Sociální podnikání uvedení do problému 3. Kulatý stůl v rámci spolupráce ČZU a NS MAS ČR Praha, 5.6.2015 Eva Kučerová, odborná asistentka katedry humanitních věd ČZU Praha, kucerovae@pef.czu.cz, tel. 603 916 302
Sociální ekonomika Alternativa vůči veřejnému sektoru a trhu Kombinace tržních i netržních zdrojů Funkce: řešení problémů sociálního státu (Welfare State) Zmírňování důsledků ekonomické krize (sociální exkluze) Východisko: dobrovolná a kolektivní aktivita SE v místních podmínkách reaguje na konkrétní problémy a potřeby občanů Odlišnost od třetího sektoru zahrnutím družstev a sociálních podniků
Sociální podnik Vychází ze soukromých aktivit obecného zájmu Základní principy fungování Spo: Spoluúčast Demokratické řízení Zájmy místního společenství Rozpracované principy: Aktivity organizované dle podnikatelského projektu Důvod existence maximalizace zisku Orientace na uspokojení ekonomických a sociálních cílů Schopnost přinášet inovativní řešení (Iron Ladies) Předcházet sociální exkluzi a nezaměstnanosti
Co sociální podnik je a není? Je jednou z forem subjektů sociální ekonomiky (vedle nadací, spolků, obecně prospěšných společností, družstev) Nejde o klasického aktéra třetího sektoru (normativně, tedy s opominutím formy subjektu) Nejde o společensky odpovědný podnik (Corporate Social Responsibility)!: Koncepce: podniky začleňují sociální otázky a otázky životního prostředí do svých aktivit (zvl. ve vztahu k zaměstnancům, spotřebitelům, investorům ad., včetně kolektivního vyjednávání).
Co sociální podnik je a není? Subjekt A Subjekt B Organizace rozdává potraviny chudým Jde o potraviny, které nakoupila z finančních darů dobrovolníků Poskytuje zdarma jídlo chudým lidem Organizace zpracovává zbytky zeleniny obchodních řetězců, které byly určeny k likvidaci Poskytuje zdarma jídlo chudým lidem
Vymezení sociálního podniku (Defourny 2001) Ekonomické charakteristiky Sociální charakteristiky Trvalé aktivity Prospěšnost Ekonomická činnost jako jako důvod existence (vyrábět produkty a poskytovat služby, ne jen přerozdělovat) Realizace aktivit prospěšných společenství, společnosti, specifické skupině lidí Autonomie Podpora sociální odpovědnosti na místní úrovni Vlastní plán; neřízeny veřejnými institucemi (možnost financování veřejnými fondy) Přijetí ekonomických rizik udržitelnost Spo díky úsilí zaměstnanců a dobrovolných členů Min podíl placené práce Možnost kombinace (ne)placené práce a (ne)peněžních zdrojů Omezené přerozdělování zisku (v některých konceptech přerozdělování přípustné, např. družstva) Kolektivní rozměr Sdílená potřeba/záměr (i přes úzké vedení podniku) Demokratické rozhodování Jeden člen = jeden hlas (členství, klientství?) Spolupráce, vzájemnost Spolupráce s klienty, zákazníky, reprezentanty veřejné správy (př. Semitam ve vztahu k resocializaci lidí)
Potence k rozvoji sociálního podnikání v ČR je omezována překážkami: nedostatečným legislativní rámec závislost neziskových organizací na podpoře státu nedůvěra jako reakce na negativní zkušenost z minulosti nedůvěra k solidárnímu jednání obecně priorita racionality projektování akcent vlád na autonomii a silný potenciál trhu (dle Borzaga, Defourny 2004). avšak situace se proměňuje propojování aktivit tří sektorů: trhu, státu a občanského sektoru (př. Tessea, Agentura pro sociální začleňování) Snaha o institucionalizaci: sada indikátorů pro integrační sociální podnik (MPSV) Podpora sociálního podnikání na lokální úrovni v současném plánovacím období
České sociální podniky Metodicky jen orientační zaměření, otázka identifikace sociálního podniku dle adresáře sociálních podniků v databázi České sociální podnikání: Více než 200 sociálních podniků Oblast podnikání: nejvíce zastoupené zahradnictví, úklidové práce, prodej, potravinářská výroba Cílové skupiny: nejvíce zastoupené zdravotně postižení, dlouhodobě nezaměstnaní Formy: nejčastěji společnost s ručením omezenýma akciová společnost Regionální zastoupení: Středočeský, Ústecký a Jihomoravský V oblasti zemědělství identifikováno 20 farem s charakteristikami Spo (projekt IGA ČZU)
Sociální podnikání v zemědělství zkušenosti a předpoklady Social farming, Itálie 80./90. léta tři základní typy sociálních farem (Fazzi, 2011) : Reakce na neřešené potřeby veřejné politiky Schopnost vytvořit sociální konsensus pro zajištění sociální potřebnosti 1. Terapeutická a rehabilitační venkovská družstva 2. Venkovská pracovně integrační družstva 3. Venkovská družstva pro rozvoj lokalit
Užitečné odkazy: http://www.ceske-socialni-podnikani.cz/cz/ http://www.vlada.cz/assets/ppov/rnno/dokumenty/studie_vyskocil_pro_we b.pdf http://www.ceses.cuni.cz/ceses-1-version1-090921_fin.pdf