produktu, které se shoduje se souborem podmínek v pojistné smlouvě. Pojistný produkt je však potřeba nabídnout trhu, inkasovat pojistné, podporovat rozvoj a modifikace produktu. Souhrn těchto a podobných služeb tvoří úroveň servisního zajištění produktu. V neposlední řadě je třeba se zaměřit na vnímání produktu na trhu, tedy na image produktu, která představuje výsledek marketingových a obchodních aktivit zdravotních pojišťoven. Ve veřejném zdravotním pojištění mohou být utlumeny obchodní aktivity z důvodu povinnosti být pojištěn. Marketingové aktivity však vzkvétají, protože zdravotní pojišťovny jsou obchodní společnosti, chtějí dosahovat zisku prostřednictvím dobrého hospodaření spojeného s vysokým počtem klientů.

26 Teoretická část Obr. 1 Struktura pojistného produktu Zdroj: Němec (2008) Přerozdělování mezi zdravotními pojišťovnami V systému, kde účinkuje více zdravotních pojišťoven, které si navíc mohou pojištěnci svobodně zvolit, se velmi často stává, že má každá pojišťovna jiné složení pojištěnců. Důvodem mohou být již zmíněné libovolné přesuny pojištěnců, významnějším faktorem je však věková a sociální struktura pojištěnců. Starší pojištěnci důchodci potřebují více zdravotní péče, jsou pro pojišťovnu drazí, naopak do systému moc nepřispívají, jelikož jsou státními pojištěnci. V důsledku různého zatížení pojistného kmene rizikovými faktory se v některých pojišťovnách finanční prostředky hromadí, v jiných je jich nedostatek. Z tohoto důvodu probíhá mezi zdravotními pojišťovnami na základě zákona přerozdělení finančních prostředků s cílem kompenzovat vynaložené náklady zdravotní pojišťovně s nevýhodným složením pojistného kmene. (Němec, 2008) S účinností od 1. ledna 1993 zavádí zákon č. 592/1992 Sb. do praxe mechanismus přerozdělování v ČR prostřednictvím zvláštního účtu zdravotního pojištění, který spravuje Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky. Původní kritérium přerozdělování ztělesňoval počet a věk pojištěnců, za které hradí pojistné stát. Cílem bylo vyrovnat podíl státních pojištěnců v jednotlivých pojišťovnách. Přerozdělování podstoupilo 60% vybraného pojistného. (Přerozdělování zdravotního pojištění, 2004) Aktuální princip přerozdělování, který byl zaveden k 1. 1. 2005, odhlíží od systému zjišťování počtu a struktury státních pojištěnců, předmětem přerozdělování je celkový počet pojištěnců zkoumaný podle míry nákladovosti pojištěnců a stupně nákladné péče. Přerozdělování podléhá 100% vybraného pojistného. (Přerozdělování pojistného, 2010) Ministr zdravotnictví doc. MUDr. Leoš Heger, CSc. na 110. Žofínském fóru konaném v prosinci roku 2010 uvedl, že mechanismus přerozdělování vyžaduje změnu, jelikož současný systém není spravedlivý. Z nevysvětlitelných důvodů je totiž největší podíl těžce nemocných pacientů pojištěno u VZP ČR. Pravděpodobně půjde o zavedení indexu nemocnosti. V rámci tohoto opatření bude zkoumáno, jaké procento jednotlivých diagnóz se vyskytuje u pojištěnců každé zdravotní pojišťovny bez vlivu na věk pacienta. Další možností by bylo zaměřit se na konzumované léky, které poukazují na závažnost onemocnění

