V RO»NÕ ZPR VA»ESK HO TELEKOMUNIKA»NÕHO ÿadu ZA ROK 2007

Transkript

1 Profil barev: Obecn profil tiskærny CMYK Sazba 200 lpi płi 45 stupn ch »T 75»ESK TELEKOMUNIKA»NÕ ÿad se sìdlem Sokolovsk 219, Praha 9 PoötovnÌ adresa:»esk TELEKOMUNIKA»NÕ ÿad PoötovnÌ p ihr dka Praha / podatelna@ctu.cz »esk telekomunikaënì ad V RO»NÕ ZPR VA»ESK HO TELEKOMUNIKA»NÕHO ÿadu ZA ROK 2007 vëetnï: ñ V roënì zpr vy o univerz lnì sluûbï ñ V kazu o hospoda enì s prost edky radiokomunikaënìho Ëtu ñ V roënì zpr vy o poskytov nì informacì podle z kona ËÌslo 106/1999 Sb KVÃTEN obal_zp_07_ctu_bil.ps D:\v r_zpr-ctu.cdr 13. kv tna :49:33

2 V roënì zpr va»eskèho telekomunikaënìho adu za rok 2007 VËetnÏ: ñ V roënì zpr vy o univerz lnì sluûbï ñ V kazu hospoda enì s prost edky radiokomunikaënìho Ëtu ñ V roënì zpr vy o poskytov nì informacì podle z kona Ë. 106/1999 Sb.

3 V roënì zpr va»eskèho telekomunikaënìho adu za rok 2007 Obsah 3 vodnì slovo p edsedy Rady»T / manaûerskè shrnutì... 5 Kapitola I. STAV A V VOJ TRHŸ ELEKTRONICK CH KOMUNIKACÕ A POäTOVNÕCH SLUéEB 1. Pr vnì r mec Novely z kona o elektronick ch komunikacìch Novela z kona o poötovnìch sluûb ch DalöÌ pr vnì p edpisy HodnocenÌ trhu elektronick ch komunikacì Anal zy a monitoring trh V voj vybran ch sluûeb v hlavnìch segmentech trhu Na ÌzenÌ o mezin rodnìm roamingu P enositelnost telefonnìch ËÌsel HodnocenÌ trhu poötovnìch sluûeb P echod na digit lnì televiznì vysìl nì RozhodujÌcÌ mezin rodnì ud losti a aktivity»t Revize evropskèho regulaënìho r mce pro sìtï a sluûby elektronick ch komunikacì DoporuËenÌ o relevantnìch trzìch ImplementaËnÌ zpr vy EvropskÈ komise Harmonizace podmìnek uûitì r diovèho spektra P ipravovanè otev enì trhu poötovnìch sluûeb Kapitola II. ODBORN A SPR VNÕ»INNOSTI»T 1. Vnitrost tnì aktivity Monitoring trhu a sbïr dat Cenov regulace ËastnickÈ spory Spr va kmitoëtovèho spektra Spr va ËÌsel Regulace poötovnìch sluûeb V kon st tnì kontroly Rozhodov nì spor mezi osobami vykon vajìcìmi komunikaënì Ëinnosti VnÏjöÌ legislativa KrizovÈ ÌzenÌ a bezpeënost Mezin rodnì aktivity»t v roce Mezin rodnì spolupr ce na rovni sdruûenì regulaënìch org n Spolupr ce v r mci EvropskÈ komise Mezin rodnì telekomunikaënì unie (ITU) DalöÌ mezin rodnì aktivity... 36

4 4»esk telekomunikaënì ad se sìdlem Sokolovsk 219, Praha 9 Kapitola III. INFORMACE O POTÿEBà PÿIJETÕ NOV CH PÿEDPISŸ NEBO NOVEL ST VAJÕCÕCH PÿEDPISŸ 1. ElektronickÈ komunikace Pot eba novely z kona o elektronick ch komunikacìch Pot eba vyd nì prov dïcìch p edpis k z konu o elektronick ch komunikacìch PoötovnÌ sluûby Kapitola IV. ORGANIZACE A ZABEZPE»ENÕ»INNOSTÕ»T 1. V sledky hospoda enì»t HodnocenÌ plnïnì ukazatel kapitoly 328 ñ»esk telekomunikaënì»t za rok Oblast lidsk ch zdroj Informatika InternÌ audit Kapitola V. POVINN SOU» STI V RO»NÕ ZPR VY 1. V roënì zpr va o Univerz lnì sluûbï (podle ß 50 odst. 2 z kona o elektronick ch komunikacìch) V kaz o hospoda enì s prost edky radiokomunikaënìho Ëtu (podle ß 27 odst. 4 z kona o elektronick ch komunikacìch) V roënì zpr va o poskytov nì informacì (podle z kona Ë. 106/1999 Sb., o svobodnèm p Ìstupu k informacìm) StÌûnosti na Ëinnost»T P Ìlohy... 78

5 V roënì zpr va»eskèho telekomunikaënìho adu za rok 2007 VODNÕ SLOVO PÿEDSEDY RADY»T / MANAéERSK SHRNUTÕ 5 P edkl dan v roënì zpr va o Ëinnosti»eskÈho telekomunikaënìho adu (d le jen Ñ»T ì) za obdobì roku 2007 (d le jen ÑZpr vaì) dokumentuje öirok rozsah aktivit v roce Aktivity adu samoz ejmï zahrnujì öirokou ök lu standardnìch kol a jim odpovìdajìcìch ËinnostÌ dle kompetencì a povinnostì adu v souladu s pr vnìm r mcem. Zpr va za rok 2007 tak opït v jednotliv ch Ë stech konkrètnï prezentuje v odpovìdajìcìm detailu komplexnost a rozsah realizovan ch kol»t. Ke kaûdodennìm kol m a Ëinnostem nap. pat Ì spr va r diovèho spektra, eöenì spor na trzìch elektronick ch komunikacìch, regulaënì a kontrolnì Ëinnost. Na pozadì standardnìch ËinnostÌ vöak ad realizoval i adu v znamn ch kol s mimo dn m dosahem. älo p edevöìm o zah jenì novèho kola anal z relevantnìch trh a finalizaci p Ìpravy p echodu na zemskè digit lnì televiznì vysìl nì. SouËasnÏ musel ad sledovat a relevantnï reagovat na kroky EvropskÈ komise v oblasti regulace mezin rodnìho roamingu a v druhè polovinï roku pak i d slednï reagovat na n vrh revize regulaënìho r mce EvropskÈ komise pro elektronickè komunikace. SvÈ poznatky ze standardnì Ëinnosti i z eöenì v znamn ch kol»t pr bïûnï presentoval i v mïsìënìch monitorovacìch zpr v ch, jejichû pravidelnè vyd v nì zah jil jiû v z Ì 2006 a jeû jsou pozitivnï vnìm ny odbornou a podnikatelskou ve ejnostì jako v raz jeho transparentnìho chov nì a zdroj relevantnìch a validnìch informacì. V pr bïhu hodnocenèho roku se»t zamï il v oblasti regulace na sledov nì a vyhodnocov nì dopad regulaënìch opat enì uloûen ch na z kladï anal z relevantnìch trh, jejichû prvnì kolo bylo dokonëeno v pr bïhu roku BÏhem obdobì celèho roku»t samoz ejmï pr bïûnï monitoroval cel trh elektronick ch komunikacì a trh poötovnìch sluûeb. Ve druhè polovinï roku 2007»T zah - jil druhè kolo anal z relevantnìch trh. Jako prvnì ze vöech relevantnìch trh byl novï analyzov n velkoobchodnì trh öirokop smovèho p Ìstupu (trh broadbandu). Velkou pozornost»t v pr bïhu roku 2007 opït vïnoval procesu p echodu na digit lnì zemskè vysìl nì. V pr bïhu roku zce spolupracoval s dotëen mi subjekty p i realizaci pilotnìch projekt p echodu na digit lnì vysìl nì v oblastech Domaûlice a stì nad Labem.»T se v r mci N rodnì koordinaënì skupiny pro digit lnì vysìl nì aktivnï zapojil do p Ìpravy novely pr vnìho r mce pro p echod na

