Náklady zdravotních pojišťoven na zdravotní péči v České republice

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Náklady zdravotních pojišťoven na zdravotní péči v České republice"

Transkript

1 Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta Ústav financí Náklady zdravotních pojišťoven na zdravotní péči v České republice Bakalářská práce Vedoucí práce: Ing. Kateřina Rochlová Věra Sedláková, DiS. Brno 2010

2 Zadání BP

3 Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala své vedoucí Ing. Kateřině Rochlové za cenné rady a připomínky, které přispěly k vypracování této bakalářské práce. Dále bych ráda poděkovala všem, kteří mi jakýmkoliv způsobem umožnili dokončit tuto práci.

4 Prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vypracovala samostatně s použitím citované literatury. V Brně dne

5 Abstract Sedláková V. Health insurance costs of health care in the Czech Republic. Bachelor thesis. Brno, 2010, s. 63 This work deals with the health care costs fortified by public health insurance in the Czech Republic. The theoretical part describes the health insurance system, including revenue and expenditure of health insurance. The main objective of this work was to analyze health care costs of three health insurance companies in The work also examined the influence of age structure insured in amount of the costs. To determine the necessary information has been carried out structural analysis. Keywords System of health insurance, public health insurance, health insurances, insurance, insured, costs of health care, costs of prevention Abstrakt Sedláková V. Náklady zdravotních pojišťoven na zdravotní péči v České republice. Bakalářská práce. Brno, 2010, s. 63 Tato práce se zabývá náklady na zdravotní péči hrazenými z veřejného zdravotního pojištění v České republice. V teoretické části práce je popsán systém zdravotního pojištění včetně příjmů a výdajů zdravotních pojišťoven. Hlavním cílem této bakalářské práce byla analýza nákladů na zdravotní péči tří zdravotních pojišťoven v letech V práci je také zkoumán vliv věkové struktury pojištěnců na výši nákladů. Ke zjištění potřebných informací byla provedena strukturální analýza. Klíčová slova Systémy zdravotního pojištění, veřejné zdravotní pojištění, zdravotní pojišťovny, pojistné, pojištěnci, náklady na zdravotní péči, náklady na prevenci

6 Obsah 6 Obsah 1 Úvod a cíl práce Úvod Cíl práce Zdravotní pojištění Historický vývoj zdravotního pojištění Systémy zdravotního pojištění Systémy zdravotního pojištění v České republice Statutární zdravotní pojištění v ČR Privátní zdravotní pojištění v České republice Zdravotní pojišťovny v ČR Příjmy zdravotních pojišťoven Platby pojistného Přerozdělení pojistného Výdaje zdravotních pojišťoven Zdravotní péče hrazená ze systému veřejného zdravotního pojištění Smluvní politika Mechanismy úhrady zdravotní péče Náklady zdravotních pojišťoven na zdravotní péči v období Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra České republiky Pojištěnci Náklady na zdravotní péči Náklady na prevenci Oborová zdravotní pojišťovna zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví Pojištěnci Náklady na zdravotní péči Náklady na příspěvky z fondu prevence Zdravotní pojišťovna Metal-Aliance... 45

7 Obsah Pojištěnci Náklady na zdravotní péči Náklady na prevenci Diskuse Pojištěnci Náklady na zdravotní péči Náklady na prevenci Závěr 59 7 Bibliografické citace 60 8 Seznam tabulek a obrázků 62

8 Úvod a cíl práce 8 1 Úvod a cíl práce 1.1 Úvod Jako v celém světě, zvyšuje se i v České republice střední délka života. Příčinou tohoto nárůstu je zlepšování životních podmínek, zdravotních znalostí, životního stylu včetně výživy, diagnostiky, léčení a prevence nemocí. Soudobý demografický vývoj se stává předmětem úvah a rozborů o možných dopadech stárnutí populace na výdaje ve zdravotnictví. Stárnutí populace bývá spojováno se vzestupem počtu nemocných a nemohoucích lidí. Podle mezinárodního průzkumu OECD navštíví průměrný Čech za rok 15 krát lékaře, ve většině ostatních zemí nejsou návštěvy lékaře tak časté. Především osoby důchodového věku chodí častěji k lékaři. Téměř každá návštěva bývá spojena s preskripcí léků, i když to není nutné. Výdaje na zdravotní péči jsou ovlivněny i rozšiřujícím se spektrem zdravotních výkonů, které jsou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění, zvýšením požadavků na zdravotní péči, užíváním nových technologií, intenzitou péče pro starší osoby a státní politikou. Zdravotní pojišťovny vynakládají miliardy Kč na léčení svých pojištěnců, jen za rok 2007 vydaly průměrně Kč za jednoho muže a Kč za ženu (Statistická ročenka České republiky 2009, 2009). Tato částka se rok od roku zvyšuje. Bakalářská práce se obecně věnuje především statutárnímu systému zdravotního pojištění v České republice, praktická část práce je zaměřená na analýzu nákladů Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra ČR, Oborové zdravotní pojišťovny a Zdravotní pojišťovny Metal-Aliance a vliv stárnutí populace na náklady těchto zdravotních pojišťoven. Rovněž bych chtěla ověřit, zdali náklady na prevenci snižují náklady na zdravotní péči z veřejného zdravotního pojištění nebo jsou pouze marketingovou strategií. V zákoně 280/1992 Sb. o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách je uvedeno, že z fondu prevence lze hradit zdravotní péči nad rámec zdravotní péče hrazené z veřejného zdravotního pojištění, u níž je prokazatelný preventivní, diagnostický nebo léčebný efekt a která je poskytována pojištěncům v souvislosti s jejich existujícím nebo hrozícím onemocněním. Ve druhé kapitole stručně popisuji historický vývoj zdravotního pojištění s větším důrazem na 19. století, ve kterém došlo k průmyslové revoluci a velkým změnám v oblasti pojištění, a systémy zdravotního pojištění. Třetí kapitola se zabývá zdravotními pojišťovnami jejich příjmy, které jsou z 99 % tvořeny pojistným, přerozdělením pojistného a výdaji zdravotních pojišťoven. V této kapitole rovněž uvádím mechanismy úhrady zdravotní péče včetně příkladů. Čtvrtá kapitola se věnuje Zdravotní pojišťovně ministerstva vnitra ČR, Oborové zdravotní pojišťovně a Zdravotní pojišťovně Metal-Aliance, vývoji počtu klientů těchto pojišťoven, nákladům na zdravotní péči ze základního fondu zdravotního pojištění a nákladům na prevenci.

9 Úvod a cíl práce 9 V závěru práce porovnám zjištěná fakta z předchozí kapitoly, která by měla ukázat vývoj nákladů na zdravotní péči, vliv věku pojištěnců na náklady na zdravotní péči a funkci fondu prevence. Výsledky této práce mohou přispět k porozumění hospodaření zdravotních pojišťoven, především pak k pochopení vývoje nákladů na zdravotní péči, které jsou ovlivňovány několika faktory strukturou pojistného kmene a s tím spojeným využíváním zdravotní péče, státní zdravotní politikou, vědeckým pokrokem atd. Bakalářská práce je zaměřena na vliv věkové struktury pojištěnců na náklady zdravotních pojišťoven na zdravotní péči. Další přínos práce spatřuji v charakteristice systému zdravotního pojištění v České republice. 1.2 Cíl práce Hlavním cílem práce bude analýza nákladů vybraných zdravotních pojišťoven na zdravotní péči. Dílčí cíl práce bude zaměřen na ověření tvrzení, zda vyšší náklady na prevenci snižují náklady na léčení. Dále se práce bude zabývat vlivem stárnutí populace na náklady na zdravotní péči a porovnáním nákladů na zdravotní péči za období ve třech zdravotních pojišťovnách.

10 Zdravotní pojištění 10 2 Zdravotní pojištění 2.1 Historický vývoj zdravotního pojištění Němec (2008, s ) popsal vývoj zdravotního pojištění. Počátky dnešního zdravotního pojištění můžeme nalézt již ve středověku v cechovních spolcích. S rozvojem průmyslové výroby a nárůstem počtu sociálně slabých dělníků v 19. století začali zaměstnavatelé a charitativní organizace zřizovat různé příspěvkové fondy. Zpočátku bylo motivem pojištění proti ztrátě příjmu (nemocenské pojištění), ale s rozvojem medicíny se postupně přidávalo zdravotní pojištění sloužící ke krytí výdajů na zdravotní péči. První povinné zdravotní pojištění bylo zavedeno v roce 1849 v Prusku pro horníky. Toto pojištění povinně platili zaměstnanci a zaměstnavatelé. Poté v Německu začaly vznikat podnikové i místní nemocenské pojišťovny. V roce 1881 císař Vilém II. zavedl sociální pojištění a o dva roky později německý parlament schválil zákon o povinném zdravotním pojištění pro zaměstnané dělníky. Příspěvky na pojištění platil z jedné třetiny zaměstnanec a ze dvou třetin zaměstnavatel. Do pojištění bylo možné zahrnout i rodinné příslušníky zaměstnance. Pojištěný zaměstnanec měl nárok na bezplatné ošetření u lékaře, na léky a od třetího dne nemoci na nemocenské dávky. V tehdejším Rakousku-Uhersku byl podobný zákon schválen téměř o 40 let později, v roce Zákon se nejprve vztahoval na všechny zaměstnané osoby, později i částečně na živnostníky. Na přelomu 19. a 20. století vznikaly podobné zákony i v dalších evropských státech, například v Dánsku, Velké Británii. V oblasti zdravotního pojištění byly také zakládány první komerční pojišťovny, které nabízely zaměstnavatelům pojištění proti pracovním úrazům. Od poloviny 20. století probíhala ve většině evropských zemí transformace zdravotního pojištění. Cílem bylo rozšíření působnosti zdravotního pojištění na celou populaci a větší rovnost přístupu ke zdravotní péči. 2.2 Systémy zdravotního pojištění Němec (2008, s ) se zabýval systémy zdravotního pojištění, které vznikly ve 20. století. Zdravotní péče může být hrazena přímými platbami pacientů, charitativními zdroji nebo prostředky z účelového zdravotního spoření. Ve většině států převažují zdroje založené na sdílení rizika pojistné, veřejné fondy. Sdílení rizika je základním principem pojištění. Relativně malá a předem určená platba dává možnost vyhnout se relativně velkým výdajům spojeným s nepředvídatelnou událostí. Pojišťuje se pouze čisté riziko, tzn. riziko, které má pouze negativní stránku.

11 Zdravotní pojištění 11 Rozlišujeme dva základní typy zdravotního pojištění podle míry dobrovolnosti účasti: statutární a privátní. Statutární zdravotní pojištění (veřejné zdravotní pojištění) je ze zákona povinné pro všechny občany v dané zemi nebo je povinné pro určité skupiny obyvatelstva. Statutární zdravotní pojištění může být povinné například jen pro zaměstnance, pro osoby dosahující určité výše příjmu nebo věku. Privátní zdravotní pojištění (komplementární ZP nebo také zdravotní připojištění) je dobrovolné. Účastníkem se může stát osoba nespadající pod statutární zdravotní pojištění nebo osoby, které jsou účastníky statutárního systému zdravotního pojištění, ale chtějí si zvýšit svoji pojistnou ochranu. Komplementární zdravotní pojištění rozdělujeme na čtyři typy náhradní (substituční), doplňkové, zbytkové (reziduální) a alternativní zdravotní pojištění. Substituční pojištění nahrazuje pojištění statutární. Doplňkové pojištění zaplňuje mezery v rozsahu služeb krytých statutárním zdravotním pojištěním. Reziduální pojištění slouží ke krytí spoluúčasti pojištěnců ve statutárních systémech zdravotního pojištění. Alternativní zdravotní pojištění umožňuje pojistit se na služby poskytované alternativními poskytovateli zdravotní péče nebo na vyšší standard služeb u smluvních poskytovatelů statutárního zdravotního pojištění. Dále můžeme zdravotní pojištění rozdělit podle individuálních atributů pojištěnce nebo na základě příslušnosti jedince k určité skupině, a to na individuální zdravotní pojištění a skupinové zdravotní pojištění. Za skupinové pojištění lze považovat všechny formy statutárního zdravotního pojištění. 2.3 Systémy zdravotního pojištění v České republice Statutární zdravotní pojištění v ČR Statutární zdravotní pojištění bylo v České republice znovu zavedeno v letech Veřejné zdravotní pojištění upravují čtyři zákony zákon 48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění, zákon 592/1992 Sb. o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, zákon 551/1991 Sb. o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky a zákon 280/1992 Sb. o zaměstnaneckých zdravotních pojišťovnách. Všechny zákony byly od doby svého vzniku několikrát novelizovány. Český systém veřejného zdravotního pojištění je postaven na několika základních principech. Veřejné zdravotní pojištění je povinné pro všechny osoby s trvalým pobytem na území České republiky a pro všechny cizince pracující u zaměstnavatele se sídlem v České republice. Není možnost z tohoto systému vystoupit, ale lze ho přerušit při dlouhodobém pobytu v zahraničí. Neexistuje rodinné pojištění, každá osoba je pojištěna samostatně, tzn. že například manželka zaměstnaného muže, která je v domácnosti a stará se o děti, musí platit samostatně zdravotní pojistné.

12 Zdravotní pojištění 12 Sazba pojistného z vyměřovacího základu činí 13,5 %, je daná zákonem. Uplatňuje se prvek solidarity bohatších s chudšími, protože osoby s větším příjmem přispívají do fondu zdravotního pojištění více. Tato solidarita byla původně omezena zavedením stropu pro vyměřovací základ u samostatně výdělečných osob, od roku 2008 totéž platí i pro zaměstnance. Z příjmů nad stropem se zdravotní pojistné již neplatí. Nyní osoby s vyššími příjmy (s příjmy vyššími než je strop pro vyměřovací základ) přispívají do systému zdravotního pojištění relativně méně než osoby s nižšími příjmy. Za některé skupiny osob bez vlastního příjmu, platí zdravotní pojistné stát. Jde především o děti až do věku ukončení přípravy na své budoucí povolání, příjemce starobního důchodu nebo osoby v důchodovém věku, nezaměstnané registrované na úřadech práce, ženy na mateřské dovolené, ženy v domácnosti, pečující o menší děti apod. (Zdravotní pojištění. Zdravotní péče: podle stavu k , 2009). Stát za tyto skupiny osob nehradí plnohodnotné pojistné, má spíše charakter dotace, která reguluje objem finančních prostředků ve fondu veřejného zdravotního pojištění. Zdravotní pojistné od výdělečně činných osob je totiž poměrně vysoké a převyšuje významně úhrady zdravotní péče výdělečně aktivních pojištěnců (Němec, 2009, s. 191). Zdravotní pojištění v České republice zabezpečuje v současné době 9 zdravotních pojišťoven: Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky (VZP), Česká průmyslová zdravotní pojišťovna (ČPZP), Revírní bratrská pokladna, zdravotní pojišťovna (RBP), Oborová zdravotní pojišťovna zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví (OZP), Vojenská zdravotní pojišťovna České republiky (VoZP), Zaměstnanecká pojišťovna Škoda (ZPŠ), Zdravotní pojišťovna MÉDIA (ZPM), Zdravotní pojišťovna Metal-Aliance (ZPMA), Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra České republiky (ZPMV). Největší z nich je Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky, která je zřízena na základě zákona 551/1991 Sb., má některé zvláštní úkoly související s administrací celého systému veřejného zdravotního pojištění, například vedení registru všech pojištěných osob (Centrální registr), správu tzv. účtu přerozdělení apod. Ostatní zdravotní pojišťovny získávají licenci na svoji činnost u Ministerstva zdravotnictví po splnění stanovených podmínek, jako je například složení kauce ve výši 100 milionů Kč, získání nejméně 100 tisíc pojištěnců do jednoho roku od založení. Pravidla pro jejich činnost se však významně neliší od pravidel činnosti pro VZP. Zdravotní péče hrazená pojištěncům z veřejného zdravotního pojištění je stanovená zákonem 48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů. Tento rozsah zdravotních služeb je pro všechny zdravotní pojišťovny závazný. Jednotlivé zdravotní pojišťovny se mohou lišit především svou smluvní politikou vůči poskytovatelům zdravotní

13 Zdravotní pojištění 13 péče, tzn. s kým a na jaké zdravotní služby uzavřou smluvní vztah. Dále se zdravotní pojišťovny mohou odlišovat nabídkou příspěvků z fondu prevence. Do tohoto fondu mohou zdravotní pojišťovny přispívat maximálně 0,3 % svých příjmů v rámci veřejného zdravotního pojištění (Zdravotní pojištění. Zdravotní péče: podle stavu k , 2009). Mezi zdravotními pojišťovnami dochází k přerozdělování příjmů. Cílem tohoto přerozdělování je kompenzace rozdílného zastoupení rizikových faktorů ve složení pojištěnců (v pojistném kmeni) zdravotních pojišťoven různé věkové a sociální složení, osoby s chronickým onemocněním, osoby, za které hradí pojistné stát (Němec, 2008, s ). Zajištění v systému veřejného zdravotního pojištění je založeno na několika mechanismech. Zdravotní pojišťovny jsou povinny tvořit rezervní fond ve výši 1,5 % průměrných ročních výdajů základního fondu zdravotního pojištění zaměstnanecké pojišťovny za bezprostředně předcházející tři kalendářní roky. Rezervní fond se tvoří příděly z pojistného převodem části zůstatku základního fondu (Zdravotní pojištění. Zdravotní péče: podle stavu k , 2009). Každá zdravotní pojišťovna má také nárok na náhradu části nákladů na zvlášť nákladné pojištěnce. Za zvlášť nákladného pojištěnce se považuje osoba, která v kalendářním roce vyžadovala větší úhradu zdravotní péče z veřejného zdravotního pojištění, než byl třicetinásobek průměrných nákladů na jednoho pojištěnce v tomto kalendářním roce. Zdravotní pojišťovna má nárok na náhradu 80 % částky, o kterou nákladná péče překročí třicetinásobek průměrných nákladů na jednoho pojištěnce. Náhrady se provádí z fondu přerozdělení, tj. vlastně z běžně inkasovaného pojistného. Úhrada náhrady se provádí formou měsíčních zálohových plateb (Zdravotní pojištění. Zdravotní péče: podle stavu k , 2009). Další formou zajištění je fond, do kterého jsou povinny přispívat všechny zaměstnanecké pojišťovny určitým procentem svých příjmů a který slouží k uspokojení pohledávek zdravotnických zařízení po případném bankrotu některé z nich. Poslední formou zajištění je povinnost státu poskytnout Všeobecné zdravotní pojišťovně ze státního rozpočtu návratnou finanční výpomoc ve výši nejvýše 50 % prokázaného nedostatku finančních prostředků na úhradu nákladů poskytnuté zdravotní péče klientům této pojišťovny (Zdravotní pojištění. Zdravotní péče: podle stavu k , 2009). Zdravotní péči hradí zdravotní pojišťovny podle smluv s poskytovateli zdravotní péče. Základem jsou rámcové smlouvy, které jsou výsledkem tzv. dohodovacího řízení mezi zástupci zdravotních pojišťoven a zástupci asociací poskytovatelů zdravotní péče. Dohodovacím řízením se také stanovují ceny zdravotní péče na následující období (6 nebo 12 měsíců). Výsledky dohodovacího řízení musí potvrdit Ministerstvo zdravotnictví. Ale pokud se zástupci zdravotních pojišťoven nedohodnou na cenách zdravotní péče, určí je samo Ministerstvo zdravotnictví (Zdravotní pojištění. Zdravotní péče: podle stavu k , 2009). Jako základ úhradových mechanismů používají zdravotní pojišťovny platbu za jednotlivý výkon. Od roku 1997 k nim přibyla kapitační platba, která spočívá v pevné částce za každého pojištěnce v péči zdravotnického zařízení (Němec, 2008, s ).

14 Zdravotní pojištění 14 Systém veřejného zdravotního pojištění je v České republice dominantním plátcem zdravotní péče, například v roce 2005 bylo celkem 87,5 % veškerých výdajů na zdravotní péči uhrazeno veřejným zdravotním pojištěním, v roce 2008 to bylo už jen 83,4 % veškerých výdajů na zdravotnictví (tab. 1, tab. 2). Tab. 1 Celkové výdaje na zdravotnictví (mil. Kč) Položky výdajů Veřejné výdaje Z toho rozpočtové výdaje rezortů a územních orgánů zdravotní pojišťovny Soukromé výdaje Výdaje celkem Pramen: Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR Tab. 2 Podíl zdrojů financování na celkových výdajích na zdravotnictví (v %) Položky výdajů Veřejné výdaje 87,5 86,9 85,4 83,4 Z toho rozpočtové výdaje rezortů a územních orgánů 9,7 10,1 9,5 7,0 zdravotní pojišťovny 77,8 76,8 75,9 76,4 Soukromé výdaje 12,5 13,1 14,6 16,6 Výdaje celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 Pramen: Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR Privátní zdravotní pojištění v České republice Privátní zdravotní pojištění je v České republice značně omezeno rozsahem veřejného zdravotního pojištění, které pokrývá většinu výdajů na zdravotní péči. Pro privátní pojištění tak zbývá jen relativně malý prostor. Navíc zdravotní pojišťovny mohly do roku 2004 nabízet i produkty privátního zdravotního pojištění. Tuto možnost využívala jen VZP s vlastními produkty (Němec, 2008, s ). Klienty komerčního zdravotního pojištění jsou především cizinci bez trvalého pobytu, ale dlouhodobě přebývající v České republice. Toto pojištění má podobný rozsah krytí jako u veřejného zdravotního pojištění zahrnuje preventivní prohlídky, očkování, akutní stomatologii atd. Nejpopulárnějším produktem zdravotního pojištění v České republice je podle výše předepsaného pojistného Pojišťovny VZP, a. s. (tab. 3) pojištění léčebných výloh v zahraničí. Ze zákonného zdravotního pojištění je nárok na úhradu nákladů léčby pouze do výše, kolik by stála stejná léčba v České republice. Vzhledem ke značnému cenovému rozdílu akutní péče poskytované českým 1 Předběžné údaje

15 Zdravotní pojištění 15 občanům v cizině a úrovní cen ve veřejném zdravotním pojištění si velká část občanů cestujících do zahraničí platí tento typ zdravotního pojištění. Dalšími typy produktů privátního zdravotního pojištění na trhu jsou připojištění pro případ hospitalizace, pracovní neschopnosti, připojištění stomatologických výkonů, invalidity důsledkem nemoci apod. Tab. 3 Předepsané hrubé pojistné PVZP v letech (tis. Kč) Produkt Zdravotní pojištění cizinců pro případ komplexní péče Pojištění léčebných výloh při pobytu v zahraničí Zdravotní pojištění cizinců pro případ neodkladné péče Pojištění pro případ hospitalizace Celkem Pramen: Výroční zprávy Pojišťovny VZP, a.s.

16 Zdravotní pojišťovny v ČR 16 3 Zdravotní pojišťovny v ČR V současné době v České republice působí Všeobecná zdravotní pojišťovna a 8 zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven. VZP je zřízena na základě zákona 551/1991 Sb. Ostatní zdravotní pojišťovny provozují svoji činnost na základě licence udělené Ministerstvem zdravotnictví a řídí se zákonem 280/1992 Sb. V posledních letech je počet zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven poměrně stálý, ale v 90. letech bylo v ČR založeno přes 20 zdravotních pojišťoven. Mnohé z těchto pojišťoven se sloučily nebo byly zrušeny ještě v 90. letech (Produktové listy.cz, 2009). Obr. 1 Tržní podíl zdravotních pojišťoven podle počtu pojištěnců k % 3% 3% 3% 1% 5% 6% 4% 64% VZP RBP ZP OZP VoZP ZPŠ ZPMA ZPMV ČR HZP ČNZP Pramen: Výroční zprávy zdravotních pojišťoven 2007 Například v roce 2007 si konkurovalo 9 zdravotních pojišťoven. Podle počtu pojištěnců měla největší podíl na trhu Všeobecná zdravotní pojišťovna (64 %), dále Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra ČR (11 %), Oborová zdravotní pojišťovna (6 %). Hutnická zdravotní pojišťovna (HZP) a Česká národní zdravotní pojišťovna (ČNZP) již neexistují. V roce 2009 tyto zdravotní pojišťovny získaly povolení Ministerstva zdravotnictví ke sloučení, nově vzniklý subjekt provozuje svoji činnost pod názvem Česká průmyslová zdravotní pojišťovna.