Teoretická část 27 pojištěnců jednotlivých zdravotních pojišťoven. Nový systém přerozdělování by měl být implementován do zákona v roce 2011. (Infoservis VZP, 2011) Svaz zdravotních pojišťoven Svaz zdravotních pojišťoven (dále jen SZP ČR) funguje od roku 1997 jako nástupce Sdružení zdravotních pojišťoven, které bylo v roce 1993 zřízeno na základě dobrovolné účasti a vstupu. Od 1. 10. 2009 se v něm sdružuje všech 7 zaměstnaneckých pojišťoven. (Svaz zdravotních pojišťoven, 2011) Cílem SZP ČR se stala reprezentace a hájení společných zájmů zdravotních pojišťoven a jejich klientů ve vztahu ke státním organizacím, profesním svazům a poskytovatelům zdravotní péče. Hlavním pilířem spolupráce je zkvalitňování služeb pro klienty. (Svaz zdravotních pojišťoven, 2011) SZP ČR se dále zasluhuje o rozvoj zdravotního pojištění vyhledáváním nových možností a předpokladů pro zvýšení funkčnosti zdravotního systému, podílí se na stanovování standardů kvality, prosazuje základní principy zdravotního pojištění a usiluje o zkvalitňování služeb pro klienty prostřednictvím edukačních akcí zaměřujících se na prevenci. (Svaz zdravotních pojišťoven, 2011) 3.5.4 Poskytovatelé zdravotní péče Osoby, které nabízejí zdravotnické služby a mají odbornou nebo speciální způsobilost, se nazývají poskytovatelé zdravotní péče. Odpovědnost za zajištění zdravotní péče nesou zdravotní pojišťovny, které uzavírají zvláštní smlouvy s poskytovateli této péče. Na základě vzniklých smluvních vztahů si poskytovatelé účtují od zdravotních pojišťoven pacientů úhradu poskytnutých služeb. Zdravotní pojišťovny uzavírají smlouvy o zajištění a proplacení zdravotní péče s praktickými lékaři, stomatology, poskytovateli ambulantní specializované a diagnostické péče, lékárnami, poskytovateli ozdravné, ústavní a lázeňské péče, dále se zdravotní záchrannou službou a dopravní zdravotní službou, v neposlední řadě s pobytovými zařízeními sociálních služeb. (Smluvní vztahy, 2011) 3.5.5 Vztahy mezi subjekty zdravotního pojištění Ve zdravotnictví každé vyspělé země vystupují za předpokladu vzájemné provázanosti tři základní subjekty pacienti jako spotřebitelé zdravotní péče, poskytovatelé zdravotní péče a orgány, které tuto péči financují. Jelikož zdraví populace představuje politickou hodnotu a veřejné bohatství, je právo na zdraví a zdravotní péči implementováno do LZPS. Stát má prostřednictvím státní správy právo vstoupit mezi tyto tři subjekty, a to např. prováděním lékové politiky, regulací zdravotnických služeb, alokací plateb ze státního rozpočtu, garancí ochrany zdraví apod. (Sobolová, 2005)

28 Teoretická část Obr. 2 Zdroj: Háva (2010) Vztahy mezi subjekty zdravotního pojištění 3.6 Povinnost platit pojistné Pojistné se odvádí zdravotní pojišťovně, u které je pojištěnec pojištěn. Platbu lze provést výhradně v české měně. Povinnost platit pojistné vzniká dle ZVZP pojištěnci dnem: nástupu do zaměstnání, zahájení samostatné výdělečné činnosti, kdy se stal osobou bez zdanitelných příjmů, ke kterému se přihlásil se u příslušné zdravotní pojišťovny, po dlouhodobém pobytu v zahraničí a po splnění podmínek stanovených v zákoně, návratu do ČR po nepřetržitém pobytu v zahraničí, pokud pobyt začal dříve než 1. 1. 1993 a návrat byl uskutečněn po 30. 4. 1995, návratu do ČR po nepřetržitém pobytu v zahraničí, pokud pobyt začal mezi 1. 1. 1993 a 1. 7. 1993 a návrat byl uskutečněn po 30. 4. 1995, pokud byl pojištěnec v zahraničí zdravotně pojištěn, nečerpal v uvedeném období zdravotní péči hrazenou ze zdravotního pojištění a zpětně požádal příslušnou zdravotní pojišťovnu o postup. Povinnost zaměstnavatele platit pojistné za zaměstnance vzniká dnem nástupu zaměstnance do zaměstnání a zaniká dnem skončení pracovního poměru s výjimkami stanovenými v zákoně. (zákon č. 48/1997 Sb.) Povinnost státu platit pojistné za státní pojištěnce vzniká dnem, kdy se stát stává plátcem pojistného a zaniká dnem, kdy stát přestává být plátcem pojistného. (zákon č. 48/1997 Sb.)

