MINISTERSTVA ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY ČESKÉ REPUBLIKY. SEŠIT 2 Vydáno: ÚNOR 2005 Cena: 100 Kč OBSAH

V ĚSTNÍK MINISTERSTVA ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY ČESKÉ REPUBLIKY R O Č N Í K LXI SEŠIT 2 Vydáno: ÚNOR 2005 Cena: 100 Kč OBSAH» st normativnì ñ Protokol z mimo dnèho zased nì SmÌöenÈ komise, ustavenè dle Ël nku 23 Dohody mezi»eskoslovenskou socialistickou republikou a Rakouskou republikou o spolupr ci v oblasti kultury, ökolstvì a vïdy, podepsan ve VÌdni dne 17. prosince 2004 (Ë.j. 10 079/2005-61)............................................................................................ str. 2 ñ Pravidla pro poskytov nì dotacì soukrom m vysok m ökol m Ministerstvem ökolstvì, ml deûe a tïlov chovy v roce 2005 (Ë.j. 31 395/2004-30 ze dne 10. 1. 2005)........................... str. 4 ñ Pravidla pro poskytov nì dotacì Ministerstvem ökolstvì, ml deûe a tïlov chovy podle z kona o vysok ch ökol ch ve ejn m vysok m ökol m na ubytov nì a stravov nì student a na ubytovacì stipendia na rok 2005 (Ë.j. 28 780/2004-30 ze dne 25. 11. 2004)....................... str. 6 ñ ZmÏna Pravidel pro poskytov nì dotacì ve ejn m vysok m ökol m Ministerstvem ökolstvì, ml deûe a tïlov chovy podle z kona Ë. 111/1998 Sb., o vysok ch ökol ch a o zmïnï a doplnïnì dalöìch z kon (z kon o vysok ch ökol ch), ve znïnì pozdïjöìch zmïn (Ë.j. 10 903/2005-30 ze dne 18. 1. 2005)...................................................................... str. 8 ñ RozhodnutÌ MäMT o zmïnï P Ìlohy k rozhodnutì MäMT podle ß 58 pìsm. a) z kona Ë. 29/1984 Sb., o soustavï z kladnìch ökol, st ednìch ökol a vyööìch odborn ch ökol (ökolsk z kon), ve znïnì pozdïjöìch p edpis, o experiment lnìm ovï ov nì maturitnìch zkouöek ve t Ìd ch gymn ziì s v ukou vybran ch p edmït v cizìm jazyce, z Ìzen ch ve spolupr ci s Velkou Brit niì, FranciÌ, Francouzsk m spoleëenstvìm Belgie, Spolkovou republikou NÏmecko, Rakouskem, It liì, äpanïlskem a v RakouskÈ ökole v Praze, o. p. s., Ë.j. 28 019/2001-23 ze dne 1. 2. 2002 (Ë.j. 32 228/2004-23 ze dne 20. 1. 2005).............. str. 12» st metodick ñ Opat enì ministrynï ökolstvì, ml deûe a tïlov chovy, kter m se vyd v R mcov vzdïl vacì program pro p edökolnì vzdïl v nì (Ë.j. 32 405/2004-22 ze dne 3. 1. 2005).............. str. 14 ñ R mcov vzdïl vacì program pro p edökolnì vzdïl v nì (Ë.j. 32 405/2004-22 ze dne 3. 1. 2005)..................................................................... str. 14 ñ R mcov pl n systèmu kurz DVPP pro cizì jazyky (Ë.j. 17 245/2004-25 ze dne 4. 1. 2005)..................................................................... str. 43» st oznamovacì ñ Informace o udïlenì schvalovacìch doloûek................................................................ str. 53 ñ Ozn menì o ztr tï razìtek..................................................................................... str. 53 ñ Ozn menì»äi o ztr tï sluûebnìho pr kazu ökolnìho inspektora (Ë.j. 32 802/2004-2/1).............. str. 53 ñ StanovenÌ normativ neinvestiënìch v daj na rok 2005 pro Ëely poskytov nì dotacì na Ëinnost ökol a ökolsk ch za ÌzenÌ, kterè nejsou z izov ny st tem, krajem, obcì, svazkem obcì nebo registrovanou cìrkvì nebo n boûenskou spoleënostì, kterè bylo p izn no opr vnïnì k v konu zvl ötnìho pr va z izovat cìrkevnì ökoly, v roce 2005 (Ë.j. 10 852/2005-45).......................................................................................... str. 54

strana 2 SEŠIT 2 ČÁST NORMATIVNÍ».j. 10 079/20005-61 PROTOKOL z mimo dnèho zased nì SmÌöenÈ komise, ustavenè dle Ël nku 23 Dohody mezi»eskoslovenskou socialistickou republikou a Rakouskou republikou o spolupr ci v oblasti kultury, ökolstvì a vïdy Na z kladï Ël nku 23 Dohody mezi»eskoslovenskou socialistickou republikou a Rakouskou republikou o spolupr ci v oblasti kultury, ökolstvì a vïdy se uskuteënilo ve VÌdni dne 17. prosince 2004 mimo dnè zased nì SmÌöenÈ komise (d le jen ÑSmÌöen komiseì).»eskou delegaci vedl Mgr. Jind ich FryË, editel odboru mezin rodnìch vztah Ministerstva ökolstvì, ml deûe a tïlov chovy»eskè republiky. Rakouskou delegaci vedl velvyslanec Dr. Ewald J ger, z stupce vedoucìho kulturnï-politickè sekce SpolkovÈho ministerstva zahraniënìch vïcì. SloûenÌ delegacì je uvedeno v p Ìloze A. CÌlem mimo dnèho zased nì SmÌöenÈ komise bylo prodlouûenì Programu ÑAkce»esk republika ñ Rakousk republika ñ spolupr ce ve vïdï a vzdïl v - nìì (d le jen ÑProgram Akceì), zah jenèho v roce 1992 a prodlouûenèho v letech 1996 a 2001. SmÌöen komise zhodnotila dosavadnì realizaci Programu Akce jako p Ìnosnou a zd raznila v znam bilater lnì spolupr ce k podpo e vz jemnèho porozumïnì. RealizacÌ Programu Akce byly vytvo eny z sadnì p edpoklady pro dalöì spïönou region lnì a evropskou kooperaci prospïönou pro obï zemï, jejìû dalöì rozvoj bude prost ednictvìm programu d le podporov n. SmÌöen komise se proto usnesla na prodlouûenì Programu Akce na ËasovÈ obdobì od 1. ledna 2005 do 31. prosince 2009 a vypracovala na toto obdobì p iloûen ÑPracovnÌ programì, kter p edkl d Ministerstvu ökolstvì, ml deûe a tïlov chovy»eskè republiky a SpolkovÈmu ministerstvu pro vzdïl v nì, vïdu a kulturu RakouskÈ republiky k realizaci. KaûdÈ z tïchto ministerstev m ûe ozn mit druhèmu ministerstvu mysl ukonëit vz jemnou spolupr ci uskuteëúovanou v r mci prov dïnì uvedenèho PracovnÌho programu, a to pìsemn m ozn menìm doru- Ëen m druhèmu ministerstvu nejpozdïji öest mïsìc p ed koncem probìhajìcìho kalend nìho roku; v takovèm p ÌpadÏ by realizace PracovnÌho programu byla ukonëena k 30. Ëervnu n sledujìcìho roku. D no ve VÌdni dne 17. prosince 2004 ve dvou p vodnìch vyhotovenìch, kaûdè v jazyce ËeskÈm a nïmeckèm, p iëemû obï znïnì majì stejnou platnost. Jind ich FryË, v.r. Za delegaci»eskè republiky Ewald J ger, v.r. Za delegaci RakouskÈ republiky SLOéENÕ DELEGACÕ P Ìloha A Delegace»eskÈ republiky Mgr. Jind ich FryË editel odboru mezin rodnìch vedoucì delegace vztah Ministerstvo ökolstvì, ml deûe a tïlov chovy Doc. RNDr. Jan StanÏk, CSc. Ing. Petr K enek, CSc. Dr. Dagmar ävermov Ing. Ji Ì»isteck p edseda ÌdÌcÌho grèmia Programu Akce editel odboru mezin rodnì spolupr ce ve v zkumu a v voji Ministerstvo ökolstvì, ml deûe a tïlov chovy odbor mezin rodnìch vztah Ministerstvo ökolstvì, ml deûe a tïlov chovy rada vyslanec VelvyslanectvÌ»eskÈ republiky Delegace RakouskÈ republiky Velvyslanec z stupce vedoucìho Dr. Ewald J ger kulturnï-politickè sekce vedoucì delegace SpolkovÈ ministerstvo zahraniënìch vïcì Dr. Christoph Ramoser vedoucì oddïlenì SpolkovÈ ministerstvo pro vzdïl v nì, vïdu a kulturu Vyslanec Dr. Hans-Martin Windisch-Gr tz Mag. Eva Philipp SpolkovÈ ministerstvo zahraniënìch vïcì SpolkovÈ ministerstvo pro vzdïl v nì, vïdu a kulturu

SEŠIT 2 Strana 3 PRACOVNÕ PROGRAM P Ìloha B programu ÑAkce»esk republika ñ Rakousk republika ñ spolupr ce ve vïdï a vzdïl v nìì na roky 2005 aû 2009» st I CÌle a koly Programu Akce (1) Program ÑAkce»esk republika ñ Rakousk republika ñ spolupr ce ve vïdï a vzdïl v nìì (d le jen ÑProgram Akceì) slouûì k podpo e vz - jemnèho porozumïnì mezi Ëesk mi a rakousk mi vysokoökolsk mi studenty, akademick mi a vïdeck mi pracovnìky, jakoû i k podpo e vïdeckèho dorostu v»eskè republice a RakouskÈ republice. (2) Program Akce podporuje v mïnu vysokoökolsk ch student, akademick ch a vïdeck ch pracovnìk p sobìcìch na vysok ch ökol ch a ve vïdeck ch institucìch v»eskè republice a na univerzit ch, vysok ch ökol ch, odborn ch vysok ch ökol ch a ve vïdeck ch institucìch v RakouskÈ republice uskuteëúovanou za Ëelem studia, v uky a vïdeckè pr ce na vysok ch ökol ch a ve vïdeck ch institucìch v»eskè republice a na univerzit ch, vysok ch ökol ch, odborn ch vysok ch ökol ch a ve vïdeck ch institucìch v RakouskÈ republice. (3) Program Akce podporuje Ëast v letnìch jazykov ch kursech a jejich po d nì. (4) V r mci Programu Akce je realizov no naplúov - nì Programu o vïdecko-technickè spolupr ci mezi»eskou republikou a Rakouskou republikou ze dne 17. dubna 1997.» st II ÿìdìcì grèmium Programu Akce (1) Realizace Programu Akce bude Ìzena ÿìdìcìm grèmiem Programu Akce. ÿìdìcì grèmium bude plnit zejmèna n sledujìcì koly: a) schvalovat JednacÌ d ÿìdìcìho grèmia, b) volit p edsedu a mìstop edsedu ÿìdìcìho grèmia, c) zpracov vat n vrhy roënìch pl n aktivit Programu Akce a roënìch rozpoët Programu Akce a p edkl dat je prost ednictvìm Ëestn ch p edsed ÿìdìcìho grèmia Ministerstvu ökolstvì, ml deûe a tïlov chovy»eskè republiky a SpolkovÈmu ministerstvu pro vzdïl v - nì, vïdu a kulturu RakouskÈ republiky (d le jen Ñministerstvaì), d) p edkl dat ministerstv m prost ednictvìm Ëestn ch p edsed ÿìdìcìho grèmia provï en roënì vy Ëtov nì finanënìch prost edk poskytnut ch ministerstvy na realizaci Programu Akce, e) p edkl dat n vrhy na jmenov nì a odvol nì vedoucìho JednatelstvÌ Programu Akce (d le jen ÑJednatelstvÌì) ke schv lenì ËestnÈmu p edsedovi zemï, kde JednatelstvÌ p sobì. (2) ÿìdìcì grèmium bude mìt deset Ëlen s pr vem hlasovat, z nichû pït Ëlen ËeskÈ Ë sti bude jmenov no ministrem ökolstvì, ml deûe a tïlov chovy»eskè republiky a pït Ëlen rakouskè Ë sti bude jmenov no spolkovou ministrynì pro vzdïl v nì, vïdu a kulturu RakouskÈ republiky.»lenovè ÿìdìcìho grèmia budou jmenov ni zpravidla na dobu jednoho kalend nìho roku, p iëemû tat û osoba m ûe b t Ëlenem ÿìdìcìho grèmia jmenov na opakovanï. (3) ÿìdìcì grèmium si pro kaûd kalend nì rok zvolì ze sv ch Ëlen p edsedu a mìstop edsedu. Nebude-li p edseda pro urëit kalend nì rok zvolen p ed zaë tkem danèho kalend nìho roku, z stane ve funkci p edsedy aû do zvolenì novèho p edsedy osoba, kter byla p edsedou pro p edch zejìcì kalend nì rok. (4) Ministr ökolstvì, ml deûe a tïlov chovy»eskè republiky a spolkov ministrynï pro vzdïl v nì, vïdu a kulturu RakouskÈ republiky budou Ëestn mi p edsedy ÿìdìcìho grèmia, opr vnïn mi Ëastnit se zased nì ÿìdìcìho grèmia s hlasem poradnìm. (5) ÿìdìcì grèmium bude usn öenìschopnè, pokud bude p Ìtomno alespoú öest jeho Ëlen, nejmènï vöak dva ËlenovÈ z ËeskÈ Ë sti a nejmènï dva ËlenovÈ z rakouskè Ë sti. OstatnÌ n leûitosti zp sobu jedn nì a hlasov nì ÿìdìcìho grèmia budou stanoveny v JednacÌm du ÿìdìcìho grèmia; usnesenì o JednacÌm du lze p ijmout pouze jednomysln m hlasov nìm. (6)»lenovÈ ÿìdìcìho grèmia vykon vajì svoji funkci bezplatnï, mohou jim vöak b t z prost edk poskytovan ch na realizaci Programu Akce uhrazeny v daje spojenè s jejich ËastÌ na zased nìch ÿìdìcìho grèmia a s plnïnìm dalöìch kol, svï en ch jim ÿìdìcìm grèmiem.» st III JednatelstvÌ (1) Za implementaci z vïr ÿìdìcìho grèmia, vïcn chod Programu Akce a spr vu finanënìch prost edk bude zodpovìdat JednatelstvÌ, kterè je organizaënì souë stì Domu zahraniënìch sluûeb Ministerstva ökolstvì, ml deûe a tïlov chovy»eskè republiky (d le jen ÑD m zahraniënìch slu-

strana 4 SEŠIT 2 ûebì). JednatelstvÌ bude Ìzeno p edsedou ÌdÌcÌho grèmia; v oblasti pracovnï pr vnìch vztah budou pracovnìci JednatelstvÌ pod Ìzeni editeli Domu zahraniënìch sluûeb. (2) SÌdlo JednatelstvÌ Programu Akce bude v Praze; ËeskÈ ministerstvo zabezpeëì prost ednictvìm Domu zahraniënìch sluûeb moûnost uûitì nezbytn ch kancel sk ch prostor. FinanËnÌ prost edky poskytnutè na provoz JednatelstvÌ, vëetnï mzdov ch a ostatnìch osobnìch n klad na zamïstnance, budou zapoëìt - v ny do celkovè v öe finanënìch prost edk poskytnut ch na realizaci Programu Akce.» st IV Financov nì (1) Prost edky poskytovanè»eskou republikou a Rakouskou republikou na realizaci Programu Akce budou ministerstvy vynakl d ny v souladu s roënìmi pl ny aktivit a rozpoëty Programu Akce, schv len mi obïma ministerstvy. (2) KaûdÈ z ministerstev kaûdoroënï zabezpeëì hradu jednè poloviny z celkovè v öe roënìch n klad spojen ch s realizacì Programu Akce, urëenè roënìm rozpoëtem Programu Akce. (3)»eskÈ ministerstvo bude moci kaûdoroënï rozhodnout o p ÌpadnÈm aû desetiprocentnìm zv öenì nebo snìûenì rozpoëtem programu stanovenè celkovè v öe roënìch n klad spojen ch s realizacì Programu Akce, s tìm, ûe rakouskè ministerstvo pak odpovìdajìcìm zp sobem zv öì nebo snìûì sv j finanënì p ÌspÏvek na realizaci Programu Akce tak, aby i v takovèm p ÌpadÏ byl v danèm roce vz jemn pomïr finanënìch prost edk poskytnut ch na realizaci Programu Akce»eskou republikou a finanënìch prost edk poskytnut ch na realizaci Programu Akce Rakouskou republikou roven pomïru 1 : 1. (4) D m zahraniënìch sluûeb m ûe na realizaci Programu Akce p ijmout po p edchozìm souhlasu ÿìdìcìho grèmia finanënì prost edky poskytnutè t etì stranou.tyto finanënì prost edky budou vyuûity v luënï k realizaci cìl Programu Akce. Zad nì od t etì strany mohou b t p evzata oproti hradï vöech vznikl ch n klad, pokud tato zad nì jsou v souladu s cìli uveden mi v Ë sti I Programu Akce. VeökerÈ prost edky zìskanè od t etìch stran budou oddïlenï vykazov ny v roënìm vy Ëtov nì vëetnï uvedenì zdroje. Ministerstvo ökolstvì, ml deûe a tïlov chovy».j.: 31 395/2004-30 Pravidla pro poskytov nì dotacì soukrom m vysok m ökol m Ministerstvem ökolstvì, ml deûe a tïlov chovy v roce 2005»l. 1 ObecnÈ podmìnky 1.1 Ministerstvo ökolstvì, ml deûe a tïlov chovy (d le jen Ñministerstvoì) vyd v podle ß 14 z kona Ë. 218/2000 Sb., o rozpoëtov ch pravidlech a o zmïnï nïkter ch souvisejìcìch z kon (rozpo- Ëtov pravidla), ve znïnì pozdïjöìch p edpis, rozhodnutì o dotacìch podle ß 40 odst. 2 z kona Ë. 111/1998 Sb., o vysok ch ökol ch a o zmïnï a doplnïnì dalöìch z kon (z kon o vysok ch ökol ch), ve znïnì pozdïjöìch p edpis. 1.2 Dotaci ze st tnìho rozpoëtu (d le jen Ñdotaceì) m ûe ministerstvo poskytnout obecnï prospïönè spoleënosti, kterè byl udïlen st tnì souhlas p sobit jako soukrom vysok ökola (d le jen Ñûadatelì). 1.3 Dotaci ministerstvo m ûe poskytnout ûadateli, kter a) p ed udïlenìm st tnìho souhlasu p sobit jako soukrom vysok ökola p sobil jako soukrom vyööì odborn ökola za azen do sìtï p edökolnìch za ÌzenÌ, ökol a ökolsk ch za ÌzenÌ nebo do rejst Ìku ökol a ökolsk ch za ÌzenÌ a z d vodu zmïny jìm poskytovanèho vzdïl v nì spojenè s udïlenìm st tnìho souhlasu p sobit jako soukrom vysok ökola mu jiû nen leûì dotace k financov nì neinvestiënìch v daj souvisejìcìch s v chovou a vzdïl v nìm ve vyööì odbornè ökole a b) uskuteëúuje akreditovan studijnì program ve ve ejnèm z jmu danèm uplatnitelnostì jeho absolvent na trhu pr ce (d le jen ÑstudijnÌ program ve ve ejnèm z jmuì), p iëemû existenci ve ejnèho z jmu ministerstvo ovï uje projedn nìm s Ministerstvem pr ce a soci lnìch vïcì, pop ÌpadÏ s jin m st ednìm spr vnìm adem, a s krajem; ovï enì nenì nutnè, pokud ûadatel pokraëuje v uskuteëúov nì akreditovanèho studijnìho programu ve ve ejnèm z jmu, na kterè mu byla ministerstvem poskytnuta dotace v roce 2004. 1.4 Dotaci ministerstvo poskytne v hradnï na uskuteëúov nì studijnìch program ve ve ejnèm z jmu a na tv rëì Ëinnost spojenou s tïmito studijnìmi programy, kter nenì v zkumem nebo v vojem.

SEŠIT 2 Strana 5»l. 2 PodmÌnky poskytnutì dotace a stanovenì jejì v öe 2.1 PÌsemn û dost ûadatele o dotaci musì b t podeps na statut rnìm org nem ûadatele a org nem, kter vykon v p sobnost rektora ve ejnè vysokè ökoly, a musì b t doruëena ministerstvu do 31. 5. 2005. 2.2 é dost obsahuje a) n zev, adresu sìdla, identifikaënì ËÌslo a ËÌslo bankovnìho Ëtu ûadatele, b) v öi dotace, kterou ûadatel poûaduje na uskuteëúov nì studijnìho programu ve ve ejnèm z jmu v roce 2005, c) v öi ökolnèho v akademickèm roce 2004/2005 a p edpokl danou v öi ökolnèho v akademickèm roce 2005/2006, d) p edpokl dan poëet student zapsan ch do studia v jednotliv ch studijnìch programech, studijnìch oborech, roënìcìch a form ch studia k 31. 10. 2005, z toho zvl öù p edpokl dan poëet student zapsan ch do studia studijnìho programu ve ve ejnèm z jmu. 2.3 Poûaduje-li ûadatel dotaci i na tv rëì Ëinnost, je souë stì û dosti tèû projekt tèto tv rëì Ëinnosti, ve kterèm jsou uvedeni eöitel ( eöitelè) a spolu eöitelè, souëasn stav eöenèho problèmu, cìle eöenì, zp sob eöenì, konkrètnì v stupy a prezentace v sledk, charakteristika eöitelskèho kolektivu vëetnï odbornèho ûivotopisu eöitele ( eöitel ) a spolu eöitel, finanënì rozvaha n klad na eöenì s od vodnïnìm jednotliv ch poloûek. 2.4 K û dosti ûadatel p iloûì aktu lnì znïnì DlouhodobÈho z mïru vzdïl vacì a vïdeckè, v zkumnè, v vojovè, umïleckè nebo dalöì tv rëì Ëinnosti soukromè vysokè ökoly (d le jen ÑDlouhodob z mïr soukromè vysokè ökolyì). 2.5 V öi dotace stanovì ministerstvo. P i stanovenì v öe dotace p ihlìûì a) k aktu lnìmu znïnì DlouhodobÈho z mïru vzdïl vacì a vïdeckè, v zkumnè, v vojovè, umïleckè a dalöì tv rëì Ëinnosti pro oblast vysok ch ökol, vypracovanèho ministerstvem, b) k aktu lnìmu znïnì DlouhodobÈho z mïru soukromè vysokè ökoly, c) k ukazateli, kter se vypoëìt jako souëin poëtu student studijnìho programu ve ve ejnèm z jmu k 31.10.2004 podle daj ze Sdruûen ch informacì matrik student, koeficientu ekonomickè n roënosti, kter ministerstvo studijnìmu programu p i adì, a z kladnìho normativu, stanovenèho pro ve ejnè vysokè ökoly, snìûenèho o ökolnè, d) k n klad m na projekt p edloûen podle bodu 2.3; e) k vyj d enìm o ve ejnèm z jmu, uëinïn m v r mci projedn nì û dosti podle bodu 1.3 pìsm. b), a k tomu, jakou materi lnì podporou ve ejn z jem na uskuteëúov nì studijnìho programu projevujì ti, kte Ì tento ve ejn z jem deklarujì; f) k existenci jinèho ve ejnèho z jmu, kter m se pro Ëely tïchto Pravidel rozumì z jem st tu na uskuteëúov nì danèho akreditovanèho studijnìho programu, vypl vajìcì nap Ìklad z jeho jedineënosti (spoëìvajìcì v tom, ûe v»eskè republice nenì û dnou ve ejnou vysokou ökolou uskuteëúov n obsahovï obdobn studijnì program) nebo z obtìûnè dostupnosti studia obsahovï obdobn ch studijnìch program, uskuteë- Úovan ch ve ejn mi vysok mi ökolami, pro uchazeëe o p ijetì ke studiu. 2.6 Na poskytnutì dotace nenì pr vnì n rok. Rozhodne-li se ministerstvo û dosti o dotaci zcela nebo zë sti vyhovït, poskytne ûadateli dotaci po vyd - nì ÑRozhodnutÌ o poskytnutì dotace ze st tnìho rozpoëtu v roce 2005ì. Pro toto rozhodnutì, kontrolu dodrûov nì podmìnek pro Ëerp nì dotace, vy Ëtov nì dotace a zve ejnïnì informacì o dotaci se p imï enï pouûijì ustanovenì ÑPravidel pro poskytov nì dotacì ve ejn m vysok m ökol m Ministerstvem ökolstvì, ml deûe a tïlov chovy podle z kona Ë. 111/1998 Sb., o vysok ch ökol ch a o zmïnï a doplnïnì dalöìch z kon (z kon o vysok ch ökol ch), ve znïnì pozdïjöìch p edpis ì Ë.j. 28 996/2000-33 ze dne 17.1.2001, ve znïnì zmïny Ë.j. 11 337/2002-33 ze dne 24.1.2002, zmïny Ë.j. 30650/2002-30 ze dne 10.1.2003 a zmïny Ë.j. 11 159/2004-30 ze dne 24.1.2004, a vyhl öka Ë. 551/2004 Sb., kterou se stanovì z sady a termìny finanënìho vypo d nì vztah se st tnìm rozpoëtem, st tnìmi finanënìmi aktivy nebo N rodnìm fondem. NevyhovÌ-li ministerstvo û dosti o dotaci, rozhodnutì nevyd v.»l. 3 Ëinnost Tato ÑPravidla pro poskytov nì dotacì soukrom m vysok m ökol m Ministerstvem ökolstvì, ml deûe a tïlov chovy v roce 2005ì nab vajì Ëinnosti dnem podpisu a nevztahujì se na dotace poskytovanè koneën m uûivatel m na projekty spolufinancovanè z EvropskÈho soci lnìho fondu. V Praze dne 10. ledna 2005 JUDr. Petra Buzkov v.r. ministrynï ökolstvì, ml deûe a tïlov chovy