6 6»esk telekomunikaënì ad se sìdlem Sokolovsk 219, Praha 9 digit lnì vysìl nì. SouËasnÏ»T za spolupr ce vöech rozhodujìcìch dotëen ch stran p ipravil n vrh Na ÌzenÌ vl dy, kter m se vyd v Technick pl n p echodu zemskèho analogovèho televiznìho vysìl nì na zemskè digit lnì televiznì vysìl nì a takè dvï navazujìcì normy. V pr bïhu roku se z stupci»t na nejr znïjöìch fûrech Ëastnili projedn v nì n vrh Na ÌzenÌ EvropskÈ komise k regulaci mezin rodnìho roamingu. Bezprost ednï po jeho Ëinnosti v polovinï roku pak»t p istoupil k vyhodnocov nì jeho Ëink v podmìnk ch»eskè republiky. ZejmÈna v z vïru roku se pak»t aktivnï zapojil do procesu projedn v nì n vrhu EvropskÈ komise na revizi pr vnìho a regulaënìho r mce pro elektronickè komunikace. V r mci tèto aktivity se»t snaûì ve spolupr ci s odpovïdn mi org ny uplatnit v r mci p Ìpravy pozice»eskè republiky svè z sadnì p ipomìnky k n vrhu revize regulaënìho r mce tak, aby novï nastavenè podmìnky umoûnily zjednoduöenì regulaënì praxe p i zachov nì jejì pot ebnè efektivity. V pr bïhu roku»t rovnïû vïnoval velkè silì i eöenì problematiky financov nì univerz lnì sluûby, zejmèna v p ÌpadÏ hrady ztr ty z jejìho poskytov nì za obdobì od roku V tèto souvislosti»t souëasnï navrhl i konkrètnì legislativnì pravy, kterè by mïly v budoucnosti p ispït ke zjednoduöenì pravidel pro financov nì univerz lnì sluûby. Ve druhè polovinï roku pak»t zah jil i proceduru p ezkumu trv nì d vod pro uloûenì povinnostì poskytov nì jednotliv ch dìlëìch sluûeb z univerz lnì sluûby.»t p i zajiötïnì v konu sv ch ËinnostÌ i v roce 2007 zce spolupracoval s ostatnìmi st tnìmi org ny. V oblasti sledov nì a analyzov nì trhu elektronick ch komunikacì pokraëoval»t p edevöìm v zkè spolupr ci s adem pro ochranu hospod skè soutïûe. V r mci p Ìpravy procesu p echodu na zemskè digit lnì televiznì vysìl nì s Radou pro rozhlasovè a televiznì vysìl nì. V souvislosti s v konem st tnì kontroly sluûeb a sìtì elektronick ch komunikacì a poötovnìch sluûeb s»eskou obchodnì inspekcì. Samoz ejmostì byla, zejmèna v oblasti legislativy a mezin rodnìch aktivit, zk spolupr ce s Ministerstvem pr myslu a obchodu. V r mci p Ìpravy p echodu na digit lnì zemskè televiznì vysìl nì pak zah jil i konkrètnì spolupr ci s AsociacÌ kraj a Svazem mïst a obcì. Samoz ejmostì byla v pr bïhu roku 2007 v Ëinnosti»T i zk spolupr ce s profesnìmi organizacemi a asociacemi. V souvislosti se st le z etelnïjöì nutnostì harmonizace regulaënìch opat enì v r mci EU a pot ebou mezin - rodnì spolupr ce zajiöùoval i Ëast na pr ci pracovnìch t m zejmèna v r mci ITU a ERG a na dalöìch mezin rodnìch akcìch.»t vïnoval v roce 2007 pozornost racionalizaci vlastnì Ëinnosti prost ednictvìm uplatnïnì informaënìch a komunikaënìch technologiì, pokraëovaly nap. pr ce na integraci informaënìch systèm»t a uplatnïnì poznatk vnit nìho auditu ke zlepöenì pr ce.»t i nad le, stejnï jako v p edchozìch letech, vyuûìv ve velkè mì e metody pracovnìch workshop a ve ejn ch konzultacì k aktu lnìm odborn m problèm m a eöen m klìëov m ot zk m. TÌm se snaûì zajistit dostateënou transparentnost a objektivnost postup v r mci zabezpeëenì v konu vöech ËinnostÌ podle z konem svï en ch kompetencì. SoudÌm, ûe rok 2007byl pro»t dalöìm rokem, ve kterèm se mu da ilo plnit zodpovïdnï a st le efektivnïji svè koly st ednìho org nu st tnì spr vy v sektoru elektronick ch komunikacì a poötovnìch sluûeb. *** V roënì zpr va je zpracov na podle ß 110 odst. 1 z kona Ë. 127/2005 Sb., o elektronick ch komunikacìch a o zmïnï nïkter ch souvisejìcìch z kon (z kon o elektronick ch komunikacìch), ve znïnì pozdïjöìch p edpis (d le tèû Ñz konì). Zpr va je ve svè prvnì Ë sti zamï ena na hodnocenì stavu a v voje v sektoru elektronick ch komunikacì a poötovnìch sluûeb. V tèto Ë sti zpr vy je na z kladï v voje z - kladnìch ukazatel uvedeno hodnocenì rozhodujìcìch segment trhu sluûeb elektronick ch komunikacì a poötovnìch sluûeb. Pozornost je v r mci hodnocenì v voje z kladnìch sluûeb vïnov na i ot zce v voje cen z pohledu koncov ch uûivatel (spot ebitel ). SouË stì tèto Ë sti V roënì zpr vy je i informace o procesu p Ìpravy p echodu zemskèho analogovèho televiznìho vysìl nì na zemskè digit lnì televiznì vysìl nì, kter je i v dobï p edloûenì tèto zpr vy aktu lnìm tèmatem. liv ch odborn ch oblastech, kterè»t zajiöùuje, vëetnï koment e k mezin rodnìm aktivit m»t a jeho aktivit m v r mci spolupr ce s ostatnìmi org ny st tnì spr vy. V z vïru Zpr va pod v ucelenou informaci o hospod sk ch v sledcìch»t a plnïnì stanoven ch ukazatel rozpoëtu pro rok 2007, informace o person lnìm zabezpeëenì Ëinnosti»T a o zajiötïnì dalöìch podp rn ch ËinnostÌ, kterè jsou p i dnèm plnïnì kol»t nezbytnè. V souladu s poûadavky ß 110 a dalöìch p Ìsluön ch ustanovenì z kona je souë stì Zpr vy i V roënì zpr va univerz lnì sluûby (podle ß 50 z kona), V kaz o hospoda enì s prost edky radiokomunikaënìho fondu (podle ß 27 odst. 4 z kona). SouË stì Zpr vy je tèû V roënì zpr va o poskytov nì informacì podle z kona Ë. 106/1999 Sb., o svobodnèm p Ìstupu k informacìm, ve znïnì pozdïjöìch p edpis, a d le souhrnn informace o postupu»t p i vy izov nì stìûnostì podle ß 175 z kona Ë. 500/2004 Sb., spr vnì d, ve znïnì pozdïjöìch p edpis. V dalöìch Ë stech V roënì zpr vy jsou podrobnï komentov ny dalöì Ëinnosti a dosaûenè v sledky v jednot-

7 V roënì zpr va»eskèho telekomunikaënìho adu za rok 2007 Kapitola I. 7 STAV A V VOJ TRHŸ ELEKTRONICK CH KOMUNIKACÕ A POäTOVNÕCH SLUéEB V ROCE 2007 Pr vnì r mec Pr vnì r mec pro trh sìtì a sluûeb elektronick ch komunikacì a trh poötovnìch sluûeb byl v roce 2007 tvo en zejmèna z kladnìmi pr vnìmi normami, p ijat mi v p edch - zejìcìch letech, a to p edevöìm z konem Ë. 127/2005 Sb., o elektronick ch komunikacìch a o zmïnï nïkter ch souvisejìcìch z kon (z kon o elektronick ch komunikacìch), ve znïnì pozdïjöìch p edpis, a z konem Ë. 29/2000 Sb., o poötovnìch sluûb ch a o zmïnï nïkter ch z kon (z kon o poötovnìch sluûb ch), ve znïnì pozdïjöìch p edpis, vëetnï p edpis vydan ch k jejich provedenì. Z procesnìho hlediska byl pro Ëinnost»T v roce 2007 z sadnì pr vnì normou z kon Ë. 500/2004 Sb., spr vnì d, ve znïnì z kona Ë. 413/2005 Sb. V pr bïhu roku 2007 pak byly vyd ny n sledujìcì pr vnì p edpisy, kterè mïly dopad do oboru elektronick ch komunikacì nebo poötovnìch sluûeb. 1.1 Novely z kona o elektronick ch komunikacìch Z kon Ë. 110/2007 Sb., o nïkter ch opat enìch v soustavï st ednìch org n st tnì spr vy, souvisejìcìch se zruöenìm Ministerstva informatiky»r a o zmïnï nï- kter ch z kon ñ Ëinnost dnem 1. Ëervna 2007, ñ tìmto z konem byly provedeny p ev ûnï legislativnï technickè pravy z kona o elektronick ch komunikacìch v souvislosti se z nikem Ministerstva informatiky»r a p echodem jeho kompetencì v oblasti elektronick ch komunikacì na Ministerstvo pr myslu a obchodu»r. Z kon Ë. 261/2007 Sb., o stabilizaci ve ejn ch rozpoët ñ Ëinnost dnem 1. ledna 2008, ñ tìmto z konem byla mimo jinè provedena tèû zmïna z kona o elektronick ch komunikacìch, a to v oblasti t kajìcì se univerz lnì sluûby, konkrètnï poskytov nì zvl ötnìch cen nebo cenov ch pl n pro osoby se zvl ötnìmi soci lnìmi pot ebami (ß 38 odst. 3 aû 8 z kona o elektronick ch komunikacìch). Z kon Ë. 304/2007 Sb., kter m se mïnì nïkterè z kony v souvislosti s dokonëenìm p echodu zemskèho analogovèho televiznìho vysìl nì na zemskè digit lnì tele- viznì vysìl nì ñ Ëinnost dnem 1. ledna 2008, ñ cìlem tohoto z kona je odblokov nì situace, kter nastala v oblasti digitalizace zemskèho televiznìho vysìl nì. Za tìmto Ëelem byla provedena zmïna z sadnìch z kon dot kajìcìch se tèto problematiky (z kona o provozov nì rozhlasovèho a televiznìho vysìl nì, z kona o»eskè televizi, ale i z kona o elektronick ch komunikacìch). Vzhledem k z sadnìmu v znamu pro postup»t v procesu p Ìpravy p echodu na zemskè digit lnì televiznì vysìl nì, je dopad m tèto pr vnì pravy vïnov n d le podrobnïjöì koment. D leûitou zmïnou z kona o elektronick ch komunikacìch, provedenou z konem Ë. 304/2007 Sb., je zmïna v rozdïlenì a ve v öi poplatk za vyuûìv nì r diov ch kmito- Ët v oblasti öì enì a p enosu televiznìho vysìl nì ñ rozhlasov sluûba (ß 24 z kona o elektronick ch komunikacìch). Faktick realizace tèto pr vnì pravy by mïla b t provedena zmïnou na ÌzenÌ vl dy Ë. 154/2005 Sb., o stanovenì v öe a zp sobu v poëtu poplatk za vyuûìv nì r diov ch kmitoët a ËÌsel, ve znïnì pozdïjöìch p edpis. SouËasnÏ byla zakotvena povinnost provozovatel rozhlasovèho nebo televiznìho vysìl nì uhradit drûiteli individu lnìho opr vnïnì k vyuûìv nì r diov ch kmitoët jìm zaplacenè poplatky za vyuûìv nì r diov ch kmitoët pro rozhlasovou sluûbu. DalöÌ zmïnou z kona o elektronick ch komunikacìch, provedenou uveden m z konem, je zp esnïnì procesu uzavìr nì smluv pro sluûbu öì enì rozhlasovèho a televiznìho vysìl nì, eöenì spor mezi provozovateli digit lnìch sìtì a provozovateli televiznìho vysìl nì (ß 72a aû 72c z kona o elektronick ch komunikacìch) a d le stanovenì nïkter ch speci- lnìch povinnostì pro drûitele individu lnìho opr vnïnì k vyuûìv nì r diov ch kmitoët pro zemskè digit lnì televiznì vysìl nì (ß 83 z kona o elektronick ch komunikacìch). ZmÏna pr vnì pravy proveden z konem Ë. 304/ /2007 Sb. se rovnïû dotkla i TechnickÈho pl nu p echodu

8 8»esk telekomunikaënì ad se sìdlem Sokolovsk 219, Praha 9 zemskèho analogovèho televiznìho vysìl nì na zemskè digit lnì televiznì vysìl nì, kter bude na rozdìl od p edchozì pr vnì pravy vyd n ve formï na ÌzenÌ vl dy. ZmÏna se dìlëìm zp sobem dotkla i obsahu TechnickÈho pl nu p echodu, zejmèna pokud jde o up esnïnì jeho rozsahu a termìn ukon- ËenÌ zemskèho analogovèho televiznìho vysìl nì. NemÈnÏ d leûitou zmïnou je i zmocnïnì pro»t k vyd nì vyhl öky, kterou se stanovì zp sob stanovenì zemì pokrytèho sign lem televiznìho vysìl nì, metoda stanovenì intenzity elektromagnetickèho pole a z toho odvozenè pokrytì obyvatel sign lem televiznìho vysìl nì (ß 112 odst. 4 z kona o elektronick ch komunikacìch). Tato vyhl öka zce souvisì s realizacì TechnickÈho pl nu p echodu, zejmèna pokud jde o urëenì naplnïnì jìm stanoven ch podmìnek pro vypìn nì zemskèho analogovèho televiznìho vysìl nì. 1.2 Novela z kona o poötovnìch sluûb ch Z kon Ë. 110/2007 Sb., o nïkter ch opat enìch v soustavï st ednìch org n st tnì spr vy, souvisejìcìch se zruöenìm Ministerstva informatiky»r a o zmïnï nï- kter ch z kon ñ Ëinnost dnem 1. Ëervna 2007, ñ tìmto z konem byly provedeny pouze legislativnï technickè pravy z kona o poötovnìch sluûb ch v souvislosti se z nikem Ministerstva informatiky»r a p echodem jeho kompetencì v oblasti poötovnìch sluûeb na Ministerstvo pr myslu a obchodu»r. 1.3 DalöÌ pr vnì p edpisy Na ÌzenÌ EvropskÈho parlamentu a Rady (ES) Ë. 717/2007 ze dne 27.. Ëervna 2007 o roamingu ve ve ejn ch mobilnìch telefonnìch sìtìch ve SpoleËenstvÌ a o zmïnï smïrnice 2002/21/ES ñ platnost dnem 30. Ëervna 2007, ñ na ÌzenÌ zav dì spoleën p Ìstup pro zajiötïnì p imï- en ch cen pro uûivatele ve ejn ch mobilnìch telefonnìch sìtì na cest ch v r mci SpoleËenstvÌ a stanovì pravidla pro ceny vëetnï cenov ch limit, kterè si mohou mobilnì oper to i Ëtovat za poskytov nì mezin rodnìch roamingov ch sluûeb za hlasov vol nì zah jen a ukonëen v r mci SpoleËenstvÌ, a to jak na maloobchodnì, tak na velkoobchodnì rovni. Na ÌzenÌ vl dy Ë. 288/2007 Sb., kter m se mïnì na ÌzenÌ vl dy Ë. 154/2005 Sb., o stanovenì v öe a zp - sobu v poëtu poplatk za vyuûìv nì r diov ch kmitoët a ËÌsel ñ Ëinnost dnem 1. ledna 2008, ñ touto zmïnou byly v na ÌzenÌ vl dy Ë. 154/2005 Sb. provedeny pravy souvisejìcì s vyd nìm vyhl öky Ë. 117/2007 Sb. (viz. nìûe), a souëasnï byla u vybran ch typ ËÌsel provedena i prava poplatk hrazen ch za jejich vyuûìv nì. Vyhl öka Ë. 117/2007 Sb., o ËÌslovacÌch pl nech sìtì a sluûeb elektronick ch komunikacì ñ Ëinnost dnem 1. Ëervence 2007, ñ touto vyhl ökou byla stanovena pravidla pro tvorbu a vyuûìv nì ËÌsel ve ejnï dostupn ch sluûeb elektronick ch komunikacì. SouËasnÏ tìm byly nahrazeny p edchozì ËÌslovacÌ pl ny, vydanè»t podle p edchozì pr vnì pravy (z kon 151/2000 Sb., o telekomunikacìch). Vyhl öka Ë. 238/2007 Sb., o rozsahu, formï a zp sobu p ed v nì osobnìch a identifikaënìch daj, formï datab ze tïchto daj a rozsahu, formï a zp sobu p ed v nì tïchto daj subjektu, kter provozuje praco- viötï pro p Ìjem vol nì na ËÌsla tìsúovèho vol nì (vyhl öka o p ed v nì daj pro Ëely tìsúov ch vol nì) ñ Ëinnost dnem 1. Ìjna 2007, ñ tato vyhl öka upravuje pravidla pro p ed v nì daj mezi oper tory, kterè jsou nezbytnè pro lokalizaci ËastnÌk volajìcìch tìsúovè linky ze vz jemnï propojen ch sìtì. Vyhl öka Ë. 290/2007 Sb., o hradï n klad na datab zi daj pro pot eby tìsúovèho vol nì ñ Ëinnost dnem 1. prosince 2007, ñ tato vyhl öka stanovuje zp sob v poëtu n klad, kterè hradì provozovatelè pracoviöù pro p Ìjem tìs- Úov ch vol nì oper torovi sìtï za vedenì datab ze s daji pro lokalizaci volajìcìho na tìsúovou sluûbu, vëetnï zp sobu hrady takov ch n klad. 2. HodnocenÌ trhu elektronick ch komunikacì V vodu roku»t dokonëil implementaci n pravn ch opat enì uplatnïn ch na z kladï prvnìho kola anal z relevantnìch trh, kterè bylo ukonëeno v polovinï roku PoslednÌ z n pravn ch opat enì, kter na poë tku roku 2007 vstoupila v platnost, byla n pravn opat enì uloûen na trhu velkoobchodnìho öirokop smovèho p Ìstupu (trh broadbandu). Tento trh byl souëasnï prvnìm trhem, na kterèm»t ve druhè polovinï roku 2007 zah jil novè kolo anal z relevantnìch trh. V r mci nov ch anal z»t, vedle dalöìho, posuzuje i Ëinky uloûen ch n pravn ch opat enì na konkurenënì prost edì na p ÌsluönÈm trhu. V pr bïhu roku 2007»T pr bïûnï sledoval v voj ve vöech segmentech trhu elektronick ch komunikacì a zaznamenal hlavnì v vojovè trendy jak v pevn ch, tak v mobilnìch sìtìch. Ani v roce 2007 se nepoda ilo provozovatel m sìtì a poskytovatel m sluûeb v p ÌpadÏ pevn ch sluûeb, i p es mnoûstvì r zn ch akënìch nabìdek a nabìdek balìëk sluûeb, zastavit pokles poëtu ËastnÌk a Ëastnick ch stanic. Sou- ËasnÏ nad le klesal i objem provozu ve ejnï dostupnè telefonnì sluûby v pevn ch sìtìch p i mìrnï stoupajìcìm podìlu

9 V roënì zpr va»eskèho telekomunikaënìho adu za rok 2007 provozu s vyuûitìm sluûeb volby a p edvolby oper tora (CS/ /CPS). V roce 2007 d le rostl poëet ËastnÌk sluûby öirokop smovèho p Ìstupu. Nejv znamnïjöì vyuûìvanou technologiì byla technologie xdsl. Z roveú vöak doch zì k postupnèmu oslabov nì mìry r stu. V p ÌötÌch letech jiû nelze oëek vat tak v razn r st jako v minulosti. PoËet ËastnÌk sluûeb poskytovan ch v mobilnìch sìtìch vyj d en v poëtu aktivnìch SIM karet d le vzrostl, lze ale p edpokl dat, ûe se p ibliûuje hranici nasycenosti popt vky. Nad le rostl celkov objem provozu v mobilnìch sìtìch p i souëasnï rostoucìm pr mïrnèm provozu na ËastnÌka. Oper to i rozöì ili svè nabìdky datov ch a hlasov ch sluûeb i v sìtìch UMTS. V pr bïhu roku 2007 se potvrdil p edpoklad z minul ch let, kdyû se ve vïtöì mì e zaëaly prosazovat na trhu nïkterè sluûby zaloûenè na vyuûìv nì öirokop smovèho p Ìstupu. Z hlasov ch sluûeb se jedn zejmèna o sluûbu p enosu hlasu prost ednictvìm IP protokolu (VoIP). D le se rozvìjela sluûba öì enì televiznìho vysìl nì prost ednictvìm internetovèho protokolu (IPTV). PoskytovatelÈ sluûeb zaëali nabìzet svè sluûby formou tzv. balìëk, tedy kombinacì nïkolika sluûeb za jednu cenu.»asto spoëìvajì tyto nabìdky v kombinaci hlasov ch sluûeb, a to jak v pevn ch, tak v mobilnìch sìtìch, se sluûbami öirokop smovèho p Ìstupu k internetu a IPTV. Rozvoj nabìdky sluûeb kvalitnìho öirokop smovèho p Ìstupu koncov m uûivatel m byl podpo en plnïnìm uloûen ch povinnostì na p Ìsluön ch velkoobchodnìch trzìch. P i pr bïûnèm sledov nì stavu a v voje trhu elektronick ch komunikacì a stejnï tak i p i eöenì konkrètnìch pod nì»t, stejnï jako v minulèm roce, zce spolupracoval s adem pro ochranu hospod skèm soutïûe. 2.1 Anal zy a monitoring trh»t v pr bïhu roku 2007 zmïnil na z kladï pr bïûnèho vyhodnocov nì Ëink n pravn ch opat enì uloûen ch na relevantnìch trzìch nïkterè povinnosti na relevantnìch trzìch Ë. 9 a 16 (velkoobchodnì trhy terminace vol nì v pevn ch, resp. mobilnìch ve ejnï dostupn ch telefonnìch sìtìch). D vodem tïchto zmïn bylo zjiötïnì, ûe uloûen povinnost v p vodnìm rozsahu se jevì jako nadbyteën, protoûe by mohla p esahovat vïcnè vymezenì relevantnìho trhu. Uloûen povinnost byla tedy explicitnï vztaûena nov m rozhodnutìm pouze na vol nì na Ëastnick ËÌsla. Vol nì na jin neû Ëastnick ËÌsla je obvykle spojeno s odliönou cenou, protoûe v r mci poskytov nì sluûeb jsou poskytov ny sou- ËasnÏ i sluûby obsahu.»t proto doöel k z vïru, ûe uloûen povinnost p edstavuje pro jejìho adres ta nep imï enou z - tïû a rozhodl o zruöenì povinnosti propojovat se pro vol nì na jin neû Ëastnick ËÌsla. V r mci monitorov nì v voje na trhu elektronick ch komunikacì zamï il»t svou pozornost na vyhodnocenì dopadu balìëk sluûeb, nabìzen ch spoleënostì TelefÛnica O2. V tèto souvislosti eöil»t i nïkolik pod nì alternativnìch oper tor a oper tor mobilnìch sìtì.»t oëek v, ûe ke zv öenì konkurence na trhu sluûeb poskytovan ch v pevn ch sìtìch podstatnï p ispïje velkoobchodnì nabìdka sluûby p eprodeje p Ìstupu k ve ejnè telefonnì sìti (Wholesale Line Rental ñ WLR) zve ejnïn spoleënostì TelefÛnica O2 dne 20. prosince 2007 ve formï ÑSmlouvy o zajiötïnì p Ìstupu ËastnÌk spoleënosti OLO k ve ejnè telefonnì sìtiì. Tato nabìdka by mïla alternativnìm oper tor m umoûnit poskytovat vlastnì sluûby koncov m uûivatel m a vìce je odliöit od nabìdek spoleënosti TelefÛnica O2. Dne 28. prosince 2007 zve ejnila Evropsk komise svè DoporuËenÌ o relevantnìch trzìch produkt a sluûeb v sektoru elektronick ch komunikacì podlèhajìcì regulaci ex ante v souladu se SmÏrnicÌ 2002/21/ES EvropskÈho parlamentu a Rady o spoleënèm p edpisovèm r mci pro sìtï a sluûby elektronick ch komunikacì. RovnÏû byla zve ejnïna vysvïtlujìcì zpr va ñ pr vodnì dokument k tomuto doporu- ËenÌ. Toto doporuëenì nahrazuje doporuëenì Komise 2003/ /311/ES. HlavnÌm p Ìnosem novèho doporuëenì je snìûenì poëtu relevantnìch trh podlèhajìcìch regulaci ex ante.»t zah jil bezprost ednï p Ìpravy pro aktualizaci opat enì obecnè povahy Ë. OOP/1/ tak, aby bylo v souladu s nov m doporuëenìm EvropskÈ komise. Toto opat enì vydal»t pod oznaëenìm OOP/1/ na zaë tku roku V voj vybran ch sluûeb v hlavnìch segmentech trhu HlasovÈ sluûby poskytovanè v pevn ch sìtìch Mezi nejv znamnïjöì podnikatelskè subjekty p sobìcì na trhu telefonnìch sluûeb v roce 2007 pat Ì spoleënosti TelefÛnica O2, GTS Novera, Radiokomunikace, Telekom Austria (d Ìve spoleënost Czech on Line, do kterè byla zaëlenïna v roce 2007 spoleënost Etel), Tiscali, T-Systems Pragonet, BT Limited,»D-Telematika,»EZnet a UPC. JednoznaËnÏ nejsilnïjöì pozici si v poskytov nì ve ejnï dostupnè telefonnì sluûby i nad le udrûela spoleënost TelefÛnica O2. Proto jsou vybranè ukazatele d le prezentov ny p edevöìm na datech tèto spoleënosti. V pr bïhu roku 2007 pokraëovala v oblasti hlasov ch sluûeb migrace uûivatel do mobilnìch a öirokop smov ch sìtì a pokraëoval trend rozöi ov nì nabìdky sluûeb prost ednictvìm VoIP. Oper to i zaëali nabìzet sv m z kaznìk m svè sluûby formou balìëk, kterè vïtöinou p edstavujì pro koncovè uûivatele urëitou, zpravidla cenovou, v hodu. NejvÏtöÌ z jem ve ejnosti byl zamï en na kombinace poskytov - nì sluûby IPTV, kter je nabìzena spolu s telefonnì sluûbou a öirokop smov m p Ìstupem k Internetu. V roce 2007 d le klesal poëet ËastnÌk ve ejnï dostupnè telefonnì sluûby resp. poëet Ëastnick ch stanic vyj d en ukazatelem hlavnì telefonnì stanice (HTS), jak dokumentuje n sledujìcì graf. 9

10 10»esk telekomunikaënì ad se sìdlem Sokolovsk 219, Praha 9 HTS ve veøejné pevné telefonní síti poèet HTS HTS ve veøejné pevné telefonní síti S klesajìcìm poëtem ËastnÌk kles i objem provozu v pevn ch sìtìch, jak je patrnè z n sledujìcìho grafu, kter obsahuje daje o v voji provozu spoleënosti TelefÛnica O2. Z celkovèho generovanèho provozu p itom tèmï 20 % odch zì do sìtì ostatnìch oper tor v pevn ch sìtìch v r mci sluûeb volby a p edvolby oper tora (CS/CPS). N - V ý vo j p r o v o z u s p o l e è n o s t i T e l e f ó n i c a O2 100% 5,49 % 80% 13,16 % 60% 18,13 % 40% 20% 94,51 % 86,84 % 81,87 % 19,59 % 80,41 % 19,84 % 80,16 % 0% Provoz O 2 bez CS/CPS CS/CPS

11 V roënì zpr va»eskèho telekomunikaënìho adu za rok 2007 r st podìlu provozu CS/CPS se v roce 2007 proti p edchozìm rok m v raznï zpomalil. 11 I v roce 2007 pokraëoval pokles objemu vol nì vyj d enèho v minut ch na jednu Ëastnickou stanici, coû dokl dajì daje spoleënosti TelefÛnica O2 v n sledujìcìm grafu objem volání poè et m inut volání na 1 HTS Z hodnoty minut vol nì na Ëastnickou stanici v roce 2006 poklesl v roce 2007 objem provozu na Ëastnickou stanici na hodnotu minut vol nì. Tento pokles lze p iëìtat p esunu Ë sti hlasovèho provozu do mobilnìch sìtì a vyööì mì e vyuûìv nì vol nì prost ednictvìm öirokop smovèho p Ìstupu k Internetu (VoIP, VoB). V voj cen hlasov ch sluûeb v pevn ch sìtìch V voj cen hlasov ch sluûeb je zachycen v n sledujìcìch grafech. Vzhledem k postavenì spoleënosti TelefÛnica O2 jsou u sluûeb z ÌzenÌ a pouûìv nì telefonnì ËastnickÈ V ý v o j c e n z øíz e n í te le fo n n í lin k y Telefónica O zøízení zøízení se závazkem Kè s DPH stav k stav k stav k období

12 12»esk telekomunikaënì ad se sìdlem Sokolovsk 219, Praha 9 stanice zachyceny v grafech ceny tèto spoleënosti. U hlasov ch sluûeb jsou zachyceny v grafu ceny v znamn ch oper - tor poskytujìcìch telefonnì sluûby prost ednictvìm pevn ch telefonnìch sìtì. Vývoj cen za používání telefonní stanice Telefónica O2 450 pøípojka (bez MINI) pøípojka s MINI Kè s DPH stav k stav k stav k období Srovn vacì p ehled cen v roce 2007 za mìstnì a d lkovè hovory pro bytovè stanice podle nabìdek jednotliv ch oper tor Místní a dálkové hovory k telefonní stanice - bytové druh provozu ,00 0,20 0,40 0,60 0,80 1,00 1,20 1,40 1,60 1,80 v Kè s DPH / m inuta Telekom Aus tria Telefónica O2 GTS Èeské Radiokom unikace

13 V roënì zpr va»eskèho telekomunikaënìho adu za rok 2007 Sluûby öirokop smovèho p Ìstupu V roce 2007 jiû nedoch zelo k tak v raznèmu r stu poëtu ËastnÌk sluûeb öirokop smovèho p Ìstupu. Podobn v voj lze oëek vat i do budoucna. NejrozöÌ enïjöì technologiì vyuûìvanou pro öirokop smov p Ìstup koncov ch uûivatel z st v technologie xdsl. DalöÌmi moûnostmi vyuûìvan mi pro öirokop smov p Ìstup jsou p edevöìm bezdr tovè sìtï, sìtï televiznìch kabelov ch rozvod (CATV), mobilnì sìtï a optickè sìtï. Pokud jde o daje t kajìcì se p ipojenì koncov ch uûivatel pomocì bezdr tov ch p Ìstup ve voln ch kmito- 13 Ëtov ch p smech, vych zel»tu vzhledem ke specifiënosti tèto varianty realizace sluûeb öirokop smovèho p Ìstupu z odborn ch odhad o poëtu p Ìstup prost ednictvìm systèm WiFi. Odhad poëtu tïchto p Ìstup v roce 2007 Ëinil , jejich skuteën poëet m ûe vöak b t jeötï vyööì. NejvÏtöÌm poskytovatelem sluûeb öirokop smovèho p Ìstupu pro koncovè uûivatele byla spoleënost TelefÛnica O2, kter nad le svoji pozici v poëtu p Ìstup posilovala. DalöÌm v znamn m poskytovatelem tïchto sluûeb je spoleënost UPC, a to p edevöìm dìky f zi se spoleënostì Karneval Media. TrûnÌ podìl jednotliv ch technologiì öirokop smovèho p Ìstupu na maloobchodnìm trhu vyj d en v poëtu öirokop smo- v ch p Ìstup k 31. prosinci 2007 je zachycen v n sledujìcìm grafu. 30,9% 30,2% 3,3% 10,9% 2,5% 3,7% 3,6% 14,8% xdsl - O2 maloobchod xdsl - O2 velkoobchod xdsl - LLU CA TV - UPC CA TV - ostatní Mo b ilní s ítì ( CDMA, UMTS) FTTx WLL (W ifi, FWA )

14 14»esk telekomunikaënì ad se sìdlem Sokolovsk 219, Praha 9 N sledujìcì tabulka ukazuje v voj poëtu öirokop smov ch p Ìstup podle jednotliv ch technologiì. K K k k Pozn mka xdsl ñ O2 (maloobchod) xdsl ñ O2 (velkoobchod) xdsl ñ LLU xdsl ñ celkem CATV ñ UPC CATV ñ celkem odhad CDMA + UMTS FTTx odhady WLL (WiFi, FWA) odhady Celkem Penetrace v roce 2007 cca 16,5 % PozitivnÌ je p edevöìm skuteënost, ûe k nejdynamiëtïjöìmu n r stu doch zì u p Ìstup poskytovan ch optick mi vl kny. NÏkte Ì poskytovatelè bezdr tovèho a kabelovèho p ipojenì zaëali jiû investovat do rozvoje sv ch sìtì (dìky dlouhodobèmu p sobenì na trhu öirokop smovèho p Ìstupu), a to budov nìm optick ch tras tak, aby v budoucnosti mohli konkurovat nejv znamnïjöìm poskytovatel m s nabìdkou jeötï kvalitnïjöìch sluûeb. Penetrace sluûeb öirokop smovèho p Ìstupu (poëet p Ìstup na 100 obyvatel) byla v r mci mezin rodnìho srovn - nì v»eskè republice odhadov na ke konci roku na cca 17 % (vëetnï p Ìstup v mobilnìch sìtìch). V nìûe uvedenèm grafickèm vyj d enì porovn nì s ostatnìmi st ty EU, ve kterèm vöak nejsou zahrnuty p Ìstupy v mobilnìch sìtìch (CDMA, UMTS), se»esk republika p ibliûuje pr mïru EU. Penetrace sluûeb öirokop smovèho p Ìstupu 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 35,6% 35,5% 31,0% 30,1% 30,1% 25,8% 25,8% 25,1% 24,0% 21,0% 20,0% 19,0% 18,9% 18,3% 17,8% 17,5% 16,7% 15,0% 14,7% 13,8% 13,3% 13,3% 12,3% 9,8% 9,5% 8,8% 8,2% 7,5% 5% 0% NIZOZEM Í ŠVÉDSKO DÁ NSK O FINSKO VELKÁ BRITÁNIE BELGIE FRANCIE LU CE MBURSKO NÌ ME CKO EU - 27 ŠPANÌLSKO RAKOUSKO ESTONSKO SLOVINSKO IT ÁLIE IRSKO MALTA LOTYŠSKO ÈESKÁ REPUBLIKA KYPR MAÏARSKO LIT VA PORTUGALSKO Zdroj: REPORT ON THE SINGLE EUROPEAN ELECTRONIC COMMUNICATIONS MARKET 2007 (13th REPORT) Data za Estonsko, Francii, Litvu, NizozemÌ a Rakousko jsou k RUMUNSKO ØE CK O SLOVEN SKO POLSKO BULHARSKO

15 V roënì zpr va»eskèho telekomunikaënìho adu za rok 2007 I p esto, ûe technologie xdsl je v»eskè republice jednou z nejrozöì enïjöì, je jejì podìl na maloobchodnìm trhu ze vöech zemì v r mci EvropskÈ unie nejniûöì. To je d no specifickou situacì v»r, kde si v znamn podìl udrûujì poskytovatelè sluûeb bezdr tovèho p Ìstupu ve voln ch (bezlicenënìch) kmitoëtov ch p smech. Tato skuteënost byla zp sobena p edevöìm pozdnìm rozöì enìm sluûeb xdsl, nedostateën m pokrytìm a relativnï vysok mi cenami tïchto sluûeb pro koncovè uûivatele v letech 2004 aû V znamn podìl tak na maloobchodnìm trhu majì poskytovatelè sluûeb öirokop smovèho p Ìstupu jak prost ednictvìm systèm kabelovè televize, tak prost ednictvìm bezdr tovèho p ipojenì technologiì WiFi. Tito poskytovatelè si nad le na trhu udrûujì sv j podìl, zejmèna dìky niûöìm cen m a zvyöujìcì se kvalitï sv ch sluûeb. Z roveú vöak je nutnè dodat, ûe tito poskytovatelè jsou p edevöìm lok lnìho charakteru (coû je uk z no nìûe v tabulce). TakÈ ostatnì poskytovatelè (mimo UPC) prozatìm nedos hli v raznïjöìho podìlu a z pohledu konkrètnìch spoleënostì jsou proto spoleënosti TelefÛnica O2 a UPC prakticky jedin mi poskytovateli s v raznïjöìm podìlem na maloobchodnìm trhu. PoËet p Ìstup PoËet poskytovatel PodÌl na trhu Pozn mka > % TelefÛnica O2 Czech Republic, a.s. (ADSL, CDMA, UMTS) ñ % UPC»esk republika, a.s ñ % GTS Novera,»eskÈ Radiokomunikace, T-Mobile ñ % Telekom Austria, Smart Comp, COMA, ERKOR, PODA ñ % Pr mïrn podìl na 1 poskytovatele < 0,5 % ñ % ñ % Pr mïrn podìl na 1 poskytovatele < 0,2 % 500 ñ % < % Celkem % V voj cen sluûeb öirokop smovèho p Ìstupu V voj maloobchodnìch a velkoobchodnìch cen sluûeb öirokop smovèho p Ìstupu je v nìûe uveden ch grafech dokumentov n na cen ch spoleënosti TelefÛnica O2. Trh öirokop smovèho p Ìstupu k Internetu v pr bïhu roku 2007 p inesl hned nïkolik zmïn na maloobchodnì i velkoobchodnì rovni. Tou prvnì bylo zve ejnïnì novè podoby velkoobchodnì nabìdky ADSL (RAO) na zaë tku b ezna ze strany spoleënosti TelefÛnica. ZmÏn se doëkaly p edevöìm downstream rychlosti, doölo takè k zavedenì souhrnn ch objemov ch limit pro jednotlivè oper tory. Z velkoobchodnì nabìdky zcela zmizely rychlosti 512/128 a 768/128 kbit/s a nejniûöì rychlostì se novï stala 2048/128 kbit/s. NejrychlejöÌ variantou naopak 8192/512 kbit/s. Ta je spolu s druhou nejvyööì rychlostì 6144/384 kbit/s poskytov na jen na technologii ADSL2+. OstatnÌ na obou technologiìch, tj. jak na ADSL, tak i na ADSL2+. Od dubna 2007 si alternativnì oper to i mohou vybìrat ze dvou velkoobchodnìch nabìdek öirokop smovèho p Ìstupu, kde nov nabìdka vych zì z n pravnèho opat enì»t REM/12/ ze 4. prosince V r mci novè velkoobchodnì nabìdky Carrier IP Stream, si alternativnì oper to i Ñskl dajìì koneënou podobu sluûby pro koncovèho uûivatele z ceny za deklarovanou nomin lnì rychlost p ipojenì a individu lnìho datovèho objemu (tzv. Carrier IP DSL CA), z ceny za jeden ze 17 nabìzen ch agregaënìch pomïr od 1:20 aû po 1:100, za kter je poëìt n i poûadovan souhrnn objemov limit (Carrier IP VPN), a d le z ceny za propojenì se sìtì TelefÛnica O2 (Carrier IP Access). Ke srovnateln m koncov m velkoobchodnìm cen m lze dospït jak pro sluûbu postavenou na nabìdce Carrier IP Stream, tak p i zachov nì srovnatelnè rychlosti a typu agregace, i u sluûby v r mci Carrier Broadband Limit07. AlternativnÌ oper to i vöak majì v r mci Carrier IP Stream vïtöì moûnost diverzifikace sv ch sluûeb pro koncovè uûivatele podle typu agregace od nejlevnïjöì 1:100 po nejdraûöì 1:20. S dalöì podstatnou zmïnou ve svè velkoobchodnì nabìdce ADSL p iöla spoleënost TelefÛnica s ËinnostÌ od 1. Ëervence Zv öenì se tentokr t doëkaly i objemovè limity, kterè u nejniûöì z nabìzen ch rychlostì (2048/128 kbit/s) vzrostly ze 4 na 12 GB (za mïsìc) a nejvyööì poskytovanè rychlosti (8192/512 kbit/s) ze 35 na 48 GB. V öe popsanè zmïny parametr velkoobchodnìch sluûeb za rok 2007 ilustruje nìûe uveden graf. DÌky zmïnï velkoobchodnìch cen u spoleënosti TelefÛnica O2 doölo ke sniûov nì cen maloobchodnìch sluûeb. Toto snìûenì ceny bylo zp sobeno navyöov nìm rychlosti u st vajìcìch velkoobchodnìch a maloobchodnìch sluûeb. Za stejnou cenu tak byla z kaznìku poskytov na sluûba s vyööì rychlostì. RovnÏû v r mci konkurenënìho boje o z kaznìka doch zelo ke zvyöov nì objemu dat, kterè bylo moûno st hnout v r mci mïsìënì ceny (bez dalöìho zpoplatnïnì) anebo za p vodnï nastavenou rychlost bez uplatnïnì FUP (Fair User Policy), tj. zpomalenì rychlosti nap. aû na 64 kbit/s.

16 16»esk telekomunikaënì ad se sìdlem Sokolovsk 219, Praha 9 Velkoobchodní širokopásmový pøístup v sítích elektronických komunikací vèetnì pøístupu k datovému toku (služby s datovým limitem) Kè (bez DPH) poskytování pøístupu rychlostí 2048 kbit/s poskytování pøístupu rychlostí 4096 kbit/s Typ služby poskytování pøístupu rychlostí 8192 kbit/s cena cena cena datový limit datový limit datový limit Datový limit (v GB) Vývoj maloobchodních cen ADSL a datových limitù u spoleènosti Telefónica za rok 2007 Kè (bez DPH) poskytování pøístupu rychlostí 2048 kbit/s 599 poskytování pøístupu rychlostí 4096 kbit/s Typ služby poskytování pøístupu rychlostí 8192 kbit/s cena cena cena datový limit datový limit datový limit Datový limit (v GB)

17 V roënì zpr va»eskèho telekomunikaënìho adu za rok 2007 Sluûby poskytovanè v mobilnìch sìtìch Na trhu sluûeb poskytovan ch v mobilnìch sìtìch GSM p sobili v roce 2007 t i mobilnì oper to i, a to spoleënosti TelefÛnica O2 Czech Republic, T-Mobile Czech Republic a Vodafone Czech Republic. TrûnÌ podìly jednotliv ch poskytovatel sluûeb jsou na maloobchodnìm trhu podle poëtu ËastnÌk pomïrnï stabilnì a proti roku 2006 se prakticky nezmïnily. SpoleËnosti TelefÛnica O2 a T-Mobile majì podìl na trhu zhruba 40 %, spoleënost Vodafone zb vajìcìch 20 %. Trh sluûeb poskytovan ch v mobilnìch sìtìch jako celek je obecnï hodnocen jako trh efektivnï konkurenënì. 17 St vajìcì mobilnì oper to i jsou z roveú vlastnìky licencì na provoz mobilnì sìtï UMTS. HlasovÈ a datovè sluûby v sìti UMTS v souëasnè dobï komerënï nabìzì spoleënost TelefÛnica O2. SpoleËnost T-Mobile nabìzì v sìti UMTS sluûbu p ipojenì k sìti Internet. SpoleËnost Vodafone poû dala o prodlouûenì termìnu k zah jenì provozu sìtï UMTS do roku V voj poëtu ËastnÌk v mobilnìch sìtìch GSM/UMTS vyj d en v poëtu aktivnìch SIM karet je uveden v n sledujìcìm grafu a potvrzuje rostoucì tendenci i v roce poèet aktivních SIM karet Celkov poëet aktivnìch SIM karet dos hl ke konci roku 2007 hodnoty V roce 2007 byl zaznamen n dalöì v razn n r st objemu hlasovèho provozu a takè n r st poëtu odeslan ch SMS zpr v, jak dokl d n sledujìcì graf objem volání a poèet SMS SMS v tis. volání v tis. min.

18 18»esk telekomunikaënì ad se sìdlem Sokolovsk 219, Praha 9 V raznï v pr bïhu roku 2007 vzrostl takè provoz vyj d en v minut ch vol nì na jednu aktivnì SIM kartu, tedy na jednoho ËastnÌka. Dos hl hodnoty 833 minut na ËastnÌka proti hodnotï 800 minut na ËastnÌka v roce Naopak pokraëoval mìrn pokles poëtu odeslan ch SMS na ËastnÌka na hodnotu 447. V voj obou ukazatel od roku 2002 je zachycen v n sledujìcìm grafu. SpoleËnost TelefÛnica O2 je z roveú provozovatelem mobilnì sìtï CDMA v p smu 450 MHz, na kterèm poskytuje sluûbu p Ìstupu k sìtì Internet. V roce 2007 zah jila provoz svè mobilnì sìtï CDMA v p smu 420 MHz spoleënost MobilKom, kter prost ednictvìm tèto sìtï v souëasnè dobï poskytuje ve ejnï dostupnou telefonnì sluûbu v pevnèm mìstï a p Ìstup k sìti Internet objem volání a poèet SM S poèet minut volání na 1 SIM kartu poèet SMS na 1 SIM kartu Srovn nì cen sluûeb poskytovan ch v mobilnìch sìtìch»t sledoval v voj cen za maloobchodnï poskytovanè sluûby. KromÏ standardnï nabìzen ch cenov ch tarif sledoval i tarify p in öejìcì urëitè zv hodnïnì koncov m uûivatel m, nap. tzv. kreditnì tarify. N sledujìcì graf srovn v kreditnì tarify vöech t Ì mobilnìch oper tor nabìzenè v roce 2007 pro t i typy koncov ch uûivatel ñ s nìzkou spot ebou, st ednì a vysokou spot ebou. Sloupce zn zorúujì mïsìënì cenu za pr mïrn poëet vol nì, zaslanè SMS, MMS dle typu uûivatele (viz tabulka nìûe), spojnice pak cenu vol nì za minutu zvolenèho kreditnìho tarifu. Srovn nì kreditnìch tarif dle typu spot ebitele (v KË/mÏsÌc) KË/mÏsÌc KË/min 0 uûivatel s nìzkou spot ebou st ednì uûivatel uûivatel s vysokou spot ebou Vodafone koneën cena TO2 koneën cena T-Mobile koneën cena Vodafone cena vol nì TO2 cena vol nì T-Mobile cena vol nì 0

19 V roënì zpr va»eskèho telekomunikaënìho adu za rok 2007 NÌûe uveden tabulka uv dì poëty minut stanovenè metodikou OECD 2006 pro jednotlivè typy uûivatel (jedn se o koneën souëet minut vëetnï pr mïrnè dèlky hovoru) 19 a mïsìënì tarify mobilnìch oper tor, kterè byly pouûity pro v öe uveden graf. uûivatel s nìzkou spot ebou st ednì uûivatel uûivatel s vysokou spot ebou Metodika OECD 2006 pr mïrn poëet vol nì ñ vol nì do vöech sìtì v»r ñ hlasov schr nka pr mïrn poëet SMS pr mïrn poëet MMS 0,67 0,67 1 N zvy pouûit ch mïsìënìch pauö l Srov nì Vodafone Nabito 119 Nabito 350 Nabito 700 kreditnìch TO2 O2 Simple 240 O2 Simple 600 O2 Simple 980 tarif T-Mobile Kredit 250 Kredit 450 Kredit 700 Sluûby nabìzenè jako balìëky»t zaznamenal v pr bïhu roku 2007 ve zv öenè mì e rovnïû nabìdku balìëk sluûeb zejmèna ze strany spoleënosti TelefÛnica O2, kter byla oznaëena na z kladï proveden ch anal z relevantnìch trh jako podnik s v znamnou trûnì silou na nïkolika z nich. ObecnÏ povaûuje»t nabìdky balìëk sluûeb na trzìch, na nichû je efektivnì konkurence, za v znamn podnït rozvoje nabìdky i popr vky. Z pohledu koncov ch uûivatel, kte Ì tak majì moûnost realizovat po ÌzenÌ nïkolika vybran ch sluûeb najednou zpravidla za v hodnïjöìch podmìnek, vëetnï podmìnek cenov ch, se jedn o pozitivnì vliv. NabÌdka balìëk vöak m ûe znamenat v nïkter ch p Ìpadech i uplatnïnì protisoutïûnìch praktik ze strany poskytovatele sluûeb, kter byl na nïkterèm z relevantnìch trh oznaëen jako podnik s v znamnou trûnì silou. Proto»T povaûuje za pot ebnè jednotlivè nabìdky analyzovat. S uvedenìm nabìdky balìëk spoleënosti TelefÛnica O2 na trh obdrûel»t nïkolik podnït alternativnìch a mobilnìch oper tor. Opat enì navrhovan jednotliv mi oper - tory ke zlepöenì konkurenënìho prost edì byla vöak rozdìln podle jejich strategick ch z mïr.»t posoudil p edmïtnè nabìdky a neshledal jejich negativnì vliv na trh. Za tìmto Ëelem»T vytvo il metodiku postupu, kterè je vztaûena zejmèna na balìëky produkt poskytovanè na trzìch elektronick ch komunikacì podnikem, kter byl alespoú na jednom z dotëen ch trh urëen podnikem s v znamnou trûnì silou. Pr bïûnï je vyhodnocov n zejmèna vliv balìëk na konkurenënì prost edì, dodrûov nì uloûen ch n pravn ch opat enì na z kladï anal z relevantnìch trh a vyhodnocov nì Ëinnosti uplatnïnè ex ante regulace. 2.3 Na ÌzenÌ o mezin rodnìm roamingu Na konci Ëervna 2007 bylo zve ejnïno Na ÌzenÌ EvropskÈho parlamentu a Rady (ES) Ë. 717/2007 ze dne 27. Ëervna 2007 o roamingu ve ve ejn ch mobilnìch telefonnìch sìtìch ve SpoleËenstvÌ a o zmïnï smïrnice 2002/21/ /ES. Na ÌzenÌ vstoupilo v platnost dnem 30. Ëervna K tomuto datu bylo na ÌzenÌ z vaznè v celèm rozsahu a p Ìmo pouûitelnè ve vöech Ëlensk ch st tech. Toto na ÌzenÌ zavedlo spoleën p Ìstup pro zajiötïnì p imï en ch cen pro uûivatele ve ejn ch mobilnìch telefonnìch sìtì na cest ch v r mci SpoleËenstvÌ a stanovilo pravidla pro ceny, kterè si mohou mobilnì oper to i Ëtovat za poskytov nì mezin rodnìch roamingov ch sluûeb v r mci SpoleËenstvÌ, a to jak na maloobchodnì, tak na velkoobchodnì rovni.»t po vstupu Na ÌzenÌ v platnost v souladu s harmonogramem ËinnostÌ spoleën m pro vöechny n rodnì regul tory zaëal sbìrat data a fakta o plnïnì povinnostì plynoucìch z tohoto Na ÌzenÌ. Na z kladï vyhodnocenì zìskan ch daj dospïl»t k z vïru, ûe oper to i povinnosti stanovenè Na ÌzenÌm plnì. RozhodujÌcÌm v sledkem Ëink Na ÌzenÌ je snìûenì cen za roamingov vol nì, kterè je realizov no prost ednictvìm tzv. eurotarifu, v r mci kterèho cena (bez DPH) za odchozì hovor nesmì p es hnout v öi 0,49 EUR/min (tj. 14,07182 KË/min), a za p ÌchozÌ hovor nesmì p es hnout v öi 0,24 EUR/min (tj. 6,89232 KË/min).

20 20»esk telekomunikaënì ad se sìdlem Sokolovsk 219, Praha 9 Vöichni t i mobilnì oper to i v»eskè republice zavedli ve stanovenèm termìnu tarify, kterè nep esahovaly maxim lnì cenu uvedenou v Na ÌzenÌ (viz n sledujìcì tabulka): T-Mobile TelefÛnica O2 Vodafone dle Na ÌzenÌ (Ël. 4, odst. 2) N zev RoamingovÈ zv hodnïnì EU Eurotarif Vodafone World Eurotarif OdchozÌ vol nì (KË/min) 16,54 (s DPH) 16,60 (s DPH) 16,70 (s DPH) 13,89916 (bez DPH) 13,94958 (bez DPH) 14, (bez DPH) 16, P ÌchozÌ vol nì (KË/min) 8,09 (s DPH) 8,15 (s DPH) 8,20 (s DPH) 6, (bez DPH) 6, (bez DPH) 6, (bez DPH) 8, DalöÌmi Ëinky Na ÌzenÌ jsou (obecnï): ñ umoûnïnì st vajìcìm z kaznìk m aktivaci tzv. eurotarifu (p echod na eurotarif) ve stanovenè lh tï, ñ poskytov nì bezplatnè SMS informace o cen ch za roamingovè vol nì, poskytov nì pln ch informacì o cen ch za roamingov vol nì, vëetnï eurotarifu, p i uzavìr nì smluvnìch vztah. Ze z vïr kontroly provedenè»t na podzim roku 2007 ve vïci kontroly plnïnì podmìnek Na ÌzenÌ jsou i v öe uvedenè poûadavky ze strany mobilnìch oper tor plnïny P enositelnost telefonnìch ËÌsel V»eskÈ republice lze sluûbu p enositelnosti telefonnìho ËÌsla vyuûìvat jiû od ledna 2003, kdy byla zajiötïna moûnost p enesenì telefonnìch ËÌsel v r mci pevn ch sìtì. Tato povinnost byla stanovena jeötï p edchozì pr vnì pravou (ß 76 z kona Ë. 151/2000 Sb., o telekomunikacìch). P enositelnost mobilnìch telefonnìch ËÌsel je dostupn od 15. ledna Z konem o elektronick ch komunikacìch je povinnost p enositelnosti telefonnìch ËÌsel stanovena tak, ûe se jedn o povinnost podnikatel zajiöùujìcìch ve ejnou telefonnì sìù zajistit, aby si ËastnÌci ve ejnï dostupnè telefonnì sluûby mohli ponechat svè telefonnì ËÌslo nez visle na podnikateli, kter jim sluûbu poskytuje. prava v Z konu stanovuje samostatnï p enositelnost v r mci pevn ch sìtìch a samostatnï p enositelnost v mobilnìch sìtìch, p iëemû vz jemn p enositelnost mezi uveden mi druhy sìtì nenì povinnï stanovena.»t vydal k provedenì p enositelnosti ËÌsel na z - kladï svèho zmocnïnì v z konu o elektronick ch komunikacìch opat enì obecnè povahy OOP/10/ (Ëerven 2005) kter m stanovil technickè a organizaënì podmìnky a z sady pro Ëtov nì mezi podnikateli v souvislosti s p enositelnostì ËÌsla (d le jen ÑOOP 10ì). Toto opat enì»t v pr bïhu roku 2007 dvakr t novelizoval. V prvnì novelizaci opat enìm obecnè povahy OOP 10/ (leden 2007), upravil p edevöìm: a) poëìt nì lh ty pro autorizaci z jemce o p enesenì ËÌsla a sv zal proces autorizace s procesem ovï enì objedn vky na p enesenì ËÌsla, b) n roky oper tora, kter provedl vyhled nì p enesenèho ËÌsla a ÑdosmÏrov nìì u chybnï adresovan ch vol nì, na hradu souvisejìcìch cen, c) rozsah ËÌsel na kter se povinnost sluûby p enositelnosti ËÌsel vztahuje o dalöì Ëastnick ËÌsla mobilnìch sìtì. Ve druhè novelizaci»t opat enìm OOP/10/ / (Ëerven 2007) p edevöìm podrobnï konkretizoval jednotlivè druhy p enositeln ch ËÌsel v r mci pevn ch, resp. mobilnìch sìtì. Vyhl öka Ministerstva informatiky Ë.117/ /2007 Sb., o ËÌslovacÌch pl nech sìtì a sluûeb elektronick ch komunikacì, ( Ëinnost od ) totiû takovè vymezenì, na rozdìl od p edch zejìcì pravy ËÌslovacÌch pl n, neobsahovala. Z hlediska poët p enesen ch ËÌsel lze konstatovat, ûe tato sluûba jak v pevn ch, tak i v r mci mobilnìch sìtì p sobì jako prokonkurenënì faktor. SkuteËnostÌ vöak z st v, ûe zejmèna v p ÌpadÏ mobilnìch sìtì nedoölo prozatìm k naplnïnì oëek v nì, kter byla se zavedenìm p enositelnosti mobilnìch ËÌsel spojena.»t proto v tèto souvislosti p edpokl d, ûe v roce 2008 provï Ì optim lnost nastavenì proces podle OOP 10. V p ÌpadÏ p enositelnosti ËÌsel v pevn ch sìtìch je t eba upozornit, ûe jsou p en öena jak jednotliv ËÌsla geografick, resp. dalöì ËÌsla p enositeln podle OOP 10, tak i celè bloky ËÌsel. P enesenì jednoho bloku ËÌsel o r znèm rozsahu (10, 100, a ËÌsel) p itom znamen jednu portaci. V bloku se p enesou vöechna ËÌsla danèho rozsahu, z nichû nelze jednoznaënï urëit ËÌsla skuteënï vyuûìvan. Do celkovèho poëtu p enesen ch ËÌsel je tedy zahrnut souëin poëtu portacì a rozsahu p ÌsluönÈho bloku ËÌsel.