Teoretická část 29 V případě, že plátce pojistného nezaplatí pojistné ve stanovené lhůtě, příslušná zdravotní pojišťovna má nárok vymáhat na dlužníkovi zaplacení pojistného včetně penále. (zákon č. 48/1997 Sb.) 3.7 Oznamovací povinnost 3.7.1 Zaměstnavatel Zaměstnavatel má dle Trnkové a Ženíškové (2007) stanovenu oznamovací povinnost, za jejíž nesplnění smí být pokutován. Veškerá oznámení musí být provedena na příslušných formulářích do 8 kalendářních dnů od vzniku skutečnosti. Zaměstnavatel je povinen sdělit obchodní název, právní formu, sídlo, identifikační číslo a číslo bankovního účtu, ze kterého bude uskutečňovat platbu pojistného. Pokud zaměstnavatel vystupuje jako fyzická osoba, sděluje též jméno a příjmení, rodné číslo a adresu trvalého bydliště. Změny v jakémkoliv z těchto údajů je zaměstnavatel povinen oznámit do 8 dnů. (Trnková, Ženíšková, 2007) Oznamovací povinnost plní zaměstnavatel pomocí formuláře Hromadné oznámení zaměstnavatele, ve kterém formou dohodnutých kódů oznamuje příslušné zdravotní pojišťovně skutečnosti týkající se zaměstnanců. Jde především o jméno, příjmení, trvalý pobyt a rodné číslo zaměstnance. Mezi další skutečnosti patří den nástupu do zaměstnání, nástup zaměstnankyně na mateřskou nebo na rodičovskou dovolenou, ukončení mateřské nebo rodičovské dovolené, přiznání a odejmutí důchodu, ukončení evidence uchazeče o zaměstnání, výplata dávek nemocenského pojištění zaměstnanců s trvalým pobytem na území ČR po ukončení zaměstnání, nástup na vojenské cvičení a jeho ukončení apod. (Pavésková, 2007) Zaměstnavatel je povinen vést evidenci a kompletní dokumentaci všech oznamovacích skutečností. (Červinka, Daněk, 2010) 3.7.2 OSVČ Povinností OSVČ je dle Červinky a Daňka (2010) oznámit zahájení a ukončení provozování samostatné výdělečné činnosti, a to do 8 kalendářních dní od vzniku této skutečnosti. Dále je OSVČ povinna do 1 měsíce ode dne podání daňového přiznání doložit Přehled o příjmech a výdajích ze samostatné výdělečné činnosti. Pokud dojde ke změně v Přehledu o příjmech a výdajích, je OSVČ povinna tuto změnu ohlásit stejně tak, pokud dojde ke změně jména, příjmení, trvalého pobytu, rodného čísla, obchodního jména, sídla nebo místa podnikání, identifikačního čísla a čísla bankovního účtu. Při změně zdravotní pojišťovny má OSVČ povinnost při registraci předložit doklad o výši záloh na pojistné.

30 Teoretická část 3.7.3 Pojištěnec Pojištěnec oznamuje zdravotní pojišťovně skutečnosti ovlivňující vznik a zánik povinnosti státu platit za něj pojistné, nebo vznik a zánik povinnosti zaměstnavatele odvádět za něj pojistné. Změnu jména, příjmení, bydliště a rodného čísla je pojištěnec povinen ohlásit do 30 kalendářních dnů. Do 8 kalendářních dnů oznamuje ztrátu nebo poškození průkazu pojištěnce, ve stejné době je pojištěnec povinen vrátit průkaz pojištěnce při přechodu k jiné zdravotní pojišťovně, při ukončení trvalého pobytu na území ČR, nebo při dlouhodobém pobytu v cizině. Do 8 dnů po narození dítěte je zákonný zástupce povinen zaregistrovat dítě u zdravotní pojišťovny, u které je pojištěna matka dítěte. (Červinka, Daněk, 2010) V den nástupu do zaměstnání musí zaměstnanec sdělit zaměstnavateli, u jaké zdravotní pojišťovny je pojištěn. V případě změny zdravotní pojišťovny je zaměstnanec povinen oznámit tuto skutečnost zaměstnavateli do 8 kalendářních dnů. Zaměstnanec má právo požadovat od zaměstnavatele písemné potvrzení o přijetí tohoto sdělení. (Jak se zaregistrovat k VZP, 2011)