strana 6 SEŠIT 2 Ministerstvo ökolstvì, ml deûe a tïlov chovy».j.: 28 780/2004-30 V Praze dne 25. listopadu 2004 Pravidla pro poskytov nì dotacì Ministerstvem ökolstvì, ml deûe a tïlov chovy podle z kona o vysok ch ökol ch ve ejn m vysok m ökol m na ubytov nì a stravov nì student a na ubytovacì stipendia na rok 2005» st I Poskytov nì dotacì na ubytov nì a stravov nì student a na ubytovacì stipendia»l. 1 ObecnÈ podmìnky poskytnutì dotacì Ministerstvo ökolstvì, ml deûe a tïlov chovy (d le jen Ñministerstvoì) vyd v na z kladï ustanovenì ß 14 z kona Ë. 218/2000 Sb., o rozpoëtov ch pravidlech a o zmïnï nïkter ch souvisejìcìch z kon (rozpoëtov pravidla), ve znïnì pozdïjöìch p edpis, rozhodnutì o poskytnutì dotace na ubytov nì a stravov - nì student a na ubytovacì stipendia podle ß 18 odst. 3 z kona Ë. 111/1998 Sb., o vysok ch ökol ch a o zmïnï a doplnïnì dalöìch z kon (z kon o vysok ch ökol ch), ve znïnì pozdïjöìch p edpis (d le jen Ñdotaceì). NedÌlnou souë stì rozhodnutì je vymezenì Ëelu, na kter je dotace poskytov na, a podmìnek jejìho pouûitì, vych zejìcì z tïchto ÑPravidel pro poskytov nì dotacì Ministerstvem ökolstvì, ml deûe a tïlov chovy podle z kona o vysok ch ökol ch ve ejn m vysok m ökol m na ubytov nì a stravov nì student a na ubytovacì stipendia na rok 2005ì (d le jen ÑPravidlaì), kter bude ministerstvo uplatúovat p i aplikaci ß 87 pìsm. d) z kona o vysok ch ökol ch. Dotaci ministerstvo poskytuje na z kladï û dostì ve ejn ch vysok ch ökol. é dost musì b t pìsemn a ministerstvo m ûe stanovit n leûitosti û dosti a termìny, ve kter ch û dosti o dotaci soust eôuje a projedn v. V öi dotace stanovì ministerstvo rozhodnutìm podle p Ìsluön ch kvantitativnìch a vïcn ch ukazatel uveden ch v z konï o st tnìm rozpoëtu. Nem ûe-li vysok ökola poskytnutou dotaci pouûìt na stanoven Ëel, protoûe daje, na jejichû z kladï byla dotace poskytnuta, byly ne plnè nebo nepravdivè, informuje neprodlenï ministerstvo. Ministerstvo, po zv ûenì, vyhovì n vrhu vysokè ökoly na zmïnu Ëelu dotace formou zmïny rozhodnutì nebo vyd nìm novèho rozhodnutì, anebo zah jì ÌzenÌ o odnïtì dotace podle rozpoëtov ch pravidel.»l. 2 PodmÌnky pouûitì dotacì a jejich finanënì vypo d nì PodmÌnky pouûitì dotace a jejìho finanënìho vypo d nì upravujì rozpoëtov pravidla, dalöì pr vnì p edpisy a RozhodnutÌ o poskytnutì dotace. Ve ejn vysok ökola, kter dotaci tìm, ûe ji zaëne uûìvat, p ijme (d le jen Ñp Ìjemceì), je povinna splnit povinnosti stanovenè rozpoëtov mi pravidly, dalöìmi pr vnìmi p edpisy a rozhodnutìm, zejmèna dodrûet Ëel a ËasovÈ urëenì poskytnutè dotace na n klady, kterè se t kajì roku, na kter byla dotace poskytnuta, a dotaci finanënï vypo dat v souladu s vyhl ökou Ë. 551/2004 Sb., kterou se stanovì z sady a termìny finanënìho vypo d nì vztah se st tnìm rozpoëtem, st tnìmi finanënìmi aktivy nebo N rodnìm fondem.»l. 3 Zve ejnïnì informacì o dotaci a kontrola jejìho pouûitì Ministerstvo uve ejnì tato Pravidla ve VÏstnÌku Ministerstva ökolstvì, ml deûe a tïlov chovy; na sv ch internetov ch str nk ch uve ejnì tato Pravidla a informaci o v öi dotacì poskytnut ch ve ejn m vysok m ökol m podle tïchto Pravidel. Hospoda enì s dotacì kontroluje ministerstvo podle ß 39 odst. 2 rozpoëtov ch pravidel a podle z kona Ë. 320/2001 Sb., o finanënì kontrole ve ve ejnè spr - vï a o zmïnï nïkter ch z kon (z kon o finanënì kontrole), ve znïnì pozdïjöìch p edpis, a to zejmèna a) p i kontrol ch hospoda enì ve ejn ch vysok ch ökol (ß 87 pìsm. e) z kona o vysok ch ökol ch), b) p i z Ëtov nì a vypo d nì dotacì se st tnìm rozpoëtem za p Ìsluön rok, c) p i anal ze v roënìch zpr v o hospoda enì ve ejnè vysokè ökoly (ß 21 odst. 1 pìsm. a) z kona o vysok ch ökol ch). VyuûitÌ dotacì vyhodnotì ministerstvo ve v roënì zpr vï o stavu vysokèho ökolstvì (ß 87 pìsm. b) z kona o vysok ch ökol ch) na z kladï anal zy v roënìch zpr v o Ëinnosti ve ejnè vysokè ökoly a o hospoda enì ve ejnè vysokè ökoly (ß 21 odst. 1 pìsm. a) z kona o vysok ch ökol ch) a na z kladï poznatk z kontrol a metodick ch dohlìdek.»l. 4 Z sady pro stanovenì v öe dotace Ve ejnè vysokè ökole se m ûe poskytnout dotace, kter je p ÌspÏvkem st tu na Ë st n klad spojen ch s ubytov nìm a stravov nìm student a poskytov nìm ubytovacìch stipendiì student m, v pr bïhu vöech 12 mïsìc kalend nìho roku. Tuto dotaci stanovì ministerstvo pro kaûdou ve ejnou vysokou ökolu dvïma Ë stkami pro cel kalend nì rok jako podìl z dotace pro vöechny ve ejnè vysokè ökoly, a to na z kladï tïchto z sad:

SEŠIT 2 Strana 7 4.1. Z sady platnè pro obdobì od 1. ledna 2005 do 30. z Ì 2005 (1) Ministerstvo pro toto obdobì rozdïlì ve ejn m vysok m ökol m Ë stku, rovnajìcì se t em Ëtvrtin m celkovè Ë stky, urëenè ministerstvem na dotace na rok 2005. Ministerstvo m ûe tuto Ë stku upravit se z etelem na moûnosti celkovèho rozpoëtu vysok ch ökol. (2) V öe Ë sti dotace urëenè na stravov nì student, jeû bude poskytnuta p ÌsluönÈ ve ejnè vysokè ökole, se vypoëte z Ë stky, urëenè ministerstvem celkovï pro vöechny ve ejnè vysokè ökoly pro danè obdobì pro tento Ëel, na z kladï tïchto ukazatel : a) ukazatel Ñjì, kter se rovn souëtu ve ejn mi vysok mi ökolami vyk zanèho poëtu p epoëten ch hlavnìch jìdel (tepl ch a studen ch), vydan ch student m v menz ch nebo se souhlasem ministerstva pèëì ve ejnè vysokè ökoly ve stravovacìch za ÌzenÌch jin ch pr vnick ch osob (teplè jìdlo se zapoëìt v koeficientem 1,0; studenè jìdlo se zapoëìt v koeficientem 0,4) za obdobì listopad 2003 aû Ìjen 2004, n sobenèmu t emi Ëtvrtinami; b) ukazatel Ñkì, kter se rovn v öi dotace na jedno vyk zanè p epoëtenè hlavnì jìdlo. Ukazatel Ñkì je podìlem Ë stky, kterou ministerstvo urëilo na Ë sti dotacì urëenè na stravov nì student, a ukazatele Ñjì. (3) V öe Ë sti dotace urëenè na ubytov nì student, jeû bude poskytnuta p ÌsluönÈ ve ejnè vysokè ökole, se vypoëte z Ë stky, urëenè ministerstvem celkovï pro vöechny ve ejnè vysokè ökoly pro danè obdobì pro tento Ëel, na z kladï tïchto ukazatel : a) poëet student ve ejnè vysokè ökoly ubytovan ch na kolejìch, v ubytovacìch za ÌzenÌch resortu MäMT nebo ubytovan ch se souhlasem ministerstva pèëì ve ejnè vysokè ökoly v za ÌzenÌch jin ch pr vnick ch osob vûdy k prvnìmu dni mïsìce, a to za obdobì listopad 2003 aû Ìjen 2004, n soben t emi Ëtvrtinami (ukazatel Ñsì); b) ukazatel Ñrì, kter se rovn dotaci na jednoho ubytovanèho studenta. Ukazatel Ñrì je podìlem Ë stky, kterou ministerstvo urëilo na Ë sti dotacì urëenè na ubytov nì student, a ukazatele Ñsì. 4.2. Z sady platnè pro obdobì od 1. Ìjna 2005 do 31. prosince 2005 (1) Ministerstvo pro toto obdobì rozdïlì ve ejn m vysok m ökol m Ë stku, rovnajìcì se jednè ËtvrtinÏ celkovè Ë stky, urëenè ministerstvem na dotace na rok 2005. Ministerstvo m ûe tuto Ë stku upravit se z etelem na moûnosti celkovèho rozpoëtu vysok ch ökol. (2) V öe Ë sti dotace urëenè na stravov nì student, jeû bude poskytnuta p ÌsluönÈ ve ejnè vysokè ökole, se vypoëte z Ë stky, urëenè ministerstvem celkovï pro vöechny ve ejnè vysokè ökoly pro danè obdobì pro tento Ëel, na z kladï tïchto ukazatel : a) ukazatel Ñjì, kter se rovn souëtu ve ejn mi vysok mi ökolami vyk zanèho poëtu p epoëten ch hlavnìch jìdel (tepl ch a studen ch), vydan ch student m v menz ch nebo se souhlasem ministerstva pèëì ve ejnè vysokè ökoly ve stravovacìch za ÌzenÌch jin ch pr vnick ch osob (teplè jìdlo se zapoëìt v koeficientem 1,0; studenè jìdlo se zapoëìt v koeficientem 0,4) za obdobì listopad 2003 aû Ìjen 2004, n sobenèmu jednou Ëtvrtinou; b) ukazatel Ñkì, kter se rovn v öi dotace na jedno vyk zanè p epoëtenè hlavnì jìdlo. Ukazatel Ñkì je podìlem Ë stky, kterou ministerstvo urëilo na Ë sti dotacì urëenè na stravov nì student, a ukazatele Ñjì. (3) V öe Ë sti dotace urëenè na ubytovacì stipendia, jeû bude poskytnuta p ÌsluönÈ ve ejnè vysokè ökole, se vypoëte z Ë stky, urëenè ministerstvem celkovï pro vöechny ve ejnè vysokè ökoly pro danè obdobì pro tento Ëel, takto: a) Ve ejn vysok ökola obdrûì stejnè procento z Ë stky, urëenè ministerstvem na Ë sti dotacì urëenè na ubytovacì stipendia, jako je procento student tèto ve ejnè vysokè ökoly, kte Ì podle daj vypl vajìcìch ze systèmu ÑSdruûenÈ informace matrik student ì (d le jen ÑSIMSì) k 31.10.2004 splúujì d le uvedenè podmìnky pro zapoëtenì, z poëtu student vöech ve ejn ch vysok ch ökol, kte Ì splúujì podmìnky pro zapoëtenì. b) PodmÌnkou pro zapoëtenì je, ûe student 1. je studentem bakal skèho, magisterskèho nebo doktorskèho studijnìho programu v prezenënì formï studia, 2. studuje v prvnìm studijnìm programu, nebo ve studijnìm programu na nïj navazujìcìm, nebo p estoupil z jednoho studijnìho programu do jinèho a p edchozì studium mu bylo uzn no; v p ÌpadÏ soubïûnï studovan ch studijnìch program je student zapoëten nejv öe jednou, a to v tom studijnìm programu, ve kterèm byl do studia zaps n d Ìve, 3. nep ekroëil standardnì dobu studia v û dnèm ze soubïûnï studovan ch studijnìch program, 4. je st tnìm obëanem»eskè republiky, nebo je osobou bez st tnì p Ìsluönosti, kter m na zemì»eskè republiky povolen trval pobyt, nebo je st tnìm p ÌsluönÌkem ËlenskÈho st tu EvropskÈ unie nebo jinèho smluvnìho st tu Dohody o EvropskÈm hospod skèm prostoru (Islandu, Norska, Lichtenötejnska) nebo äv carskè konfederace, nebo kter je rodinn m p ÌsluönÌkem takovè osoby, 5. nem mìsto trvalèho pobytu v okrese, v nïmû je mìsto jeho studia, 6. nem mìsto trvalèho pobytu na zemì hlavnìho mïsta Prahy, je-li mìsto jeho studia na zemì hlavnìho mïsta Prahy.

strana 8 SEŠIT 2 (4) PodmÌnky pro uûitì dotace na ubytov nì a stravov nì student a dotace na ubytovacì stipendia stanovenè ministerstvem v ÑRozhodnutÌ o poskytnutì dotaceì, budou zahrnovat i podmìnku, ûe prost edky Ë sti dotace, urëenè na ubytovacì stipendia, vyplatì ûadatel sv m student m formou stipendia p izn vanèho student m prezenënì formy studia podle stipendijnìho du vysokè ökoly (pop ÌpadÏ fakulty), doplnïnèho za tìm Ëelem o p Ìsluönou pravu p izn v nì stipendia vysokou ökolou (pop ÌpadÏ fakultou) podle ß 91 odst. 2 pìsm. d) z kona o vysok ch ökol ch z d vod zvl ötnìho z etele hodn ch, vypl cenèho zpïtnï za obdobì, na nïû bylo p izn no. Podkladem pro p izn nì stipendia budou zjiötïnì z Matriky student. Ministerstvo doporuëì vysok m ökol m, aby do stipendijnìho du p evzaly podmìnky, uvedenè v Ël. 4 bodu 4.2. odst. 3 pìsm. b) tïchto Pravidel, modifikovanè nanejv ö podle specifickè situace vysokè ökoly v rozvinutì podmìnky, t kajìcì se mìsta trvalèho pobytu, nap. dojezdov m kritèriem. 4.3. DalöÌ z sady Ministerstvo m ûe p ed stanovenìm v öe dotace na ubytov nì a stravov nì student, proveden m pro obdobì od 1. ledna 2005 do 30. z Ì 2005 podle z sad uveden ch v bodu 4.1., rozhodnout o poskytnutì dotace ve ejnè vysokè ökole na tento Ëel do v öe jednè öestiny dotace na ubytov nì a stravov nì student, poskytnutè danè vysokè ökole v kalend nìm roce 2004. O takto poskytnutou dotaci se snìûì ve ejnè vysokè ökole v öe dotace, vypoëtenè pro obdobì od 1. ledna 2005 do 30. z Ì 2005 podle z sad, uveden ch v bodu 4.1.» st II Tato Pravidla nab vajì platnosti a Ëinnosti dnem 1. ledna 2005. Petra Buzkov v.r. ministrynï ökolstvì, ml deûe a tïlov chovy Ministerstvo ökolstvì, ml deûe a tïlov chovy».j.: 10 903/2005-30 V Praze dne 18. ledna 2005 ZmÏna Pravidel pro poskytov nì dotacì ve ejn m vysok m ökol m Ministerstvem ökolstvì, ml deûe a tïlov chovy podle z kona Ë. 111/1998 Sb., o vysok ch ökol ch a o zmïnï a doplnïnì dalöìch z kon (z kon o vysok ch ökol ch), ve znïnì pozdïjöìch zmïn I. Pravidla pro poskytov nì dotacì ve ejn m vysok m ökol m Ministerstvem ökolstvì, ml deûe a tïlov chovy podle z kona Ë. 111/1998 Sb., o vysok ch ökol ch a o zmïnï a doplnïnì dalöìch z kon (z kon o vysok ch ökol ch), ve znïnì pozdïjöìch p edpis, Ë.j. 28 996/2000-33 ze dne 17.1.2001, ve znïnì zmïny Ë.j. 11 337/2002-33 ze dne 24.1.2002, zmïny Ë.j. 30 650/2002-30 ze dne 10.1.2003 a zmïny Ë.j. 11 159/2004-30 ze dne 24.1.2004, se mïnì tak, ûe jejich n zev a Ël nky 1 aû 4 znïjì: ÑPravidla pro poskytov nì dotacì ve ejn m vysok m ökol m Ministerstvem ökolstvì, ml deûe a tïlov chovy podle z kona Ë. 111/1998 Sb., o vysok ch ökol ch a o zmïnï a doplnïnì dalöìch z kon (z kon o vysok ch ökol ch), ve znïnì pozdïjöìch p edpis»l. 1 ObecnÈ podmìnky poskytnutì dotacì Ministerstvo ökolstvì, ml deûe a tïlov chovy (d le jen Ñministerstvoì) vyd v na z kladï ustanovenì ß 14 z kona Ë. 218/2000 Sb., o rozpoëtov ch pravidlech a o zmïnï nïkter ch souvisejìcìch z kon (rozpoëtov pravidla), ve znïnì pozdïjöìch p edpis, rozhodnutì o dotacìch podle z kona Ë. 111/1998 Sb., o vysok ch ökol ch a o zmïnï a doplnïnì dalöìch z kon (z kon o vysok ch ökol ch), ve znïnì pozdïjöìch p edpis. NedÌlnou souë stì rozhodnutì je vymezenì Ëelu, na kter je dotace poskytov na, a podmìnek jejìho pouûitì, vych zejìcì z tïchto ÑPravidel pro poskytov nì dotacì ve ejn m vysok m ökol m Ministerstvem ökolstvì, ml deûe a tïlov chovy podle z kona Ë. 111/1998 Sb., o vysok ch ökol ch a o zmïnï a doplnïnì dalöìch z kon (z kon o vysok ch ökol ch), ve znïnì pozdïjöìch p edpis ì (d le jen ÑPravidlaì), kter bude ministerstvo uplat- Úovat p i aplikaci ß 87 pìsm. d) z kona o vysok ch ökol ch. Tato Pravidla neupravujì Ëast st tnìho rozpoëtu na financov nì programu (ß 12 a 13 rozpoëtov ch pravidel a vyhl öka Ë. 40/2001 Sb., o Ëasti st tnìho rozpoëtu na financov nì program reprodukce majetku) a poskytov nì dotacì Ëi finanënìch v pomocì ze st tnìho rozpoëtu podle jin ch pr vnìch p edpis nebo rozhodnutì, zejmèna poskytov - nì dotacì na v zkum a v voj podle z kona Ë. 130/2002 Sb., o podpo e v zkumu a v voje z ve ejn ch prost edk a o zmïnï nïkter ch souvisejìcìch z kon (z kon o podpo e v zkumu a v voje), ve znïnì pozdïjöìch p edpis, a na podporu koneën ch uûivatel v projektech spolufinancovan ch z EvropskÈho soci lnìho fondu. Dotace podle tïchto Pravidel poskytuje ve ejnè vysokè ökole (d le jen Ñvysok ökolaì) ministerstvo

SEŠIT 2 Strana 9 na uskuteëúov nì akreditovan ch studijnìch program a program celoûivotnìho vzdïl v nì, s nimi spojenou tv rëì Ëinnost a na rozvoj vysokè ökoly (d le jen Ñz kladnì dotaceì). Pro v öi dotacì, stanovenou podle tïchto Pravidel, je rozhodn dlouhodob z mïr vzdïl vacì a vïdeckè, v zkumnè, v vojovè, umïleckè a dalöì tv rëì Ëinnosti pro oblast vysok ch ökol, vypracovan ministerstvem a jeho kaûdoroënì aktualizace (d le jen Ñdlouhodob z mïr ministerstvaì), dlouhodobè z mïry vzdïl vacì a vïdeckè, v zkumnè, v vojovè a umïleckè nebo dalöì tv rëì Ëinnosti vysok ch ökol a jejich kaûdoroënì aktualizace (d le jen ÑdlouhodobÈ z mïry vysok ch ökolì), projednanè podle ß 87 pìsm. c) z kona o vysok ch ökol ch, a dalöì kritèria, uveden v ß 18 odst. 4 z kona o vysok ch ökol ch. Na z kladnì dotaci m podle z kona o vysok ch ökol ch vysok ökola pr vnì n rok. Dotace ministerstvo poskytuje v souladu s ß 14 odst. 3 rozpoëtov ch pravidel na z kladï û dostì vysok ch ökol. é dost musì b t pìsemn a ministerstvo m ûe stanovit n leûitosti û dosti a termìny, ve kter ch û dosti o dotace soust eôuje a projedn v. V û dosti o dotaci na uskuteëúov nì studijnìch program a poskytov nì stipendiì nenì t eba uv dït v öi dotace, neboù ta je urëena rozpoëtov mi daty. Mezi rozpoëtov data pat Ì zejmèna daje o poëtech student v akreditovan ch studijnìch programech a o poëtech absolvent, zìskanè ze systèmu ÑSdruûenÈ informace matrik student ì (d le jen ÑSIMSì), daje o pr mïrnèm evidovanèm poëtu profesor a docent, uvedenèm ve statistickèm v kazu Ñäkol (MäMT) P1b - 04 -»tvrtletnì v kaz o zamïstnancìch a mzdov ch prost edcìch za vysokè ökoly za 1. ñ 3. ËtvrtletÌ 2004ì (d le jen ÑrozpoËtov profesorì a ÑrozpoËtov docentì) a dalöì daje, poskytnutè vysok mi ökolami. é dostì o dotaci jsou takè projekty vysok ch ökol, podporujìcì rozvoj vzdïl vacì Ëinnosti vysok ch ökol, spïönè ve v bïrovèm ÌzenÌ, kterè organizuje V bor Fondu rozvoje vysok ch ökol (spoleën org n ministerstva a Rady vysok ch ökol), a projekty vysok ch ökol, p edloûenè do rozvojov ch program vyhl öen ch ministerstvem. V öi z kladnìch dotacì stanovì ministerstvo rozhodnutìm podle p Ìsluön ch kvantitativnìch a vïcn ch ukazatel uveden ch v z konï o st tnìm rozpoëtu. Nem ûe-li vysok ökola poskytnutou dotaci pouûìt na stanoven Ëel, protoûe daje, na jejichû z kladï byla dotace poskytnuta, byly ne plnè nebo nepravdivè, informuje neprodlenï ministerstvo. RovnÏû tak neprodlenï informuje ministerstvo o kaûdè zmïnï, rozhodnè pro poskytov nì dotacì. Ministerstvo po zv ûenì vyhovì p ÌpadnÈmu n vrhu vysokè ökoly na zmïnu Ëelu formou zmïny rozhodnutì nebo vyd - nìm novèho rozhodnutì, anebo zah jì ÌzenÌ o odnïtì dotace podle rozpoëtov ch pravidel.»l. 2 PodmÌnky pouûitì dotacì a jejich finanënì vypo d nì PodmÌnky pouûitì dotacì a jejich finanënì vypo - d nì upravujì rozpoëtov pravidla, dalöì pr vnì p edpisy a RozhodnutÌ o poskytnutì dotace, ve kterèm ministerstvo m ûe urëit, kter nesplnïnì stanoven ch podmìnek jsou mènï z vaûn. Vysok ökola, kter dotaci tìm, ûe ji zaëne uûìvat, p ijme (d le jen Ñp Ìjemceì), je povinna splnit povinnosti stanovenè rozpoëtov mi pravidly, dalöìmi pr vnìmi p edpisy a rozhodnutìm, zejmèna dodrûet Ëel a ËasovÈ urëenì poskytnutè dotace na n klady, kterè se t kajì roku, na kter byla dotace poskytnuta, a dotaci finanënï vypo- dat v souladu s vyhl ökou Ë. 551/2004 Sb., kterou se stanovì z sady a termìny finanënìho vypo d nì vztah se st tnìm rozpoëtem, st tnìmi finanënìmi aktivy nebo N rodnìm fondem.»l. 3 Zve ejnïnì informacì o dotacìch a kontrola pouûitì dotacì Ministerstvo uve ejnì tato Pravidla ve VÏstnÌku Ministerstva ökolstvì, ml deûe a tïlov chovy; na sv ch internetov ch str nk ch uve ejnì tato Pravidla a informaci o v öi dotacì poskytnut ch vysok m ökol m podle tïchto Pravidel. Hospoda enì s dotacemi kontroluje ministerstvo podle ß 39 odst. 2 rozpoëtov ch pravidel a podle z kona Ë. 320/2001 Sb., o finanënì kontrole ve ve ejnè spr vï a o zmïnï nïkter ch z kon (z kon o finanënì kontrole), ve znïnì pozdïjöìch p edpis, a to zejmèna p i kontrol ch hospoda enì vysok ch ökol (ß 87 pìsm. e) z kona o vysok ch ökol ch), p i z Ëtov nì a vypo d nì dotacì se st tnìm rozpoëtem za p Ìsluön rok, p i anal ze v roënìch zpr v o hospoda enì vysokè ökoly (ß 21 odst. 1 pìsm. a) z kona o vysok ch ökol ch). VyuûitÌ dotacì vyhodnotì ministerstvo ve v roënì zpr vï o stavu vysokèho ökolstvì (ß 87 pìsm. b) z kona o vysok ch ökol ch) na z kladï anal zy v roënìch zpr v o Ëinnosti vysokè ökoly a o hospoda enì vysokè ökoly (ß 21 odst. 1 pìsm. a) z kona o vysok ch ökol ch) a na z kladï v sledk z kontrol a jin ch poznatk o Ëinnosti vysok ch ökol.»l. 4 Pravidla stanovenì v öe z kladnì dotace» stka vyëlenïn pro z kladnì dotace bude rozdïlena podle tïchto ukazatel : UkazatelÈ A a B (studijnì programy a s nimi spojen tv rëì Ëinnost) Tato Ë st z kladnì se odvozuje od rozsahu a obsahu vzdïl vacì Ëinnosti ve ejnè vysokè ökoly, mï enè poëtem financovan ch student a absolvent, a sou- ËasnÏ reflektuje postupnè metodickè zmïny ve finan-

strana 10 SEŠIT 2 cov nì vysok ch ökol, smï ujìcì ke zohlednïnì pot ebnè struktury v kon a v stupnìch parametr vzdïl vacì Ëinnosti v souladu se z mïrem koncepce reformy vysokèho ökolstvì, schv len m vl dou»r (usnesenì Ë. 1201/2004). Kontrahovan poëet student, kter se rovn p epoëtenèmu poëtu student vysokè ökoly, stanovenèmu ministerstvem po projedn nì s touto vysokou ökolou jako limitnì pro v poëet dotace v ukazateli B1. P i v poëtu se pouûìvajì tato rozpoëtov data: PoËet rozpoëtov ch student vysokè ökoly v akreditovan ch studijnìch programech (vëetnï akreditovan ch studijnìch program uskuteëúovan ch na vyööìch odborn ch ökol ch) k 31.10.2003 a k 31.10.2004. RozpoËtov m studentem je student, kter je st tnìm obëanem»eskè republiky, nebo je osobou bez st tnì p Ìsluönosti, kter m na zemì»eskè republiky povolen trval pobyt, nebo je st tnìm p ÌsluönÌkem ËlenskÈho st tu EvropskÈ unie nebo jinèho smluvnìho st tu Dohody o EvropskÈm hospod skèm prostoru (Islandu, Norska, Lichtenötejnska) nebo äv carskè konfederace, nebo kter je rodinn m p ÌsluönÌkem takovè osoby. RozpoËtov mi studenty nejsou studenti-obëanè»eskè republiky, jejichû studium je hrazeno z prost edk jinè rozpoëtovè kapitoly a studenti, jejichû studium je hrazeno podle mezin rodnìch smluv a usnesenì vl dy (viz ukazatel D). Ve studijnìm programu M 6805 Pr vo a pr vnì vïda na UniverzitÏ PalackÈho v Olomouci a ve studijnìm programu P 6141 Teologie na JihoËeskÈ univerzitï v»esk ch BudÏjovicÌch je v jimeënï, jen pro v poëet dotace (B1) na rok 2005, pouûit poëet rozpoëtov ch student k 17.12.2004. P epoëten poëet student, kter se zjistì podle tohoto vzorce: ÑNovÏ p ijatìì kr t 1,0 plus ÑZvl ötnìì kr t 0,0 plus ÑOstatnÌì kr t 1,0 plus ÑP lroënìì kr t 0,5. Pravidla, podle nichû se rozpoëtov student zapoëìt mezi novï p ijatè, zvl ötnì nebo studenty ostatnì a p lroënì, jsou uve ejnïna na webov ch str nk ch ministerstva. NormativnÌ poëet student, kter se vypoëìt z p epoëtenèho poëtu student k p ÌsluönÈmu datu jako souëet souëin p epoëtenèho poëtu student vysokè ökoly a koeficient ekonomickè n roënosti jednotliv ch studijnìch program, ve kter ch studujì. TÏchto koeficient ekonomickè n roënosti studijnìch program je sedm; nejniûöì je roven 1,0 a nejvyööì je roven 5,9. PoËet absolvent vysokè ökoly, kter se zjistì souëtem absolvent vöech studijnìch program vysokè ökoly za obdobì od 1.11.2003 do 31.10.2004. Absolventem se pro tento Ëel rozumì absolvent studijnìho programu, jehoû alespoú Ë st byla hrazena z kapitoly st tnìho rozpoëtu 333 MäMT. Z kladnì normativ studijnìho programu, kter m hodnotu 33 320 KË. Pro rok 2005 jsou stanoveny tyto kategorie kontrahovan ch student : 1. studenti v bakal sk ch studijnìch programech, 2. studenti v prvnìch t ech letech tzv. dlouh ch magistersk ch program (tj. nenavazujìcìch na bakal skè studijnì programy), 3. studenti ve 4. a dalöìch letech tzv. dlouh ch magistersk ch program (tj. nenavazujìcìch na bakal skè studijnì programy), 4. studenti v navazujìcìch magistersk ch studijnìch programech, 5. studenti v doktorsk ch studijnìch programech. P ekroëenì poëtu kontrahovan ch student v kategorii 1 bude ministerstvo kompenzovat snìûen m poëtem v kategorii 2, pokud takov moûnost nastane. Na û dost vysokè ökoly m ûe ministerstvo kompenzovat p ekroëenì v kategorii 1 i snìûen m poëtem v kategoriìch 3 a 4. Kontrahovan poëet student ministerstvo v jednotliv ch kategoriìch nav öì o studenty novï zahajovan ch rozvojov ch program v roce 2004. Tato Ë st z kladnì dotace, n leûejìcì vysokè ökole, je souëtem souëinu z kladnìho normativu a normativnìho poëtu student k 31.10.2003 (A), a souëinu z kladnìho normativu a normativnìho poëtu student, zjiötïnèho z rozdìlu mezi poëty p epoëten ch student k 31.10.2004 a k 31.10.2003, snìûenèho o odpoëet, pokud p epoëten poëet student vysokè ökoly nerespektuje kontrahovan poëet student (B1), a souëinu poëtu absolvent a Ë stky p ipadajìcì na kaûdèho z nich, kter se vypoëte takto: Ë stka urëen ministerstvem se vyn sobì koeficientem ekonomickè n roënosti absolvovanèho studijnìho programu, zaokrouhlì na celè KË, a pokud jde o absolventa doktorskèho studijnìho programu, vyn sobì jeötï koeficientem 1,5 (B2). OdpoËet se provede tak, ûe se p epoëten poëet student, p esahujìcì kontrahovan poëet student n sobì z kladnìm normativem a odeëte se od ukazatele B1. V RozhodnutÌ o poskytnutì dotace se dotace vypo- ËtenÈ jako A, B1 a B2 uv dïjì pouze seëtenè a podmìnky pro jejich uûitì jsou shodnè. Ministerstvo m ûe p ed stanovenìm v öe tèto Ë sti z kladnì dotace na rok 2006 rozhodnout o poskytnutì dotace vysokè ökole na uskuteëúov nì studijnìch pro-

SEŠIT 2 Strana 11 gram do v öe 1/6 dotace poskytnutè na tento Ëel v roce 2005. O takto poskytnutou dotaci se snìûì v öe tèto Ë sti z kladnì dotace na rok 2006. Ukazatel C (stipendia) Tato Ë st z kladnì dotace vyjad uje podporu rozvoji vzdïl v nì v doktorsk ch studijnìch programech a vysok ökola ji vyplatì ve formï stipendiì. StanovÌ se jako souëin Ë stky 82 000 KË a poëtu student v prezenënì formï doktorsk ch studijnìch program, kte Ì v doktorsk ch studijnìch programech nestudujì dèle, neû je standardnì doba studia, p iëemû vysok ökola takto vypoëtenou Ë st z kladnì dotace formou stipendiì student m doktorsk ch studijnìch program skuteënï vyplatì. KonkrÈtnÌ v öi tèto Ë sti dotace urëì ministerstvo podle daj SIMS, p iëemû pro v poëet Ë stky dotace na 1. ËtvrtletÌ danèho kalend nìho roku jsou rozhodnè daje SIMS k 31.10. p edchozìho kalend nìho roku, pro v poëet Ë stky dotace na 2. ËtvrtletÌ danèho kalend nìho roku jsou rozhodnè daje SIMS k 31.3. danèho kalend nìho roku, pro v poëet Ë stky dotace na 3. ËtvrtletÌ danèho kalend nìho roku jsou rozhodnè daje SIMS k 30.6. danèho kalend nìho roku a pro v poëet Ë stky dotace na 4. ËtvrtletÌ danèho kalend nìho roku jsou rozhodnè daje SIMS k 31.10. danèho kalend nìho roku. Ukazatel D (studujìcì nefinancovanì z ukazatele A nebo B; mezin rodnì spolupr ce) Tato Ë st z kladnì dotace vyjad uje finanënì podporu plnïnì z vazk z mezin rodnìch smluv (vëetnï program AKTION, CEEPUS a SOCRATES), kterè nejsou financov ny z ukazatele A nebo B a na podporu realizace projekt podle usnesenì vl dy»r Ë. 2/1994, 343/1996, 1306/2000, 773/2001, 813/2003 a 652/2004. Bude vypoëìt na podle rozsahu vzdïl - vacì Ëinnosti vysokè ökoly, v öe stipendia, skuteën ch poët studujìcìch cizinc, kte Ì nejsou financov ni z ukazatele A nebo B, a podle rozsahu kol, jimiû je vysok ökola povï ena v mezin rodnì spolupr ci. Ukazatel F (vzdïl vacì projekty, programy a z mïry) Tato Ë st z kladnì dotace je urëena na podporu projekt a aktivit, kterè p esahujì r mec jednè vysokè ökoly nebo podporujì rozvojovè z mïry vysokè ökoly nebo ministerstva podle dlouhodobèho z mïru vysokè ökoly nebo dlouhodobèho z mïru ministerstva. é dost vysokè ökoly o tuto dotaci posuzuje n mïstek ministrynï pro vysokè ökolstvì. Ukazatel G (vzdïl vacì rozvojovè projekty FRVä) Tuto Ë st z kladnì dotace p izn ministerstvo vysok m ökol m, na kter ch se budou eöit vzdïl vacì projekty, spïönè ve v bïrovèm ÌzenÌ, organizovanèm V borem Fondu rozvoje vysok ch ökol.» st tèto dotace, urëen zejmèna na zajiötïnì v bïrovèho ÌzenÌ a z vïreën ch oponentnìch ÌzenÌ, se poskytne UniverzitÏ KarlovÏ v Praze pro jejì souë st Agenturu Rady vysok ch ökol, kter tyto Ëinnosti zajiöùuje. Ukazatel M (mimo dnè aktivity) Tuto Ë st z kladnì dotace p izn ministerstvo na podporu mimo dn ch, rozpoëtem nezajiötïn ch aktivit, kterè vysok ökola uskuteëúuje nap. jako d sledek nov ch pr vnìch p edpis, kterè majì znaënè dopady na plnïnì kol, pro kterè byla z Ìzena, nov ch aktu lnìch kol. é dost rektora vysokè ökoly o tuto Ë st z kladnì dotace posuzuje ministrynï ökolstvì, ml deûe a tïlov chovy. Ukazatel I (rozvojovè programy) Tuto Ë st z kladnì dotace p izn ministerstvo vysok m ökol m, na kter ch se budou eöit projekty, spïönè ve v bïrovèm ÌzenÌ. Pro rok 2005 jsou vyhl öeny tyto programy: a) Program na podporu rozvoje struktury, b) Program na podporu rozvoje internacionalizace, c) Program na podporu p Ìpravy dlouhodob ch z mïr vzdïl vacì, vïdeckè, v zkumnè, v vojovè, umïleckè a dalöì tv rëì Ëinnosti ve ejn ch vysok ch ökol a jejich souë stì.» st tèto dotace, urëen zejmèna na zajiötïnì v bïrovèho ÌzenÌ, se poskytne UniverzitÏ KarlovÏ v Praze pro Agenturu Rady vysok ch ökol, kter tyto Ëinnosti zajiöùuje.» st dotace stanovenou podle ukazatele I ministerstvo vysokè ökole zv öì podle doplúku k ukazateli I, jìmû bude zohlednïn podìl mobility student ve studijnìch programech uskuteëúovan ch vysokou ökolou vyj d en v mïsìcìch na celkovè mobilitï student vöech vysok ch ökol (v ha pro mobilitu do zahraniëì je 0,1 a pro mobilitu ze zahraniëì 0,2), podìl vysokè ökoly na celkovèm poëtu rozpoëtov ch profesor p sobìcìch na vysok ch ökol ch a na celkovèm poëtu rozpoëtov ch docent p sobìcìch na vysok ch ökol ch (v ha rozpoëtovèho profesora je 0,5 a rozpoëtovèho docenta 0,2). Vysok ökola rozhodne, zda Ë st dotace p iznanou podle doplúku k ukazateli I pouûije na financov nì podan ch projekt, na kterè dotaci z ukazatele I neobdrûela, p ÌpadnÏ na financov nì nov ch projekt, kterè ministerstvu p edloûì v souladu s vyhl öenìm rozvojov ch program na rok 2005.ì II. Tato ZmÏna nab v Ëinnosti dnem podpisu. JUDr. Petra Buzkov v.r. ministrynï ökolstvì, ml deûe a tïlov chovy

strana 12 SEŠIT 2 RozhodnutÌ Ministerstva ökolstvì, ml deûe a tïlov chovy o zmïnï P Ìlohy k RozhodnutÌ Ministerstva ökolstvì, ml deûe a tïlov chovy podle ß 58 pìsm. a) z kona Ë. 29/1984 Sb., o soustavï z kladnìch ökol, st ednìch ökol a vyööìch odborn ch ökol (ökolsk z kon), ve znïnì pozdïjöìch p edpis, o experiment lnìm ovï ov nì maturitnìch zkouöek ve t Ìd ch gymn ziì s v ukou vybran ch p edmït v cizìm jazyce, z Ìzen ch ve spolupr ci s Velkou Brit niì, FranciÌ, Francouzsk m spoleëenstvìm Belgie, Spolkovou republikou NÏmecko, Rakouskem, It liì, äpanïlskem a v RakouskÈ ökole v Praze, o. p. s., Ë.j. 28 019/2001-23 ze dne 1. 2. 2002». j. 32 228/2004-23 V Praze dne 20. ledna 2005 Ministerstvo ökolstvì, ml deûe a tïlov chovy vyd v podle ß 171 odst. 1 ve spojenì s ß 185 odst. 11 z kona Ë. 561/2004 Sb., o p edökolnìm, z kladnìm, st ednìm, vyööìm odbornèm a jinèm vzdïl v nì (ökolsk z kon), toto rozhodnutì:»l. 1 P Ìloha RozhodnutÌ Ministerstva ökolstvì, ml deûe a tïlov chovy podle ß 58 pìsm. a) z kona Ë. 29/1984 Sb., o soustavï z kladnìch ökol, st ednìch ökol a vyööìch odborn ch ökol (ökolsk z kon), ve znïnì pozdïjöìch p edpis, o experiment lnìm ovï ov nì maturitnìch zkouöek ve t Ìd ch gymn ziì s v ukou vybran ch p edmït v cizìm jazyce, z Ìzen ch ve spolupr ci s Velkou Brit niì, FranciÌ, Francouzsk m spoleëenstvìm Belgie, Spolkovou republikou NÏmecko, Rakouskem, It liì, äpanïlskem a v RakouskÈ ökole v Praze, o. p. s., Ë.j. 28 019/2001-23 ze dne 1. 2. 2002 se mïnì takto: a) V bodu 8 se text Ñ8) Gymn zium Na PraûaËce, Praha 3, Na OhradÏ 1700 (Ëesko-nÏmeckÈ t Ìdy z ÌzenÈ ve spolupr ci se Spolkovou republikou NÏmecko ñ dobìhajìcì studium)ì nahrazuje textem Ñ8) NÏmeck ökola v Praze, s.r.o., Praha 5, Schwarzenbersk 1/700 (Ëesko-nÏmeckÈ t Ìdy z ÌzenÈ ve spolupr ci se Spolkovou republikou NÏmecko)ì. b) DoplÚuje se bod 16, kter znì Ñ16) BiskupskÈ gymn zium a CÌrkevnÌ z kladnì ökola,»eskè BudÏjovice, JirsÌkova 5) (Ëesko-öpanÏlskÈ t Ìdy z ÌzenÈ ve spolupr ci se äpanïlskem)ì.»l. 2 Toto rozhodnutì nab v Ëinnosti dnem 1. z Ì 2005. PaedDr. Jaroslav M llner v. r. n mïstek ministrynï skupiny region lnìho ökolstvì P Ìloha k RozhodnutÌ Ministerstva ökolstvì, ml deûe a tïlov chovy dle ß 58 pìsm. a) z kona Ë. 29/1984 Sb., o soustavï z kladnìch ökol, st ednìch ökol a vyööìch odborn ch ökol (ökolsk z kon), ve znïnì pozdïjöìch p edpis, o experiment lnìm ovï ov nì kon nì maturitnìch zkouöek ve t Ìd ch gymn ziì s v ukou vybran ch p edmït v cizìm jazyce, z Ìzen ch ve spolupr ci s Velkou Brit niì, FranciÌ, Francouzsk m spoleëenstvìm Belgie, Spolkovou republikou NÏmecko, Rakouskem, It liì, äpanïlskem a v RakouskÈ ökole v Praze, o. p. s., Ë. j. 28 019/2001-23 ze dne 1. 2. 2002. Podle uvedenèho rozhodnutì Ministerstva ökolstvì, ml deûe a tïlov chovy se postupuje p i maturitnìch zkouök ch ve t Ìd ch s v ukou vybran ch p edmït v cizìm jazyce v tïchto gymn ziìch: 1) Gymn zium, Olomouc - HejËÌn, Tomkova 45 (Ëesko-anglickÈ t Ìdy z ÌzenÈ ve spolupr ci s Velkou Brit niì) 2) Gymn zium Jana Nerudy, ökola hlavnìho mïsta Prahy, Praha 1, Hellichova 3 (Ëesko-francouzskÈ t Ìdy z ÌzenÈ ve spolupr ci s FranciÌ) 3) SlovanskÈ gymn zium, Olomouc, t. Ji Ìho z PodÏbrad 13 (Ëesko-francouzskÈ t Ìdy z ÌzenÈ ve spolupr ci s FranciÌ) 4) Gymn zium Maty öe Lercha, Brno, éiûkova 55 (Ëesko-francouzskÈ t Ìdy z ÌzenÈ ve spolupr ci s FranciÌ) 5) Gymn zium Pierra de Coubertina, T bor, N m. Fr. K iûìka 860 (Ëesko-francouzskÈ t Ìdy z ÌzenÈ ve spolupr ci s FranciÌ) 6) Gymn zium, PÌsek, KomenskÈho 89 (Ëesko-francouzskÈ t Ìdy z ÌzenÈ ve spolupr ci s Francouzsk m spoleëenstvìm Belgie) 7) Gymn zium F.X. äaldy, Liberec 11, Partyz nsk 530 (Ëesko-nÏmeckÈ t Ìdy z ÌzenÈ ve spolupr - ci se Spolkovou republikou NÏmecko) 8) NÏmeck ökola v Praze, s.r.o., Praha 5, Schwarzenbersk 1/700 (Ëesko-nÏmeckÈ t Ìdy z ÌzenÈ ve spolupr - ci se Spolkovou republikou NÏmecko)

SEŠIT 2 Strana 13 9) Gymn zium Dr. Karla PolesnÈho, Znojmo, KomenskÈho n m. 4 (Ëesko-nÏmeckÈ t Ìdy z ÌzenÈ ve spolupr - ci s Rakouskem) 10) Gymn zium, Praha 8, stavnì 400 (Ëesko-italskÈ t Ìdy z ÌzenÈ ve spolupr ci s It liì) 11) Gymn zium, Praha 4, BudÏjovick 680 (Ëesko-öpanÏlskÈ t Ìdy z ÌzenÈ ve spolupr - ci se äpanïlskem) 12) Gymn zium, Brno-Bystrc, Vejrostova 2 (Ëesko-öpanÏlskÈ t Ìdy z ÌzenÈ ve spolupr - ci se äpanïlskem) 13) Gymn zium, Olomouc,»ajkovskÈho 9 (Ëesko-öpanÏlskÈ t Ìdy z ÌzenÈ ve spolupr ci se äpanïlskem) 14) Rakousk ökola v Praze, o. p. s., Praha 5, Drtinova ul. 3 15) Gymn zium, Ostrava - Slezsk Ostrava, Hladnovsk 35 (Ëesko-öpanÏlskÈ t Ìdy z ÌzenÈ ve spolupr - ci se äpanïlskem) 16) BiskupskÈ Gymn zium a CÌrkevnÌ z kladnì ökola,»eskè BudÏjovice, JirsÌkova 5 (Ëesko-öpanÏlskÈ t Ìdy z ÌzenÈ ve spolupr - ci se äpanïlskem)

strana 14 SEŠIT 2 ČÁST METODICKÁ Ministerstvo ökolstvì, ml deûe a tïlov chovy».j. 32 405/2004-22 V Praze dne 3. ledna 2005 Opat enì ministrynï ökolstvì, ml deûe a tïlov chovy, kter m se vyd v R mcov vzdïl vacì program pro p edökolnì vzdïl v nì»l. 1 Ministerstvo ökolstvì ml deûe a tïlov chovy vyd - v v souladu s ß 4 odst. 3 z kona Ë. 561/2004 Sb., o p edökolnìm, z kladnìm, st ednìm, vyööìm odbornèm a jinèm vzdïl v nì (ökolsk z kon), R mcov vzdïl vacì program pro p edökolnì vzdïl v nì, kter je p Ìlohou tohoto opat enì.»l. 2 Ministerstvo ökolstvì, ml deûe a tïlov chovy uvol- Úuje text R mcovèho vzdïl vacìho programu pro p edökolnì vzdïl v nì k öì enì tiskem, v digit lnì podobï na nosiëìch dat a zp sobem umoûúujìcìm d lkov p Ìstup. SouËasnÏ vöak upozorúuje na to, ûe za platn text R mcovèho vzdïl vacìho programu pro p edökolnì vzdïl v nì se povaûuje text vytiötïn ve VÏstnÌku Ministerstva ökolstvì, ml deûe a tïlov chovy.»l. 3 Toto opat enì nab v Ëinnosti dnem 1. b ezna 2005. MinistrynÏ: JUDr. Petra Buzkov v.r. R mcov vzdïl vacì program pro p edökolnì vzdïl v nì V zkumn stav pedagogick Praha 2004 VedoucÌ t mu: PhDr. Kate ina SmolÌkov (V P Praha) T m autor : Doc. PhDr. Eva Opravilov, CSc. (PdF UK Praha), PhDr. Miluöe HavlÌnov, CSc. (SZ Praha), PaedDr. Alice Bl hov (»äi) a Mgr. VÏra KrejËov, Ph.D. (PdF Univerzity Hradec Kr lovè). Spolupr ce na tvorbï aktualizovanè verze: Mgr. Martina Kupcov (V P Praha) Odborn konzultace: PhDr. Jaroslav Je bek, CSc. (V P Praha), PhDr. Marta Jurkov, Ph.D. (MäMT) P i pr ci byly vyuûity v sledky grantov ch projekt ÑOsobnostnÏ orientovan model p edökolnì v chovyì (MäMT 1993), ÑKurikulum mate skè ökoly se zamï enìm na v chovu ke zdravèmu zp sobu ûivotaì (RS 9809, MäMT 1999), mezin rodnìho programu ÑZaËÌt spoluì (Step by Step), v sledky mezin rodnìho projektu OECD ÑThematic Review of Early Childhood Education and Care Policyì (RS 99006, MäMT 2000), v sledky ve ejnè diskuse k N rodnìmu programu rozvoje vzdïl v nì v»eskè republice (MäMT 2000), doplnïnè studiem nïkter ch zahraniënìch i dom cìch kurikul rnìch dokument i dalöìch pramen. Verze R mcovèho programu pro p edökolnì vzdïl v nì z r. 2001 byla v r. 2004 aktualizov na. Text byl upraven v souladu s n vrhem novèho ökolskèho z kona a ostatnìmi kurikul rnìmi dokumenty. Na z kladï t Ìlet ch zkuöenostì praxe a v d sledku postupu v eöenì problematiky byl pojmovï i obsahovï zp esnïn.

SEŠIT 2 Strana 15 Obsah 1. VymezenÌ R mcovèho vzdïl vacìho programu pro p edökolnì vzdïl v nì v systèmu kurikul rnìch dokument.......................................................................................................... 16 1.1 SystÈm kurikul rnìch dokument............................................................................. 16 1.2 Platnost RVP PV................................................................................................. 16 1.3 HlavnÌ principy RVP PV....................................................................................... 16 2. P edökolnì vzdïl v nì v systèmu vzdïl v nì a jeho organizace............................................ 17 3. PojetÌ a cìle p edökolnìho vzdïl v nì............................................................................ 17 3.1 koly p edökolnìho vzdïl v nì............................................................................... 17 3.2 Specifika p edökolnìho vzdïl v nì, metody a formy pr ce................................................ 18 3.3 CÌle p edökolnìho vzdïl v nì................................................................................... 19 3.3.1 R mcovè cìle.............................................................................................. 20 3.3.2 KlÌËovÈ kompetence...................................................................................... 20 4. VzdÏl vacì obsah v RVP PV...................................................................................... 22 5. VzdÏl vacì oblasti................................................................................................... 22 5.1 DÌtÏ a jeho tïlo................................................................................................... 23 5.2. DÌtÏ a jeho psychika............................................................................................ 24 5.2.1 Jazyk a eë.................................................................................................. 24 5.2.2 Pozn vacì schopnosti a funkce, p edstavivost a fantazie, myölenkovè operace................... 25 5.2.3 SebepojetÌ, city, v le..................................................................................... 26 5.3 DÌtÏ a ten druh................................................................................................. 27 5.4 DÌtÏ a spoleënost................................................................................................ 28 5.5 DÌtÏ a svït........................................................................................................ 30 6. VzdÏl vacì obsah ve ökolnìm vzdïl vacìm programu........................................................ 31 7. PodmÌnky p edökolnìho vzdïl v nì............................................................................. 32 7.1 VÏcnÈ podmìnky................................................................................................. 32 7.2 éivotospr va...................................................................................................... 33 7.3 Psychosoci lnì podmìnky....................................................................................... 33 7.4 Organizace........................................................................................................ 33 7.5 ÿìzenì mate skè ökoly........................................................................................... 34 7.6 Person lnì a pedagogickè zajiötïnì............................................................................ 34 7.7 Spolu Ëast rodië................................................................................................ 34 8. VzdÏl v nì dïtì se speci lnìmi vzdïl vacìmi pot ebami a dïtì mimo dnï nadan ch................. 35 8.1 VzdÏl v nì dïtì se speci lnìmi vzdïl vacìmi pot ebami.................................................... 35 8.2 VzdÏl v nì dïtì mimo dnï nadan ch........................................................................ 37 9. Autoevaluace mate skè ökoly a hodnocenì dïtì................................................................ 37 10. Z sady pro zpracov nì ökolnìho vzdïl vacìho programu.................................................. 38 11. KritÈria souladu r mcovèho a ökolnìho vzdïl vacìho programu......................................... 40 12. Povinnosti p edökolnìho pedagoga.............................................................................. 40 SlovnÌËek pouûit ch v raz........................................................................................... 41

strana 16 SEŠIT 2 1. VymezenÌ R mcovèho vzdïl vacìho programu pro p edökolnì vzdïl v nì 1) v systèmu kurikul rnìch dokument 1.1 SystÈm kurikul rnìch dokument V souladu s nov mi principy kurikul rnì politiky, zformulovan mi v N rodnìm programu rozvoje vzdïl v nì v»r (tzv. BÌlÈ knize) a zakotven mi v z konï o p edökolnìm, z kladnìm, st ednìm, vyööìm odbornèm a jinèm vzdïl v nì, se do vzdïl vacì soustavy zav dì nov systèm kurikul rnìch dokument pro vzdïl v nì û k od 3 do 19 let. Kurikul rnì dokumenty jsou vytv eny na dvou rovnìch ñ st tnì a ökolnì. St tnì roveú v systèmu kurikul rnìch dokument p edstavujì N rodnì program vzdïl v nì (NPV) a R mcovè vzdïl vacì programy (RVP). ZatÌmco NPV formuluje poûadavky na vzdïl v nì, kterè jsou platnè v poë teënìm vzdïl v nì jako celku, RVP vymezujì z vaznè r mce vzdïl v nì pro jeho jednotlivè etapy (pro p edökolnì, z kladnì, a st ednì vzdïl v nì). äkolnì roveú p edstavujì ökolnì vzdïl - vacì programy (ävp), podle nichû se uskuteëúuje vzdïl v nì na jednotliv ch ökol ch. äkolnì vzdïl vacì program si vytv Ì kaûd ökola 2) podle z sad stanoven ch v p ÌsluönÈm RVP. R mcovè i ökolnì vzdïl vacì programy jsou ve ejnè dokumenty p ÌstupnÈ pro pedagogickou i nepedagogickou ve ejnost. STÁTNÍ ÚROVEŇ RVP PV ŠKOLNÍ ÚROVEŇ NÁRODNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ (NPV) RÁMCOVÉ VZDĚLÁVACÍ PROGRAMY (RVP) RVP ZV RVP GV RVP SOV OSTATNÍ RVP*.............................................................. ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAMY (ŠVP) SystÈm kurikl rnìch dokument Legenda: RVP PV ñ R mcov vzdïl vacì program pro p edökolnì vzdïl v nì; RVP ZV ñ R mcov vzdïl vacì program pro z kladnì vzdïl v nì; RVP GV ñ R mcov vzdïl vacì program pro gymnazi lnì vzdïl v nì; RVP SOV ñ R mcov vzdïl vacì program (programy) pro st ednì odbornè vzdïl v nì. * OstatnÌ RVP ñ r mcovè vzdïl vacì programy, kterè kromï v öe uveden ch vymezuje ökolsk z kon ñ R mcov vzdïl vacì program pro z kladnì umïleckè vzdïl v nì, R mcov vzdïl vacì program pro jazykovè vzdïl v nì, p ÌpadnÏ dalöì. ññññññññññ 1) Pro v chovu, vzdïl v nì a pèëi o dìtï p edökolnìho vïku v mate skè ökole je dnes uûìv n termìn Ñp edökolnì vzdïl v nìì. Tento pojem v sobï zahrnuje aspekty v chovnè i vzdïl vacì ñ t k se zajiötïnì zdravèho rozvoje a prospìv nì kaûdèho dìtïte, jeho uëenì, socializace i spoleëenskè kultivace. 2) Pro tvorbu ävp mohou ökoly vyuûìt tzv. Manu ly pro tvorbu ökolnìch vzdïl vacìch program, kterè seznamujì s postupem tvorby ävp a uv dïjì konkrètnì moûnosti zpracov nì jednotliv ch Ë stì ävp. 1.2 Platnost RVP PV R mcov vzdïl vacì program pro p edökolnì vzdïl v nì (RVP PV) vymezuje hlavnì poûadavky, podmìnky a pravidla pro institucion lnì vzdïl v nì dïtì p edökolnìho vïku. Tato pravidla se vztahujì na pedagogickè Ëinnosti probìhajìcì ve vzdïl vacìch institucìch za azen ch do sìtï ökol a ökolsk ch za ÌzenÌ. Jsou z vazn pro p edökolnì vzdïl v nì v mate sk ch ökol ch, v mate sk ch ökol ch s programem upraven m podle speci lnìch pot eb dïtì a v p Ìpravn ch t Ìd ch z kladnìch ökol. RVP PV stanovuje element rnì vzdïlanostnì z klad, na kter m ûe navazovat z kladnì vzdïl v nì, a jako takov p edstavuje z sadnì v chodisko pro tvorbu ökolnìch vzdïl vacìch program i jejich uskuteëúov nì. RVP PV urëuje spoleën r mec, kter je t eba zachov vat. Je otev en pro ökolu, uëitele i pro dïti a vytv Ì tak podmìnky k tomu, aby kaûd ökola, resp. pedagogick sbor, jak koli odborn pracovnì skupina, profesnì sdruûenì Ëi kaûd jednotliv pedagog mohli ñ za p edpokladu zachov nì spoleën ch pravidel ñ vytv - et a realizovat sv j vlastnì ökolnì vzdïl vacì program. S platnostì novèho ökolskèho z kona 3) se RVP PV st v dokumentem smïrodatn m nejen pro nositele p edökolnìho vzdïl v nì (pro pedagogy), ale takè pro z izovatele vzdïl vacìch institucì i jejich odbornè a soci lnì partnery. 1.3 HlavnÌ principy RVP PV RVP PV byl formulov n tak, aby v souladu s odborn mi poûadavky souëasnè kurikul rnì reformy: ñ akceptoval p irozen v vojov specifika dïtì p edökolnìho vïku a d slednï je promìtal do obsahu, forem a metod jejich vzdïl v nì ñ umoûúoval rozvoj a vzdïl v nì kaûdèho jednotlivèho dìtïte v rozsahu jeho individu lnìch moûnostì a pot eb ñ zamï oval se na vytv enì z klad klìëov ch kompetencì dosaûiteln ch v etapï p edökolnìho vzdïl - v nì ñ definoval kvalitu p edökolnìho vzdïl v nì z hlediska cìl vzdïl v nì, podmìnek, obsahu i v sledk, kterè m p in öet ñ zajiöùoval srovnatelnou pedagogickou Ëinnost vzdïl vacìch program vytv en ch a poskytovan ch jednotliv mi mate sk mi ökolami ñ vytv el prostor pro rozvoj r zn ch program a koncepcì i pro individu lnì profilaci kaûdè mate skè ökoly ñ umoûúoval mate sk m ökol m vyuûìvat r zn ch forem i metod vzdïl v nì a p izp sobovat vzdïl - v nì konkrètnìm region lnìm i mìstnìm podmìnk m, moûnostem a pot eb m ññññññññññ 3) Z kon Ë. 561/2004 Sb., o p edökolnìm, z kladnìm, st ednìm, vyööìm odbornèm a jinèm vzdïl v nì (ökolsk z kon)

SEŠIT 2 Strana 17 ñ poskytoval r mcov kritèria vyuûiteln pro vnit nì i vnïjöì evaluaci 4) mate skè ökoly i poskytovanèho vzdïl v nì. 2. P edökolnì vzdïl v nì v systèmu vzdïl v nì a jeho organizace Z konem o p edökolnìm, z kladnìm, st ednìm, vyööìm odbornèm a jinèm vzdïl v nì (ökolsk m z konem) se p edökolnì vzdïl v nì st v legitimnì souë stì systèmu vzdïl v nì. P edstavuje poë teënì stupeú ve ejnèho vzdïl v nì organizovanèho a ÌzenÈho poûadavky a pokyny MäMT. 5) Koncepce p edökolnìho vzdïl v nì je zaloûena na t chû z sad ch, jako ostatnì obory a rovnï vzdïl v - nì a ÌdÌ se s nimi spoleën mi cìli: orientuje se k tomu, aby si dìtï od tlèho vïku osvojovalo z klady klìëov ch kompetencì a zìsk valo tak p edpoklady pro svè celoûivotnì vzdïl v nì, umoûúujìcì mu se sn ze a spolehlivïji uplatnit ve spoleënosti znalostì. 6) P edökolnì vzdïl v nì je institucion lnï zajiöùov - no mate sk mi ökolami (vëetnï mate sk ch ökol s upraven m vzdïl vacìm programem), pop. je realizov no v p Ìpravn ch t Ìd ch z kladnìch ökol. Mate sk ökola je legislativnï zakotvena v r mci vzdïl vacì soustavy jako druh ökoly. V procesu vzdïl v nì i v jeho organizaci se proto ÌdÌ obdobn mi pravidly jako ökoly ostatnì. P edökolnì vzdïl v nì se organizuje pro dïti ve vïku zpravidla od t Ì do öesti (sedmi) 7) let. P ednostnï jsou p ijìm ny dïti v poslednìm roce p ed zah jenìm povinnè ökolnì doch zky. Mate sk ökola se organizaënï dïlì na t Ìdy. Do t Ìd je moûno za azovat dïti stejnèho Ëi r znèho vïku a vytv et t Ìdy vïkovï homogennì Ëi vïkovï heterogennì. StejnÏ tak je moûno do t Ìd bïûn ch mate sk ch ökol za azovat dïti se speci lnìmi vzdïl vacìmi pot ebami a vytv et t Ìdy integrovanè. Poskytov nì p edökolnìho vzdïl v nì je podle ökolskèho z kona ve ejnou sluûbou. 3. PojetÌ a cìle p edökolnìho vzdïl v nì 3.1 koly p edökolnìho vzdïl v nì kolem institucion lnìho p edökolnìho vzdïl v nì je doplúovat rodinnou v chovu a v zkè vazbï na ni pom hat zajistit dìtïti prost edì s dostatkem mnoho- ññññññññññ 4) viz SlovnÌËek pouûit ch v raz 5) SouËasn vzdïl vacì politika v»eskè republice vych zì z p esvïdëenì, ûe ËlovÏk se musì vzdïl vat po cel ûivot a ûe by mïl mìt z jem na svèm vzdïl v nì, uëenì i vïdïnì, kterè mu umoû- Úuje dokonalejöì a bohatöì interakci se svïtem. Za d leûit prvopoë tek tohoto procesu je povaûov no p edökolnì vzdïl v nì a jako takovè dnes nach zì v znamnou podporu st tu. 6) Pojem spoleënost znalostì byl vymezen Lisabonsk m procesem (Lisabon European Council: Presidency Conclusions. March 2000). Znalosti jsou ch pany nejen jako vïdomosti, ale z roveú takè schopnosti a dovednosti je uplatnit. 7) Nov ökolsk z kon umoûúuje odloûit povinnou ökolnì doch zku nejdèle do zah jenì ökolnìho roku, v nïmû dìtï dovröì osm rok vïku. strann ch a p imï en ch podnït k jeho aktivnìmu rozvoji a uëenì. P edökolnì vzdïl v nì m smysluplnï obohacovat dennì program dìtïte v pr bïhu jeho p edökolnìch let a poskytovat dìtïti odbornou pèëi. MÏlo by usilovat, aby prvnì vzdïl vacì kr Ëky dìtïte byly stavïny na promyölenèm, odbornï podep enèm a lidsky i spoleëensky hodnotnèm z kladï, a aby Ëas proûit v mate skè ökole byl pro dìtï radostì, p Ìjemnou zkuöenostì a zdrojem dobr ch a spolehliv ch z klad do ûivota i vzdïl v nì. 8) P edökolnì vzdïl v nì m usnadúovat dìtïti jeho dalöì ûivotnì i vzdïl vacì cestu. Jeho kolem je proto rozvìjet osobnost dìtïte, podporovat jeho tïlesn rozvoj a zdravì, jeho osobnì spokojenost a pohodu, napom hat mu v ch p nì okolnìho svïta a motivovat je k dalöìmu pozn v nì a uëenì, stejnï tak i uëit dìtï ûìt ve spoleënosti ostatnìch a p ibliûovat mu normy a hodnoty touto spoleënostì uzn vanè. D leûit m kolem p edökolnìho vzdïl v nì je vytv et dobrè p edpoklady pro pokraëov nì ve vzdïl v nì tìm, ûe za vöech okolnostì budou maxim lnï podporov ny individu lnì rozvojovè moûnosti dïtì a umoûúov no tak kaûdèmu dìtïti dospït v dobï, kdy opouötì mate skou ökolu, k optim lnì rovni osobnìho rozvoje a uëenì, resp. k takovè rovni, kter je pro dìtï individu lnï dosaûiteln. 9) V z jmu zajiötïnì propojenosti a plynulè n vaznosti p edökolnìho a z kladnìho vzdïl v nì a z d vodu maxim lnìho vyuûitì a uplatnïnì v sledk dosaûen ch v etapï p edökolnìho vzdïl v nì 10) je nutnè, aby z kladnì ökola, zejmèna v poë tcìch svè pr ce s dìtïtem, s tïmito p irozen mi rozdìly ve vzdïl vacìch moûnostech i v konech dïtì dostateënï poëìtala, brala v vahu psychologick a didaktick specifika vzdïl v nì dïtì tèto vïkovè skupiny a promìtala tyto z etele n leûitï do sv ch forem a metod vzdïl v nì. Na z kladï dlouhodobèho a kaûdodennìho styku s dìtïtem i jeho rodiëi m ûe p edökolnì vzdïl v nì plnit i kol diagnostick, zejmèna ve vztahu k dïtem se speci lnìmi vzdïl vacìmi pot ebami. DÏtem, kterè to pot ebujì (dïtem s nerovnomïrnostmi ve v voji, dïtem se zdravotnìm postiûenìm, se zdravotnìm a soci lnìm znev hodnïnìm), m p edökolnì vzdïl - v nì, na z kladï znalosti aktu lnì rovnï rozvoje dìtï- ññññññññññ 8) Pro ûivot dìtïte m p edökolnì vzdïl v nì dalekos hl v znam, neboù poznatky lèka, psycholog a pedagog dokazujì, ûe vïtöina toho, co dìtï proûije v prvnìch letech ûivota a co z podnït okolnìho prost edì p ijme, je trval a ûe ranè zkuöenosti, kterè dìtï zìsk v sv m ûivotem v rodinnèm i mimorodinnèm prost edì, se v jeho ûivotï ñ t eba i daleko pozdïji ñ zhodnotì a najdou svè uplatnïnì. 9) Znamen to, ûe v etapï p edökolnìho vzdïl v nì jsou osobnostnì rozdìly mezi dïtmi, a stejnï tak i rozdìly v jejich individu lnìch v konech, pokl d ny za p irozenè a samoz ejmè a ûe p edökolnì vzdïl v nì o jejich vyrovn nì neusiluje; kolem p edökolnìho vzdïl v nì nenì vyrovnat v kony dïtì, ale vyrovnat jejich vzdïl vacì öance. 10) V z jmu dìtïte je t eba vyvarovat se ve vzdïl v nì zbyteën ch skok a stejnï tak i p Ìpadn ch ztr t.

strana 18 SEŠIT 2 te i jeho dalöìch rozvojov ch moûnostì, poskytovat vëasnou speci lnï pedagogickou pèëi a tìm zlepöovat jejich ûivotnì i vzdïl vacì öance. 3.2 Specifika p edökolnìho vzdïl v nì, metody a formy pr ce P edökolnì vzdïl v nì se maxim lnï p izp sobuje v vojov m fyziologick m, kognitivnìm, soci lnìm a emocion lnìm pot eb m dïtì tèto vïkovè skupiny a db, aby tato v vojov specifika byla p i vzdïl v - nì dïtì v plnè mì e respektov na. P edökolnì vzdïl v nì by proto mïlo nabìzet vhodnè vzdïl vacì prost edì, pro dìtï vst ÌcnÈ, podnïtnè, zajìmavè a obsahovï bohatè, v nïmû se dìtï m ûe cìtit jistï, bezpeënï, radostnï a spokojenï, a kterè mu zajiöùuje moûnost projevovat se, bavit a zamïstn vat p irozen m dïtsk m zp sobem. VzdÏl v nì m b t d slednï v z no k individu lnï r zn m pot eb m a moûnostem jednotliv ch dïtì, vëetnï vzdïl vacìch pot eb specifick ch. KaûdÈmu dìtïti je t eba poskytnout pomoc a podporu v mì e, kterou individu lnï pot ebuje, a v kvalitï, kter mu vyhovuje. Proto je nutnè, aby vzdïl vacì p sobenì pedagoga vych zelo z pedagogickè anal zy ñ z pozorov nì a uvïdomïnì si individu lnìch pot eb a z jm dìtïte, ze znalosti jeho aktu lnìho rozvojovèho stavu i konkrètnì ûivotnì a soci lnì situace a pravidelnèho sledov nì jeho rozvojov ch i vzdïl vacìch pokrok. Jen tak je moûno zajistit, aby pedagogickè aktivity probìhaly v rozsahu pot eb jednotliv ch dïtì, aby kaûdè dìtï bylo stimulov no, citlivï podnïcov no k uëenì a pozitivnï motivov no k vlastnìmu vzdïl - vacìmu silì zp sobem a v mì e jemu vyhovujìcì. DÌtÏ tak m ûe dosahovat vzdïl vacìch a rozvojov ch pokrok vzhledem k jeho moûnostem optim lnìm a samo se m ûe cìtit spïönè, sv m okolìm uzn vanè a p ijìmanè. TakovÈto pojetì vzdïl v nì umoûúuje vzdïl vat spoleënï v jednè t ÌdÏ dïti bez ohledu na jejich rozdìlnè schopnosti a uëebnì p edpoklady. V p edökolnìm vzdïl v nì tak mohou b t vytv eny t Ìdy, v nichû si dïti mohou b t vïkovï blìzkè, stejnï tak i vïkovï vzd lenïjöì, mohou vykazovat rozdìlnè vzdïl vacì moûnosti a pot eby, vëetnï specifick ch. RozvojovÈ p edpoklady a moûnosti dïtì vyûadujì uplatúovat v p edökolnìm vzdïl v nì odpovìdajìcì metody a formy pr ce. VhodnÈ jsou metody proûitkovèho a kooperativnìho uëenì hrou a Ëinnostmi dïtì, kterè jsou zaloûeny na p Ìm ch z ûitcìch dìtïte, podporujì dïtskou zvìdavost a pot ebu objevovat, podnïcujì radost dìtïte z uëenì, jeho z jem pozn vat novè, zìsk vat zkuöenosti a ovl dat dalöì dovednosti. Ve vzdïl v nì je t eba vyuûìvat p irozenèho toku dïtsk ch myölenek a spont nnìch n pad a poskytovat dìtïti dostatek prostoru pro spont nnì aktivity a jeho vlastnì pl ny. UËebnÌ aktivity by proto mïly probìhat p edevöìm formou nez vaznè dïtskè hry, kterou se dìtï zab v na z kladï svèho z jmu a vlastnì volby 11). V p edökolnìm vzdïl v nì by mïlo b t v dostateënè mì e uplatúov no situaënì uëenì zaloûenè na vytv enì a vyuûìv situacì, kterè poskytujì dìtïti srozumitelnè praktickè uk zky ûivotnìch souvislostì tak, aby se dìtï uëilo dovednostem a poznatk m v okamûiku, kdy je pot ebuje a lèpe tak ch palo jejich smysl. V znamnou roli v procesu uëenì sehr v spont nnì soci lnì uëenì, zaloûenè na principu p irozenè n podoby. Proto je t eba ve vöech Ëinnostech a situacìch, kterè se v pr bïhu dne v mate skè ökole vyskytnou, nejen v didakticky zamï en ch Ëinnostech, poskytovat dìtïti vzory chov nì a postoj, kterè jsou k n podobï a p ejìm nì vhodnè. V p edökolnìm vzdïl v nì by mïly b t uplatúov - ny aktivity spont nnì i ÌzenÈ, vz jemnï prov zanè a vyv ûenè, v pomïru odpovìdajìcìm pot eb m a moûnostem p edökolnìho dìtïte. Takovou specifickou formou, vhodnou pro p edökolnì vzdïl v nì v podmìnk ch mate skè ökoly, je didakticky zacìlen Ëinnost, kter je pedagogem p Ìmo nebo nep Ìmo motivovan, kter je dìtïti nabìzena a v nìû je zastoupeno spont nnì a z mïrnè (cìlenè, pl novanè) uëenì. Tyto Ëinnosti mohou probìhat zpravidla v menöì skupinï Ëi individu lnï 12). Didaktick styl vzdïl v nì dïtì v mate skè ökole by mïl b t zaloûen na principu vzdïl vacì nabìdky, na individu lnì volbï a aktivnì Ëasti dìtïte. Pedagog m b t pr vodcem dìtïte na jeho cestï za pozn nìm, probouzet v nïm aktivnì z jem a chuù dìvat se kolem sebe, naslouchat a objevovat, nikoli tìm, kdo dìtï Ñ kolujeì a plnïnì tïchto kol kontroluje. kolov n je pedagog ñ jeho hlavnìm kolem by mïlo b t iniciovat vhodnè Ëinnosti, p ipravovat prost edì a nabìzet dìtïti p Ìleûitosti, jak pozn vat, p em ölet, ch pat a porozumït sobï i vöemu kolem sebe st le ËinnÏjöÌm zp sobem 13). V p edökolnìm vzdïl v nì je t eba uplatúovat integrovan p Ìstup. VzdÏl v nì by mïlo probìhat na z kladï integrovan ch blok, kterè nerozliöujì ÑvzdÏl vacì oblastiì Ëi Ñsloûkyì, ale kterè nabìzejì dìtïti vzdïl vacì obsah v p irozen ch souvislostech, vazb ch a vztazìch 14). Obsah blok by mïl vych zet ze ûivota dìtïte, b t pro nï smyslupln, zajìmav a uûiteën. Realizace takov chto blok poskytuje dìtïti ññññññññññ 11) UËenÌ dìtïte na z kladï p ed v nì a p ijìm nì hotov ch poznatk je v p edökolnìm vzdïl v nì povaûov no za cestu nevhodnou, resp. m lo vhodnou. 12) V souladu s postupujìcìm vïkem a vyspïlostì dìtïte a na z kladï jeho nar stajìcìho z jmu o Ëinnosti, na kterè m ûe navazovat systematick ökolnì pr ce, m ûe p irozenï takov ch ËinnostÌ v programu dìtïte p ib vat. 13) A pedagog my mïl kontrolovat s m sebe na z kladï autoevaluaceö. 14) Znamen to smysluplnè propojov nì vöeho, co b valo umïle ËlenÏno do Ñv chovn ch sloûekì.