21 V roënì zpr va»eskèho telekomunikaënìho adu za rok PoËty p enesen ch ËÌsel a blok ËÌsel v pevn ch sìtìch v jednotliv ch letech PoËet ËÌsel v jednoduch ch portacìch PoËet p enesen ch blok o rozsahu PoËet p enesen ch blok o rozsahu PoËet p enesen ch blok o rozsahu PoËet p enesen ch blok o rozsahu PoËet p enesen ch geografick ch ËÌsel PoËet p enesen ch negeografick ch ËÌsel PoËet p enesen ch ËÌsel celkem (Zdroj: CNPAC) Jak je dokumentov no ve shora uvedenè tabulce, bylo v obdobì od zavedenì p enositelnosti telefonnìch ËÌsel v r mci pevn ch sìtì ( ) do konce roku 2007 p eneseno celkem ËÌsel (vëetnï ËÌsel p en öen ch v r mci ucelen ch blok ). Z uvedenèho p ehledu je z ejmè, ûe nad le pokra- Ëuje trend r stu poëtu jednoduch ch portacì, tj. p Ìpad p enesenì jednotliv ch Ëastnick ch ËÌsel, kdyû v dosavadnìm pr bïhu roku 2007 bylo v z sadï provedeno p ibliûnï totoûnè mnoûstvì individu lnìch portacì jako za roky 2004, 2005 a 2006 dohromady. PoËty p enesen ch ËÌsel v mobilnìch sìtìch naproti tomu reprezentujì skuteënï vyuûìvan ËÌsla (v mobilnìch sìtìch se nep en öejì bloky ËÌsel). Od zavedenì p enositelnosti v mobilnìch sìtìch v roce 2006 bylo k datu mezi mobilnìmi oper tory dosaûeno rovnï celkem portovan ch ËÌsel. Z pohledu cen za p enesenì ËÌsla hrazen ch koncov m uûivatelem se pozornost»t zamï ovala na ceny, kterè jsou Ëtov ny pevn mi oper tory. V p ÌpadÏ mobilnìch oper tor nejsou ceny za p enesenì ËÌsla v Ëi koncov m uûivatel uplatúov ny v bec a nebo se jedn o symbolickè ceny (1,ñ KË). Problematiku cen, Ëtovan ch koncov m uûivatel m ze strany pevn ch oper tor,»t komentoval ve svè monitorovacì zpr vï za kvïten 2007 (v r mci hodnocenì v voje cen). V pr bïhu roku 2007 byla»t nad le vedena dvï spr vnì ÌzenÌ, ve kter ch je ñ po p edchozìch jiû dvou projedn v nìch vïci a rozhodnutìch v r mci I., resp. II. stupnï, v novèm projedn nì (po opakovanèm zruöujìcìm rozhodnutì spr vnìho org nu II. stupnï) rozhodov no ve sporech spoleënostì Vodafone vers. TelefÛnica O2, resp. Vodafone vers. T-Mobile podle ß 127 ZEK. P edmïtem spor, vedle dìlëìch podmìnek pro realizaci p enositelnosti ËÌsel, je p edevöìm cena, kterou si oper to i vz jemnï hradì za p enesenì ËÌsla. V r mci Ëinnosti»T je p enositelnosti telefonnìch ËÌsel vïnov na trval pozornost s ohledem na prokonkurenënì charakter tèto sluûby. Na z kladï dosavadnìch poznatk z jejìho poskytov nì lze konstatovat, ûe nenì v souëasnè dobï nezbytnè p ijìmat û dn nov opat enì regulaënìho charakteru. 3. HodnocenÌ trhu poötovnìch sluûeb Na trhu poötovnìch sluûeb nedoölo v pr bïhu roku 2007 k û dn m mimo dn m zmïn m oproti stavu v roce Z historick ch d vod je nad le vysoce dominantnìm oper torem na trhu poötovnìch sluûeb spoleënost»esk poöta, s.p. Vznik dalöìch, soukrom ch oper tor byl sice umoûnïn ke dni 1. Ëervence 2000, kdy nabyl Ëinnosti nov z kon o poötovnìch sluûb ch, ale vzhledem ke vöem konkurenënìm v hod m»eskè poöty (rozs hl celost tnì sìù provozoven, u z kaznìk dob e zavedenè sluûby, moûnost pouûìv nì poötovnìch schr nek a poötovnìch zn mek, spory z rozsahu a ze sortimentu) konkurence aû dosud vznikla jen v dosti omezenèm mï Ìtku. Moûnost konkurence je navìc omezena v d sledku existence monopolu»eskè poöty na dod v nì pìsemn ch sdïlenì (dopis ) do hmotnosti 50 g za cenu niûöì neû 18 KË. Tento monopol mïl b t podle p vodnìch p edpoklad zruöen k 1. lednu 2009 v n vaznosti na plnè otev enì trhu v r mci EU. P vodnï zam ölen termìn otev enì trhu byl vöak po adï jedn nì v r mci p Ìpravy novèho znïnì SmÏrnice 97/67/ES posunut aû na 1. ledna ZruöenÌ monopolu by mïlo poskytnout z sadnì impuls rozvoji konkurence na tomto trhu. Na z kladï zkuöenostì z jin ch zemì se vöak p edpokl d, ûe v dohlednè dobï i tak z stane znaënï dominantnìm oper torem»esk poöta. Z mïrem plnèho otev enì poötovnìho trhu v r mci EU je vznik alespoú urëitèho stupnï re lnè konkurence, kter p imïje dosavadnì vysoce dominantnì oper tory ke zvyöov - nì kvality a zvyöov nì efektivity. Zkuöenosti z nïkolika zemì, kde jiû k liberalizaci doölo, ukazujì, ûe k dosaûenì tohoto cìle postaëuje, aby trûnì podìl nov ch konkurent dos hl 10 %. Nov pr vnì prava poötovnìho trhu v r mci EU ponech v na Ëlensk ch zemìch, aby si samy zvolily zp sob, jak m budou v jejich zemi po otev enì trhu zajiöùov ny nejd leûitïjöì (z kladnì) sluûby. Jde zejmèna o ot zku, zda budou plnï financov ny z cen placen ch z kaznìky (tento model se p edpokl d v»eskè republice), anebo zda budou zë sti financov ny z dodateën ch zdroj.