Praktická část 31 4 Praktická část Praktická část se skládá ze dvou hlavních oblastí. První oblast pomocí komparace výhod poskytovaných pojištěncům zdravotní pojišťovnou povede ke zjištění, která z vybraných zdravotních pojišťoven poskytuje navrženým segmentům optimální peněžité i nepeněžité výhody. Ve druhé stěžejní oblasti dojde k vyhodnocení dotazníkového šetření, následné verifikaci stanovených hypotéz ohledně schopnosti zdravotní pojišťovny informovat své klienty o nabízených benefitech porovnáním s mírou informovanosti vybraného vzorku veřejnosti. Na základě výsledků výzkumu budou navrženy možnosti pro zvýšení obecné znalosti produktů zdravotních pojišťoven. 4.1 Cíle Cílem praktické části bakalářské práce zabývající se komparací benefitů je zjistit maximální možný příspěvek poskytovaný konkrétním pojištěncům v rámci programu prevence vybranými zdravotními pojišťovnami, tedy zjistit: kolik Kč poskytuje každá z vybraných zdravotních pojišťoven stanoveným segmentům, zda škála příspěvků koresponduje s výší fondu prevence zdravotní pojišťovny. Cílem zásadní části praktické části zahrnující analýzu postojů vybraného vzorku veřejnosti je: ověřit, jaká zdravotní pojišťovna na trhu převládá, zjistit, zda se lidé zajímají o příspěvky zdravotních pojišťoven, odhalit možné důvody, kvůli kterým pojištěnci nežádají o poskytované příspěvky, rozpoznat zdroje, ze kterých lidé nejčastěji získávají informace o zdravotní pojišťovně a poskytovaných benefitech, vytvořit návrh aktivit vedoucích ke zvýšení povědomí pojištěnců o výhodách zdravotních pojišťoven. 4.2 Komparace poskytovaných benefitů Každá zdravotní pojišťovna nabízí nad rámec veřejného zdravotního pojištění také určité výhody a příspěvky pro různé skupiny pojištěnců. Je na uvážení zdravotní pojišťovny, zda některý segment upřednostní, nebo bude příspěvky rozdělovat rovnoměrně, aby získal nárok každý klient. Některá zdravotní pojišťovna může orientovat své příspěvky na matky s dětmi, které často rozhodují o výběru zdravotní pojišťovny pro celou rodinu. Jiná využívá systému

32 Praktická část získávání příspěvků výměnou za nasbírané body, další zohledňuje při rozdělování benefitů například délku pojistného vztahu. V následujícím textu bude definováno 5 vybraných modelových klientů se stanovením konkrétních charakteristik tak, aby bylo možné provést porovnání poskytovaných výhod napříč pojišťovnami. Do výběru bylo zařazeno 5 pojišťoven s celorepublikovou působností, které zároveň vykazují nejvyšší počet pojištěnců vztažený k 1. 1. 2010. Tab. 2 Stav pojištěnců zdravotních pojišťoven k 1. 1. 2010 Zdravotní pojišťovna Zkratka Kód Stav pojištěnců k 1. 1. 2010 Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR VZP ČR 111 6 238 085 ZP Ministerstva vnitra ČR ZPMV ČR 211 1 125 885 Česká průmyslová ZP ČPZP 205 709 290 Oborová ZP 1 OZP 207 686 397 Vojenská ZP VoZP 201 591 083 Revírní bratrská pokladna RBP 213 412 979 ZP Metal-Aliance ZPMA 217 400 518 Zaměstnanecká pojišťovna Škoda ZPŠ 209 133 316 ZP Média ZPM 228 38 601 Zdroj: Počty pojištěnců ZP 2010 (2010) 4.2.1 Definice pojmu benefit Pro pojem benefit existuje v literatuře celá řada významů. Pro následující práci je tedy důležité nalézt optimální význam tohoto pojmu, který se bude v textu nadále běžně vyskytovat. Benefit, nebo také výhoda či příspěvek je tzv. nadstandard, který zdravotní pojišťovna nabízí svému klientovi. Benefit může být poskytován v peněžité formě nejčastěji za účelem částečné úhrady zdravotní péče nebo spíše prevence vzniku této péče. Takový příspěvek však nedostane pojištěnec automaticky, ve většině případů si o něj musí prostřednictvím konkrétního formuláře zažádat. Benefity mohou být poskytovány i v nepeněžité formě, názorným příkladem je např. nárok na preventivní prohlídku nebo onkologické vyšetření. 4.2.2 Stanovení tzv. persony Cílem této části práce je přiřadit optimální zdravotní pojišťovnu konkrétní skupině klientů. Při samotné komparaci bude odhlíženo od jednotlivých vlastností pojišťovny a zájem bude zaměřen pouze na poskytované benefity bez 1 Úplný název: Oborová zdravotní pojišťovna zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví.