Návrh vnitropodnikové směrnice podniku určující metody a postupy při účtování v cizích měnách. Bakalářská práce

Transkript

1 Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta Návrh vnitropodnikové směrnice podniku určující metody a postupy při účtování v cizích měnách Bakalářská práce Vedoucí práce: Ing. Veronika Sobotková Lenka Horká Brno 2012

2 Je mou povinností poděkovat zde zejména vedoucí bakalářské práce Ing. Veronice Sobotkové za odbornou pomoc, cenné rady a připomínky, které mi při zpracování práce poskytla.

3 Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci napsala samostatně s použitím uvedené literatury. V Brně dne 7. května 2012

4 Abstract Horká, L., Proposition of Internal Company Regulations Determing Methods and Procedures for Accounting in Foreign Currencies. Bachelor thesis. Brno This thesis describes a suggestion for internal company regulations which would establish accounting procedures for the use of foreign currency as well as choose a suitable accounting programme. It focuses on the possibility of using different types of exchange rates, explains how a difference in various exchanges rates arises, and deals with exchange rates differences during and at the end of an accounting period. Individual types of courses are explained in the thesis followed by practical examples. Keywords Exchange rate, exchange rate difference, foreign currency, the Czech National Bank, receivables payables, regulations. Abstrakt Horká, L., Návrh vnitropodnikové směrnice podniku určující metody a postupy při účtování v cizích měnách. Bakalářská práce. Brno Bakalářská práce se zabývá návrhem vnitropodnikové směrnice, která by určovala postupy účtování při použití cizích měn a dále výběrem vhodného účetního programu. Je zaměřena na možnosti použití jednotlivých druhů kurzů, jak kurzový rozdíl vzniká a jeho vypořádání v průběhu i na konci účetního období. Jednotlivé druhy kurzů jsou vysvětleny na praktických příkladech. Klíčová slova Cizí měna, kurz, kurzový rozdíl, Česká národní banka, směrnice, pohledávky, závazky.

5 Obsah 5 Obsah 1 Úvod a cíl práce Úvod Cíl práce Metodika 11 3 Teoretická část Účetnictví Použití české měny v účetnictví Použití cizí měny v účetnictví Postupy při přepočtu cizí měny na měnu českou Kurzy vyhlašované Českou národní bankou Kurzy používané v průběhu účetního období Kurzy používané při účetní závěrce Kurzy nevyhlašované Českou národní bankou Vznik kurzových rozdílů Kdy vzniká kurzový rozdíl Kdy nevzniká kurzový rozdíl Zjišťování kurzových rozdílů Kurzové rozdíly vzniklé v průběhu účetního období Pohledávky a závazky Opravné daňové doklady Cestovní příkazy Uzavírání účetních knih Pokladna Bankovní účty Kurzové rozdíly při uzávěrce Kurzové rozdíly z daňového pohledu Srážková daň Uskutečnění účetního případu... 25

6 Obsah Nárok na odpočet DPH Cestovní příkazy Vnitropodniková směrnice Praktická část Základní údaje o podniku KYZ s.r.o Užití různých druhů kurzů Kurz denní Kurz pevný roční Kurz pevný čtvrtletní Kurz pevný měsíční Návrh vnitropodnikové směrnice Srovnání účetních programů Diskuze a doporučení 42 6 Závěr 44 7 Literatura 46 8 Seznam použitých zkratek 47 A Vybrané devizové kurzy EUR 49 B Účtová osnova pro podnikatele 50

7 Seznam obrázků 7 Seznam obrázků Obr. 1 Účtování denního kurzu 31 Obr. 2 Účtování pevného ročního kurzu 32 Obr. 3 Účtování pevného čtvrtletního kurzu 33 Obr. 4 Účtování pevného měsíčního kurzu 34

8 Seznam tabulek 8 Seznam tabulek Tab. 1 Okamžik uskutečnění účetního případu při jednotlivých událostech 26 Tab. 2 Kurz denní 30 Tab. 3 Kurz pevný roční 31 Tab. 4 Kurz pevný čtvrtletní 32 Tab. 5 Kurz pevný měsíční 33 Tab. 6 Kurzovní lístek používaných měn dle ČNB k Tab. 7 Rok Tab. 8 Rok Tab. 9 Rok Tab. 10 Použité účty z účtové osnovy pro podnikatele 50

9 Úvod a cíl práce 9 1 Úvod a cíl práce 1.1 Úvod Účetní jednotky jsou dle Zákona o účetnictví č. 563/1991 Sb. povinny zaznamenávat veškerý majetek, pohledávky, závazky, náklady, výnosy a další skutečnosti v české měně. V dnešní době podniky (účetní jednotky) spolupracují se zahraničními partnery, a to jak v rámci Evropské unie, tak se třetími zeměmi. Při této spolupráci dochází ke skutečnostem, které jsou předmětem účetnictví a jsou vyjádřeny v cizí měně. Účetní případy vyjádřené v cizí měně je účetní jednotka povinna přepočítat na měnu českou. Účetní jednotka výslednou částku zaznamenává v české i cizí měně. Ve většině těchto případů dochází ke vzniku kurzových rozdílů. Účetní jednotka se může na začátku účetního období sama rozhodnout, jaký druh kurzu bude pro ni nejvhodnější, zda kurz denní či pevný, a to měsíční, čtvrtletní nebo roční. Oblast správného stanovení a vyčíslení měnových kurzů a následně kurzových rozdílů s sebou nese i jistá úskalí. Pokud se účetní jednotka rozhodne pro používání kurzu pevného, musí brát v úvahu i výjimky, kdy se tento kurz nepoužívá. Výjimkou mohou být cestovní příkazy či zápočty pohledávek a závazků, kdy se vždy použije kurz denní, bez ohledu na kurz stanovený na začátku účetního období. Naopak problém při používání denního kurzu nastává ve chvíli, kdy se o dokladu účtuje. Kurzy měn České národní banky jsou vyjádřeny až ve 14:15 hod. každého pracovního dne a je na zvážení účetní jednotky, zda bude doklad účtovat až po této hodině, nebo před a použije kurz předešlého dne. Účetní jednotka volí druh kurzu na základě předcházejícího období. Jaký kurz se v následujícím období rozhodne používat, záleží nejen na velikosti účetní jednotky a objemu dokladů v cizí měně, ale také na náročnosti zaúčtování jednotlivých účetních případů do účetnictví. Každá účetní jednotka by měla na začátku účetního období vytvořit vnitropodnikové směrnice, podle kterých by se mělo následně účtovat. Vnitropodniková směrnice pro použití cizí měny v účetnictví a kurzové rozdíly má stanovit v jakých případech se jaký druh kurzu použije, jak má účetní jednotka správně kurzové rozdíly účtovat a také z jakých legislativních norem se vychází. Je přínosné, aby podnik měl vnitropodnikové směrnice či nikoliv a pro jaký podnik je který druh kurzu nejvhodnější?

10 Úvod a cíl práce Cíl práce Cílem bakalářské práce je navrhnout vnitropodnikovou směrnici podniku určující metody a postupy při účtování v cizích měnách. Vnitřní směrnice pro použití cizí měny v účetnictví a kurzové rozdíly stanoví podniku, jakým způsobem účtovat kurzové rozdíly, jaké kurzy při konkrétních účetních případech použít a jaká je platnost jednotlivých kurzů. Účtování o kurzových rozdílech by mělo být nejen efektivní, ale i jednotné. Splnění hlavního cíle je založeno na teoretických znalostech podložených současnou platnou legislativou, které jsou uvedeny v rámci teoretické části. Prvním dílčím cílem je vybrat vhodný typ kurzu pro účetní jednotku, aby to bylo pro ni efektivní z hlediska dopadu do základu daně a zaúčtování a ukázat na konkrétních účetních případech, jak může zvolený druh kurzu ovlivnit náklady či výnosy daného podniku v rámci dvou účetních období. Druhým dílčím cílem je pro podnik vybrat ze dvou účetních programů, které oproti stávajícímu usnadní a zrychlí práci jednotlivým zaměstnancům, následně je vyhodnotit a doporučit, který je pro jaký podnik výhodný. Splnění obou dílčích cílů v bakalářské práci vedou ke splnění cíle hlavního. Na základě získaných a zjištěných informací je sestavena vnitropodniková směrnice, která zefektivní práci při účtování o kurzových rozdílech.

11 Metodika 11 2 Metodika Samotná bakalářská práce je rozdělena na dvě hlavní kapitoly, teoretickou a praktickou. Metody použité v této práci jsou metody deskripce, modelování, interpretace, komparace a syntézy. V teoretické části je použita metoda interpretace a deskripce, pomocí níž jsou popsány skutečnosti, které jsou nezbytné pro správné pochopení a následné zaúčtování cizích měn a kurzových rozdílů. Tato část je založena na současné legislativě. Praktická část navazuje na část teoretickou. Za použití metody modelování jsou vytvořeny účetní případy, které mají ukázat, jak při stejných účetních případech, ale za použití jiného druhu kurzu, se mění náklady či výnosy podniku. Všechny výpočty jsou verbálně vysvětleny metodou interpretace a následně srovnány metodou komparace. Tato metoda je také použita pro srovnání účetních programů a jejich vhodnosti pro konkrétní účetní jednotku. U každého programu je popsáno, jakým způsobem se jednotlivé účetní případy účtují a jejich výhody či nevýhody. Na základě zjištěných výsledků je navrhnuta vnitropodniková směrnice pro použití cizí měny v účetnictví a kurzové rozdíly. Pro vnitropodnikovou směrnici byla použita metoda modelování. Směrnice obsahuje jak obecnou část, která vychází z použitých platných předpisů a zákonů, tak část určenou konkrétní účetní jednotce. Na závěr je použita metoda syntézy. Náplň práce a splnění jejich cílů je uvedeno v závěru bakalářské práce.

12 Teoretická část 12 3 Teoretická část 3.1 Účetnictví Účetnictví je vědní obor, který se zabývá sběrem, zaznamenáváním, vyhodnocením a sdělením ekonomických informací. Účetnictví zaznamenává a poskytuje informace o finanční a majetkové situaci podniku. Jak říká Valouch (2008), účetnictví poskytuje nejkomplexnější a nejúplnější evidenci jednotlivých hospodářských transakcí uskutečňovaných v rámci ekonomické činnosti podnikatelů. Účetnictví upravuje Zákon o účetnictví č. 563/1991 Sb. Další potřebné zákony jsou Obchodní zákoník č. 513/1991 Sb., Zákon o dani z příjmů č. 586/1992 Sb., Zákon o dani z přidané hodnoty č. 235/2004 Sb. a prováděcí vyhláška Ministerstva financí č. 500/2002 Sb., kterou se provádí některá ustanovení Zákona o účetnictví. Zákon o účetnictví č. 563/1991 Sb. stanoví v souladu s právem Evropských společenství rozsah a způsob vedení účetnictví a požadavky na jeho průkaznost. Pro Českou republiku jsou směrnice a nařízení Evropského společenství závazné. Tento zákon se vztahuje na: právnické osoby, které mají sídlo na území České republiky, zahraniční osoby, pokud na území České republiky podnikají nebo provozují jinou činnost podle zvláštních právních předpisů, organizační složky státu podle zvláštního právního předpisu, fyzické osoby, které jsou jako podnikatelé zapsány v obchodním rejstříku, ostatní fyzické osoby, které jsou podnikateli, pokud jejich obrat podle Zákona o dani z přidané hodnoty č. 235/2004 Sb. přesáhl za bezprostředně předcházející kalendářní rok částku Kč, a to od prvního dne kalendářního roku, ostatní fyzické osoby, které vedou účetnictví na základě svého rozhodnutí, ostatní fyzické osoby, kterým povinnost vedení účetnictví ukládá zvláštní právní předpis. Účetní jednotky účtují o stavu a pohybu majetku a jiných aktiv, závazků a jiných pasiv, dále o nákladech a výnosech a o výsledku hospodaření. Účetnictví podniku je základ pro výpočet zdravotního a sociálního pojištění a také informací pro externí subjekty jako jsou dodavatelé, banky, a další. Účetní jednotky účtují podvojnými zápisy o skutečnostech, které jsou předmětem účetnictví, do období, s nímž tyto skutečnosti časově a věcně souvisí. Není-li možno tuto zásadu dodržet, mohou účtovat i v účetním období, v němž zjistily uvedené skutečnosti. Zákon o účetnictví č. 563/1991 Sb. říká, že účetním obdobím je nepřetržitě po sobě jdoucích dvanáct měsíců, není-li dále stanoveno jinak. Účetní období se buď shoduje s kalendářním rokem, nebo je hospodářským rokem. Hospodář-

13 Teoretická část 13 ským rokem je účetní období, které může začínat pouze prvním dnem jiného měsíce, než je leden. Dle Zákona o účetnictví č. 563/1991 Sb. jsou účetní jednotky povinny: vést účetnictví ode dne svého vzniku až do dne svého zániku, vést jedno účetnictví za účetní jednotku jako celek, vést účetnictví jako soustavu účetních záznamů, přitom mohou použít technických prostředků, nosičů informací a programového vybavení, zachycovat skutečnosti, které jsou předmětem účetnictví, zaznamenávat účetní případy v účetních knihách, inventarizovat majetek a závazky, sestavovat účetní závěrku. Účetní jednotky jsou povinny vést účetnictví tak, aby účetní závěrka sestavená na jeho základě podávala věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví a finanční situace účetní jednotky. Zobrazení je věrné, jestliže obsah položek účetní závěrky odpovídá skutečnému stavu. Účetní jednotky jsou povinny vést účetnictví správné, úplné, průkazné, srozumitelné, přehledné a způsobem zaručujícím trvalost účetních záznamů. 3.2 Použití české měny v účetnictví V České republice je zákonným platidlem česká koruna. V obchodním styku nelze českou měnu jako platební prostředek odmítnout, ale na druhé straně si účastníci smluvního vztahu mohou sjednat úhradu v cizí měně, a to na základě svobodné vůle. Použití cizí měny a měnové vztahy tuzemců k cizozemcům zpravuje devizový zákon č. 219/1995 Sb. Od roku 1995 je česká měna volně směnitelná. Úhrady do a ze zahraničí mohou být prováděny bezhotovostně pouze prostřednictvím devizových míst s odpovídajícím rozsahem bankovní nebo jednotné licence nebo devizové licence. Dle Devizového zákona č. 219/1995 Sb. se devizovým místem rozumí: banka se sídlem v tuzemsku nebo pobočka zahraniční banky, která je oprávněna provádět obchod s devizovými hodnotami nebo platební styk ve vztahu k zahraničí, osoba, které byla udělena devizová licence k provádění obchodu s devizovými hodnotami nebo k poskytování peněžních služeb, osoba, které byla udělena koncese a vydána koncesní listina pro směnárenskou činnost, osoba oprávněná k provádění obchodů s devizovými hodnotami nebo k provádění platebního styku ve vztahu k zahraničí na základě principu jednotné licence.

14 Teoretická část 14 Devizový zákon č. 219/1995 Sb. ukládá tuzemcům oznamovací povinnost v případě nakládání s cizí měnou. Jedná se o skutečnosti týkající se: peněžních pohledávek a závazků vůči tuzemcům v zahraničí a vůči cizozemcům, přímých investic, finančních úvěrů, cenných papírů a operací na finančním trhu, včetně operací prováděných prostřednictvím cizozemců, zřízení a stavu účtu nebo jiných forem vkladů v zahraničí. 3.3 Použití cizí měny v účetnictví Zákon o účetnictví č. 563/1991 Sb. nám stanoví povinnost používat cizí měnu. Cizí měnu ale nepoužíváme pokaždé, když se objeví v účetnictví. Při nákupu dlouhodobého majetku na fakturu, kdy je cena uvedena v cizí měně, evidujeme závazek zaplatit tuto fakturu v cizí měně. Naopak pořízení majetku, jeho uvedení do užívání, odpisy a vyřazení v cizí měně neevidujeme. V cizí měně vždy evidujeme účty v bankách, peníze v pokladnách a na cestě, pohledávky a závazky a cenné papíry. V cizí měně můžeme evidovat i opravné položky a rezervy. Podle Zákona o účetnictví č. 563/1991 Sb. jsou účetní jednotky povinny vést účetnictví v peněžních jednotkách české měny. V případě pohledávek a závazků, podílů na obchodních společnostech, cenných papírů a derivátů, cenin, pokud jsou vyjádřeny v cizí měně, a cizích měn, jsou účetní jednotky povinny použít současně i cizí měnu. Tato povinnost platí i u opravných položek, rezerv a technických rezerv, pokud majetek a závazky, kterých se týkají, jsou vyjádřeny v cizí měně. Podstatou problematiky účtování v cizích měnách je úspěšné vyřešení dvou otázek: jak správně vyjádřit přepočet mezi cizí a českou měnou, jak se vyrovnat s rozdíly, které vznikají v důsledku kolísání kurzu cizí měny. 3.4 Postupy při přepočtu cizí měny na měnu českou Převod cizí měny na měnu českou můžeme rozdělit na dvě skupiny podle měny, kterou převádíme. První skupinu tvoří měny, pro které Česká národní banka (dále jen ČNB ) vyhlašuje směnný kurz. Patří sem měny Evropské unie, Dánska, Norska, Švédska, Švýcarska, Velké Británie, Polska, Maďarska, Slovenska, Slovinska, Kanady, USA, Nového Zélandu, Austrálie a Japonska. Druhou skupinu tvoří měny, pro které ČNB nevyhlašuje kurz. Jedná se o měny ostatních výše neuvedených zemí. Pro přepočet majetku a závazků vyjádřených v cizí měně na měnu českou použijeme směnný kurz. Směnný (měnový) kurz je kvantitativní poměr, podle kterého se směňují peněžní jednotky jednoho státu za měnu státu jiného, např. 24,123 CZK/1 EUR vyjadřuje, kolik korun českých je zapotřebí k nákupu, případně k prodeji jednoho eura. Kurzy měn se ve většině případů vyjadřují nepří-

15 Teoretická část 15 mo, tzn. kurz koruny se vyjádří jako počet korun na jednu jednotku (případně 100 jednotek) cizí měny. Kurz české měny na trhu vzniká na základě nabídky poptávky po korunách a devizách. Kurz české měny vůči jiným měnám roste nebo klesá. Toto kolísání může být o desítky procent. Proti nežádoucím výkyvům může zasáhnout ČNB, ale pouze v omezené míře. 3.5 Kurzy vyhlašované Českou národní bankou Kurzy používané v průběhu účetního období Jak uvádí Beránek (2009), může účetní jednotka při přepočtu cizí měny na měnu českou použít jednu z těchto možností: přepočty podle denních kurzů, což jsou kurzy ČNB v den uskutečnění účetního případu, použití pevných kurzů, které si účetní jednotka stanoví pro určité období (například k prvnímu dni roku, pololetí, měsíce, a to podle vlastního rozhodnutí). V případě nákupu nebo prodeje cizí měny za českou měnu lze použít kurzu, za který byly tyto hodnoty nakoupeny nebo prodány (tzn. kurzu komerčních bank nebo směnáren). Zvolený způsob přepočtu musí účetní jednotka používat po celou dobu trvání účetního období. Pro další účetní období může tuto metodu změnit, a to hlavně z důvodů zpřesnění věrného zobrazení skutečnosti nebo zkvalitnění vypovídací schopnosti účetní závěrky. Tato změna musí být součástí přílohy k účetní závěrce. Kurz ČNB Pro každý pracovní den stanovuje ČNB kurz české koruny k jednotlivým volně směnitelným měnám. Od jsou kurzy devizového trhu stanovovány ČNB na základě monitorování vývoje měn na mezibankovním devizovém trhu, a to vždy ve 14:15 hod. místního času s platností na aktuální den a následně zveřejněny na internetových stránkách ČNB a v denním tisku. Kurz devizového trhu slouží ve smyslu Zákona o účetnictví č. 563/1991 Sb. a dalších právních norem pro neobchodní účely, tj. ohodnocování závazků a pohledávek, daňová a celní řízení apod. Zákon o účetnictví č. 563/1991 Sb. uvádí, že: peněžní prostředky v hotovosti a ceniny se oceňují v nominální hodnotě kurzem valuty střed podle kurzovního lístku centrální banky, peněžní prostředky uložené na bankovních účtech se přepočítávají na českou měnu kurzem devizy střed podle kurzovního lístku centrální banky, kurz devizy prodej se používá u závazků, kurz devizy nákup se používá u pohledávek.

16 Teoretická část 16 V případě, že nakoupíme devizy a oceníme je kurzem ČNB, tj. jiným kurzem, než za který jsme provedli tento nákup, vzniká nám kurzový rozdíl při směně, který musíme účetně vyrovnat. Pevný kurz V průběhu účetního období může účetní jednotka místo použití denního kurzu ČNB používat kurz pevný. Jak uvádí Strouhal (2010), je to upraveno ve vnitřním předpise, ve kterém účetní jednotka určí měny, kterých se stanovení pevného kurzu týká, a časové období, po které bude tento kurz platný. Časovým obdobím může být měsíc nebo čtvrtletí, nejdéle však účetní období. Pevný kurz se stanovuje na základě kurzu devizového trhu vyhlášeného ČNB v určitý den. Zákon o účetnictví č. 563/1991 Sb. výběr tohoto dne neomezuje. Účetní jednotka použije tento kurz k prvnímu dni období, pro které je pevný kurz používán. Pokud je pevný kurz používán u více měn, může účetní jednotka zvolit jiné časové období u každé z těchto měn. Použití pevného kurzu může ovlivnit i hospodářský výsledek účetní jednotky. Jedná se hlavně o úhrady prováděné v cizích měnách z devizového účtu nebo valutové pokladny. V tomto případě může dojít i k vyloučení kurzového rozdílu. Pevný kurz se nesmí použít pro ocenění majetku a závazků při uzavírání účetních knih k rozvahovému dni nebo k jinému okamžiku, ke kterému se sestavuje účetní závěrka. V případě vyhlášení devalvace nebo revalvace české koruny musí být pevný kurz vždy změněn. Podle Beránka (2009) může být kurz změněn i v případě, že skončí platnost vnitřního předpisu a účetní jednotka si stanoví nový pevný kurz. Kurz obchodní banky Při nákupu a prodeji valut může účetní jednotka použít kurz obchodních bank. Jedná se o případy, kdy účetní jednotka platí v cizí měně z účtu vedeného v české měně nebo naopak inkasuje cizí měnu na účet vedený v měně české. Obchodní banka v takovém případě provede i směnu. Každá obchodní banka si stanoví kurz deviz a valut pro nákup a prodej. Tyto kurzy se stanovují na základě kurzů ČNB. Kurz nákup užívá obchodní banka v případě, že nakupuje devizy nebo valuty od klientů. Kurz prodej užívá, pokud prodává devizy nebo valuty klientům. Kurz střed užívají banky k nákupu nebo prodeji valut mezi sebou Kurzy používané při účetní závěrce Majetek a závazky vyjádřené v cizí měně musíme ke dni účetní závěrky přepočítat denním kurzem ČNB, což je kurz, který platí v den, ke kterému sestavujeme účetní závěrku, jak uvádí Beránek (2009). Tento kurz použijeme bez ohledu na to, jaký kurz v účetnictví používáme během účetního období.

17 Teoretická část Kurzy nevyhlašované Českou národní bankou Dle Beránka (2009) ČNB u některých měn nevyhlašuje kurz, ale některá centrální banka kurz mezi českou korunou a touto měnou vyhlašuje. V takovém případě můžeme použít kurz této zahraniční centrální banky. U měn vzdálených zemí nemusí být oficiální kurz této měny vůči měně české přímý. Potom můžeme použít přepočet pomocí eura nebo amerického dolaru. Od roku 2009 se pro tyto měny může použít kurz ostatních měn, které vyhlašuje ČNB poslední pracovní den v měsíci. 3.7 Vznik kurzových rozdílů Kurzový rozdíl je peněžním vyjádřením změny ocenění majetku a závazků vyplývající ze změny směnného kurzu české koruny k jednotlivým zahraničním měnovým jednotkám. Účetní jednotka oceňuje majetek a závazky: k okamžiku uskutečnění účetního případu, ke konci rozvahového dne nebo k jinému okamžiku, ke kterému se účetní závěrka sestavuje. Okamžikem uskutečnění účetního případu je den, ve kterém dojde ke splnění dodávky, platbě závazku, inkasu pohledávky, postoupení pohledávky, vkladu pohledávky, poskytnutí či přijetí zálohy, převzetí dluhu, zjištění manka, přebytku či škody, pohybu majetku uvnitř účetní jednotky a k dalším skutečnostem vyplývajícím ze Zákona o účetnictví č. 563/1991 Sb., zvláštních předpisů nebo z vnitřních předpisů účetní jednotky. Pro účely ocenění může účetní jednotka použít pro přepočet cizí měny na českou měnu pevný kurz, kterým se rozumí kurz ČNB platný od začátku období. To nesmí být delší než je účetní období. Jeho délku si účetní jednotka stanoví sama ve vnitropodnikových směrnicích a po dobu trvání tohoto období příslušný kurz používá pro přepočet cizích měn na měnu českou. Při používání pevného kurzu může účetní jednotka tento kurz změnit svým vnitřním předpisem i v průběhu stanovené doby. V případech vyhlášení devalvace nebo revalvace české koruny musí být pevný kurz vždy změněn. Způsoby ocenění Podle Zákona o účetnictví č. 563/1991 Sb. se majetek a závazky oceňují: pořizovací cenou cena, za kterou byl majetek pořízen včetně nákladů s jeho pořízením souvisejících, nominální hodnotou oceňují se tak ceniny, peněžní prostředky, pohledávky a závazky, reprodukční pořizovací cenou cena, za kterou by byl majetek pořízen v době, kdy se o něm účtuje,

18 Teoretická část 18 vlastními náklady u zásob vytvořených vlastní činností přímé náklady vynaložené na výrobu nebo jinou činnost, popřípadě i část nepřímých nákladů, které se vztahují k výrobě nebo k jiné činnosti, vlastními náklady u hmotného majetku kromě zásob a nehmotného majetku kromě pohledávek vytvořeného vlastní činností přímé náklady vynaložené na výrobu nebo jinou činnost a nepřímé náklady, které se vztahují k výrobě nebo jiné činnosti, vymezené v souladu s účetními metodami Kdy vzniká kurzový rozdíl Kurzové rozdíly vyplývají ze změn kurzů cizích měn, ke kterým v průběhu času dochází. V rámci účetní závěrky se účtují na konci roku, ale také v průběhu účetního období. Dle Beránka (2009) kurzové rozdíly obecně vznikají při: obchodování se zahraničními partnery, majetkových účastech v zahraničních firmách, účtování o ceninách, devizách či valutách, účtování o cenných papírech, všech ostatních hodnotách, jejichž ocenění je vyjádřeno v cizích měnách. Kurzový rozdíl může také vzniknout při směně české měny za měnu cizí. Stane se tak v případě, že použijeme v účetnictví jiný kurz, než za který byl obchod proveden. Pokud účetní jednotka nakoupí např. eura za kurz 24,350 CZK/1 EUR, ale v účetnictví používá pevný kurz 25,000 CZK/1 EUR, vznikne nám rozdíl 0,650 CZK na 1 EUR. Tento rozdíl je rozdílem mezi kurzem provedené směny a kurzem použitým v účetnictví, neboli kurzový rozdíl při směně. V případě zisku účtujeme tento rozdíl na účet 663 Kurzové zisky na stranu Dal, v případě ztráty na účet 563 Kurzové ztráty na stranu Má dáti. Kurzový rozdíl může také vzniknout, pokud směníme cizí měnu za jinou cizí měnu Kdy nevzniká kurzový rozdíl Kurzové rozdíly podle Beránka (2009) nevznikají při: oznámení o změně věřitele nebo dlužníka a u věřitele v případě, že za dlužníka bude plnit dlužník jiný, dohodě o změně zahraničních měn pro úhrady nebo inkasa bez pohybu peněžních prostředků, s výjimkou změny na CZK, splácení peněžních vkladů do obchodních společností a družstev.

19 Teoretická část Zjišťování kurzových rozdílů Kurzový rozdíl vzniká v průběhu a na konci účetního období. V průběhu účetního období vzniká kurzový rozdíl obecně při inkasu pohledávek a při úhradě závazků. Při inkasu pohledávek a půjček se kurzový rozdíl zjišťuje jako rozdíl mezi oceněním pohledávky v účetnictví a přijatými peněžními prostředky. Při úhradě závazků, splácení půjček a úvěrů se kurzový rozdíl zjišťuje jako rozdíl mezi oceněním závazku v účetnictví a uhrazenými peněžními prostředky. Při úhradě závazků, splácení půjček a úvěrů se kurzový rozdíl zjišťuje jako rozdíl mezi oceněním závazku v účetnictví a uhrazenými peněžními prostředky. Při uzavírání účetních knih k rozvahovému dni se majetek a závazky přepočítají aktuálně platným kurzem ČNB. Kurzový rozdíl je v tomto případě rozdíl mezi původním oceněním a oceněním podle kurzu ČNB. 3.9 Kurzové rozdíly vzniklé v průběhu účetního období Zákon o účetnictví č. 563/1991 Sb. vyžaduje účtovat o devizových pohledávkách a závazcích jak v českých korunách, tak v cizích měnách. Během účetního období se účtují kurzové rozdíly, které vznikají průběžně při účtování závazků a pohledávek vůči zahraničním partnerům. Při vzniku pohledávky nebo závazku účtujeme v určitém kurzu, který může být v den splacení této pohledávky či závazku úplně jiný nižší či vyšší. V cizí měně je pohledávka či závazek celý splacen, ale v měně české dochází k nedoplatku nebo přeplatku, který je způsoben změnou kurzu. Vzniklý kurzový rozdíl se účtuje buď do finančních výnosů na účet Kurzové zisky nebo do finančních nákladů na účet 563 Kurzové ztráty. Podle Zákona o účetnictví č. 563/1991 Sb. se používají kurzy stanovené a zveřejňované ČNB v kurzovním lístku Pohledávky a závazky O pohledávce a závazku se účtuje dvakrát. Poprvé v okamžiku vzniku a podruhé v okamžiku zániku pohledávky nebo závazku. Také o nich účtujeme v okamžiku sestavení účetní závěrky, kdy musí být oceněny v rámci rozvahy kurzem ČNB v den sestavení. Zákon o účetnictví č. 563/1991 Sb. stanoví použít pro přepočet účetního případu kurz ze dne jeho uskutečnění. Např. při prodeji zboží použijeme při přepočtu pohledávky při jejím vzniku kurz ze dne dodání zboží a při jejím zániku kurz ke dni úhrady. V případě nákupu materiálu, zboží nebo dlouhodobého majetku je kurzový rozdíl nákladem nebo výnosem a do pořizovací ceny nevstupuje. Při použití pevného kurzu vzniká pohledávka vystavením faktury a jejím následným zaplacením. Nedojde-li ke změně pevného kurzu, přepočet cizí měny na českou bude stejný a kurzový rozdíl nevznikne. V případě, že použijeme denní kurz ČNB, bude částka inkasa v české měně odlišná od částky faktury.

20 Teoretická část 20 Zálohy a postupně splácené pohledávky a závazky Jak uvádí Beránek (2009), pokud účetní jednotka nepoužívá Postupy 2001, může při částečné platbě faktury počítat kurzový rozdíl: k zaplacené části pohledávky nebo závazku, k nezaplacené části pohledávky či závazku, vyčíslit kurzový rozdíl pouze při uzávěrce. Postupy se rozumí soubor dalších předpisů, které účetní jednotka používá pro svou činnost. Podle Beránka (2009) musí mít účetní jednotka ve svých vnitřních účetních předpisech zakotveno, jakým způsobem bude účtovat o pohledávce nebo závazku v okamžiku částečného zaplacení. V případě, že jsou pohledávka nebo závazek spláceny po částech, je možné při každé platbě postupovat jedním ze tří následujících způsobů: 1. vyčíslit a zaúčtovat kurzový rozdíl týkající se splacené části pohledávky nebo závazku, 2. vyčíslit a zaúčtovat rozvahový kurzový rozdíl týkající se nesplacené části pohledávky nebo závazku, 3. neúčtovat o kurzovém rozdílu vůbec. Přijetím zálohové faktury nevzniká účetní jednotce závazek. O zálohové faktuře se účtuje pouze v podrozvahové evidenci, která neovlivňuje rozvahu ani účetní deník. V podrozvahové evidenci neúčtujeme o kurzových rozdílech. Až v okamžiku zaplacení vznikne z účetního hlediska pohledávka. V okamžiku, kdy přijmeme a zaúčtujeme fakturu, přiřadíme k ní zálohovou platbu. Vyúčtování zálohy může být provedeno i v jiné cizí měně, než v jaké byly zálohy zaplaceny. V takovém případě je smluvně v průběhu realizace dohodnuta změna měny plateb a způsob přepočtu. Pohledávky Dle Březinové (2008) je obecně pohledávka charakterizována jako právo věřitele žádat určité plnění (peníze, movité věci) na dlužníkovi. O pohledávce účtuje účetní jednotka obvykle dvakrát. Poprvé k okamžiku vzniku pohledávky, kdy je v podniku oceněna. Účetní jednotka použije kurz platný k datu vystavení faktury nebo kurz platný v den přijetí faktury. Podruhé o pohledávce účtuje při jejím zániku. Za zánik se nejčastěji považuje její zaplacení. Vznikat a zanikat může pohledávka postupně, nebo lze účtovat i o dalších skutečnostech s ní souvisejících. Podle Zákona o účetnictví č. 563/1991 Sb. jsou účetní jednotky povinny evidovat v účetnictví pohledávky v cizí měně jak v měně české, tak v cizí. Tato povinnost platí i u opravných položek k těmto pohledávkám. Nákup, prodej a zápočty pohledávek Pohledávka většinou vzniká z obchodní činnosti účetní jednotky. Může ale vzniknout z činnosti jiného subjektu a do účetní jednotky se dostat nákupem.

21 Teoretická část 21 Při nákupu a prodeji pohledávky je kupní cena odlišná od ceny nominální. Nákup i prodej může být vyjádřen v jiné měně, než ve které je nominální hodnota pohledávky. Jak říká Beránek (2009), k vyrovnání pohledávky může dojít zaplacením, zápočtem proti pohledávce dlužníka nebo uplynutím zákonné doby, po které pohledávka přestane existovat. Pohledávka je v účetnictví dané jednotky vyrovnána ve chvíli, kdy přestane být majetkem společnosti nebo kdy přestane společnost tento majetek evidovat, to je v případě prodeje pohledávky, plného odpisu pohledávky a vkladu do jiné společnosti. Pohledávka nezaniká vytvořením opravné položky a promlčením. Při nákupu pohledávky se cizí měna objeví ve dvou pozicích, a to odděleně i současně. Za prvé se jedná o nákup pohledávky, jejíž nominální hodnota je vyjádřena v měně cizí, a to za českou měnu, stejnou cizí měnu nebo jinou cizí měnu. Za druhé pohledávku nakoupíme za cizí měnu. V účetnictví je nakoupená pohledávka vyjádřena pořizovací cenou. Pokud účetní jednotka nakoupí pohledávku, v účetnictví neuvádí očekávaný příjem, ale náklady spojené s pořízením pohledávky. Pokud je nominální hodnota pohledávky vyjádřena v cizí měně a účetní jednotka ji koupí v měně české, nemusí přepočítávat pořizovací cenu na měnu cizí. Pokud účetní jednotka nakoupí pohledávku v cizí měně, jejíž hodnota je vyjádřena v měně české, také pořizovací cenu nepřepočítává na měnu cizí. Při prodeji pohledávky se s cizí měnou setkáváme na dvou místech. Za prvé při prodeji pohledávky vyjádřené v cizí měně a za druhé při prodeji za cizí měnu. Při prodeji vlastních pohledávek musí účetní jednotka rozlišit zisk nebo ztrátu z prodeje a kurzový rozdíl. Kurzový rozdíl vzniká pouze, pokud účetní jednotka zaúčtuje nakoupenou pohledávku v cizí měně. Započtení pohledávek může být jednostranný akt, kdy účetní jednotka, která má zároveň závazek a pohledávku k druhé osobě, provede jejich kompenzaci a druhé osobě tuto skutečnost oznámí. Tato skutečnost se řídí Obchodním zákoníkem č. 513/1991 Sb. Při započtení pohledávek v různých měnách se použije kurz ČNB ke dni provedení zápočtu. Zápočet může proběhnout nejdříve, až jsou obě pohledávky splatné. Započtení pohledávek může být i dohodou obou stran, že se nebudou proplácet, ale dojde k jejich započtení. Pokud jsou pohledávky v různých měnách, může být kurz dohodnut odchylně od kurzu ČNB. Započtení pohledávek může být i dohodou obou stran, že své vzájemné pohledávky nebudou vymáhat a zruší je. Pokud jsou pohledávky v různých měnách, je toto započtení s kurzem odlišné od kurzu ČNB. V účetnictví se to považuje za prodej pohledávky a cenou za tuto pohledávku je hodnota závazku, který započteme. Opravná položka k pohledávce Do roku 2001 se opravné položky účtovaly pouze v českých korunách a kurzové rozdíly u pohledávek, na které byla opravná položka vytvořena, již nevznikaly. Od roku 2002 se opravné položky tvoří jak v české, tak v cizí měně a k okamžiku účetní závěrky se přeceňují.

22 Teoretická část 22 Závazky Dle Březinové je obecně závazek charakterizován jako povinnost dlužníka k plnění. Při účtování závazku v cizí měně jsou způsob účtování, tvoření kurzových rozdílů a volba dne pro stanovení kurzu obdobné jako u pohledávky. Účetní jednotka může jako den stanovení kurzu vybrat den splnění dodávky nebo den přijetí faktury. Tento den je třeba vyznačit na dokladu. Kurzové zisky i kurzové ztráty vznikají jak u pohledávek, tak u závazků. Záleží na původním ocenění pohledávky či závazku a na ocenění k datu inkasa pohledávky nebo k datu úhrady závazku Opravné daňové doklady Jak uvádí Beránek (2009), opravný daňový doklad (dobropis) znamená závazek vystavovatele zaplatit určitou částku nebo snížit již existující pohledávku. Druhy opravných daňových dokladů: opravný daňový doklad, který zcela anuluje fakturu. O účetním případu se nemusí účtovat. Jedná se např. o omylem vystavenou fakturu. Pro lepší daňovou průkaznost je pro účetní jednotku lepší zaúčtovat oba doklady (fakturu i opravný daňový doklad). Při zaúčtování se použije stejný kurz pro oba doklady. Opravný daňový doklad, který zcela anuluje fakturu na základě vrácení zboží před zaplacením. Jedná se o opravný daňový doklad, zaúčtování obou dokladů je nutné. Účetní jednotka použije stejný kurz jako na původním daňovém dokladu. Opravný daňový doklad, který zcela anuluje fakturu na základě vrácení zboží po zaplacení. K opravnému daňovému dokladu přistupujeme jako k faktuře. Při účtování opravnému daňovému dokladu kurz nevzniká. Opravný daňový doklad, který snižuje plnění na faktuře. Nezáleží na důvodu snížení ceny (např. dodání menšího množství zboží, nižší kvalita). Opravný daňový doklad, který se nevztahuje ke konkrétní faktuře. Není opravným daňovým dokladem, na opravný daňový doklad pohlížíme jako na fakturu, kurz bude podle dne uskutečnění zdanitelného plnění. Opravný daňový doklad k vrácené záloze. V případě nevyužití přijaté zálohy s DPH se vystaví opravný daňový doklad Cestovní příkazy Při vyslání zaměstnance na zahraniční pracovní cestu může zaměstnavatel poskytnout zaměstnanci zálohu v cizí měně nebo její část v hotových peněžních prostředcích, nebo zapůjčením platební karty zaměstnavatele. Většina účetních jednotek, které vlastní valutovou pokladnu, ji používá hlavně pro cestovní náhrady, i když se jedná o menší částky peněz. Pokud účetní jednotka používá více měn, musí vést analytickou evidenci k valutové pokladně. Při vyúčtování zálohy použije zaměstnavatel zaměstnancem doložený kurz, kterým byla poskytnutá měna v zahraničí směněna na jinou měnu. Při poskyto-

23 Teoretická část 23 vání cestovních náhrad, na které nebyla poskytnuta záloha, se přiměřeně použije 183 Zákoníku práce č. 262/2006 Sb. s tím, že pro přepočet měn se použijí kurzy vyhlášené ČNB a platné v den nástupu zahraniční pracovní cesty. Ustanovení zákona neříká účetní jednotce, jak má být vyúčtování zachyceno v účetnictví, ale pouze stanoví, v jakém kurzu má proběhnout směna mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Pokud je záloha při zahraniční pracovní cestě vyšší, než je právo zaměstnance, vrací zaměstnanec zaměstnavateli částku v měně, kterou mu zaměstnavatel poskytl, nebo v měně, na kterou zaměstnanec tuto měnu v zahraničí směnil, nebo v české měně. Pokud je záloha při zahraniční pracovní cestě nižší, než je právo zaměstnance, doplácí zaměstnavatel zaměstnanci v české měně. Účetní jednotka používá denní kurz ČNB nebo pevný kurz, jak je uvedeno ve vnitřním předpise pro účtování cestovních příkazů. V případě služební cesty není den uskutečnění účetního případu přesně určen. Může jít o den, ve kterém bylo dosaženo cíle služební cesty (tj. obchodní schůzka, návštěva veletrhu, převzetí dokumentů apod.), den ukončení služební cesty nebo den, kdy byla předložena zpráva ze služební cesty a vyúčtovány náklady. Účetní jednotka může den uskutečnění účetního případu u pracovních cest specifikovat ve vnitřních účetních směrnicích. V dnešní elektronické době je pro zaměstnavatele výhodnější poskytnout zaměstnanci pro služební cestu platební kartu zaměstnavatele. Zaměstnanec může tuto kartu použít na proplácení výdajů, které plně hradí zaměstnavatel (např. ubytování, jízdné, pohonné hmoty), na výdaje, které jsou hrazeny pouze částečně (např. jídlo v restauraci, jehož cena převyšuje denní hodnotu stravného), nebo na své vlastní výdaje (např. soukromé výdaje, které přesahují výši kapesného). Po návratu zaměstnance z pracovní cesty se provede vyúčtování těchto výdajů. Na platební karty se pohlíží jako na poskytnutou zálohu. Při některých zahraničních cestách se může stát, že zaměstnanec projíždí více zeměmi. Obdrží proto více měn a vyúčtování provádí u každé z nich. Zákoník práce č. 262/2006 Sb. stanoví pro výpočet stravného při průjezdu více zeměmi stravné stanovené pro zemi, ve které stráví zaměstnanec v kalendářním dni nejvíce času. Vstupem do Evropské unie se také snížil počet měn, ve kterých zaměstnavatel vystavuje cestovní příkaz. Pokud v účetní jednotce nastane případ zúčtovat cestovní příkaz ve více měnách, je třeba zaúčtovat jednotlivé měny odděleně a sloučí se až po vyčíslení nedoplatku nebo přeplatku v české měně Uzavírání účetních knih Zákon o účetnictví č. 563/1991 Sb. ukládá účetním jednotkám povinnost sestavit účetní závěrku. Účetní závěrku tvoří: rozvaha, výkaz zisku a ztráty, příloha, která vysvětluje a doplňuje informace uvedené v rozvaze a výkazu zisku a ztráty.