17 Zdravotní pojišťovny v ČR 17 Ministerstvo zdravotnictví a financí nepovolují jen vznik zdravotních pojišťoven, ale zajišťují i jejich kontrolu. Zdravotní pojišťovny jsou povinny každý rok předložit ministerstvům návrh zdravotně pojistného plánu na následující kalendářní rok, účetní závěrku a návrh výroční zprávy za minulý kalendářní rok, a to v termínu stanoveném pro předkládání státního rozpočtu (Zdravotní pojištění. Zdravotní péče: podle stavu k , 2009). Zdravotně pojistný plán obsahuje plán příjmů a výdajů zaměstnanecké pojišťovny včetně členění podle jednotlivých fondů, předpokládaný vývoj struktury pojištěnců, plán provozních nákladů, údaje o rozsahu zdravotní péče hrazené zaměstnaneckou pojišťovnou, způsob zajištění dostupnosti služeb nabízených zaměstnaneckou pojišťovnou včetně předpokládané soustavy zdravotnických zařízení, se kterými zaměstnanecká pojišťovna uzavírá smlouvu o úhradě zdravotní péče (Zdravotní pojištění. Zdravotní péče: podle stavu k , 2009). Fondy zdravotních pojišťoven Zdravotní pojišťovny povinně vytvářejí základní fond zdravotního pojištění, rezervní fond, provozní fond, sociální fond, fond investičního majetku a fond reprodukce investičního majetku. Dále mohou tvořit fond pro úhradu závodní preventivní péče a fond prevence (Zdravotní pojištění. Zdravotní péče: podle stavu k , 2009). Tab. 4 Využití některých fondů zdravotních pojišťoven Fond Základní fond zdravotního pojištění Účel Úhrada zdravotní péče z veřejného zdravotního pojištění, příděly do dalších fondů. Rezervní fond Provozní fond Fond prevence Krytí schodků základního fondu, úhrada zdravotní péče v případě hromadných onemocnění a přírodních katastrof. Krytí nákladů na činnost zdravotní pojišťovny. Úhrada zdravotní péče nad rámec veřejného zdravotního pojištění preventivní programy, rehabilitačně rekondiční aktivity, projekty podporující zdravý životní styl. Pramen: Zákon 280/1992 Sb. o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách 3.1 Příjmy zdravotních pojišťoven Příjmy zdravotních pojišťoven podle zákona 280/1992 Sb. o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách a podle zákona 551/1991 Sb. o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky tvoří:

18 Zdravotní pojišťovny v ČR 18 platby pojistného od pojištěnců, zaměstnavatelů pojištěnců a státu. příjmy od zaměstnavatelů, u nichž charakter vykonávané práce vyžaduje zvýšenou zdravotní péči o zaměstnance, a to na úhradu zdravotnických výkonů závodní preventivní péče a specifické zdravotní péče zaměstnancům, vlastní zdroje vytvořené využíváním fondů zaměstnanecké pojišťovny, příjmy plynoucí z majetkových sankcí stanovených zvláštním zákonem, dary a ostatní příjmy Platby pojistného Hlavním příjmem do systému veřejného zdravotního pojištění je pojistné od pojištěnců, zaměstnavatelů pojištěnců a státu. Tento příjem zdravotních pojišťoven upravuje především zákon 592/1992 Sb. o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění. Výše pojistného činí 13,5 % z vyměřovacího základu za rozhodné období, nejméně však z minimálního vyměřovacího základu. Vyměřovacím základem zaměstnance se rozumí součet příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob a nejsou od této daně osvobozeny a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním. Pro osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) od roku 2006 činí vyměřovací základ 50 % příjmu z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení. Minimálním vyměřovacím základem zaměstnance a osob bez zdanitelných příjmů je minimální mzda, minimální vyměřovací základ pro OSVČ se vypočítá z průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství. Minimální vyměřovací základ neplatí pro: osobu, za kterou platí pojistné také stát nezaopatřené děti, poživatelé důchodů z důchodového pojištění, příjemci rodičovského příspěvku, ženy na mateřské a rodičovské dovolené a osoby pobírající peněžitou pomoc v mateřství, uchazeči o zaměstnání, osoby pobírající dávku pomoci v hmotné nouzi atd. osobu s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením, které se poskytují mimořádné výhody II. nebo III. stupně podle předpisů o sociálním zabezpečení osobu, která dosáhla věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplňuje další podmínky pro jeho přiznání osobu, která celodenně, osobně a řádně pečovala alespoň o jedno dítě do 7 let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku osobu, která byla současně vedle samostatné výdělečné činnosti zaměstnancem a platila pojistné z tohoto zaměstnání (odváděl za ni zaměstnavatel), vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu, stanoveného pro zaměstnance.

19 Zdravotní pojišťovny v ČR 19 Tab. 5 Minimální měsíční vyměřovací základ pro rok 2008 Pramen: Mísařová (2008) Plátce zdravotního pojištění Zaměstnanec OSVČ OBZP 2 Stát Minimální měsíční vyměřovací základ Kč Kč Kč Kč Naproti tomu existuje i maximální vyměřovací základ, který je stejný pro zaměstnance a OSVČ. Pro rok 2010 činí dvaasedmdesáti násobek průměrné mzdy, tj Kč. U zaměstnanců se za rozhodné období považuje kalendářní měsíc, za který se platí pojistné, u OSVČ kalendářní rok, za který se platí pojistné. Pojistné se platí v české měně, a to buď na účet, nebo vyplacením hotovosti pověřenému zaměstnanci příslušné zdravotní pojišťovny Přerozdělení pojistného Vybrané pojistné si zdravotní pojišťovny přerozdělují podle zákona 592/1992 Sb. o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění. Všeobecná zdravotní pojišťovna je zřizovatelem zvláštního účtu všeobecného zdravotního pojištění. Tento zvláštní účet slouží k financování zdravotní péče plně nebo částečně hrazené zdravotním pojištěním na základě přerozdělování pojistného a dalších příjmů zvláštního účtu podle počtu pojištěnců, jejich věkové struktury, pohlaví a nákladových indexů věkových skupin pojištěnců veřejného zdravotního pojištění. K přerozdělení pojistného se použijí nákladové indexy 18 věkových skupin pojištěnců pro každé pohlaví v rozmezí 5 let, posledními věkovými skupinami jsou skupiny od 85 let (tab. 6). Každá zdravotní pojišťovna sdělí správci účtu počty svých pojištěnců v jednotlivých věkových skupinách rozdělených podle pohlaví u ní pojištěných k prvnímu dni příslušného měsíce, počty svých pojištěnců, za které je plátcem pojistného stát, a také počty těchto pojištěnců k prvnímu dni měsíce předcházejícího o 3 měsíce příslušné přerozdělení. Každá zdravotní pojišťovna dále musí sdělit správci účtu výši vybraného pojistného do 17. dne příslušného měsíce. Správce účtu oznámí do 30. dne příslušného měsíce všem zdravotním pojišťovnám celkovou částku, která na ně připadá. Tuto částku vypočítá správce účtu podle vzorců 1 a 2. 2 osoba bez zdanitelných příjmů

20 Zdravotní pojišťovny v ČR 20 Tab. 6 Věkové skupiny pojištěnců pro přerozdělení pojistného Věková skupina Pramen: Zákon 592/1992 Sb. o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění PVZP + PSP + P + Ú PÚOVZÚ CČ = PSPZP (1) CPSPZP CČ PVZP PSP P Ú PÚOVZÚ CPSPZP PSPZP celková částka pro příslušnou zdravotní pojišťovnu pojistné vybrané všemi zdravotními pojišťovnami celkové platby státu za pojištěnce, za něž je plátcem penále úroky na zvláštním účtu poplatky za účetní operace a za vedení zvláštního účtu celkový počet standard. pojištěnců všech zdravotních pojišťoven počet standardizovaných pojištěnců příslušné zdravotní pojišťovny PSPZP = PPS NI (2) PPS NI počet pojištěnců ve skupině podle věku a pohlaví nákladový index příslušné skupiny podle věku a pohlaví

21 Zdravotní pojišťovny v ČR 21 Přesahuje-li pojistné vybrané příslušnou zdravotní pojišťovnou celkovou částku připadající na ni, odvede tato pojišťovna přebývající finanční prostředky na zvláštní účet. Naopak nedosahuje-li pojistné vybrané příslušnou zdravotní pojišťovnou celkovou částku připadající na ni, správce účtu jí poukáže chybějící finanční prostředky. Tab. 7 Přerozdělení pojistného v roce 2007 (tis. Kč) Zdravotní pojišťovna Pojistné z veřejného zdravotního pojištění Peněžní prostředky z měsíčního vyúčtování přerozdělení Pojistné z veřejného zdravotního pojištění po přerozdělení VZP ČNZP HZP RBP OZP VoZP ZPŠ ZPMA ZPMV Pramen: Výroční zprávy zdravotních pojišťoven 2007 Ze zvláštního účtu také dostávají zdravotní pojišťovny náhrady části nákladů na zvlášť nákladné pojištěnce. Za zvlášť nákladného pojištěnce se považuje osoba, která v kalendářním roce vyžadovala větší úhradu zdravotní péče z veřejného zdravotního pojištění, než byl třicetinásobek průměrných nákladů na jednoho pojištěnce v daném kalendářním roce. Zdravotní pojišťovna má nárok na náhradu 80 % částky, o kterou nákladná péče překročí třicetinásobek průměrných nákladů na jednoho pojištěnce (Zdravotní pojištění. Zdravotní péče: podle stavu k , 2009). 3.2 Výdaje zdravotních pojišťoven Výdaji zdravotní pojišťovny podle zákona 280/1992 Sb. o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách jsou platby za úhrady zdravotní péče poskytované na základě všeobecného zdravotního pojištění podle smluv uzavřených se zdravotnickými zařízeními, platby jiným zdravotním pojišťovnám anebo jiným subjektům na základě smluv o finančním vypořádání plateb za zdravotní služby poskytnuté pojištěncům zaměstnanecké pojišťovny, úhrady nákladů nutného neodkladného léčení v cizině, náklady na činnost zaměstnanecké pojišťovny, úhrady za výkony závodní preventivní péče a specifické zdravotní péče,

22 Zdravotní pojišťovny v ČR 22 úhrady částek, přesahujících limit pro regulační poplatky a doplatky za léčivé přípravky a potraviny pro zvláštní lékařské účely částečně hrazené z veřejného zdravotního pojištění nebo úhrady podílu na těchto částkách v případě změny zdravotní pojišťovny pojištěncem, za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem. Tab. 8 Příjmy a výdaje ZFZP v roce 2007 (tis. Kč) ZP Příjmy Výdaje Zůstatek VZP ČNZP HZP OZP RBP VoZP ZPMA ZPMV ZPŠ Celkem Pramen: Výroční zprávy zdravotních pojišťoven Zdravotní péče hrazená ze systému veřejného zdravotního pojištění Zdravotní péče je poskytována s cílem zachovat nebo zlepšit zdravotní stav pojištěnce. Podle zákona 48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění je z veřejného zdravotního pojištění hrazena: ambulantní a ústavní péče (včetně diagnostické péče, rehabilitace, péče o chronicky nemocné a zdravotní péče o dárce tkání nebo orgánů související s jejich odběrem), pohotovostní a záchranná služba, preventivní péče, dispenzární péče, odběr tkání nebo orgánů určených k transplantaci a nezbytné nakládání s nimi (uchovávání, skladování, zpracování a vyšetření), poskytování léčivých přípravků, prostředků zdravotnické techniky a stomatologických výrobků, potraviny pro zvláštní lékařské účely, lázeňská péče a péče v odborných dětských léčebnách a ozdravovnách, závodní preventivní péče, doprava nemocných a náhrada cestovních nákladů,

23 Zdravotní pojišťovny v ČR 23 doprava žijícího dárce do místa odběru a z tohoto místa, do místa poskytnutí zdravotní péče související s odběrem a z tohoto místa a náhradu cestovních nákladů, doprava zemřelého dárce do místa odběru a z tohoto místa, doprava odebraných tkání a orgánů, posudková činnost, prohlídka zemřelého pojištěnce a pitvu, včetně dopravy. Plně hrazené jsou i léčivé přípravky obsahující sérum proti záškrtu, hadímu jedu, vzteklině, imunoglobulin proti tetanu, hepatitidě B atd. Ze zdravotního pojištění se hradí nejen zdravotní péče poskytnutá na území České republiky, ale i nutná a neodkladná péče, která byla potřeba při pobytu v cizině, a to do výše stanovené pro úhradu takové péče na území České republiky. Zdravotní pojišťovna ve výjimečných případech hradí i zdravotní péči, která jinak není hrazena z veřejného zdravotního pojištění. Děje se tak v případech, kdy je její poskytnutí jedinou možností zdravotní péče Smluvní politika Tab. 9 Zdravotnická zařízení v ČR v letech Druh zařízení Nemocnice Odborné léčebné ústavy Samostatná ambulantní zařízení Zvláštní zdrav. zařízení Zařízení lékárenské péče Hygienická služba Ostatní Celkem Pramen: Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR Počet zdravotnických zařízení v ČR narůstá pomalu, oproti roku 2005 došlo v roce 2008 k navýšení počtu zdravotnických zařízení o 1 %. Pokud porovnám nárůst počtu zdravotnických zařízení v období s nárůstem počtu obyvatel ČR za stejné období (2 %), je zřejmé, že se zvyšuje průměrný počet pacientů na jedno zdravotnické zařízení. V tab. 9 je patrné, že nejrychleji roste počet lékáren, index nárůstu 2008/2005 je 1,05, tzn. počet lékáren se v roce 2008 zvýšil o 5 % v porovnání s rokem 2005.

24 Zdravotní pojišťovny v ČR 24 Tab. 10 Počet obyvatel v ČR Muži Ženy Celkem Pramen: Statistické ročenky České republiky Podle zákona 48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů, musí zdravotní pojišťovny zajistit zdravotní péči pro své pojištěnce (Zdravotní pojištění. Zdravotní péče: podle stavu k , 2009). Z tohoto důvodu pojišťovny uzavírají smlouvy s poskytovateli zdravotní péče. Smlouvu o poskytování zdravotní péče lze uzavřít jen na druhy péče, které může zdravotnické zařízení poskytovat. Nesmluvní zdravotnická zařízení mohou poskytnout pojištěnci pouze nutnou a neodkladnou péči. Smlouva o poskytování zdravotní péče se řídí rámcovou smlouvou, která je výsledkem dohodovacího řízení mezi zástupci svazů zdravotních pojišťoven a příslušnými zájmovými sdruženími zdravotnických zařízení. Jednotlivé rámcové smlouvy jsou předkládány Ministerstvu zdravotnictví České republiky k posouzení souladu s právními předpisy, veřejným zájmem na zajištění kvality a dostupnosti zdravotní péče, fungování systému zdravotnictví a jeho stability v rámci finančních možností systému veřejného zdravotního pojištění. Poté jsou rámcové smlouvy vydány vyhláškou. Pokud do šesti měsíců nedojde k dohodě mezi účastníky dohodovacího řízení nebo pokud předložená rámcová smlouva odporuje právním předpisům nebo veřejnému zájmu, rozhodne Ministerstvo zdravotnictví. Rámcová smlouva obsahuje ustanovení o době platnosti smlouvy, o možnosti ukončení platnosti smlouvy, o způsobu provádění úhrady poskytované zdravotní péče, o právech a povinnostech účastníků, o obecných podmínkách kvality a účelnosti poskytování zdravotní péče, o podmínkách nezbytných pro plnění smlouvy, o kontrolním mechanismu kvality poskytované péče a správnosti účtovaných částek, také i ustanovení o povinnosti vzájemného sdělování údajů nutných ke kontrole plnění smlouvy o poskytování zdravotní péče a ustanovení o rozhodčím řízení. Výsledkem dohodovacího řízení zástupců zdravotních pojišťoven a příslušných profesních sdružení poskytovatelů jako zástupců smluvních zdravotnických zařízení je rovněž stanovení hodnoty bodu, výše úhrad zdravotní péče hrazené ze zdravotního pojištění a regulační omezení na následující kalendářní rok. Jestliže dojde k dohodě, posoudí její obsah Ministerstvo zdravotnictví z hlediska souladu s právními předpisy a veřejným zájmem. Pokud je dohoda v souladu s právními předpisy a veřejným zájmem, vydá ji Ministerstvo zdravotnictví jako vyhlášku. Nedojde-li v dohodovacím řízení k výsledku nebo dohoda není v souladu s právními předpisy nebo veřejným zájmem, stanoví hodnoty bodu, výši úhrad zdravotní péče a regulační omezení objemu poskytnuté zdravotní péče hrazené z veřejného zdravotního pojištění na následující kalendářní rok Ministerstvo zdravotnictví vyhláškou.

25 Zdravotní pojišťovny v ČR Mechanismy úhrady zdravotní péče Platba za jednotlivý výkon Platba za jednotlivý výkon je nejpoužívanější úhradový mechanismus v ambulantní péči. Jednotlivé výkony se od sebe liší způsobem provedení, náročností, nároky na čas zdravotnického personálu a použitým zdravotnickým materiálem. Výše úhrady jednotlivého výkonu se potom řídí počtem bodů za výkon a hodnotou bodu. Hodnota bodu je buď výsledkem dohodovacího řízení, nebo je určena Ministerstvem zdravotnictví, před koncem kalendářního roku bývá zveřejněna vyhláškou Ministerstva zdravotnictví. Proces tvorby a schvalování jednotlivých výkonů pro zařazení do Seznamu zdravotních výkonů má na starosti Ministerstvo zdravotnictví (Němec, 2008, s ). Tímto mechanismem jsou uhrazovány služby ambulantních specialistů, ale v některých případech jsou ještě omezováni na celkovou výši úhrady, stanoveném jednak na základě průměrné úhrady v předchozím období na pacienta a také na základě normativního času odpovídajícího vykázaným výkonům. Zdravotní péče v nemocnicích je také hrazena výkonově, i zde platí omezení na celkovou výši úhrady podle průměrných nákladů na pacienta v referenčním období. Příklad 1 - výkon Komplexní vyšetření ortopédem 1 je ohodnocen 215 body. Vyhláškou je pro rok 2008 pro smluvní ambulantní specialisty stanovena hodnota bodu 1 Kč, tzn. že za výkon (komplexní vyšetření ortopédem I.) ortopéd obdrží od pojišťovny 215 Kč. Dále v Seznamu zdravotních výkonů najdeme, že tento výkon zabere lékaři maximálně 29 minut. Příklad 2 Smluvní AS má ve Smluvním ujednání o úhradě hrazené zdravotní péče pro zdravotnická zařízení poskytující ambulantní specializovanou péči pro 1. pololetí 2008 stanovenou maximální úhradu na 1 unikátního pojištěnce ve výši Kč a měsíční zálohy Kč. Tyto údaje vypočítáme tak, že sečteme všechny platby lékaři za 1. pololetí 2007 (podle Smluvního ujednání a Vyhlášky 383/2007 Sb. je 1. pololetí 2007 referenčním obdobím), dostaneme částku ,13 Kč, navýšíme ji o 6 % (podle Smluvního ujednáni) a dále buď vydělíme počtem URČ referenčního období (v tomto případě 131 URČ) nebo 6 měsíci ,13 1,06 = ,13 1,06 = Kč Kč Lékař si v 1. pololetí 2008 vyúčtoval za 162 URČ zvlášť účtovaný materiál a léky (ZUM/ZUL) v ceně 929,74 Kč a výkony v hodnotě bodů, tj Kč, zdravotní pojišťovna mu zaplatila šestkrát zálohu, tj. celkem Kč. Pokud lékař překročí stanovenou maximální úhradu na 1 unikátního pojištěnce, zdra-

26 Zdravotní pojišťovny v ČR 26 votní pojišťovna mu zdravotní výkony nad rámec celkové výše úhrady zaplatí 0,30 Kč za 1 bod. Vyúčtování bude vypadat následovně: a) Maximální úhrada na 1 pojištěnce 1 198,00 b) Počet pojištěnců v regulovaném období 162 c) Úhrada v regulovaném období ,00 d) Částka ZUM/ZUL v regulovaném období 929,74 e) Částka odečtená v rámci limitní/paušální platby ,74 f) Počet bodů v regulovaném období ,00 g) Regulace pro maxim. úhradu (a b) c = ,00 h) Částka deg. h. b. MAX(0,f ((a b d)/1,00)) 0,30 = 1 037,02 Vyhodnocení: Minimum ((g+k), h, f) = ,02 Lékař obdrží od zdravotní pojišťovny doplatek ve výši ,02 Kč, lékař dostal za 1. pololetí 2008 celkem ,02 Kč. Platba za komplex výkonů Komplex výkonů je spojení několika výkonů do jedné jednotky úhrady zdravotní péče. Výkony lze slučovat podle různých hledisek, například podobný obsah a nákladnost, výkony, které se váží k jedné návštěvě lékaře, k jednomu dni pobytu v nemocnici apod. V České republice se využívá paušální sazba za den pobytu v léčebně, která je stanovena jako pevná částka za den pobytu a bývá diferencována pro různé kategorie pacienta, které jsou stanoveny podle soběstačnosti pacienta (Němec, 2008, s. 101). Kapitační platba Tento úhradový mechanismus spočívá v pevně určené částce za každého pojištěnce v dlouhodobé péči zdravotnického zařízení, a to bez ohledu, zda je pojištěnec v daném období nemocný nebo zdravý (Němec, 2008, s. 103). V České republice se pro úhrady praktickým lékařům používá kombinovaná kapitačně výkonová platba, tzn. kombinace kapitační platby a platby za jednotlivý výkon. Výše kapitační platby je diferencována podle míry očekávané potřeby zdravotní péče v osmnácti věkových skupinách. V následující tabulce jsou uvedeny indexy používané pro výpočet kapitační platby.

27 Zdravotní pojišťovny v ČR 27 Tab. 11 Věkové skupiny a indexy pro rok 2008 Věková skupina Index 0 4 roky 3, let 1, let 1, let 1, let 0, let 0, let 1, let 1, let 1, let 1, let 1, let 1, let 1, let 1, let 2, let 2, let 2,90 85 a více let 3,40 Pramen: Vyhláška 383/2007 Sb. o stanovení hodnot bodu, výše úhrad zdravotní péče hrazené ze zdravotního pojištění a regulačních omezení objemu poskytnuté zdravotní péče hrazené z veřejného zdravotního pojištění pro rok 2008 Příklad 3 PL pro děti a dorost má pro rok 2008 stanovenou kapitační sazbu ve výši 49 Kč. K má v dlouhodobé péči 45 pacientů, z toho 12 jich je ve věkové skupině 0 4 roky, 13 ve skupině 5 9 let, 8 patří do skupiny let a 12 do skupiny let viz tab. 12: Tab. 12 Počet pojištěnců Věková skupina Index Počet pojištěnců Přepočtený počet pojištěnců 0 4 roky 3, ,80 = 45, let 1, , let 1, , let 1, ,00 Celkem ,45 Pramen: vlastní výpočty Kapitační platba praktického lékaře činí 89,45 49 = 4383,05 Kč.

28 Náklady zdravotních pojišťoven na zdravotní péči v období Náklady zdravotních pojišťoven na zdravotní péči v období Pro analýzu nákladů zdravotních pojišťoven na zdravotní péči jsem zvolila Zdravotní pojišťovnu ministerstva vnitra České republiky, Oborovou zdravotní pojišťovnu zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví a Zdravotní pojišťovnu Metal-Aliance. Pokud bych neomezila počet analyzovaných zdravotních pojišťoven, byla by tato práce velmi obsáhlá. ZPMV ČR a OZP jsem zvolila, protože podle počtu pojištěnců jsou největšími zaměstnaneckými zdravotními pojišťovnami. ZPMA naopak patří k menším pojišťovnám, ale jsem zde zaměstnána, a proto mě zajímá její srovnání s většími pojišťovnami. Aby náklady na zdravotní péči byly srovnatelné, budu vycházet z průměrných nákladů na jednoho pojištěnce. Tyto náklady vypočítám tak, že náklady na zdravotní péči rozčleněné podle jednotlivých segmentů vydělím průměrným počtem pojištěnců. Dále používám strukturální analýzu, která je vhodná pro srovnání zdravotních pojišťoven mezi sebou. 4.1 Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra České republiky Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra České republiky byla zřízena 1. října 1992 Ministerstvem vnitra. K 1. květnu 1997 se sloučila se zdravotní pojišťovnou GRÁL a potom další rok se zdravotní pojišťovnou REZAPO. Krédem ZP MV ČR je být klientům stabilním, solidním a solidárním partnerem Pojištěnci V současné době je Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra největší zaměstnaneckou pojišťovnou. Z následující tabulky a obrázku vyplývá, že počet pojištěnců v letech 2005 až 2008 neustále rostl. Oproti roku 2005 došlo v roce 2008 k nárůstu průměrného počtu pojištěnců o 7,7 %. Průměrný počet pojištěnců, za které je plátcem stát, představuje 52 % z celkového průměrného počtu.