SEŠIT 2 Strana 19 öirokou ök lu r zn ch aktivit a nabìzì mu hluböì proûitek. DÌtÏ tak nezìsk v jen izolovanè poznatky Ëi jednoduchè dovednosti, zìskan zkuöenost je komplexnïjöì a st v se pro dìtï sn ze uchopitelnou a prakticky vyuûitelnou. DÌtÏ m ûe zìsk vat skuteënè ËinnostnÌ v stupy ñ kompetence. I p i tomto zp sobu pr ce mohou b t (a mïly by b t) p i tvorbï i realizaci vzdïl vacì nabìdky vyuûìv ny metody a prost edky Ñklasick chì specifick ch didaktik jednotliv ch obor v chovnï vzdïl vacìch ËinnostÌ (metodik), pokud jsou zamï eny na pr ci s p edökolnìm dìtïtem a pokud odpovìdajì psychologick m a didaktick m specifik m p edökolnìho vzdïl v nì. 3.3 CÌle p edökolnìho vzdïl v nì RVP PV pracuje se Ëty mi cìlov mi kategoriemi: stanovuje cìle v podobï z mïr a cìle v podobï v stup, a to nejprve v rovni obecnè a n slednï pak v rovni oblastnì. KonkrÈtnÏ se jedn o tyto kategorie: ñ r mcovè cìle ñ vyjad ujìcì univerz lnì z mïry p edökolnìho vzdïl v nì ñ klìëovè kompetence ñ p edstavujì v stupy, resp. obecnïjöì zp sobilosti, dosaûitelnè v p edökolnìm vzdïl v nì ñ dìlëì cìle ñ vyjad ujì konkrètnì z mïry p ÌsluöejÌcÌ tè kterè vzdïl vacì oblasti ñ dìlëì v stupy ñ dìlëì poznatky, dovednosti, postoje a hodnoty, kterè dìlëìm cìl m odpovìdajì 15) Tyto cìlovè kategorie jsou tïsnï prov zanè a vz - jemnï spolu korespondujì (viz schèma SystÈm vzdïl - vacìch cìl ). Tento systèm by mïl b t funkënì. Ukazuje, ûe vïdomè a systematickè sledov nì a naplúov nì stanoven ch z mïr v bïûnè kaûdodennì praxi by mïlo spolehlivï vèst k dosahov nì v stup. Pracuje-li tedy pedagog p i vzdïl v nì dïtì pr bïûnï s vïdomìm vzdïl vacìch z mïr (aù uû v rovni obecnè Ëi oblastnì), mïl by mìt z ruku, ûe skuteënï vede dïti k osvojov nì kompetencì a k jejich postupnèmu zdokonalov nì. ññññññññññ 15) DÌlËÌ cìle a dìlëì v stupy jsou uvedeny v kapitole 5. VzdÏl vacì oblasti. SystÈm vzdïl vacìch cìl VzdÏl vacì cìle formulovanè jako z mïry formulovanè jako v stupy v rovni obecnè R mcovè cìle: 1. RozvÌjenÌ dìtïte, jeho uëenì a pozn nì 2. OsvojenÌ hodnot 3. ZÌsk nì osobnostnìch postoj KlÌËovÈ kompetence: 1. kompetence k uëenì 2. kompetence k eöenì problèm 3. kompetence komunikativnì 4. kompetence soci lnì a person lnì 5. kompetence ËinnostnÌ a obëanskè v rovni oblastnì DÌlËÌ cìle v oblastech: 1. biologickè 2. psychologickè 3. interperson lnì 4. soci lnï-kulturnì 5. environment lnì DÌlËÌ v stupy (dìlëì poznatky, dovednosti, hodnoty a postoje) v oblastech: 1. biologickè 2. psychologickè 3. interperson lnì 4. soci lnï-kulturnì 5. environment lnì SystÈm cìl v RVP PV Legenda: ObecnÈ z mïry vzdïl v nì jsou vyj d eny pomocì r mcov ch cìl, v stupy pak v podobï klìëov ch kompetencì. R mcovè cìle se promìtajì do pïti vzdïl vacìch oblastì a zìsk vajì podobu cìl dìlëìch. Jejich pr bïûnè naplúov nì smï uje k dosahov nì dìlëìch kompetencì, kterè jsou z kladem pro postupnè budov nì kompetencì klìëov ch.

strana 20 SEŠIT 2 3.3.1 R mcovè cìle Z mïrem p edökolnìho vzdïl v nì je rozvìjet kaûdè dìtï po str nce fyzickè, psychickè i soci lnì a vèst je tak, aby na konci svèho p edökolnìho obdobì bylo jedineënou a relativnï samostatnou osobnostì, schopnou (kompetentnì, zp sobilou) zvl dat, pokud moûno aktivnï a s osobnìm uspokojenìm, takovè n roky ûivota, kterè jsou na nï bïûnï kladeny (zejmèna v prost edì jemu blìzkèm, tj. v prost edì rodiny a ökoly), a z roveú i ty, kterè ho v budoucnu nevyhnutelnï oëek vajì. Instituce poskytujìcì p edökolnì vzdïl v nì, resp. jejich pedagogovè, by proto mïli sledovat p i svè pr ci tyto r mcovè cìle (z mïry): 1. rozvìjenì dìtïte, jeho uëenì a pozn nì 2. osvojenì z klad hodnot, na nichû je zaloûena naöe spoleënost 3. zìsk nì osobnì samostatnosti a schopnosti projevovat se jako samostatn osobnost p sobìcì na svè okolì Tyto r mcovè cìle ve svèm celku vyjad ujì z kladnì orientaci p edökolnìho vzdïl v nì a stejnï tak i kaûdodennì pr ce pedagoga. Tyto cìle je t eba vnìmat tak, ûe pokud jsou naplúov ny, smï uje vzdïl v nì k utv enì z klad klìëov ch kompetencì, neboù zasahuje-li vzdïl v nì z roveú oblast poznatk, hodnot a postoj, zìsk v dìtï dovednosti mnohostrannïjöì, dokonalejöì a prakticky vyuûitelnïjöì. To je t eba mìt na z eteli nejen p i tvorbï ävp PV, ale zejmèna ve vzdïl vacìm procesu samèm. Pedagog by mïl postupovat s pln m vïdomìm, ûe tyto cìle jsou sv m zp sobem univerz lnì, p irozenè a vöudyp ÌtomnÈ; znamen to, ûe nejen p i Ëinnostech pl novan ch, ale p i nejr znïjöìch Ëinnostech, situacìch a za r zn ch okolnostì, p sobì pedagog na dìtï ve vöech t ech cìlov ch oblastech, a ûe sv ch chov nìm, jedn nìm i sv mi postoji dìtï ovliv- Úuje. MÏl by mìt na z eteli, ûe tak m ûe z mïrnè napl- Úov nì tïchto cìl podporovat a z roveú takè, ûe tomu m ûe ñ t eba i bezdïënï ñ naopak br nit. 3.3.2 KlÌËovÈ kompetence KlÌËovÈ kompetence reprezentujì v souëasnèm vzdïl v nì cìlovou kategorii, vyj d enou v podobï v stup. V kurikul rnìch dokumentech jsou obecnï formulov ny jako soubory p edpokl dan ch vïdomostì, dovednostì, schopnostì, postoj a hodnot d leûit ch pro osobnì rozvoj a uplatnïnì kaûdèho jedince. Jejich pojetì i obsah vych zì z hodnot spoleënostì p ijìman ch a z obecnï sdìlen ch p edstav o tom, kterè kompetence p ispìvajì ke vzdïl v nì, spokojenèmu a spïönèmu ûivotu ËlovÏka a k posilov nì funkcì obëanskè spoleënosti. Kompetence p edstavujì soubory ËinnostnÏ zamï- en ch a prakticky vyuûiteln ch v stup, kterè se propojujì a doplúujì, ËÌmû se postupnï st vajì sloûitïjöì a tìm i vyuûitelnïjöì (univerz lnïji pouûitelnè). Jejich osvojov nì je proces dlouhodob a sloûit, kter zaëìn v p edökolnìm vzdïl v nì, pokraëuje v z kladnìm a st ednìm vzdïl v nì a postupnï se dotv Ì v dalöìm pr bïhu ûivota 16). Proto je snahou, aby klìëovè kompetence tvo ily neopominuteln z klad vzdïl v nì na vöech rovnìch a aby k jejich vytv enì smï oval a p ispìval veöker vzdïl vacì obsah i aktivity a Ëinnosti, kterè ve ökole probìhajì. KlÌËovÈ kompetence tak zìsk vajì st ednì pozici v r mcov ch vzdïl vacìch programech. Jiû v p edökolnìm vïku dìtïte mohou b t vytv eny z klady klìëov ch kompetencì, sice element rnì, avöak d leûitè a v znamnè nejen z hlediska p Ìpravy dìtïte pro zapoëetì systematickèho vzdïl v nì, ale z roveú pro jeho dalöì ûivotnì etapy i celoûivotnì uëenì. DobrÈ a dostateënè z klady klìëov ch kompetencì, poloûenè v p edökolnìm vïku, mohou b t podstatn m p Ìslibem dalöìho p ÌznivÈho rozvoje a vzdïl v nì dìtïte, nedostateënè z klady naopak brzdou, kter dìtï na poë tku jeho ûivotnì a vzdïl vacì cesty m ûe znev hodúovat. Proto by p edökolnì vzdïl v nì mïlo o jejich vytv enì cìlenï usilovat. Pro etapu p edökolnìho vzdïl v nì jsou za klìëovè povaûov ny tyto kompetence: 1. kompetence k uëenì 2. kompetence k eöenì problèm 3. kompetence komunikativnì 4. kompetence soci lnì a person lnì 5. kompetence ËinnostnÌ a obëanskè P edpokl d se, ûe pro dìtï p edökolnìho vïku mohou b t dosaûitelnè klìëovè kompetence v n sledujìcì rovni: kompetence k uëenì dìtï ukonëujìcì p edökolnì vzdïl v nì ñ soust edïnï pozoruje, zkoum, objevuje, vöìm si souvislostì, experimentuje a uûìv p i tom jednoduch ch pojm, znak a symbol ñ zìskanou zkuöenost uplatúuje v praktick ch situacìch a v dalöìm uëenì ñ m element rnì poznatky o svïtï lidì, kultury, p Ìrody i techniky, kter dìtï obklopuje, o jeho rozmanitostech a promïn ch; orientuje se v du a dïnì v prost edì, ve kterèm ûije ñ klade ot zky a hled na nï odpovïdi, aktivnï si vöìm, co se kolem nïho dïje; chce porozumït ññññññññññ 16) KlÌËovÈ kompetence p edstavujì cìlovè stavy, k jejichû naplúov nì by mïlo spoleënï smï ovat veökerè vzdïl v nì. Kaûd vzdïl vacì etapa v tomto smïru p ispìv sv m dìlem a kaûd je dalöìmu rozvoji a zdokonalov nì tïchto kompetencì otev en. Ve vöech etap ch je jednìm z cìl vzdïl v nì vybavit kaûdèho jedince souborem klìëov ch kompetencì na rovni, kter je pro nïho dosaûiteln.