24 Teoretická část 24 Účetní závěrka může zahrnovat i přehled o peněžních tocích nebo přehled o změnách vlastního kapitálu. Při uzavírání účetních knih ke dni sestavování účetní závěrky vznikají kurzové rozdíly na účtech účtových skupin 21 Peníze, 22 Účty v bankách a 26 Převody mezi finančními účty Pokladna Při účtování valut, které má účetní jednotka uloženy v pokladně (účet Pokladna) nebo které převádí mezi pokladnami, nebo mezi pokladnou a bankou (účet 261 Peníze na cestě), musí při každém pohybu ocenit přírůstek nebo úbytek valuty v korunách. U valut, které v průběhu vydáváme nebo přijímáme, musíme provést přepočet cizí měny na měnu českou vždy. V případě, že valuty jsou v pokladně bez pohybu, přepočet při změně kurzu provádět nemusíme. Dle Březinové (2008) můžeme dočasně valuty v pokladně považovat za zásoby, které v určité ceně ukládáme na sklad a v určité ceně vybíráme. Valuty vyskladňujeme v jiné ceně, než je cena pořízení. Tím vznikne rozdíl mezi evidencí zůstatku v cizí měně a v měně české. Tento rozdíl se nemusí vyrovnávat při každém pohybu valut v pokladně, ale může se srovnávat souhrnně v určitých intervalech (např. měsíčních, čtvrtletních), nejpozději k okamžiku sestavení účetní závěrky. Valuty vkládáme a vybíráme z pokladny zpravidla pokaždé v jiném kurzu. Zůstatek v pokladně v českých korunách a v cizí měně se nerovná přepočtu zůstatku cizí měny aktuálním kurzem. Vzniklý rozdíl se zaúčtuje do nákladů (účet 563 Kurzové ztráty) nebo do výnosů (účet 663 Kurzové zisky) a vyjadřuje, kolik jsme vydělali nebo prodělali na změně kurzu za dobu, kterou jsme valuty vlastnili. Pokud účetní jednotka používá peněžní prostředky ve více měnách, musí pro každou měnu vést analytickou evidenci pokladny Bankovní účty O bankovním účtu v cizí měně účtujeme obdobně jako o valutové pokladně. Účtuje se o vkladech a výběrech oceněných aktuálním kurzem v průběhu účetního období a na konci účetního období se použije aktuální kurz ČNB. Vzniklý kurzový rozdíl se zaúčtuje do nákladů nebo výnosů (účet 563 Kurzové ztráty nebo 663 Kurzové zisky). Kurzové rozdíly mohou být účtovány při každém pohybu na účtu nebo koncem každého kalendářního měsíce. Při vstupu zemí do Evropské unie skončila platnost národních měn jednotlivých členských států. Účetní jednotky musely převést účty v těchto měnách na účty vedené v eurech Kurzové rozdíly při uzávěrce Jak uvádí Beránek (2009), hodnota pohledávky nebo závazku se musí opravit v rozvahový den. V okamžiku sestavování závěrky jsou pohledávky a závazky

25 Teoretická část 25 v cizí měně přepočteny platným kurzem ČNB. V případě, že ČNB pro tento den kurz nevyhlašuje (např. je sobota nebo neděle), účetní jednotka použije poslední vyhlášený kurz, tj. kurz posledního pracovního dne předcházejícího rozvahovému dni. Pokud ČNB kurz nevyhlašuje, použijeme postup, který jsem uvedla v kapitole 3.6 Kurzy nevyhlašované ČNB. Zaúčtování kurzového rozdílu se musí provést výhradně na účty nákladů a výnosů. Pohledávky tak zůstanou v účetnictví v nově vypočtené hodnotě až do zaplacení nebo dalšího přecenění. Při platbě srovnáváme hodnotu platby s hodnotou přepočítanou v rámci poslední závěrky, ne s hodnotou v okamžiku vzniku pohledávky. Kurzové rozdíly v okamžiku sestavování účetní závěrky musíme vytvořit na všechny pohledávky a závazky v cizí měně, a to i na částečně splacené. Kurzové rozdíly se účtují u všech pohledávek a nezáleží na tom, zda jsou k nim vytvořeny opravné položky, nebo zda jsou částečně odepsané. Opravné položky k pohledávkám v cizí měně tvoříme také v cizí měně Kurzové rozdíly z daňového pohledu Přepočet cizí měny na měnu českou nepotřebuje účetní jednotka pouze pro účely účetnictví. V některých případech musí cizí měnu přepočítat pro účely platby daní, protože daně se odvádějí v české měně a to i v případě, že je základ pro výpočet daně vyjádřen v měně cizí. Kurzové rozdíly se přímo promítají do hospodářského výsledku (ovlivňují finanční hospodářský výsledek) a jsou daňově účinné. Na kurzové ztráty je doporučeno vytvářet rezervy. V případě, že účetní jednotka je plátcem daně z přidané hodnoty (dále jen DPH ), musí se při dovozu ze zahraničí účtovat ještě o DPH, a to jednak přidanění a jednak nárok na odpočet. Kurzy pro přepočet DPH použije účetní jednotka stejné jaké používá v účetnictví Srážková daň 22 Zákona o daních z příjmů č. 586/1992 Sb. použije plátce daně, který má sídlo nebo bydliště na území České republiky, kurz uplatněný v účetnictví. Pokud použijeme kurz pro přepočet závazku v rozporu se Zákonem o účetnictví č. 563/1991 Sb. nebo pokud srazíme daň v nesprávný okamžik, může nám hrozit postih ze strany finančního úřadu. Odvedená daň totiž závisí na výši kurzu Uskutečnění účetního případu Uskutečnění účetního případu nastává při dodání zboží či služby, kdy je přesně stanoven okamžik uskutečnění.

26 Teoretická část 26 Tab. 1 Okamžik uskutečnění účetního případu při jednotlivých událostech Typ události Prodej, kdy přepravu provádí třetí osoba a nedochází k bezprostřednímu předání mezi dodavatelem a odběratelem Prodej s klauzulí, že zboží zůstává do úplného zaplacení majetkem dodavatele Prodej nemovitosti Poskytnutí déle trvající služby (např. dvouměsíční školení Poskytnutí opakované služby (např. pravidelný úklid jednou týdně) Poskytování průběžné služby, práva nebo dodávky (např. pronájem nebo dodávka elektrického proudu) Zdroj: Beránek (2009) Nárok na odpočet DPH Okamžik uskutečnění Okamžik, kdy dojde ke změně vlastnictví: není-li ve smlouvě uvedeno jinak, při předání prvnímu dopravci Okamžik předání, nezávisle na právním přechodu vlastnictví Okamžik podání návrhu na vklad do katastru nemovitosti Okamžik předání výsledků této služby Okamžik každého dílčího plnění (v praxi však obvykle nahrazováno posledním dnem v měsíci) Účetní jednotkou zvolený den v rámci období (např. den vyúčtování) V případě, že je příjemce zdanitelného plnění plátcem DPH, uplatňuje nárok na odpočet DPH na základě přijatého daňového dokladu, a to ve výši uvedené na faktuře. Nezáleží na tom, jaký kurz používá v účetnictví. Jak říká Zákon o dani z přidané hodnoty č. 235/2004 Sb., pokud příjemce zdanitelného plnění není plátcem DPH, jedná se např. o zahraniční osobu, která není registrovaná v České republice jako plátce DPH, není nutné vystavovat daňový doklad, ale musíme vést evidenci o uskutečněném zdanitelném plnění, kde uvádíme cenu i DPH v české měně. Vždy musíme stanovit poměr mezi vyjádřením v české měně a cizí měně. Beránek (2009) rozlišuje dva případy: cena je stanovena v cizí měně, cena je stanovena v české měně a úhrada je stanovena v měně cizí. V prvním případě účetní jednotka použije pro přepočet cizí měny na měnu českou kurz, který účetní jednotka užívá při ocenění, tj. kurz, kterým fakturu zaúčtuje. Nezáleží na tom, zda použije denní kurz ČNB, nebo pevný kurz. Ve druhém případě účetní jednotka použije kurz dohodnutý ve smlouvě. V účetnictví bude prodej v měně české a závazek v měně cizí. Daňová povinnost vzniká plátci dnem uskutečnění zdanitelného plnění. Základ daně a DPH jsou přepočteny kurzem platným v den zdanitelného plnění,

27 Teoretická část 27 nikoliv kurzem ze dne vystavení daňového dokladu. Od není datum kurzu datem vystavení zahraniční faktury, ale datem, kdy tato faktura byla rozšířena na český daňový doklad. V rámci zúčtování přiznání celkové částky daně použije účetní jednotka pomocný účet 349 Spojovací účet k DPH. Výše odvedené DPH závisí na kurzu přepočtu. Vystavení faktury s DPH vede k dohadům o volbě kurzu nebo dne uskutečnění. Z hlediska účetního i daňového může mít špatná výše kurzu za následek doměření daně a penále Cestovní příkazy Jak uvádí Beránek (2009), v případě cestovních náhrad do limitu nemá výplata daňové důsledky. Při vyplacení vyšších cestovních náhrad musí zaměstnavatel navyšující částku zdanit jako příjem (odvod zdravotního pojištění, sociálního pojištění, daně z příjmů). Tyto operace probíhají v rámci měsíčního zpracování mezd Vnitropodniková směrnice Podle Kovaříkové (2009) lze vnitropodnikové směrnice charakterizovat jako stanovení pravidel, organizace, podmínek, povinností, odpovědnosti a pravomocí v určité pracovní činnosti. Smyslem účetních směrnic je aplikovat zákonné předpisy na konkrétní podmínky v účetní jednotce. Měly by být součástí podnikové kultury, stát se aktivně využívaným nástrojem usnadňujícím orientaci v operativních činnostech, kterými se musí či méně všichni zaměstnanci zabývat. Každá účetní jednotka má povinnost vytvořit vnitropodnikové směrnice. Hlavní úlohou každé vnitropodnikové směrnice je nastavit jednotný postup a řešení konkrétních skutečností, které mohou v podniku nastat. Jedná se o způsob oceňování, inventarizace, posuzování stejných účetních případů v různých obdobích. Směrnice určuje přesně daná pravidla, kterými se musí řídit všichni zaměstnanci podniku, i v případě, že se jedná o externí zaměstnance. Smyslem směrnice je dosáhnout lepšího chodu podniku. Každá směrnice by měla obsahovat: název účetní jednotky, název dokumentu včetně jeho označení, název směrnice, datum vydání, datum účinnosti, kdo směrnici zpracoval, kontroloval a schválil, rozdělovník: seznam osob, kterých se konkrétní směrnice týká.

28 Teoretická část 28 Dle aktuálního stavu legislativy je nutné, aby účetní jednotka každou směrnici pravidelně aktualizovala a přizpůsobovala daným změnám. Dle Otrusilové je třeba aktualizaci vnitropodnikové směrnice provést v těchto případech: každoročně, vždy k začátku nového účetního období, při organizačních změnách, při změně pravidel obsažených v obecně platných předpisech, při změně ve způsobu realizace některých činností, při změně zvolených účetních postupů. Účetní jednotka tvoří pouze ty směrnice, které pro svou podnikatelskou činnost potřebuje. Ve směrnici uvádíme pouze ty případy, kde zákon nebo vyhláška jasně nespecifikuje a účetní jednotka se může sama rozhodnout. Směrnice má být stručná, jasná a výstižná a týkat se pouze daného problému. Směrnice nesmí být obecná.

29 Praktická část 29 4 Praktická část 4.1 Základní údaje o podniku KYZ s.r.o. Společnost KYZ s.r.o. je fiktivní společností, právní formou společnost s ručením omezeným se sídlem Poštovská 1, Brno. Vznikla zápisem do obchodního rejstříku vedeného Krajským soudem v Brně. Předmětem podnikání je koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej, výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 Živnostenského zákona, hostinská činnost a výroba, instalace, opravy elektrických strojů a přístrojů, elektronických a telekomunikačních zařízení. Za společnost jedná a zastupuje ji pouze jeden jednatel. Společnost má tři společníky s obchodním podílem ¼, ¼,1/2. U všech je podíl splacen. Základní kapitál je ve výši Kč. Podnik zaměstnává 9 zaměstnanců v trvalém pracovním poměru. Společnost obchoduje jak s tuzemskými, tak se zahraničními partnery. V rámci zahraničního platebního styku používá pro přepočet cizí měny na měnu českou kurz pevný roční. Společnost v současné době nemá směrnici, která by upravovala přepočty cizí měny na měnu českou a operace s kurzovými rozdíly. Pro zachycení účetních případů je v účetní jednotce účtováno způsobem A, tzn. jsou použity účty pořízení (111 pořízení materiálu, 131 pořízení zboží, 041 pořízení dlouhodobého nehmotného majetku, 042 pořízení dlouhodobého hmotného majetku, 043 pořízení dlouhodobého finančního majetku). Účetním obdobím je kalendářní rok. Pro zachycení účetních případů společnost využívá ekonomický software, který zahrnuje skladové hospodářství, obchod, fakturaci a saldokonto, i podvojné účetnictví. Účetní jednotka začíná číslovat doklady od prvního dne účetního období, tj. od 1.1. daného roku a to ve tvaru rok, řada dokladu a číslo dokladu. Během účetního období se zúčtovávají jednotlivé přijaté nebo vydané doklady. 4.2 Užití různých druhů kurzů Účetní jednotka nyní používá kurz denní. Modelový příklad je sestaven ze třinácti účetních případů, od přijetí zboží na sklad, přes jeho výdej odběrateli a následné zaplacení. Společnost dne přijme zboží A na sklad v hodnotě 1000 EUR a současně se zbožím obdrží i fakturu, kterou následně zaúčtuje do systému společně s příjemkou na zboží. Na základě objednávky odběratele vyskladní zboží B dne v částce 400 EUR. Celková částka faktury vydané je 800 EUR se splatností 2 měsíce. Doba splatnosti je nastavena dle bonity zákazníka. V tomto případě se jedná o stálého odběratele a také zároveň o našeho dodavatele. Obvyklá splatnost se pohybuje okolo 14 dní. Ke konci roku, tj. k nebyla faktura přijatá ani vydaná zaplaceny. Z tohoto důvodu se částka faktury v EUR přepočítá kurzem CZK/EUR k tomuto datu. Nová částka faktury se mění pouze v Kč, částka v EUR zůstává stále stejná.