29 Náklady zdravotních pojišťoven na zdravotní péči v období Tab. 13 Pojištěnci ZP MV ČR Počet pojištěnců k sledovaného období Z toho: státem hrazení Průměrný počet pojištěnců Z toho: státem hrazení Pramen: Výroční zprávy ZPMV Obr. 2 Průměrný počet pojištěnců ZPMV ČR podle pohlaví v letech Muži Ženy Celkem Rok 2005 Rok 2006 Rok 2007 Rok 2008 Pramen: Výroční zprávy ZPMV ČR Struktura pojištěnců podle pohlaví je poměrně vyrovnaná - 49 % tvoří muži a 51 % ženy. Na následujících obrázcích jsou patrné větší výkyvy v počtu osob ve věkových skupinách 25-30, 30-35, a K výkyvům ve věkových skupinách a došlo kvůli nárůstu porodnosti na počátku čtyřicátých let 20. století. Porodnost prudce stoupla již v letech 1939 a 1940, maxima dosáhla v roce ,2 tisíc živě narozených. Demograficky šlo o důsledek realizace plodnosti početných populačních ročníků žen narozených v natalitní vlně po roce 1920, svůj vliv však mělo i tehdejší paradoxně příznivé populační klima. Na rozdíl od první světové války muži v protektorátu byli doma, těhotenství manželky nebo její časné mateřství bylo formou obrany mužů a samozřejmě žen před totálním nasazením (Český statistický úřad, 2003).

30 Náklady zdravotních pojišťoven na zdravotní péči v období Další vlna porodnosti se objevila v 70. letech 20. století věkové skupiny a Tento růst byl důsledkem současného působení existence početných ročníků žen v plodném věku (narozených kolem roku 1950) a série vládních pronatalitních opatření. Vrcholu dosáhla porodnost v letech 1974 a 1975 (194,2 a 191,8 tisíc živě narozených). Jak potvrdily pozdější výzkumy, vysoká porodnost byla způsobena i soustředěním aktivit mladých lidí do prostředí jejich rodinného života, typickým pro totalitní režimy (Český statistický úřad, 2003). Obr. 3 Věková struktura pojištěnců ZPMV ČR v roce Ženy Muži Pramen: Výroční zpráva ZPMV ČR za rok 2005 Obr. 4 Věková struktura pojištěnců ZPMV ČR v roce Ženy Muži Pramen: Výroční zpráva ZPMV ČR za rok 2006

31 Náklady zdravotních pojišťoven na zdravotní péči v období Obr. 5 Věková struktura pojištěnců ZPMV ČR v roce Ženy Muži Pramen: Výroční zpráva ZPMV ČR za rok 2007 Obr. 6 Věková struktura pojištěnců ZPMV ČR v roce Ženy Muži Pramen: Výroční zpráva ZPMV ČR za rok Náklady na zdravotní péči Náklady na zdravotní péči jsou tvořeny náklady ze základního fondu zdravotního pojištění (ZFZP) a náklady na zlepšení zdravotní péče z jiných fondů (z fondu

Téma: Zdravotní pojištění

Téma: Zdravotní pojištění Téma: Zdravotní pojištění Vypracovala: Jana Wasserbauerová TE NTO PR OJ E KT J E S POLUFINANC OVÁN EVR OPS KÝ M S OC IÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY. Význam Princip solidarity Pojištěnci

Více

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Obor Finance a řízení. Zákonné zdravotní pojištění v ČR

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Obor Finance a řízení. Zákonné zdravotní pojištění v ČR VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Obor Finance a řízení Zákonné zdravotní pojištění v ČR bakalářská práce Autor: Veronika Celá Vedoucí práce: Ing. Lenka Lízalová, Ph.D. Jihlava 2012 Prohlašuji, že předložená

Více

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta. Systém zdravotního pojištění v ČR. Bakalářská práce

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta. Systém zdravotního pojištění v ČR. Bakalářská práce Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta Systém zdravotního pojištění v ČR Bakalářská práce Vedoucí práce: Ing. Pavlína Homolová Autor práce: Jana Pavésková Brno 2007

Více

551/1991 Sb. ZÁKON o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky

551/1991 Sb. ZÁKON o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky 551/1991 Sb. ZÁKON o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky Změna: 592/1992 Sb., 10/1993 Sb. Změna: 60/1995 Sb. Změna: 149/1996 Sb. Změna: 48/1997 Sb. Změna: 305/1997 Sb. Změna: 93/1998 Sb. Změna:

Více

Technická univerzita v Liberci Hospodářská fakulta

Technická univerzita v Liberci Hospodářská fakulta Technická univerzita v Liberci Hospodářská fakulta Studijní program: Studijní obor: N 6202 Hospodářská politika a správa Pojišťovnictví Marketing zdravotní pojišťovny v České republice Marketing of an

Více

vymezit podmínky, za nichž je poskytovaná zdravotní péče hrazena z tohoto pojištění (osobní rozsah) a stanovit jejich práva a povinnosti

vymezit podmínky, za nichž je poskytovaná zdravotní péče hrazena z tohoto pojištění (osobní rozsah) a stanovit jejich práva a povinnosti Právo sociálního zabezpečení Veřejné zdravotní pojištění Základní charakteristika účelem zdravotního pojištění je vymezit podmínky, za nichž je poskytovaná zdravotní péče hrazena z tohoto pojištění určit

Více

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Obor Finance a řízení. Analýza benefitů zdravotních pojišťoven v České republice se zaměřením na VZP

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Obor Finance a řízení. Analýza benefitů zdravotních pojišťoven v České republice se zaměřením na VZP VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Obor Finance a řízení Analýza benefitů zdravotních pojišťoven v České republice se zaměřením na VZP bakalářská práce Autor: Anna Štenglová Vedoucí práce: Ing. Věra Nečadová

Více

Zaměstnanecké benefity a jejich význam

Zaměstnanecké benefity a jejich význam Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta Zaměstnanecké benefity a jejich význam Bakalářská práce Vedoucí práce: JUDr. Jana Mervartová Ing. Roman Skoták Brno 2013 Poděkování: Děkuji vedoucí

Více

Statistická ročenka. Centra mezistátních úhrad styčného orgánu ČR v oblasti zdravotní péče

Statistická ročenka. Centra mezistátních úhrad styčného orgánu ČR v oblasti zdravotní péče Statistická ročenka Centra mezistátních úhrad styčného orgánu ČR v oblasti zdravotní péče 2010 1 Úvod Existence relevantních statistických podkladů je základním předpokladem rozumného hodnocení uplynulých

Více

DOPADY REFORMY VEŘEJNÝCH FINANCÍ (Senátní tisk 106) Úvod

DOPADY REFORMY VEŘEJNÝCH FINANCÍ (Senátní tisk 106) Úvod DOPADY REFORMY VEŘEJNÝCH FINANCÍ (Senátní tisk 106) Úvod Zákon o stabilizaci veřejných rozpočtů schválený Poslaneckou sněmovnou Parlamentu České republiky je nutno považovat za výrazně liberální opatření,

Více

Příjmy a výdaje systému veřejného zdravotního pojištění a jejich vliv na finanční výkaznictví zdravotních pojišťoven #

Příjmy a výdaje systému veřejného zdravotního pojištění a jejich vliv na finanční výkaznictví zdravotních pojišťoven # Příjmy a výdaje systému veřejného zdravotního pojištění a jejich vliv na finanční výkaznictví zdravotních pojišťoven # Jiřina Bokšová * Monika Randáková ** Cílem příspěvku je posouzení vypovídací schopnosti

Více

P r á v n í r a d y n a l e d e n 2 0 1 6

P r á v n í r a d y n a l e d e n 2 0 1 6 P r á v n í r a d y n a l e d e n 2 0 1 6 Otázka: Je někde stanovena povinnost chodit na preventivní prohlídky? Odpověď: Ano, tato povinnost je uložena zákonem, a to zákonem o veřejném zdravotním pojištění.

Více

ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNY ČESKÉ REPUBLIKY

ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNY ČESKÉ REPUBLIKY ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNY ČESKÉ REPUBLIKY 1.Kdo má povinnost platit si zdravotní pojištění? a) Každý občan ČR b) Jen dospělí ve věku od 18 do 65 let c) Pouze lidé zaměstnaní na hlavní pracovní poměr d) Jen

Více

DVANÁCTÁ ZPRÁVA ČESKÉ REPUBLIKY O PLNĚNÍ EVROPSKÉHO ZÁKONÍKU SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ. za období od 1. července 2013 do 30.

DVANÁCTÁ ZPRÁVA ČESKÉ REPUBLIKY O PLNĚNÍ EVROPSKÉHO ZÁKONÍKU SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ. za období od 1. července 2013 do 30. 2. DVANÁCTÁ ZPRÁVA ČESKÉ REPUBLIKY O PLNĚNÍ EVROPSKÉHO ZÁKONÍKU SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ za období od 1. července 2013 do 30. června 2014 Seznam právních předpisů: ODDÍL I. Část II Zdravotní péče zákon č.

Více

Vysoká škola ekonomická v Praze. Diplomová práce. 2006 Veronika Černocká

Vysoká škola ekonomická v Praze. Diplomová práce. 2006 Veronika Černocká Vysoká škola ekonomická v Praze Diplomová práce 2006 Veronika Černocká Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta financí a účetnictví Obor: Finance Název diplomové práce: Výběr a přerozdělování příspěvků

Více

ZÁSADY PRO TVORBU A POUŽITÍ SOCIÁLNÍHO FONDU

ZÁSADY PRO TVORBU A POUŽITÍ SOCIÁLNÍHO FONDU ZÁSADY PRO TVORBU A POUŽITÍ SOCIÁLNÍHO FONDU Městys Okříšky v souladu s ustanovením 84 odst. 2 písm. c) zákona 128/2000 Sb. O obcích ve znění pozdějších předpisů (v platném znění) a s ustanovením 25 odst.

Více

Zkratky a přehled citovaných právních předpisů souvisejících s textovou částí a tabulkovými přílohami Zkratky

Zkratky a přehled citovaných právních předpisů souvisejících s textovou částí a tabulkovými přílohami Zkratky Zkratky a přehled citovaných právních předpisů souvisejících s textovou částí a tabulkovými přílohami Zkratky AČR Armáda České republiky BÚ Bankovní účet (stavy zůstatků na bankovním účtu příslušného fondu,

Více

280/1992 Sb. ZÁKON České národní rady. ze dne 28. dubna 1992. o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách ČÁST PRVNÍ

280/1992 Sb. ZÁKON České národní rady. ze dne 28. dubna 1992. o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách ČÁST PRVNÍ 280/1992 Sb. ZÁKON České národní rady ze dne 28. dubna 1992 o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách Změna: 10/1993 Sb., 15/1993 Sb. Změna: 60/1995 Sb. Změna: 149/1996 Sb.

Více

Ing. Vojtěch Beck, 2016

Ing. Vojtěch Beck, 2016 Ing. Vojtěch Beck, 2016 1 součást sektorové veřejné ekonomiky, obohacená v posledních desetiletích o nové přínosy ekonomů, sociologů, demografů, lékařů a právníků zkoumá, jak optimálně alokovat lidské,

Více

PŘEHLED ZKRATEK A CITOVANÝCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ SOUVISEJÍCÍCH S TEXTOVOU ČÁSTÍ A TABULKOVÝMI PŘÍLOHAMI

PŘEHLED ZKRATEK A CITOVANÝCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ SOUVISEJÍCÍCH S TEXTOVOU ČÁSTÍ A TABULKOVÝMI PŘÍLOHAMI PŘEHLED ZKRATEK A CITOVANÝCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ SOUVISEJÍCÍCH S TEXTOVOU ČÁSTÍ A TABULKOVÝMI PŘÍLOHAMI Zkratky použité v textové části materiálu a tabulkových přílohách AČR... Armáda České republiky AS

Více

Zkratky a přehled citovaných právních předpisů souvisejících s textovou částí a tabulkovými přílohami

Zkratky a přehled citovaných právních předpisů souvisejících s textovou částí a tabulkovými přílohami Zkratky a přehled citovaných právních předpisů souvisejících s textovou částí a tabulkovými přílohami Zkratky AČR Armáda České republiky BÚ Bankovní účet (stavy zůstatků na bankovním účtu příslušného fondu,

Více

I. Možnosti pomoci od zaměstnavatele 1. Pomoc z prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb

I. Možnosti pomoci od zaměstnavatele 1. Pomoc z prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb I. Možnosti pomoci od zaměstnavatele 1. Pomoc z prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb 1.1. Formou sociální vypomoci nebo sociální půjčky Organizační složky státu, státní příspěvkové organizace,

Více

Seminář o zdravotnictví TOP 09

Seminář o zdravotnictví TOP 09 Seminář o zdravotnictví TOP 09 Leoš Heger Praha, 9.4.2013 Stav našeho zdravotnictví Euro Health Consumer Index (15./34) Obsah prezentace Práva pacientů (27. / 34) Léčiva (20. / 34) Rozsah služeb (17. /

Více

Zkratky a přehled citovaných právních předpisů souvisejících s textovou částí a tabulkovými přílohami Zkratky

Zkratky a přehled citovaných právních předpisů souvisejících s textovou částí a tabulkovými přílohami Zkratky Zkratky a přehled citovaných právních předpisů souvisejících s textovou částí a tabulkovými přílohami Zkratky AČR Armáda České republiky BÚ Bankovní účet (stavy zůstatků na bankovním účtu příslušného fondu,

Více

NÁVRH NA SNÍŽENÍ NÁKLADŮ V KAPITÁLOVÉ SPOLEČNOSTI

NÁVRH NA SNÍŽENÍ NÁKLADŮ V KAPITÁLOVÉ SPOLEČNOSTI VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA PODNIKATELSKÁ ÚSTAV FINANCÍ FACULTY OF BUSINESS AND MANAGEMENT INSTITUTE OF FINANCES NÁVRH NA SNÍŽENÍ NÁKLADŮ V KAPITÁLOVÉ SPOLEČNOSTI

Více

Dopady zavedení regulačních poplatků na čerpání zdravotní péče

Dopady zavedení regulačních poplatků na čerpání zdravotní péče Bankovní institut vysoká škola Praha Dopady zavedení regulačních poplatků na čerpání zdravotní péče Diplomová práce Romana Omáčková Březen, 2011 Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra Bankovnictví

Více

http://www.zlinskedumy.cz

http://www.zlinskedumy.cz Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast Autor Ročník 3., 4. Obor CZ.1.07/1.5.00/34.0514 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Peníze, mzdy daně, pojistné

Více

Výchovný ústav, dětský domov se školou, středisko výchovné péče, základní škola, střední škola a školní jídelna Děčín XXXII, Vítězství 70

Výchovný ústav, dětský domov se školou, středisko výchovné péče, základní škola, střední škola a školní jídelna Děčín XXXII, Vítězství 70 Výchovný ústav, dětský domov se školou, středisko výchovné péče, základní škola, střední škola a školní jídelna Děčín XXXII, Vítězství 70 Příloha č. 1 ke kolektivní smlouvě ZÁSADY PRO TVORBU A ČERPÁNÍ

Více

ZÁKON České národní rady ze dne 20. listopadu 1992 o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění. Oddíl I. 1 Účel zákona

ZÁKON České národní rady ze dne 20. listopadu 1992 o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění. Oddíl I. 1 Účel zákona Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně: 592 ZÁKON České národní rady ze dne 20. listopadu 1992 o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění Oddíl I 1 Účel zákona Tento zákon upravuje výši pojistného

Více

Reforma nemocenského pojištění a její vliv na podnikový sektor

Reforma nemocenského pojištění a její vliv na podnikový sektor Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta Reforma nemocenského pojištění a její vliv na podnikový sektor Bakalářská práce Vedoucí práce: Ing. Petra Ondráčková Klára Slováčková Brno 2010 Poděkování

Více

ŠKODA AUTO VYSOKÁ ŠKOLA, O.P.S.

ŠKODA AUTO VYSOKÁ ŠKOLA, O.P.S. ŠKODA AUTO VYSOKÁ ŠKOLA, O.P.S. Studijní program: B6208 Ekonomika a management Studijní obor: 6208R087 Podniková ekonomika a management obchodu Porovnání daňového zatížení fyzických a právnických osob

Více

Zhodnocení schopnosti zdravotní pojišťovny informovat o svých benefitech

Zhodnocení schopnosti zdravotní pojišťovny informovat o svých benefitech Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta Zhodnocení schopnosti zdravotní pojišťovny informovat o svých benefitech Bakalářská práce Vedoucí práce: JUDr. Andrea Hrdličková Nikola Václavíková

Více

Účetní a daňová specifika podnikání lékařů

Účetní a daňová specifika podnikání lékařů Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta Účetní a daňová specifika podnikání lékařů Diplomová práce Vedoucí práce: Ing. Milena Otavová, Ph.D. Bc. Hana Pokorná Brno 2013 Tímto bych ráda poděkovala

Více

Zkratky a přehled citovaných právních předpisů souvisejících s textovou částí a tabulkovými přílohami

Zkratky a přehled citovaných právních předpisů souvisejících s textovou částí a tabulkovými přílohami Zkratky a přehled citovaných právních předpisů souvisejících s textovou částí a tabulkovými přílohami Zkratky AČR BÚ CMÚ CP ČLK ČNZP ČNB ČR ČÚS DR DRG EU FM FÚPP FZÚZP Fprev FRM HVLP HZP HZZP KOB, s. p.

Více

ZPRÁVA O ČINNOSTI A HOSPODAŘENÍ

ZPRÁVA O ČINNOSTI A HOSPODAŘENÍ ZPRÁVA O ČINNOSTI A HOSPODAŘENÍ NEMOCNICE NÁSLEDNÉ PÉČE MOST, PŘÍSPĚVKOVÉ ORGANIZACE V ROCE 212 PLATNÁ K 31. PROSINCI ROKU 212 Stránka 2 z 14 ZPRÁVA O ČINNOSTI NEMOCNICE NÁSLEDNÉ PÉČE MOST, PŘÍSPĚVKOVÉ

Více

Úrazy způsobené třetí osobou v systému zdravotního pojištění.

Úrazy způsobené třetí osobou v systému zdravotního pojištění. UPOZORNĚNÍ: Tento dokument má sloužit výhradně k osobní potřebě oprávněného uživatele a k jeho studijním účelům, je majetkem IPVZ a podléhá autorskému zákonu č. 121/2000 Sb. Institut postgraduálního vzdělávání

Více

Vysoká škola ekonomická v Praze

Vysoká škola ekonomická v Praze Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta informatiky a statistiky obor informatika 2007 Srovnání portálů zdravotních pojišťoven z pohledu malého a středního podniku jako zaměstnavatele (bakalářská práce)

Více

Rozpočtová politika v oblasti zdravotnictví

Rozpočtová politika v oblasti zdravotnictví Rozpočtová politika v oblasti zdravotnictví zdraví : základní lidská hodnota různé definice: WHO - zdraví je stav plné fyzické, psychické a sociální pohody a nikoli pouze nepřítomnost nemoci nebo vady

Více

Sociální systém v ČR se zaměřením na změny v zákoně č. 155/1995 Sb.

Sociální systém v ČR se zaměřením na změny v zákoně č. 155/1995 Sb. Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra práva Sociální systém v ČR se zaměřením na změny v zákoně č. 155/1995 Sb. Bakalářská práce Autor: Lucie Hauftová, DiS. Právní administrativa v podnikatelské

Více

ANALÝZA SYSTÉMU ÚHRAD Z VEŘEJNÉHO ZDRAVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ V ČR

ANALÝZA SYSTÉMU ÚHRAD Z VEŘEJNÉHO ZDRAVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ V ČR VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA PODNIKATELSKÁ ÚSTAV FINANCÍ FACULTY OF BUSINESS AND MANAGEMENT INSTITUTE OF FINANCES ANALÝZA SYSTÉMU ÚHRAD Z VEŘEJNÉHO ZDRAVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ

Více

Optimalizace daňové povinnosti fyzické osoby. Oldřich Navrátil

Optimalizace daňové povinnosti fyzické osoby. Oldřich Navrátil Optimalizace daňové povinnosti fyzické osoby Oldřich Navrátil Bakalářská práce 2014 ABSTRAKT Bakalářská práce se skládá z teoretické a praktické části. Cílem mé práce je optimalizace daňové povinnosti

Více

Systém veřejného zdravotního pojištění v ČR

Systém veřejného zdravotního pojištění v ČR Systém veřejného zdravotního pojištění v ČR Mgr. Tomáš Červinka ředitel Odboru pojistného a správy pojistného Praha, Poslanecká sněmovna, leden 2015 Obsah: 1. Hlavní principy veřejného zdravotního pojištění

Více

589/1992 Sb. ZÁKON. České národní rady. ze dne 20. listopadu 1992. o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti

589/1992 Sb. ZÁKON. České národní rady. ze dne 20. listopadu 1992. o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 589/1992 Sb. ZÁKON České národní rady ze dne 20. listopadu 1992 o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti Změna: 10/1993 Sb. Změna: 160/1993 Sb. Změna: 307/1993 Sb.

Více

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA PODNIKATELSKÁ ÚSTAV FINANCÍ FACULTY OF BUSI FACULTY OF BUSINESS AND MANAGEMENT INSTITUTE OF FINANCES PROBLEMATIKA ŽIVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ

Více

Příjmy z podnikání a jiné SVČ - výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů = dílčí základ daně z podnikání a jiné SMČ ( záporný rozdíl)

Příjmy z podnikání a jiné SVČ - výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů = dílčí základ daně z podnikání a jiné SMČ ( záporný rozdíl) DAŇ Z PŘÍJMŮ FYZICKÝCH OSOB upraveno : zákonem č. 586/ 1992 Sb., o daních z příjmů část I. Daň z příjmů FO část III. 22 38 Společná ustanovení ; část IV. 38g- 38s Zvláštní ustanovení pro vybírání daně

Více

Metodika oceňování hospitalizačního případu

Metodika oceňování hospitalizačního případu Metodika oceňování hospitalizačního případu pro rok 2016 Autor / Autoři: Hlavní autor: Ing. Markéta Bartůňková, Ing. Petr Mašek Spoluautoři: Tým DRG Restart, zástupci referenčních nemocnic Verze: 1.0 Datum:

Více

II/2 Daňová problematika územních samosprávných celků

II/2 Daňová problematika územních samosprávných celků II/2 Daňová problematika územních samosprávných celků II/2 Daňová problematika územních samosprávných celků Cíl kapitoly Cílem kapitoly je seznámit vedoucí úředníky krajů a obcí s daňovým režimem územních

Více

Podkladový materiál Ministerstva zdravotnictví pro plenární zasedání RHSD konané dne 1. prosince 2014. Současná situace ve zdravotnictví

Podkladový materiál Ministerstva zdravotnictví pro plenární zasedání RHSD konané dne 1. prosince 2014. Současná situace ve zdravotnictví Podkladový materiál Ministerstva zdravotnictví pro plenární zasedání RHSD konané dne 1. prosince 2014 Současná situace ve zdravotnictví 1 Obsah 1 Hospodaření systému veřejného zdravotního pojištění...3

Více

POROVNÁNÍ MZDOVÝCH SYSTÉMŮ ČESKÉ REPUBLIKY A NĚMECKA

POROVNÁNÍ MZDOVÝCH SYSTÉMŮ ČESKÉ REPUBLIKY A NĚMECKA VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA PODNIKATELSKÁ ÚSTAV FINANCÍ FACULTY OF BUSINESS AND MANAGEMENT INSTITUTE OF FINANCE POROVNÁNÍ MZDOVÝCH SYSTÉMŮ ČESKÉ REPUBLIKY A NĚMECKA

Více

Statistická ročenka. Vězeňské služby České republiky

Statistická ročenka. Vězeňské služby České republiky Statistická ročenka Vězeňské služby České republiky 1 Vypracovala: Lucie Mäsiarová vedoucí referátu Centrální evidence vězněných osob Kontakt: 5_OSstatistiky(zavinac)grvs.justice.cz OBSAH ÚVODNÍ SLOVO...

Více

DISKUSE. K JEDNÁNÍ 1. PRACOVNÍHO TÝMU ODBORNÉ KOMISE PRO DŮCHODOVOU REFORMU dne 25. 2. 2016. Srovnání. České republiky se Švýcarskem.

DISKUSE. K JEDNÁNÍ 1. PRACOVNÍHO TÝMU ODBORNÉ KOMISE PRO DŮCHODOVOU REFORMU dne 25. 2. 2016. Srovnání. České republiky se Švýcarskem. 1 DISKUSE K JEDNÁNÍ 1. PRACOVNÍHO TÝMU ODBORNÉ KOMISE PRO DŮCHODOVOU REFORMU dne 25. 2. 2016 Srovnání České republiky se Švýcarskem. Dovoluji si doplnit některé dostupné ekonomické údaje Švýcarska. Za

Více

Soutěžní práce SVOČ. Kategorie: magisterská. Nejzávažnější změny v zákoně o daních z příjmů od roku 1993. Autor: Bc.

Soutěžní práce SVOČ. Kategorie: magisterská. Nejzávažnější změny v zákoně o daních z příjmů od roku 1993. Autor: Bc. Soutěžní práce SVOČ Kategorie: magisterská Nejzávažnější změny v zákoně o daních z příjmů od roku 1993 Autor: Bc. Zuzana Virglerová ZuzanaVirglerova@seznam.cz Školitel: Mgr. Eva Kolářová, Ph.D SVOČ 2008

Více

VYBRANÉ ASPEKTY FINANCOVÁNÍ OCHRANY PŘED POVODNĚMI S PŘIHLÉDNUTÍM K ROLI SOUKROMÉHO SEKTORU

VYBRANÉ ASPEKTY FINANCOVÁNÍ OCHRANY PŘED POVODNĚMI S PŘIHLÉDNUTÍM K ROLI SOUKROMÉHO SEKTORU VYBRANÉ ASPEKTY FINANCOVÁNÍ OCHRANY PŘED POVODNĚMI S PŘIHLÉDNUTÍM K ROLI SOUKROMÉHO SEKTORU SELECTED ASPECTS OF FINANCING PROTECTION AGAINST FLOODS WITH ACCENT ON TASK OF PRIVATE SECTOR František PAULUS

Více

VYÚČTOVÁNÍ POJISTNÉHO ZA ROK 2 0 0 3

VYÚČTOVÁNÍ POJISTNÉHO ZA ROK 2 0 0 3 HUTNICKÁ ZAMĚSTNANECKÁ POJIŠŤOVNA Jeremenkova 11, 703 00 Ostrava Vítkovice VYÚČTOVÁNÍ POJISTNÉHO ZA ROK 2 0 0 3 přehled o příjmech a výdajích ze samostatné výdělečné činnosti a úhrnu záloh na pojistné

Více

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ OBECNÁ USTANOVENÍ. Předmět úpravy

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ OBECNÁ USTANOVENÍ. Předmět úpravy Platné znění zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, s vyznačením navrhovaných změn a doplnění způsobených zákonem č. 55/2012 Sb., účinné k 1. 4. 2012 Parlament se

Více

Přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2009

Přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2009 Přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2009 Ing. Kateřina Illetško D P 1. Zásadní změny zákona o daních z příjmů V této kapitole jsou souhrnně uvedeny zásadní změny týkající se

Více

PÁTÁ ZPRÁVA O PLNĚNÍ EVROPSKÉHO ZÁKONÍKU SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ. za období 1. července 2006 až 30. června 2007

PÁTÁ ZPRÁVA O PLNĚNÍ EVROPSKÉHO ZÁKONÍKU SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ. za období 1. července 2006 až 30. června 2007 PÁTÁ ZPRÁVA O PLNĚNÍ EVROPSKÉHO ZÁKONÍKU SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ za období 1. července 2006 až 30. června 2007 Seznam právních předpisů: ODDÍL I. Část II Zdravotní péče zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném

Více

DISKUSE. K předmětné prezentaci postupuji srovnání. České republiky se Švédskem. Zpracoval : Jára Miroslav

DISKUSE. K předmětné prezentaci postupuji srovnání. České republiky se Švédskem. Zpracoval : Jára Miroslav 1 DISKUSE K JEDNÁNÍ 1. PRACOVNÍHO TÝMU ODBORNÉ KOMISE PRO DŮCHODOVOU REFORMU ze dne 7. 1. 2016 k prezentaci pan JAROSLAV VOSTATEK Scénáře dílčích penzijních reforem K předmětné prezentaci postupuji srovnání

Více

POSDOKTORSKÉ PROJEKTY 2012

POSDOKTORSKÉ PROJEKTY 2012 POSDOKTORSKÉ PROJEKTY 2012 Mezi osobní náklady hrazené z dotace lze zařadit náklady na: Mzdu nebo plat (dále jen mzdy) včetně pohyblivých složek, náhrad za dovolenou na zotavenou a náhrad za dočasnou pracovní

Více

Daňový systém ČR. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc.

Daňový systém ČR. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. Zdravotní pojištění. 1. Osobní rozsah zdravotního pojištění a zdravotní pojišťovny. 2. Vymezení okruhu plátců 3. Povinnosti plátců 4. Vyměřovací základ. 5. Odvod, splatnost

Více

Zdravotně pojistný plán na rok 2005. Zaměstnanecká pojišťovna Škoda

Zdravotně pojistný plán na rok 2005. Zaměstnanecká pojišťovna Škoda Zdravotně pojistný plán na rok 2005 Zaměstnanecká pojišťovna Škoda OBSAH 1. ÚVOD... 4 1.1. ÚVODNÍ SLOVO... 4 1.2. ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA ZDRAVOTNĚ POJISTNÉHO PLÁNU... 5 1.3. ZDROJE ČERPÁNÍ PODKLADŮ...

Více

NÁVRH STÁTNÍHO ZÁVĚREČNÉHO ÚČTU ČESKÉ REPUBLIKY ZA ROK 2014 H. VÝSLEDKY ROZPOČTOVÉHO HOSPODAŘENÍ KAPITOL

NÁVRH STÁTNÍHO ZÁVĚREČNÉHO ÚČTU ČESKÉ REPUBLIKY ZA ROK 2014 H. VÝSLEDKY ROZPOČTOVÉHO HOSPODAŘENÍ KAPITOL NÁVRH STÁTNÍHO ZÁVĚREČNÉHO ÚČTU ČESKÉ REPUBLIKY ZA ROK 2014 H. VÝSLEDKY ROZPOČTOVÉHO HOSPODAŘENÍ KAPITOL OBSAH: KAPITOLA 301 - KANCELÁŘ PREZIDENTA REPUBLIKY... 1 KAPITOLA 302 - POSLANECKÁ SNĚMOVNA PARLAMENTU...

Více

73/2011 Sb. ZÁKON. ze dne 9. února 2011. o Úřadu práce České republiky a o změně souvisejících zákonů ČÁST PRVNÍ ÚŘAD PRÁCE ČESKÉ REPUBLIKY

73/2011 Sb. ZÁKON. ze dne 9. února 2011. o Úřadu práce České republiky a o změně souvisejících zákonů ČÁST PRVNÍ ÚŘAD PRÁCE ČESKÉ REPUBLIKY 73/2011 Sb. ZÁKON ze dne 9. února 2011 o Úřadu práce České republiky a o změně souvisejících zákonů Změna: 366/2011 Sb. (část) Změna: 366/2011 Sb. Změna: 375/2011 Sb. Změna: 331/2012 Sb. Změna: 401/2012

Více

Akční plán 2016. Prováděcí část Střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb Libereckého kraje 2014-2017

Akční plán 2016. Prováděcí část Střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb Libereckého kraje 2014-2017 Akční plán 2016 Prováděcí část Střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb Libereckého kraje 2014-2017 Obsah ÚVOD...4 1 Činnosti Libereckého kraje...5 1.1 Oblast plánování...5 1.1.1 Organizační zajištění

Více

MUDr. Marie Horáková. Poliklinika Olomouc ATESTAČNÍ PRÁCE Z OBORU VEŘEJNÉHO ZDRAVOTNICTVÍ. Téma: SPOJENÍ NEMOCENSKÉHO A ZDRAVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ

MUDr. Marie Horáková. Poliklinika Olomouc ATESTAČNÍ PRÁCE Z OBORU VEŘEJNÉHO ZDRAVOTNICTVÍ. Téma: SPOJENÍ NEMOCENSKÉHO A ZDRAVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ Tento dokument má sloužit výhradně k osobní potřebě oprávněného uživatele a k jeho studijním účelům, je majetkem IPVZ a podléhá autorskému zákonu č. 121/2000 Sb. ATESTAČNÍ PRÁCE Z OBORU VEŘEJNÉHO ZDRAVOTNICTVÍ

Více

Etické, ekonomické a právní aspekty spoluúčasti pacientů na zdravotnické péči

Etické, ekonomické a právní aspekty spoluúčasti pacientů na zdravotnické péči Bankovní institut vysoká škola Praha Etické, ekonomické a právní aspekty spoluúčasti pacientů na zdravotnické péči Bakalářská práce Romana Omáčková Únor, 2009 Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra

Více

Vybrané ukazatele hospodaření zdravotních pojišťoven v letech 2015 a 2016

Vybrané ukazatele hospodaření zdravotních pojišťoven v letech 2015 a 2016 Tabulka č. 1 Vybrané ukazatele hospodaření zdravotních pojišťoven v letech 2015 a 2016 Průměrný počet pojištěnců Průměrný přepočtený počet (osoby) zaměstnanců (osob) Rok Rok Rok % % Rok Rok Rok % % Č á

Více

Kategorie způsobilých výdajů. Způsobilé jsou výdaje na úhradu: osobních nákladů

Kategorie způsobilých výdajů. Způsobilé jsou výdaje na úhradu: osobních nákladů 1. Dotace je určena pouze na způsobilé výdaje. Způsobilý je výdaj, který: je v souladu s právními předpisy (tj. zejména legislativou EU a ČR), je v souladu s pravidly programu (OPZ) a s podmínkami poskytnutí

Více

Vybrané ukazatele hospodaření zdravotních pojišťoven v letech 2014 a 2015

Vybrané ukazatele hospodaření zdravotních pojišťoven v letech 2014 a 2015 Průměrný počet pojištěnců Průměrný přepočtený počet (osoby) zaměstnanců (osob) Rok Rok Rok % % Rok Rok Rok % % Č á s t A 2014 2015 ZPP plnění skuteč. 2014 2015 ZPP plnění skuteč. skutečnost skutečnost

Více

Pojištění k americkým hypotékám České spořitelny

Pojištění k americkým hypotékám České spořitelny Pojištění k americkým hypotékám České spořitelny O pojištění Proč si sjednat pojištění k americkým hypotékám? Bojíte se, že nebudete mít na splácení americké hypotéky? Jakákoliv ztráta příjmů Vás může

Více

Důchodové pojištění. 1 Základní informace o důchodovém systému 2-3. 2 Příjmy a výdaje důchodového pojištění 4

Důchodové pojištění. 1 Základní informace o důchodovém systému 2-3. 2 Příjmy a výdaje důchodového pojištění 4 Důchodové pojištění str. 1 Základní informace o důchodovém systému 2-3 2 Příjmy a výdaje důchodového pojištění 4 3 Počet důchodců v období 12.1996 12. 2013 5 4 Průměrné výše sólo vyplácených důchodů v

Více

Zdravotní pojištění. Bc. Alena Kozubová

Zdravotní pojištění. Bc. Alena Kozubová Zdravotní pojištění Bc. Alena Kozubová Právní norma Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění Zákon č. 551/1991 Sb., o Všeobecné

Více

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA. Katedra ekonomických studií. Právní formy podnikání z pohledu účetního a daňového

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA. Katedra ekonomických studií. Právní formy podnikání z pohledu účetního a daňového VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií Právní formy podnikání z pohledu účetního a daňového Bakalářská práce Autor: Monika Severová Vedoucí práce: Ing. Irena Fatrová Jihlava 2015

Více

NABÍDKA SOCIÁLNÍCH A ZDRAVOTNÍCH SLUŽEB

NABÍDKA SOCIÁLNÍCH A ZDRAVOTNÍCH SLUŽEB NABÍDKA SOCIÁLNÍCH A ZDRAVOTNÍCH SLUŽEB ORGANIZACE ZŘÍZENÉ MČ PRAHA 10 Centrum sociální a ošetřovatelské pomoci v Praze 10, p. o. str. 2-19 Léčebna dlouhodobě nemocných Vršovice, p. o. str. 20-21 OSTATNÍ

Více

Úhradová vyhláška pro rok 2018

Úhradová vyhláška pro rok 2018 Úhradová vyhláška pro rok 2018 MUDr. Tom Philipp Ph.D., MBA Náměstek pro zdravotní pojištění, MZ ČR Úhradová vyhláška Nedojde-li v dohodovacím řízení k dohodě do 30. 6. příslušného kalendářního roku nebo

Více

z p r á v y Ministerstva financí České republiky pro finanční orgány obcí a krajů Ročník: 2008 V Praze dne 1. dubna 2008

z p r á v y Ministerstva financí České republiky pro finanční orgány obcí a krajů Ročník: 2008 V Praze dne 1. dubna 2008 z p r á v y Ministerstva financí České republiky pro finanční orgány obcí a krajů Ročník: 2008 Číslo: 2 V Praze dne 1. dubna 2008 http: www.mfcr.cz http://www.denik.obce.cz OBSAH: strana 1. Vyúčtování

Více

Přehled vybraných ekonomických ukazatelů pro hodnocení ZPP 2014

Přehled vybraných ekonomických ukazatelů pro hodnocení ZPP 2014 Příloha Průměrný počet pojištěnců Průměrný přepočtený počet (osoby) zaměstnanců (osob) Skutečnost Skutečnost Očekávaná Skutečnost Očekávaná Index 2012 1. pololetí skutečnost ZPP % 1. pololetí skutečnost

Více

ROČNÍ ZPRÁVA. za rok 2004. Dětská psychiatrická léčebna Opařany

ROČNÍ ZPRÁVA. za rok 2004. Dětská psychiatrická léčebna Opařany ROČNÍ ZPRÁVA za rok 2004 Zpracovatel: Dětská psychiatrická léčebna Opařany sídlo: 391 61 Opařany 221 IČ: 00667421 právní forma: příspěvková organizace zřizovatel: MZ ČR kontakt: adresa: DPL Opařany, 391

Více

273/2015 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva zdravotnictví o stanovení hodnot bodu, výše úhrad hrazených služeb a regulačních omezení pro rok 2016 1

273/2015 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva zdravotnictví o stanovení hodnot bodu, výše úhrad hrazených služeb a regulačních omezení pro rok 2016 1 273/2015 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva zdravotnictví ze dne 15. října 2015 o stanovení hodnot bodu, výše úhrad hrazených služeb a regulačních omezení pro rok 2016 Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle 17

Více

ROZHODNUTÍ O DOČASNÉ PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI I. díl Hlášení OSSZ o vzniku dočasné pracovní neschopnosti

ROZHODNUTÍ O DOČASNÉ PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI I. díl Hlášení OSSZ o vzniku dočasné pracovní neschopnosti Evidenční štítek C ROZHODNUTÍ O DOČASNÉ PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI I. díl Hlášení OSSZ o vzniku dočasné pracovní neschopnosti Toto hlášení je ošetřující lékař povinen odeslat okresní správě sociálního zabezpečení

Více

Kapitola 309. Návrh závěrečného účtu za rok 2015

Kapitola 309. Návrh závěrečného účtu za rok 2015 Kapitola 309 Návrh závěrečného účtu za rok 2015 Brno, březen 2016 Obsah I. Průvodní zpráva k závěrečnému účtu za rok 2015 1. Úvod... 3 2. Hodnocení plnění rozpočtu... 4 3. Rovnoměrnost čerpání rozpočtových

Více

Exekuce na dávky sociálního zabezpečení právní zhodnocení

Exekuce na dávky sociálního zabezpečení právní zhodnocení Univerzita Karlova v Praze Právnická fakulta Marie Šimůnková Exekuce na dávky sociálního zabezpečení právní zhodnocení Diplomová práce Vedoucí diplomové práce: doc. JUDr. Margerita Vysokajová, CSc. Katedra

Více

Démonia DIS 11/2014 1/ UPLATNĚNÍ SLEVY NA POPLATNÍKA U POŽIVATELŮ STAROBNÍHO DŮCHODU ZA ROK 2013

Démonia DIS 11/2014 1/ UPLATNĚNÍ SLEVY NA POPLATNÍKA U POŽIVATELŮ STAROBNÍHO DŮCHODU ZA ROK 2013 O B S A H: 1/ UPLATNĚNÍ SLEVY NA POPLATNÍKA U POŽIVATELŮ STAROBNÍHO DŮCHODU ZA ROK 2013 2/ VYHLÁŠKA MPSV 208/2014 Sb. O VÝŠI VŠEOBECNÉHO VYMĚŘOVACÍHO ZÁKLADU A VÝŠI PŘEPOČÍTACÍHO KOEFICIENTU ZA ROK 2013

Více

Část A Obecné podmínky pro poskytnutí pomoci na základě OP Zemědělství

Část A Obecné podmínky pro poskytnutí pomoci na základě OP Zemědělství Pravidla pro žadatele o finanční pomoc z OP Zemědělství - Opatření 2.1. Posílení přizpůsobivosti a rozvoje venkovských oblastí, podopatření 2.1.2. a 2.1.3. investiční záměr a) se zapracovaným zpřesněním

Více

I. 2. VÝVOJ ZÁVAZNÝCH UKAZATELŮ ROZPOČTU. I.3.1. Příjmy z pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti

I. 2. VÝVOJ ZÁVAZNÝCH UKAZATELŮ ROZPOČTU. I.3.1. Příjmy z pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti O B S A H I. PRŮVODNÍ ZPRÁVA strana I. 1. ÚVOD 9 I. 2. VÝVOJ ZÁVAZNÝCH UKAZATELŮ ROZPOČTU 14 I. 3. PŘÍJMY KAPITOLY MO 17 I.3.1. Příjmy z pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku

Více

Jak zefektivnit systém financování sociálních služeb? How to streamline the system of financing social services?

Jak zefektivnit systém financování sociálních služeb? How to streamline the system of financing social services? Jak zefektivnit systém financování sociálních služeb? How to streamline the system of financing social services? Ladislav Průša Abstrakt Cílem předloženého příspěvku je navrhnout systém opatření ke zvýšení

Více

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2010 VI. volební období. Návrh poslanců Martina Vacka, Jitky Chalánkové, Miroslava Jeníka a dalších

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2010 VI. volební období. Návrh poslanců Martina Vacka, Jitky Chalánkové, Miroslava Jeníka a dalších PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2010 VI. volební období 131 Návrh poslanců Martina Vacka, Jitky Chalánkové, Miroslava Jeníka a dalších na vydání zákona, o Úřadu práce České republiky a o

Více

II. Nemoci a zdravotní omezení související s výkonem povolání

II. Nemoci a zdravotní omezení související s výkonem povolání II. Nemoci a zdravotní omezení související s výkonem povolání Otázky o nemocech a zdravotních omezeních souvisejících s výkonem stávajícího nebo předcházejícího zaměstnání byly pokládány všem zaměstnaným

Více

Zdraví jako základ slaďování pracovního a rodinného života. DiS. Petra Slívová

Zdraví jako základ slaďování pracovního a rodinného života. DiS. Petra Slívová Zdraví jako základ slaďování pracovního a rodinného života DiS. Petra Slívová Přehled platné legislativy Zákon č. 262/2006 Sb. Zákoník práce Zákon č. 373/2011 Sb. o specifických zdravotních službách -

Více

Zdravotní pojišťovny - náklady na segmenty zdravotní péče. Health Insurance Corporations - Costs spent on Health Care by Types of Health Care

Zdravotní pojišťovny - náklady na segmenty zdravotní péče. Health Insurance Corporations - Costs spent on Health Care by Types of Health Care Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 2. 10. 2014 24 Zdravotní pojišťovny - náklady na segmenty zdravotní péče Health Insurance Corporations - Costs spent

Více

Pravidla a podmínky grantového řízení MČ Praha 1 v oblasti zdravotnictví pro rok 2009

Pravidla a podmínky grantového řízení MČ Praha 1 v oblasti zdravotnictví pro rok 2009 Pravidla a podmínky grantového řízení MČ Praha 1 v oblasti zdravotnictví pro rok 2009 A. Základní informace Městská část Praha1 vypsáním grantů chce podpořit činnost nestátních neziskových organizací a

Více

KOLEKTIVNÍ SMLOUVA. uzavřená mezi:

KOLEKTIVNÍ SMLOUVA. uzavřená mezi: 1 KOLEKTIVNÍ SMLOUVA uzavřená mezi: Střední škola železniční, technická a služeb, Šumperk, Gen. Krátkého 30, 787 01 Šumperk, IČ: 00851167, DIČ: CZ00851167, zastoupená ředitelkou Mgr. Irenou Jonovou (dále

Více

Vedení a prosperita ordinace II MUDR. LADISLAV ZÁRUBA, ČESKÁ LÍPA

Vedení a prosperita ordinace II MUDR. LADISLAV ZÁRUBA, ČESKÁ LÍPA Vedení a prosperita ordinace II MUDR. LADISLAV ZÁRUBA, ČESKÁ LÍPA Místo ordinace: 2 Základní škola Jižní 1903,Česká Lípa Mzdy a platy ve zdravotnictví 2013 3 Lékaři a zubní lékaři = 60 635,- Sestry a porodní

Více

PRAVIDLA PRO STANOVENÍ ÚHRAD A VÝPOČET ÚHRADY ZA UBYTOVÁNÍ A STRAVU KLIENTŮ. PRAVIDLA PRO OZNAMOVÁNÍ POBYTU KLIENTA MIMO ZAŘÍZENÍ.

PRAVIDLA PRO STANOVENÍ ÚHRAD A VÝPOČET ÚHRADY ZA UBYTOVÁNÍ A STRAVU KLIENTŮ. PRAVIDLA PRO OZNAMOVÁNÍ POBYTU KLIENTA MIMO ZAŘÍZENÍ. Příloha č. 1 OS č. 1/2014 PRAVIDLA PRO STANOVENÍ ÚHRAD A VÝPOČET ÚHRADY ZA UBYTOVÁNÍ A STRAVU KLIENTŮ. PRAVIDLA PRO OZNAMOVÁNÍ POBYTU KLIENTA MIMO ZAŘÍZENÍ. PRAVIDLA PRO VÝPOČET VRATEK ZA NEODEBRANOU STRAVU

Více

Téma VI.2.2 Peníze, mzdy, daně a pojistné 19. Zdravotní pojištění v ČR. Mgr. Zuzana Válková

Téma VI.2.2 Peníze, mzdy, daně a pojistné 19. Zdravotní pojištění v ČR. Mgr. Zuzana Válková Téma VI.2.2 Peníze, mzdy, daně a pojistné 19. Zdravotní pojištění v ČR Mgr. Zuzana Válková CO JE ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ (ZP) A K ČEMU SLOUŽÍ? Zdravotní pojištění je povinné pro každého občana České republiky.

Více

Zpráva o činnosti a hospodaření

Zpráva o činnosti a hospodaření Zpráva o činnosti a hospodaření Domov na zámku Bystré Zámecká 1, 569 92 BYSTRÉ IČ: 75007932 rok 2012 V Bystrém dne 4.3.2013, č.j. 1 Obsah: I. IDENTIFIKACE ZAŘÍZENÍ 1. Domovy pro osoby se zdravotním postižením

Více

ŠKODA AUTO VYSOKÁ ŠKOLA, O.P.S. B A K A L Á Ř S K Á P R Á C E. 2013 Denisa Premovičová

ŠKODA AUTO VYSOKÁ ŠKOLA, O.P.S. B A K A L Á Ř S K Á P R Á C E. 2013 Denisa Premovičová ŠKODA AUTO VYSOKÁ ŠKOLA, O.P.S. B A K A L Á Ř S K Á P R Á C E 2013 Denisa Premovičová ŠKODA AUTO VYSOKÁ ŠKOLA, O.P.S. Studijní program: B6208 Ekonomika a management Studijní obor: 6208R087 Podniková ekonomika

Více

PDF vytvoreno zkušební verzí pdffactory Pro www.fineprint.cz. 20/1966 Sb. ZÁKON ze dne 17. března 1966. o péči o zdraví lidu

PDF vytvoreno zkušební verzí pdffactory Pro www.fineprint.cz. 20/1966 Sb. ZÁKON ze dne 17. března 1966. o péči o zdraví lidu 20/1966 Sb. ZÁKON ze dne 17. března 1966 o péči o zdraví lidu Změna: 210/1990 Sb. Změna: 425/1990 Sb. Změna: 548/1991 Sb. Změna: 548/1991 Sb., 40 Změna: 550/1991 Sb. Změna: 590/1992 Sb. Změna: 15/1993

Více